Češi jsou národem pivařů. Alespoň si to myslí. Nejméně mužská část se považuje za pivní znalce. Myslí si, že pozná, jaké pivo pije a rozezná to dobré od špatného. Je to skutečně tak? O tom se mohli přesvědčit Ústečané. „Na čtvrtek 28. června jsme od 13 hodin v Interhotelu Bohemia připravili ojedinělou akci. Šlo o veřejnou degustaci piv pod dohledem odborníků z našich pivovarů,“ prozradil manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Zájemci i z řad veřejnosti si tak mohli v nefalšované odborné degustaci vyzkoušet, zda poznají své oblíbené pivo, jakou má chuť, barvu či pěnu. Pro ochutnávku bylo připraveno přibližně 20 vzorků různých druhů piv, které se na našem trhu prodávají. „Lidé se mohli přesvědčit, jak se piva chutnají například na soutěžích, kde se vyhodnocují nejlepší piva. Viděli, že opravdu vůbec nejde o jednoduchou záležitost,“ uvedl hlavní technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který degustaci řídil.

„ Mimo náhodných návštěvníků se degustace zúčastnili také hospodští, štamgasti, ústecké osobnosti a novináři,“ doplnil Vejlupek. Akcí provázel jeden z předních znalců piva v zemi, technolog Drinks Union Ondřej Koucký. „Pomáhal mu výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša, který přidal také zajímavé historky ze svého působení v Rusku,“ doplnil Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union - upraveno)

Nealkoholické pivo si v restauracích na Olomoucku v současných tropických dnech dává stále více zákazníků. Prudký nárůst zájmu o pito potvrzují také hanácké pivovary.

Pivovary: obliba nealkoholického piva prudce roste

Se zvýšeným zájmem o nealkoholické pivo se setkávají například pracovníci motorestu Prachárna v Křelově na Olomoucku. „V létě je pito vždycky mnohem víc žádanější. Nejvíc jsme ho vytočili v posledních několika dnech, kdy teploty stoupaly ke čtyřicítce. Zákazníci si teď častěji objednávají také málo slazené nealkoholické nápoje a minerální vody,“ řekla vrchní číšnice Květa Chmelíčková.

V restauracích v centru Olomouce si nealkoholické pivo objednávají hlavně řidiči. „Pito jde na odbyt hlavně kolem oběda, kdy je největší horko. Nejvíc hostů k nám teď chodí až pozdě večer a to už si dávají klasickou desítku,“ řekl David Krmela z restaurace Caesar.

Rostoucí výstav piva bez alkoholu každoročně zaznamenává také Litovelský pivovar. „Za loňský červen jsme prodali 350 hektolitrů Free piva, letos to za stejný měsíc bylo už 560 hektolitrů. Nárůst prodeje je u pita mnohem vyšší než u klasického piva,“ sdělil Miroslav Slaný z Litovelského pivovaru.

Mnohem více nealkoholického a nízkostupňového piva v horkých dnech vypijí také zákazníci pivovarů Holba a Zubr. „Extrémní horko už totiž není to správné pivní počasí, lidé pijí hlavně nealkoholické nápoje. Prodej piva Holba Free teď ale výrazně roste,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

V přerovském pivovaru Zubr už letos prodali nealkoholického Zubra Free o 40 procent víc než loni. „Nealkoholické pivo je stále oblíbenější také u žen a sportovců, kteří ho ve velkých vedrech pijí místo iontových nápojů. Větší zájem je také o lahvové pivo, pivo v PET lahvích a o „desítku“, která se pije na žízeň,“ uvedla mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. (Olomoucký deník)

Hospodaření akciové společnosti PMS Přerov, která je majetkově propojená se středomoravskými pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli, se loni vrátilo do zisku.

Firma podle svého vedení vytvořila čistý zisk zhruba 100 milionů korun, v roce 2005 skončilo hospodaření společnosti ztrátou 152 tisíc korun. „Loňský výsledek hospodaření částečně ovlivnilo rozpuštění opravných položek a částečně jednorázové obchody, které se nám podařilo realizovat,“ řekl generální ředitel společnosti PMS Petr Fridrich. Valná hromada společnosti podle něj rozhodla, že část loňského zisku firma použije na úhradu ztrát z let minulých. Zbytek převede do svých statutárních fondů. (Web Zubr)

Investor s koreňmi na Malte plánuje v centre mesta pod Zoborom areál za tri miliardy korún. Bratislavská firma Real Estate Assets, s.r.o. (REA) zamýšľa prestavať areál bývalého nitrianskeho pivovaru Corgoň na polyfunkčné centrum Nová Nitra. Za tri miliardy korún by tu malo vzniknúť kongresové a hotelové centrum, bývanie a obchody, administratívne a zábavné priestory. Z budov z konca minulého storočia chce REA zachovať bývalú sladovňu, administratívnu budovu a kotolňu.

Päťhektárový areál v centre Nitry REA pred niekoľkými mesiacmi odkúpila od holandského pivovarníckeho koncernu Heineken. Ten skončil výrobu piva v krajskom meste koncom roku 2004 podobne, ako v ďalších svojich závodoch v Martine a Rimavskej Sobote. Všetky svoje značky vyrába už len v jedinom pivovare v Hurbanove. V Nitre mal pôvodne aj sídlo svojej slovenskej pobočky, od konca minulého roka ho však presťahoval do Hurbanova.

„Areál sa v súčasnosti takmer nevyužíva a naším cieľom je zmeniť ho na miesto vhodné na prácu, bývanie, oddych i zábavu.“, hovorí manažér projektu Daniel Gálik. „Sme v pamiatkovej zóne, takže rátame so zachovaním historicky a architektonicky zaujímavých objektov, ktoré tvoria prirodzené dominanty Nitry.“ Kontrastom historickej a modernej architektúry sa podľa neho vytvorí atraktívne prostredie, ktoré bude ľudí lákať. S architektonicko-urbanistickou štúdiou uspel ateliér GFI.

Nitriansky mestský pivovar vznikol v rokoch 1893 až 1895 a varil pivo do roku 1926. Výroba sa obnovila v roku 1950. V 90. rokoch ho sprivatizovala rodina Karšayovcov, ktorá ho neskôr predala Heinekenu. V blízkosti jeho areálu v centre Nitry už vzniká nákupné centrum Mlyny. Aj jeho developer – skupina INvest zo Šale sa chystala zachovať časť historických budov starého mlyna, nakoniec ich však napriek zákazu pamiatkarov zbúrala.

REA je dcérskou spoločnosťou firmy Tarrana Management House so sídlom na Malte, pričom je personálne prepojená so skupinou Pro Partners. Developerom projektu bude bratislavská firma WBA Property Development s podobným vlastníckym pozadím ako REA. Jej materská spoločnosť World Business Association, s.r.o. sa zaoberá službami pri optimalizácii daní, zakladaní offshore spoločností a zriaďovaní virtuálnych kancelárií. Jej spoluvlastníkom je Appold Investments and Financa S.A. s koreňmi na Britských Panenských ostrovoch. (Etrend)

V Topoľčanoch, hlavnom meste piva, ako hrdo hlása tabuľa pri vstupe do mesta, zúri vojna pivovarov o krčmy. Topvar, ktorý od vlaňajška vlastní gigant SABMiller, nalial pivo do novej fľaše, zmodernizoval etiketu. A v pivovare začal variť okrem Topvaru aj českého Kozla. Časť Topoľčancov a ľudí z okolia zmeny šokovali.

Topvar, ktorý roky bezpečne ovládal územie okolo svojho fabrického komína, odrazu odráža útoky konkurenta Heineken priamo v meste a najbližších dedinách. A na dôvažok rovno za jeho humnami v Nemčiciach mladý pivovarník Robert Ondrej začal variť Starotopoľčianske pivo. Darí sa mu, už ho predáva v 40 krčmách od Topoľčian až po Prievidzu.

Krčmári na zneistenie zákazníkov reagovali svojsky - začali prebiehať ku konkurentom. "Roky som čapoval Topvar, ale už to nie je to pivo, čo prv," hovorí krčmár Štefan Bartošek z Čeľadiniec. Topvar podľa neho nedrží penu, zmenila sa aj chuť. Teraz predáva Starotopoľčianske. "Moji zákazníci sú spokojní. Pivá sa na seba čoraz viac ponášajú a teraz si opäť našli to svoje," hovorí Bartošek.

"Samozrejme, že nie sme radi, ak tu a tam stratíme výčap piva, ale my ich aj získavame," reaguje hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková. Zdôrazňuje, že u časti zákazníkov zmena fľaše a etikety vyvolala dojem aj zmeny chuti. Nejde o nič viac, ako o sprievodný psychologický efekt.

"Receptúru sme nemenili, naopak, dbáme, aby sa dodržiavali najvyššie štandardy kvality a každá várka bola rovnako vyrovnaná," zdôrazňuje Mandíková. Priznáva však, že pivovar mal problémy s penivosťou piva. "Spôsobilo to minuloročné počasie, ktoré ovplyvnilo kvalitu sladovníckeho jačmeňa." Zádrh s penou sa už podľa hovorkyne podarilo odstrániť.

Hostinský Peter Filo z Dvorca pri Bánovciach nad Bebravou je tiež jeden z tých, čo prestal čapovať Topvar. "Viete, prečo čapujem Starotopoľčianske? Pretože ľuďom chutí a je lacnejšie. Beriem aj čierne pivo, ktoré sa výborne reže s horkejším svetlým. Okrem toho dostávam z Nemčíc aj bezplatný servis spojený s čistením rúrok, ktorý Topvar spoplatnil," zhŕňa dôvody Filo.

Ľudia z Topoľčian a ich okolia milujú dve veci - dobrý chlieb a pivo. Je tu najväčšia hustota a konkurencia pekární na Slovensku. A vždy sa tu varilo dobré pivo, ktorému miestni rozumeli.

Keď v Topvare uvarili licenčný Kozel, Topoľčanci povedali, že je dobrý, porovnateľný s Velkopopovickým. Miestni sú však hrdí najviac na svoje pivo. S tým sa nedá nič robiť.

Robert Ondrej vyšiel so Starotopoľčianskym na trh v pravej chvíli. Siahol po receptúre pôvodných topoľčianskych pív a jeho sládek Ernest Šimun, človek s 27-ročnou topvaráckou školou, sa trafil do miestnej chuti. Pivo je horkejšie, so zreteľnou chlebovinkou plnej chuti. "Nijaká riedka európska sódovka, ale také pivo, ako má byť, s iskrou a rezom ako britva," smeje sa spokojný majster.

Z Nemčíc sa teraz predáva denne dvesto súdkov piva. "Pre nijaký veľký pivovar nemôžeme byť s touto výrobou konkurenciou. Sme iba obohatením trhu. A ukážkou toho, že tradícia topoľčianskeho piva vyrábaného od trinásteho storočia stále žije," hovorí o poslaní malého pivovaru jeho majiteľ Robert Ondrej. (Pravda)

Majstrovstvá Slovenska vo fľaškovom pive majú nového kráľa. Absolútnym víťazom sa stalo pivo Corgoň. Pivo spoločnosti Heineken Slovensko získalo zlatú Slovenskú pivnú korunku v súboji svetlých desiatok aj dvanástok a porazilo konkurentov aj v tmavých pivách.

Heineken Slovensko potvrdil postavenie lídra trhu, keď v anonymnej degustácii 33 pív získal sedem z deviatich medailových umiestení. V dvanástkach sa medzi zlatý Corgoň a bronzový Zlatý Bažant vklinil iba banskobystrický Urpiner. V tmavých pivách získal bronzovú korunku tmavý Šariš z Pivovarov Topvar, striebro má Zlatý Bažant.

Pivá hodnotili degustátori z každého z ôsmich slovenských pivovarov. V dvoch osemčlenných porotách ochutnávalo pivá osem žien, viedli ich odborníci z Fakulty chemickej a potravinárskej technológie Slovenskej technickej univerzity Daniela Šmogrovičová a Ernest Šturdík, predsedal štátny radca pre nápoje Eugen Miko.

Pivovarnícke majstrovstvá fľaškových pív sa nerobia náhodne. Zo všetkého predaného piva pripadá na fľaškové 48 percent, na sudové 43 percent, zvyšných 8 percent tvoria plechovky. V predaji jasne prevažuje desiatka so 65-percentným zastúpením, nasledovaná kedysi kráľom trhu dvanástkou - 26 percent. Tmavé pivo je iba doplnkom - tvorí len dve percentá z celkovej slovenskej výroby piva.

Čitatelia Pravdy si zvolili za kráľa Zlatý bažant

Nie je pivo ako pivo. Vie to nielen odborník, ale aj laik. Názor náročného znalca, špecialistu, sa môže líšiť od názoru bežného milovníka piva. A nie je na tom nič zlé. Napokon čitateľ-pivár môže byť aj fanúšik a lokálpatriot, ktorý je ochotný nejakú tú technologickú nedokonalosť obľúbenému nápoju prepáčiť. Na hlasovaní sa to prejavilo aj tak, že čitatelia volili najmä značky, stupňovitosť piva uviedol málokto. Výsledky oboch hlasovaní preto nemožno porovnávať. Čitateľskú sms súťaž Hľadáme najlepšie pivo Pravda vyhlásila minulý štvrtok v papierovom vydaní aj na www.pravda.sk. Skončila sa v utorok popoludní.

Poradie na prvých piatich miestach

1. Zlatý Bažant 63 hlasov

2. Šariš 43 hlasov

3. Topvar 41 hlasov

4. Budvar 30 hlasov

5. Corgoň 24 hlasov

(Ne)dozerné sú hranice piva

Pivo je na Slovensku najpredávanejší nápoj. S vyše 80 litrami priemernej ročnej spotreby na hlavu nemá konkurenciu. Sme pivu zasľúbená krajina, s bohatou tradíciou, kde ľudia vedia pivo variť, pivu rozumejú a radi ho pijú. V posledných rokoch síce klesla spotreba o vyše desať litrov priemerne na obyvateľa, ale má to prozaické vysvetlenie. Za prácou do zahraničia ročne odchádza okolo 300-tisíc prevažne mladých ľudí, ktorí našim pivovarom chýbajú.

Keby na Slovensku kvitol turistický ruch ako v Česku a keby Bratislava bola lákadlom pre cudzincov ako Praha, potom by sme pokles spotreby piva na Slovensku možno ani nezaznamenali. Do Čiech a do Prahy sa totiž nechodí len pre Hradčany, Karlov most a staromestský orloj, ale aj na pivo a na prehliadku chýrneho plzenského či budějovického pivovaru.

Aj Slovensko by v horúcom lete mohlo ponúknuť pivnú turistiku. Veď taký Steiger Vyhne je jeden z mála európskych pivovarov, kde sa varí pivo nepretržite 500 rokov. Atraktívny mohol byť aj Stein, ale na mieste historického pivovaru bude stáť hotel...

Aká je teda budúcnosť slovenského piva? Sotva možno rátať, že ľudia budú výrazne zvyšovať spotrebu. Nedovolí im to práca, nový striedmejší životný štýl. Napriek tomu pivo určite zostane veľkým priateľom Slovákov aj Sloveniek, tí však budú požadovať vysokú kvalitu a väčšiu pestrosť. A to je hodená rukavica nielen pre giganty, ktoré koncentrujú výrobu a sústreďujú sa na produkciu licenčných pív. Je to výzva aj pre malé pivovary - v Rožňave, Šuranoch či Nemčiciach pri Topoľčanoch. (Pravda)

Velmi dobře se v právě probíhající letní sezóně daří značce Radegast. Její prodej roste nepřetržitě od dubna letošního roku, který z hlediska objemu prodaného piva snesl srovnání s letními měsíci. Největší úspěch zaznamenal prodej tzv. multipacků, kterých si zákazníci odnesli domů o rovnou třetinu více než loni. Úspěch zaznamenává také pivovar Radegast, jehož roční výstav překročil hranici 2,2 milionu hektolitrů. Do modernizace provozů investoval pivovar Radegast v uplynulém finančním roce (od dubna 2006 do konce března 2007) částku 43 milionů Kč.

Léto a s tím spojené trávení času na dovolených se odráží mimo jiné v chování milovníků tradičního českého nápoje. Nárůst prodeje značky Radegast činí ve srovnání se zimními měsíci 80 – 100 %. O tom, že si lidé často berou své oblíbené pivo na letní cesty svědčí fakt, že prodej plechovkového piva roste v létě až o 200 %.

Úspěšné tři měsíce prožila značka Radegast od dubna do června tohoto roku. Vývoj popisuje regionální ředitel prodejní oblasti Morava Dušan Holý: „Za poslední tři měsíce, které podle počasí už můžeme považovat za letní, se nejvíce zvýšil prodej multipacků a piva v tancích či sudech. Roste také prodej stále oblíbenějších 15 litrových sudů.“

Radegast je druhou nejprodávanější značkou v České republice a dlouhodobě si udržuje stabilní vývoj. Tři ze čtyř vyrobených piv Radegast pak končí u příznivců značky na Moravě, zbytek putuje do ostatních regionů ČR. Více než polovina produkce míří ke spotřebitelům v sudech.

Přesně 2 206 464 hl piva vyrobil pivovar Radegast od dubna 2006 do března 2007. Na 43 milionů korun se vyšplhaly investice do modernizace pivovaru, které blíže popisuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Kromě modernizace sladovny a systému řízení na úseku kvašení jsme přistoupili také k zavedení nové láhve typu Gold. V této souvislosti bylo instalováno zařízení pro prevenci odběru lahví při stáčení.“ V dalším finanční roce hodlá pivovar Radegast investovat částku 50 milionů Kč. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Chystáte-li se o víkendu na festival Colours of Ostrava, vyplatí se nechat auto v garáži. Ostravu bude křižovat speciální Radegast festivalová tramvaj, která kromě volného jízdného nabídne i chlazené občerstvení v podobě plechovky s pivem Radegast zdarma. Hlavním cílem mimořádné linky bude dovézt pasažéry k místu konání festivalu, tedy na zastávky Výstaviště nebo Elektra a Stodolní.

Značka Radegast je tradičním produktovým partnerem Colours of Ostrava. Kromě rekordního počtu 29 výčepních míst letos nabízí také možnost stylové dopravy k areálu festivalu. Speciální Radegast festivalová tramvaj bude projíždět Ostravou v pátek a sobotu od 9 do 22 hod. a průjezdovou stanicí na všech trasách budou zastávky Výstaviště nebo Elektra a Stodolní.

V čem tkví specialita tramvaje sdělil manažer značky Radegast Milan Gába: „Radegast festivalová tramvaj je určena pro všechny pasažéry a cesta s ní je bez poplatku. Starší 18 let navíc zdarma dostanou plechovku vychlazeného Radegasta na cestu. Trasa tramvaje je speciální a nekopíruje žádnou z obvyklých linek. Můžete tak de facto projet celou Ostravou, několikrát se přitom přiblížíte areálu Colours of Ostrava.“

Tramvaj bude dle platných předpisů označena jako „vsuvka“ s uvedením trasy a konkrétního směru. Přesný jízdní řád je také k dispozici na www.dpo.cz a www.radegast.cz. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nadcházející letní měsíce jsou pro cykloturisty ideální dobou pro návštěvu některé ze čtyř cyklotras ve znamení nealkoholického piva Radegast Birell. Ke spokojenosti návštěvníků byly cyklotrasy opraveny a přibylo na nich také více než dvacet nových občerstvovacích zařízení, kde nejen cyklisté najdou ideální osvěžení - Radegast Birell.

Projekt cyklotras Radegast Birell je mezi provozovateli gastronomických zařízení značně oblíben, o čemž svědčí stále narůstající počet „osvěžoven“ rozmístěných přesně na trasách. Ve všech těchto zařízeních jsou k dispozici mapy, stojany na kola a samozřejmě také ideální osvěžení pro každou chvilku – nealkoholické pivo Radegast Birell.

Před nadcházející letní sezónou byly všechny čtyři moravskoslezské trasy zkontrolovány, jejich značení opraveno a doplněno.

Fakta o cyklotrasách Radegast Birell v moravskoslezském regionu:

dohromady měří všechny trasy 306 km

je na nich celkem 1023 žlutých cykloturistických značek s názvem trasy

7 zastřešených odpočívadel

30 velkých map s vyznačenými trasami

a především 190 restaurací a hospůdek.

„Jsme rádi, že je Radegast Birell na cyklostezkách tak oblíbený. Obsahuje mnoho prospěšných látek, které tělo při velké námaze potřebuje, také proto o něm lékaři hovoří jako o přírodním iontovém nápoji. Zároveň jsme jako zodpovědní výrobci piva velmi rádi, že cyklisté nepijí během jízdy alkohol,“ říká manažer značky Karel Kraus.

Značka Radegast Birell zvolila jako jeden ze svých reklamních předmětů cyklistickou výbavu, která může přispět k bezpečnosti silničního provozu. Spotřebitelé ji budou moci vyhrát v soutěži, která se bude konat přímo na cyklotrasách od 15. července 2007.

Nejnovější zprávy o všech akcích značky a více informací o soutěži na cyklotrasách najdete na webových stránkách www.birell.cz.

Informace o jednotlivých trasách:

Beskydy Radegast CykloTrack – nejstarší z tras funguje od roku 2002. Začíná u pivovaru v Nošovicích, prochází malebným prostředím Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Těšínskou pahorkatinou. Ve čtyřiceti hospůdkách na 53 kilometrech této trasy najdete vhodná místa k odpočinku a osvěžení.

Slezsko Radegast CykloTrack – měří 88 kilometrů a narazíte na ní na 38 restaurací, hospůdek a hotelů. Okruh vede nejzajímavějšími místy této části severomoravského regionu – své návštěvníky provede mírně zvlněným terénem Moravské brány a Ostravské pánve, Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a přírodním parkem Oderské vrchy.

Trojmezí Radegast CykloTrack – jak již název napovídá, vede až na Trojmezí, nejvýchodnější místo České republiky, ve kterém se stýkají hranice tří států - Česka, Polska a Slovenska. Trasa měří 75 km a kromě tří sousedících států spojuje i 49 restaurací, hospůdek a hotelů.

Opava Radegast CykloTrack – nejmladší z tras spojuje řeky Moravici a Opavu a vede cyklisty krásnou krajinou plnou romantických zámků a přírodním parkem Moravice. Měří 90 km a najdete na ní 47 hospod a hospůdek. I když je nejdelší, lze ji, stejně jako ostatní trasy, krátit. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Zaměřit se při vývoji nové pivní přepravky na spotřebitele a jeho komfort se vyplatilo pivní značce Radegast. Za inovativní řešení získala přepravka prestižní ocenění Obal roku 2007 v kategorii skupinové obaly a displeje. Výhoda přepravky na pivo Radegast spočívá zejména ve výrazném designu, nízké hmotnosti a příjemném způsobu uchycení.

Oceněná přepravka na pivo Radegast byla společně s novou lahví a etiketou uvedena na trh v dubnu tohoto roku. Přepravka společně s lahvemi přinesla pro spotřebitele značné zvýšení pohodlí při nakupování piva. Hlavní výhody popisuje marketingový manažer značky Radegast, Milan Gába: "Přepravka naplněná 20 pivními lahvemi je asi o jeden kilogram lehčí než její předchůdkyně. Uchycení nové přepravky je pak díky změně tvaru podstatně příjemnější pro lidskou ruku. Věříme, že inovativní design a užitné vlastnosti přepravky pomohou Radegastu upevnit jeho postavení jako nejoblíbenější pivní značky na Moravě."

Přepravku vyrobila pro značku Radegast společnost Alfa Plastik, a.s. z Bruntálu. Ocenění Obal roku 2007 udělil potřinácté obalový institut SYBA. Do letošního ročníku sesbíral pořadatel 89 přihlášek, což je nejvíce v historii soutěže. (Morava24)

Nejprodávanější české nealkoholické pivo Radegast Birell zaznamenalo na jaře a začátkem léta zvýšenou oblibu. V uplynulém finančním roce (03/2006 – 04/2007) jeho prodej vzrostl o 48 procent.

Radegast Birell je jediným českým nealkoholickým pivem, které se vyrábí unikátní metodou za použití speciálních kvasinek. Díky tomu může být zachován klasický postup výroby a uchovává si „pivní“ chuť.

Čím dál významněji se na oblibě podílí prodej čepovaného Radegastu Birell, který nabízí již několik stovek restaurací. Velká poptávka po „točeném“ Birellu je v motorestech, neboť řidiči si už zvykli, že nejvhodnějším letním osvěžením na cesty je právě toto pivo, které odborníci označují za přírodní iontový nápoj, který na rozdíl od ostatních iontových nápojů vzniká přirozenou cestou bez chemie. Nealkoholické pivo zároveň poskytuje „rychlé kalorie“ vhodné pro sportovce a při zvýšené tělesné námaze. Pivo umožňuje účinnou látkovou přeměnu a je důležitým zdrojem vitamínů.

Při zvýšené námaze a především v létě je nutné dodržovat pitný režim, na což řidiči během dlouhých cest často zapomínají. Denně bychom měli vypít 2 – 3 litry tekutin, v létě a při zvýšené námaze až 4 litry. Jako nejvhodnější osvěžení se jeví tekutiny obsahující dostatečné množství iontů, minerálních látek a vitaminů. Přesně takové je nealkoholické pivo, které obsahuje sacharidy, bílkoviny, vitaminy (především skupiny B) a další minerální látky jako draslík, sodík, vápník, hořčík atd.

Mezi oblíbená nealkoholická piva v ČR patří Radegast Birell. Jak prokázala studie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, ani po čtyřech vypitých třetinkových lahvích v rozmezí 15 – 20 minut nebyl při následné kontrole zaznamenán krevní ani dechovou zkouškou žádný alkohol. Radegast Birell opravdu obsahuje minimální množství alkoholu (ma. 0,49 %). Toto množství je ale tak malé, že na lidský organismus nemá takřka žádný vliv. Proto je nejen v ČR za nealkoholické pivo považováno každé, které má méně než 0,5 % alkoholu.

Radegast Birell se svým konzumentům snaží maximálně vyjít vstříc, proto připravuje multibalení s osmi půllitrovými lahvemi. Zároveň probíhala osvětová kampaň, při níž Radegast Birell varoval řidiče v programech 17 regionálních rádií, aby nepili za volantem. Na kampaň navazují „Birell hlídky“, které budou do 18. července v ulicích mnoha českých měst rozdávat chlazené plechovky a upozorňovat řidiče, že alkohol za volant nepatří. Stejné nebezpečí hrozí také cyklistům. (Autokaleidoskop)

Zájemci o výrobu (a případně konzumaci) piva se mohou během letních prázdnin zúčastnit pravidelných prohlídek pivovaru. Volně příchozím návštěvníkům bude návštěva v doprovodu průvodce umožněna první čtvrtek v měsíci (tj. 5. července a 2. srpna) v 15.30 hod., organizovaným skupinám (od deseti lidí výše) pak na základě předchozí telefonické dohody vždy od pondělí do čtvrtku mezi 9.00 a 15.00 hod.

Za odborného výkladu se zde můžete seznámit s jednotlivými procesy vaření piva.. Prohlídka začíná na varně, poté se podíváte na spilku, kde pivo kvasí, a do ležáckých tanků, kde zraje. Poté vaše kroky povedou do filtrárny, stáčírny sudů a stáčírny lahví. Prohlídka je zakončena na staré varně, v níž je umístěna zajímavá expozice pivovarského muzea. Zde si můžete prohlédnout vystavené exponáty tohoto tradičního českého odvětví. Celá exkurze pivovaru je zakončena ochutnávkou. Cena pro dospělé návštěvníky je 60 Kč, pro děti, studenty a důchodce 30 Kč. (Morava24)

Výrazný růst zájmu o pivo zaznamenává letos hanušovický pivovar Holba. V prvních pěti měsících vzrostl jeho prodej v porovnání se stejným obdobím loni o více než šest procent. Odbyt dosáhl výše 176 tisíc hektolitrů. Jen v květnu prodal pivovar přes 45 tisíc hektolitrů, a odbyt tak proti loňsku narostl o tři tisíce hektolitrů.

„Zatímco sudové pivo se prodává přibližně stejně, výrazně posiluje poptávka po pivu v lahvích. Letos se lahvové Holby prodalo do konce května 106 tisíc hektolitrů, což jsou necelé dvě třetiny produkce,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. (Právo)

Jen tři dny neodváděl tržby za prodané pivo zaměstnanec pivovaru Holba Hanušovice. Poté zaměstnavatel jeho machinace odhalil. Peníze místo uložení do firemní pokladny použil pro svou potřebu. Pivovaru způsobil škodu za dvaadevadesát tisíc korun. Teď je stíhán pro trestný čin zpronevěry. (MF Dnes)

Exkluzivní speciální pivo s lavinovým efektem Maestro je nyní zbrusu nové. Originální receptura se zvláštním poměrem chmelu, sladu a vody, díky které má Maestro velmi jemnou magickou chuť, kompaktní bělostnou pěnu a jantarovou barvu, zůstává stejná. Změnila se ale tvář Maestra. Nový atraktivní vzhled na první pohled naznačuje, že jde o čertovsky dobré pivo, které probouzí pekelně svůdné pokušení.

Vyžádejte si u našich obchodních zástupců nové sklenice a kompletní sadu reklamních materiálů, které vám přivedou nové spokojené zákazníky! Nová reklamní sada odhalí vašim zákazníkům legendu o vzniku Maestra a představí jeho samotnou výrobu, díky které má Maestro svou magickou chuť.

Přichystali jsme pro vás a vaše zákazníky také žhavou letní soutěž s Maestrem. Za každá dvě půllitrová piva Maestro získává váš zákazník originální hříšný dárek v podobě kondomu a navíc šanci zapojit se do hry o 3 romantické víkendy. Ke každému sudu piva Maestro (od 22.6. do 22.7. nebo do vydání zásob kondomů) dostanete od našeho obchodního zástupce tolik kondomů, kolik je v sudu litrů piva. Upozorněte, prosím, vaše zákazníky, že uvnitř balíčku s kondomem najdou hrací kód. Odesláním tohoto kódu prostřednictvím SMS se mohou zapojit do hry o 3 víkendy pro dvě osoby v penzionu V koutě v nádherném prostředí chřibských vrchů v srdci slováckého regionu ve Zlechově. (Web Litovel)

Příjemné místo pro posezení u sklenice piva, restauraci, hotel i sály pro kongresovou turistiku má do budoucna vzniknout v areálu znojemského hradu. Důvodem je touha radních oživit atraktivní lokalitu historického centra, která však bývá turisty často opomíjena.

K uskutečnění záměru znojemské radnici a Starobrnu - majiteli tamního pivovaru Hostan, který se v areálu hradu nachází, chybí jediné: domluvit se na detailech a sehnat potřebné finance. „Již je hotový projekt, který se týká obnovy horní části znojemského pivovaru. Bývala tam stáčírna lahví a to jsou provozy, které pivovar už nepoužívá. Máme tedy připraven projekt na restauraci, pivnici a malý hotel,“ nastínil Tomáš Pluháček ze Starobrna. Podle něj má projekt odstartovat příští rok.

Znojemská radnice chce zase v prostorách hradu kongresový sál a zázemí pro kongresovou turistiku. K tomu ale potřebuje sehnat 120 milionů korun. Radní proto původně chtěli vytvořit se Starobrnem obecně prospěšnou společnost ke získání evropských dotací.

Nyní však zjistili, že by tato společnost musela nejprve dva roky fungovat, aby měla na dotace právo. A to je moc dlouhá doba. „Žádost o dotace tedy zřejmě podáme za samotné město a vytvoříme se Starobrnem určitou formu partnerství,“ popsal místostarosta Marian Keremidský (ČSSD).

Pomohou odborníci

Znojemská radnice už sestavila skupinu tvořenou památkáři a dalšími odborníky, kteří nastíní, co by bylo pro historický komplex i pro město nejvhodnějším řešením.

„Chceme vytvořit studii atraktivity znojemského hradu, kde by bylo přímo řečeno, co by v kterém poschodí bylo nejideálnější,“ podotkl místostarosta.

Znojemský hrad láká dosud návštěvníky zejména na nejvýznamnější památku města, která v jeho areálu sídlí. Tou je světoznámá románská rotunda svaté Kateřiny. Budova z 11. století v sobě ukrývá cenné nástěnné malby.

Hrad samotný pak tvoří hlavně barokní zámek, na který byl někdejší hrad přestavěn. V zámku jsou k vidění historické muzejní předměty. (MF Dnes)

Chcete poznat tajemství výroby piva a přitom třeba překvapit přátele něčím opravdu výjimečným? Jedinečnou příležitost k takovému kousku budete mít v pivovaru v Černé Hoře, kde si můžete uvařit pivo podle vlastní chuti. Stačí poslat mail nebo zavolat do pivovaru a dohodnout si termín.

"V našemu šenku si může každý člověk uvařit pivo podle vlastní receptury přímo pod dohledem podsládka. Určit si přitom lze nejen sílu piva a množství alkoholu, který bude obsahovat, ale i druh přidávaného koření a celkovou příchuť piva," láká Hubert Adámek z černohorského pivovaru.

Jedna várka obsahuje třicet litrů piva, domů si ji ale návštěvníci-pivovarníci hned neodnesou. "Pivo po uvaření musí projít spilkou a ležáckým sklepem, výrobci jej dodáváme zapečetěné až po dokončení všech potřebných technologických procedur na jím udanou adresu," vysvětluje Hubert Adámek s tím, že doba dodání je přímo úměrná tomu, jak silné pivo si amatérští pivovarníci vyrobí.

Pronájem minipivovaru, v němž je započítaná i cena za dodaný mok, přijde na tři a půl tisíce korun a zájemci se mohou objednat emailem na adrese sladovna@pivovarch.cz nebo na telefonu 516 482 470.

Zkrátka nepřijdou milovníci piva, ale ani ti, kteří třeba při cyklovýletech volí raději nealkoholické nápoje. Pivovar totiž nově nabízí i na našem trhu vůbec první nealkoholické pivo s nulovým obsahem alkoholu. "Jen v prvním měsíci výroby piva Forman jsme prodali 100 hektolitrů," chlubí se Adámek.

Novinka čeká i na ty, kteří zvolí přece jen raději alkohol, prohlídku pivovaru spojenou s ochutnávkou anebo večer v místních hospůdkách, jenž se ale protáhne více, než původně plánovali. Pivovar totiž v červenci otevře vlastní ubytovnu s kapacitou 34 lůžek. Právě z ní pak lze podnikat výlety do okolí. Jednoduše zařízené pokoje s umyvadlem a společným sociálním zařízením doplní i úschovna kol. (iDnes)

Postřižinské slavnosti, které se uskutečnily v Pivovaru Dalešice na Třebíčsku od čtvrtka 28. června do neděle 1. července, jsou minulostí. Zakončil je recitál herce Jiřího Schmitzera, který si ve filmu Postřižiny natáčeném v místě zahrál roli pana správce. Jako hosty si pozval kolegu Jaromíra Hanzlíka, nezapomenutelného upovídaného strýce Pepina. Dalším byl režisér kultovního snímku, Jiří Menzel.

Oba hosté už odpoledne pokřtili na Dalešické přehradě loď Vysočina. Celou akci v pivovaru zhodnotila Jitka Tichá, spolupořadatelka kulturních akcí v pivovaru.

"Máme velikou radost, že se slavnosti vydařily. Všichni umělci, kteří u nás vystupovali, byli jedineční. Přálo nám počasí, což je pro akce pod širým nebem to nejdůležitější," shrnula to nejpodstatnější. Pochválila Jaromíru Hanáčkovou, která do pivovaru nastoupila letos a podařilo se jí celou akci úspěšně dotáhnout ku zdárnému konci.

Co plánuje Tichá do budoucna? "V pořádání víkendových akcích hodláme pokračovat. Jejich rozšíření na celý týden by ale pro nás bylo neúnosné," přemítala.

Kdo projížděl v neděli v podvečer Dalešice a byl neznalý věci, určitě ho překvapila hudba a stovky lidí sedících a postávajících na návsi. V Dalešicích nejen vrcholily Postřižinské slavnosti, ale také pouť svatého Petra a Pavla.

Na závěr perlička, v pivovaru se v neděli večer po promítnutí filmu Postřižiny udělovaly ceny podobné americkým Oscarům. Hodnotily se všechny filmy, které během čtyř dnů mohli diváci zhlédnout - Rozmarné léto, Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále a "domácí" Postřižiny. Ceny v pivovaru se jmenovaly Pivovarské komíny. Pořadatelé Postřižinských slavností nic neponechali náhodě a všechny ceny zůstaly "doma". Získal je totiž ve všech kategoriích film Postřižiny. (Jihlavské listy)

S historií pivovaru v Dalešicích, který proslul natáčením filmu Postřižiny, jsou úzce spjaty osudy celých rodin v regionu. Svůj život spojil s pivovarem i pamětník Bohumil Krejča.

Seděl s hůlkou v ruce na lavičce uprostřed plného parkoviště. Před dalešickým pivovarem s potěšením pozoroval, jak moc lidí přijíždělo na sobotní část Postřižinských slavností. Bezmála osmdesátiletý Bohumil Krejča je chodící kronikou slavného pivovaru i filmu Postřižiny. Narodil se v místní hospodě a v obci žije celý život. Do pivovaru nastoupil po pádu Hitlera.

A teď má velkou radost, že dalešické puzzle do sebe začíná hezky zapadat. V pivovaru se o víkendu otevřel hotel a hladinu blízké přehrady brázdí výletní loď. Takovou kombinaci by ještě před deseti lety považoval za čiré fantazírování.

Tři generace v pivovaru

„V pivovaru jsem dělal třicet let jako zástupce třetí generace naší rodiny. Můj táta v něm pracoval 42 let a můj děda třicet let. A při natáčení Postřižin jsem byl u každého záběru,“ začal s vyprávěním Krejča.

V pivovaru, jenž byl založen koncem šestnáctého století, zažil pěkné časy. Hlavně tenkrát, když v něm byl sládkem František Nikodém. Za jeho působení se místní branou odváželo zákazníkům skvělé pivo. Nikodém ale odešel začátkem sedmdesátých let do důchodu a jeho nástupce neudržel nastavenou laťku.

„Už za rok po odchodu Nikodéma stálo pivo za pendrek. Hostinští si to řekli a přestali objednávat,“ říká pamětník. Pak už to šlo s pivovarem dolů jako na tobogánu. Pád do studené vody přišel v roce 1977. Přestalo se vyrábět.„Já tam vydržel ještě o rok déle do roku 78, protože jela sladovna. Pak se zavřelo načisto,“ popisuje černý rok.

Frajery na blátě zrušil prach

To už se ale kdesi v Praze rodil v hlavě režiséra Jiřího Menzela film Postřižiny. Jak se později ukázalo - klíčový moment pro pivovar zarůstající plevelem. „Pan Menzel už tady začátkem sedmdesátých let točil na stavbě přehrady film Kdo hledá zlaté dno - v hlavní roli s Janem Hrušínským. Původně se to mělo jmenovat Frajeři na blátě, jenže bylo sucho, prášilo se, tak to přejmenovali,“ pokračuje muž s kronikou pod čepcem.

Dnes už zapomenutý snímek Kdo hledá zlaté dno mělo premiéru v roce 1974. Nesmrtelné Postřižiny přišly do kin v roce 1981. Krejča byl i u natáčení scény s Magdou Vášáryovou, když se koupala v pivu. Tehdy bylo okolí hermeticky uzavřeno a ke kameře mohli jen vyvolení. Koupel se točila do čtyř hodin ráno.

Sklenice pro režiséra Menzela

Krejča dal po letech Menzelovi jeden ze dvou vzácných pohárků s nápisem Dalešické pivo, které zdědil po tátovi. Rodina pivovarníků uchovávala cenné sklínky od roku 1925. „Menzel mi říkal a co dám já vám? Řekl jsem mu, že už nám dal - Postřižiny.“

A Krejča stočil své vyprávění zpátky ke sládkovi Nikodémovi a svému tátovi, kteří pro pivovar dýchali. „Táta dělal mistra a přišel kolikrát až večer, musel tam být. Maminka mu mnohokrát nadávala. Já to pak přebral po něm.“ Když sládek Nikodém přebíral pivovar po válce, vařilo se v něm 6 tisíc hektolitrů piva ročně. A když šel do důchodu, bylo to 32 tisíc za rok.

„Za Nikodéma se dělaly opravy budovy každý rok. Na půdách byl všude slad, tak střechy musely být v naprostém pořádku,“ uzavírá Krejča.

A velmi jej těší, že se podařilo na přelomu století zažehnat smrt pivovaru a vrátit ho do plných sil. „Lidi, co tady kdysi dělávali a už nežijí, by jen zírali,“ nepochybuje pamětník. (MF Dnes)

Prázdniny odstartovaly v Havlíčkově Brodě další Pivní slavnosti Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. S jejich průběhem je ředitel Jiří Hušek spokojený, ale už nyní přemýšlí, jak ty příští udělat lépe.

„Letošní slavnosti piva REBEL přilákaly opět více návštěvníků. Výtoč byla o více než třicet sudů vyšší v porovnání s loňským rokem. Pivovar navštívilo více než 2000 lidí a počet návštěvníků slavností překročil 5000 lidí. Největším překvapením byla scéna v parku Budoucnost, kde bylo po většinu dne zcela plno. Velmi dobrým rozhodnutím byla instalace profesionálního podia do dolní části náměstí, neboť bylo možné, aby se na havlíčkobrodské náměstí vtěsnalo o mnoho více diváků. Velký úspěch měly tradičně exkurze pivovarem.“

Co se Vám během slavností nejvíc líbilo, co Vás zaujalo?

„Michal Pavlíček se skupinou, který rozehřál svou hudbou i přes teplé počasí celé Havlíčkovo náměstí. Příjemná byla nálada na nádvoří pivovaru, kde se lidé začali shromažďovat už dopoledne, aby tu strávili, věřím, že příjemně, část dne.“

Už nyní přemýšlíte nad půběhem slavností v příštím roce, co uděláte příště jinak?

„Změníme rozvržení jízdního řádu, neboť na některé směry se museli autobusy otáčet i třikrát, takže návštěvníci dorazili až po půl třetí odpoledne. Letos se nám nepodařilo dodržet časový harmonogram programu, musí být lepší komunikace s kapelami. Pro příští rok zvažujeme, zda den otevřených dveří nebude už od pátku, tedy po oba dva dny, aby se dostalo skutečně na každého, případně i na ty, kterým v sobotu čas na exkurzi nevyjde.“ (Web Rebel)