Prodej piva Ostravar z portfolia domácí pivovarnické dvojky Pivovary Staropramen rostl do konce června na domácím trhu rychleji než celý český pivní trh.

Zatímco produkce českých pivovarníků pro tuzemsko vzrostla za první pololetí o 3,8 procenta, domácí prodej značky Ostravar ze stejnojmenného ostravského pivovaru vykázal meziroční nárůst o 6,3 procenta, řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Prodej piva z ostravských provozů Pivovarů Staropramen ale zároveň rostl pomaleji než odbyt celé společnosti. Na domácím trhu firma v pololetí zvýšila prodej o 7,8 procenta na 1,26 milionu hektolitrů.

Na růst Ostravaru mělo podle Kužely vliv zejména teplé léto a nové láhve. Ostravar je uváděl na trh postupně od ledna do dubna. "Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům," tvrdí Kužela s tím, že v segmentu lahvového piva dosáhl Ostravar dvouciferného nárůstu. Například obchodní řetězec Tesco zmiňuje Ostravar jako nejprodávanější pivo na severní Moravě. Ostravar loni vyrobil 574 000 hektolitrů piva a letos chce zdolat hranici 600 000 hektolitrů.

Celkově domácí pivovary zvýšily v letošním prvním pololetí výrobu piva meziročně o 3,9 procenta na rekordních 9,92 milionu hektolitrů. Výstav pro domácí trh stoupl proti loňsku o 3,8 procenta na 8,15 milionu hektolitrů a podle pivovarníků tomu značně napomohlo příznivé počasí. Například Rodinný pivovar Bernard v tuzemsku zvedl odbyt za pololetí o 5,3 procenta na 63 595 hektolitrů.

Ke konci července se podle údajů z Českého svazu pivovarů a sladoven tempo růstu domácí produkce piva zpomalilo na 3,2 procenta. V ostravském pivovaru se ale situace s poptávkou podle Kužely nemění ani na konci léta. "Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu, abychom mohli uspokojit zájem našich spotřebitelů. Týdně opouští brány pivovaru stovka plně naložených kamionů," říká Kužela. (Moravskoslezský deník)

Přestože v současné době panuje nebývalý boom různých restaurací, hospůdek, pivnic a hospod, existuje jen málo těch, které překročily sto let trvání.

V našem seriálu se snažíme takové staré dobré hospody najít a popsat jejich příběh. A tak dnes navštívíme hospodu, která i přesto, že byla postavena v posledních letech 19. století poměrně daleko od centra Moravské Ostravy, přežila dodnes, a to v podstatě v podobě, jakou měla na počátku existence.

Tou hospodou je Pivovarská restaurace. Stojí v Cihelní ulici a přes své nenápadné jednopatrové čelo ukrývá řadu místností, sály a velkou pivovarskou zahradu.

„Ve své době pojala i tisíc lidí. Pět set uvnitř a pět set na zahradě,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek, který je třetím toho jména ve známém rodu Šimků, jimž patřil například dnes už neexistující hotel ve Svinově. „Můj děda tam měl reprezentativní zahradu a dokonce garáže u hotelu, což ve své době neměl ani Imperial. Byla tam známá hospoda.“

Legenda: výčep napojený přímo na pivovar

Právě Maxmilián Šimek „třetí“ vracející se z emigrace v Kanadě koupil v roce 1990 Pivovarskou restauraci od družstva Budoucnost.

„Tehdy jsem ještě měl dojem, že je v okolí plno klientů. Nedaleké družstvo Budoucnost mělo tisíc zaměstnanců, nedaleko stál ještě zimní stadion Josefa Kotase, blízko byla textilní výroba. Lidi sem byli zvyklí chodit na obědy,“ vzpomíná majitel.

To vše téměř zmizelo. Podniky se zavřely, lidé přestali v okolí pracovat a dnes je restaurace odříznuta od centra a lidí pomyslně možná ještě více než kdysi. Zbylo jí jen sídliště Fifejdy a jeho obyvatelé.

A dobré obědy. „Snažíme se zachovat českou kuchyni. Máme kuchařku, která tu vaří už pětadvacet let. A chodí se sem na skvělé koleno a křidýlka,“ říká současný majitel Maxmilián Šimek.

Pivovarská restaurace vznikla jen několik let po vybudování ostravského pivovaru. „Dokonce jsou tady ještě staré trubky, jimiž byl výčep propojený s pivovarem a pivo jimi teklo do hospody,“ říká štamgast restaurace Nikola Kušev.

To však Maxmilián Šimekl vyvrací. „To je jedna z legend, které ale nejsou opravdivé. Víte, co by to bylo je čistit?“ říká s úsměvem.

Královské za osm, Horník za devět krejcarů

Historik Radoslav Daněk píše na webu Archivu města Ostravy, že Pivovarská reakce posloužila nově vybudovanému ostravskému pivovaru v konkurenční válce s pivovarem, který stával už v 19. století na místě výstaviště Černá louka. Pivovar patřil významnému židovskému podnikateli Markusi Strassmannovi.

„Tento muž se však politicky i nacionálně orientoval na německé liberály. Představitelé českého politického tábora se proto rozhodli zřízením konkurenčního podniku prolomit takřka monopolní postavení Strassmannova pivovaru a ostravským restauratérům a hostinským dodávat do jejich podniků české pivo,“ uvádí historik.

Český akciový pivovar, dnešní Ostravar, začal vyrábět pivo 4. září 1898. Pivovar vařil klasický ležák, pivo březňák. Největší proslulosti mezi návštěvníky hospod však dosáhlo takzvané Královské pivo a tmavé pivo Ostravský havíř.

Pivovarský hostinec v Cihelní ulici vystavěl ostravský stavitel Arnošt Mortek v letech 1898-1899. „Lidé na jednopatrové budově oceňovali především prostornost restauračních místností a společenských sálů, postavení výčepu tak, aby zákazník měl maximální kontrolu nad přípravou čepovaného piva, a také rozlehlost letní zahrady,“ uvádí historik.

Slavnostní otevření pivovarské restaurace se uskutečnilo v neděli 6. srpna 1899 a její provoz tehdy začal koncertem vojenské dechové hudby c. k. pěšího pluku č. 54 Starhemberg z Těšína.

Koncese byla pivovarskému hostinci udělena již v listopadu 1898, ale platila pouze na výčep piva, což se představenstvu pivovaru nelíbilo. Usilovalo o plnou koncesi včetně podávání jídel a poskytování ubytování. Za několik měsíců se jim to povedlo.

„A tak mohla vzniknout vůbec první česká zahradní restaurace vMoravské Ostravě. Svým zákazníkům nabízela jak Královské pivo za 8 krejcarů a černého Havíře, tak pestrou nabídku jídla a nápojů, nemluvě o bohatých možnostech zábavy. Kuželkami počínaje, kulečníkem a kartami konče,“ uvádí historik.

Za Masaryka zábavy, za komunistů burzy

V sálech i zahradě se konaly koncerty, taneční zábavy, ochotnická představení. Zahrada pivovarské restaurace byla vyhledávaným cílem nedělních výletníků, kterým zde na přelomu 19. a 20. století za vstupné 10 krejcarů hrály k poslechu i k tanci hornické kapely.

Dnes si možná někteří čtyřicátníci vzpomenou, jak v zahradě Pivovarské restaurace v rámci pololegální burzy na počátku osmdesátých let kupovali desky západních rockových kapel, časopisy Bravo či svázané ročníky časopisů ze zavržených šedesátých let. „Několikrát to tady rozehnali policajti, tedy tehdy příslušníci VB,“ vzpomíná s úsměvem Nikola Kušev, který zde prodal za dva a půl tisíce pět cenných stříbrňáků. „To bylo tehdy peněz. Měli jsme za to s bráchou magneťák z Tuzexu a každý rifle,“ vzpomíná s úsměvem.

A co čeká Pivovarskou restauraci v budoucnu? „Už ji budu jen pilovat a snažit se mít tady dobré pivo, jídlo a obsluhu,“ říká Maxmilián Šimek. (MF Dnes)

Mimořádně dobrou letní sezonu letos mají severomoravské pivovary Ostravar a Radegast. Prodeje oběma producentům zvyšují nejen nové pivní láhve, které letos uvedly na trh. Nahrálo jim i nadprůměrně teplé počasí na jaře. Sezonu ale zatím pivovary nebilancují, protože výroba zlatavého moku jede naplno i na sklonku léta. „Letní měsíce jsou dobré pokaždé, ale nadšeni jsme byli z počasí především v dubnu, květnu a červnu, očekávám několikaprocentní celkový nárůst,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Prodejní špičkou jsou letní měsíce také pro Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen. „Prodeje v tomto období jsou o desítky procent vyšší, než je celoroční průměr. Pivovar jede naplno. Týdně opouští brány pivovaru stovka kamionů,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Robert Kužela. (MF Dnes)

Letošní hokejovou sezonu odstartují přerovští hokejisté s novým titulárním partnerem klubu, kterým se stane pivovar Zubr. Dohoda pivovaru a hokejového klubu přinese změnu dosavadního názvu klubu na HC ZUBR Přerov a s tím také úpravu znaku klubu i nové dresy hráčů.

Tříletou partnerskou smlouvu podepíší zástupci obou stran na půdě pivovaru ve čtvrtek 13. září v 10.00 hodin za přítomnosti primátora města Jiřího Lajtocha, vedení pivovaru ZUBR a HC.

Pivovar tak chce podpořit systematickou výchovu hokejové mládeže a tím i více než 80- letou tradici přerovského ledního hokeje. Talentovaní vlastní odchovanci by měli úspěšně doplňovat „A“ mužstvo tak, aby nemuselo docházet k jejich nákupům. Dnes má klub ve všech kategoriích na 200 hráčů a jeho cílem je stabilizace kádru v týmu mužů a účast v play off II. ligy s možností postupu do vyšší soutěže v závislosti na finančním zabezpečení klubu.

K nejúspěšnějším a nejznámějším odchovancům přerovského hokeje patří například Miloš Říha, současný trenér Moeleru Pardubice.

Hokejové zápasy se v Přerově obecně těší velké oblibě i dobré návštěvnosti. Zubr se nyní stane také partnerem několika stovek fanoušků, které přerovský hokejový klub registruje. Pro ně pivovar ve spolupráci s klubem připraví speciální programy orientované na podporu divácké veřejnosti.

Za podpory města vytvořil HC vzhledem ke své široké trenérské základně Program výuky bruslení pro síť mateřských a nižších ročníků základních škol s nimiž dále spolupracuje při výběru mladých sportovců. (Web Zubr)

Tradiční Den otevřených dveří, který jako každoročně symbolicky ukončí letní sezónu, se tuto sobotu, tedy 15. září, uskuteční v celém areálu pivovaru Starobrno na brněnském Mendlově náměstí.

Letošní rok byl pro společnost STAROBRNO, a.s. mimořádně úspěšný, protože podle oficiálních statistik ČSPS se stala výrobcem piva s třetím největším podílem na českém trhu. Po komplexním auditu dále pivovar na jaře získal mezinárodní certifikát HACCP, což znamená, že konzumenti berou do ruky pivo s vysokou úrovní kvality podle přísných mezinárodních parametrů.

Brány starobrněnského pivovaru se pro veřejnost v tuto sobotu otevřou ve 14 hodin. Na nádvoří bude na několika místech pro všechny připraven atraktivní kulturní program. Vystoupí Mňága a Žďorp, zazpívá bývalá superstar Vlasta Horváth, bonbónkem bude skupina Monkey Business a Papis Nyass.

Na horním, alternativním pódiu se návštěvníci mohou těšit na Dogu, Arakain, AC/DC Revival Band, Helmutovu stříkačku a Horkýže Slíže. V Pivovarské restauraci bude od 14 do 22 hodin probíhat disco a karaoke show.

Na nádvoří budou návštěvníci moci ochutnat celý sortiment starobrněnských piv, které se bude čepovat ze 100 kohoutů. Kromě toho se bude prodávat i další občerstvení, zejména různé pochoutky z masa.

Pravidelní návštěvníci si už zvykli na širokou nabídku různých recesistických soutěží. Nejinak tomu bude i letos. Na hlavním pódiu se bude stavět logo, soutěžit v hodu šipkami či zatloukání hřebíků. Mezi největší atrakce bude patřit jízda na lahvi, připomínající soutěž na divokém býkovi. Kdo nespadne, má šanci získat hlavní cenu – pivo na rok zdarma.

Kromě nádvoří, kam bude vstup zdarma /včetně kulturního programu/ si zájemci mohou prohlédnout i výrobní prostory pivovaru, sledovat celý proces vaření piva od začátku až do konce. Na prohlídku těchto prostor se budou na místě prodávat vstupenky.

Za účasti vedení společnosti se u příležitosti Dne otevřených dveří uskuteční i malá slavnost – oficiální pokřtění základního kamene budoucí rekonstruované varny. Vzhledem k tomu, že současná varna patřila mezi nejstarší části celého areálu, prochází v současnosti radikální a nákladnou rekonstrukcí. Komplexní provoz by měl být zahájen na jaře příštího roku. Kapacita varny se oproti dnešku zvýší o 40 procent, sníží se spotřeba energií, provoz bude podstatně ekologičtější, protože se budou druhotně využívat tepelné výpary.

Celou sobotní akci ukončí ve 22 hodin ohňostroj. Pokud se vydaří počasí, bude v pivovaru určitě živo jako loni, kdy na Den otevřených dveří přišlo 10 000 návštěvníků, kteří vypili 300 sudů piva. Vstup do areálu je pro každého zdarma. (Tisková zpráva Starobrna)

Téměř 12 000 návštěvníků a 330 naražených sudů piva – to jsou rekordní čísla za celou historii pořádání „Dne otevřených dveří“. Oproti loňskému roku si přišlo užít atmosféru Dne otevřených dveří ještě o 2000 více lidí.

Letošní Den otevřených dveří pořádaný společností STAROBRNO v sobotu 15. září 2007 se skvěle vydařil. Díky nabitému programu i příjemnému počasí babího léta se už více než hodinu před zahájením před branami pivovaru scházely davy zájemců, největší nápor návštěvníků však do pivovaru dorazil kolem 16 hodiny.

Přesně ve 14 hodin se areál pivovaru otevřel a nádvoří podél obou velkých pódií se začala rychle zaplňovat diváky, jejichž počet za celý den dosáhl téměř neuvěřitelných dvanáct tisíc.

Obě nádvoří i spojovací cesty pivovarského areálu byly lemovány stánky s čepovaným pivem z produkce Starobrna, které se prodávalo za opravdu lidové ceny (0,3l za 10Kč, 0,5l za 15Kč), a nechyběly další dobroty, jako grilované klobásky a šunka, voňavé bramboráky, či pestrá paleta sladkostí. Obsluha u stánků se nezastavila ani na vteřinu, což dokumentuje letošní rekordní výtoč na této akci – narazilo se přes 330 sudů pěnivého moku, což je ještě o 30 víc, než v loňském roce.

Obrovský zájem byl také o exkurze, které se do zázemí pivovaru vypravovaly každých 10 minut po 20členných skupinách s odborným výkladem. Celkem tak mělo během soboty možnost nahlédnout pod pokličku pivovarské výroby asi 350 lidí.

Akci zahájil symbolickým naražením prvního soudku brněnský primátor Roman Onderka spolu s ředitelem Starobrna, a.s. Ing. Františkem Krakešem, tečku za jejich projevy udělalo vystoupení valašského krále Bolka Polívky, který s pivovarem Starobrno spolupracuje k oboustranné spokojenosti už mnoho let.

Ohlášenou rekonstrukci varny stvrdili pod osobním dozorem Barona Trencka nejen poklepem kladívka na základní kámen, ale také politím pivem, které bylo natočeno ze sudu naraženého přímo na jevišti. Vítanou a diváky hojně podpořenou novinkou byl gentlemanský slib primátora, že se nealkoholické pivo z produkce Starobrna stane pravidelnou součástí oficiální tabule při akcích brněnské radnice.

Pak už běžel non-stop program hudebních vystoupení a soutěží, největší nával diváků přilákal koncert skupiny Mňága a Žďorp v 16 hodin a samozřejmě hlavní tahák večera Monkey Business, kteří na pódium nastoupili krátce po půl osmé večer.

Tou dobou už bylo publikum pořádně nažhavené, takže hudební (a místy i gymnastická) show Matěje Rupperta, Tonyi Graves a dalších vyvolala okamžitě taneční náladu a pivovarský dvůr se změnil v improvizovaný taneční parket. Monkey Business se okamžitě naladili na vstřícnou vlnu a atmosféru v Brně si viditelně vychutnávali. Koncert po více než hodině ukončil Matěj Ruppert sérií neuvěřitelných více než 20 „špagátů“ a několika přemetů přímo na pódiu.

Stranou zájmu nezůstaly ani soutěže, největší úspěch měla jízda na „býku“ , kde bylo ve hře pivo na celý rok zdarma. Šťastným výhercem se stal Aleš Paděra, který se na zmítajícím se torzu divého tura udržel 33 rekordních sekund. Z podobné výhry se může těšit také Tomáš Pavlů, který postavil na pódiu z obřích kostek v nejrychlejším čase starobrněnské logo – nepotřeboval na to ani jednu minutu.

Tečkou za celou akcí byl před 22 hodinou monumentální desetiminutový ohňostroj provázený hudbou, po kterém se davy diváků začaly rozcházet. Okamžitě po jejich odchodu nastoupily uklízecí čety, které začaly čistit nejen areál pivovaru, ale také celé přilehlé Mendlovo náměstí, aby v neděli ráno nezůstalo po akci ani stopy. (Tisková zpráva Starobrna)

I když se zahrádky brněnských hospod kvůli špatnému počasí už tolik neplní, ve starobrněnském pivovaru se pivo vaří, jako by ani sezona neskončila. Do prvního října totiž musí stávající varna stihnout vyrobit tolik piva, aby se mohla na další půlrok částečně uzavřít a zrekonstruovat.

První kroky rekonstrukce varny začali v pivovaru plánovat už v dubnu. „Byl to jediný objekt Starobrna, který ještě neprošel modernizací. Na jaře jsme zahájili přípravu prostor. Oficiálně rekonstrukce začne patnáctého září, kdy budeme mít den otevřených dveří a položíme základní kámen,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Už od začátku letošního října pojede varna asi jen z poloviny. „To potrvá až do března příštího roku, kdy by měly být opravy definitivně dokončeny. Pivovar Starobrno by se tak mohl zařadit mezi ty skutečně nejmodernější,“ řekla Eliášová.

Modernizace varny má přispět k větší kvalitě piva. „Chceme zajistit to, že když si dá někdo pivo s naší značkou, bude chutnat vždycky stejně,“ popsala Eliášová. Aby ale pivovar mohl zlatavý mok vyvážet dál i během oprav, musí se vytvořit zásoby. Rozsáhlé pivní sklepy, které leží pod areálem pivovaru, se teď proto plní, co to dá. „Zásoby jsou na maximu, což je kolem šedesáti až sedmdesáti tisíc hektolitrů piva. Je to navýšení zásoby asi o třicet procent,“ popsala Eliášová.

Zásoby budou použity v době, kdy bude fungovat jen polovina varny. Podle vedení Starobrna se s největší pravděpodobností varna na pár dnů uzavře úplně. „Půjde ale opravdu jen o dny, takže to pivovar ani naši odběratelé nijak nepocítí,“ podotkla Eliášová.

Do zásoby i "lahváče"

Kromě piva v sudech se bude vyrábět do zásoby i pivo lahvové. „Je to proto, že se za poslední rok výrazně zvedla spotřeba piva v Brně. Chceme tedy vyhovět všem odběratelům i během oprav varny,“ objasnila Eliášová.

Dočasné změny nastanou pro pivovarnické zaměstnance. „Tím, že pojede jen polovina výroby, budou muset pracovat prakticky nonstop, dokonce i o víkendech,“ popsal vrchní sládek Starobrna Petr Hauskrecht. Podle něj tak zaměstnanci vlastně nepoznají, že skončila letní sezona. „Režim výroby piva pojede úplně stejně jako třeba o prázdninách,“ podotkl Hauskrecht. Pivovar má ovšem podobných sezon v roce hned několik. „Pivo není záležitostí teplého počasí. Vaříme naplno i během vánočních svátků nebo o Velikonocích,“ dodala Eliášová. (Deník)

Exekutorský úřad Pavla Procházky ze Znojma se změnil v neřízenou střelu. Ačkoliv Procházku zbavil funkce ministr spravedlnosti, jeho podřízení dál zabavují peníze i majetek. Navštívili i kancelář oslavanského pivovaru v tamním zámku a vzali osmadvacet tisíc.

Vykonavatelé si nenechali vysvětlit, že peníze nejsou společnosti G&C Pacifik, ale patří pivovaru. Byly určené na výplatu pro zaměstnance,“ uvedla provozní ředitelka pivovaru Dana Brudíková.

Informovala majitele společnosti G&C Pacifik Jiřího Tomka, který na soudní vykonavatele Petra Gabriela a Lucii Chudobovou zavolal policii. Ta nezabránila, aby si peníze odnesli. „Nebyla to krádež. Ředitelka vydala peníze dobrovolně,“ uvedl mluvčí policie Aleš Mergental.

Exekuce byla v pořádku i podle mluvčího české exekutorské komory Pavla Kočiše. „Pro vykonavatele je směrodatná informační tabulka na vchodových dveřích. Není povinen zjišťovat, zda dané cennosti nejsou majetkem někoho jiného,“ řekl Kočiš.

Brudíkovou však udivilo i to, že exekuci provedli zaměstnanci pravomocně odsouzeného a odvolaného exekutora. Procházka totiž dostal podmíněný trest za zpronevěru. Případem se proto od včerejška zabývá ministerstvo spravedlnosti.

,,Případ řešíme a můžu vám jen sdělit, že za daných okolností by skutečně odsouzený exekutor Pavel Procházka neměl funkci vykonávat,“ zdůraznil ředitel odboru dohledu ministerstva spravedlnosti Michal Basík.

To podle právníků znamená, že ani Procházkovi podřízení nesmějí nic zabavovat. „Odvolaný exekutor nesmí podle zákona dál vykonávat funkci, protože už statut exekutora ztratil. To se pochopitelně vztahuje i na jeho podřízené. Je to stejné, jako kdyby ministr vnitra odvolal policistu a ten si klidně stoupl na silnici a vybíral pokuty za dopravní přestupky,“ řekl právník Josef Kolinský.

Vykonavatelé Petr Gabriel a Lucie Chudobová však trvají na tom, že jednali podle práva. ,,Jsme stále jen vykonavatelé. Spory mezi panem doktorem Procházkou a ministerstvem spravedlnosti jdou mimo nás. Na osmadvacet tisíc korun byl vystaven příjmový doklad od G&C Pacifik. Společnost je v exekuci, proto v tom nevidím problém,“ řekla Chudobová.

Včerejší události jsou součástí komplikovaného sporu mezi městem Oslavany a Jiřím Tomkem. Město mu pronajalo zámek, Tomek však přestal splácet. Právě proto na něj radnice najala exekutora. Kauza stále nabývá na intenzitě. Tento týden navštíví městský úřad také pracovníci Inspekce ministerstva vnitra a bude je zajímat, jestli v ní nedošlo k porušení zákona ve vztahu města a příslušníků policie. (Brněnský deník)

V současné době hospodaří Pivovar Vyškov se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun. Nové vedení má ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat.

„Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který je v čele podniku tři měsíce. Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky.

„Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlí o tom, proč se o pivovaru začaly mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat.

Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel.

Sládek Dušan Táborský zase sází na návrat ke klasickému způsobu vaření. Pivovar ztratil stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokáže konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů.

„Hledáme způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ dodal Řehák.

Jenže získat zpátky, co už jednou ztratili, nebude snadné. Alespoň ve Vyškově ne. Starobrno točí třeba v restauraci U Piráta. Věrný této značce zůstává také František Blumenstein z Chalupy U městské brány. „Točil jsem ho kdysi v Brně a teď už dvanáct let ve Vyškově. Vyškováci u mě určitě neuspějí už proto, že teď mám se Starobrnem smlouvu do roku 2010,“ uvedl.

Ředitel pivovaru ale situaci tak černě nevidí. „Pivovar rozhodně nekončí, bude vyrábět i nadále. Věříme, že se podaří zvednout i výstav, a to z momentálních sedmačtyřiceti až padesáti tisíc hektolitrů na sedmdesát,“ doufá Řehák. (Vyškovský deník)

Vyškovský pivovar chce vrátit své pivo do okresního města. Soukromým pivovarům ale může konkurovat jen těžko. V současné době hospodaří Pivovar Vyškov se ztrátou zhruba sedm milionů tři sta tisíc korun. Nové vedení má ale promyšlenou strategii, jak podnik stabilizovat. „Naší prioritou je napravit obchod. Musíme pozastavit nevýhodné nákupy, porovnat ceny,“ prozradil ředitel Zdeněk Řehák, který je v čele podniku tři měsíce.

Ušetřit by chtěl také na managementu, a proto sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. „Našim zaměstnancům jsme odmítli sice zvýšit základní mzdu o požadovaných deset procent, ale přidali jsme jim alespoň procent pět. Nemůžeme ale vyplácet bonusy, pokud nemáme dobré hospodářské výsledky. Z toho asi vznikla nespokojenost, za níž mohou stát různé fámy typu, že zaměstnanci nedostali výplaty,“ přemýšlí o tom, proč se o pivovaru začalo mezi Vyškovany šířit zprávy, že pracovníci nedostali už několik výplat.

Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. „Plánujeme prodej našich areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti. Bohužel jsou ale ve velmi zdevastovaném stavu,“ povzdychl si ředitel. Sládek zase vidí možnosti v návratu ke klasickému způsobu vaření. „Žádné průmyslové výrobky,“ tvrdí sládek Dušan Táborský. (Vyškovský deník)

Na svátek svatého Václava připravuje vyškovský pivovar den otevřených dveří. Vyškovany dodnes mrzí, že nové vedení pivovaru letos přerušilo dlouholetou tradici kulturního programu u příležitosti vyškovské poutě.

„Že jsme se na srpnových oslavách nepodíleli, chápeme jako rest vůči lidem. Věnovali jsme hodně času průzkumu, na kolik peněz by nás program přišel. Ztráta půl milionu korun by pro nás byla příliš velká. Na revanš připravíme aspoň den otevřených dveří na svatého Václava,“ informoval ředitel pivovaru Zdeněk Řehák. (Vyškovský deník)

Nové vedení pivovaru se konečně po třech měsících od nástupu do podniku představilo ve čtvrtek představitelům vyškovských institucí a přiblížilo prognózy podniku, aby zabránilo fámám o krachu pivovaru.

Jak zastavit pokles prodeje? To je otázka, která už delší dobu nedává spát managementu vyškovského pivovaru. Ten nevylučuje ani prodej podniku, který ztrácí zákazníky. A to dokonce i na Vyškovsku. Z někdejších pěti tisíc odběratelů je dnes v adresáři pracovníků odbytu zhruba osm set.

„V současné době je silný přetlak soukromých pivovarů. Mají agresivní prodejní politiku. Umějí v byznysu chodit lépe než státní podnik,“ připustil ředitel vyškovského pivovaru Zdeněk Řehák.

Podnik je sice akciovou společností, ale sto procent akcií vlastní ministerstvo zemědělství. „Černého Petra má tedy v ruce ministerstvo, jen na něm je, zda podnik prodá,“ dodal ředitel.

Ačkoli vedení pivovaru tvrdí, že jeho úkolem není zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu, zároveň jedním dechem naznačuje, že bez prodeje celého podniku to nepůjde.

„Je pravda, že třeba národní podnik Budvar funguje, ale to je jiná situace. Z pohledu malého pivovaru jsou způsoby prodeje, které používají privátní firmy, mimo naše možnosti,“ dodal ekonomický vedoucí pivovaru Vladimír Slavík.

Kladné výsledky vykazoval podnik ještě do roku 2004. Pak přišly ztráty. Vloni propad dokonce dosáhl pětadvaceti milionů korun, na čemž se podepsal odprodej sodovkárny. Podle Řeháka prý proběhl za velice nevýhodných podmínek.

Bývalý ředitel Jiří Piňos, odvolaný v květnu, ale tvrdí opak. „Deficit vytvořily prodeje jednotlivých provozů mimo region Vyškov, jako například sodovkárna Tečovice nebo sladovna Záhlinice. U nich byla vysoká zůstatková hodnota ale reálná prodejní cena dosahovala minimálních hodnot. Nebyly to ztráty dané provozem pivovaru. Jestli chce někdo poukazovat na špatné hospodaření, tak jen můžu říct, že jsem odcházel z funkce, kdy měl pivovar na účtech jednotlivých finančních ústavů přes čtyřicet milionů korun,“ hájí se Piňos. (Vyškovský deník)

Ředitel vyvrací zprávy o neproplacených mzdách zaměstnanců. Firma podle něho hledá nová odbytiště v zahraničí Zejména zrušení tradičních srpnových pivních slavností zavdalo příčinu k řadě spekulací o krizi vyškovského pivovaru. Nový management státního podniku je odmítá.

Jedna zpráva má černější scénář než druhá: Vyškovský pivovar se zavírá. Do konce roku se bude privatizovat. Koupí jej velký soukromý pivovar. Neskončí úplně, ale zůstane jenom stáčírna. Zaměstnanci už tři měsíce nedostali výplaty.

Ředitel Pivovaru Vyškov Zdeněk Řehák všechny tyto informace včera rázně popřel. „Zaměstnanci dostávají peníze řádně. Pivovar normálně vyrábí. Právě jsem na služební cestě na Slovensku, kde domlouvám nového odběratele. Další vývoz plánujeme do Maďarska,“ tvrdí ředitel.

Jeho slova potvrdil i sládek Dušan Táborský.

Řeči o konci pivovaru se donesly i k bývalému řediteli Jiřímu Piňosovi, který ve funkci skončil v červnu. Vedení ho odvolalo kvůli špatným hospodářským výsledkům, Piňos ale bez bližšího upřesnění tvrdí, že pravá příčina byla jiná. Se současným managementem se ale shoduje v tom, že firma v krizi není. „Podle mého názoru je pivovar životaschopný a může vyvíjet činnost i v dalších letech,“ prohlásil Piňos.

O nějakém zavírání pivovaru nic neví ani úřad práce. „Oficiálně nemám žádné informace. Neoficiálně, jako každý, kdo se zajímá o chod ve městě, vím, že není vše v dokonalém pořádku. Ale neviděl bych to tragicky. V dnešní době mají všechny menší pivovary problémy. Ale nevím o tom, že by se s pivovarem dělo něco vážného. Pokud by přece jen k něčemu došlo, tak my budeme první, kdo se bude ptát, co pro zaměstnance můžeme udělat,“ vzkázal ředitel Úřadu práce ve Vyškově Jan Marek pětapadesáti zaměstnancům pivovaru.

A jak to vidí pracovníci? Například prodavači v pivovarské prodejně svorně tvrdí, že výplaty včas dostávají na účet. Jen je mrzí, že nemají ani zdání, jaká je situace v podniku. Nevědí, co s nimi bude.

Možná, že jasněji bude po informativní schůzce za dva dny, na kterou pivovar pozval vyškovské radní, ředitele úřadu práce a zástupce dalších podniků. Jestli se ale konečně po třech měsících chce teprve nové vedení představit, anebo zda se budou projednávat i otázky budoucnosti pivovaru, zatím pozvaní účastníci nevědí. (Vyškovský deník)

Řidiče, kteří zastaví na čerpací stanici v Krhově, nečeká tradiční sortiment zboží, na jaký jsou zvyklí z většiny benzinek.

Příští týden ve středu tam totiž Pivovar Černá Hora otevře novou značkovou prodejnu regionálních produktů a restauraci. Benzinka u státní silnice z Brna do Svitav ponese název Černohorský forman.

Ředitel pivovaru Jiří Fusek tvrdí, že chce, aby si lidé z regionu odváželi pouze české výrobky za české ceny. „Budeme tam prodávat samozřejmě naše piva a limonády, ale také výrobky označené logem Moravský kras – regionální produkt, květinovou výzdobu tam udělá boskovický zahradník. Nebráníme se spolupráci s dalšími výrobci z regionu,“ popsal Fusek. Řidiči v Krhově budou moci využít rovněž sprchy, toalety, odstavnou plochu pro kamiony. Natankovat tam bude možné benzín i naftu, výhledově i palivo LPG.

Pivovar chátrající areál čerpací stanice koupil od společnosti Benzina. Do její nové podoby investoval přes šest milionů korun. Provozovat ji bude nájemce. (Blanenský deník)

Co spojuje tajemný středověký řád templářů a někdejšího majitele valtického panství Karla Eusébia Lichtenštejnského? Až donedávna zřejmě nic, teď je ale propojil elixír. Lépe řečeno alkohol.

Templářský elixír a Elixír Karla Eusébia jsou názvy nových bylinných likérů pivovaru Černá Hora. Vzniknou z pivní režné, destilátu, který pivovar získává při výrobě nealkoholického piva Forman. „Vyrábět je budeme ze čtyřicetiprocentní režné přidáním bylinné směsi, která je výrobním tajemstvím. Likéry budou obsahovat 28 procent alkoholu,“ řekl Jiří Fusek, šéf pivovaru na Blanensku. Oba elixíry se na trhu objeví kolem Vánoc.

Pivo Forman, které narozdíl od ostatních nealkoholických piv neobsahuje ani desetinu procenta alkoholu, hodlá pivovar od příštího roku vyvážet na trhy Blízkého a Středního východu, kde platí absolutní zákaz alkoholu.

„Zatím vyrábíme jen pro domácí a slovenský trh. Od příštího roku začneme s propagací v zemích, kam běžně vyvážíme. Zájem bude určitě velký v muslimských zemích v Asii,“ věří Fusek. Černohorský pivovar plánuje letos vyrobit 3 až 4 tisíce hektolitrů nového typu nealkoholického piva. V budoucnu by to mohlo být až 20 tisíc hektolitrů. Alkohol, který vzniká při destilaci nealkoholického piva, prodává pivovar pod názvem Pivní režná. „S cenou sto korun za půl litru jde o nejlevnější destilát vůbec. I ten chceme v budoucnu vyvážet, zájem vyslovily některé země východní Evropy,“ dodal Fusek. (MF Dnes)

Horké letní počasí, více peněz v peněženkách lidí a především větší vývoz. Tak vysvětlují odborníci růst tržeb jihomoravských pivovarů, kterým právě skončila úspěšná letní sezona.

„Tržby za leden až srpen nám vzrostly o čtrnáct procent oproti stejnému období vloni,“ potvrdila trend Kateřina Eliášová z pivovaru Starobrno. Konkrétní výši tržeb ale kvůli konkurenci nechtěla uvést. Starobrno patří mezi silnou sedmičku největších pivovarů u nás. „Řada menších jihomoravských společností ale dokáže výrazně konkurovat i těm velkým,“ myslí si analytik portálu Finance.cz Michal Ruml.

Jako příklad uvedl pivovar Černá Hora na Blanensku. „Dá se označit jako kultovní – má své stabilní příznivce a konzumenty. Je to osobitý pivovar s netradiční nabídkou, například limonád,“ dodal Ruml. Právě prodejnost nealkoholických nápojů stoupla v Černé Hoře oproti loňsku o více než dvacet procent. Pivovar prodal přes šestatřicet tisíc hektolitrů limonád.

„Celkově jsou tržby o dvanáct procent vyšší než loni. Prodali jsme o sedm procent piva víc, tedy téměř sto deset tisíc hektolitrů,“ dodal ředitel pivovaru Jiří Fusek. Naopak s neúspěchem se potýkají ve Vyškově. Pivovar ztratil stovky odběratelů. Nedokáže totiž konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. „Hledáme ale způsob, jak vyhovět požadavkům místních hospodských. Vidíme i možnosti v zahraničí. Máme dobré předpoklady pro odbyt v Itálii, Slovensku a Maďarsku,“ uvedl ředitel pivovaru Zdeněk Řehák.

Právě ve vývozu se dalším jihomoravským pivovarům daří. „Odbyt Starobrna stoupl na zahraničních trzích o sedmadvacet procent,“ uvedla Eliášová. O stovky procent se za poslední roky zvedl i export Černé Hory. „Přestože je náš pivovar malý, stává se důležitým vývozcem. Letos jsme vyvezli patnáct tisíc hektolitrů piva, nejvíce na Slovensko, do Itálie a Lotyšska. Teď připravujeme významný export do Číny a Turecka,“ řekl Fusek. Tam předpokládají, že uspějí s novinkou letošního roku – nealkoholickým pivem Forman.

„Předpokládáme, že v zemích, kde konzumace piva nemá tradici nebo ji zakazuje náboženství, můžeme uspět,“ uvedl Fusek. Právě při destilaci nealkoholického piva vzniká další novinka Černé Hory – čtyřicetiprocentní destilát Pivní režná. Kromě toho mělo letos na pultech premiéru i Moravské sklepní pivo. „Má stoprocentní obsah kvasných buněk. Bylo riziko uvést takový výrobek na trh, nakonec se ale ujal a dnes patří mezi pravidelné výrobky pivovaru,“ uvedl Fusek.

Novinky ale nechystá černohorský pivovar jen v sortimentu. V létě firma vybudovala penzion a v Krhově na Blanensku zas staví značkovou prodejnu a restauraci. Pivovar připravuje i pěstitelskou pálenici a moštárnu. Příští sobotu navíc čeká milovníky černohorských piv a limonád i pivní pouť s pestrým programem.

Na zákazníky nezapomíná ani Starobrno. Zlepšit produkci pomůže například nová varna. „Je to zásadní investice ve stovkách milionů korun. Bude to nejmodernější systém v Evropě, který zvýší výrobní kapacitu,“ řekla mluvčí Starobrna Eliášová. Pro milovníky piva na jihu Moravy mají pivovary další dobrou zprávu: zatímco ostatní výrobci chmelového moku v České republice zdražují, jihomoravské pivovary s cenami, alespoň v následujících několika měsících, hýbat nehodlají. (Deník)

Kdo by si nepamatoval onu slavnou scénu z filmu Postřižiny. Paní správcová Magda Vášáryová přijede na kole s ostříhanými vlasy. Její muž Jiří Schmitzer ji za to vyplatí hadičkou od pumpičky přes nohavičkové kalhotky. A právě takové spodní prádlo začal prodávat pivovar, kde se film natáčel.

Která žena by se zlobila, když jí coby omluvenku za "pivní" dovádění v pivovaru předáte takový dárek. A proč v pivovaru nabízejí zrovna "gaťky"? Je to zbrusu nový suvenýr. Dalešický pivovar totiž proslavily filmové Postřižiny.

A znalci sedmadvacet let starého snímku si určitě vybaví scénu, kdy Magda Vášáryová coby půvabná správcová pivovaru Maryška dostává na pivovarském nádvoří naplácáno pumpičkou na kolo. Maryščin filmový choť Jiří Schmitzer jí vyhrne sukni, objeví se zadeček v jemných spodních kalhotkách. A právě na to vsadila šéfka pivovaru Jaromíra Hanáčková.

"Potřebovali jsme nějaký dárkový předmět. Chtěla jsem něco originálního. Vždyť různé hrnečky, pivní sklenice, přívěsky na klíče nabízí každý. Náš pivovar je založen na Postřižinách. Máme tu předměty z filmu, postřižinské apartmá i originál kalhotek. Tak se zrodil nápad," líčí Hanáčková s tím, že pivo pijí hlavně muži. Hledala tedy něco, co upoutá také ženy.

Kalhotky jsou přesnou kopií těch filmových. "Jednak je mohou použít pánové jako omluvenku, že se třeba zapomněli v pivovarské restauraci. A ženu určitě potěší suvenýr, určený jen jí," dumá Hanáčková a rozbaluje přitom jeden balíček s kalhotkami.

Musí nejprve rozvázat mašli na průhledném sáčku. Pak spodní prádlo opatrně vybalí. Kalhotky jsou pěkné, materiál luxusní. Satén kůži doslova polaská.

Hanáčková považuje spodní kalhotky za stěžejní propagační předmět. Lidé by na ně měli pohlížet se špetkou lechtivého humoru. Ten k postřižinskému pivovaru patří.

"O kalhotky je zájem. Zatím jsme prodali asi patnáct kousků. Právě máme objednávku na šedesát kusů. Je to od firmy, která u nás bude mít školení. Pro svoje zaměstnankyně chce vedení kalhotky jako dárek. My teď dáváme dohromady velikosti těchto žen," směje se Hanáčková.

Prozradí, že kalhotky jsou k mání za 250 korun. Jelikož kalhotky spatřily světlo světa teprve nedávno, ke konci hlavní letní sezony, budou tahákem i v té další. Hanáčková slibuje, že k nim časem přibude ještě něco dalšího úderného. Obr zde ... (iDnes)

Nebýt zdejší přehrady a filmu Postřižiny, bylo by městečko Dalešice neznámým zapadlým místem nedaleko Třebíče a žilo by nejspíš svým poklidným ospalým rytmem daleko od velkých turistických cílů. Přitom je to jedna z nejstarších obcí na našem území.

O Dalešicích se zmiňují zakládací listiny Třebíčského kláštera pocházející z roku 1101. Během dvanáctého století zde byl postaven románsko-gotický kostel a o století později klášter kajícnic sv. Máří Magdaleny. Ten byl v roce 1430 vypálen husitskými vojsky Prokopa Holého. Na čas se ho sice podařilo obnovit, ale roku 1550 zanikl a v průběhu druhé poloviny 16. století ho Kraličtí z Kralic přestavěli na barokní zámek. V roce 1708 přibyla ještě empírová kaple sv. Kříže, v jejíž blízkosti byl roku 1763 zřízen hřbitov, který nahradil hřbitov u kostela přeměněný v zámecký park. Kaple byla roku 1788 upravena do současné podoby a roku 1803 byla vysvěcena na kapli svatého Kříže. Na konci druhé světové války, kdy byl při bombardování poškozen místní kostel, sloužila kaple i k bohoslužbám. Pivovar, ve kterém v roce 1980 režisér Jiří Menzel natáčel příběh krásné paní sládkové, jejího poněkud sucharského manžela Francina a víc než hlasitého švagra Pepina, byl založen koncem 16. století. Nebýt slavných filmových Postřižin, pivovar by dnes již nejspíš nestál.

Pivovar, který se stává cílem či zastávkou zejména cyklistických výprav, byl založen nejspíš někdy na konci 15. století. První písemné záznamy o něm pocházejí z roku 1609. Ze sedmnáctého století jsou také nejstarší části současných budov. Až do konce devatenáctého století se jednalo jeden z několika malých místních pivovarů, kde se veškerá práce vykonávala ručně a prakticky veškerá produkce sloužila potřebám místního panství. V roce 1882 koupil dalešické panství podnikatel baron Anton Dreher a podobně jako později v dalších svých podnicích zde zavedl průmyslovou výrobu s množstvím technických vymožeností. Od roku 1887 postupně provozovali sládci, kteří jej měli v pronájmu, od roku 1925 fungoval jako Družstevní pivovar a sodovkárna a za socialismu byl součástí národního podniku Jihomoravské pivovary Brno. V roce 1977 byl kvůli nedostatku vody a zastaralosti provozu jako neefektivní uzavřen. Areál pak byl postupně majetkem MNV Dalešice, JZD Hrotovice a v devadesátých letech společnosti DORS s.r.o., která jej použila jako zástavu na bankovní úvěr společnosti ZMK. Ta před svou likvidací stihla v roce 1994 v areálu provést demoliční práce. Pivovar pak chátral až do roku 1999, kdy jej koupili současní majitelé.

Komín pivovaru byl dějištěm jedné z klíčových scén Postřižin. Ve skutečnosti se vše točilo na maketě na dvoře nedalekého zemědělského družstva a na komín lezli kaskadéři.

V současné době má pivovar statut technické památky a je rekonstruován do podoby co nejbližší té, kterou znají diváci Menzelových postřižin a která odpovídá i stavu z první poloviny dvacátého století,kdy měl pivovar i vlastní sladovnu. S průvodkyní se můžete vydat do staré části pivovaru, kde je vybudováno muzeum rakousko-uherského pivovarnictví . Budova v zadní části pivovarského dvora skrývá moderní provoz minipivovaru, kde se vaří dalešické pivo, které si získává stále větší popularitu. Na rozdíl od takzvaných „europiv“ produkovaných velkými pivovary, se místní pivo vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva smí být použito toliko vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno. Dalešické pivo je vařené výhradně ze sladu pocházejícího z Hodonic na Znojemsku a nejsou používány žádné náhražky nebo další příměsi. Na chmelení je používán žatecký chmel a nejsou přidávány žádné extrakty. Pivo je kvašeno ve sklepích v otevřených spilkách a dokvášeno v tancích po dobu až tří měsíců. K zákazníkům dalešičtí dodávají buď pivo filtrované přes křemelinu, nebo pivo kvasnicové. Neprovádějí zde pasterizaci, ani dořeďování silnějších piv. Místní produkci můžete ochutnat buď přímo v pivovarské hospodě, nebo v létě ve výčepu na dvoře pivovaru. Odebírají ho také hospody nejen v nejbližším okolí, ale i v Třebíči či Brně.

Do Dalešic se dostanete buď autobusem z Brna, Třebíče, či Moravského Krumlova, nebo autem po silnici č. 152 z Ivančic do Moravských Budějovic, ze které odbočíte u Hrotovic. Z druhé strany se sem dostanete po silnici č. 23 spojující Třebíč s nájezdem na dálnici D1 u Rosic. V Náměšti nad Oslavou odbočíte na Hrotovice. Daleko lepší je využít síť okolních cyklostezek procházejících krajinou v okolí dalešické přehrady. Pěší dostupnost je trochu horší. Dalešicemi prochází stezka regionem Hrotovicko.

Muzeum je otevřené v dubnu, květnu a září o víkendech a svátcích od 13 do 16 hodin, od června do srpna pak denně mimo pondělí od 10 do 17. Hospoda je otevřená denně od 10 do 22, v pátek a v sobotu o dvě hodiny déle. (Cestovatel)

Havlíčkobrodský Měšťanský pivovar vydá za rekonstrukci svých výrobních prostor přes 10 milionů korun. Pořídí za ně novou technologii stáčení sudového piva a rozšíří skladovací prostory. Oznámil to ředitel pivovaru Jiří Hušek. Jedna z největších investičních akcí podniku v posledním desetiletí začne v říjnu a potrvá půl roku. Pivovar vaří tmavé i světlé pivo. Loni ho dodal na trh 90 tisíc hektolitrů a utržil za něj kolem 100 milionů korun. V tomto roce bude výstav zřejmě o 5 000 hektolitrů nižší. „Ukončili jsme výrobu privátních značek,“ zdůvodnil ředitel. Dodal, že pivovar posiluje výrobu vlastní značky Rebel. Nejsilnější pozici má na Vysočině. Podle Huška se převážná část produkce prodá v okruhu do 30 kilometrů od Havlíčkova Brodu. V tomto roce pivovar zvýšil export. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard potvrdil, že jeho nepasterizované pivo dělá hezká těla. První místo a titul Miss zlatého moku získala Eliška Dlouhá, která pivovar v této soutěži reprezentovala. Foto zde ... Současně s tímto úspěchem Rodinný pivovar Bernard získal na jubilejních 50. žateckých slavnostech chmele - Dočesné další významné ocenění.

V degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem v Žatci zabodoval hned ve dvou nejdůležitějších kategoriích. První místo obsadil v kategorii světlých desítek a třetí místo v prestižní kategorii světlých ležáků, kde uspěl Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek.

"Letošních 175 vzorků z 36 pivovarů hodnotilo 250 degustátorů," komentuje výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: "Soutěží se v 10 různých kategoriích a objektivita soutěže je zajištěna anonymitou vzorků. Je to veliký úspěch, soutěže se totiž zpravidla nezúčastňují sládci, kteří by mohli své pivo poznat, a tím výsledek ovlivnit, ale vzorky hodnotí především návštěvníci Dočesné." (Tisková zpráva pivovaru Bernard)