Společnost STAROBRNO, a.s. přikročila k dlouho plánované rekonstrukci areálu varny starobrněnského pivovaru. Tato investice v řádu několika milionů EURO přispěje k tomu, že se pivovar stane jedním z nejmodernějších v evropském měřítku.

Myšlenka na rekonstrukci varny vznikla ve Starobrnu už před 5 lety. Současná varna byla nejstarší částí celého areálu. V předchozích letech dostaly přednost jiné investice, jako byla modernizace stáčecí linky, nové nádoby na kvašení, nová automatická filtrace nebo výměna lahví, loni byl ale celý projekt rekonstrukce schválen, včetně rozpočtu, který se pohybuje v řádu několika milionů EURO.

Základní požadavky na varnu definovali lidé z výroby – v projektové skupině proto nemohl chybět vrchní sládek Petr Hauskrecht. Na konečném vytváření plánů se podíleli také architekti a technologové se zkušenostmi z výstavby pivovarů, a to jak z České republiky, tak z mateřského Heinekenu. V současné fázi vrcholí výběrové řízení na dodavatele technologií. Ve hře jsou momentálně 4 zahraniční a jedna česká firma.

Provoz varny jede nyní na maximum, aby se vytvořily zásoby pro dobu, kdy bude rekonstrukce vrcholit. V říjnu totiž dojde k odstávce jedné poloviny varny, která se bude asi do ledna 2008 rekonstruovat , provoz mezitím zajistí druhá polovina. V únoru bude nutné asi na dva týdny odstavit varnu kompletně, během této krátké doby se dokončí 2.část a celé zařízení se propojí. Kompletní provoz nové varny v požadovaném výkonu by měl být zahájen k 1. dubnu 2008.

I když bude v nové varně jedno z nejmodernějších vybavení v evropském měřítku, Starobrno stále zůstane u klasické technologie dvourmutového varného procesu, čili technologie vhodné pro výrobu kvalitního českého piva. Rozdíl bude jen v míře kontroly nad kvalitou, v dokonalé automatizaci a efektivitě. Kapacity varny se zvýší se o 40%, sníží se významně spotřeby energií. Provoz také bude mnohem ekologičtější – tepelné výpary, které momentálně unikají do okolí, se budou jímat a druhotně využívat, sníží se množství odpadních vod a emisí.

Velkým plusem je dokonalý sběr dat, který umožní stoprocentní přehled o každé várce a dlouhodobé monitorování údajů.

Společnost STAROBRNO, a.s. očekává, že by se investice díky úsporám energií a snížení extraktových ztrát mohla vrátit už za 5 až 6 let. (Tisková zpráva Starobrna)

Speciální zelené pivo vyrobil u příležitosti nadcházejících velikonoc brněnský pivovar Starobrno. Speciální třináctistupňový nápoj má skutečně zelenou barvu a premiéru měl před rokem, kdy ho sládci vyrobili sto hektolitrů. Letos ho připravili šestkrát více a má ho nabízet přibližně 800 restaurací po celé republice. Přesnou recepturu na výrobu zeleného moku pivovar tají, zveřejnil pouze, že neobvyklou barvu velikonočnímu pivu dodává jemný bylinný likér. (Lidovky)

Ačkoliv většina z 34 účastníků soutěže o Krále výčepního pivovaru Starobrno 2007 byli muži, první dvě místa patřila ženám.

Nejlépe se včera v Brně porotě líbila třetinka a půllitr piva, které načepovala devětadvacetiletá Zuzana Brázdová ze Zbýšova, která pracuje jako servírka v restauraci Dělnický dům v Zastávce u Brna. Druhá byla její kolegyně ze stejného podniku Veronika Vítová.

Jak na to?

Načepovat pivo dovede podle vítězky každý. Aby ale dobře vypadalo a pěna správně seděla, musí se prý točit alespoň natřikrát.

"Poprvé do poloviny sklenice tak, aby ve druhé půlce vznikla pěkná pěna, a pak už jen pivo dotáčet přesně na míru," řekla Brázdová, která letos soutěžila počtvrté a loňské čtvrté místo vylepšila na zlaté umístění.

Na klání trénovala ve službě poctivě až do nedělní půlnoci. Únavu však necítila, na pozdní usínání je zvyklá. Pivo točím po hospodách už třináct let, dodala vyučená servírka a kuchařka.

Hlavní cenu, pípu, prý vystaví v restauraci, kde pracuje, aby si jí zákazníci víc vážili. Pochvalu za pěkně natočená piva prý slyší většinou od přespolních, domácí si už na kvalitní obsluhu zvykli.

Soutěžící měli za úkol načepovat v časovém limitu půllitr a třetinku piva. Hodnotilo se nejenom dodržení přesné míry, ale také výška pěny. "Soutěžilo se v točení piva na čepici.

Nejlepší výkon byl kolem 12 centimetrů pěny," řekl hlavní rozhodčí Bohuslav Kandrnál. Porota následně hodnotila také umělecký dojem z natočeného piva nebo to, zda není sklenice zvenku příliš znečistěná padající pěnou.

Ještě v minulém roce pořádal soutěž Král výčepních Český svaz pivovarů a sladoven a byla otevřena všem číšníkům a servírkám v ČR. Letos se stal pořadatelem soutěže pivovar Starobrno a soutěžili v ní jen zaměstnanci hospod, kde se točí pivo vyrobené v Brně.

Soutěž o krále výčepních je součástí doprovodného programu Mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2007. (Gurmán)

Brněnský pivovar Starobrno každým rokem zlepšuje své hospodaření. Loni firma utržila za své výrobky více než jednu miliardu a čtyři sta milionů korun. Pivovar měl zisk přes sto milionů korun. Předseda představenstva a generální ředitel Starobrna František Krakeš je s hospodařením podniku spokojený. Starobrno se totiž díky loňským výsledkům prodeje stalo třetím nejvýznamnějším výrobcem piva na českém trhu.

Co stojí za vyššími tržbami i ziskem?

Podílelo se tom nejen příznivé počasí v minulém roce, které zvedlo prodej piva u všech pivovarů, ale hlavně inovace naší marketingové strategie a rozšíření prodeje piv značky Heineken a sudových limonád. K výborným výsledkům v tuzemsku bych ještě přiřadil zvýšený export.

Kde ve světě mohou lidé Starobrno najít?

Vyvážíme do řady zemí, ale naším klíčovým zákazníkem je Švédsko. Každý rok ale pronikáme na nové trhy. Naposled třeba do Izraele. Teď je před námi Dánsko. České pivo je fenomén, který je v celém světě známý a vytváří proto dobré předpoklady pro růst exportu. Pro zajímavost vývoz českého piva roste ročně o patnáct procent, což se dá říct i u piva Starobrno. České pivo si zahraniční zákazníci velmi považují kvůli tomu, že se nejvíc blíží tradičnímu pivu vyráběnému před desetiletími.

Stačí brněnský pivovar vařit pivo pro domácí trh i zahraniční zákazníky?

Starobrno se vaří v Brně a pro slovenský trh je licenční výroba na Slovensku v Hurbanovu. Zvažujeme i další licenční výrobu. Jedná se například o Bulharsku. Bude to ale záležet na zájmu v jednotlivých zemích.

Vývoz roste, ale jak je na tom se spotřebou piva Česká republika?

Rekordní spotřeba, která byla sto šedesát jedna litrů na hlavu, postupně klesá. Přesto se u nás pořád vypije nejvíc piva na světě a země, co jsou na druhém či třetím místě jsou za námi zhruba o třicet až čtyřicet litrů. Musím ale říct, že hodně piva tady vypijí zahraniční návštěvníci. Odhaduji to asi na třicet litrů na hlavu.

Mohou Češi a Moravané pít ještě více piva?

Spotřeba musí jít jedině dolů. Starobrno je jedním ze signatářů tak zvané iniciativy zodpovědných pivovarů. Ta má vychovávat konzumenty k umírněné spotřebě piva. Naším cílem v podstatě je, aby více lidí pilo méně piva. Pokud se pije v rozumné míře, působí pivo dobře na zdraví lidí.

A co je přiměřená spotřeba piva?

Za rozumnou míru považujeme dvě piva pro muže a jedno pivo pro ženu denně.

Vy sám dáváte přednost jakým nápojům?

Piju pivo. Při svátečních příležitostech nebo ve sklípku nepohrdnu dobrým vínem.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejradši mám samozřejmě točené Starobrno Medium, další je Červený drak....

Je někde ve Vašem seznamu oblíbených piv i nějaká konkurenční značka?

Konkurenci samozřejmě člověk musí občas ochutnat, aby viděl jakým způsobem se vyvíjí její chuť. Dělám to ale zcela výjimečně.

Hodně cestujete. Zaujalo Vás nějaké zahraniční pivo?

Cestování je můj koníček a ochutnávám při něm různá piva. Všem doporučuji, aby v cizině zkusili místní produkci. Po světě jsou různá zajímavá piva, ale vždycky když se vrátím domů, tak si říkám, že nad to české pivo není.

Při slově pivo si většina Čechů a Moravanů představí orosený půllitr. Jak je to v cizině?

U nás, v Německu, Belgii, Holandsku nebo Dánsku je víc piva čepovaného. V řadě zemí ale převažuje pivo lahvové. Já dávám přednost točenému. Může se ale stát, že z něj člověk nemá ten správný požitek, není -li dobře načepované. U lahvového je naopak kvalita zajištěná vždycky, když se pivo správně skladuje.

Chuť točeného piva ovlivňuje řada okolností. Které jsou podle Vás nejdůležitější?

Tak jako čistota kuchyně při vaření, je velice důležitá čistota výčepního zařízení a veškerých trubek, které s ním souvisí. Záleží samozřejmě i na způsobu čepování piva.

A jaká je úroveň čepování piva v českých a moravských hospodách?

Kvalita se zvyšuje, ale velmi pomalu. Pivovarníci se s tím hodně potýkají.

Co by jste si tedy jako zákazník zjistil o restauraci, kde si chcete dát dobré točené pivo?

Nejlepší je podívat se do kuchyně. Pokud v kuchyni vidíte nepořádek, tak už máte podezření, že ani s tím pivem nemusí být všechno v pořádku.

V pivovarnictví se mění řada věcí, zlepšují se technologie nebo obaly. Mění se i samotné vaření piva?

Záleží na tom, jak se dbá recepturu. Zda vaření piva vychází z tradičních postupů nebo podléhá nějakým moderním trendům, které recepturu modifikují. Moderní trendy se prosazují ve většině evropských zemí kromě těch typicky pivních.

A jaké jsou ty nové trendy ve vaření piva?

Je to zkrácený způsob vaření, zkrácená doba kvašení a dokvašování piva. Vede to sice ke snižování nákladů a může to pozměnit i původní recepturu. Pivo je pak jiné. Záleží však hlavně na tom, jak si ho oblíbí konzumenti. Změnily se proti dřívějším dobách chutě i českým "pivařům"? Pivovary, včetně našeho, se snaží zavádět nové výrobky a inovovat staré. Bohužel většina inovací se neudrží dlouho, protože český konzument je hodně konzervativní. Stále nízká je třeba obliba speciálních piv. Když přijde nějaké novinka v této oblasti, tak je hodně lidí zvědavých a ochutná ji. Postupně ale většina lidí pití speciálu opustí a vrátí se zpátky k tradičním pivům.

Pro českého zákazníka je tedy nejlepší změnou žádná změna?

Tak úplně to neplatí. Nám se jako prvnímu pivovaru, a po nás i dalším, podařilo uvést před lety na trh jedenácti procentní pivo. Já osobně je považuji za nejlepší. Je to takové, řečeno filmovými slovy, pivo ze sedmého schodu. Prostě ideální.

Výborné pivo si ale musí řada lidí, hlavně řidiči, odpustit. Jak kvalitní je nealkoholické pivo?

V návaznosti na nový bodový systém pro řidiče zaznamenala výroba nealkohlického piva velký rozmach. Loni se zvýšila asi o třicet procent. Kvalita nealko piva není špatná. Myslím si, že nebylo příliš oblíbené i kvůli ceně. Panovala tady představa, že nealkoholické pivo má být levnější než to s alkoholem. To ale neodpovídá ani výrobním nákladům ani situaci v jiných zemích.

Když už jste nakousl cenu piva. Jak to vypadá s cenami Starobrna v letošním roce?

Loni zdražil pivo plzeňský pivovar, který je lídrem trhu. Cenu jsme tedy zvedli i my, a to před dvěma dny. Zdražili jsme jen sudové pivo, a to v půrměru o tři až pět procent. Jedno pivo tak podražilo asi o padesát haléřů. Zvyšování ceny je rozumné, protože v porovnání se sousedními zeměmi je u nác cena piva stále velmi nízká.

Znamená to, že pivo bude stále dražší?

Musíme odlišit pivo v obchodech a v gastronomických provozech. Cena piva v obchodních řetězcích se nebude zvyšovat tak podstatně. Je omezena tlakem obchodníků i úrovní cen v Evropské unii. V restauracích je ale situace opačná. Například když půjdete do samoobsluhy v Německu, tak pořídíte kvalitní lahvové pivo v akci za nějakých osmnáct korun a u nás koupíte stejné třeba za dvanáct korun. U sudového piva jsou ale rozdíly mnohem větší. Průměrná cena sudového piva v Česku je dnes okolo dvaceti korun zatímco v Německu se pohybuje kolem sta korun.

Kolik tedy bude stát točené pivo za deset let v české hospodě?

Pokud budu uvažovat nějaký tříprocentní nárůst ceny každý rok, tak by se za deset let mohl cena piva vyšplhat ke třiceti korunám. (Brněnský deník)

Pivovar přežil i americký nálet. Jeho část vznikala znovu. Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Tak to alespoň říká staré české přísloví. Na ně si musí vzpomenout každý, kdo alespoň jednou za čas přiloží sklenici piva k ústům. Brňané si ho mohou říkat už přes sedm set padesát let.

"První pivo se v Brně vařilo už od poloviny třináctého století," vysvětluje historička Milena Flodrová. Nejslavnější městský pivovar ale vznikl až o sto let později v cisterciánském klášteře. "Tehdy se okolo nacházely pouze pole a louky. Dnešní Mendlovo náměstí ještě vůbec neexistovalo," doplňuje Flodrová.

Pivovar patří k jedné z nejznámějších budov ve městě. Každý Brňan, který žije na severním konci města, se při cestě do centra musí několikrát kolem rozložité budovy mihnout. Svoji současnu podobu získal pivovar až během velkého rozmachu pivovarnictví v devatenáctém století. Stavět se začalo v roce 1873.

"Postavili úplně nové budovy vedle starého domu, kde se pivo vařilo od středověku," vysvětluje Petr Hauskrecht z pivovaru Starobrno. Noví majitelé Heřman Hajek a Josef Mandl velmi chytře koupili pozemek, kde se dříve těžila hlína a díky kterému se dnes vedlejší ulice jmenuje Hlinky. "V zemi byly obrovské jámy, které se daly lehce předělat na sklepy. Majitelé tak ušetřili při stavbě obrovské peníze," doplňuje Hauskrecht.

Na nedalekém Žlutém kopci pak postavili podnikavci ledárnu. Do ní se každou zimu nasekaly stovky kilogramů ledu, který se pak používal k chlazení piva po celý rok. Kvůli jeho dopravě dokonce zřídili přes osm set metrů dlouhou klouzačku, kterou led posílali do pivovaru.

Mezi zaměstnanci pivovaru dodnes kolují historky legendárního sládka Jaroslava Boudy. Ten do pivovaru nastoupil ve svých patnácti letech. Jak tvrdíval, nikdy se prý neměl tak dobře, jako když spolu s pivem rozváželi led. "Když jsme přivezli "štangli" ledu, hospodyně nám snesly celou náruč vajíček, buchet nebo salámu," říkával s úsměvem.

Krušné časy zažil pivovar za druhé světové války. V roce 1944 byl při náletu omylem zasažen šesti americkými bombami. "Výbuchy tehdy silně poškodily sladovnu a budovu spilky, kde kvasí pivo," popisuje škody Petr Hauskrecht. "Nakonec je museli strhnout a postavit znovu. Tehdy získal pivovar tvář, jakou má dnes," uzavírá Hauskrecht. (Brněnský deník)

Ve stejných prostorách se kdysi skutečně vařilo pivo. Tu dobu už ale pamatují jen vzorně opravené kovové konstrukce a drobné výtvarné detaily - dnes funkční spilku nahradily židle a stolky Pivovarské restaurace.

Rozhodně to není místo pro tiché romantické schůzky. Pivovarská restaurace na Mendlově náměstí spíše nabízí prostor pro ty, kteří si chtějí spíše „pokecat“, pobavit se a seznámit se s jinými lidmi. Letní terasa už sice tolik neláká, o to více ale může zaujmout opravená hala.

Rozumný kompromis mezi restaurantem a hospodou však nenabízí jen zlatý mok a jiný alkohol. na jídelníčku lze najít především nápaditou kuchyni - od bezmasých jídel (jakými jsou pečené brambory se špenátem, sýrem a smetanou) až po tradiční pivovarské guláše, speciality s plísňovými a pivními sýry. K mání je i Malý a Velký pivovarský žebřiňák, který zahrnuje zabíjačkové a sýrové speciality na jednom talíři (či spíše podnose). (Lidovky.cz)

Palety s kartony piva na export, prázdné balící kartony na lahvové pivo a část elektroinstalace skladu dnes v noci zničil požár v pivovaru Starobrno v ulici Hlinky v Brně.

Požár v provozu lahvovny a exportního skladu kartonů s pivem byl operačnímu středisku HZS ohlášen 20.11.2006 v 02.22 hodin jako hořící sklad papíru, k jeho likvidaci vyjely dvě jednotky profesionálních hasičů. Při průzkumu na místě vyšlo najevo, že oheň zasáhl exportní sklad u plnící a balící linky v prostoru, kde byly uloženy palety s prázdnými balícími kartony i s kartony piva připravenými k expedici. Oheň se rozšířil na plochu zhruba 12x6 metrů a zasáhl desítky palet. Hasiči, kteří v silně zakouřené hale zasahovali v dýchací technice, proti plamenům nasadili dva vodní proudy se smáčecí pěnou. Požár lokalizovali v 02.51 hodin. Protože palety s prohořívajícími a doutnajícími kartony bylo nutné pomocí vysokozdvižného vozíku postupně vyvážet před objekt a dohašovat venku, likvidace požáru byla ukončena v 05.13 hodin. K odvětrání zakouřené haly hasiči nasadili přetlakovou ventilaci. Při zásahu se na nohou lehce zranil jeden z hasičů a byl ošetřen v nemocnici. Příčinou vzniku požáru byla s velkou pravděpodobností technická závada na osvětlení objektu. Oheň podle předběžného odhadu způsobil škodu v hodnotě tří milionů korun. Přesná výše škod zatím nebyla vyčíslena. (Požáry.cz)

Letní sezona dramaticky zvýšila nejen prodej piva tuzemským konzumentům, ale významně se posílil také export pro zahraniční žíznivce.

Společnost STAROBRNO a.s. má svá tradiční odbytiště především v zemích střední Evropy, ale velké úspěchy slaví místní export také na Severu, konkrétně ve Švédsku. Tam ovládá STAROBRNO 15% trhu importovaných piv a stalo se nejprodávanější českou značkou piva na švédském trhu. Celkově by se mělo v roce 2006 dodat do Švédska přes 22 000hl piva, což znamená nárůst o téměř 60% proti roku 2005.

Další země, kde si starobrněnský ležák, exportovaný pod názvem Czech Premium Lager, získal velmi dobré renomé, jsou např. Rakousko, Německo, ale také například Anglie a Rusko.

Nezapomínáme ani na české turisty v zahraničí, kteří na dovolené hledají tu "svoji" značku piva. Z přímořských oblastí se mohou naši rekreanti na oblíbené Starobrno těšit například na mnoha místech Bulharska, upřesnila zástupkyně manažera exportu Renata Jarošová.

Kromě ležáku je z produkce STAROBRNA na zahraničních trzích zájem také o značky Baron Trenck, Červený drak (pod názvem Red Drak), Medium a Černé pivo.

V příštím roce čekají export STAROBRNA mnohé zajímavé inovace, zahraniční zákazníci se mohou například těšit na kompletní změnu designu importovaných piv. (Tisková zpráva pivovaru Starobrno)

Tolik piva za jediný měsíc jako letos v červnu v pivovaru Starobrno ještě nikdy nevyrobili. A nápor pokračuje.

„Stáčírna jede nepřetržitě, ve varně začínáme v neděli večer a končíme v neděli ráno. Vše jede na třísměnný provoz,“ vysvětluje sládek Pavel Bekeni stojící u obří nádoby, kde právě bublá další várka piva. Denně tu dávek po čtyřech stech hektolitrech zvládnou devět.

Pivovarníci pracují na doraz. A kdyby měli ve Starobrnu vyrobit oblíbeného nápoje ještě víc, šlo by to těžko. „Proto budeme příští rok jednu z varen rekonstruovat. Jednak aby byla modernější, a také abychom zvýšili kapacitu,“ vysvětluje Bekeni.

Starobrněnský pivovar se od konkurentů odlišuje tím, že šedesát procent piva vozí do hospod. Jinde to bývá méně. I proto bývají červnové prodeje obvykle vyšší než ty v červenci. „Na prázdniny totiž z Brna utíkají študáci a to jsou naši lidé,“ chválí sládek časté konzumenty starobrněnského moku. Letos však ve známém brněnském pivovaru u Mendlova náměstí čekají, že červencová čísla budou snad ještě lepší než červnová. Přes osmdesát zaměstnanců, kteří se na výrobě piva podílejí, zatím práci stíhá. I díky tomu, že velkou část práce zastanou stroje, lidé je jen kontrolují nebo řídí od počítačů ve velíně. I když mají v pivovaru precizní techniku, nedovolí si sládek pustit pivo do sudů, aniž by ho okusil. To se sejde komise osmi lidí a ochutnávají. Párkrát se stalo, že degustátoři vrátili vyrobené pivo „k opravě“, například k dokvašení. „Nebylo špatné. Ale je třeba trochu jiné a štamgasti to poznají. A pivovar si pověst zkazí rychle,“ líčí Bekeni. (MF Dnes)

Ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš chtěl být původně novinářem, k pivu ho přivedla šťastná náhoda

Láska k pivu se v Česku předává z generace na generaci, takové motto má generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš (64). K oboru, jemuž se věnuje celkem 47 let, ho ovšem přivedla spíše náhoda, když především díky rodičům začal studovat pivovarnictví na průmyslové škole v Praze. Jeho snem totiž byla původně novinařina.

„Ale když už jsem s pivem začal, tak jsem se snažil dělat tu práci co nejlépe,“ vzpomíná Krakeš. Pivo totiž podle něj hraje roli nejen nápoje, který má uhasit žízeň, ale pomáhá i ke komunikaci. „U piva se rozvíjí společenská činnost i tam, kde jiné možnosti nejsou,“ konstatuje.

Nejdřív Staropramen, pak Starobrno

Vedle pivovarnictví vystudoval i Vysokou školu ekonomickou. Po ukončení studia krátce zakotvil v Obchodních sladovnách, kde v různých funkcích působil dva roky. Plných 33 let poté působil v Pražských pivovarech, z toho dvacet let jako jejich finanční ředitel. Nakonec se stal ředitelem závodu, ale v této funkci zůstal jen tři roky.

„Měl jsem pocit, že už jsem na tomto místě dokázal, co jsem dokázat mohl,“ domnívá se Krakeš. V roce 1994 tak přijal nabídku přesídlit do Brna jako generální ředitel pivovaru Starobrno. Do moravské metropole se ovšem přestěhoval pouze napůl, manželku a dvě děti totiž zanechal v Praze. Každý víkend se proto za rodinou vrací.

„Brno je ale velmi příjemné město pro život. Je podstatně klidnější než Praha a kdybych neměl závazky v Praze, už bych z něj asi neodešel,“ říká.

Po příchodu do Starobrna na Františka Krakeše čekal nelehký úkol pozdvihnout pivovar, který byl v neuspokojivém stavu jak po stránce výrobní, tak i technické a finanční. Za svůj hlavní cíl si stanovil především zvýšit úroveň výroby a kvality a povznést značku.

Zpočátku se přitom ve firmě soustředili na moravský trh. Zákazníci na jižní Moravě totiž patří k těm nejkonzervativnějším a nejvěrnějším značce. Nyní plánuje zvýšit podíl brněnského pivovaru na trhu v celé republice a také navýšit export, zejména na východní trhy.

„Nejvíce zatím exportujeme do Švédska, kde jsme vedoucím dovozcem českého piva. Hodně vyvážíme také do Rakouska, Německa, Ruska nebo Spojených států amerických,“ vyjmenovává. Jeho pivovar navíc uvažuje také o licenční výrobě piva v Rusku.

Za svůj dlouhodobý pracovní cíl si František Krakeš stanovil udělat z brněnského pivovaru dvojku na českém trhu, což by rád dokázal do dvou až tří let. „Připravujeme proto další akvizice,“ uvádí.

Detaily ale nechce upřesnit s poukazem na důvěrnost probíhajících jednání. Nakonec ale dodává, že první z chystaných koupí by měla být dokončena ještě v tomto roce.

Za svůj největší nedostatek považuje to, že někdy nedokázal být ve svém vedení ještě tvrdší a razantnější a posunout tak myšlení lidí tam, kde je v těch nejprogresivnějších zahraničních firmách.

Mezi ně počítá také původně nizozemský obří pivovarnický koncern Heineken, pod který pivovar Starobrno už tři roky patří.

Vedle své ředitelské funkce je František Krakeš také předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle svých slov se tak snaží reprezentovat tradice českého pivovarnictví na jednáních v Evropské unii i jinde ve světě.

Svou misi v brněnském pivovaru ovšem jeho čtyřiašedesátiletý ředitel považuje za bezmála skončenou. Má již také vybrané své nástupce, kteří by měli dokončit práci, kterou začal.

„K pivu mě původně přivedla náhoda, ale byla to náhoda šťastná a já jsem tomu rád,“ uzavírá. (Lidovky)

Pivaři, kteří se včera večer těšili na speciální zelené Starobrno, měli smůlu. Ve většině hospod totiž došlo už odpoledne. „Už kolem šesté nikde nebylo. Procestovali jsme půlku Brna a nic. V jedné hospodě dokonce došlo hned po našem příchodu. To je fakt k vzteku,“ postěžoval si Čeněk Pospíšil.

Radost neměli ani v hospodách, kde zelené pivo točili. „Dostali jsme z pivovaru jen malý sud, za čtyřicet minut bylo všechno pryč. Přišlo snad tisíc lidí a když zjistili, že už není, vynadali nám a šli jinam,“ řekla výčepní restaurace U Kormidla Věra Kliková. Pivovar totiž záměrně vyrobil jen velmi omezené množství netradičního nápoje a rozvezl po celé republice jen 100 hektolitrů. (MF Dnes)

Nejprve po Dunaji, pak po českých a slovenských silnicích. Taková byla cesta dvou cylindrokonických tanků, které včera ráno smontovali dělníci v brněnském pivovaru Starobrno. V nádobách vysokých 21 metrů o průměru přes 5,5 metru bude kvasit pivo od června. „Nové tanky nahradí menší ocelové z ležáckých sklepů,“ uvedl Aleš Řiháček z brněnského pivovaru. (MF Dnes)

Kdysi slavný a stále populární hokejový klub Kometa Brno, má šanci získat silného sponzora. Pivovar Starobrno. V rozhovoru pro Rovnost to potvrdil generální ředitel pivovaru František Krakeš. Podle něj by se hokejový klub mohl dostat k velmi zajímavé částce.

Nová láhev je pro pivo jako nové šaty pro ženu

Pražan v čele brněnského pivovaru. To je František Krakeš. Zatímco Prahu považuje za velkoměsto pod velikým mezinárodním vlivem, v Brně vidí město ideální velikosti, kde k sobě mají lidé blíž. To je podle něj vidět i na silném postavení Starobrna. To podle něj zůstalo moravskou značkou i přesto, že pivovar už dlouho neovládají domácí podnikatelé.

Projevila se nějak změna lahví, kterou Starobrno nedávno provedlo?

Když žena nezmění oblečení přestává být atraktivní a to platí pro každý obal. Ke špičkovému výrobku musí zákazník dostat i špičkový obal. Proto jsme přišli na trh s novými lahvemi a trochu revolučně i s lahvemi zelenými, což je určitě trochu návrat do minulosti, kdy si zákazníci vybírali mezi lahvemi zelenými a hnědými. Starobrno má zelenou, protože ta sluší těm nejšpičkovějším značkám.

S novými lahvemi souvisí také kampaň ve vozidlech brněnské hromadné dopravy, kdy na tyčích visely papírové napodobeniny pivních lahví. Byla podle vás tato kampaň etická s ohledem na to, že byla na očích i dětem?

Byl to netradiční nápad reklamní agentury a byl to počin, který z minulosti neznáme. Přestože reklama byla v městské hromadné dopravě, byla to spíš reklama na obal než na obsah. Nemyslím, že by mohla na děti působit negativně.

Ale obal bez obsahu si jde představit těžko.

To samozřejmě nejde. Ale nemyslím, že byla porušena jedna ze zásad a to nedělat reklamu pro děti. Domnívám se, že je to v pořádku. Myslím, že jsme nikoho neurazili.

Reklama už je stažena. Nestalo se to právě kvůli negativním ohlasům?

Splnila už svůj účel. Informovala o novém obalu a její stažení nesouviselo s negativními reakcemi.

V tramvajích, trolejbusech a autobusech jsou reklamy na alkohol stále výjimkou, ale pivo nechybí na velkých sportovních akcích. Bude se Starobrno víc angažovat v brněnském sportu?

Jsme připraveni sponzorovat brněnskou Kometu. Před revolucí bylo Brno hlavní město hokeje, bohužel po revoluci hokej rychle odešel. Jsme rádi, že znojemský pivovar Hostan sponzoruje Orly. Byli bychom ještě radši, kdyby se dařilo hokeji v Brně a my se na tom mohli podílet. Jsme připraveni jednat o zajímavé částce pro Kometu. Zatím je ale příliš brzy na to sdělovat přesnou částku.

V restauracích se však často čepuje jen Starobrno, přitom pod pivovar patří mnohem víc značek. Chystáte se rozšířit nabídku?

Záleží na zájmu majitele i zákazníků. Konzumenti, kteří mají hlouběji do kapsy, ocení spíš levnější výčepní pivo, než dražší Baron Trenck. Snažíme se budovat síť restaurací, které budou nabízet všechna piva vyráběná, nebo distribuovaná Starobrnem. V dubnu chceme otevřít první takovou restauraci. Sice ne přímo v Brně, ale na jižní Moravě.

Kde cítíte, že má Starobrno co zlepšovat?

Je potřeba zlepšovat kvalitu čepování piva. Musí být čisté výčepní zařízení i místo okolo výčepu. Tam se nám nedaří, jak bychom si přáli, ale všechno se zlepšuje. Těší mě zájem především mladých lidí, kteří chtějí pivo čepovat kvalitně. Vyrobit dobré pivo nestačí.

Co přineslo Starobrnu spojení s Heinekenem a naopak?

Heineken je nejprodávanější značka na světě a z toho vyplývá výlučné postavení této značky. Pro nás znamená vstup Heinekenu především zlepšení marketingu, prodeje a distribuce. Je to výhodné pro obě strany. Zahraniční značky se totiž na českém trhu stále neprosazují. Jejich chuť je trochu odlišná, než u tradičního českého piva. Spojení se Starobrnem znamenalo reálné uvedení značky Heineken na český trh. Loni se nám podařilo znásobit prodej a naše cíle jsou velmi ambiciózní. Chceme prodávat desetitisíce hektolitrů Heinekenu. Vzhledem ke konzervativnímu smýšlení to nikdy nebude o stovkách tisíc hektolitrů.

Jakou konkurencí jsou pro Starobrno menší pivovary?

Všechny pivovary jsou konkurencí. Místo malých je zejména v oblasti specialit. Jsou to piva jedinečná, za které si zákazník připlatí a zároveň jsou to piva odlišná. Vyhovují široké škále chutí konzumentů. Díky tomu je na trhu místo pro malé pivovary.

Hlavními konkurenty velcí hráči. Jaký je boj s nimi?

Tvrdý. Na trhu působí silní soupeři po stránce značek, kvality i silných vlastníků. Záleží nejen na kvalitě piva, ale hlavně na marketingových kvalitách pivovaru, aby si v náročném prostředí udržel postavení. Velké pivovary mají svá města. Například Plzeň, České Budějovice a Brno.

Kolik času trávíte prací a jaké jsou vaše mimopracovní koníčky?

Mým největším koníčkem je operní hudba, které mohu holdovat při vemi zdařilých operních inscenacích v Janáčkově divadle. A dalším koníčkem je cestování. Oboje mi pomáhá relaxovat při mé náročné práci. V ní strávím asi třináct hodin denně.

Může se ředitel pivovaru uvolnit na delší dobu z práce a třeba měsíc cestovat?

Na takovou dobu jsem si zatím dovolenou nebral, ale myslím, že bych mohl. Úroveň řízení závisí na tom zda firma funguje i bez přítomnosti ředitele. Pokud funguje, je to dobře řízená firma. Pokud ne, je něco špatně. Maximum rozhodnutí musejí dělat podřízení, vedení firmy musí přijímat strategická rozhodnutí.

Jako Pražan a ředitel brněnského pivovaru, jak vnímáte půtky Praha versus Brno?

Brno vidím velice pozitivně a žije se mi tu lépe. Praha je veliké a příliš internacionální město. V Brně k sobě mají lidé blíž. Ale vidím to i z toho hlediska, že v Praze nemá nikdo předsudky vůči Brňanům. V Brně je to trochu naopak. Podobný vztah funguje i v Rakousku. Občané, kteří nežijí ve Vídni, ji nemají rádi, protože metropole je vnímána jako město, které jde proti zájmům ostatních. Přitom metropole žádné předsudky nemá. Je to vidět i na tom, kolik brněnských umělců je v Praze.

Kdo je František Krakeš

Narozen 26. září 1941 v Praze

V roce 1968 vystudoval VŠE v Praze

V pivovarech začal pracovat v roce 1961

Je ženatý, má dvě děti

Od roku 1994 generální ředitel pivovaru Starobrno

Od roku 2005 předseda Českého svazu pivovarů a sladoven

(Rovnost)

Pivo Starobrno koupí lidé v nových lahvích s užším hrdlem. Změna stála pivovar desítky milionů korun a podle ředitele Františka Krakeše kvůli změně pivo nezdraží. Od nových lahví si slibuje nárůst prodeje o pětinu.

"Lahve budou vratné stejně jako ty původní. Za tři koruny. Nebude je však možné vrátit všude," sdělil Krakeš. Podle něj mohou lidé vracet tyto lahve jen v místech, kde lze pivo koupit.

Snižování prodeje se neobává. " Díky novým lahvím počítám s nárůstem prodeje až o dvacet procent. Pokud se očekávání naplní, vrátí se počáteční investice během pěti let," řekl Krakeš.

Další výhodou nových lahví je o šedesát gramů nižší váha. Tím se podle Krakeše ušetří na dopravě a pozitivní dopad očekává i pro životní prostředí, protože firma spotřebuje méně skla. Podle Krakeše je sklo nejlepším obalem, protože plechovky se prodávají jen málo a PET lahve mají úspěch jen v zemích, kde nemá pivo dlouhou tradici. (Brněnský deník)

Letošní ročník pivních slavností v Táboře už zná vítěze všech kategorií. Mezi světlými výčepními pivy dominovalo Starobrno, které předstihlo světlý Braník a desítku Staropramen. Degustačních soutěží se na 16. ročníku táborských slavností zúčastnilo rekordních 60 pivovarů. Celkem vybíraly degustační komise vítěze ve třinácti kategoriích. Mezi nimi byla i piva se sníženým obsahem cukru, nealkoholická piva či minerální vody.

Slavnosti až na Plzeňský Prazdroj neignoruje prakticky žádný významný český pivovar. Ti nejlepší dostanou tituly Česká pivní pečeť, nejlepší minerálka si odnese ocenění Zlatý český pramen. Slavnosti navštíví za čtyři dny minimálně 3200 hostů, kteří seženou v táborském hotelu Palcát místa ke stolům. Další pivaři si ale kupují vstupenky na stání. (agris)

Pouhých padesát litrů činí objem speciální várky piva vyrobeného v těchto dnech v pivovaru akciové společnosti Starobrno. „Je to jen pokusná várka, ověřujeme některé metody. V technologii zkoušíme drobné lahůdky vycházející z odkazu nejvýznamnějšího reformátora a inovátora v pivovarnictví Františka Ondřeje Poupěte,“ sdělil generální ředitel Starobrna František Krakeš.

Pivo je plněno do lahví sportrétem sládka, jenž působil na přelomu 18. a 19. století po sedm let v městském pivovaru v Brně. Ten existoval v horní části dnešního Šilingrova náměstí, Poupěte (1733–1805) připomíná pamětní deska.

Podle zachovaných materiálů Poupě vyhrál v roce 1798 konkurs na sládka. Byl již velmi zkušený, protože prošel pivovary v Čechách a na Moravě, v Rakousku, Německu i v Polsku. V brněnském městském pivovaru Poupě jako všude jinde modernizoval a z původních sto várek za rok zvýšil na 180 várek a roční výstav pivovaru zhruba z 16 000 na 28 000 hektolitrů.

Již v roce 1794 vydal Poupě německy psanou knihu Umění vařit pivo, která předčila dosud vydané publikace v Anglii i Německu. V roce 1801 vydal první unikátní česky psanou souhrnnou publikaci o pivovarnictví a o sladovnictví. Připomeňme jeho největší přínos – zavedení metod pro stanovení jakosti sladu a chmele a především zavedení teploměru a tzv. pivní váhy, předchůdce dnešního hustoměru. Poupě v Brně založil první sladovnickou školu a zavedl systematickou kontrolu kvality výroby.

„Starobrněnský pivovar, založený v roce 1872, se hlásí k inovátorskému odkazu F. O. Poupěte a považuje za čest připomenout všem příznivcům zlatého pěnivého moku význam muže, který povýšil vaření piva na skutečné umění,“ prohlásil generální ředitel Krakeš. (Právo)

Až deset tisíc lidí očekávají pořadatelé Dne otevřených dveří brněnského pivovaru

Moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer, kapely Děda Mládek Illegal Band, No Name a Těžkej Pokondr budou dnes vedle laciného piva zřejmě největší magnety celodenního zábavného programu v brněnském pivovaru.

Den otevřených dveří ve Starobrnu na Mendlově náměstí začíná dvě hodiny po poledni.

„Jde už o tradiční vyvrcholení naší sezony.

Vedle kulturního programu pozveme zájemce také na exkurzi přímo po výrobě,“ řekl mluvčí pivovaru Aleš Řiháček.

Osmihodinový blok hudby a soutěží nese název Lochec v Olteckým pivovaru. V typické brněnské mluvě se už několik let nese také reklamní kampaň Starobrna.

Přímo v areálu budou umístěna dvě pódia, ze kterých se ponese nářez muziky a soutěží. Vedle vzpomínaných kapel a bavičů se o rozptýlení publika postarají skupiny Čankišou, Cocotte Minute a Abraxas.

„Vloni přišlo deset tisíc lidí a stejnou návštěvu očekáváme i letos. Vstup je samozřejmě volný,“ sdělil Řiháček. Dodává, že první tisícovka návštěvníků v čepicích či tričkách s logem Starobrno získá dárek a pivo zdarma.

Na akci uvnitř pivovarského areálu budou však lákat i dýdžejové z terasy pivnice před budovou. Kdo v pivovaru vydrží až do půl desáté večer, bude svědkem ohnivé show a velkého ohňostroje

***

program

* moderátoři Michal Suchánek a Richard Genzer

* 14.30 hodin - Děda Mládek Illegal Band

* 15.30 hodin - soutěž v pojídání meruňkových knedlíků

* 16.30 hodin - No Name

* 18.15 hodin - Těžkej Pokondr

* 19.15 hodin - soutěže

* 21.30 hodin - ohňostroj

(MF Dnes)

Pivčák. Tak pojmenovali mnozí návštěvníci pivních slavností v Brně nápoj, který měl na nádvoří Starobrna premiéru. Jde o první pivní burčák na světě.

Medová barva, vůně jako burčák z vína a přece se mu o hroznech ani nezdálo. Takový je pivní burčák, se kterým vyrukoval hlavní sládek pivovar Petr Hauskrecht.

„Na tu myšlenku mě přivedl fakt, že letos na podzim je skutečného vinného burčáku z moravských hroznů málo. A tak jsem zkusil udělat pivní burčák z ječmenného sladu. Technologie je s tou vinařskou velmi podobná a chuť myslím taky,“ uvedl sládek, který byl před léty také první, když přišel na trh s pivní pálenkou.

„Pivčák“ se mezi tisícovkami návštěvníků dne otevřených dveří ujal a průvodci oslav pánové Genzer se Suchánkem dokonce v první chvíli vůbec netušili, že burčák, který pijí není z hroznů a ani jim nevadilo kolečko citrónu, které nápoj dochucovalo. (Večerní Brno)

Do zcela nových prodejních prostor, i když na svém původním místě, se stěhuje od začátku září oblíbená Pivovarská prodejna v areálu brněnského pivovaru na ulici Hlinky. V příjemném, moderně zařízeném prostředí je k dostání kompletní sortiment piv, která na trh dodává společnost STAROBRNO. Pivovarská prodejna však přichází také s některými novinkami. Kromě piva značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Červený Drak, Black Drak, Baron Trenck, Heineken, Amstel, Murphy ď s a Schlossgold mají zákazníci v prodejně možnost zakoupit i široký sortiment propagačních předmětů pivovaru Starobrno a Heineken. V Pivovarské prodejně bude rovněž instalován " informační kiosek" s dotykovou obrazovkou, na kterém je možno vyhledat informace o společnosti STAROBRNO, o akcích, pořádaných ve spolupráci s pivovarem a časem by se tento elektronický informační pultík měl rozrůst i o další nabídku z kulturního a společenského dění v Brně a okolí.

První pivní drive- in

Pivovarská prodejna přichází s jednou absolutní novinkou. Tou je systém obsluhy drive- in. Jedete na chatu či na párty s přáteli? Potřebujete koupit správně vychlazené pivo? Potřebujete zapůjčit párty pípu nebo mobilní výčepní zařízení? A chcete si u toho všeho užít maximálního pohodlí? Stačí zajet do Pivovarské prodejny a nakoupit si zlatavý mok, aniž byste museli vystoupit z vozu. Na vyhrazeném parkovacím místě před prodejnou zadáte obsluze do mikrofonu svoji objednávku, po té zajedete k obslužné rampě. Obsluha vám požadované zboží přímo z chladicích boxů naloží rovnou do auta. Z vozidla pak také zaplatíte; v hotovosti nebo prostřednictvím platební karty. Nová Pivovarská prodejna zahajuje provoz dne 17. 9. 2005.

Otevírací doba

Po - Pá od 8.00 do18.00 hod. So a Ne od 8.00 do12.00 hod.

Možnost objednání, vyzvednutí piva i mimo otevírací hodiny. (Rovnost)

Komplex Pivovarské restaurace je neodmyslitelně spjat se samotným pivovarem. Je to logické, protože se nachází v budově bývalé sladovny, která stále pivovaru patří. Dodnes je také velmi často slyšet, že jdeme na pivo do " pivovaru". Společnosti STAROBRNO samozřejmě záleží na tom, aby se lidé cítili dobře v každé hospodě, kde se točí dobré Starobrno, ovšem na Pivovarskou restauraci je pohlíženo asi okem o něco přísnějším.

Zcela zrekonstruovaná Pivovarská restaurace byla otevřena v roce 2002, následně v roce 2003 byla otevřena po rovněž zásadní rekonstrukci i Pivovarská pivnice.

K návštěvě jsme si vybrali teplé, slunečné odpoledne, takže nebylo divu, že místa na terase byla až na několik výjimek obsazena. Piva byla na první pohled čepována velmi pěkně a hosté vypadali spokojeně. Pivo jsme zde ale neochutnali a prošli rovnou za panem Blaštíkem, nájemcem celého komplexu.

Procházíme krátce " Pivnicí" a divíme se věrnosti štamgastů, kteří se v tomto krásném počasí netlačí na zahrádku terasy, ale jsou věrni svým " vysezeným a vystátým" místům. Pivnice je skoro zaplněna. Výčepní " fachčí škopek" pod symbolickou stříškou, tvořenou měděnou částí staré varní nádoby, a celý výčepní pult působí kompaktním dojmem a je v interiéru pivnice dominantní. Nábytek je masivní a odpovídá představám o pivnici, obložení stěn dřevem a keramické výjevy z pivovarského a hospodského života podtrhují její ráz.

Samotná Pivovarská restaurace byla obsazena méně než pivnice a jako by se " připravovala" na večerní nápor hostů. Především v pátek večer tu bývá plno.

Usazujeme se u stolu v blízkosti výčepního pultu, abychom viděli, jak výčepní pracuje při čepování piva. Objednáváme si jedno Svatováclavské pivo a Ležák Starobrno. Vše je v pořádku, ale pan sládek Kandrnál si neodpustí popíchnout provozovatele: " Jak to, že pivo má správnou míru?" a naráží tak na starý a vžitý název pivnice, kde se mezi lidmi říkalo " U zloděja". Pan Blaštík vysvětluje, že se mu podařilo aplikovat systém motivace personálu tak, aby nedocházelo k šizení hostů. I když jsme dostali pivo přesně "po čárku" (co naplat, pana sládka zná i obsluha), posteskl si pan Kandrnál, že u vedlejších stolů dostali pivo hezčí. Není sice natočené tak pečlivě na míru, ale má větší čepici a na míru zcela jistě "dojde".

Cenové relace piva jsou samozřejmě odlišné v jednotlivých provozech celého komplexu. Např. Svatováclavské pivo se pohybuje v cenové relaci od 20,50 Kč do 24 Kč. Přece jenom se od sebe terasa, pivnice a restaurace velmi liší. V Pivnici se čepuje kromě běžného sortimentu piv navíc také speciální Černý ležák, kterého si pojmenovali " Černoška", a kvasnicový ležák světlý. Toho je dodáno vždy na den pouze jeden soudek a naráží se od 16.00 hodin. Během 20 minut je sud většinou vyčepován a mnohdy se nedostane na všechny zájemce. Je to speciální sortiment pouze pro tento provoz. Nikde jinde se z prestižních a technologických důvodů nečepuje.

Samostatnou kapitolou je nový, vkusně provedený jídelní lístek. Pro znalce je velmi příjemným signálem, že v předkrmech, ale i u řady hlavních jídel se objevují speciality tzv. prožitkové gastronomie. Milovník české kuchyně však není ošizen, nabídka jídel je velmi bohatá a jídelní lístek obsahuje i lákavé nabídky jídel k pivu.

Hodnotíme kvalitu piva, prostředí, atmosféru, jídelníček, obsluhu, cenu a péči o značku Starobrno přímo v restauraci. (Rovnost)