Prosinec

Pivovar Interbrew zvýšil prodej

Belgický pivovar Interbrew, který v České republice ovládá skupinu Pražské pivovary, zvýšil v posledních několika měsících roku svůj prodej. Oznámila to firma s tím, že výrazný nárůst zaznamenala především v Rusku a na Ukrajině, kde obnovuje ztracený tržní podíl. Společnost, která je čtvrtým největším pivovarem na světě, včera rovněž potvrdila svoji prognózu pro celý letošní rok. Firma počítá s nárůstem provozního zisku, zisk na akcii by se však měl snížit kvůli negativnímu dopadu nárůstu eura vůči ostatním měnám. Interbrew podobně jako další velké pivovary oživuje po obtížném prvním pololetí, kdy byla zasažena slabou světovou ekonomikou, válkou v Iráku, epidemií smrtícího plicního viru způsobujícího SARS a špatným počasím v Severní Americe, napsala agentura Reuters. (Lidovky.cz)

Říjen

V aréně Sazky poteče Staropramen

Pivovary Staropramen ovládnou jídlo a pití v budoucí Sazka Aréně. Pivo, podle kterého se celá skupina jmenuje, bude oficiálním pivem sportovní haly. Vedení Sazky zároveň odhalilo některé detaily k budově. Sdělilo například, kolik bude stát pronájem luxusní lóže, tzv. skyboxu.

Pivovary Staropramen se budou v aréně starat o jídlo a pití. V celé hale bude celkem třicet restauračních zařízení. Šestadvacet fastfoodů doplní čtyři restaurace.

"Toto partnerství symbolizuje spojení moderní doby a tradice. Pivo Staropramen je navíc v Praze doma a je s ní historicky spjato," řekl ředitel Sazky Aleš Hušák.

Mimo smlouvu se Staropramenem bude v aréně ještě pětihvězdičková francouzská restaurace. Podle ředitele Hušáka jedná společnost s jedním z nejlepších a nejznámějších francouzských kuchařů, který by měl restauraci provozovat. Restaurace budou provozovány na bázi franchisingu. Představitelé arény i Staropramenu předpokládají zapojení zhruba deseti franchisingových partnerů.

Pivo na plný úvazek. Pivovary nainstalují v aréně unikátní výčepní zařízení, díky němuž bude možné vytočit 10 tisíc piv (50 hl) během patnácti minut. Natočení jednoho piva by mělo trvat šest vteřin. Čtvrthodinku trvá například přestávka mezi třetinami hokejového utkání, žízniví fanoušci by tedy neměli stát na zlatavý mok fronty.Skladovací pivní tanky, které jsou na úrovni ledové plochy, mají kapacitu 340 hektolitrů. S výčepními zařízeními je bude spojovat potrubí o celkové délce tři kilometry.

Pivo se bude točit do plastových kelímků o objemu 0,4 litru. Výčepní pivo bude stát 25 korun, ležák třicet. Při velkých akcích budou gastronomický servis zajišťovat až čtyři stovky lidí. Vedoucí gastronomie Pivovarů Staropramen Jan Boroš předpokládá, že ročně se v hale vytočí šest až sedm tisíc hektolitrů piva. Na ošetření a kvalitu piva bude přímo v aréně dohlížet odborník, který tam bude zaměstnán na plný úvazek.

Staropramen zahájí licenční výrobu piva Stella Artois

Pivovary Staropramen začnou od listopadu s licenční výrobou belgického ležáku Stella Artois. Ten patří ke klíčovým značkám jejich majoritního vlastníka, belgické pivovarské skupiny Interbrew. Nápoj má vařit pražský pivovar Braník, informovali představitelé Pivovarů Staropramen, dříve Pražských pivovarů. "Stella Artois je důležitou značkou v portfoliu společnosti Pivovary Staropramen v segmentu prémiových piv. Současný 200procentní nárůst prodejů této značky v České republice dává tušit zajímavé objemy v dalších letech," uvedl manažer pro prémiové značky Pivovarů Staropramen Karel Hrbek. Licenční výroba má firmě umožnit snížení nákladů spojených s dovozem Stelly Artois a podpořit další rozvoj značky, která se v tuzemsku začala prodávat v dubnu roku 2001. Produkce belgického ležáku z Braníku bude určena pro distribuci v Česku a na Slovensku. Pivovar Braník se již podle firmy osvědčil pro licenční výrobu japonského piva Asahi, které se tam produkuje od roku 2000 a distribuuje se do zemí západní Evropy a Kanady. Pivovary Staropramen jsou druhou největší pivovarskou skupinou v tuzemsku s 14,4procentním podílem na domácím trhu. Nabízejí 21 značek piva. Od srpna 2000 je majoritním akcionářem Pivovarů Staropramen belgická pivovarnická skupina Interbrew. (Lidovky.cz)

Září

Pražské pivovary musí zabezpečit vstup do historického podzemí Plzně

Spojení sklepa domu v Martinské ulici číslo 1 v Plzni s historickým podzemím města může zkomplikovat na září plánované otevření značkové restaurace Potrefená Husa. Tu v centru Plzně budují Pražské pivovary. Manažer společnosti Petr Čech ale prohlásil, že termín otevření podniku ohrožen není. A jak podzemí s projektem restaurace souvisí? Zhruba dvacet metrů od vstupu do historického podzemí z domu v Martinské ulici vede podzemím štola, která je součástí kanalizačního systému. Libuše Vrzalová ze Správy infrastruktury města Plzně upozornila, že pokud spojení domu v Martinské s podzemím Pražské pivovary nezabezpečí, nebude možné restauraci především z hygienických, ale i požárních důvodů zkolaudovat. "Restauraci asi dvacet metrů od štoly by v žádném případě nepovolili hygienici," řekla Libuše Vrzalová. Ta se domnívá, že problém lze poměrně snadno vyřešit i nepříliš nákladnými stavebními úpravami. "V podstatě jde o to, aby se s námi společnost dohodla. Stačilo by postavit například příčku a osadit ji protipožárními dveřmi. Rozhodně by to nestálo statisíce," sdělila Vrzalová. Manažer Pražských pivovarů Petr Čech prohlásil, že spojení s podzemím není problém, který by na září plánované otevření restaurace zdržel. "Mám v plánu sejít se příští týden se zástupci správy infrastruktury. Přístup do historického podzemí zabezpečíme přesně podle požadavků požárníků nebo správy infrastruktury. Máme nastavené parametry provozu tak, aby nás přístup do podzemí žádným způsobem neovlivňoval," sdělil Petr Čech. Plzeňský podnik Potrefená Husa bude devátou značkovou restaurací Pražských pivovarů v České republice. Zajímavostí je například to, že se v restauraci bude nabízet osm druhů točených piv. (Mladá fronta DNES)

Staropramen bude "točit" v Plzni

Pražské pivovary vstoupí v nejbližších dnech svou značkovou restaurací z řetězce Potrefená husa do Plzně, bašty Plzeňského Prazdroje.

Po Budějovickém Budvaru se tak pro tuzemskou pivovarnickou jedničku stanou Pražské pivovary druhým konkurentem ve městě s vlastní restaurací.

"Spotřeba piva u nás neklesá, pivovary hledají další možnosti expanze," tvrdí předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Podobně, tedy zakládáním svých značkových restaurací v působišti největších konkurentů na trhu, postupuje i Prazdroj. Ten nyní chystá svou další expanzi do Prahy, kde do dvou týdnů hodlá otevřít už čtvrtou značkovou restauraci.

Otevření Potrefené husy v Plzni bylo pro Pražské pivovary složitější než v jiných městech. Skutečnost, že centrální plzeňský obvod pronajal rozsáhlý objekt ve středu města Pražským pivovarům, kritizoval před časem zastupitel města a také jeden ze zdejších majitelů restaurací Roman Jurečko. "Proč sem pouštět další pivovar, když Prazdroj má v Plzni dobré jméno a hodně tu i pro město udělal," tvrdí Jurečko.

Městský obvod původně dal pražským pivovarům třináctiletou ochrannou dobu, ve které by nemohl smlouvu ze své vůle vypovědět. "Právně to bylo v pořádku, ale nakonec jsme souhlasili se zkrácením lhůty na pět let. Jde nám o dobré vzájemné vztahy," uvedl ředitel rozvoje gastronomie Pražských pivovarů Ivan Šlechta.

Projekt Potrefené husy funguje podle Šlechty už v devíti místech republiky a v Plzni určitě uspěje. "Nejde jen o naše značky piva. S tím souvisí i nabídka velmi kvalitních služeb z oblasti gastronomie," uvedl Šlechta. Stejnou značkovou restauraci chystají podle něj Pražské pivovary i v Českých Budějovicích a Ostravě.

V Plzni prý konkurence Plzeňský Prazdroj ale neohrozí. "Jsem přesvědčen, že klienti oceňují kvalitní plzeňské pivo," reagoval Zdeněk Prošek, vedoucí zdejší restaurace U Mansfelda, která patří do republikové sítě značkových Pilsner Urquell Original Restaurant. (iHNed)

Interbrew posiluje pozici na pivním trhu v Německu

Belgický pivovarnický gigant Interbrew, majitel Pražských pivovarů s hlavní značkou Staropramen, odsouhlasil koupi pivovarnických aktivit firmy Spaten-Franziskaner, producenta známé značky Löwenbräu, za 470 miliónů eur. Akvizicí se Interbrew stal největším pivovarem v Německu s podílem na trhu 11 procent a ročním objemem produkce 15,6 miliónu hektolitrů, uvádí se ve firemním prohlášení. Pokud dohodu schválí antimonopolní orgány, získá Interbrew kontrolu nad značkami Löwenbräu, Spaten a Franziskaner, ale také nad pivovarem Dinkelacker-Schwabenbräu, který vyrábí pivo Dinkelacker a ve kterém má pivovarnická divize Spaten kontrolní podíl. Löwenbräu se prodává ve více než 50 zemích světa, kam je pivo buď exportováno, nebo se licenčně vaří přímo na místě. Dohodou získá Interbrew silnou pozici hlavně v oblasti Bavorska a Bádenska-Württemberska. Interbrew prodává ve více než 120 zemích světa 200 značek piva. Mezi nejznámější patří Stella Artois, Bass Ale, Labatt Blue, Rolling Rock či Beck´s. (Právo)

Srpen

Pražané otevřou obří hospodu v Plzni

Velká firemní značková restaurace Pražských pivovarů (Pivovarů Staropramen - pozn. Chody) Potrefená husa vznikne v bloku domů na rohu Martinské ulice a Kopeckého sadů v centru Plzně. Budovu Pražským pivovarům pronajala radnice centrálního městského obvodu. V domě bude kromě restaurace i kavárna. Starostka centrálního městského obvodu Jaroslava Maříková pokládá pronájem budovy za velmi výhodný. "Sazba nájemného bude obdobná jako v případě jiných restaurací. Tady ale navíc Pražské pivovary zaplatí minimálně osm a půl milionu korun za rekonstrukci objektu," prohlásila starostka. Při rekonstrukci zajistí Pražské pivovary například opravu střechy, fasády, rozvodů či podlah. "Za to mají podle smlouvy jakousi ochrannou dobu, tedy garanci, že po dobu pěti let mohou dostat výpověď pouze v případě zvlášť hrubého porušení nájemní smlouvy," sdělila Jaroslava Maříková. Podle smlouvy má být Potrefená husa otevřena do konce října. Projektový manažer Pražských pivovarů Petr Král ale prohlásil, že společnost chce podnik otevřít o měsíc dříve. "Když to dobře dopadne, otevřeme ve druhé polovině září, kdy se nám to hodí více," konstatoval Král. Plzeňský podnik bude devátou značkovou restaurací Pražských pivovarů v České republice. "Zajímavostí je například to, že se v restauraci bude nabízet osm druhů točených piv," vysvětlil Petr Král. (Právo)

Červenec

Staropramen přetekl do názvu pivovarů

Název piva Staropramen si prorazil cestu do křestního listu svého výrobce. Akcionáři Pražských pivovarů si na valné hromadě odhlasovali změnu ještě předlistopadového názvu firmy na Pivovary Staropramen. Firma ovládaná koncernem Interbrew se tak chce více ztotožnit se svou hlavní značkou.

Přejmenování firmy bylo hlavním bodem mimořádné valné hromady.

"Potřeba změny jména byla už delší dobu patrná, zejména v oblasti komunikace s našimi obchodními partnery, zákazníky a širokou veřejností," řekl generální ředitel firmy Vincent Lefere.

Pivovary podkládají oprávněnost změny výsledky širokého průzkumu, který podle Lefera potvrdil, že nový název budou zákazníci vnímat lépe.

Pražské pivovary si po valné hromadě podají k Městskému soudu v Praze žádost o zápis nového jména do obchodního rejstříku. K faktickému přejmenování by mělo dojít na podzim. (iDnes)

Červen

Potrefených hus už má Staropramen osm

V dubnu 2003 byla v Praze otevřena čtvrtá značková hospoda společnosti Staropramen Potrefená husa. V celé republice stoupl počet Potrefených hus na osm. Společnost Pražské pivovary buduje síť značkových restaurací a hospod Staropramen již od roku 1998. Tento projekt, který je založen na principu franchisingu, v současné době zahrnuje pět rozdílných konceptů. Jedná se o restaurace Potrefená husa, Staré dobré časy, Sportovka, belgický pivní bar Belgian Beer Café a restaurace a pivní bar Na Verandách. Staropramen v roce 2003 ukončil dvouletou roadshow Pivní výcvikové tábory. Bude nahrazena novým soutěžním kláním s názvem Staropramen Chlapark. Tato regionální show bude probíhat od května do září v osmi městech České republiky. V té době se také uskuteční celonárodní SMS soutěž s multipacky piva Staropramen a Granát. Celý projekt doprovází mediální kampaň v tisku, rozhlase, televizi a na internetu. (Strategie)

Pivovary Zubr z Přerova a Holba Hanušovice na Šumpersku, které patří společně s pivovarem Litovel do čtvrté největší pivovarské skupiny PMS, a. s., letos nezvýšily výrazně svou produkci. Jejich výrobky však získaly několik ocenění, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Přerovské pivo Zubr se stalo absolutním vítězem celorepublikové soutěže České pivo, ve které získalo prvenství v obou soutěžních kategoriích. Světlé výčepní Zubr Classic i ležák Zubr Premium jsou letos držiteli titulu České pivo 2003. V prestižní soutěži se v tomto ročníku hodnotilo dvoukolově padesát českých piv. Pivní přehlídku každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven spolu s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. Přerovský Zubr je pivo vyráběné tradiční výrobní technologií, kterou si pivovar s domácím kapitálem zachovává přes sto třicet let. "Oceňují ji nejen odborníci, ale především konzumenti. Právě díky tomu přerostlo původně regionální pivo v silnou značku," míní ředitel pivovaru Pavel Svoboda, který považuje klasický výrobní postup za konkurenční výhodu. Letos prodal pivovar 221 000 hl piva se značkami Zubr Classic, Premium, Gold a Free a utržil 262 miliónů korun. Zubr získal v srpnu také ocenění národní značkou ClasA. Zubr Classic tmavé výčepní si letos odvezl stříbrnou medaili ze Stockholmského festivalu piva a whisky. Přehlídka patří mezi čtyři největší na světě, každoročně se na ní prezentuje šest set druhů piv a navštíví ji přes dvě stě tisíc lidí. K výjimečnostem pivovaru Zubr patří také fakt, že v něm vaří pivo žena. Firma jako jedna ze dvou v zemi zaměstnává už osm let nikoli sládka, ale sládkovou. "V profesi mi pomáhají zejména zkušenosti z více než desetileté praxe," říká Nataša Rousková, absolventka oboru kvasné chemie a bioinženýrství, která se jako degustátorka účastní celé řady významných soutěží. Hanušovický pivovar Holba, který patří v produkci k první desítce v zemi, prodal za devět měsíců letošního roku 350 000 hl piva, což znamená zhruba pětiprocentní nárůst oproti minulému roku. Výstav pivovaru činil v minulém roce 433 000 hl piva. S tržbami za značky Holba Classic, Šerák a Premium se dostal na částku 278 miliónů korun. Kvalitu potvrzuje letošní výsledek prestižní soutěže Zlatý pohár PIVEX - Pivo 2003, který získala Holba Šerák. Pivovar jí prodá více než 160 000 hl ročně. Speciální ocenění za kvalitu získal také hanušovický ležák Premium. (Hospodářské noviny)

Starobrno se dostane do jedné z největších světových distribučních sítí piva. Brněnskou značku do svého portfolia zařadí holandská skupina Heineken. Sdělil obchodní a marketingový ředitel společnosti Jiří Imrýšek. "Očekáváme výrazné zvýšení vývozu," tvrdil v souvislosti s krokem manažer. Také předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý se domnívá, že zařazení Starobrna do distribuce Heinekenu Brněnským v exportních aktivitách pomůže. "Holanďané mají mnoho sesterských společností, které mohou být pověřeny, aby brněnské pivo distribuovaly," soudil. "Efekt to ale může mít i opačný, vedení společnosti může dostat příkaz k prodeji dalších značek z portfolia Heinekenu na tuzemském trhu," domníval se Veselý. Firma z moravské metropole patří do nedávno utvořené skupiny Brau Union. Ta vznikla letos na jaře spojením středoevropských aktivit Heinekenu a rakouské BBAG, v níž holandský gigant převzal většinový podíl. Do brněnského pivovaru Rakušané kapitálově vstoupili v roce 1994. Jak naznačují výsledky za poslední dva roky, patří Starobrno k úspěšným členům Brau Union. Loňský zisk před zdaněním ve výši téměř 65 milionů korun je nejlepší za posledních deset let. Pomohlo k němu také spojení s lokálním konkurentem Hostanem. Starobrno si tím meziročně posílilo postavení na trhu jižní Moravy. Export brněnských značek se meziročně rovněž zvýšil - o 28 procent na necelých 41 tisíc hektolitrů. (Euro)

Poslední údaje naznačují, že pivo ze znojemského Hostanu má v oblibě stále víc konzumentů. "Prodalo se ho za prvních deset měsíců letošního roku 176 669 hektolitrů, tedy o dvě procenta víc než loni ve stejném období,"informovala Dana Vrbíková, PR manažer ze společnosti Starobrno, která s Hostanem tvoří jeden podnikatelský celek. Hostan pořádá akce na zvýšení prodeje svého piva. Letos například uspořádal soutěž s víčky od lahvového piva s názvem Jako křen bude pivo ve vaší rodinné hospůdce. "Zúčastnilo se jí jedenáct tisíc lidí, kteří dohromady sesbírali 175 551 slov Hostan z písmen, která byla skrytá pod zátkami pivních lahví,"řekla Vrbíková. Vítězem soutěže se stal Antonín Březina ze Znojma. "Pivo čepuji na Čafce a slova jsme sbírali s lidmi, kteří u mne pivo pravidelně popíjejí. Dokonce jsme některé písmena i na požádání měnily,"prozradil při přebírání dvaceti soudků piva a mobilního výčepního zařízení Březina, který se o tekutou výhru podělí se svými kolegy. K absolutnímu vítězství stačilo pivařům ze znojemské Čafky poslat tisíc pět set slov Hostan. (Rovnost)

Spoluzakladatelem obnoveného Klášterního pivovaru Želiv je Hroznata Pavel Adamec, převor premonstrátského kláštera. Minipivovar představil 9. prosince dva produkty - patnáctistupňové pivo Gottschalk a medem ochucené třináctistupňové pivo Castulus. Názvy piv jsou odvozeny od jmen někdejších opatů, zakladatele kláštera a zakladatele klášterního pivovaru. Piva se připravují svrchním kvašením dle starých receptů a jde o "piva klášterní" vařená obdobným způsobem jako piva trapistická, která procházejí divokým kvašením bez přidání pivovarských kvasnic. Pravých trapistických piv je údajně ve světě jen šest, z toho pět vyrábí mniši v Belgii a jedno bratři v Nizozemsku.

Pivo nevyrábějí pouze gigantické a světoznámé pivovary, ale i malé varny specializující se na netradiční piva. V Želivi na Pelhřimovsku se do výroby zlatého moku pustil po šestadevadesáti letech řád premonstrátů. A ne ledasjakého. Speciální mok s vyšším obsahem alkoholu zrál od října. První stovky třetinkových lahví odeberou místní a pražští obchodníci. "Chtěli bychom prodávat po celé republice a později možná i do zahraničí," řekl převor Hroznata Adamec.

Pivovar podle něj jako jediný v republice zavedl způsob kvašení, který se používal u staročeských piv. Proto má želivské pivo výraznější chuť, podobně jako výrobky z Belgie nebo z Irska. "Druhy se jmenují podle významných opatů našeho kláštera," uvedl převor. Gottschalk je patnáctistupňový, další třináctistupňové pivo Castulus bude i základem pro výrobu ochucených piv, která na domácím trhu chybějí. "Zatím máme příchuť medoviny, připravujeme i višňové pivo," doplnil.

Premonstráti navazují na staletou tradici, kterou ukončil velký požár kláštera v roce 1907. Pivovary podle převora vždycky ke klášterům patřily. "Nejstarší zmínka o želivském pivovaru je z první poloviny 17. století, ale pivo se tu vařilo mnohem dříve," řekl. Pití piva podle něj není v rozporu se zásadami řádu; premonstráti zatím vypomáhají i při stáčení piva.

O vaření piva mniši uvažovali několik let, ale chyběly jim finance i zkušenosti. Na provozu se nyní kromě kláštera podílí i zkušený sládek a obchodník. "Klášter dává jméno, tradici a prostor," upřesnil Adamec. Pivovar zatím uvařil 40 hektolitrů piva, příští rok by se měl výstav přiblížit ke 2000 hektolitrů.

Peníze se podle převora vrátí do pivovaru. "Dlouhou dobu budeme muset vylepšovat zařízení. Určitě to alespoň v blízké budoucnosti nebude zdroj nějakého velikého zisku," uzavřel.

Pivovar chystá velkou ochutnávku pro veřejnost. Zatím si obyvatelé obce mohou nové pivo koupit v soukromém obchodě, který je v areálu kláštera. Podle majitelky Simony Morávkové je o něj velký zájem. "Od soboty jsem prodala stovku lahví, a to je prosinec," řekla. (iDnes)

Jihlavský pivovar zahájil vývoz lahvového piva do Německa. V říjnu tamním obchodníkům dodal 2000 hektolitrů a s exportem počítá i v dalších měsících. "Prodej do ciziny po vstupu do Evropské unie, kdy padnou celní bariéry, ještě navýšíme,"navíc slibuje generální ředitel Jan Kylberger. "Předpokládáme, že díky vývozu do Německa letos mírně zvýšíme výstav,"dodal. Pivovar již několik let vyváží i do Rakouska. Vývoz se na roční produkci 85 tisíc hektolitrů podílel asi třemi procenty. Podle ředitele má české pivo šanci prosadit se v zemích Evropské unie cenou i kvalitou; z toho by měly profitovat i malé pivovary, které nyní těžko konkurují velkoproducentům. Pivovar v posledních měsících zaznamenal větší zájem evropských obchodníků, kteří by chtěli odebírat vícestupňová piva. "Další oživení exportu by se mělo projevit příští rok,"uvedl. Jihlavský podnik nebude mít potíže s přísnějšími hygienickými normami unie. "Pivovary byly vždycky v lepším stavu než jiné potravinářské provozy,"vysvětlil. Společnost Pivovar a sodovkárna do konce letošního září uvařila 66 tisíc hektolitrů piva, přibližně stejně jako loni. Pokles prodeje piva v lahvích vyvážily vyšší dodávky sudového piva do gastronomických podniků. Naopak zhruba třináctiprocentní propad byl v prodeji nealkoholických nápojů. (Listy Pelhřimovska)

Už včera mohli milovníci zlatavého moku ochutnat první várku piva Poutník, která se vydala z pivovaru stejného jména za svými zákazníky. Pelhřimovský pivovar se řadí ke třiceti malým pivovarům, které v České republice zatím fungují. Každý rok totiž dva z nich zaniknou. V současné době zaměstnává třicet lidí. "Přikročili jsme k nákupu sladu z kvalitních ječmenů Hané, použili žatecký chmel a vysoce kvalitní vodu z Křemešníku. Upravili jsme technologii vaření,"informoval na tiskové konferenci zástupce poradenské firmy Václav Potěšil. Konzumenti tedy dostávají nepasterizované pivo Poutník světlé výčepní, ležák Premium a Poutník speciál. Podle slov finančního ředitele Michala Vilímka znají pelhřimovské pivo od Vlašimi po hranici s Rakouskem. "V žádném případě není naším úmyslem bojovat o pozice v obchodních řetězcích. Stačí nám, když zůstane v řetězcích, kde už máme své pozice,"uvedl M. Vilímek. (Listy Pelhřimovska)

V místním pivovaru se po mnoha letech začalo opět sladovat. Záměrem projektu nových majitelů z dobrušské firmy Staročeský pivovárek je, nákladem 25 milionů korun objekt postupná rekonstrukce a dlouhodobé provozování. V první etapě byla plynofikována průmyslová část a zprovozněna právě sladovna. Z ječmene od okolních pěstitelů, kteří jsou výhradními dodavateli, se nyní začíná vyrábět slad. Do konce roku vyberou majitelé firmu, která zrealizuje další etapu oživení pivovarnické tradice ve městě. V ní bude postupně uvedena do provozu klasická staročeská technologie výroby oblíbeného piva Rampušák. "Další samostatnou částí našeho záměru, bude využití původních sklepů, v nichž otevřeme stylovou staročeskou restauraci, kterou propojíme s dosud nevyužitou částí, ve které budou bowlingové dráhy, fitness, internetová kavárna a dalších prostory," řekl Ladislav Valtr, jeden z majitelů pivovaru. Podle něj se stane v budoucnosti dobrušský pivovar zajímavou turistickou atrakcí. (Noviny Rychnovska)

Domažlická radnice založí společně s česko-mexickým investorem podnik na obnovu uzavřeného domažlického pivovaru. Vloží do něj nemovitý majetek nejstaršího pivovaru v Česku. Strategický investor má dobudování restauračního pivovaru a hotelu se sto lůžky dát 150 milionů korun.

Investor už v mexické Tijuaně čtyři roky úspěšně provozuje český pivovar. "Mexický partner by měl podepsat smlouvy na založení akciové společnosti v lednu, kdy přijede do Domažlic," řekl Radek Sochor, zástupce plzeňské firmy DAOS plus, která v České republice provozuje síť Švejk restaurantů. Partnerem této firmy je plzeňský LUKR, významný výrobce a dodavatel výčepní technologie.

"Společný projekt je lepší než prodej pozemku a budov, z něhož bychom získali do deseti milionů korun," uvedl starosta města Jan Látka. Jako minoritní akcionář zůstane město nadále vlastníkem pivovaru. Sochor potvrdil, že se česko-mexické sdružení firem bude snažit zahájit stavbu už v příštím roce. Obě české společnosti vloží do projektu své peníze, ale hlavní díl bude představovat zahraniční bankovní úvěr.

V Mexiku máme české sládky a všechny suroviny jsou z Česka. Zájem o pivo je obrovský. Restauraci jsme dvakrát rozšiřovali, už má dvě stě padesát míst a je stále plná," dodal Sochor. Podle něj jsou Domažlice pro česko-mexického investora "srdeční záležitostí".

"Lepšího investora už těžko seženeme. Chceme, aby se areál obnovil co nejdříve. Město nemá žádný větší a reprezentativní hotel," dodal Látka. Jedinou větší hotelovou kapacitou s 52 lůžky je hotel Kalous u vlakového nádraží. "Letos bylo méně zájezdů, je cítit, že i mezi zahraničními hosty je méně peněz," řekla majitelka Yvona Bozděchová. Dvouhvězdičkový hotel byl sice před deseti lety rekonstruován, ale na další investice se banky půjčovat zdráhají. (iDnes)

Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie zamítl odvolání americké pivovarnické společnosti Anheuser-Busch a potvrdil Budějovickému Budvaru možnost registrace jeho známek pro celé území Unie. "Jde o další závažné rozhodnutí instituce Evropské unie ve prospěch Budějovického Budvaru, které je významné svým dosahem, neboť evropská známka, stejně jako označení místa původu, požívá ochrany ve všech státech EU. Po vstupu kandidátských zemí bude tato ochrana automaticky rozšířena i na území nových členských států," uvedl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček a poznamenal, že toto rozhodnutí dále posílilo obchodní pozice Budvaru v celé západní a střední Evropě. Podle Smlouvy o přistoupení chrání Evropská unie pojmy "Budějovické pivo" a "Českobudějovické pivo". Ochrana podle místa původu odlišuje originální výrobky od jejich napodobenin. Ochrana podle místa původu je v zemích Unie zaručena jen u výrobků, které jsou mezinárodně známé svou dlouholetou tradicí a stálou prvotřídní kvalitou. Takové výrobky zaručují konzumentům, že jsou vždy vyrobeny na stejném místě, ze stejných surovin a stejným postupem.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser - Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady. Kromě institutů EU zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například v Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku či Dánsku, Švédsku a Finsku a Rakousku. (Právo)

Ředitel Budějovického Budvaru, pětačtyřicetiletý Jiří Boček pracuje v pivovarnictví jedenatřicátý rok. Začínal od píky jako učedník v roce 1972 a víceméně si prošel všechny posty, až se před dvanácti lety stal ředitelem. Miluje sport, přesto pije denně denně pivo, především samozřejmě Budvar.

* Musíte mít určitě přehled o konkurenčních pivech. Pijete je?

Spíše ochutnávám. Některá jsou dobrá, jiná méně, ale rozhodně je pro mě stále favoritem Budvar.

* Kolik piv denně v průměru vypijete?

V průměru tak dvě až tři, ale není to o množství. Já pivo beru jako součást životosprávy.

* A k tomu sport?

Sport je pro mě relaxace. A to jakýkoliv druh. Také si rád poslechnu cimbál. Když je na to volný čas.

* Toho máte asi málo. Snažíte se ušetřit volno i tím, že chodíte do práce vždy mezi prvními?

Neřekl bych, že mezi prvními. Jedeme na třísměnný provoz, takže nejsem mezi prvními. Ráno jsem tam ale tak okolo sedmé hodiny.

* Hodně také cestujete. Je místo, na které se chcete jednou podívat?

Nemám své vysněné místo a většina mých cest do zahraničí je služebních. Když už si mám ale naplánovat dovolenou, tak u nás v republice.

* A máte nějaké místo?

Vracím se na některá místa, kde už jsem byl. Třeba na Slovensko do Tater.

* Toužíte po tom, aby alespoň jedno z vašich dvou dětí pokračovalo v pivovarnictví?

Nechávám rozhodnutí na nich samotných a netlačím je do ničeho. Mě také nikdo nenutil, co mám dělat, a věřím, že se rozhodnou správně a vyberou si povolání, které je bude bavit a uspokojovat. To je pro mě nejdůležitější a ne, zda budou dělat práci jako já.

* Ale udělalo by vám radost, kdybyste měl svého nástupce?

Tak o tom jsem zatím vážně ještě ani nepřemýšlel.

* Vraťme se ještě k pivu. Bylo vám po něm někdy hodně špatně?

Ještě nikdy.

* Češi figurují na předních místech v žebříčcích konzumace na jednoho člověka. Je to podle vás správné?

Pivo je tradiční historický nápoj, rozmach zažilo například v devatenáctém století, kdy se v Čechách jeho prodej vyšvihl až k jedenácti milionům hektolitrů ročně. Je však třeba pít opravdu s rozumem.

*Řídíte se tím?

Držím se zásady, že pít alkoholické nápoje je třeba tak, aby se člověk kontroloval, proto je mi vždy dobře. Vím, co snesu, a co už ne.

(iDnes)

Krušovický pivovar na Rakovnicku letos vyvezl do zahraničí nejvíce piva ve své historii. Minulý čtvrtek sjel z pásu místní stáčírny soudek symbolizující 100 000 hektolitrů zlatavého moku směřujících za hranice. Letošní vývoz Pivovaru Krušovice je tak o čtvrtinu větší než za loňský rok. "V soudku je pivo Imperiál, a tak zamíří také do impéria, tedy do Ruska," podotkl s úsměvem vedoucí exportního oddělení Pivovaru Krušovice Kamil Krakeš. "Nárůst exportu očekáváme i v příštích letech. V roce 2005 chceme vyvézt rekordních dvě stě padesát tisíc hektolitrů," řekl generální ředitel společnosti Pavel Gregorič. Krušovické pivo se vyváží do patnácti zemí Evropy a do Izraele. "Nejvíce se v cizině prodává značka Krušovice Imperiál, která tvoří čtyřicet procent zahraničních prodejů. Na druhém místě je krušovické pivo černé, které je nejprodávanějším českým černým pivem v cizině," prohlásil Krakeš. Největším exportním trhem je pro krušovický pivovar Německo. "V Německu chceme prodej v příštím roce ztrojnásobit. Druhým trhem je Slovensko a třetím Ruská federace, kam exportujeme od roku 1999. Točíme pivo v restauracích v Moskvě, Petrohradu i Jekatěrinburgu," sdělil vedoucí exportu. Další významnou zemí z hlediska exportu je Švédsko, v tamních supermarketech jsou Krušovice jediným zde prodávaným českým černým pivem. Největší nárůst ale Královský pivovar zaznamenal v Rusku. Loni do Ruské federace vyvezl přes 14 000 hektolitrů piva, což je téměř o 80 procent více než v roce předchozím. Královský pivovar Krušovice je jedním z nejstarších pivovarů v Čechách. Vznikl po roce 1517, když Svatováclavská smlouva dovolila šlechtě vařit pivo na svých statcích. V roce 1583 jej koupil císař Rudolf II. a sto dvanáct následujících let patřil pivovar Pražskému hradu. Poté ho postupně vlastnily tři šlechtické rody. V letech 1945 až 1991 byl krušovický pivovar součástí několika státních podniků. Samostatným subjektem se stal v roce 1991. Po privatizaci je od roku 1993 součástí nadnárodní skupiny Dr. Oetker. (Právo)

Budete-li si chtít v Německu, v obchodě Norma, patřící jedné z největších obchodních sítí, koupit lahvové pivo, narazíte na mok vařený v Benešově. "Uspěli jsme ve složitém, několikastupňovém výběrovém řízením," říká Jiřina Čurdová, manažerka benešovského pivovaru pro export o nelehké cestě benešovského piva na německý trh. Pivovar Benešov přitom uzavřel s německým partnerem smlouvu na jeden rok. Od října tak Norma odebírá 6 až 8 tisíc hektolitrů piva za měsíc. Do tří skladů v bývalé východní zóně by za dvanáct měsíců mělo doputovat kamiony kolem 20 milionů půllitrových lahví. Výstav benešovského pivovaru přitom činí 127 tisíc hektolitrů za rok. "To byla loňská produkce, letos bude výstav o něco nižší," přiznává Čurdová, ale připomíná, že kapacita pivovaru není ani zdaleka naplněna. "Jsme schopni vyrobit až dvě stě čtyřicet tisíc hektolitrů piva za rok. Toho, že bychom nedokázali smlouvu s Normou plnit, se nebojím." Přestože ryze českým pivovarům zvoní hrana stále hlasitěji, benešovský výrobce piva strategického zahraničního partnera zatím nehledá. Jeho pozici upevnil právě kontrakt s Němci. Dříve, než si Norma stanoví vlastní název benešovského piva, pod nímž ho bude distribuovat, najdou zákazníci i v Německu pivo pod značkou Ferdinand. (Benešovský deník)