Červený medvěd a norský Jára Cimrman

Nebojte se, není to popis zvířecí říše, ani opakování počinů našeho génia. Podíváme se do kraje, kde najdete nejen lední medvědy, polární lišky, ledovce a kilometry pusté tundry, ale též pivovary. Dokonce dva, jeden s medvědím jménem a ten druhý založil výše zmíněný místní všeuměl. Pokud ještě nevíte kde to asi je, tak vám to prozradím - jsou to Špicberky, nejsevernější část Norska.

Medvěd v hospodě

Krasnyj medved v ruském městě Barentsburgu, založený jako první, v roce 2012 a druhý, ten opravdu nejsevernější, Svalbard Brewery, založený o tři roky později, v roce 2015, je v Longyearbyenu, nejsevernějším a největším městě souostroví, na 78° severní šířky a je nejsevernějším komerčním pivovarem na světě.

Venkovní výčep

Trochu opakování zeměpisu pro ty, co ještě tápají. Špicberky jsou sice pod správou Norska, ale podle Špicberské dohody z roku 1920 mohou rovněž občané zemí, které se staly signatáři (Československo 1930), stejným právem využívat zdejší přírodní bohatství. V minulosti to bylo především uhlí, na jehož těžbu se zaměřili nejen Norové ale i Rusové. Většina dolů je již uzavřena, jediný činný zbývá v Barentsburgu. Ten je dokonce částečně přístupný turistům. A ještě pro zajímavost - naše země zde má Českou arktickou výzkumnou stanici, kterou provozuje Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. A ta má taky něco společného s naším Járou Cimrmanem.

Vraťme se ale k pivovarům. První, který jsem navštívila byl Krasnyj medved. Oficiální exkurze tam asi nepořádají (na rozdíl od Svalbard Brewery), ale sládek byl při mé návštěvě restaurace v pivovaru, tak jsem ho požádala o rozhovor. Technologie v pivovaru je z Belgie, od společnosti CoEnCo. Varna je dvounádobová o objemu 250 l, 8x CKT po 500 litrech. Pivo se vaří infuzí. Vytápí se elektřinou, energie, jakož i voda jsou poskytovány zdarma.

Exterier 2

Pivovar plní pouze do sudů, láhve ani plechovky tady nenajdete. Slad je z Ruska, Belgie, Německa i Velké Británie. Chmel pak z Německa, USA i od nás. Kvasnice používá sládek sušené, belgické. Voda je z ledovcového jezera Stemme. Do roku 2014 bylo zakázáno na Špicberkách vyrábět alkoholické nápoje včetně piva silnějšího než s 2,5% alk., takže první piva v Medvědovi byla vařena takto slabá.

Nápis

Současným hlavním sortimentem je ležák (4,3% alk., spíše sladovější), APA (5,8%, 40 IBU) a IPA (7% alk., 35 IBU). Kromě stálic se zde vaří i různá další piva, prý jako experimenty, dle slov sládka, pana Antona Kovala. Např. belgický ležák, bezlepkové pivo (s pohankou), baltic porter, gose (s tabascem, solí, rajčatovým protlakem a ovocným koncentrátem) a další. Některé jsem dostala ochutnat přímo z tanku, zejména to gose bylo zajímavé.

Hospoda

Pivo se vytočí přímo v pivovarské restauraci nebo v některých dalších podnicích ve městě. Dále je možné se s ním potkat v další ruské osadě Pyramiden a částečně v Longyearbyenu. Roční výstav je 1000 hl. Pivovar je umístěný v přízemí, stylová restaurace pak v patře. Vévodí jí socha medvěda, samozřejmě červeného. Na čepu byl ležák, IPA a porter.

Ležák a IPA

Svalbard Brewery v Longyearbyenu vznikl, jak uvedeno výše, o tři roky později. A jeho vznik je trochu kuriózní. Jeho zakladatel, pan Robert Johansen, mi připomněl právě českého všeuměla Járu Cimrmana. Než pivovar založil, byl horníkem, pilotem, provozovatelem wellness centra, vlastníkem zážitkové ponorky a později i domovarníkem. Po dvou letech domácího vaření usoudil, že by si rád založil vlastní pivovar. V cestě mu však stál zákon z roku 1928, který zakazoval výrobu alkoholu na Špicberkách.

Exterier

Proto následujících pět a půl roku každý měsíc volal norské vládě a žádal ji o změnu zákona. V červnu 2014 se tak konečně stalo a o rok později byl otevřen pivovar. Je podstatně větší, než pivovar v Barentsburgu, pro zájemce z řad nesčetných turistů, přilétajících na ostrov letadly, či připlouvajících velkými loděmi, pořádají exkurze, vč. ochutnávky některých svých piv.

Varna

Bohužel, do pivovaru samotného návštěvníky nepouštějí, ale celá technologie je vidět z degustační místnosti přes sklo. Technologie je italská, varna dvounádobová + vířivka, o objemu 2 200 litrů, 6 CKT - 2x 8 800 l a 4x 4 400 l. Stáčí se do plechovek a sudů - petainerů. Kovové sudy zde nehledejte.

Technologie

Pivovar vyrábí 16 druhů piv, hlavním sortimentem jsou: ležák, IPA a stout. Jedním ze speciálních piv, které se stalo součástí jejich stálé nabídky, je Gruve 3 Stiger, óda na Johansenovu minulost strávenou v Dole 3. Tento kouřový imperiál stout zraje v sudech po whisky uložených v bývalém dole. Roční výstav je 2000 hl, 70% sortimentu se vytočí na Špicberkách, 30% jde na vývoz - do Norska, Německa a Nizozemí.

Ležák

Slad pochází z Finska, Německa, Velké Británie, USA, chmel používají český, německý i z USA, kvasnice německé. Voda je z ledovce Bogerbreen. Sládkem je Němec z bavorské pivovarské rodiny, pan Titzian Wieland. Je již třetím z generace sládků. Na Špicberky původně přijel jako turista v roce 2022, zalíbilo se mu zde a zůstal.

Sládek

A jaká piva jsme degustovali?

• ležák: 4,7% alk., IBU 29
• pšenice : 5,5% alk., 70% sladované pšenice
• pale ale: 4,7% alk.,28 IBU
• IPA: 7% alk., 64 IBU
• stout: 7% alk., 52 IBU

Část sortimentu a etiket

Kromě degustačních vzorků bylo možno ochutnat i další piva. Z nich jsme si dali White IPA (6% alk.) a NEIPA (7,0% alk.). Obě se stala mými favority. Plechovky pak byly k zakoupení, což jsme učinili nákupem speciálu GRUVE 3 RODE ROBERT (red ale, 11% alk., stařené v dubovém sudě). Před pivovarem se nachází venkovní výčep se zahrádkou, se čtyřmi druhy piv: Blonde, Pilsner, pšenice a Pale Ale a s prodejem plechovek.

Gruve

Pro případné návštěvníky ještě dodávám, že na Špicberkách můžete v hospodách popíjet, co hrdlo ráčí a peněženka unese, ale vícestupňové pivo i další alkohol lze koupit jen ve specializovaných obchodech a i to jen v omezeném množstvím. Místní mají kartičku, na které se nákup zaznamenává a turisté musejí předložit buď letenku, nebo lodní lístek a i tam je množství omezeno. Vešli jsme se do kvóty. Nízkoalkoholické pivo (do 2,5%alk.) je v obchodech k mání.

Odběrová karta

A jak je to s naším Járou? Na jedné z budov České arktické výzkumné stanice je deska, kde se píše, jak chtěl JC ověřit kompostování i v arktických podmínkách (viz foto).

Jára Cimrman - deska

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 963x] [16. srpen 2026]
[Pivní cesty] [comments: 3] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře