Není medvěd jako Medvěd

Na zastávce U Berounského medvěda stojí za to se zastavit. Na čepu mají jedenáct piv

Berounský medvěd stáčí pivo už 20 let. Narozeniny oslaví velkolepým koncertem. Přijdete?

Pivovar Berounský medvěd plánuje rozšíření provozu

Beroun bude lákat návštěvníky veletrhu na místní pivo

Rodinný pivovar znají i ve Švédsku

Na pivo mezi suť, náklaďáky a nafukovací medvědy

Rodinný pivovar může vzniknout kdekoli – ve sklepě, v bývalé sýpce, ve stodole nebo konírně. Ten, ve kterém se vaří Berounský medvěd, byl zbudován uprostřed areálu bývalého Kovošrotu, který v sobě nezapře cementárenský původ. Taková minulost už stojí za návštěvu!

Pivovar založili na samém konci druhého tisíciletí manželé Mayerovi, kteří v tomto průmyslovém bloku provozují výkup kovů, a to z pouhé lásky ke kvalitnímu pivu. V jedné z hal zřídili varnu a pochopitelně také restauraci. Ta se podle slov paní Mayerové zaměřuje na nabídku vlastního kvasnicového nefiltrovaného piva a tradiční české kuchyně.

První návštěvu jsem podnikl vlakem, ze Smíchovského nádraží to trvalo zhruba půl hodiny. Přístup k restauraci potěší milovníky toho nejhrubšího přinádražního industriálu, který tady podle mého soudu o sto procent překonává například sešlost a bizarnost, jaká útočí na návštěvníky Meet Factory na Smíchově. Potkáte tu třeba i několik starých nákladních vozů, které mohou být zárodkem budoucího muzea, nebo brzy skončí ve šrotu.

Stálá, ale bohatá pivní sestava

Budova restaurace a pivovaru se mezi prachem a rzí pokrytými objekty skví doslova jako růže mezi trním. Jakmile však vstoupíte dovnitř, ocitnete se v příznivém světě. Rozlehlému přízemnímu lokálu dominují dřevěné masivní trámy, nábytek, chtělo by se říci pivovarský, prosté stoly a lavice, je takřka černě lazurovaný. Dlažba je vhodně zvolená, člověk má až podezření, že by klidně mohla být původní. Výzdobu tvoří suchý chmel, staré pivovarské přístroje, kratochvilné mosazné reliéfky a police plné dávných pivních lahví. V podobném stylu je zařízena i šalanda v prvním patře s výhledem do varny pivovaru, která dobře poslouží jako salonek pro uzavřenou společnost.

Zdejší pivní portfolio se nemění. Cyklopivo světlé 8° (0,5 l za 15 Kč) je velice svěží, příjemně chmelené slabé letní pivo. Světlá 11° Zlatý kůň (0,5 l za 20 Kč) je pivo s chuťovou převahou sladu. Při první návštěvě nemělo jiskru, při druhé mě již potěšilo plnější chutí. Tmavá 13° Berounský medvěd (0,5 l za 25 Kč) byl naopak poprvé zbytečně okysličený, podruhé opět lepší. Nejlepší dojem udělala polotmavá 14° Klepáček (0,5 l za 25 Kč), pivo ideálně hořké plné chuti. A nakonec těžká váha: Grizzly, tmavá 18° (0,5 l za 30 Kč), výborné těžké sladké pivo oblé chuti. Víc než tři piva Grizzly si, myslím, člověk může dát, jen když je venku minus deset a má to domů aspoň osm kilometrů pěšky. Točí se tu ještě světlá 10° Chodovar.

Hořčice a kečupu není nikdy dost

Jídelní lístek nabízí v poledne hotovky typu buřtguláš, hovězí s rajskou nebo staročeské plece se zelím a houskovým knedlíkem – za bratru 69–72 korun. Polední menu s polévkou je za stejnou cenu. V době obědů od 11 do 13 hodin se v restauraci nekouří. Minutky si můžete dát také, ovšem jako kdysi ve správné III. cenové skupině až od 15 hodin.

Poprvé jsem ozkoušel dvě doporučená jídla. Pivovarská medvědí tlapa je vepřový steak (250 g za 120 Kč) z krkovičky, velice křehké konzistence se šťávou, která nezapřela nějaké tekuté koření. Pivovarský hovězí steak (200 g za 115 Kč) byl na stejném chuťovém základě a uspokojil by spíš ctitele delšího mělnění masa mezi zuby. K obojímu byl přiložen salát z kysaného zelí, nejspíš domácí, a tudíž originální chuti. Nepochybně zde také ctí základní pravdu, kterou zná každý prodavač párků v rohlíku: Člověk má rád buď hořčici, nebo kečup, takže obojího je dost ve velkých miskách, které zaručí, že do vámi neoblíbené ingredienci nebudete muset sáhnout, protože ta oblíbená nikdy nedojde.

K tomu se podávají brambory paní sládkové (250 g za 33 Kč). Paní sládková podle mě musela mít nejmíň 120 kilo, stále zpocenou tvář od pobytu u plotny a jistě s buclatýma rukama zapřenýma v bok se zálibou pozorovala své strávníky, jak jim to jede. Běda, kdo by nechal! Bramborám ale rozuměla. Nebála se pod opékané zemáky dát kvantum špeku a cibule, kterou smažila až na samou hranici připálení, čímž se dosáhne onoho staročeského šmaku. Nešetřila ani paprikou a výsledek osvěžila jemně nakrájeným čerstvým pórkem. Bravo!

V jednoduchosti je síla

Druhá exkurze nemohla začít jinak než pivovarskou baštou (150g za 80 Kč), která poskytuje vše, co hospoda nabízí k zelí – pečené vepřové, uzené a opékanou klobásu. Příkrmy by měly být přehlídkou knedlíkářských dovedností. Nechat takovou šanci ladem a připravovat vše z prášku mi přijde líto – zvláště bramborové knedlíky byly maximálně na úrovni závodní jídelny. A tak jen vzorek bramboráčku mě potěšil správnou příchutí majoránky a česneku.

Následovalo vepřové na pivě (150 g za 115 Kč), které mělo velice podobnou chuť jako medvědí tlapa – navíc s pivní zálivkou. Další pivovarská specialita, kuřecí pečená křidélka (500 g za 85 Kč), mohla být vyjmuta z trouby o chvilinku dříve, než ztmavla. K jídlu konzumovanému rukama bych uvítal nějakou misku s vodou na omytí, takhle si člověk musel vystačit s ubrouskem. Zdařilá byla jogurtovo-česneková omáčka ke steakům (50 g za 12 Kč), která byla jen z jogurtu a česneku – v jednoduchosti je síla!

Na závěr přišla chuťovka k pivu. Hlavním znakem buřtů na pivě je měkkost, jsou připravované zatepla s nakládanou zeleninou a rajčatovou omáčkou. Použité pivo je tmavá 13°. Syté!

Do této restaurace by s sebou člověk mentora z pořadu Jste to, co jíte asi nevzal, nicméně zdejší stravu lze bezesporu doporučit všem, kteří potřebují výživnou dietu, například napraveným anorektičkám či lidem těžce fyzicky pracujícím. Pochutná si tu ale i ctitel české kuchyně. Snad jen obsluha by při poloprázdném lokále mohla přinést jídelní lístek dříve než za dvanáct minut.

Zdroj: Lidovky.cz

http://www.lidovky.cz/berounska-pivni-oaza-v-srdci-industrialu-f1p-/dobra-chut.asp?c=A111219_171245_dobra-chut_glu

Václav Mayer vlastník pivovaru Berounský medvěd

Václav Mayer se svou manželkou obnovil tradici vaření piva v Berouně, v roce 1998 totiž založili soukromý rodinný pivovar Berounský medvěd. V Berouně se narodil, ale až do roku 1999 žil ve Zdicích.

Své rodné město má rád. „Okolí Berouna je krásné, a když má člověk trochu času, je perfektní si vzít kolo a vyrazit. Já osobně mám několik tras kolem Berounky. Samozřejmě jezdím rekreačně a hlavně dbám na to, aby na trase byly hospůdky,“ popisuje.

A jak se dostal jako vyučený zámečník a vystudovaný právník k vaření piva? „Jako malému klukovi mi moje babička vyprávěla, jak u nich na statku v Hostímě vždycky před dobou žní vařili pro chasu, která jim pomáhala na poli, pivo. A já jsem babičku pořád přemlouval, že bychom taky mohli pivo doma uvařit. Bohužel jsme to nestačili, babička zemřela, ale mně ta myšlenka hodně utkvěla v paměti a pořád jsem si říkal, že jednou si postavím vlastní pivovar,“ vypráví.

Vařit pivo ho nakonec nenaučila babička, ale kamarád, který dělal sládka v Krušovicích. Svůj sen si splnil v roce 1997, když zrekonstruoval jednu vyhořelou budovu v bývalém cukrovaru v Berouně.

„Dnes už má naše pivo poměrně hodně příznivců, na pivo k nám jezdí hodně lidí třeba z Prahy a v létě spousta cyklistů. Bohužel u místních pivařů je vidět, že jsou hodně ovlivněni gambáčem,“ dodává Mayer.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Na berounském okrese fungovalo v minulosti kolem dvaceti minipivovarů. Dnes pivo vyrábí pouze Berounský medvěd

Moderní pivovarnictví v Berouně počalo rokem 1871, tradice vaření piva je však spojena již se založením města. Na Berounsku bylo registrováno kolem dvaceti minipivovarů, dnes je jediným fungujícím Rodinný pivovar Berounský medvěd, který za svůj provoz vděčí Václavu Mayerovi, majiteli pivovaru.

Jak se zrodil nápad vybudovat v Berouně pivovar a jaký máte k pivovarnictví vztah?

I když jsem původně z úplně jiného oboru, pivovarnictví mě vždycky lákalo a kolem roku 1991 jsem se o to začal více zajímat. Se svým kamarádem, který je dnes sládkem, jsme na začátku dokonce sami zkoušeli vařit pivo v hrnci… Na ty doby mám velice hezké vzpomínky. V podstatě jsem byl vždycky pivovarským fandou.

Vyrábíte jedenácti a třináctistupňové nefiltrované pivo. Jaký je rozdíl oproti filtrovaným pivům?

Produkujeme jen nefiltrované pivo, které se od ostatních značek liší chutí i složením. Když se napijete nefiltrovaného piva, působí takovou příjemnou sytou chutí. Když naši prapředci říkávali, že je pivo tekutý chléb, bylo na tom leccos pravdy.

Častá otázka žen: Prý se po pivu tloustne. Je to mýtus nebo pravda?

Sám na sobě jsem si vyzkoušel, jak to doopravdy je. Pivo totiž obsahuje velké množství vitamínu B, který je sice velice prospěšný našemu organismu, ale jeho vedlejším účinkem je, že dostanete chuť k jídlu. Netloustnete tedy po pivu, ale po tom, co si k tomuto nápoji přikusujete. Samozřejmě pivo určitou energetickou hodnotu má, ale abyste ztloustli, museli byste pivo pít ve velkém množství.

Jaké máte plány s pivovarem do budoucna? Máme očekávat nějaké novinky?

Víte, já jsem takovým jakoby patriotem. Tak jako jsem v Berouně jsem obnovil značku Berounského medvěda, mám nyní myšlenky o obnovení tradice vaření piva v suchomastském pivovaru, kde momentálně funguje jen sladovna. Rád bych v budoucnu pojmenoval jedno pivo po panu Marešovi, bývalém majiteli pivovaru v Suchomastech.

Budete se i nadále věnovat výrobě pouze piva? Nepřemýšlíte i o něčem jiném?

Je pravda, že mám teď takový nápad založení likérky, kde bychom vyráběli vlastní likéry. Už máme vyzkoušených přibližně pět druhů nových likérů a myslím, že by to za pokus jistě stálo.

Video zde...

Zdroj: Berounský deník.cz | Autor: Dagmar Kratochvílová

Prohlížet si zkamenělé trilobity nalezené v okolí Berouna a k tomu popíjet pivo z berounského pivovaru anebo víno z karlštejnských vinic mají ode dneška možnost obyvatelé a návštěvníci Bruselu. V centru evropského dění se vůbec poprvé v historii představí město Beroun. Prezentovat se bude v sídle Středočeského zastoupení v Bruselu po celý duben.

„Chceme Beroun představit jako moderní královské město, město cestovního ruchu s bohatou historií, kde se dobře žije,“ uvedl berounský místostarosta Tomáš Havel.

„Vezli jsme s sebou celkem půl tuny výstavního materiálu,“ potvrdila mluvčí radnice Jitka Soukupová. Chybět nebudou ani speciality z Berounska: domácí perníčky ve tvaru trilobitů, karlštejnské víno a jedenáctistupňové kvasnicové pivo Medvěd. To se v rámci oficiální prezentace bude za hranicemi čepovat vůbec poprvé. A to v roce, kdy pivovar slaví deset let svého obnovení.

Zdroj: MF Dnes (kráceno)