Běžný návštěvník pivovaru by nepoznal, že už za dva týdny se promění nádvoří Prazdroje v dějiště jednoho z největších hudebních a pivních festivalů, Pilsner Festu.

Zatímco od pátku do soboty 27. a 28. srpna projde historickou bránou na 30 tisíc lidí, nyní tudy chodí převážně turisté mířící na prohlídku pivovaru. Nicméně za zdmi pivovaru vrcholí na nejvyšší obrátky přípravy. Krom desítek tisíc návštěvníků je potřeba zkoordinovat 25 kapel, výčepy pro pivo, občerstvení, rozmístění atrakcí, bezpečnost nebo oddechové zóny a sociální zařízení. Jak jsou přípravy daleko, řekl Deníku manažer plzeňského pivovaru Pavel Šemík.

V jaké fázi je příprava Pilsner Festu?

Přípravy momentálně vrcholí. Ačkoliv začínáme chystat nový ročník takřka ihned poté, co odejdou poslední lidé po předchozím Pilsner Festu, poslední týdny se vše dotahuje a každý ví, že právě finální ladění je u jakéhokoliv projektu nejnáročnější.

Co už je hotové, na co se mohou lidé těšit?

Domluvený a potvrzený je seznam kapel, takže se už teď můžou lidé těšit na takové hvězdy jako MIG 21, J.A.R., Support Lesbiens, Tři sestry a mnoho dalších. Jasno je taky v doprovodném programu, přijede nafukovací městečko Gambrinus City, budeme mít golfový trenažér a desítky dalších atrakcí a programů.

Čím se organizátoři zabývají v těchto dnech?

Po střechách pivovaru se pohybují technici a připravují propojení scén Pilsner Urquell a Gambrinus. Díky tomu bude možné zprostředkovat dění na opačném konci pivovaru prostřednictvím LED obrazovek, což by mělo být divácky velmi zajímavé. Taky jsme se rozhodli zvětšit prostor mezi stánky, aby bylo více prostoru pro procházející lidi.

Kdo bude Pilsner Fest 2010 moderovat?

Moderátory máme dva. Prvním bude Aleš Háma a druhým Libor Bouček. S oběma jsme se před pár dny sešli a plánovali jsme program pro diváky, aby je dění na pódiu bavilo i v době střídání kapel. Myslím, že se mají na co těšit a chodit pro pivo si budou muset v průběhu programu, protože prostoje, kdy by se to nejvíce hodilo, prostě nebudou! (smích)

Čím se bude festival lišit od předchozích ročníků?

Pilsner Fest bude oproti dřívějšku probíhat pouze v pivovaru, takže lidé nebudou muset přecházet na náměstí, případně do Štruncových sadů. Doposud nerealizovanou novinkou na české festivalové scéně bude hudební vláček, což znamená, že každá kapela odehraje na závěr něco z repertoáru té, co vystoupí po ní. No a pak je nachystáno 163 výčepních kohoutů, což je dvojnásobek loňského počtu, a hlavně podle toho co víme, je to nejvíce v historii hudebních festivalů.

Když je řeč o pivu, co várka vařená kapelou Tři sestry pro Pilsner Fest?

Várka piva byla uvařena přesně pět a půl týdne před konzumací na Pilsner Festu, tedy stejně dlouho, jako když Josef Groll uvařil první várku v roce 1842. To znamená, že pivo už má za sebou fázi hlavního kvašení a leží. Zatímco standardně by následovala filtrace a stočení s pasterizací, tak letošní festivalové speciály budou nefiltrované a nepasterizované. Těším se, že si společně s návštěvníky Pilsner Festu oba speciály Pilsner Urquell i Gambrinus vychutnám.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Ocenění nejlepší evropské sezónní pivo v kategorii ležák – Best Europe´s Seasonal Beer získal Březňák Bernstein na světové prestižní soutěži pro piva z celého světa. Odborné setkání organizuje ve Velké Británii sdružení Tastingbeers.com a jeho hodnocení patří každoročně k nejprestižnějším pivním oceněním na světě. „Uvědomujeme si, jak prestižní je soutěž a kolik konkurenčních značek a piv v ní bojuje, proto nás výsledek velmi potěšil,“ říká Daniel de Jonge, exportní manažer společnosti Heineken Česká republika, v jejímž portfoliu Březňák Bernstein je.

Finále prestižní soutěže se konalo v areálu National Exhibition Centre v Birminghamu. Letos se členem poroty, hodnotící kategorie ležák a Ale stal i Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. „Celkem jsme posuzovali 10 vzorků ležáků a 14 vzorků Ale. Hodnocení bylo anonymní, každý degustátor se vedle bodového hodnocení vyjadřoval i k charakteru hodnoceného piva,“ popisuje průběh Tomáš Kosmák. „Z každé soutěžní kategorie vzešel vítěz a na závěr byl vyhodnocen nejlepší z vítězů své kategorie. Pro mě osobně to byla velká zkušenost, skvělá možnost setkat se s pivovarníky z celého světa a také porovnat tuzemské soutěže se zahraničními. Díky soutěži nyní můžu tvrdit, že i tuzemská klání jsou vedena na profesionální úrovni,“ dodává Tomáš Kosmák. Umístění Březňáku Bernstein bylo pro Tomáše Kosmáka příjemným překvapením: „S kolegy porotci jsme se v hodnocení mnohdy rozcházeli, ale skvělý výsledek piva Bernstein potvrzuje, že je to pivo, které zaujme.“

Polotmavý ležák Bernstein je určen téměř výhradně k exportu. V zahraničí patří k nejpopulárnějším pivům portfolia Březňák. Nejúspěšnější je na německém trhu, kde se řadí mezi českými vývozními pivy k absolutní špičce. Březňák Bernstein se vaří podle originální receptury z různých druhů sladu, což zaručuje sytou, zlatavou barvu a výrazný chuťový profil. Na specifickou barvu odkazuje i jeho jméno, které v překladu znamená jantar.

Vedle Březňáka Bernstein za portfolio skupiny Heineken Česká republika bojovaly Krušovice Imperial, které získaly zlatou medaili v soutěži The World Beer Cup in Seatle v roce 2006, dále Krušovice Černé, oceněné vloni jako World´s Best Dark Lager 2009 právě na World Beer Awards. Krušovice Imperial jsou úspěšné na zahraničních trzích, zejména v Rusku, v Německu, na Slovensku nebo ve Švédsku, podobně i Krušovice Černé mají úspěch v Rusku, Německu a Finsku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Ekonomický růst se promítá do růstu konzumace piva v Asii, především v Číně. Během několik dekád se tamní trh přerodil ze zanedbatelné velikosti v největší pivní trh světa. Růst spotřeby piva v Číně roste podle studie analytiků Credit Suisse každým rokem o deset procent.

To je samozřejmě dobrá zpráva pro čtyři největší světové pivovary - vlastníka Plzeňského Prazdroje SAB Miller, ABI, Carlsberg a Heineken. Dohromady tyto pivovary ovládají polovinu světového trhu.

Výstav piva roste především v Asii, spotřeba a s ní spojený výstav piva na rozvinutých trzích (USA, západní Evropa) mírně klesá. Výjimkou je Česká republika, která podle světové pivní mapy vykazuje stále největší konzumaci - 161 litrů na osobu.

Zdroj: Investiční web.cz | Credit Suisse

Nevíte, kam vyrazit v sobotu 21. srpna? Navštivte Tachovsko! V Chodové Plané se tu bude vše víc než kdy jindy točit kolem piva. Celý den tu bude patřit tradičním pivním slavnostem. Už od 10 hodin dopoledne si můžete prohlédnout pivovar a dozvědět se vše zajímavé o výrobě piva. Prohlídky jsou navíc při slavnostech zcela netradiční, hlavní roli při nich letos bude hrát strýc Pepin.

Hodinu po poledni potom začíná hlavní program v pivovarské zahradě. Hrát budou Plzeňští heligonkáři, místní Chodovarka, Ready Kirken a Nightwork. Maďarská skupina Holloenek návštěvníky přenese do dob statečných rytířů, o titul pivního rytíře se navíc může utkat každý návštěvník. Odemčené budou také skalní sklepy, všude budou vonět speciality na grilu, zlatý mok poteče proudem a k mání bude pivní džem paní sládkové nebo pivní kosmetika. Stará sladovna nabídne návštěvníkům borůvkové pivo a chodské koláče, vyhlášená restaurace Ve skále zase dobroty šéfkuchaře Dušana Votavy.

Děti rozhodně nenechávejte doma, po celé odpoledne pro ně bude fungovat dětská zahrada se spoustou soutěží. Chcete-li si návštěvu pivních slavností v Chodové Plané ještě více užít, vyrazit můžete vlakem. Zvláštní vlaky s názvem Chodovar Expres jsou vlaky plné zábavy a piva a vyrážejí z Plzně a Karlových Varů. Jízdenka Vám navíc slouží jako vstupenka na slavnosti.

Více najdete na turistickém portále www.turisturaj.cz.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Plzeňský Prazdroj zaměstnává přibližně 2400 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr. V době výrobních špiček, ale také na celoroční práce přibírá dalších více než 550 pracovníků na krátkodobější úvazek, popřípadě na práci na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti. Těch nyní zaměstnává přes 450, což je takřka dvojnásobek oproti minulému roku. Někteří z nich pracují pro Prazdroj i v průběhu celého roku, jako například průvodci na návštěvnických trasách. Další stovku tvoří brigádníci, kteří pomáhají v provozu hlavně v období dovolených v pivovarské sezoně.

„První brigádníci nastupují do Prazdroje už v dubnu, kdy se začíná vařit pivo na léto. Nejčastěji pomáhají na stáčírně a vedle zvýšeného provozu vykrývají i některé zaměstnance čerpající dovolenou,“ objasňuje roli brigádníků Milan Koza z oddělení lidského kapitálu Plzeňského Prazdroje. Ve třech pivovarech je takových brigádníků 100. „Pomáhají nám také lidé pracující na dohodu o provedení práce. Věnují se především nárazovým úkolům, jako bylo třeba označování sudů při změně výše záloh, nebo balí piva do multipacků,“ dodává Milan Koza.

Významná část „dohodářů" celoročně pracuje v Návštěvnických centrech Plzeňského Prazdroje a provádí návštěvníky pivovarů v Plzni, Velkých Popovicích, Radegastu i ty, kteří zavítají do Pivovarského muzea v Plzni a Plzeňského historického podzemí. „Ročně navštíví turistické trasy 240 tisíc návštěvníků. Prohlídky nabízíme kromě češtiny v dalších devíti jazycích a nejčastěji na tuto práci zaměstnáváme vysokoškolské studenty. Jsme si vědomi, že naši průvodci prezentují firmu a naše značky stovkám návštěvníků z celého světa každý den, proto věnujeme náležitou péči jejich školení a rozvoji znalostí a dovedností. A to nejen z pohledu povinných školení jako například bezpečnost, ale i z hlediska odborných znalostí o pivu či prezentačních dovedností“, říká Marie Denková z Návštěvnického centra v Plzni.

Na dohodu pracuje v Prazdroji 100 průvodců. I když fluktuace těchto pracovníků je s ohledem na to, že studují, celkem vysoká, najdou se takoví, kteří se práci věnují již několik let. „O možnosti provázet jsem se dověděla od příbuzných a už tři roky chodím se skupinami po pivovaru,“ říká Lucie Čermáková, průvodkyně a studentka plzeňských práv a dodává: „Další průvodci jsou studenti zejména medicíny nebo ekonomie.“ Průvodci provádí kromě standardních skupin i VIP osobnosti, kterých ročně přijede přes 6 tisíc. Možnost mimořádné prohlídky dostanou totiž nejen celebrity či státníci, ale také skupinky návštěvníků nebo kolegů ze zahraničí, kteří si speciální prohlídku objednají. „Provázela jsem už ministryni spravedlnosti, zástupce Visegrádské čtyřky i českého velvyslance v Mongolsku. Taky k nám jezdí hodně sládků ze zahraničí, kteří se chtějí podívat, kde se zrodilo plzeňské pivo,“ uzavírá Lucie Čermáková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na největším jihlavském sídlišti Březinova byla slavnostně otevřena unikátní restaurace Gambrinus Image Restaurant. Jedná se o ojedinělý koncept restaurace, která dokáže nabídnout různá prostředí. Na své si přijdou ženy, které se chtějí potkat s kamarádkou, páry hledající kvalitní gastronomii nebo přátelé, kteří vyrazí na pivo a chtějí si ho sami čepovat. První Gambrinus dnes načepoval spolu s majitelem Janem Nováčkem generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Výjimečná restaurace Gambrinus Image Restaurant vznikla na sídlišti Březinova. „Ženy uvítají prostředí podobné kavárně, kde mohou probrat témata s kamarádkou. O kousek dál zaujme stylová restaurace nabízející speciality na grilu, který se nachází v samotném středu restaurace a připravované maso snímá kamera a hosté mohou sledovat přípravu na LCD televizorech u každého stolu. Kdy vyrazí na pivo s partou přátel, zamíří pravděpodobně do části se samovýčepy, kde si každý natočí pivo sám,“ říká k interiéru majitel hospody Gambrinus Image Restaurant Jan Nováček.

„Koncept Gambrinus Image Restaurantu se mi velice líbí. Věřím, že se stane oblíbeným a vyhledávaným podnikem v Jihlavě. Plzeňský Prazdroj dodal do podniku tankovou technologii, takže hosté se mohou těšit na výborné ošetřený Gambrinus z tanku,“ řekl Martin Hebnar, vedoucí obchodně distribučního centra Prazdroje v Jihlavě.

Ačkoliv je prostor kuřácký, investor instaloval osvědčenou kvalitní vzduchotechniku s rekuperační jednotkou, která zajišťuje příjemné prostředí bez jakéhokoliv kouře v celé provozovně.

Vedle piva, které hraje hlavní roli hlavně v sekci se samovýčepy, se majitel soustředí i na kvalitní jídla. Pro jihlavský Gambrinus Image Restaurant a jeho gril, na kterém jídelníček stojí, se mu podařilo získat kuchaře s desetiletou praxí v řetězci brazilských restaurací specializovaných na steakovou kuchyň. Mlsný jazýček Jihlavanů se tak má na co těšit.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po sľubnom náraste predaja piva v júni a v júli urobilo pivovarníkom škrt cez rozpočet augustové počasie. Pivovaru STEIGER Vyhne, a.s. sa nepriaznivo dotkli výčiny počasia sprevádzané lokálnymi povodňami a záplavami v okresoch Žiar nad Hronom a Prievidza, ktoré sú nosnými odbytovými oblasťami pivovaru. Najprv pre prietrže mračien vo Vyhniach musel byť odvolaný festival „STEIGER FEST VYHNE 2010“ a o týždeň nato povodne v okrese Prievidza zaplavili niekoľko prevádzok, kde sa čapuje STEIGER. Ďalšie škody vplyvom počasia vznikli na zariadeniach a vybavení letných terás, slnečníkoch, či reklamných baneroch, ale predovšetkým na chýbajúcich tržbách. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,V regióne Handlovej máme zatopené minimálne tri prevádzky. Prevádzkam s poškodeným výčapným zariadením sme pripravení operatívne pomôcť s opravou, alebo výmenou zariadenia. Zvláštnu kategóriu tvoria škody spôsobené náhlymi zmenami počasia sprevádzanými nárazovými vetrami. Tie poškodzujú nielen slnečníky, ale aj dočasné prístrešky a reklamné banery. Ľudia v postihnutých oblastiach majú teraz starosti s odpratávaním následkov živelných pohrôm a tak navštevujú pohostinské zariadenia iba minimálne. Výška všetkých škôd sa nedá odhadnúť, ale pocítime to hlavne na inak sľubne sa zvyšujúcom predaji ktorý - nebyť extrémov počasia, by bol aj v auguste prekonal minuloročnú úroveň“, konštatoval E.Mihálik.

Silné prietrže mračien a následne záplavy, ktoré vyčíňali v posledných dňoch v mestách Handlová, Prievidza a Nováky, ale aj viacerých obciach okresu Prievidza, resp. v Žiari nad Hronom, spôsobili mnohomiliónové škody na majetku a poškodili cesty, mosty, domy i firmy.

Pivovar STEIGER je trojkou na slovenskom trhu. Za prvý polrok 2010 predal v SR spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Když vám pivo v hospodě nechutná jako obvykle, zanadáváte si na pivovar. Že už to pivo není jako dřív, že je přesycené a vy jste pak celí nafouklí... Někdy možná právem, jindy však nemusí být viníkem pivovar, nýbrž hospodský, který se o pivo špatně stará. Třeba tím, že neumí správně umýt sklenice. Při testu letních zahrádek jsme se o tom mnohokrát přesvědčili. „Mytí skla v hospodách je u nás ještě nedotažená a nedořešená záležitost,“ říká odborník na péči o pivo Josef Krýsl. „Většina hospodských myje sklo způsobem, který jim doporučí pivovar, a používá doporučené mycí prostředky. Někteří ale chtějí ušetřit a kupují si lacinější přípravky, a to se bohužel projeví i na kvalitě piva.“

* Jak? Mytí skla má skutečně tak velký vliv?

Obrovský. Laciné prostředky se hůře oplachují a jejich zbytky ve sklenici jsou pro pivo hrob. Rychle likvidují pěnu. Špatně vymytá sklenice - nebo spíš dobře umytá, ale špatně vypláchnutá - pivo ve finále poškodí. A zákazník si pak řekne, že to pivo je mizerné. Přitom nejde o špatně vyrobené pivo, ale o špatně načepované.

* Co když hospodský sklenici sotva „vyráchá“ ve vodě a už ji nese k pípě?

To je samozřejmě špatně. Pivní sklo se nesmí mýt jen ve vodě, ale v roztoku studené vody a mycího prostředku, který je k tomu účelu vyzkoušen a doporučen Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Každý prostředek se totiž nehodí. Špatně vymytá sklenice pokazí i vynikající pivo

Každý, kdo podniká v pohostinství, by měl znát zásady správné péče o pivo, říká nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl. Předpisy na čepování piva neexistují, doporučení však ano. Stačí se jimi řídit.

* Jak by tedy měl hospodský správně mýt sklenici?

Nejprve ji musí důkladně umýt ve „špílboji“, jak říkáme mycímu válci, pak ji před čepováním ještě dát na oplach - na jehlu, která ji opláchne vodou zevnitř i zvenku, a to nejméně pět vteřin. Před čepováním musí sklenici nechat minimálně tři čtyři vteřiny odkapat a současně pohledem zkontrolovat, že je čistá.

* Jak poznám, že sklenice není dobře vymytá?

Vy to asi nezjistíte. Ale existuje jednoduchá, laciná a velice průkazná zkouška. Když přijdeme do sporu s odběratelem piva, který tvrdí, že má všechno v pořádku a že za špatnou pěnu může pivo, tak si prověříme, zda myje dobře sklo. Vezmeme několik umytých sklenic, nabereme do nich vodu, ve které se sklo vyplachuje před čepováním, a naškrabeme do nich trochu kafru. Ten odhalí pravdu. Krystalky kafru totiž reagují na povrchové napětí na hladině vody. Pokud je sklenice dokonale čistá, krystalky se krásně roztočí a na hladině jakoby tancují. Když je ve vodě sebemenší stopa tuku nebo detergentu či čehokoliv jiného, co ruší stabilitu pěny, tak se kafr přestane točit. Je to evidentní důkaz, že sklenice nebyla řádně vymytá.

* Je možné, že občas cítím v pivu stopy jaru?

Takzvaná „jarovost“ piva může mít tři příčiny: buď je to špatně vymytá sklenice, nebo je pivo přechlazené; a třetí důvod může být nízký obsah CO2 v pivě.

* Co všechno ještě musí udělat hospodský, aby pivo nezkazil?

V první řadě musí zajistit dobré skladovací podmínky pro sudy. Pivo nemůže strčit, kam se zrovna vejde, musí ležet při teplotě mezi pěti a deseti stupni Celsia.

* Je to tak důležité? Vždyť dnešní piva jsou pasterovaná a mají dlouhou trvanlivost a výčepní zařízení má vlastní chladič.

Je důležité, aby se teplota skladovaného piva moc nelišila od teploty čepovaného piva. Představte si takové extrémní teploty, jaké jsme nedávno prožili. Co se stane, když necháte stát sud s pivem někde ve stánku pod stolem? Pivo bude mít 25, možná 28 stupňů a vy ho pak proženete výkonným chladičem, který srazí teplotu na pět až šest stupňů. Důsledek? Pivo je takzvaně stržené. Poznáte to podle rychlého rozpadu pěny a nepříjemné chuti.

* O co dalšího se musí hospodský starat?

Musí si vybrat hnací médium, kterým bude pivo vytlačovat z trubek. U piv pasterovaných a filtrovaných jsou doporučené dva druhy - jednak oxid uhličitý, ten se ale používá, jen když je vyšší teplota skladování, anebo směs dusíku a CO2. Kromě toho je nutné, aby každý večer po zavření hospody vytlačil pomocí vody z trubek zbytky piva a minimálně jednou za týden se postaral o chemickou sanitaci pivních cest.

* Co to znamená?

Sanitace odstraní pivní kámen, který je pro pivo nebezpečný, protože se v něm zachycují mikroorganismy. A v kyselém prostředí se šťavelan vápenatý, tedy hlavní součást kamene, usazuje docela vydatně. Když nejsou pivní trubky uvnitř dokonale hladké, pivo nebude dobře pěnit. Potrubí, kterým protéká pivo, si představte jako ohromný proud vody. Když mu postavíte do cesty sebemenší překážku, tak se za ní udělá peřej. Podobně to funguje i v pivních trubkách.

* Jak je to s mírou? Někteří výčepní tvrdí, že když čepují hladinku, může být pivo pod míru.

Pivo nemůže být nikdy pod míru, ani u hladinky s mokrou pěnou, která nepřesahuje okraj sklenice. Hladinka může být pod míru, když nesete půllitr ke stolu, ale jakmile ho postavíte před zákazníka, měla by být k rysce. V tom je přece umění výčepního!

***

VIZITKA

Josef Krýsl Dlouhé roky pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji. Dnes staví hlavně restaurační minipivovary -projektuje a zajišťuje technologie. V Česku jich vybudoval již devět, pivo jezdí vařit i do zahraničí - do Vietnamu, Velké Británie nebo Švédska. Je spoluautorem kodexu Péče o pivo v gastronomii.

FAKTA

Co je u čepovaného piva důležité

Neexistuje žádný předpis, který by hospodským nařizoval, jakým způsobem by měli čepovat pivo nebo jakou teplotu by mělo mít. Je pouze doporučení, jak se o pivo starat, aby ho zákazník dostal v nejlepší kvalitě. Před čtyřmi lety ho pro Český svaz pivovarů a sladoven vypracovala skupina odborníků. Pěna Pro české pivo je charakteristická hustá pěna. Při čepování na hladinku, tedy na jeden zátah, vzniká mokrá pěna, která nikdy nepřesahuje okraj sklenice. Je hladká, krémová až smetanová a s malými mikrobublinkami. Na rozdíl od suché pěny, u které si musíte počkat, až trochu opadne, mokrou pěnu můžete pít okamžitě, je totiž plná piva. Jak pivo ve sklenici ubývá, kreslí po stěnách kroužky - hladinky. Při čepování na dva až tři zátahy, mezi nimiž nechá hospodský pivo trochu „usadit“, se na hladině vytvoří vysoká čepice suché pěny. Takový způsob je běžný, ale není nejlepší. A absolutně nepřípustné je přelévání pěny z jedné sklenice do druhé, které lze také občas vidět. Pivo může takovým „cmrndáním“ ztratit chuť a získat nepříjemnou hořkost vzniklou rychlou oxidací chmelových látek. Pěna by v každém případě měla vydržet alespoň tři minuty, než spadne na takzvanou lysinku. To je moment, kdy se poprvé na hladině objeví čisté pivo. Pokud se rozpadne rychleji, může za to špatně umytá sklenice nebo nesprávný způsob čepování. Pokud pěna „nekreslí“, ale sklouzne po stěně sklenice, aniž by na ní zanechala stopy, je to opět známka špatně vymyté sklenice. Míra Ať už hospodský čepuje jakýmkoliv způsobem, zákazník by měl vždy dostat přesnou míru, za kterou platí. Správná míra se měří až po opadnutí pěny, tedy po třech minutách. Na každé pivní sklenici je ryska, na které by se mělo objevit rozhraní mezi čistým pivem a pěnou. Teplota Teplé pivo nechutná a neosvěží, příliš studené schovává svou chuť a zakrývá i nedostatky. Ideální je teplota mezi šesti a sedmi stupni Celsia, v zimě až osmi. Rozhodně by však neměla klesnout pod čtyři stupně a stoupnout nad deset (výjimkou jsou svrchně kvašená piva). U podchlazeného piva hrozí vznik chladového zákalu, teplé pivo naopak nepění a ztrácí chuť, protože z něj rychle uniká oxid uhličitý.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Spravedlnost zdá se být někdy slepá nebo umanutá, ale padni komu padni. Prodej náchodského pivovaru byl poměrně otevřený, nabídky firem ucházejících se o koupi měly své háčky, policisté přesto mají už měsíce co na práci. Kolik let je asi čeká, až se začnou vrtat v pivovaru hradeckém, ze kterého je dnes nejdražší sídlo krajského úřadu v České republice? Když už se to nepovedlo s astronomicky předraženým nábytkem, začít by mohli třeba od doslova virtuálního navyšování ceny areálu zkrachovalého pivovaru, která se od správce konkursní podstaty přes další majitele neustále a notně navyšovala, až z toho nakonec byla moderní pohádka Jak daňový poplatník platil, až doplatil (a jiní zamlaskali). Také bychom se už konečně rádi dozvěděli, kolik to všechno opravdu stálo, a přečetli si ty údajně velevýhodné smlouvy ať už s dodavateli, nebo leasingové. Vladimír Derner, který za jejich zveřejnění léta bojoval, je teď náměstkem hejtmana, tak by je mohl vytáhnout ze šuplete.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Milan Dus

Protikorupční policie navrhla obžalovat starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku ze dvou trestných činů při prodeji městského pivovaru. Čtvrtečka obvinění, za které mu hrozí až 8 let vězení, odmítá.

Město vedené Čtvrtečkou totiž loni prodalo akcie pivovaru za 150 milionů, což bylo o 35 milionů levněji, než byla nejvyšší nabídka. Podle podmínek však měl starosta pivovar prodat právě společnosti s nejvyšší nabídkou.

Policisté nyní případ prošetřili a podávají návrh na obžalobu. Čtyřiašedesátiletý Čtvrtečka je obžalovaný ze zneužití pravomoci veřejného činitele a z porušování povinností při správě cizího majetku.

Starostovi hrozí dva až osm let ve vězení. Čtvrtečka stále tvrdí, že je celá kauza nesmyslná. "Starosta nemůže přece prodávat za město. Já jsem jen respektoval rozhodnutí zastupitelstva a obžalovat mě kvůli tomu, to je nesmyslné," řekl.

Dodal, že v době, kdy se pivovar prodával, odhadli experti cenu 150 milionů jako nadstandardní. Čtvrtečka odmítá i rozhořčení společnosti Holba Hanušovice, která nabídla nejvyšší cenu. "Oni chtěli padesát milionů zpět, nakonec nabízeli jen 136 milionů," tvrdí Čtrvtečka.

Pivovar v Náchodě nakonec město prodalo liberecké společnosti LIF. Případ začala vyšetřovat protikorupční policie v Náchodě na podnět opozice, které se neprůhledný prodej nelíbil.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Barbora Měchurová

Šestý ročník Litovelského otvíráku zaznamenal opět vysokou návštěvnost. Více než deset tisíc zájemců si přišlo v sobotu 14. srpna poslechnout hudební produkci na dvou pódiích a ochutnat nejen speciální piva. Na pódia zavítaly například kapely Stracené ráj a Turbo, ale také Aleš Brichta a ABBand.

Litovelský sládek Petr Kostelecký letos pro návštěvníky připravil celkem 12 druhů piva – od nealkoholického až po citrónové či višňové. Piva se vytočilo téměř 400 sudů, tj. stejně jako minulý rok. Nejvíce se pilo sváteční 13% pivo a kvasnicový 11% Moravan. Zájem byl také o 12% tmavé, které se vyrábí pro německý trh. Pivo s lavinovým efektem Maestro šlo již tradičně dobře na odbyt. Řidiči ocenili nealkoholické pivo FREE, vypili ho celých 25 sudů. Zpestřením byly pivní speciály, jako pivo višňové, citrónové a punčové. Pivo teklo z 68 kohoutů.

Sobotní obloha byla jako vymalovaná, počasí je vždy při letních akcích alfou a omegou úspěchu.

Pod pokličku sládkovi nahlédlo rekordních 2 340 zájemců o exkurzi. Exkurze v pivovaru probíhaly od 9.00 až do 17.00.

V 11.00 hod. odstartoval z pivovaru starosta Litovle MVDr. Vojtěch Grézl 218členný peleton závodu BOBR BIKE 10. Jednalo se o 9. ročník na horských kolech, již potřetí byl tento závod zařazen jako mezinárodní mistrovství ČR vodáků.

Zajímavý byl také prodej pivní kosmetiky, která se vyrábí právě z litovelského piva. Zájem byl i o koupi pivních sklenic s novým designem.

Na pódiu proběhlo předání části výher velké letní soutěže Hanácké žně (www.hanackezne.cz). Šťastní výherci si odvezli nejen pivo, ale také čtyřkolku a pěkná horská kola.

Slavnostní narážení klasickou pípou za dohledu sládka provedl v 16:00 kombajnér Pepin z Hané. Básně o krásné a bohaté Hané přednesla v hanáčtině pěkně krojovaná Hanačka. Kombajnér Pepin z Hané předal sládkovi kytici ječmene s přáním, aby z něj uvařil opět to nejkvalitnější pivo pro jeho četné příznivce.

Noční oblohu ve 22:00 prozářil u pivovarského komína pestrý ohňostroj. Hudební produkce pak byla zakončena Rock n Roll bandem Marcela Woodmana.

O Litovelském otvíráku

Litovelský otvírák se poprvé konal na podzim roku 2004, kdy v pivovarském parku 9. června 2004 proletělo tornádo a za oběť padly téměř všechny stromy parku. Na vzniklé travnaté ploše se od té doby koná tento oblíbený festival plný hudby, přátelských setkání a samozřejmě litovelského piva.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Německý pivovar Krombacher z Kreuztal-Krombachu ohlásil svůj výstav 604 000 hl jako nejlepší měsíční výsledek v jeho historii. Tak mohli sládci z Siegerlandu v Severním Vestfálsku ještě zvýšit rekordní čísla z června 2006.

Také celkový výstav v prvním pololetí byl potěšitelný. Za prvních šest měsíců roku 2010 zaznamenal nárůst +2,8 % oproti stejnému období roku 2009. Odbyt piva Krombacher Pils, vlajkové lodi tohoto pivovaru, mírně stoupá, v současné době o +2,6 %.

V souvislosti s příznivým vývojem se počítalo s více než 10% tržním podílem. Radler (světlé pivo s citrónovou limonádou) zaznamenal dvouciferný nárůst. Také pšeničné pivo Krombacher Weizen vykázalo nárůst přes 7 %.

Prodeje nealkoholických nápojů Schweppes a Orangina, které od roku 2006 patří do skupiny Krombacher, se vyvíjely v sortimentu pivovaru Krombacher rovněž velmi pozitivně. Podobně jako výše uvedené nápoje vytvořil i Schweppes červnový rekord. Oranginy bylo v první polovině letošního roku vyrobeno o 30 % více než ve stejném období předchozího roku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

V pořadí již třetí ročník Pivních slavností se konal o víkendu ve Františkových Lázních.

Příchozí zde mohli ochutnat až devět druhů točených piv. Navíc se tu uskutečnily i soutěže v hodu pivním sudem a vypitím půllitru na čas.

„Uspořádat tento program byl můj nápad,“ řekl hlavní organizátor akce Miroslav Mašek. „Ve městě se točí známé značky piv a já jsem chtěl, aby dostali lidé možnost ochutnat i jiná piva, než jsou obyčejně dostupné.“

Okoštovat mohli hosté například kvasnicová, tmavá nebo světlá piva. „Každý rok se snažím nabízené druhy obměňovat,“ uvedl Miroslav Mašek. Letos se omezily na slavnostech také některé soutěže. „Dříve jsme jich tu měli více. Návštěvníci si v minulosti mohli například zakoulet pivními sudy nebo shazovat plechovky,“ upřesnil Mašek. „Postupně jsme však přišli na to, že některé soutěže lákaly lidé méně a tak jsme nechali pouze házení sudem a pití zlatého moku na čas,“ doplnil Mašek.

Pivní slavnosti si lidé v lázních oblíbili. „Moc mě tahle akce pobavila, ale jsem tu poprvé,“ řekla účastnice Jana Králová z Chebu. Vypít půllitr piva za necelé čtyři vteřiny? Toho dosáhl jeden z návštěvníků, David Novotný z Františkových Lázní. „Abych mohl pivo vypít v takovém dobrém tempu, musel jsem se soustředit na psychiku,“ řekl soutěžící.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek

Čtvrtý největší pivovar na světě, dánský Carlsberg, vykázal růst zisku před zdaněním a úroky (EBIT) na 4,25 miliardy dánských korun.

Ve stejném období loňského roku pivovar vykázal provozní zisk na úrovni 3,66 miliardy dánských korun (12,21 miliardy Kč) a analytici oslovení agenturou Reuters pro druhé čtvrtletí tohoto roku očekávali provozní zisk 3,68 miliardy dánských korun (12,28 miliardy Kč).

I přes skutečnost, že Rusko, které je největším trhem pro Carlsberg, ztrojnásobilo kvůli boji proti alkoholismu spotřební daň na pivo, dánský pivovar očekává lepší výsledky hospodaření za rok 2010. V prvních šesti měsících tohoto roku přitom poptávka po pivu v Rusku klesla o devět procent. Carlsbergu se nicméně podařilo zvýšit svůj podíl na trhu na 40,1 procenta z 39,1 procenta v prvním čtvrtletí.

Vedení společnosti očekává, že za celý rok pivovar dosáhne provozního zisku na úrovni 10 miliard dánských korun (33,36 miliardy Kč).

Zdroj: První zprávy.cz

Novinky pro návštěvníky pivovarů připravily na letošní sezónu pivovary patřící Heinekenu Česká republika. Od začátku července rozšířil Královský pivovar Krušovice prohlídkovou trasu a nově zpřístupnil pivovarskou kapli. Návštěvníci si mohou v rámci exkurze prohlédnout i expozici věnovanou historii pivovarnictví. „K vidění jsou různé předměty, které byly v minulosti používány k výrobě piva, a najde se mezi nimi řada historických zajímavostí. Novinkou je také schránka pro milovníky geocachingu, umístěná přímo ve dvoře pivovaru,“ říká Josef Helebrant, specialista na prohlídky pivovarů společnosti Heineken Česká republika.

V rámci exkurzí mohou v Krušovicích návštěvníci také ochutnat piva, která se v pivovaru vaří. Aktuálně je to zejména nová Desítka, teprve nedávno uvedená na trh, dále polotmavý třináctistupňový Staročeský Malvaz. „Na výběr je u těchto piv filtrovaná i nefiltrovaná podoba,“ upřesňuje Josef Helebrant. Zpřístupněna je nyní také unikátní pivovarská kaple. „Krušovický pivovar je jedním z mála pivovarů, který má vlastní kapli. Ta je obvyklá u bývalých klášterních pivovarů, Krušovice jsou jediným původně světským pivovarem s kaplí,“ uzavírá Josef Helebrant. Již loni byla otevřena nová část prohlídkové trasy věnovaná bednářství, dále se expozice rozrostla o sbírku nápojového skla v tzv. Bambousku – v prostoru bývalé restaurace z přelomu 19. a 20. století s výmalbou ve stylu Mikoláše Alše a s českými rýmovačkami.

Na své si přijdou také zájemci o prohlídku pivovaru Starobrno. „Exkurzní trasu jsme rozšířili o stáčírnu speciálních plastových lahví známých pod označením Maxilahve, která je v České republice jediná. Nad linkou byl zpřístupněn ochoz a lidé si tak mohou velmi detailně prohlédnout celý proces vyfukování lahví a stáčení piva do nich,“ vysvětluje Josef Helebrant. Vedle nové unikátní linky uvedené do provozu letos v dubnu, jejíž vybudování přišlo na sto milionů korun a při plném provozu dosahuje tzv. štítkovacího výkonu 14 tisíc lahví za hodinu, si dále lidé mohou prohlédnout například jednu z nejmodernějších varen v Evropě, uvedenou do provozu právě před 2 lety.

Své brány návštěvníkům také pravidelně otevírá pivovar Velké Březno, jehož tváří je již přes sto let Václav Cibich. Historie tohoto malebného pivovaru je velmi bohatá a sahá až do počátků 17. století. Exkurze zahrnuje kompletní ukázku klasické technologie vaření českého piva.

Většina zájemců o prohlídky pivovaru jsou cizinci a tak spolupracuje především Královský pivovar Krušovice na rozvoji spolupráce s řadou specializovaných turistických kanceláří, které se orientují na pobyty zahraničních turistů v České republice. Aktuálně lze exkurze absolvovat nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině, ruštině, francouzštině a nejnověji i ve španělštině.

Zdroj: Listy jižní Moravy

Teplé počasie aj zmenené chute Slovákov sa výraznejšie prejavili pri predaji nealkoholického piva na Slovensku. Najväčší slovenský pivovar Heineken Slovensko zaznamenal v priebehu júna a júla medziročný 20-percentný nárast nealkoholického piva. „Pod nárast sa zrejme nepodpísalo len letné počasie, ale pravdepodobne aj postupné zmeny v spotrebiteľskom správaní, ktoré hovoria práve v prospech nápojov z prírodných surovín,“ hovorí Hana Šimková, manažérka pre korporátne vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Zvýšený záujem potvrdil aj druhý najväčší pivovar. „Segment nealkoholického piva nie je síce veľký z hľadiska objemu, jeho popularita však rastie,“ potvrdzuje Zuzana Lošáková, manažérka firemnej komunikácie spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá ponúka na náš trh nealkoholické pivo pod značkou Birell.

Podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka rastie spotreba nealkoholického piva posledných päť rokov. „Ľudia sú zvyknutí piť pivo. V práci je toto pivo jedinou možnosťou,“ zamýšľa sa Šusták. Nealkoholické pivo ponúkajú aj pivovary Steiger a Banskobystrický pivovar.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Pestrá směsice hudebních žánrů, dobroty z grilu, ale hlavně pivo na každém kroku. Sobotní den patřil v areálu pivovaru Litovel akci s názvem Litovelský otvírák.

Brány pivovaru se otevřely v 9 hodin, oficiálně však festival začal kolem 16 hodiny, kdy u narážení soudku piva a následné konzumace nechyběl jak starosta města, sládek a ředitel pivovaru, ale sešli se zde i Hanačka s kombajnistou Pepinem, kteří na publikum nepromluvili jinak než „po hanácke“.

Kromě popíjení nejrůznějších druhů litovelského zlatavého moku, se někteří zašli podívat i do tajů jeho výroby přímo v budovách pivovaru. Progmram na pódiu běžel až do noci, zahrála například kapela Turbo, Aleš Brichta, Stracené ráj či Rock 'n' Roll band Marcela Woodmana.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Veronika Kolesárová

Hokejisté z polského města Jastrzębie-Zdrój si přišli prohlédnout pivovar Poutník.

Družina vrcholových sportovců, která se připravuje v Pelhřimově na boje v polské extraligové soutěži, si vyslechla povídání ředitele pivovaru Vladimíra Veselého mimo jiné o tom, jaký rozdíl spočívá mezi takzvaným europivem a Poutníkem vyráběným tradičním postupem.

Řeč přišla i na pitný režim sportovců. „Pivo je suverénně nejzdravější nápoj plný důležitých živin. Když si dáte po tréninku dvě, tři piva, nic tím nezkazíte,“ mínil Veselý. „Trénujeme třikrát denně, to by docela šlo,“ zareagoval původem ostravský obránce Patrik Rimmel.

Zdroj: Žďárský deník.cz | Autor a foto: Michal Vítů

Už celý rok existence si připomněl o víkendu chotěbořský pivovar. A slavil ho, jak jinak, celodenními pivními slavnostmi na chotěbořském náměstí.

Možná si Richard Moravec z vedení pivovaru a sládek Oldřich Záruba před rokem ani nepředstavovali, že vaření piva bude mít na Chotěbořsku takový úspěch, zvlášť, když pivovar vznikl doslova a do písmene na zeleném drnu. Pivovarnictví ale zřejmě ekonomickou krizí netrpí.

„Cíl, který jsme si před rokem dali, se splnil na sto procent. Každý den si aspoň jedno naše pivo daly více než čtyři tisícovky Chotěbořáků. Nabízíme pivo jak lahvové, tak i sudové v pěti různých druzích. V současné době zásobujeme asi stovku stálých odběratelských partnerů, sedm až deset procent naší produkce jde na export,“ pochlubil se za vedení firmy Richard Moravec.

Slad a vůně karamelu

„Já chotěbořské pivo znám a mám ho rád. Nejvíc mi chutná světlá desítka,“ prozradil jeden z návštěvníků Karel Pešák.

Chotěbořské pivo ochutnává ráda i starostka Eliška Pavlíková. Nejraději ale má prý karamelové pivo. To nabídl svým konzumentům chotěbořský pivovar o Vánocích jako malý dárek za jejich stálou přízeň.

Jak ale starostka zdůraznila, výroba piva znamená pro město především cenná pracovní místa, kterých je na Vysočině pořád citelný nedostatek.

Podle sládka Oldřicha Záruby se pivovar v Chotěboři může pochlubit za svůj pouhý rok existence už množstvím různých zajímavých ocenění. „Například Sdružení přátel piva nám udělilo titul Počin roku, získali jsme i ochrannou známku kraje Vysočina,“ upřesnil sládek.

Připomněl, že chotěbořský pivovar je známý i na Slovesku, kde otevřel svou první restauraci. Příznivci zlatého moku ji najdou v Bratislavě a jmenuje je Pohoda.

Pro návštěvníky pivních slavností pořadatelé připravili bohatý kulturní program, na své si přišli jak dospělí, tak jejich dětský doprovod. Bohužel očekávané vystoupení mužských mažoretek se z důvodu onemocnění několika členů nekonalo. Místo nich zahrály posluchačům folkové kapely, s hvězdou programu Děda Mládek ilegal bend.

Bujaré oslavy s vůní piva ale mohou mít i stinnou stránku, pokud někteří hosté překročí výrazně rozumnou míru. Na takové případy byli připraveni i městští strážníci.

„Domluvili jsme se na určité spolupráci s Policií ČR. Oslavy jsou plánované do desáté hodiny večerní. Po tu dobu je budeme společně s Policií ČR monitorovat a doufáme, že návštěvníci budou mít rozum. Pro ty, kteří během oslav rozum ztratí s ohledem na vysokou konzumaci a chovali by se nějak výrazně nepřístojně, máme připravený rychlý transport na záchytku,“ informoval šéf městských strážníků Jiří Novotný.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autorka a foto: Štěpánka Saadouni

O lásce našeho národa k pivu již bylo řečeno mnohé. Je o nás také známo, že umíme výtečně a přitom jednoduše s pivem vařit. Aby se tento hořký mok stal při vaření pomocníkem, a ne naopak, je přece jen potřeba dodržet několik základních zásad.

V kuchyni slouží od pradávna

S pivem vařili již naši předkové zhruba šest století zpátky, a proto nyní můžeme těžit z jejich osvědčených postupů. Při nadměrném použití piva, nebo při dlouhém vaření s ním nebo při volbě příliš silného či tmavého moku může totiž namísto kýženého chuťového ozvláštnění, dojít ke kompletnímu znehodnocení potravin. Řiďte se proto našimi tipy a neuděláte chybu.

1. Ne všechny suroviny se k pivu hodí. Pokud jste zvyklí dusit s masem i zeleninu, v případě vaření s pivem to nedělejte. To samé platí o grilování, ani zde se nehodí potírat zeleninu marinádou z piva. Zkrátka a dobře, většina druhů zeleniny nejde s pivem dohromady.

2. Pokud si nejste jisti, do kterých pokrmů můžete pivo přidávat, platí pro to velice jednoduché pravidlo. Zamyslete se nad tím, zda si dokážete představit k danému jídlu popíjet pivo. Pokud ano, hodí se mok pravděpodobně k přidání i v průběhu vaření. Viz například nakládané tvarůžky nebo pečená kachna.

3. Nejste-li si ještě při vaření s pivem tak úplně jisti, volte určitě světlé druhy s nižším procentním podílem alkoholu. Ty můžete kdykoli přidat nebo více naředit, a nemají takovou schopnost poškodit pokrm. Naopak děláte-li zprudka nějaké minutkové pokrmy, můžete přidat trochu tmavého a silnějšího piva.

4. Na vaření s černým pivem si dejte zvláštní pozor. Černé pivo je mnohem výraznější a to pochopitelně přímo úměrně tomu, jak dlouho se v něm vaří. Používejte jej tedy raději jen do osvědčených receptů. Černé pivo také obsahuje mnohem více cukru, který se při nevhodné úpravě velice snadno a rychle karamelizuje a poté se přepaluje.

5. Potraviny podávané za studena, která obsahují pivo, mají velice krátkou dobu trvanlivosti. Tím máme na mysli například pivní pomazánku, která během dvou tří dnů zkysne.

6. Pivo má také vysoký podíl cukru a vůbec větší energetickou hodnotu – pozor na to při vaření osobám, které musí z nejrůznějších důvodů držet diety.

7. Vysoký podíl cukru v pivě může mít také za následek rychlé hořknutí potravin, do kterých je přidáno.

8. Pokud se chystáte smažit maso nebo jinou pochutinu (například tvarůžky) v těstíčku, nebojte se přidat trochu piva. Díky němu se surovina opeče více dohněda, bude mít skvělou kůrčičku a nenasaje při smažení tolik tuku.

9. Do pečení přidávejte spíše sladší pivo. Nemusíte se zde tolik bát použití tmavších druhů, pokud vám nevadí karamelové zabarvení pečiva.

10. Pivo se skvěle hodí do kynutého těsta. Kvasnice v něm obsažené totiž umožňují rychlejší a efektivnější nakynutí těsta. To je po dopečení krásně jemné a má křupavou kůrku.

Zdroj: Kuchyně.cz | Autorka: Zuzana Veselá