Protože jsem se opět zúčastnil s jistým nejmenovaným hostiským cesty pro pivo, byl jsem nenadále opět konfrontován s fenoménem řezaného piva. Krom jiných velmi zajímavých zážitků, zejména v západních Čechách, na mne vybaflo řezané pivo v Dražíči.

Ačkoliv jsem se domníval, že pohostinnost jisté nejmenované garáže v Plzni je nedostižná, v Dražíči to dokázali. Dražíč byl na cestě pro pivo poslední a tak bylo již pozdě odpoledne, když jsme se marně dobývali do pivovaru. V téže chvíli však přijel terénní vůz, z něhož vystoupil charizmatický majitel pivovaru.

Myslím, že si budu dlouhé roky pamatovat posezení za stmívání v Dražíčském pivovaru, kdy se sládek, jenž jest zároveň synem sympatického majitele, tázal, zda už nechceme rozsvítit. Otcovská odpověď zněla, že to tak, ty rozsvítíš a mně sem začnou chodit lidi!

Já si dal světlý kvasnicový ležák, jenž mne nadchnul při loňském zastavení a to i jako druhou objednávku, neboť loni jsem černý vnímal jako horší. Můj společník však dal černé a tvrdil, že je skvělé. Chvíli jsem přemýšlel jak z této šlamastiky a spásný nápad se nakonec dostavil: objednal jsem řezané! Pan majitel mi přinesl (viz. foto) s průvodní poznámkou, že jde o, cituji: dělené řezané!

I můj společník byl zaskočen silou estetického zážitku! Pokud se totiž člověk napije a nakloní půllitr, skvělá podívaná přijde, když půllitr položíš zpět na stůl. Ač zprvu to vypadá, že dojde k difúzi či Brownovu pohybu, studené pivo se nakonec jakoby líně vrátí do původních dělených pozic.

Pan majitel byl navíc natolik nad věcí, že prozradil i to, že černé točil přes zpětný chod. Zde má fantazie končí, jelikož do doby, než mne hoši vzali poprvé pro pivo, myslel jsem si, že pivo pění jaksi samo od sebe a ne že se pěna dotváří přes tzv. zpětný chod. Přijal jsem tedy za své, že zpětný chod pípy supluje něco jako šlehačkovač. Je tedy logické, že v Dražíči mé představy o zpětném chodu záviděly i sedlákům od Chlumce…

No a protože vzorným přispěvatelem pivního.infa je i jakýsi Luděk, jehož informace jsou neuvěřitelně čerstvé, relevantní a zpravidla inspirující, jal jsem se díky němu (děkuji, Luďku, za dlouhodobou bezchybnou zpravodajskou činnost!) navštívit Scholu Pragensis v Pakulu s touhou zařaditi do okusených piv z Česka i Podskalskou Kozu. To se zdařilo ! Koza byla skvělá a debata pánů profesorů a studentů SPŠPT nad fotografií děleného řezaného z Dražíče také.

Resumé bylo jednoznačné: řezaným pivem se v českém pivním prostředí myslí pivo smíchané, kdy dojde k prolnutí chutí nejlépe tak, že ve výsledném řezaném pivu dominují především ty lepší vlastnosti z obou piv: příjemná hořkost světlého ležáku s nasládlými tóny karamelů z přírodních cukrů piva tmavého či černého.

Dělené řezané pak krom příjemného estetického zážitku může gurmánovi přinésti i potěšení z řízeného mísení obou piv, kdy si při trochu umu, zkušenosti a pivního fandovství můžeme při konzumaci docíliti ovlivnění poměru jednotlivých složek vtékajících do chřtánku.