Tohle je jedna stará zapadlá zpráva z novin, chtěl jsem ji zde uveřejnit již loni, ale zapadla mi za skříň a tak jsem ji znovuobjevil až letos při stěhování. V jedněch novinách jsem si přečetl toto oznámení:

Oznámení o výplatě dividendy.

Představensto společnosti Pivovar Louny a.s.,

se sídlem v Ústí nad Labem, Drážďanská 80, PSČ 40007, IČ:46708031, zapsaném v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, v oddíle B, vložka 236 (díle jen „Společnost“),

tímto oznamuje akcionářům, že řádná valná hromada, která se konala dne 13.7.2011, rozhodla mj. vyplatit akcionářům Společnosti na jednu akcii společnosti o jmenovité hodnotě 1.330,-Kč dividendu ve výši 704,99 Kč před zdaněněním.

Dividenda....(dále jen bla bla – nezáživné technické věci, aby byl naplněn zákon)

V Ústí nad Labem dne 13.7.2011

Představenstvo společnosti

Pivovar Louny, a.s.

Zprávě mě tak zaujala, že jsem neváhal a kouknul se do obchodního rejstříku, kolik to vlastně pivovar, který v nevyrobil v roce 2010 ani litr piva, svým akcionářům vyplatil. Sumička to byla zajímavá - 36 milionů Kč čistého (54147 kmenových akcií na majitele + 6015 kmenových akcií na jméno, tj.60147 akcií krát 704,99 dividenda na akcii, to celé zdaněno 15 %). Je to celé jen účetní hra, ale i tak je dobré vědět, že i zlikvidovaný pivovar, může akcionářům přinášet slušné zisky.

V sobotu jsem si naplánoval výlet do Brna, kde jsem chtěl navštívit nový minipivovar Magistr. Vyrazil jsem časně, takže jsem se už o půl desáté procházel rozpálenými ulicemi Brna. Nějaký teploměr na ulici ukazoval 30ºC, takže se dostavila žízeň. Nohy mě tak nějak sami donesly k pivovaru Pegas, kde otvírají už v 9h. Čím nejlépe uhasit žízeň v létě? Pšenicí, a tak než jsem dosedl, měl jsem objednáno. Než jsem se rozhlédl po pivnici, v které bylo asi 10 lidí včetně personálu, na stole přistála pšenice. Zhluboka jsem se napil a pusa se mi zkroutila. Citron, plaval zákeřně pod pěnou. V minipivovaru jsem ho nečekal. Vzal jsem párátko a plátek citronu vylovil a mrštil jim do popelníku. Už jsem si chystal proslov k číšníkovi o rozdílu mezi pivem a ovocným kompotem, když jsem si vedle popelníku všiml nabídky piv, kde bylo mimo jiné uvedeno pšeničné pivo, podávané s plátkem citronu. No co, tak jsem si naběhl, moje chyba, měl jsem se informovat, tak si to tedy vypiju. Zhluboka jsem se napil, chutnalo to jak citronáda. Napadlo mě si k pivu čichnout, vůně byla samozřejmě citronová. Při očichávání jsem v pivu zahlédl něco žlutého, byl to citron. Výčepní mi vysloveně přála a do piva mi hodila dva plátky. Druhý plátek se jako naschvál zasekl v zúženém místě sklenice a tak jsem ho nemohl vyhodit. Nápoj jsem rychle dopil. Schválně nepíšu pivo, protože ten citonový utrejch neměl s pivem nic společného. Pivo mohlo být klidně nahrazeno jakoukoli kapalinou vhodné barvy a výsledek by byl stejný, stejně hnusný, stejně citronový. Citronová chuť, citronové doznívání, citronová vůně, tak má chutnat pšeničné pivo? Domníval jsem se, že minipivovary jsou u nás nositely pivní kultury a rozmanitosti, ale pšenice s plátkem citronu, mě vyvedla z omylu. Pivovar Pegas v mých očích klesl skoro až někam na úrověn jihoafrických chemiků, kteří se nás pernamentním brainwashingem snaží přesvědčovat o tom, že vyrábí pivo a ne jen nepovedenou napodobeninu.

10 cm sněhu a asi 10ti stupňový mráz, což ČD nazývají „sněhová kalamita“ a omlouvají tím hodinová zpoždění vlaků, způsobily, že jsem tuto sobotu neabsolvoval plánovaný výlet do Chrámu chmele a piva v Žatci. Jako náhradní cíl jsem tedy zvolil Žlebské Chvalovice, abych se pokusil získat nějaké informace o tamním nově vzniklém pivovaru. Ještě před měsícem by to pro mne byl příjemný asi 60ti kilometrový cyklovýlet přes hřeben Železných hor, ale nyní jsem raději použil auto.

Pivovar a palírnu Žlebské Chvalovice, jak praví cedule před budovou jsem našel poměrně snadno. Ošklivě zelené zásobníky patřící k palírně, vzdáleně připomínající CK tanky, nelze přehlédnout. Udělal jsem si pár fotek a už si mě všiml pán, který mě pozval do výčepu s varnou. Z pána se vyklubal sám majitel pivovaru pan Jaroslav Kutílek a nepozval mě do výčepu, ale do degustační místnosti ;-).

Pan Kutílek je velmi činorodý člověk, který při zaměstnání již 17 let úspěšně provozuje palírnu a nyní i pivovar. 3.12. získal povolení od celníků a své pivo může oficielně prodávat zákazníkům. Pivo zatím nemá jméno, bude prý vypsána soutěž o nejlepší návrh, ale největší šanci mají nejspíš jména se vztahem k blízkému okolí (Železnohorské, Lichtenburg apod.) Pan Kutílek si pivovar sám navrhl a sestavil s pomocí odborných firem téměř sám a i když zbývají doladit některé věci, pivo je navařené.

Jako řidič jsem musel s díky odmítnout ochutnávku jak světlého ležáku (EPM 12,6), tak tmavého speciálu (EPM 17,8) a spokojil jsem se s nákupem PET lahví. Byla to klasická koupě naslepo, ale jak se později (asi za 30minut) ukázalo, nákup se vyplatil, pivo bylo výborné. Na vánoce má pan majitel a sládek v jedné osobě navařeno také medové a zázvorové. Pivo samozřejmě prodávají kromě v PET lahví (mají stáčecí linku) i v KEG sudech a je možno ho ochutnat točené v degustační místnosti.

Nákup piva a ochutnávka je možná pouze o víkendech od 9 - 17 hodin, nejlépe, vzhledem k pracovnímu vytížení majitele, po telefonické dohodě. Cena piva je nízká, v podstatě co stupeň to Kč (12˚ - 12Kč, 17˚ - 17Kč). Takže pivo jak cenou, tak výbornou chutí by se mělo v okolí uchytit. Zbývá popřát: DEJ BŮH ŠTĚSTÍ!