Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Za krásami jižních Čech

Jak to vlastně v tom pivovaru dělají


verze pro tisk

Za krásami jižních Čech

Za krásami jižních Čech [p225][p798][p1267][p1290]

Zimní období není toulkám po pivovarech příliš nakloněno. Krátké dny a sychravé počasí nás lákají usadit se v dobře vytopené hospůdce, nejlépe s kamny či krbem, a nevylézat. Do jara. Nebo aspoň do zavíračky. Přesto jsme v našem klubu sběratelů a také přátel pivovarské historie KSPS Praha naplánovali na začátek února jednodenní pivně poznávací akci, zorganizovali zájezd, postupně naplnili autobus a mohlo se vyrazit.

Hlavní cíl výletu – českokrumlovský pivovar Eggenberg - mi zrál v hlavě asi dva, tři roky. Navštívit jej dokud vaří, protože nejrůznější zprávy věští tomuto malebnému pivovaru černý osud. Dalšími body na trase byly zvoleny restaurační pivovary ve Svachově Lhotce, Volarech a Vimperku. Mimochodem, původně jsme toužili zamířit na Vyšší Brod a Žumberk, ovšem realita tomuto úmyslu nepřála, tak snad to vyjde někdy jindy.

Pivovar Eggenberg (varna, panský dům a hvozd sladovny)
Pivovar Eggenberg (varna, panský dům a hvozd sladovny)

Perla jižních Čech – Český Krumlov – nás sice přivítala zcela zahalená do mlhy, na nalezení správné cesty k pivovaru ale počasí vliv nemělo. Už během cesty si vzal slovo náš nejerudovanější pivovarský historik Pavel Jákl a bez přípravy v kostce vylíčil krumlovské pivní dějiny i s lokalizací téměř všech významnějších pivovarů.

V pivovaře jsme byli přátelsky přijati a po zaplacení exkurze (účtují si tady 100 Kč za obyčejnou prohlídku nebo 130 Kč za prohlídku a dvě malá točená piva ve Formance) předáni zdejšímu sládkovi Rostislavu Zagorovi, který nás provedl po svém království.

Sládek přednáší
Sládek přednáší

Prohlídka začala úvodním slovem našeho průvodce, který pohovořil o historii několika významných objektů na nádvoří zdejšího pivovaru – panského domu (vdovské sídlo Anny z Roggendorfu), sladovny a kašny. Dále jsme pokračovali na pivovarskou zahradu, z níž je prý za příznivého počasí úchvatný pohled na krumlovské památky - my byli rádi, že jsme viděli aspoň tu zahradu. V prostorách humna jsme zhlédli stáčírnu lahví, potom už prohlídka pokračovala na překrásné varně (od r. 1996 je památkově chráněná), dále na oddělení CKT umístěném v budově bývalých štoků, aby tanky nehyzdily panorama města. Následovalo krátké zastavení v ležáckém sklepě a na stáčírně sudů, potom už přišla na řadu ochutnávka zdejších piv ve Formance.

Interiér varny
Interiér varny
CK tanky
CK tanky

Na čepu byl světlý 12% ležák ve filtrované i nefiltrované verzi (zde označen jako kvasničák) a 12% tmavý ležák, z něhož se ovšem vyklubal k mému překvapení Nakouřený Švihák. Zvolil jsem nefiltrovaný ležák, jejž hodnotím jako průměrné pivo, a dále Šviháka, jenž mi přišel ve vůni i v chuti částečně nakyslý, což výsledný dojem poněkud snížilo. Pár loků filtrované „dvandy“ od kolegyně bylo myslím úplně zbytečných. Bez řízu, bez nějakého charakteru. Když to shrnu – prohlídka přínosná s bohatým komentářem profesionála, po organizační stránce komunikace s pivovarem bezchybná, ve Formance příjemné prostředí i obsluha, i posedět by se tu dalo, ovšem snad jen u toho „kvasničáku“.

Ve sklepě
Ve sklepě

Co se týká budoucnosti pivovaru (samozřejmě jsme se zeptali), tak prosakující zprávy o insolvenci a o zrušení pivovaru jsou údajně nafouknutými bublinami. Pivovar by měl přežít a normálně fungovat. Také bylo potvrzeno stáčení části produkce v Pardubicích. Nezbývá než krumlovským držet palce. Jo a taky konečně vysvitlo sluníčko, možná i symbol lepších pivovarských časů.

Pivovárek od rybníka
Pivovárek od rybníka

Zastávkou číslo 2 našeho programu se stal loni otevřený pivovárek Glokner, situovaný do citlivě opraveného areálu původního dvora ve Svachově Lhotce nedaleko Krumlova. Dnes tu funguje tzv. „Village Golf Hotel“, teď v zimním období zející víceméně prázdnotou. Snad právě proto se tu na čepu vyskytovala jen dvě piva, a to světlý a polotmavý ležák, obojí s označením „12“. Sládek Martin Hrubeš je už při svém mládí zkušeným pivovarským, oba ležáky byly bez chyb a opravdu si na nich všichni pochutnali (cena 36 Kč za půllitr). Mně osobně přišlo poněkud podchlazenější, to je ale jediná drobná výtka.

Debata se sládkem a místní pivo
Debata se sládkem a místní pivo

Pan starý si poté skupinku zájemců o prohlídku (zde zpoplatněno) odvedl přes dvůr do pivovárku. Zvláštností zdejšího provozu je umístění chladného hospodářství (kvasných nádob a tanků) do patra, zatímco varna se nachází v přízemí objektu. Další zajímavostí Svachovky je čepování piva přímo z přetlačných tanků v letní sezóně pivovodem z pivovaru do restaurace - systém tzv. Sazka aréna, kdy v potrubí je pouhých 10 litrů piva. Přímo z tanku jsme měli možnost okoštovat i my v pivovaře, a to zdařilou světlou sedmičku. Povídání se nám tudíž trochu protáhlo, zato jsme se dozvěděli zážitky z předchozích pobytů pana sládka a také něco o jeho plánech do budoucna. Je nač se těšit, čeká nás pivo ovlivněné australskou či novozélandskou inspirací, víc prozrazovat nechci. Jedeme dál.

Varna
Varna
Kvasné nádoby
Kvasné nádoby
Tanky
Tanky

Volary, ospalé pošumavské městečko s nepřehlédnutelným hotelem Bobík na náměstí. Městečko, kde se opět vaří skvělé pivo. Jak já se tam těšil, až poprvé ochutnám Gabretus (prosím, nezaměňovat s podobně znějícím nápojem širokých mas)! Maličkatý pivovárek vtěsnaný do restauračních prostor hotelu působil mile a sympaticky. A to pivo – jedna radost, pardon, dvě radosti – světlá a tmavá. Výborné, poctivé pivo, podávané ve zvláštním skle se pro mě stalo zlatým hřebem celého výletu. Světlá jedenáctka i tmavá třináctka za velmi přijatelné ceny - 26, respektive 32 Kč za půllitr, 17 a 22 Kč za třetinku. Sem bych chodil na pivo, kdybych byl místní. A nebyl bych sám, v hospodě to žilo, a to bylo teprve odpoledne. Trochu lituji našeho odjezdu, ale program se musí dodržovat a nás čeká ještě jedna štace.

Pivo v hotelu Bobík chutná a mizí
Pivo v hotelu Bobík chutná a mizí

Do Vimperka přijíždíme za soumraku a naším cílem je Šumavský pivovar sídlící coby kamenem dohodil od bývalého měšťanského pivovaru. Ujímá se nás pan Hojdar starší a ochotně nás po skupinkách provází stísněným zázemím pivovárku. Na čepu je patero piv, tolik času nemáme, takže žízeň zažene jedno rychlé – u mě světlá jedenáctka (30 Kč za 0,5 l) a potom na chuť sedmisladový tmavý 17% speciál, podávaný ve skle o objemu 0,25 litru, též za 30 Kč. Oba vzorky opět výborné, zvláště pak ten speciál, ten se hodně povedl. Jediným negativem restaurace se ukázala být zmatená a pomalá obsluha, jev v české kotlině poměrně hojný. Avšak i přesto u mě převažuje pozitivní celkový dojem z tohoto místa.

Vimperská varna
Vimperská varna
Sklep
Sklep

Na závěr mi dovolte poděkovat zaměstnancům všech čtyř navštívených pivovarů, opravdu nám v mnohém vyšli vstříc. Dej Bůh štěstí!



[Jan Pechánek] [Zobrazeno 5118x] [17. únor 2014]
[Exkurze] [no comments] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň