Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovar Svijany


Pivovary Braumeister

Pivovar Svijany pořádá každoročně Slavnosti svijanského piva. Letošní, jednadvacátý, ročník proběhne v sobotu 17. července od 13,00 hod. v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě. Pro návštěvníky je připraven bohatý program, ochutnávka všech druhů svijanských piv za zvýhodněnou cenu a množství kulinářských specialit. Vstupné je 150 Kč.

Slavnosti svijanského piva jsou pro všechny fanoušky piva tradicí už 21 let. Každoročně je začátek prázdnin zpříjemněn pivním fajnšmekrům z celé republiky nejen zábavným programem, ale také vstřícnými cenami všech pivních lahůdek, které Pivovar Svijany produkuje. Letos se mohou přítomní těšit na Janka Ledeckého, Banjo band Ivana Mládka, Věru Špinarovou, Škwor a další hudebníky, kteří své umění předvedou na dvou scénách. Dospělí budou moci ochutnávat pivní speciály z produkce Pivovaru Svijany, které potečou ze 160 píp za zvýhodněnou cenu 18 Kč. Organizátoři očekávají podobnou účast, jako v minulých letech, tedy kolem 15.000 lidí.

V místě bude k dispozici autobusová doprava z nádraží Turnov a zpět od 13,00 do 24,00 hod. v pravidelných 30 minutových intervalech, autobusová doprava z Libereckého nádraží, velkokapacitní parkoviště a úschovna kol.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany


To nejdůležitější pro tradiční české pivo je zachovat zásady výroby, říká sládek pivovaru Svijany. Vaříme pivo klasicky, a tím se lišíme od velkých pivovarů.

České pivo má jednu výjimečnou vlastnost, která má nejspíš na svědomí, že Češi vypijí nejvíc piva na světě. Pitelnost. Vypijete jedno pivo a dostanete chuť na další. Proč tedy dnes pijeme méně piva než dřív? „Piva ztrácejí pitelnost - a podle mě je to proto, že pivovary opustily tradiční výrobní postupy,“ říká Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany. Ten patří k těm, v jejichž pivech MFDNES před měsícem objevila tetrahop. Látku, která vylepšuje pěnu a podle některých odborníků do českého piva nepatří.

* Vy říkáte, že tetrahop není aditivum, ale chmelový produkt.

To netvrdíme my, na to jsou právní výklady. Je to jeden z desítek druhů chmelových extraktů. Od ostatních se liší tím, že se může použít až do hotového piva, zatímco ostatní chmelové produkty musí projít chmelovarem. Používáme ho, protože zlepšuje hořkost, teprve druhotným projevem je, že pozitivně ovlivňuje stabilitu pěny. Nikoliv pěnivost, ale stabilitu. Když pivo nepění, můžete dát tetrahopu kolik chcete, ale pěnit nezačne. To je jen fáma.

* Umělá sladidla patří do tradičního českého piva?

I historicky se, co já pamatuju, používala ke zlepšení plnosti nealkoholických nebo nízkostupňových piv. Používají se i k doladění plnosti tmavého piva.

Na etiketě Svijanského Mázu, vaší vlajkové lodi, je i cukr. Proč?

Právě proto, že vyrábíme pivo tradiční metodou. České pivovary vždycky cukr používaly, spolupodílí se na charakteru piva. Naopak jestli dnes někdo používá plnosladové várky a přitom říká, že dělá tradiční české pivo, tak to je omyl. Dělá to z čistě ekonomických důvodů, protože extrakt ze sladu je levnější než cukr.

* Maltózové nebo glukózové sirupy také nejsou náhražky?

Jsou to cukry, které nejsou získány z cukrové řepy, ale třeba z obilí. A zase platí, že jsou dražší než slad. Kdo je používá, nešidí výrobu, ale zachovává charakter piva za cenu vyšších nákladů.

* Obejde se české pivo bez žateckého chmele?

Samozřejmě neobejde. Hlavně se neobejde bez odrůdy žateckého poloraného červeňáku. Kolik by ho ale mělo být v českém pivu, to si musí rozhodnout každý pivovar. Chmel se do piva přidává nejen kvůli chuti, ale taky třeba kvůli konzervaci. A žatecký chmel je v přepočtu na účinné hořké látky nejdražší na světě, proto je zbytečné používat ho v celém procesu, hořké silice stejně během chmelovaru vyprchají. Na první dávku chmelení se zpravidla dávají chmelové extrakty. K získání příjemné chmelové chuti a vůně slouží až druhá nebo třetí dávka a tam používáme výhradně žatecký chmel.

* V čem tedy spočívá ten „tradiční postup“ výroby českého piva?

Kvalitní suroviny jsou základ, ty považujeme za samozřejmost. Proto nechápu, že někdo vyhlašuje s velkou slávou, že používá základní suroviny. Jde ale o to, co s nimi uděláte. I ze stejných surovin můžete různými postupy získat naprosto odlišný produkt. Když dáte dvěma kuchařům dva stejné kusy kližky, ale každý vaří jinak, dostanete dva rozdílné guláše.

* Jak tedy ten „guláš“ správně vařit?

Sládek může ovlivňovat chuť piva, proto bylo pivo z každého pivovaru jiné, mělo svůj charakter, svoji duši, ale přesto tam musí fungovat základní zásady výroby. Tou první je, že substrát pro kvašení vzniká dekokčním způsobem rmutování, tedy že se rmuty povařují odděleně, aby se získalo víc škrobu ze sladu. Právě dvou nebo třírmutový způsob zaručí vyšší plnost piva. Je však časově a energeticky náročný, proto od něho bohužel spousta pivovarů ustupuje.

Další zásada: hlavní kvašení musí probíhat za nízkých teplot a v otevřených nádobách. Původně byly dřevěné, později betonové, pak železné, dnes jsou nerezové, ale princip je zachován. Kvašení probíhá pomalu, zastudena a nežádoucí látky, které se během procesu vylučují na povrch, se sbírají a odstraňují. Zatímco v uzavřených nádobách se vracejí zpět do piva.

A třetí zásadní fází, kterou se vždycky vyznačovalo české pivo, je dlouhodobé dokvášení při nízké teplotě. Právě tam se formuje chuť piva, ale hlavně pěnivost a říz.

* Říz je to, co pivaři dnešním pivům vyčítají. Prý jsou přesycená.

Pokud se pivo nasytí oxidem uhličitým přirozenou cestou, tedy dlouhodobým ležením v ležáckém tanku, získá kvalitní říz i dobrou pěnivost. Když se pak piva napijete, nevyhrknou vám bublinky do nosu, a když ho nalijete do sklenice, tak pěna zapění a vydrží. Pokud tuto fázi vynecháte nebo urychlíte třeba v CK tanku, tak oxid uhličitý nevznikne a musíte ho tam dodat. Takže na konci pivo dosytíte uměle oxidem uhličitým, pak máte dojem, že pijete sodovku.

***

FAKTA

Pivovar Svijany Pivovar v Libereckém kraji vlastní skupina LIF Holding. Za poslední dva roky se výstav zvedl z 230 tisíc téměř na 400 tisíc hektolitrů piva.

- piva Svijanská Desítka ležáky: Svijanský Rytíř a Máz speciály: 13% Svijanská Kněžna a Kníže, 15% Svijanský Baron, Kvasničák nealkoholický Vozka

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


V dnešním vydání Mladé Fronty DNES se objevila dle našeho názoru zavádějící a velmi tendenční interpretace výsledků testu piv Pivovaru Svijany, na které bychom rádi touto cestou reagovali. Test MFD nechal prozkoumat několik desítek vzorků piva – našich i konkurenčních, zaměřil se však pouze na prověření přítomnosti Tetrahopu, chmelového extraktu, který některá z testovaných piv obsahují.

Rád bych touto cestou uvedl, že používání jakýchkoliv chmelových extraktů není v ČR ani ve světě zakázáno, jako součást chmelení ho využívá řada pivovarů na celém světě už víc než 30 let a v ČR přibližně 15 let. Stejně dlouho je používán i ve Svijanech, rozhodně se tedy nejedná o „vylepšování piva proto, že při výrobním procesu bylo něco ošizeno“.

Tetrahop je chmelový extrakt, tedy výrobek z chmele, o čemž svědčí i stejný celní kód 13021300, pod kterým je tento produkt dovážen do EU nebo z ní vyvážen. Ve Svijanech se tato látka přidává při čtvrtém, posledním chmelení, do téměř hotového piva a to z několika důvodů – využití chmele v chmelových extraktech je podstatně vyšší a efektivnější, většina látek tvořících příjemnou chmelovou chuť a vůni zůstane i v hotovém pivu. To, že po chmelovém extraktu má pivo stabilnější pěnu, je až sekundárním znakem.

Pokud se neošidí varní proces, pivo se dostatečně dlouho přirozenou cestou sytí při zrání v ležáckých tancích, pak se z něj neodstraní všechny bílkoviny kvůli dlouhé trvanlivosti a na závěr se nezpasterizuje, pak krásně pění, jeho pěna je stabilní a nádherně „kroužkuje“ na sklenici. A to bez ohledu na to, kdy a v jaké formě do něho přidáme chmel. Těm, kteří to dělají jinak, potom takové pivo logicky „leží v žaludku“. Nehledě na to, že přidávání Tetrahopu výrobu piva prodražuje (nikoli zlevňuje, jak je v článku MF Dnes chybě uvedeno), Dalo by se říct, že některé pivovary si ho nemohou dovolit, tak brojí proti jeho používání.

Ve Svijanech investujeme pravidelně nemalé částky do modernizace a rozšiřování pivovaru a extrémní péči věnujeme produktům, naše pivo je nepasterizované, pochází z velké části z chmele z vlastních chmelnic a zraje pod každodenním dohledem sládka. Na rozdíl od jednoho nejmenovaného velkého nadnárodního koncernu se však zdržujeme jakýchkoliv technologických změn, které by možná vedly k nižším výrobním nákladům a vyšším ziskům, ale rozhodně by se negativně projevily na kvalitě výsledného produktu. Každý návštěvník se u nás může na vlastní oči při exkurzi přesvědčit o tom, že pivo vyrábíme skutečně podle tradičních metod. V jiných pivovarech návštěvníky provedou „imitací“ výroby v podobě romantického skanzenu.

Zdroj: Tiskové prohlášení ředitele Pivovaru Svijany, Ing. Romana Havlíka, Praha, 24.3.2010


V pátek 19. března se v Domě kultury v Liberci sešlo více jak tisíc hostů na tradičním Pivním bálu. Letošní ročník přinesl vskutku bohatý program.

Večerem provázel známý moderátor a bavič Zdeněk Izer, k tanci a poslechu zahráli Olympic revival, Dalibor Janda s dcerou a Faktor. Pražští pepíci se postarali o další zábavu přímo mezi hosty. Své vystoupení zde předvedli také tanečníci a tanečnice liberecké skupiny Takt. O lechtivější program večera se postaral výtvarník Detlef Pötsch a spoře oděná modelka Pavlína Krainová, na kterou namaloval motivy pivovaru Svijany. Pro milovníky zlatavého moku byly připraveny speciální ceny na všechny druhy piva Svijany. Točilo se jen za 15 korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Martin Bergman


Stoprocentní kontrolu na Pivovarem Svijany bude mít liberecká skupina LIF Trade. Součástí transkace je dceřinný pivovar v Rohozci.

O Pivovar Svijany se už nedělí dva akcionáři. Vlastník 55 procent liberecká skupina LIF oznámila, že se dohodla na odkoupení zbylých 45 procent od pivovarnické skupiny K Brewery.

"Právě jsme se se zástupci K Brewery dohodli. LIF se stane výhradním majitelem pivovaru,“ uvedl k tomu spolumajitel skupiny LIF Miroslav Kučera.

LIF (někdejší Liberecký investiční fond) tak získává plnou kontrolu nejen nad svijanským pivovarem, ale i nad jeho dceřiným pivovarem v Rohozci. Kromě těchto dvou ovládá LIF plně i náchodský Pivovar Primátor, který skupina koupila loni od náchodské radnice. Nepotvrdily se tak předchozí spekulace o tom, že LIF je ochotný vykoupit podíl K Brewery ve Svijanech výměnou za Primátora.

Cena: přísně tajné

Cenu obě strany tají, ale Kučera už před časem naznačil, že podíl nebude laciný. Kolik K Brewery zaplatilo, tají i předseda představenstva Zdeněk Radil.

"Přišla zkrátka zajímavá nabídka, kterou jsme byli ochotni akceptovat,“ reagoval Radil. Motivací k prodeji podílu bylo podle něj to, že K Brewery se snaží všechny své pivovary vlastnit ze 100 procent. Kučera svou většinu ve Svijanech prodat odmítal, nezbývalo než se menšinového podílu zbavit.

Bylo zřejmé, že dvě silné skupiny se dlouhodobě v jedné firmě neshodnou. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje,“ komentoval už před časem jeden z českých pivovarnických odborníků zahájená jednání mezi oběma vlastníky.

Přestože celý pivovarnický trh drtí od loňska krize a prodeje piva na celém trhu meziročně klesají o víc jak pět procent, Svijany jsou jedním z mála pivovarů, které naopak vykázaly výrazný růst produkce. Tak velký, že kapacita sotva stačí rostoucí poptávce.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o jednadvacet procent na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v Plzni, Praze a Brně, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 miliónů korun.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a od letoška i Černou Horu. V té patřilo čtyři roky K Brewery padesát procent, druhou polovinu koupili finančníci od zakladatele pivovaru Jiřího Fuska letos v lednu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Svijany si vybraly agenturu

[úterý, 2. březen 2010]

Pivovar Svijany uzavřel výběrové řízení, jehož předmětem bylo vybrat agenturu, která bude zajišťovat PR aktivity a nový web značky. Zvítězila v něm agentura 1. pozitivní. V první fázi komunikace se kromě klasických médií značka objeví i na komunitních webových portálech a sociálních sítích.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autorka: Hana Nováková


Pivní ceny pro Svijany

[středa, 24. únor 2010]

Svijanský pivovar patří mezi stále se zmenšující skupinu výrobců, kteří produkují pivo podle tradičních receptur. Koneckonců – pivo se ve Svijanech vaří už více než 440 let. Jak se ukazuje, chuť tradičního moku a šíři portfolia v kategorii speciálních piv oceňují nejen zákazníci, ale i odborná veřejnost.

Pivo plzeňského typu (tedy vyráběné tradičními postupy) si získalo nemalou oblibu po celém světě. Cestou výroby tradičního moku se ubírá i Pivovar Svijany. Správnost této volby dokládá celá řada cen, které jeho jednotlivé produkty v minulých letech posbíraly.

Letošní rok začal pro liberecký pivovar velmi pozitivně. Na začátku února se konaly Reprezentační slavnosti piva v Táboře, na nichž uspěli Svijanský Baron 15%, Svijanský Vozka, Fitness a Svijany Weizenbier.

V minulých letech bodovaly především speciály. Za nejúspěšnější lze označit Svijanského Barona 15%, jehož název můžete najít na výherních listinách takových soutěží, jako jsou Pivo České republiky, Bronzová pivní pečeť nebo Pivo roku. Tento světlý speciál obsahuje 6,5 % alkoholu, vyrábí se celoročně a jen jednou v roce se stáčí i do sudů. Dalšími oceňovanými jsou Svijanský Rytíř (výrazně hořký ležák se vyrábí speciální metodou studeného dochmelování), Svijanský Máz 11% (tento ležák je jedničkou ve svijanské produkci) nebo Svijanská Kněžna 13 % (speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 5,2 %).

Popularita menšího rodinného pivovaru pomalu, ale jistě přerůstá hranice libereckého regionu. I přes trvale rostoucí výstav (loni vzrostl o 60.000 hl. na 385.000 hl.) se Pivovar Svijany drží tradičních výrobních postupů s důrazem na kvalitu, každoročně proto investuje nemalé prostředky do zvyšování výrobních kapacit. Jen tak si totiž může udržovat pozici vedoucího výrobce v kategorii speciálních piv.

Všechny ceny, které jsme v průběhu posledních let získali, jsou pro nás obrovskou ctí a důkazem, že naše tradiční výrobní postupy jsou i v dnešní době smysluplné. Jsem rád, že kvalitu piva vyráběného v rodinném pivovaru dokázali ocenit nejen naši příznivci z řad konzumentů, ale i odborná porota,“ říká Ing. Roman Havlík, generální ředitel pivovaru Svijany.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany


Pivovar Svijany by měl plně ovládnout podnikatel Miroslav Kučera, který v něm již má majoritu.

V podstatě jde jen o peníze. Respektive částku, jakou bude majitel 55 procent svijanského pivovaru Miroslav Kučera ochoten zaplatit za zbývající podíl, který už zhruba dva roky vlastní skupina českých investorů ze skupiny K Brewery.

Pivovar Svijany, který patří do desítky největších v zemi a který své teritorium libereckého regionu už dávno rozšířil až k prodejům od Plzně po Brno, není laciné zboží. Hraje se o blíže neurčenou sumu desítek milionů korun. Transakce by přitom mohla být výhodná pro obě strany.

Probíhající vyjednávání HN potvrdilo několik důvěryhodných zdrojů. "Nebudu to komentovat," reagovali unisono Miroslav Kučera i šéf K Brewery Zdeněk Radil. Oba ale o tuto transakci stojí. Podle informací HN dokonce nabízela Kučerou ovládaná skupina LIF lidem z K Brewery výměnu jejich svijanského podílu za náchodský Pivovar Primátor, který LIF loni koupil od města.

Řízení Svijan je sice v rukou lidí z LIF, ale akcionářská smlouva umožňuje K Brewery dostatečný dohled nad fungováním. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje," komentuje situaci jeden z českých pivovarnických odborníků.

K Brewery sice nemusí s opuštěním Svijan spěchat, a tak šponují finanční požadavek nahoru, ale peníze by se jim hodily. Skupina K Brewery měla totiž nedávno vydání v souvislosti s koupí polovičního podílu v jiném prosperujícím pivovaru - Černé Hoře. Tu ovládli po dlouhých tahanicích s druhým podílníkem a dlouholetým ředitelem Jiřím Fuskem.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o 21 % na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v menších i větších městech včetně Plzně, Prahy a Brna, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 milionů korun. Pod LIF (někdejší Liberecký investiční fond) spadá i dceřiný pivovar v Rohozci a od loňska i náchodský Primátor.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a nyní i Černou Horu.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


V roce 1564 založený Pivovar Svijany pokračuje ve velké jízdě. Zatímco v roce 1998 ho chtěl tehdejší vlastník (Pivovary Staropramen) zavřít, loni se stal už šestým největším pivovarem v České republice. Svým způsobem nejúspěšnější tuzemský výrobce piva meziročně zvýšil zisk po zdanění z 66 na loňských 97 milionů korun. Obrat vyskočil z 393 na 539 milionů.

Pivovar Svijany za pouhých deset let navýšil výstav z 43 tisíc na 319 tisíc hektolitrů. Letos by číslo mělo stoupnout na 330 tisíc. Zajímavostí Svijan je, že plných 75 procent výstavu tvoří jedenáctistupňové pivo Svijanský máz. V českých poměrech jde o unikátní údaj. Češi jsou zvyklí spíše na slabou desetistupňovou břečku typu Gambrinus.

Firmu vlastní z 55 procent liberecká LIF Trade, zbytek drží skupina K Brewery Group. Loni se dařilo i dceřiné společnosti Pivovar Svijany – Distribuce, která utržila 672 milionů a vydělala dvacet milionů po zdanění.

Mezi spolumajitele velmi úspěšného pivovaru patřila v minulosti Jiřina Bohdalová. Známá herečka vlastnila solidní čtyři procenta, což představovalo majetek v řádu desítek milionů korun.

Zdroj: Motejlek.com


Staropražské písničky v podání dua, nazvaného Švejk Music, okořenily už desátý ročník akce Den svijanského piva.

Pivní slavnosti se konaly na trávníku, chodníku a dalších prostorách pod širým nebem kolem libereckého Domu kultury v pátek odpoledne a v podvečer, a přilákaly několik stovek návštěvníků. Divákům zahrála také kapela ABC Band a country skupina Nonstop.

Lidé zde mohli ochutnat všechny existující druhy točeného svijanského piva. Několik stánků jim nabídlo také pečenou klobásku nebo sele. Přestože se letošní ročník Dne svijanského piva musel spokojit s poněkud stísněnějšími prostorami kvůli staveništi na místě bývalého Teska, návštěvníky to nijak neodradilo.

Foto a video zde...

Zdroj: Liberecký deník.cz | Zuzana Minstrová


Slavnosti: 14 tisíc lidí, 700 sudů piva

[pondělí, 13. červenec 2009]

Obří Slavnosti svijanského piva se letos konaly už podvacáté. V sobotu přilákaly do Svijanského Újezdu 14 tisíc lidí

Jubilejní dvacátý ročník nejstarších a patrně i největších pivních slavností opět přilákal davy návštěvníků.

Přišlo čtrnáct tisíc lidí. Vypili 700 sudů piva,“ informuje Blahoslav Kratochvíl, starosta Svijanského Újezdu. „Jsme spokojení, návštěvníků bylo hodně, ohňostroj nádherný, perfektní program, Uhlíř výborný,“ pochvaluje si. „Škoda Marie Rottrové, že onemocněla. Tak snad přijede příště,“ konstatuje.

V neděli po čtrnácté hodině už byl areál, kde se akce uskutečnila, perfektně uklizený. „Není vůbec vidět, že se tu včera něco konalo,“ myslí si. „Padesát, šedesát lidí naběhlo s hráběmi a za dvě hodiny bylo všechno uklizené, naložené do kontejnerů,“ dodává starosta.

Zázrak s počasím

Tradiční slavnosti ani letos téměř nezmokly, přestože krajem vytrvale kličkoval déšť. „To je takový zázrak,“ říká starosta. „Všude to bylo špatný, u nás to také nebylo optimální, odpoledne trošku sprchlo. Ale to máme objednané, aby se neprášilo,“ sděluje. „Pak večer po 11 hodině pršelo, ale to už lidé zůstali.

Přijel jsem s kamarádem z Jablonce, tam pršelo. Tady je hezké počasí a o několik stupňů tepleji,“ podivoval se Jan Kroupa.

Šest druhů svijanského piva teklo z rekordních 160 píp, loni jich bylo 140. Přitom na pivo nebyly u stánků příliš dlouhé fronty. „Je to paráda, žádné fronty na pivo, je tu dost stánků,“ říkal Jan Turek z Prahy. „Mám rád tvrdou muziku, těším se na Aleše Brichtu. Jenom doufám, že se v té době ještě udržím na nohou,“ smál se.

Slavnosti připomínají lidovou veselici, Matějskou pouť a rockový koncert v jednom. Na dvou pódiích čekaly na návštěvníky kapely s různými hudebními žánry. Dechovka i rock, dixieland nebo country. Hlavními trháky v sobotu byly koncerty Jaroslava Uhlíře, Miroslava Žbirky a Aleše Brichty.

Připadám si trochu jako v Mexiku, poslouchal jsem Tres Udos, kteří hráli zrockované mexické skladby. Pak jsem přešel k druhému pódiu, a tam zrovna country kapela hrála známou píseň Všichni už jsou v Mexiku,“ vysvětloval v sobotu odpoledne Jan Slavík z Liberce. „Ale pivo je český. A dobrý,“ dodal.

Další účastník akce Vladimír Kubín si přijel hlavně poslechnout Miroslava Žbirku. „Byl jsem tu před dvěma lety na Neckářovi, to bylo příšerné vedro. Letos je to lepší,“ mínil. Hitem byly letos pestrobarevné paruky, v nichž se po areálu promenovalo mnoho lidí. „Ani mi nepovídejte. Jsem tu se dvěma dětmi, samozřejmě musely paruky mít. Jedna stojí dvě stovky,“ lamentoval Karel Coufal z Liberce. „Navíc se děti vrhly na kolotočové atrakce, kterých je tu několik, takže se mi kapsa poněkud vyprázdnila,“ povzdechl si.

Pivní slavnosti se ve Svijanském Újezdě poprvé uskutečnily už v roce 1990. Jsou nejstarší v republice. Začínaly se čtyřmi pípami a šestnácti sty návštěvníky. Nyní jsou největší akcí v regionu. „Od pondělka chystáme další ročník,“ upozorňuje starosta Kratochvíl.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Oldřich Szaban


Začíná obří festival piva

[sobota, 11. červenec 2009]

Jeden z největších pivních festivalů v Česku startuje již dnes ve Svijanském Újezdě.

Dvacátý ročník obřích Slavností svijanského piva vypukne na tamním koupališti ve 13 hodin. Nabídne ochutnávku nového alkoholického nápoje, více možností, kde se skrýt před deštěm či sluncem a spoustu muziky. A nebude chybět ani překvapení.

Pivo poteče tento rok ze sto šedesáti píp. Opět je to o něco víc než minule; loni jich bylo sto čtyřicet, předloni sto dvacet. „Musíme uspokojit všechny návštěvníky,“ prohlašuje ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík. „Jen loni jich do areálu zavítalo sedmnáct tisíc.“ Pro ilustraci -minulý rok se vytočilo šest set padesát padesátilitrových sudů.

K ochutnání budou všechny druhy svijanského piva s výjimkou patnáctistupňového speciálu Baron. „Svijanská Desítka, Máz, Rytíř, Kníže a Kněžna,“ vypočítává Havlík. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

Novinkou bude ochutnávka nového druhu piva, které chtějí ve Svijanech začít vařit a dodávat do vybraných restaurací. Nese název Kvasničák. „Je to svrchně kvašené pšeničné pivo, které pochází z Německa. Fajnšmekři jej budou možná znát z tamních restaurací,“ prozradil Havlík.

Vyhrávat budou regionální i známé kapely K popíjení bude znít country, dixieland, dechovka i rock. Návštěvníkům budou vyhrávatmuzikanti z regionálních i věhlasných kapel: od Nonstop a Tres Udos přes Rangers až po Dědu Mládka Illegal Band. Nebudou chybět zpěváci Miroslav Žbirka, David Koller, Jaroslav Uhlíř a Aleš Brichta. „Kvůli onemocnění nepřijede původně ohlášená Marie Rottrová,“ zmínil spolupořadatel programu Pavel Mikez.

Diváci se dočkají i jednoho překvapení. „Podařilo se nám dojednat účast jisté netradiční a pozoruhodné moderátorské osobnosti. Lidé se mají na co těšit. Host dorazí odpoledne, nejpozději navečer,“ naznačuje Roman Havlík.

Prostor, v němž se slavnosti konají, se o něco zvětšil. „Přibude velký stan, kam se mohou lidé schovat když bude pršet nebo když bude pálit slunce,“ doplnil Havlík. Dosud měli pořadatelé na počasí celkem štěstí. „Za to, aby bylo i letos hezky, se teď doslova modlíme.

Příznivci piva se již na letošní ročník těší. „Tyto slavnosti jsou jedny z nejlepších, co znám. Jezdím tam už patnáct let, v poslední době i s rodinou. Akce je skvěle zorganizovaná. Pivu zdar a pivařům zvlášť,“ zdraví v diskusi na webu www.svetpiva.cz Luboš Bakovský z Jičína.

Železniční společnost Tanvald vypraví, stejně jako v uplynulých letech, na slavnosti zvláštní vlak. Pojede z Tanvaldu přes Železný Brod do Turnova a Příšovic.

Půjde o historický motorový vůz M240.057, řečený Singrovka. „Z turnovského nádraží bude na slavnosti zajištěna kyvadlová doprava,“ píší pořadatelé na internetové adrese www.zubacka.cz. Autobus bude jezdit mezi Turnovem a Újezdem od 13 do 24 hodin každou půlhodinu. Záchytná parkoviště budou na okrajích obce. „Jedno velké ve směru od Svijan pojme pět set aut, na tři menší při cestě od Pěnčína se vejde dohromady zhruba tisíc vozů,“ oznámil starosta Svijanského Újezda Blahoslav Kratochvíl.

***

* Pivní festival

Slavnosti svijanského piva, Koupaliště Svijanský Újezd, 11. července 13.00, Vstup: 150 korun

Co se bude pít? Svijanská Desítka 10%, Svijanský Máz 11%, Svijanský Rytíř, Kvasničák, Svijanský Kníže 13% a Svijanská Kněžna 13%. Cena všech druhů: 15 korun

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Splnil se mi sen

[pondělí, 11. květen 2009]

Na varně smícháme správný poměr rozdrceného sladu s vodou a zahříváním na různé teploty změníme s pomocí enzymů ze sladu škrob na cukr.

Použijeme pro výrobu českého piva typický dekokční způsob rmutování na dva rmuty. Při scezování oddělíme cukerný roztok (sladinu) od obalů zrn (mláta). Sladinu vaříme s chmelem, který se přidává postupně v několika dávkách. Konzervuje a hlavně dodává pivu příjemně hořkou chuť a vůni. Celý proces na varně trvá asi 9 hodin...

Kdopak by poznal, že popisujeme první fázi zrození výborného pěnivého moku v pivovaru ve Svijanech? Obecný pracovní postup je ve všech pivovarech stejný nebo přinejmenším příbuzný. Co je jiné, to je vlastní receptura, finesy a speciality toho konkrétního pivovaru, které z jeho piva činí jedinečný a jinému nepodobný nápoj.

Ve svijanském pivovaru na technologické postupy vaření všech sedmi druhů piv dohlíží sládek Petr Menšík.

Jak jste se k této profesi dostal a jaká byla vaše "učňovská" léta?

V roce 1981 přišel do základní školy, kam jsem chodil, ředitel tehdejšího pivovaru v Jablonci nad Nisou a hledal někoho, kdo by měl zájem jít do Prahy na pivovarskou školu. SPŠPT v Podskalské, kde je pivovarnická škola dodnes, byla tehdy škola výběrová, proto chtěl nejlepšího žáka z ročníku. Já byl zrovna v osmičce, měl nejlepší prospěch ze školy a nevěděl, co budu dělat. Tak jsem na nabídku kývl, přestože jsem pivovar nikdy neviděl, o pivu nic nevěděl a navíc mi vůbec nechutnalo. Takže žádný starý pivovarský rod ani žádný jiný vztah k pivovarnictví, jen čirá náhoda. A možná trochu útěk na internát do Prahy.

Pivovar jsem poznával kromě praxe ve škole, která nebyla nijak rozsáhlá, hlavně o prázdninách. Nechával jsem si týden volna, jinak jsem celé prázdniny trávil v pivovaru na brigádě. Nezůstalo jen u pomocných prací obvyklých pro brigádníky, ale zastupoval jsem na dovolených postupně i kvalifikované pracovníky, takže jsem se naučil spílat, sudovat, stáčet sudy a v sedmnácti jsem uvařil sám svoji první várku. A na staré varně. Žádný počítač, všechno ručně, vařič tenkrát musel opravdu něco umět, musel si umět poradit se spoustou nečekaných situací. To byla ta nejlepší škola. Nasával jsem všechny zkušenosti "starých pivovarských". To se z žádných knížek nenaučíte. Po skončení školy jsem nějakou dobu bydlel přímo v pivovaře. Kromě toho, že jsem postupně prošel v pivovaru všemi odbornými pracemi, musel jsem okusit i ty ne úplně pivovarské. Například když do kotelny nepřišel na noční směnu zauhlovač, koho myslíte, že budili?

Pivovar byl tenkrát můj skutečný domov a lidi v něm moje rodina. Myslím, že tenhle přístup mi zůstal dodnes. Nikdy jsem nechodil do pivovaru jako do práce, "odmakat" směnu a jít domů.

Jak dlouho pracujete ve Svijanech? Poznal jste i jiné pivovary?

Jak jsem už řekl, začínal jsem v pivovaru Jablonec nad Nisou. To byl pivovar v dezolátním stavu. Nic nefungovalo, jak mělo, všechno se rozpadalo, katastrofální technický stav, nebyli lidi, nebyly peníze... V takových podmínkách se člověk nejlíp naučí, jak si poradit, jak řešit problémy, jak to udělat, aby bylo na konci vždycky dobré pivo. Jablonecký pivovar dodýchal v roce 1990. Přišel jsem z vojny a čekalo mě jen postupné vyprazdňování sklepů... To bylo hodně smutné období. Pak jsem ještě asi rok dělal mistra na stáčírně lahví. Stáčeli jsme pivo přivezené z Vratislavic v cisternách. Jako zkušenost to bylo taky super. Podařilo se mi víc než zdvojnásobit výkon linky. Bez investic. Jenže pak si ve Vratislavicích postavili novou lahvovnu a v Jablonci zbyla jen sladovna. Nabídli mi dělat mistra sladovny nebo jít do Vratislavic. Moc jsem neváhal, pivo je pivo, a tak jsem stál v roce 1991 v kanceláři sládka vratislavického pivovaru. To byl spolužák a kamarád sladmistra z Jablonce, který mě neměl moc rád. Zvlášť potom, co mi vlastně nabídli jeho místo. Takže mému nástupu předcházelo pár telefonátů. Nenechali mě ani mýt tanky. Začal jsem čištěním kanálů. Tenkrát jsem to pokládal za strašnou křivdu. Dneska bych těm dvěma nejradši poděkoval. Všechno jsem prošel znovu od úplných základů. Postupně jsem myl tanky, sudoval, filtroval, pak jsem dělal parťáka, sklepmistra, mistra stáčírny sudů, podsládka, sládka a nakonec vrchního sládka. Zažil jsem zavádění nových technologií, první pokusy o automatizaci některých fází výroby, přechod z hliníkových sudů na KEGY, zavádění informačního systému, prodlužování trvanlivosti, výrobu exportních piv a spoustu dalšího. Ne z kanceláře, všechno jsem si osahal přímo v praxi. K nezaplacení!

Bohužel tehdejší majitel Vratislavic, anglická firma BASS, se rozhodl pod tlakem neuspokojivých odbytových a ekonomických výsledků Pražských pivovarů, jejichž byl pivovar Vratislavice součástí, některé provozy uzavřít. Po Holešovicích v roce 1997 následovaly o rok později Vratislavice. Jako vrchní sládek jsem měl smutnou povinnost ukončit postupně výrobu a propustit lidi. Tuhle zkušenost bych klidně oželel. Nabídnutou funkci v Pražských pivovarech jsem odmítl a díky tomu jsem se stal nepotřebným ještě před úplným koncem vratislavického pivovaru.

Ve stejné době, na jaře 1998, se podařilo Františkovi Horákovi za pomoci investorů z Liberecka odkoupit tehdy živořící pivovar ve Svijanech. Noví majitelé mi nabídli místo. Nebylo co řešit. Svijanský pivovar byl tenkrát v zoufalém stavu, pivo mělo kolísavou kvalitu, prodávalo se něco přes 30 tisíc hektolitrů piva za rok. Franta Horák byl sám zkušený "pivovarský", a tak malou výrobu dokázal uřídit sám. Nastoupil jsem tedy v říjnu 1998 na místo obchodního ředitele. Měl jsem určitou vizi, jak se může malý pivovar uchytit na trhu, věděl jsem taky, jak na trhu pracují velké pivovary. Znal jsem jejich výhody, ale taky jsem tušil, co ti velcí dělat nikdy nemůžou a co dělají podle mého názoru špatně. Od začátku jsme se snažili s velkými a silnými pivovary nebojovat, ale spíš je na trhu doplňovat.

Rozhodli jsme se dát lidem klasické české pivo, jak na něj byli zvyklí v minulosti, než se na produkci většiny našich pivovarů podepsala snaha o maximální snižování nákladů, překotnou modernizaci výroby, zavádění moderních technologií typických spíš pro piva ze západní Evropy, která nám přece nikdy nechutnala. České pivo zůstalo českým pivem právě proto, že se mu za minulého režimu jakákoliv modernizace vyhýbala. Byla to taková z nouze ctnost. A to i pro Svijany. Prostě jsme využili toho, že byl pivovar v roce 1998 relativně zaostalý a noví majitelé se báli do tehdy pochybného podniku investovat. Brzy nás rostoucí zájem o svijanské pivo přesvědčil, že je to ta správná cesta, a dodnes striktně dodržujeme pro ostatní zastaralé výrobní postupy. Zjistili jsme, že i klasicky se dá vyrábět pivo kvalitně a hospodárně. Vždyť produktivitou práce šlapeme dnes těm největším na paty a ekonomické výsledky by nám mohl leckterý z nich závidět. Vše jsme ještě vylepšili tím, že jsme se rozloučili s tunelovým pastérem a naučili se dosáhnout nezbytně dlouhé trvanlivosti i bez pasterizace. To byl právě okamžik, kdy už byl pivovar větší a navíc lidem z výroby chyběly určité zkušenosti. Byla to příležitost pro mě. A tak mě ředitel Horák jmenoval do funkce sládka.

Co je na profesi sládek nejhezčí a co nejtěžší?

Těžká otázka. Ale protože smyslem života sládka je logicky dělat skvělé pivo, je nejhezčí, když se dílo daří. Pivo je živý organismus. Vyrábí se za pomoci pivovarských kvasinek. Je to život. Musíte dát kvasinkám dostatek správné potravy a perfektní životní podmínky a ony se vám odmění tím, že se množí a pracují pro vás, jak nejlíp umí, po celý svůj život. Je radost přijít ráno na spilku a sledovat kvasící mladinu. Vidíte, jak se kvasinky činí, kádě překypují bílohnědou pěnou, cítíte svěží vůni. Hned víte, že je všechno v pořádku. V téhle fázi víte, že na konci, za jeden, dva měsíce se vy i lidi "venku" za zdmi pivovaru potěší skvělým pivem. O tenhle pohled jsou dnes sládci většinou ochuzeni. Žádnou spilku už totiž nemají.

Hodně příjemné jsou taky okamžiky, kdy dostanete dopis nebo e-mail, ve kterém vaše pivo někdo chválí. Pak víte, že to děláte opravdu dobře.

No a nejtěžší? Všechno ostatní. Strach, aby bylo všechno, jak má být. Aby se nestala chyba, aby pivo vždycky dostalo to, co má, aby neselhala technika nebo některý člověk. Lidi jsou při klasické výrobě moc důležití. Záleží úplně na každém. Každý přispěje svým dílem ke konečnému výsledku. Je to ruční práce, poctivé řemeslo. Já mám štěstí, že máme v pivovaru dobrou partu, samé skvělé a poctivé lidi. Tímto jim chci poděkovat.

Prodělává profese sládek vývoj jako jiná povolání, nebo se naopak snaží o udržení tradic a zvyklostí?

Profese sládka určitě vývoj prodělává. Jako všechno. V některých pivovarech už ani sládky nemají. Je to samý výrobní ředitel, manažer, vedoucí výroby... Jako by se snad za to styděli. Ale sládek je sládek a má být v každém pivovaru jeden. Já jsem hrdý na to, že jsem sládek. Když jsem před víc než čtvrtstoletím začínal, vzhlížel jsem s obdivem k tehdejšímu sládkovi v jabloneckém pivovaru a snil o tom, že jednou budu taky sládkem. Splnil se mi sen.

Nejvíc mi ale vadí na "vývoji" povolání sládka právě to, že tradice mizí. Bez ohledu na název té funkce je dneska sládek víc všechno ostatní než opravdový sládek. Z pivovarů se stávají fabriky, ze sládků manažeři a úředníci. Ve velkých koncernech to je nejhorší. Sládek nemůže ani sám rozhodnout, jak bude pivo dělat. Tomuhle vývoji jsme se bohužel částečně nevyhnuli ani my ve Svijanech. Víc času než v pivovaru trávím u počítače a papírováním. To mě trošku mrzí. Žádné Postřižiny. Je štěstí, že mám spolupracovníky, na které se můžu spolehnout. A zase jsme u lidí. Jsou ze všeho nejdůležitější. Pivo nedělá sládek, ale všichni v pivovaru. Sládek to jen trošku usměrňuje.

Vařil jste někdy pivo doma? Co byste doporučil těm, kteří se o to chtějí pokusit (je to v poslední době docela móda...)?

Jednou, když jsem ještě pracoval ve Vratislavicích, jsem měl v hlavě ideální pivo. Chtěl jsem ho uvařit, ale tenkrát jsem nemohl ovlivnit, jaké pivo se bude vyrábět. Tak jsem si usmyslel, že si ho udělám doma sám. Přinesl jsem si domů suroviny, připravil si velké hrnce a dal se do díla. Byla to hrůza! Várka, která normálně trvá asi 9 hodin, se protáhla na dvojnásobek. Musel jsem řešit spoustu problémů. Doma na sporáku hrozně dlouho trvá, než něco ohřejete. Mezi tím vám to ostatní vystydne... Pak dostat sladinu z mláta... A to nejhorší teprve přišlo. Horkou mladinu musíte rychle zchladit. Pak musíte týden, deset dní udržet teplotu hlavního kvašení a zase zelené pivo rychle a včas zchladit. V domácích podmínkách je to prakticky neřešitelná záležitost. Dokvášení už je asi to nejjednodušší. Nalil jsem pivo do PET lahví a zabral manželce na měsíc půlku lednice. No, pít se to celkem dalo, ale upřímně řečeno, kdyby to nebylo moje "dítě", kritikou bych nešetřil. Z toho plyne moje rada: Jestli si chcete na pivu opravdu pochutnat, radši to doma v hrnci nezkoušejte.

Mimochodem po letech jsem přece jenom dostal šanci to moje vysněné pivo přivést na svět. Jmenuje se Svijanský Rytíř. Jsou lidé, kteří říkají, že od okamžiku, kdy ho ochutnali, nechtějí o jiném pivu ani slyšet.

Pokud se přece rozhodnete pokoušet svatého Václava, patrona českých pivovarníků, a pivo si doma uvařit, pamatujte, že základ je v tom, nic neošidit. Každá teplota, každý čas, každý krok v receptuře mají svůj význam. Zapomeňte na myšlenky jako "to je dobrý", "takhle to taky stačí" nebo "ono to nějak dopadne". Pořiďte si přesný teploměr, na škodu by nebyl sacharometr. Zkuste si na vodě, jak dlouho budete jednotlivé rmuty ohřívat a jakou má váš vařič setrvačnost. Na jaký stupeň musíte vařič zapnout, abyste teplotu jen udržovali konstantní. Všechno si dobře promyslete. Jak budete scezovat? Jak budete chladit? Až všechno vymyslíte, pořiďte si pomocníka, protože se vám určitě sejdou dvě věci najednou a máte jenom dvě ruce. A navíc se to musí všechno celou dobu míchat!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Zdena Bočarova


Pivovar Svijany vyrobil minulý rok úctyhodné množství zlatavého moku.

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, říká se. A platit by to jistě mohlo i o Pivovaru Svijany. Minulý rok tam totiž uvařili úctyhodné množství zlatavého moku. Deníku to potvrdil ředitel Roman Havlík. „Byl to opravdu rekordní výstav, nakonec šlo o 317 600 hektolitrů piva,“ uvedl Havlík. Ve srovnání s rokem předchozím jde o nárůst o téměř 20 procent. Kromě toho v roce 2008 získat pivovar řadu ocenění. Jedním z nich je i cena od Sdružení přátel piva – Pivovar roku 2008.

V současné době tvoří zhruba 75 procent produkce jeden druh piva – Svijanská 11°, patnáct procent pak připadá na 10° a zbytek připadá na speciály. „Jsme jednoznačně největším výrobcem speciálů v republice,“ řekl Havlík. Nejvíce minulý rok rostla produkce kvasničáku.

V roce 2008 mohli milovníci svijanského piva zaznamenat i nové balení jejich lahodného moku. Jak poznamenal ředitel pivovaru, lidé si tak například mohli koupit jednolitrový džbánek, do kterého se „balí“ právě již zmíněný kvasničák. A zájem byl velký.

Krize pivu nevadí

Hospodářská krize číhá na každém rohu. Lidé nekupují zboží tak, jak tomu bývalo. Jak to ale vypadá, pivu to příliš nevadí. Ba naopak. „Ve všech poučkách, co jsem četl, se psalo, že v dobách krize se pilo ještě víc, než jindy. Lidé se potřebují z krize vypovídat. Obzvláště Čechům jde povídání dobře právě u piva,“ říká ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

V řeči čísel to znamená, že během ledna letošního roku měl Pivovar Svijany o více než osm procent vyšší výstav, než tomu bylo v lednu roku 2008. Jak to ale bude v dalších měsících, se jen těžko odhaduje. Podle Havlíka je totiž možné, že pokud se krize bude dál prohlubovat, dojde k poklesu životní úrovně a lidé omezí návštěvy restaurací a hospod. Tím zároveň i poklesne zájem o pivo.

Svijany jsou všude

Pivovaru se daří rozšiřovat svoji produkci i do vzdálenějších míst naší země. Svijanské pivo je tedy možné zakoupit třeba i na severní nebo jižní Moravě, stejně tak v Plzeňském kraji. A právě Plzeň považuje ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík za velký úspěch. Konkurovat plzeňskému pivu není totiž jednoduché.

Rok 2009 bude ve Svijanech ve znamení navyšování výrobních kapacit. Pivo zde vzniká tradiční technologií výroby, tedy hlavním kvašením v otevřených kádích a dlouhodobým zráním v ležáckých sklepích. Tento způsob výroby je náročnější, ale znalci pěnivého moku pak mohou plně vychutnat všechny klasické známky „pravého piva“.

Hlavní kvašení – kapacita otevřených kádí, bude navýšena o 1.200 hektolitrů a objem v ležáckých sklepích o 7.500 hektolitrů„ popisuje letošní práce v Pivovaru Svijany jeho ředitel Roman Havlík. To vše v řádech desítek milionů korun.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek


Největší pivovar v Libereckém kraji, Pivovar Svijany, včera slavil hned dvoje narozeniny. Jednak 444 let od uvaření první várky piva ve Svijanech a jednak 10 novodobých mimořádně úspěšných let.

V roce 1998 byl pivovar ve Svijanech před likvidací a nebýt Františka Horáka, tak by včera již nebylo co slavit. Dnes již bývalý ředitel Horák dokázal sehnat partu lidí a hromadu peněz a pivovar zachránil před zánikem. Sám se pivovarnictví věnuje již od roku 1957 a včera měl velkou radost z rekordu, který pivovar letos zřejmě dosáhne.

Již třikrát jsme v tomto roce přesáhli třicetitisícový výstav a za celý rok bychom měli vyrobit více než tři sta tisíc hektolitrů piva,“ uvedl současný ředitel Roman Havlík. Ten se u příležitosti výročí pustil do počítání a vyšlo mu, že za 10 let ve Svijanech bylo vystaveno 1 732 000 hektolitrů piva.

V takové báječné sestavě v jaké tu dnes jsme bychom to pili asi pět set let,“ uvedl Havlík na slavnosti v zaplněném obřím stanu. Třistatisícová hranice není pro pivovar konečná. Současná varna je schopná vyrobit ročně 400 tisíc hektolitrů a po dalších úpravách by se Pivovar Svijany mohl dostat až na půlmilionovou hranici. „Nikdo nemusí mít obavy, že by to bylo na úkor kvality, protože to je naše nejhlavnější reklama,“ konstatoval Havlík.

Investice do pivovaru za deset let přesáhly 350 milionů korun a jen v letošním roce to bylo 60 milionů do nové expedice, firemní prodejny a robotizace. „Jsme jedním z mála pivovarů, které mají robotizované paletizace na linkách,“ pochlubil se Havlík.

Zdroj: MF Dnes.cz


Svijany: Pivovar u sládků zabodoval

[úterý, 30. září 2008]

Pozici úspěšného výrobce speciálních piv v Česku potvrdil Pivovar Svijany. Z letošního patnáctého ročníku soutěže Podzimní cena českých sládků, která se konala minulý týden v Kostelci nad Černými lesy, si jeden z nejstarších českých pivovarů odvezl hned tři první místa, konkrétně v kategoriích: Světlé speciály (Svijanský Kníže), Tmavé ležáky a speciály (Svijanská Kněžna) a Nealkoholická piva (Svijanský Vozka). Kromě toho pivovar vybojoval čtvrté místo za Svijanského Barona a jedno třetí místo za Kvasničáka. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů.

Zdroj: Deník.cz


Pivní slavnosti: 16 tisíc lidí

[pondělí, 14. červenec 2008]

Tradiční Slavnosti svijanského piva ani letos nezmokly. Pokazili je jen zloději, kteří ukradli dvě auta.

Dvěma zázraky se může po víkendu pyšnit starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl - obloha bez deště a úklid po šestnácti tisících návštěvnících Slavností svijanského piva během čtyř hodin.

„Ač se to zdá neuvěřitelné, jsme asi jediným místem v kraji, kde v sobotu spadlo sotva pár kapek,“ konstatoval včera odpoledne Kratochvíl. „Neuvěřitelné je i to, že se nám celý areál povedlo vyčistit za necelé čtyři hodiny, což je náš dosavadní rekord.“

Tradiční Slavnosti svijanského piva totiž ani letos nezmokly, a to i přes to, že celým krajem kličkoval hustý déšť s bouřkami už od pátku. Dorazily na něj davy z celého kraje i ze středních a východních Čech a pořadatelé po nich stačili uklidit během nedělního dopoledne.

Návštěvníky přivítal nově upravený areál

Návštěvníky letos přivítal nově upravený a rozšířený areál. Vlastní akce připomínala mix mezi lidovou veselicí, rockovým festivalem a Matějskou poutí, alespoň podle toho, co se odehrávalo v každé ze tří částí areálu. Pivo teklo ze 140 píp a návštěvníci zdolali kolem 650 padesátilitrových sudů.

„Ještě nemáme přesnou statistiku, ale je to o něco málo víc než vloni. Jsme velmi spokojení,“ libuje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Spokojení byli i návštěvníci. „Jsem tu podruhé, jezdím sem za pivem a atmosférou,“ konstatoval například dvacetiletý Martin Hrnčál z Jablonce nad Nisou, oděný do trička s nápisem Svijany, jako ostatně velká část účastníků akce. „Počasí je skvělé, ale máme i rezervní oblečení, kdyby začalo pršet.“

Speciální „pivní“ autobus od turnovského nádraží využil například třicetiletý Tomáš Molek z Jičína. ten se přizdobil kovbojským kloboukem a zelenými vlasy, zakoupenými v jednom z desítek místních stánků. „Jsem tu poprvé a nalákal mě sem kamarád. Je tu pohoda, takže možná zůstanem i na noc, ještě nevím,“ vysvětlil.

Průběh slavností pokazili zloději. Ti přímo z parkoviště v obci ukradli dvě auta. „Šlo o Škodu Octavie a starší BMW, majitelů z Jičína a Mladé Boleslavi,“ poznamenala Lenka Trpišovská z libereckého policejního ředitelství. „Jedno auto bylo vykradené a jedno poškozené.“

Zdejší řidiči neunikli policejním kontrolám. „Rozdali jsme na místě i třináct pokut za špatné parkování a nepřiměřenou jízdu a objevili tři řidiče, kteří pili alkohol,“ popsala Trpišovská. Jeden muž z Hodkovicka skončil za agresivní chování vůči policistům na stanici. „Půjde ale jen o přestupek,“ doplnila.

Obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou víkend, kdy se co do počtu lidí zvětšila zhruba čtyřicetkrát.

„Příští dvacátý ročník začneme připravovat spolu s pivovarem ve Svijanech už za týden,“ dodal starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Milada Prokopová


Milovníci piva, pozor! Devatenáctý ročník Slavností svijanského piva hostí zítra od 13 hodin koupaliště ve Svijanském Újezdu.

Všechny druhy svijanského alkoholického i nealko nápoje potečou celkem ze sto čtyřiceti píp. Aby se návštěvníci nenudili, vystoupí řada hudebníků: na koupaliště dorazí například kapela Kryštof, zpěvačka Anna K, skupiny Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Plzeňská dechovka Oty Hellera, Dixieland band, Non stop a další. Nebudou chybět ani soutěže a atrakce.

Kdo nechce jet autem, aby se mohl napít, může využít kyvadlové dopravy. Autobusy pojedou každou hodinu od železničního nádraží v Turnově až do půlnoci. Vstupné na festival činí sto korun. Slavnosti svijanského piva jsou hojně navštěvovanou akcí. Jen vloni se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva a navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

***

* Pivní festival Pivo poteče ze 140 píp Zahrají: Kryštof, Anna K, Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Dixieland band, Non stop Koupaliště Svijanský Újezd sobota 12. července, 13.00 Vstupné: 100 korun

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivovarník duší i srdcem

[čtvrtek, 17. duben 2008]

V roce 1957 byla v obci Svijany dokončena stavba nové požární zbrojnice a v podzimních měsících podala většina zemědělců přihlášky k začlenění svých pozemků do státních statků, poněvadž s JZD měli špatné zkušenosti...

A do místního pivovaru, jednoho z provozů Severočeských pivovarů, národního podniku, nastoupil čerstvě vyučený pivovarník - sladovník František Horák. Možná ani tehdy netušil, že pivu a tomuto konkrétnímu pivovaru zůstane věrný přes padesát let. V pivovaru zná každý centimetr, zažíval s ním všechny změny k lepšímu i k horšímu, pamatuje dřevěné kádě, tanky i sudy, kladky a lopaty namísto dopravníků, čištění ležáckých sudů se svíčkou, zkusil snad každou činnost, která k pivovaru patří, od dělníka přes podsládka a sládka, až se nakonec stal ředitelem.

Ani lidi tu prý nebyli takoví, jací tu pracují dnes, měli své "mouchy", rádi se napili a práci odbývali, s takovými se těžko udělá něco dobrého. Kvalita piva byla za ta léta jednou lepší, dvakrát horší, neměli jsme tu pravou technologii, sklepy byly teplé...

"Byla to problematická léta, byli jsme jen provozem, takže investice shora nepřicházely, pracovalo se hlavně rukama. V roce 1985 poprvé hrozilo Svijanům uzavření," vzpomíná František Horák. "Naštěstí pivo sdružuje a napomáhá k vytváření kamarádských vztahů a právě kamarádi a známí nám tehdy pomohli. Založil jsem tehdy Společnost pro záchranu pivovaru Svijany, tvořilo ji asi dvacet lidí, dokonce i z nadřízeného pivovaru v Lounech. Dostali jsme se až na ministerstvo, přesvědčovali, umlouvali, a výsledkem bylo to, že pivovar jel dál. Dodnes se s touto partou scházím, na jaře tomu setkání říkáme "otvírání studánek" a na podzim "zavírání studánek". Je nás rok od roku míň, ale těší mě se s lidmi, kteří mi tenkrát pomohli, znovu vídat."

František Horák opustil svijanský pivovar jen na jeden rok, když kvůli nedorozumění s vratislavickým vedením přešel do pivovaru Klášter, ale rád se zase vrátil, když mu to nové vedení nabídlo. To už se psal rok 1995, svijanský pivovar patřil pod státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou a tehdy už ředitel Horák začal uvažovat o tom, že by pivovar koupil. Předešly ho Pražské pivovary s jejich anglickým partnerem. Ti se v roce 1998 rozhodli zavřít jak Vratislavice, tak Svijany. "Začal jsem jednat o koupi pivovaru, už nebylo zbytí. Přesvědčoval jsem je tehdy, že jako Angličani mají vztah k tradici a tudíž by měli uznat, že není dobré zavírat pivovar, který vaří pivo od roku 1564 a navíc v tak malém množství, které firmě jako Pražské pivovary vůbec nemůže konkurovat. Nakonec jsem je umluvil, slíbili, že mi pivovar prodají, ale termín pro předání peněz byl šibeniční, nepodařilo se mi sumu od banky získat. Co jsem ale dokázal, sehnat lidi, kteří peníze měli a do prodeje byli ochotni jít - naše současné majitele. Nestal jsem se tedy majitelem, jen spolumajitelem, ale hlavně že Svijany byly zachráněny."

Vznikla společnost Pivovar Svijany, s.r.o. A odstartoval "svijanský zázrak". Výstav stoupal každým měsícem, investice navazovala na investici: rozšíření skladu, zvýšení kapacity ležáckých sklepů, automatická plnicí linka pro plnění KEG sudů, přechod na studenou filtraci, reprezentativní podniková prodejna, nová spilka, oprava čistírny odpadních vod... od roku 1998 kolem 250 milionů korun, z toho sto milionů šlo na rozšiřování kapacity. Po počátečním propouštění nastal obrat a začali se vracet lidi, nyní v pivovaru pracuje 79 stálých zaměstnanců a kolem dvaceti sezonních. V roce 1997 z pivovaru odcházelo 38 000 hl piva, v roce 2007 už 265 916 hl. Pivovar dnes nabízí osm druhů piva, také nealko a pivo pro sportovce. Z původních pětačtyřiceti hospod v okruhu pár desítek kilometrů kolem pivovaru, kde se svijanské točilo, je jich nyní na 1400, z toho několik desítek na Moravě, v jižních Čechách, v Praze a dokonce v Plzni.

V roce 2006 se Pivovar Svijany stal podle Sdružení přátel piva Pivovarem roku. Firma, které ještě v devadesátých letech hrozil zánik a uzavření výroby, získala takovou cenu poprvé.

Nahlížím do popisu náplně učebního oboru Pivovarník a sladovník: je to kvalifikovaný pracovník, který samostatně provádí odborné práce při výrobě piva a sladu. Jaký by měl být a co by měl znát? Předpokladem pro úspěšný výkon povolání je vyučení, určitá zručnost, rychlost reakce, fyzická zdatnost. Pracovními činnostmi jsou přejímka, skladování a ošetřováním sladovnického ječmene, výroba sladu, zpracováním sladovnického ječmene, skladování, ošetřování, balení a expedice sladu, zpracovávání základních surovin pro výrobu piva, řízení a obsluha chemickofyzikálních a biologicko-technologických procesů včetně kontrolních činností ve sladovnické a pivovarnické výrobě pomocí prvků mechanizace, automatizace, měření a regulace, řízení a obsluha diskontinuálních a kontinuálních technologických zařízení a tak dále a tak dále. Nikde se tu neučí manažerské dovednosti, obchodní politika a marketink, práce s lidmi. To vše František Horák zvládal za pochodu vycházeje z každodenních zkušeností a opíraje se o "selský rozum" a přirozený řídicí talent. Nejvyšší vzdělání mu poskytla škola života. Zeptám-li se, jak se to všechno naučil, jak přišel na to, že chce-li své stále lepší pivo prodávat a získávat nové zákazníky i příznivce, je výhodné objíždět hospody a nabízet tak dlouho, až se hospodští "chytnou" a svijanské si oblíbí, že Pivní slavnosti, které se ve Svijanech pořádají od roku 1990, zvýší výrazně popularitu svijanského piva, že prodej triček a dalších předmětů s logem bude mít úspěch a přiláká další zakázky atd., František Horák na chvíli zmlkne, jako kdyby hledal odpověď, a pak zase začne o lidech, o spolupracovnících, o kvalitě piva, o nadšení a patriotismu, s jakým se ve svijanském pivovaře pracuje, hlavně ale ne o sobě.

Nic naplat, na to, jaký byl pan Horák ředitel, se musím zeptat někoho jiného, a to sládka Petra Menšíka:

"Jsem ve Svijanech 10 let, tedy od toho roku, kdy se pivovar osamostatnil, od té doby spolupracujeme, ale znal jsem ho i před tím. Zasvětil pivovaru celý život, několikrát ho zachránil možnými i nemožnými prostředky před uzavřením, pivovarem vždycky žil, práce pro něho nebyla jen zaměstáním, ale pivovar byl jeho rodina, možná někdy na úkor té skutečné. Ještě nedávno začínal svůj pracovní den ve čtyři ráno a odcházel poslední. Vaření piva dokonale znal, prošel úplně vším až po tu funkci nejvyšší. Jeho přístup k lidem byl nestandardní stejně jako k řešení problémů, řídil se intuicí, srdcem, profesní otázky vnímal jako život a ne jako byznys. Pro nás to byl vždy takový táta a v každé rodině je něco, jednou jsou děti hodné, jindy zlobí, je potřeba být tu přísný, tu pochválit. A přístup to byl zjevně správný. Sotva se tomu dá naučit ve škole, s tím se člověk narodí.

Teď sice odchází z funkce ředitele, ale zůstává členem představenstva a bude tady pořád přítomen jako obchodní sládek, to je činnost jemu blízká, bude zprostředkovávat kontakt mezi pivovarem a odběrateli a bohatě se tak zúročí jeho zkušenosti. Naše pivo je specifické, je důležité umět s ním zacházet a on hospodským poradí, jak se k pivu chovat a jak se o něj starat.

Samozřejmě jsme se názorově střetávali, ale kdyby takové střety nebyly, nebylo by vývoje. Přišel jsem z jiného pivovaru, jsem jiná generace, měli jsme rozdílné představy, hlavně v začátcích, ale vždycky jsme dospěli ke kompromisu, jednou jsem měl pravdu já, jednou on a vždy to bylo pro dobro piva. Pan ředitel nestojí tvrdě za svým, ale diskutuje, vyptává se, zajímá ho názor jiných, odborníků i laiků, a nakonec společně dospějeme k řešení, které bylo vždy ve prospěch věci. Je to zkrátka tělem i duší "pivovarskej", má rád pivo i řemeslo a prioritou vždycky bylo, aby pivo vyšlo jako vítěz. To vnímají všichni tady, to, že v pivovaru vládne dobrý duch, je hlavně jeho zásluhou.

Nástupce si vychoval v nás, nejsme sice jeho pokrevní rodina, ale jako členové jeho rodiny se cítíme. Určitě se nestane, že po jeho odchodu začneme všechno dělat jinak. Něco se možná změní, to je otázka dalšího vývoje, ale jeho filozofie výroby piva a vztahu k zákazníkům tu zůstane.

Jeho intuitivní model řízení možná nekoresponduje s odbornými příručkami, něco jsme možná dělali přímo opačně. Když to vezmeme z pohledu hospodářských výsledků, udělala se spousta věcí, nad kterými by odborníci kroutili hlavou, a přitom efektu bylo dosaženo; možná by stálo za to se nad tím naším způsobem řízení zamyslet. Naši majitelé jsou zkušení obchodníci, ředitel má cit, selský rozum a lásku k pivu a všechno dohromady přineslo výsledky, které teď máme.

Mohl by snad vzniknout dojem, že odchodem pana ředitele se něco výrazně změní, pan Horák se znal snad s každý v oboru i okolí, je s pivovarem spojen víc nežli kdokoliv jiný. Ale za sebe i ostatní mohu zaručit, že pivo budeme vařit pořád dobré a se zákazníky a příznivci budeme mít stejně vřelé a upřímné vztahy, jako když tu řediteloval on."

I František Horák smýšlí stejně: "K odchodu jsem se rozhodl dobrovolně, usoudil jsem, že už je čas. Myslím, že svijanské pivo už své jméno stonásobně očistilo. Jednu dobu se říkalo, že malé pivovary skončí, že je velké "převálcují". Pravda, máme vyšší energetickou náročnost, vaříme pivo živé, nepasterované, ani do hospod nedáváme tolik, co velké pivovary, ale hospod nám neubývá, naopak.

Nového ředitele jsem si sice nevychoval, ale sám jsem ho navrhl - pracoval v týmu majitelů pivovaru a jevil se mi jako velmi schopný nástupce. Není sice pivovarník, ale srdce mu pro pivovar buší a jistě bude bušit ještě víc, až se tu se vším sžije. Ostatně budu mu stále k dispozici s radou, nápadem, podporou.

S pivovarem budu stále v kontaktu, jako obchodní sládek budu mít kancelář v Liberci, občas vyjedu s obchoďáky po hospodách, pochválím nebo něco doporučím, teď jsem na to vůbec neměl čas. Neříkám, že jsme ve vaření piva mistry světa, ale naše pivo má duši. Je živé, obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek, když se pije rozumně, je to zdravý nápoj. Taky mám rád fotbal, hokej, volejbal, chodím s kamarády na pivo, chci víc jezdit na kole, vylepšit zahrádku. Dění v pivovaru můžu sledovat z jiného úhlu pohledu, poradit, navíc odcházím s dobrým pocitem, že mě lidi berou, vždy jsem se snažil s lidmi vycházet, usnadnit jim práci moderní technikou, zajistit jim za kvalitní práci i slušný výdělek. Chtěl bych lidem moc poděkovat, bez nich by se nedokázalo nic, dnes už tu nejsou jiní pracovníci než jen dobří a velmi dobří. Jak se podařilo vybudovat takový tým? Když do něčeho jdete s nadšením, strhnete i ostatní."

František Horák,

narozen roku 1941v Mašově u Turnova, od roku 1963 bydlí ve Svijanech. Od roku 1957 je jeho tvůrčí život spjat s Pivovarem Svijany. Založil Svijanské pivní slavnosti a získal pro Svijany mnoho čestných uznání. Sám se stal například Osobností Libereckého kraje či pivovarnickou osobností za rok 1998.

Zdroj: Hospodářské noviny | Autor: Zdena Bočarova


Vystudoval dopravní inženýrství a původně se měl stát pilotem. Řadu let pracoval jako obchodní manažer ve strojírenském podniku. Teď ho osud zavál do nejznámějšího pivovaru v kraji – do Svijan. Na začátku dubna vystřídal Roman Havlík ve funkci ředitele dosavadního nestora českého pivovarnictví Františka Horáka. „Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu ředitelem pivovaru, ale jsem rád,“ říká čtyřicetiletý Havlík.

* Jste spíš technik a obchodník než pivovarník. Jaký je váš vztah k pivu?

Sám sebe bych pasoval do role vášnivého spotřebitele. Deset let piju svijanské pivo. Když jsem někde mimo náš region, ochutnám i konkurenční piva, ale jsem nakažený patriotismem, takže na to naše nedám dopustit. Jsem konzervativní a nemám rád různé moderní příchutě.

* Pijete také třetinky jako váš předchůdce František Horák?

Ano. To mě naučil právě on. Vždycky jsem pil půllitry, ale od doby, co ho znám, piju třetinky. Pivo je pak stále čerstvé.

* Jak jste se vůbec do Svijan dostal?

Cesta byla trochu klikatější. Původně jsem totiž vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině specializaci pilot-inženýr. To bylo ještě před revolucí, pak jsem ještě šel na devět měsíců na vojnu. Mezitím se situace změnila. Zrušil se Slovair a aerolinky měly na piloty vysoké nároky, které jsme my jako mladí absolventi, navíc civilové, nesplňovali. Takže jsem musel svoje plány přehodnotit a hledat uplatnění někde jinde.

* Znamená to, že jste jako pilot nepracoval?

Ne. Začal jsem pracovat v marketingu na různých pozicích a pak dostal od spolužáka nabídku, abych šel pracovat do firmy jeho otce do Liberce. To bylo v roce 1992. A od té doby jsem už v Liberci zůstal. V roce 1997 jsme šel do Gey-LVZ jako vedoucí nákupu a po devíti letech jsem začal působit jako projektový manažer.

* Co jste dělal?

Stavěli jsme továrnu v Istanbulu. Tři čtvrti roku jsem strávil na cestách. Pak jsem se rozhodl odejít a přišla nabídka od většinového vlastníka Pivovaru Svijany, abych převzal vedení pivovaru po Františku Horákovi, který si mě vybral jako svého nástupce. Rozhodování nebylo jednoduché. Znamenalo to přejít z velké mezinárodní firmy do malé, kde to funguje úplně jinak, ale jsem rád, že jsem to udělal.

* V čem je to jiné?

Vládne tu jiná atmosféra, taková rodinná. Ve velké firmě má všechno svoji škatulku, regule a pravidla, všechny procesy jsou striktně naprogramované. Jakmile to nějak vybočí, nastane problém. Chápu, že ve velké firmě to asi jinak nejde. Všechno je ale až moc sterilní. V malé firmě je to méně formální, ale zase pružnější a přizpůsobivější. Lidé tady k práci přistupují nejen jako k zaměstnání, pro ně je to srdeční záležitost. A to se mi na tom líbí daleko nejvíc. Možná je to dané i tím výrobkem, který je ryze český a lidé k němu obecně mají kladný vztah.

* Ještě před svým nástupem do funkce jste udělal dvouměsíční kolečko po všech pracovištích v pivovaru. Proč?

Chtěl jsem vidět zblízka, jak se vaří pivo. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl poznat lidi a zapadnout mezi ně. Začal jsem na varně a snažil se projít celým výrobním procesem. Potom, když jsme pivo nasudovali do sklepa, kde leží asi měsíc, využil jsem času a vyrazil s obchodními zástupci na objížďku našich hospod a restaurací a získával poznatky z trhu.

* Překvapilo vás při tom kolečku něco?

Lidé. To, že je jejich stavovskou ctí, aby bylo pivo co nejlepší. A že jsou hrdí na to, že se na jeho zrodu podílejí. Možná je to i tím, že většina z nich je místních a pivovar je tu už spoustu let, takže jsou s ním spjatí už po generace.

* Každý manažer chce do firmy přinést něco svého. Co tedy vy chcete přidat k tomu, co už tady je?

Dosavadní ředitel nasadil laťku hodně vysoko a v tom budu pokračovat. Jako manažer chci skloubit zájmy vlastníků, kteří chtějí vydělávat, se zájmy zaměstnanců, aby chodili domů se slušnou výplatou, a s potřebami a přáními zákazníků, aby byli spokojeni a dál naše pivo kupovali.

* To nebude lehké. Jak to chcete udělat?

Nebudeme ustupovat od našeho tradičního receptu. Vaříme pivo klasické, v otevřených spilkách, bez chemických úprav a bez pasterizace. Na druhou stranu tradiční metoda je pracnější a pomalejší, takže se nevyrobí tolik jako při nových eurometodách. Navíc má živé pivo kratší trvanlivost, takže to jsou určitá omezení, která nás trochu svazují, například ve vývozu. Proto také nepatříme mezi nejlevnější piva. Dál ale chceme získávat nová teritoria, nové hospody a zákazníky.

* Daří se to, kolik máte v současnosti hospod?

Patnáct set. Většina je jich do vzdálenosti zhruba šedesáti kilometrů, ale máme hospody i v jižních a západních Čechách a například i v Plzni. V poslední době se nám daří expandovat do Brna a okolí, kde máme už více než čtyřicet hospod a vypadá to, že přibudou další. V měsíci březnu jsme tak dodali 800 hektolitrů.

* Jak získáváte nové hospody?

Snažíme se hostinské a majitele restaurací přesvědčit o tom, že jim nabízíme klasické české pivo, za kterým se budou hosté vracet, učíme je, jak s ním zacházet a jak ho ošetřit, aby bylo co nejlepší.

* Máte ambice jít někam do ciziny? Například do Německa nebo do Polska?

Je to významná možnost dalšího rozšíření, ale jen za předpokladu, že zachováme ty vlastnosti piva, jaké nabízíme.

* Chystáte letos nějaká vylepšení?

Za zhruba padesát milionů korun. Rozšiřujeme ležácký sklep, do stáčírny chceme koupit dva nové automaty na lahve i kegy (nerezové sudy, pozn. red.). Chceme rozšířit sklady a vybudovat novou prodejnu. Z té staré chceme udělat síň tradic, protože si myslíme, že si to pivovar zaslouží. Navíc slaví letos 444 let od založení a deset let od doby, kdy jsme se stali soukromým pivovarem. Oslavy chystáme na podzim, ale předtím se v červenci budou konat tradiční Svijanské slavnosti.

* Deset let je dlouhá doba. Změnili se nějak vlastníci?

Majoritním vlastníkem je od počátku společnost LIF a druhým je nyní společnost K Brewery Group, která koupila podíly od menšinovým vlastníků. Podporuje regionální menší a střední pivovary. Patří jí například i Platan nebo Černá Hora.

* Patří k vám i pivovar Rohozec. Není to tak trochu konkurence?

Možná to tak vypadá, ale my spolupracujeme a vzájemně se doplňujeme.

* Velikostí už spadáte mezi střední kategorii pivovarů a letos chcete zaútočit na hranici 300 tisíc hektolitrů. Mění se tím nějak vaše situace?

Ta už se změnila, když jsme překročili hranici 200 tisíc hektolitrů ročně. Platíme stejnou spotřební daň jako Plzeň, to je 240 korun z hektolitru desítky. I to je jeden z důvodů, proč nepatříme mezi nejlevnější piva. Tím hlavním ale je, jak už jsme řekl, klasický a nákladnější způsob výroby. Nadále chceme být pružní a rychle reagovat na přání zákazníků.

* Co je největším nepřítelem vašeho pivovaru?

Největším nepřítelem pivovaru, ale nejenom našeho, ale všech pivovarů, které vaří „české pivo“, je podle mě globalizace a obrovský ekonomický tlak na náklady, který může vést až k tomu, že pivo bude všude stejné nebo velice podobné.

* A co konkurence?

Ta zdravá je motivující, nutí vás neustrnout na místě, ale neustále se zlepšovat. S tou nekalou nic neuděláme.

* Co byste vzkázal vašim příznivcům?

Že ředitel se sice změnil, ale pivo zůstává stejné. To je myslím ta hlavní zpráva.

***

* Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany

– 40 let, ženatý, 3 děti

– pochází z Krupky

– vystudoval VŠ dopravní v Žilině, specializaci pilot-inženýr

– v roce 1992 přišel do Liberce, pracoval v oblasti obchodu

– v roce 1997 nastoupil do GEA-LVZ jako vedoucí nákupu, později pracoval jako projektový manažer

– od 1. dubna je ředitelem Pivovaru Svijany

– vystřídal ředitele Františka Horáka

Zdroj: MF Dnes | Autor: Milada Prokopová


«« « Strana 8 z 10 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI