Minipivovary Krušnohor a Permon míří do Paříže. Olympiáda ochutná česká piva

Pivovary v Karlovarském kraji zdražují. Trápí je vysoké ceny energií

Nový pořad o pivovarech vznikl v hospodě, říká Petr Všetečka

Epidemie ohrožuje malé pivovary, pomohla by zimní sezona na horách

Ve sklepích mají plné sudy, pivo prodávají v e-shopu i přes sociální sítě

Pivní turistika v Karlovarském kraji

Pivní fajnšmekry potěší speciály s příměsí vanilky, medu i hřebíčku

V kraji roste zájem o pivní speciály. K mání je puškvorcové i s jelenem

Pivo s nádechem vanilky i cukroví. Sládci uvařili vánoční speciály

Nakuřované, nebo špekové? Sládci v kraji si hýčkají pivaře

Zavedený Loket i nový Kynšperk dopadly na jedničku

Na kole za pivem po Karlovarském kraji, den 2: Kynšperk, Velký Rybník, Velichov

Na Karlovarsku se pivovarům daří ve městě i na vsi

Na kole za pivem po Karlovarském kraji, den 1: Karel IV., Loket, Sokolov

Fajnšmekři mohou ochutnat místní pivní rarity. Třeba špekovou třináctku

Rodinné pivovary z našeho kraje mají stále co nabídnout

Svatý Florian, Velkorybnický Hastrman, Permon, Velichovský forman, Jantar a Prokop - to jsou názvy piv, která vaří rodinné a domácí minipivovary v Karlovarském kraji.

Měšťanský minipivovar v Sokolově expeduje pivo Permon. Majitel pivovaru Ladislav Sás si v sobotu v Chebu nenechal ujít návrat Chebské Hradní 11°. Prozradil při tom i své podnikatelské plány. „Vaříme na nové varně. Loni jsme byli na šesti stech hektolitrech a letos chceme mít dvanáct set. Začínáme dodávat do restaurací. Připravujeme i nová lahvová piva. Do Chebu jsme se přijeli podívat, jak jim to tady půjde,“ prozradil podnikatel důvod své návštěvy. Na nejprestižnější tuzemské soutěži Česká pivní pečeť v Táboře získal sokolovský Permon minulý měsíc v kategorii světlá piva speciál Zlatou i Stříbrnou pečeť. Diplom Zlatá pivní pečeť putoval také do zámeckého minipivovaru Chyše.

„Potvrdilo se, že minipivovary v Karlovarském kraji vaří nejlepší pivo. Zlatou pečeť jsme získali s pivem Permon 13 speciál. Stříbrnou pečeť s Permonem 16 speciál,“ uvedl Ladislav Sás. Pivo s chráněnou značkou Permon začal vařit v prosinci 2006. Pětatřicet konkurentů z celé republiky nechal za sebou v Táboře zámecký minipivovar Chyše. Zlatou pečeť si odvezl za jedenáctistupňové pivo Prokop.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Stále více příznivců si nacházejí malé pivovary na Sokolovsku. Mezi štamgasty jsou oblíbené hlavně pro svoji originalitu a schopnost nabídnout nejrůznější varianty od běžných druhů až po vícestupňové speciály.

Výjimkou nejsou ani piva vařená pro zvláštní příležitosti podle přání zákazníka. Právě rozmanitost je devizou, kterou se menší pivovary snaží na trhu prosadit a současně zaujmout.

„Jsme velice rádi, že naše pivo oceňuje spousta zákazníků, kteří se ho zpočátku naučili pít v naší lomnické hospodě U Franty. Postupně jsme si příznivce získali i tím, že pivo stáčíme do litrových PET lahví. Zákazníků opravdu přibývá a je jich stále víc a víc,“ prohlásil sládek pivovaru Permon Jan Rada.

O dobré pověsti mezi milovníky piva mluví i Ivana Lojínová z loketského rodinného minipivovaru Svatý Florián. „Pro loketské patrioty, kteří si naše pivo oblíbili a chodí pravidelně, jsme založili Klub přátel piva Svatý Florián. Pořádáme různé ochutnávky, jako například ochutnávku zeleného piva na Zelený čtvrtek,“ zmínila Lojínová. Ta zároveň zve všechny fajnšmekry na nápoj zvaný Zlatá pivovice. „Jedná se o alkohol, který je destilován v lihovaru Březová z naší suroviny,“ upřesnila.

A jak reagují samotní zákazníci? „Historie, pivo, hrad, pivo, pěkné údolí s líně se plazící řekou, pivo. Co chcete více? Vždyť je to ta nejlepší kombinace! Sedněte si také u Floriana. Nebudete zklamáni. Objednejte si a malinko si pusťte žilou. Podpoříte tím tyto malé pivovárky,“ doporučuje pivní reportér a sběratel Libor Vojáček z Teplic.

„Před otevřením minipivovaru jsme ani netušili, kolik pivních turistů a sběratelů pivních suvenýrů v naší republice i v okolních státech je. Prakticky každý týden někdo přijde ochutnat nebo pošle žádost o zaslání pivních etiket či jiných pivních suvenýrů,“ poznamenala Lojínová.

Své fanoušky má ale i Permon. „Je to dobré pití, to mohou potvrdit,“ prohlásil jeden z oslovených pivařů. „S reakcemi lidí, kteří si Permona pochvalují jsme spokojeni, samozřejmě i tady platí, každý člověk jiná chuť,“ uvedl Rada. „Naše pivo je hutné, chutné a kvalitní. Proto někomu připadá ve srovnání s jinými běžnými pivy, které jsou filtrované, velmi silné, jak říkají – deset jich jen tak nedám,“ doplnil.

A na co pivovary konkrétně lákají? Permon se může pochlubit světlými, polotmavými a tmavými pivy v rozmezí od 10 do 13 stupňů. „O svátcích jsme prodávali Vánoční speciál 14 a nyní Velikonoční speciál 12. Pivo jsme ale vařili také u příležitosti oceňování osobnosti města Sokolova,“ připomenul sládek.

„V současnosti produkujeme pouze jeden druh piva. Jedná se o polotmavý, nefiltrovaný a nepasterizovaný speciál Svatý Florian 11. V budoucnu připravujeme výrobu světlého ležáku 13 a černého speciálu 15,“ prozradila Lojínová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Hloušek

Podnikatelé obnovují tradici zájezdních hospod a výrobu vlastního zlatého moku.

V Chyši vaří Prokopa, ve Velichově Formana a Karlovy Vary se vrátí k tradici Karla IV. Čepovat hostům vlastní pivo ve vlastní hospodě je mezi podnikateli na Karlovarsku stále populárnější a pivní byznys na vzestupu. Na rozdíl od let devadesátých, kdy karlovarský pivovar nadobro uzavřel své brány. „Vymýšleli jsme, jak oživit areál zámečku v Doubí a napadlo nás postavit pivovar.

Vlastně tady už kdysi byl. A v Karlových Varech není žádná zájezdní hospoda pro pět set lidí. To rozhodlo,“ vysvětluje podnikatel Karel Holoubek, který chce do čtyř let vařit pivo pod názvem Karel IV. „Proč Karel IV? Je to dárek synovi do vínku. Můj děda byl Karel, otec Karel a já jsem Karel. Takže můj syn je skutečně Karlem IV.,“ dodává se smíchem podnikatel. V Chyši se vlastním pivem mohou osvěžovat už rok.

Domácí pivovar se zde před dvěma lety rozhodl obnovit podnikatel Vladimír Lažanský, majitel místního zámku. „Neznám lepší pivo, než je Prokop. Je speciální kvasnicové bez chemických přísad,“ uvedla Simona Králová z Karlových Varů. Prokop se totiž čepuje i v krajském městě. Před dvěma lety zahájil výrobu piva ve Velichově i Bohuslav Novák.

Desetistupňový ležák nazval Velichovský forman a místním prý chutná více než pivo od velkovýrobců. „Musím dělat slabé pivo, protože velké pivovary deklasovaly výrobu na pivní limonády. Za měsíc uvařím bez potíží čtyřicet sudů,“ uvedl podnikatel, který si vlastním pivem splnil svůj podnikatelský sen. Ve Velichově ovšem vaří pivo i pro Loket. Jedná se o jedenáctistupňový ležák, který je speciálně určený pro toto starobylé město. Foto zde ... (Karlovarský deník)

Na Sokolovsku se odnepaměti dařilo pěstovat chmel. Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století. Je přirozené, že tam, kde se dařilo chmelu, se vařila i chmelovina, tedy pivo.

V 19. století bylo na Sokolovsku v provozu 25 pivovarů. V samotném městě existoval pivovar již od založení města. Je prokázáno, že když rytíř Otto von Nostitz zakoupil od rakouského státu panství Sokolov, které propadlo konfiskaci (vlastnili jej evangeličtí Šlikové, kteří po bitvě na Bílé hoře uprchli do Saska), za částku 45 tisíc míšenských grošů, trval na tom, aby i jeho poddaní na panství přestoupili na katolickou víru, neboť on sám byl tvrdý katolík. Protože tak ihned neučinili, naopak se zdráhali opustit luterskou víru, odejmul jim z jejich správy pivovar. To bylo někdy v letech 1622-24 a pivovar jim vrátil až v roce 1640, když občané přestoupili na katolictví.

V roce 1841 sepsal kaplan zdejší fary Josef Korbl knihu

Gedenkbuch der Stadt Falkenau 1841, tedy Pamětní knihu města Sokolova 1841, a v ní o pivovarech píše:

V Sokolově jsou dva pivovary, a to hraběcí, který je umístěn v úředním domě (Amtshaus) hned vedle zámku a vaří 21 sudů piva na jednu várku, a to 70krát do roka. V tom samém objektu je i sladovna. Městský pivovar je umístěn u mostu přes řeku Ohři u mostní říční brány. Zde se vaří 15 sudů na jednu várku, a to 50krát do roka.

U obou pivovarů jsou stálí placení zaměstnanci. Městský pivovar odebírá slad od panské sladovny. Ten patří 125 pravovárečným měšťanům města a osm dílů vlastní přímo město. Jedenkrát v roce se rozdělí výnos z pivovaru mezi měšťany - pravovárečníky. Odnepaměti zde usedlí občané měli právo vařiti pivo, toto právo bylo na domě, který vlastnili. Bylo ale zcizitelné, a tak někteří zdejší měšťané vlastnili i více podílů. Jeden podíl měl hodnotu 300 zlatých. Na provoz pivovaru dohlížely dva výbory každý rok volené pravovárečníky. Jeden výbor měl dvanáct členů a druhý 24, do výborů byli voleni jen měšťané, již vlastnili podíly. Pro provoz pivovaru byl určen provozní kapitál, který zůstával v pokladně.

V roce 1895 vydal V. Kotyška knihu

Úplný místopisný slovník Čech, ten pojednává o jednotlivých obcích v Čechách a o činnostech, jež jsou v jednotlivých obcích. O pivovarech v Sokolově píše:

Panský pivovar v Sokolově vaří 48 hektolitrů na jednu várku a roční výstav má až tisíc hektolitrů. Městský pivovar pak vaří 36 hektolitrů na jednu várku a jeho roční výstav je šest tisíc hektolitrů.

Autor publikace měl zřejmě starší údaje, protože v roce 1895 již městský pivovar nevařil. V roce 1874 došlo totiž ve městě k rozsáhlému požáru. Kromě 134 domů vyhořel i městský pivovar. Provoz již nebyl obnoven.

V letech 1831 až 1832 nechalo postavit panství Nosticů nový pivovar u nové silnice do Lokte. Zároveň s tímto pivovarem byl postavený Zámecký hostinec, který byl zároveň zájezdním hostincem. Byla zde umístěna první pošta ve městě a zajížděla sem i dostavníková pošta. Hostinec dostal jméno

Zum goldenen Anker, tedy Ke Zlaté kotvě. Byl na tehdejší dobu moderně vybaven. Povoleno zde bylo nalévat i víno a lihoviny, byl určen zejména pro městskou honoraci.

Panský pivovar v Sokolově vařil pivo snad do května roku 1945. Kdy jeho provoz přesně skončil, se nepodařilo zjistit. U pivovaru byly zbudovány prostorové sklepy na skladování ledu, který se používal na chlazení piva.

Po válce se zde již pivo nevařilo. V provozu byla jen stáčírna lahvového piva, které se dováželo z chebského pivovaru. Asi do padesátých let zde byla v provozu sladovna.

Amtshaus nebo také Amtshof jsou objekty, kde je dnes umístěna městská tržnice a různé obchody. (Sokolovský deník)