Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Prvú časť projektu za 5,48 milióna eur (165 miliónov Sk), ktorý je zameraný na modernizáciu osivárskych kapacít a sladovne v Leviciach, má za sebou spoločnosť Osivo Zvolen. Projekt má za cieľ zlepšiť kvalitu osív a zvýšiť objem vyrobeného jačmenného sladu asi o polovicu na 25.000 ton ročne.

"V prvej etape, ktorá sa realizovala vlani, sme investovali približne 2,32 milióna eur (70 miliónov Sk)," povedal TASR riaditeľ pre ekonomiku a služby spoločnosti Osivo Ján Slančík. "Ešte predtým sme ale do prípravných prác a samotného projektu vložili 132.776 eur (4 milióny Sk)," dodal. Firma investovala najmä do logistiky a úspor energií. Len modernizácia technológií na sušenie sladu stála asi 1,19 milióna eur (36 miliónov Sk). Najväčšia časť výdavkov, viac ako 2,99 milióna eur (90 miliónov Sk), ich ale čaká tento rok.

Osivo realizuje projekt za pomoci eurofondov a štátu, vlastných zdrojov a úveru. Z prostriedkov EÚ a štátu prefinancujú polovicu nákladov.

Spoločnosť predáva slad z Levíc najmä malým pivovarom so slovenskou účasťou. Najväčším odberateľom je Pivovar Urpín v Banskej Bystrici. Podstatnú časť, asi 85 %, ale vlani vyviezli do zahraničia, predovšetkým do Maďarska, Rumunska, na Ukrajinu a tiež na Kubu. "Priestor na predaj sladu doma i v zahraničí tu stále je," podotkol Slančík.

Výroba jačmenného sladu plzenského typu tvorí pre Osivo významnú zložku tržieb. Jeho cena sa vlani pohybovala na úrovniach 432 až 465 eur (13.000 až 14.000 Sk) za tonu.

Firma kúpila sladovňu v Leviciach len pred niekoľkými rokmi a nadviazala tak na tradíciu výroby sladu v regióne, ktorej počiatok sa datuje do roku 1973. Dôležitá zložka výroby piva sa vtedy z tohto mesta vyvážala do viacerých krajín Európy, Ázie a Severnej aj Južnej Ameriky.

Zdroj: oPeniazoch.sk | Autor TASR


Rekordní zájem o vstupenky zaznamenali pořadatelé 19. ročníku Reprezentačních slavností piva, který se od 3. do 6. února odehraje v hotelu Palcát v Táboře. Během čtyř hodin byly téměř vyprodány vstupenky na závěrečné dva dny slavností.

Po vstupenkách se doslova zaprášilo i přesto, že organizátoři letos rozšířili slavnosti do celého hotelu Palcát, díky čemuž se na jeden z největších pivních festivalů v Česku dostane denně 1000 lidí. Ti budou moci ochutnat 85 druhů piva od 35 pivovarů a čeká je i bohatý doprovodný program či tradiční pivní soutěže.

Podle pořadatele slavností Aloise Srba z firmy Revel se během 19 let existence pivního festivalu mění přístup milovníků pěnivého moku: "Dochází k tomu, že lidé, kteří dříve byli zvyklí konzumovat poměrně velké množství piva, se už s přibývajícím věkem mění. Nastupující mladá generace má od tohoto oboru jiné požadavky, především hledá lepší, speciální či nestandardní konzumaci piva. Myslím si, že právě myšlenka představení našim hostům pivní nabídky a různých specialit byla nadčasová a překročila stín, který se na obor přinesl z minulé doby."

Zdroj: Rozhlas.cz


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zní staré přísloví. Bílina by se mohla opět stát pivovarnickým městem. Město se ve spolupráci s Němci bude totiž snažit získat dotace z EU v rámci přeshraniční spolupráce na rekonstrukci pivovaru.

Foto

Jan Boháč z oddělení rozvoje města nastínil základ projektu. „Jednou z podmínek pro přijetí finanční dotace je nalézt vhodného partnera, který by se podílel na revitalizaci bílinského pivovaru. Našli jsme vážné zájemce ze Saska v rámci přeshraniční spolupráce. Jedná se o dotační titul Cíl 3 a rekonstrukce pivovaru by měla mít několik etap. Většinový podíl by v tomto projektu mělo město a menšinový saská strana.

Včera proběhlo setkání zástupců města s německým zájemcem. Hlavním důvodem včerejší návštěvy zatím bylo zmapování situace. Starosta Bíliny Josef Horáček vysvětlil, že návštěva z Německa si z prohlédla areál pivovaru a také bílinských lázní. Nyní budou chtít, aby město připravilo konkrétní představy o tom, jak by se pivovar dal rekonstruovat a co by z něj po rekonstrukci mělo být. Německá strana pak vše posoudí a na základě toho se rozhodne, zda bude možné projekt rozjet. Němci budou přemýšlet i o bílinských lázních. „Je to vše ve startovací fázi,“ zmiňuje starosta. Dodal, že je tedy potřeba nechat vypracovat studii, která by se v případě neúspěchu se současným zájemcem dala využít i pro jednání s dalšími investory. Samotný projekt je již možné zpracovávat pro konkrétního investora. Je jasné, že jde opět o dlouhodobější záležitost. Město v současnosti čeká ještě na stanovisko ministerstva kultury, které by se mělo vyjádřit k vyjmutí několika částí objektu ze statutu kulturní památky. Na tom stojí veškerá další práce. Přeshraniční spolupráce by nabízela možnost získání velkého objemu finančních prostředků a pro chátrající pivovar velkou šanci. Pokud by se zadařilo, budova pivovaru by se opět stala místem, kde se bude vařit lahodný mok.

Historie bílinského pivovaru se datuje od roku 1615 do roku 1977. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, odebrán Lobkowiczům a přeměněn na státní podnik. Již v té době bylo jeho zařízení zastaralé. Pivovar prošel poslední rekonstrukcí na konci 19. stol. Po roce 1989 byl pivovar vrácen původním majitelům, ale v roce 1997 získalo pivovar město. Od té doby hledá bílinská radnice vhodného investora, neúspěšně.

Jan Boháč dodal, že je potřeba postupovat velmi opatrně a vše pečlivě promyslet, aby byl projekt přizpůsoben především potřebám města. „Musí to být realizovatelné, ale také provozovatelné,“ vysvětluje základní požadavky. Aby se investice opravdu vyplatila. Pro zařazení projektu do žádostí o dotace, musí tento splňovat určité podmínky.

Zdroj: Teplický deník.cz | Autor: Jana Šimková a Lada Laiblová | Foto: Zdeněk Traxler


Akciový pivovar v Nové Pace si navzdory „zamrzlé době“ nevybírá pauzu ani v lednu nového roku.

Po úspěšném uvedení nového nealkoholického piva v závěru roku 2008, jehož prodeje mimochodem zaznamenaly trojnásobný nárůst oproti prodeji stejného sortimentu v minulém období, bude rodina novopackých Brouků rozšířena o dalšího člena.

Po Moto Broukovi přijde co nevidět na svět Hemp Brouczech, speciální ochucené pivo, jež je alternativou současného Hemp Valley Beer. Na otázku, v čem je odlišnost obou značek, odpověděl sládek pivovaru pan Klazar poněkud tajemně: „Ochutnejte a uvidíte.

Na krizi máme natrénováno

Další otázka směřovala na ředitele pivovaru Ing. Jaromíra Bulka: „Jak hodnotíte současnou světovou hospodářskou recesi, jak se projevuje na fungování pivovaru?“ „Nevím, o jaké recesi, či snad krizi hovoříte. Jsme zvyklí na „skvělé“ podnikatelské prostředí u nás, stejně tak i legislativu a jako proexportní pivovar jsme dostali tvrdé rány již před rokem, kdy abnormální, ničím nepodložená revalvace české měny dala možnost vydělat spekulantům a zároveň poškodila ekonomické subjekty, na nichž byla (a je) založena výkonnost českého hospodářství. Když k tomu přidáme komoditní stresy, tak výsledkem je to, že máme takzvaně natrénováno a budeme optimisticky doufat, že se nedočkáme sice v brzké době světlých zítřků, ale mohli bychom se třeba dočkat termínu přijetí jednotné evropské měny, když už se nad Tatrami zablýsklo…“ řekl ředitel novopackého pivovaru.

Na marketingu jsme se od Pavlíny Krejčové dověděli, že Pivovar Nová Paka byl osloven velvyslanectvím České republiky v Maďarsku ohledně dodávek piva u příležitosti setkávání velvyslanců, jejich zástupců či jiných diplomatů během českého předsednictví Evropské unie.

Novopacké pivo jsme v Maďarsku poprvé prezentovali loni v květnu během festivalu „Dny Prahy v Budapešti“. Maďarům natolik zachutnalo, že si obchodní rada Tamás Csémy vybral novopacký ležák jako tradiční české pivo, kterým bude uctívat své hosty na pravidelném setkávání různých diplomatů během českého předsednictví.

Diplomatům chutnalo

Pivovar Nová Paka proto nemohl chybět ani na zahajovacím večírku, který české velvyslanectví v Budapešti pořádalo v pondělí 12. ledna 2009. Diplomaté si při setkání pochutnávali na světlém ležáku, velký úspěch sklízel také tmavý Podkrkonošský speciál.

Novopacký pivovar tak kromě navázání slibných mezinárodních obchodních kontaktů úspěšně prezentoval náš region.

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Pavlína Krejčová


Ani plížící se krize, ani vyšší ceny piva neovlivnily v Česku produkci pivovarů. Zatím je to spíš naopak. A tak není divu, že se staví další pivovary. Už v únoru zahájí provoz dva nové minipivovary - Tambor ve Dvoře Králové a Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou.

V dubnu odstartuje v Chotěboři nový regionální pivovar od developerské firmy Ross Holding a v příštích letech se chystá na zvýšení produkce světový gigant Heineken v Královském pivovaru Krušovice.

Rychnov i královédvorský Tambor budou v pořadí už 79. a 80. malým pivovarem v zemi. Investor a královédvorský podnikatel Nasik Kiriakovský by rád spustil výrobu několika značek Tambora 28. února - přesně třicet let poté, co ve Dvoře Králové skončila produkce piva. Ve městě bude sice Tambor jediný pivovar, ale v blízkém okolí mu budou konkurovat třeba pivovary Náchod, Trutnov, Nová Paka.

Příprava na stavbu začala v roce 2007 pořízením vlastního zdroje vody ze 130 metrů hlubokého vrtu. Dnes už je prakticky vše hotovo. "Zpočátku budeme vařit kolem tisíce hektolitrů ročně," připomíná Kiriakovský. Další podrobnosti - třeba o výši investice - si prý nechá až na termín spuštění.

V Rychnově je většinovým vlastníkem pivovaru tamní Podorlická sodovkárna. Ročně tisíc hektolitrů piv s názvem Rychnovský Zilvar, Klášter, Kněžna nebo Habrovák bude vznikat v prostorách bývalého pivovaru, který získal v restituci vnuk původních majitelů pivovaru a nynější vlastník Podorlické sodovkárny Jan Mikš.

Boom minipivovarů v Česku tím ale nekončí. Podle Václava Potěšila z firmy Pivo Praha, která se zabývá i stavbou minipivovarů, se jich v následujících dvou letech připravuje ještě minimálně deset. Přitom na začátku 90. let existoval u nás jen jeden - v Praze U Fleků.

"Před lety jsme říkali, že tyhle malé restaurační pivovary mají šanci hlavně v místech s velkou návštěvou turistů. Lokálně vařená piva patří u nás k těm dražším," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Ale ukazuje se, že i tuzemští konzumenti zatím ještě mají peníze a jsou ochotni utrácet za různé místní pivní speciality," dodává.

Jde jen o rozšíření pestrosti na pivním trhu, ovládaném často unifikovanými značkami velkých koncernů. Samotný podíl všech minipivovarů na celkové tuzemské produkci piva je totiž zanedbatelný. Necelých sto tisíc hektolitrů v porovnání s téměř 20 miliony hektolitrů.

Celková domácí spotřeba piva přitom dál stagnuje a největší průmyslové pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem u nás rostou v posledních letech především díky posilování exportu.

Investice v Chotěboři

Viditelnějším konkurentem na českém trhu má být od dubna pivovar, jehož výstavbu zahájila loni s pomocí zkušených sládků v Chotěboři společnost Ross Holding.

Roční výroba má dosáhnout 25 tisíc hektolitrů. Jde přitom v pořadí už o 49. průmyslový pivovar v zemi. První na zelené louce od doby, kdy zahájil provoz ještě v minulém režimu pivovar v Nošovicích.

Stavba nového pivovaru má podle ředitele Ross Holdingu Romana Stryka smysl i v době, kdy nadnárodní skupiny u nás zavírají po jejich ovládnutí menší pivovary. "Pozice pro další průmyslový pivovar tu je. Tím spíš, že budeme těm velkým konkurovat klasickou staročeskou technologií," říká Stryk.

Projekt stavby průmyslového pivovaru a za tímto účelem speciálně vytvořenou společnost Pivotech koupil nynější investor loni od Angličana Iana Jefferyho. Tento velký fanda českého piva provozuje v Anglii síť prodejních řetězců, ale sen o vlastní výrobě v Česku kvůli vážnému onemocnění vzdal.

Rozšiřovat výrobu piva se chystají i velké pivovary. Například nizozemský Heineken v ovládaném Královském pivovaru Krušovice, který má vyšší kapacitu, než zatím vyrábí. Rozšířit produkci chce Heineken především díky masivnímu nárůstu exportu do Ruska. "Díky značným investicím v minulosti je naštěstí pivovar kapacitně zcela schopen pokrýt současné nároky," říká mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

O průnik na zahraniční trhy se vedle velkých koncernů snaží i menší pivovary. Včera Pivovar v Černé Hoře uzavřel smlouvu s čínským partnerem a do Asie vypravil první dva kontejnery piva za zhruba půl milionu korun.

Zatímco počet průmyslových pivovarů v zemi klesl ze 176 v roce 1950 na nynějších 48, průměrná produkce na jeden pivovar prudce narostla. Za stejné období z 53 tisíc hektolitrů na nynějších více než 400 tisíc.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Finančná kríza a príchod eura vraj na plány investora nemajú vplyv. Projekt sa však ešte pripravuje. Areál pivovaru láka nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Kontroluje ho bezpečnostná služba. Zabezpečil ju investor.

Investor, Orco Property Group, chce na mieste pivovaru Stein na Blumentálskej ulici vystavať byty, kancelárie, hotel a priestory pre obchod a služby. Žiadne povolenia na plánovanú stavbu ešte vydané neboli.

Na stavebný úrad sa investor zatiaľ ani neobrátil, tvrdí Alena Kopřivová hovorkyňa Starého Mesta.

Zmena územného plánu

Foto

Pracujeme na zmene územného plánu," povedala Lucia Švecová riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group. „Prerokúvame zadanie urbanistickej štúdie."

Čistopis urbanistickej a dopravnej štúdie by mal byť podľa Švecovej dokončený v priebehu troch mesiacov. „Momentálne prebiehajú rokovania s dotknutými úradmi štátnej správy a magistrátu."

Finančná kríza a príchod eura nemá podľa investora na projekt žiaden vplyv. „Práve prebieha príprava projektu," dodala Švecová.

Zlodeji i bezdomovci

V bývalom pivovare a jeho okolí sa zvyknú schádzať bezdomovci. Počas teplejších mesiacov sa zdržiavajú na schátranom ihrisku, parkovisku a v neďalekom parčíku na Kmeťovom námestí.

Dnes sa chodia ohrievať aj do blízkeho Nového evanjelického kostola na Legionárskej ulici. „Bezdomovci navštevujú pravidelne toalety v zborových priestoroch na Legionárskej ulici počas služieb Božích," povedala členka Cirkevného zboru evanjelickej cirkvi. „Vykonávajú tu osobnú hygienu."

Polícia, nie mestská časť

Prípadné problémy s bezdomovcami má podľa Kopřivovej za úlohu riešiť polícia, nie mestská časť. Potvrdil to aj hovorca mestskej polície Peter Pleva, ktorý ľudom odporúča volať v takýchto situáciách na číslo 159. Pravidelnejšie pre problémy s bezdomovcami volajú vraj obyvatelia okrajových sídlisk, menej z centra.

K najčastejším hláseniam patrí hlučné popíjanie alkoholu na verejnosti, prespávanie v domových chodbách a pivniciach či ukrývanie sa v nemocniciach.

Pleva tiež upozorňuje, že sa medzi komunitou bezdomovcov často schovávajú aj osoby, ktoré sa vyhýbajú zákonu.

Naposledy takýto prípad riešili mestskí policajti túto nedeľu, keď obyvatelia Rače z Jurkovičovej ulice nahlásili skupinku rušných bezdomovcov, zabávajúcich sa večer pod ich balkónmi. Podľa Plevu bola medzi bezdomovcami aj políciou hľadaná osoba.

Privolaná policajná hliadka môže nahlásené problémy riešiť buď blokovou pokutou alebo vykázaním bezdomovca z priestoru. Okrem toho hliadka overuje jeho totožnosť.

Stein pod dozorom

Opustený areál Steinu je pre vnikanie cudzích osôb do bývalého pivovaru strážený. Počas vianočných sviatkov tu bola prichytená osoba vynášajúca z areálu materiál. „V objekte máme zazmluvnenú externú bezpečnostnú firmu," povedala Švecová. „Ich hliadky sa posilnili."

Počas leta horelo v niekdajšom Steine trikrát, naposledy 18. septembra minulého roku. Požiare boli o to nebezpečnejšie, že opustený areál sa nachádza v blízkosti obytných domov. Všetky vznikli počas prebiehajúcej demontáže, ktorú vykonávala firma K+B Slovakia. Najväčší bol prvý požiar, keď tu horelo takmer osem hodín.

Demontážne práce technológie sú už dokončené," dodala Švecová.

Požiare a Stein

* Všetky požiare vznikli počas demontáže

* 9. júl 2008 - prvý a najväčší požiar. Počas neho tu horelo viac než osem hodín. Likvidovalo ho 40 hasičov. Legionárska ulica musela byť dočasne uzavretá.

* 28. júl 2008 - menší oheň, ktorý vznikol v suteréne

* 18. september 2008 - zatiaľ posledný požiar. Pri jeho likvidácii zasahovalo 17 hasičov a tri cisterny. V priestoroch horelo asi dve hodiny.

Foto

V bývalom pivovare majú vzniknúť byty, kancelárie, obchodné priestory aj hotel.

Zdroj: SME.sk | Autor a foto: Lucia Tkáčiková


Tři vážní zájemci zaslali radnici do dnešního odpoledne své nabídky na odkoupení městského Pivovaru Náchod. Původně bylo pět poptavatelů.

Starosta Oldřich Čtvrtečka se k totožnosti zájemců nechtěl vyjadřovat. "Zatím jsou obálky v trezoru a komise je bude otevírat za přítomnosti notáře zítra," řekl Čtvrtečka. O vítězi výběrového řízení rozhodne komise podle několika kritérií, z nichž bude zřejmě nejdůležitější cena a zachování výroby a značky Primátor po dobu pěti let v provozu Pivovaru Náchod. Mezi dalšími podmínkami je například i to, že zájemce prokazatelně podniká na trhu s pivem minimálně pět let. "Chceme se vyhnout tomu, aby se pivovar prodal například firmě zabývající se výrobou CD nosičů, jako byl jeden z poptavatelů v minulosti," řekl starosta.

Městští zastupitelé odsouhlasili prodej 100 procent akcií městského pivovaru koncem loňského roku za minimální cenu 150 milionů korun. Jednání radnice kolem osudu pivovaru v minulosti kritizovali zastupitelé z řad ČSSD. "Je zajímavé, že chtěli, abychom zohlednili jejich podmínky. Když je přinesli na stůl a hlasovalo se o nich, ve finále hlasovali proti vlastním požadavkům," řekl starosta.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Spoločnosť Pilsberg Investment, s.r.o. Prešov, ktorá je väčšinovým vlastníkom popradského pivovaru, požiadala mesto Poprad o zmenu územného plánu v lokalite, kde sa nachádza pivovar.

Podľa návrhu zmeny územného plánu by sa táto lokalita mala zmeniť zo zóny priemyslu na zónu polyfunkcie. V území s rozlohou viac ako 121 000 štvorcových metrov by mali v budúcnosti vyrásť hotel, byty, nákupno-spoločenské centrum a administratívne priestory. Podľa spoluvlastníka popradského pivovaru Ladislava Lazára „zmena územného plánu neznamená odsťahovanie pivovaru, je to len zmena využitia daného územia.“ Podľa neho popradský pivovar minimálne najbližšie dva roky zostane na tom mieste, kde je teraz. Napriek návrhu zmeny územného plánu definitívne rozhodnutie o budúcnosti celého pivovaru ešte nepadlo. "Je otázka na najbližších päť rokov, či sa to vôbec bude realizovať, vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu v Európe a vo svete,“ povedal Lazár.

Spoločnosť Pilsberg ešte minulý rok uvažovala o zásadnej rekonštrukcii popradského pivovaru, ale vzhľadom na situáciu na trhoch tieto plány pozastavila. Momentálne sa pivo vyrába v licencii mimo Popradu. Popradský pivovar sa v súčasnosti zaoberá výrobou nealkoholických nápojov, predajom piva, výrobou a predajom sladu a veľkoobchodu s liehovinami. Spoločnosť chce v blízkej budúcnosti výrazne zvýšiť výrobu sladu, ktorú plánuje presťahovať do Mlynice v okrese Poprad. "Na súčasnom území je nevhodné rozširovať priemyselnú výrobu a bol by to príliš drahý pozemok v centre mesta na výstavbu sladovne, preto sme sa rozhodli pre Mlynicu,“ povedal Lazár. V pivovare v Poprade sa podľa Lazára nebudú stavať nové priemyselné budovy.

Podľa návrhu zmeny územného plánu mesta Poprad v lokalite pivovaru by mali byty tvoriť takmer polovicu celého projektu. Nákupné stredisko približne štvrtinu. Hotel a administratívne priestory približne po 12 % plánovanej investície. Zmenou územného plánu sa budú zaoberať poslanci mestského zastupiteľstva na jednom z najbližších zasadnutí.

Areál popradského pivovaru sa nachádza na západnom okraji centra Popradu, na križovatke ciest I/18 a I/67. História popradského pivovaru siaha do roku 1812.

Zdroj: Aktuality.sk | Zdroj: SITA


I když svou práci sládka Budějovického Budvaru předal na konci roku kolegovi, každý o něm v pivovaru dál mluví jako o panu starém. Ani bývalá „sládkovská“ kancelář Josefa Tolara se téměř nezměnila.

Zmizelo jen křeslo, ani nevím, kde je. Kolegovi Adamu Brožovi jsem tu nechal obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Kontroloval mě, abych nešvindloval, bude kontrolovat i jeho,“ vysvětluje šestašedesátiletý Tolar.

Protože jeho výminek, jak nazývá novou kancelář, ještě není zabydlený, povídáme si v malé zasedací místnosti. Na zdi za bývalým sládkem a zároveň novým poradcem Budvaru visí různé diplomy a ceny, které pivovar získal. Téměř všechny „za Tolara“.

Poznal jsem spoustu zajímavých lidí i zemí. Třeba když jsem v létě v porotě pivního festivalu v Británii seděl proti členovi britského parlamentu, tak jsem si říkal, že to se každému nestane,“ vypráví Tolar. Jako penzista rozhodně nevypadá. Spíš jako člověk, který za sebou vidí kus dobře odvedené práce a těší se na trochu jiný život. Mluví otevřeně a s nadhledem.

V každé práci člověk dělá chyby, jde jen o to, aby nepřevážily nad tím, co udělal dobře,“ říká.

Přitom jako sládek řídil rekonstrukci a rozšíření výroby Budvaru. Ta se od začátku devadesátých let minulého století ztrojnásobila. Jako pivovarnického odborníka ho uznávají nejen v Česku, ale i v cizině.

Ochutnal možná stovky druhů piv v desítkách zemí světa. S kolegou fotografem si notují - pro každého správného pivaře je prý zemí zaslíbenou Belgie. I když Budvar je samozřejmě Budvar.

Belgie je naprostý fenomén. To je něco, co si musí každý, kdo má o pivo zájem, vyzkoušet. Když se probírá těmi nejrůznějšími chutěmi a vůněmi nebo způsoby výroby, to je něco úžasného,“ zasní se Tolar.

S manželkou si prý doma rád občas otevře i lahev dobrého vína.

Třeba po sportu na žízeň je ale jednoznačně nejlepší pivo,“ tvrdí Tolar.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová


Vařit pivo není jako vyrábět hřebíky, je to živý proces, říká odcházející sládek Budvaru Josef Tolar. Měl prý obrovské štěstí, protože přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc.

V Budějovickém Budvaru strávil více než čtyřicet let svého života. Z toho téměř čtvrtstoletí v roli sládka. Nyní se s podnikem pomalu loučí. „Těch téměř 21,5 milionu hektolitrů piva mi stačilo. Nového pana starého kontrolovat nehodlám,“ říká Josef Tolar.

* Proč jste se rozhodl opustit roli sládka v období, kdy se vám i podniku daří?

Je mi 66 let. Došel jsem do doby, kdy už se člověk jen rozhoduje, jestli přidá větší, nebo menší kousek práce. Už to není plánování na pět nebo deset let dopředu. Chtěl jsem práci ukončit v rozumnou dobu. Raději v poloze, kdy ostatní říkají: Ještě to o kousek prodloužíme, než aby říkali: Už abychom se vás zbavili.

* S jakými pocity odcházíte?

Snad můžu říci, že něco dobrého tady po mně zůstává. Spousta věcí se podařila vybudovat. Právě to jsou momenty, které takové rozhodnutí usnadňují.

* Přesto byl pro vás minulý rok velmi zajímavý. Zasedl jste v porotě britského pivního festivalu, získal titul Sládek roku 2008. Chtěl jste schválně odejít na vrcholu kariéry?

Tak krátkodobě jsem to neplánoval. První termín jsem viděl už na konci roku 2007. Požádali mě ale, abych pokračoval dál. Další přidávání let nebo měsíců už by určitě nebylo to pravé.

* Pokud byste zůstal ještě rok, stal by se z vás nejdéle sloužící sládek v historii pivovaru.

To ano. Nejdéle sloužícím je kolega Miloš Heide, s nímž jsem se střídal. Je zajímavé, že za dobu více než 110 let historie pivovaru jsme téměř polovinu jeho existence pracovali jako sládci my dva. S nikým jsem ale závodit nechtěl.

* Celkem vám jako sládkovi prošlo pod rukama 21,5 milionu hektolitrů piva. Jak člověk zabrání, aby se z takové práce nestala rutina?

Výroba piva je biochemický proces založený na funkci živých organismů - kvasinek. Vždycky říkám, že tu nevyrábíme hřebíky. Je to živý proces, který je třeba sledovat. V tom je práce v pivovaru zajímavá.

* Co všechno se za dobu vašeho působení v pivovaru změnilo?

Měl jsem obrovské štěstí, protože jsem přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc. Od té doby se jeho kapacita ztrojnásobila. Nyní je na 1,35 milionu hektolitrů za rok. Měnilo se téměř všechno a já se toho účastnil a ovlivňoval výběr technologií a strojů. Období změn v 90. letech bylo úžasné.

* Budvar se vyváží do více než padesáti zemí světa. Kolika cizími jazyky hovoříte?

Není to zas tak velká sláva. Když jsem přišel ze školy, uměl jsem takovou školní angličtinu. Pak jsem začal studovat němčinu, udělal jsem si z ní státnici a pak i z angličtiny. Ze staré doby umím ještě rusky. Také jsem se začal učit franouzsky, ale skončil jsem po roce. Je to nádherná řeč, ale velmi složitá.

* Který jazyk je pro sládka nejdůležitější?

České pivovarnictví je technologicky vázáno na německy mluvící země. Takže němčina je nutná. To jsem tloukl do hlavy i všem svým následovníkům.

* Byly to právě cizí jazyky, které vám otevřely cestu ke kariéře?

V 70., 80. a na začátku 90. let byl problém najít někoho, kdo by byl schopný jet s našimi dodavateli třeba do Brazílie a mít tam přednášku o českých pivovarnických surovinách. To byla šance. Paradoxně mi pomohlo to, že jsem se účastnil studentského hnutí a po roce 1968 mi to při kádrování spočítali. Tím, že mě strčili pod vodu, jsem měl možnost a čas si jazyky dodělat a dostat se na úroveň, která už je použitelná.

* Která země vás při cestách nejvíce zaujala?

Určitě Anglie. Na toto prostředí nejvíce vzpomínám. Je zároveň naším druhým největším zahraničním trhem. Cítím, že tam jsem nejvíce něčemu pomohl.

* Na co si například vzpomenete?

Třeba když jsem před spoustou let na letišti Heathrow v Londýně přecházel přes imigračního úředníka. Dával mi různé otázky. Říkal jsem, že přijíždím pracovně kvůli značce, kterou tam prodáváme. Měl jsem tehdy s sebou tašku s logem Budvaru, tak jsem mu ji ukázal a řekl, že ji asi zná. Odpověděl: Znám ji více, než by možná pro mě bylo dobré.

* Na jaké rozhodnutí v roli sládka jste nejvíce pyšný?

Třeba když se v Budvaru instalovaly nové tanky pro kvašení piva nebo horizontální tanky pro ležení piva. Ty bych mohl možná označit tak trochu za své. Měl jsem nápad s jejich netradiční velikostí. Nechtěl jsem, aby mezi nimi bylo spousta nevyužitého místa. Před námi to ještě nikdo nevyzkoušel.

* Je ještě něco dalšího, co po vás v Budvaru zůstane?

Na výrobu piva používáme vodu z artéských studní. Budějovická voda má v sobě vždy určitý obsah železa. Řešili jsme, jak ho při čerpání odstraňovat. Přišli jsme na princip, který se používá při čeření mladiny. Odborníci tvrdili, že tak to určitě nepůjde. My jsme to ale nakonec podle pivovarnického principu udělali a funguje to dodnes.

* Co byste naopak změnil?

Právě když jsme rozhodovali o horizontálních tancích, tak tu bylo oddělení s novými nerezovými káděmi. Ty tenkrát představovaly technologický vrchol. Přemýšleli jsme, jestli ty tanky dát i místo kádí. Mně jich bylo líto, proto tam dodnes stojí nevyužité. Byla to chyba.

* Mohou obyvatelé exotických zemí rozumět českému pivu?

Přístup je rozmanitý. Třeba v Japonsku jsme nabízeli naše pivo zájemci, který řekl, že máme přijít, až bude budvar takový jako piva, která se v zemi vyrábí a konzumují. Nešlo mu vysvětlit, že piva se importují právě proto, že jsou jiná než ta místní. Třeba v Německu je přístup přesně opačný.

* Proč je Budvar úspěšný třeba v Austrálii nebo na Novém Zélandu?

Jako stále důležitější se ukazuje právě to, že my si díky postavení národního podniku můžeme dovolit pracovat tak, jak ostatní nemohou. Sládek v jiném pivovaru nesmí ani pomyslet, že by nakupoval tak drahý chmel jako já. Pak z té mimořádné suroviny děláme mimořádné pivo, za které si také můžeme říci mimořádnou cenu.

* Nebojíte se toho, že prodejem, o němž se stále mluví, Budvar tuto pozici ztratí?

Pokud by se privatizoval tak, jak o tom nyní mluví vláda, tedy, že by se změnil z národního podniku na státem vlastněnou akciovou společnost, pak se nic nezmění. Horší by bylo, pokud by budějovický pivovar koupila nějaká velká zahraniční společnost.

* V čem?

Takovéto koncerny mají na všechny své společnosti stejný metr. Sledují především ekonomické tabulky. Nezabývají se tím, jestli je něco výjimečné. Netroufl bych si tvrdit, že by na Budvar, v případě jeho převzetí, uplatňovaly jiná pravidla a pohledy.

* Co by to pro Budvar znamenalo?

Z pozice výjimečnosti by se posunul do středního proudu. Stal by se jedním z davu.

* Pivo je tedy úspěšné právě tím, jak moc je zvláštní?

Vezměte si, kolik značek je třeba v Americe. Objednáte si u baru třetinkovou lahev. Poprvé se napijete a zjistíte, že tomu pivu nic nechybí. Pak dopijete do třetiny, řeknete si, že je to docela fajn. Jenže pak zjistíte, že ta zajímavost rychle mizí. Když je lahev prázdná, tak si říkáte, že na další už chuť nemáte. Všichni zvenčí nám závidí právě to, že naše piva jsou pitelná. To znamená, že máte chuť na další.

* Je právě touha po zvláštním pivu důvod, proč přibývá různých minipivovarů?

Je to odpověď konzumenta na stále větší sjednocení chutí. Lidi zajímá jiná chuť nebo třeba netradiční etikety. Na jihu Čech má malý pivovar docela dobrou šanci se udržet. Pokud je ve vlastním prostředí, majitel nemusí platit nájem a má hospodského kamaráda, který mu to pivo bude prodávat.

* Co třeba Tolar? To zní jako docela dobrá značka.

Čirou náhodou, bez jakéhokoli mého přičinění se stalo, že pražští šlechtitelé vyprodukovali sladovnický ječmen s tímto názvem. V Budvaru ho také používáme. Vždy se z legrace sladařů ptám, kdy mi začnou platit nějaké provize.

* Takže po vlastním minipivovaru netoužíte?

Těch 21,5 milionu hektolitrů mi stačí. Myslím, že piva už bylo docela dost.

* S Budvarem spolupracujete dál. Co konkrétně děláte?

Chodím na jednání o různých investicích, protože spousta práce začala už za mě. Třeba na pozemku za Kněžskodvorskou ulicí plánujeme vybudovat stavbu stáčecího komplexu. I při tom bych měl vypomáhat. Dále zastupuji podnik ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském v Praze.

* Zdá se, že vám práce moc neubylo?

Jak kdy. Pokud nebude žádné jednání a jiná práce, zůstanu doma. Nechci nového pana starého kontrolovat ani budit dojem, že si tu chci nějaké hodiny odsedět.

* Přestěhoval jste se do nové kanceláře. Co jste v té staré novému kolegovi nechal?

Zůstal tam obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Vždycky, když se mě lidé ptali, co tu ten pán dělá, tak jsem říkal, že dohlíží, jestli nešvindluji. Teď bude dohlížet i na pana kolegu. Zůstalo tady i čelo sudu s pivovarnickými nástroji, které jsem dostal od mistra bednářského k padesátinám. To řemeslo už dnes neexistuje, nicméně taková připomínka k pivovaru patří.

* Co zdobí vaši novou kancelář?

Keramický korbel s věnováním k šedesátinám, který zatím stojí u mě na vejminku na stole. Vzal jsem si také stříbrný korbel, který jsem dostal od britského cechu spisovatelů. Do třetice také třeba měděná nádoba s tepaným povrchem, takzvaný mazák. Ten jsem dostal od ředitele Bočka ke svému odchodu.

* Mohl jste mluvit do výběru svého nástupce?

Těší mě, že se se mnou ředitel radil. Rozhodnutí ale bylo na něm. Sládek je totiž jeho nejbližší spolupracovník. Já byl jen konzultant.

* Když si za pět let objednáte Budvar, bude chutnat pod vedením nového sládka Adama Brože stejně?

Potěšilo mě, že pan starý Brož prohlásil, že chce zachovat výjimečnost budějovického piva a to, co se zde v minulosti vytvořilo. Pokud to takhle bude chápat, bude to jenom dobře.

* Čemu se chcete nyní ve volném čase věnovat?

Zatím jsem hodně cestoval služebně a manželku s dětmi nechával doma. V poslední době si říkám, že bych měl ten čas dohnat. Rád bych manželce některé země ukázal. Už jsme spolu byli třeba v Londýně.

* Vaše dcery už asi mají jiné zájmy?

Obě už dostudovaly. Starší nám před rokem pořídila vnučku. I u mě to funguje stejně jako u všech ostatních. Vlastní děti člověk nějak vychová a protlačí životem. Nakonec si sotva na něco vzpomene, naštěstí jsme si tenkrát psali deníčky. Vnučku si ale vysloveně užívám.

* Josef Tolar (66) Narodil se v Počátkách na Vysočině. Absolvoval Fakultu potravinářské technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 1965 pracuje v Budějovickém Budvaru, posledních 24 let v roli sládka. Z tohoto postu odešel k 31. prosinci 2008 do důchodu. S podnikem dál spolupracuje jako poradce. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal cenu Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu - stříbrný korbel. Vloni v srpnu jako první Čech v historii zasedl v odborné porotě, která volila Nejlepší pivo Velké Británie. Získal také titul Sládek roku 2008. Tolar je ženatý, s manželkou, středoškolskou učitelkou, žije v Budějovicích. Má dvě dcery a těší se z první vnučky.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová


Pro 18. ročník mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech Regiontour 2009, který byl zahájen ve čtvrtek 15. ledna na brněnském Výstavišti, připravil Plzeňský kraj opět jedinečnou a netradičně pojatou prezentaci svého stánku. Námětem respektuje tradici pivovarnictví v kraji, která má silné historické kořeny právě v našem kraji.

Celkové téma podtrhuje i vlastní motto „Kde se pivo vaří…“. Návštěvníci expozice Plzeňského kraje č. 016 v pavilonu „V“ tak mohou kromě řady zajímavých propagačních materiálů o kraji získat i informace z „Pivníku aneb Pivní jízda Plzeňským krajem“, z materiálu, který je pouze k nahlédnutí na stánku Plzeňského kraje a který zájemce provede celým naším kraje po malých i větších pivovarech, jejichž pivo budou moci ochutnat přímo i na výstavišti v Brně. Tento materiál je vydaný právě při příležitosti prezentace kraje na tomto veletrhu.

Dnešní turista se již nespokojí pouze s návštěvou historických měst, starobylých památek, procházkou naučných tras po přírodních zajímavostech, ale k dotvoření té správné nálady potřebuje cosi navíc, něco netradičního a zajímavého. Což může být právě návštěva menšího pivovaru, kde může před samotným ochutnáním pozorovat uvaření várky piva. A to nabízejí četná místa v našem kraji“, řekla hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová.

Široká nabídka velkých i malých pivovarů přímo nabízí k poznávání Plzeňského kraje z pohledu tohoto specifického odvětví stále populárnější gastroturistiky. Návštěvníci stánku Plzeňského kraje zde budou moci ochutnat nejenom světově proslulé pivo Pilsner Urquell, ale porovnat i řadu produktů z regionálních pivovarů, které se zde budou prezentovat - jako je např. pivní mok z rodinného pivovaru Chodovar z Chodové Plané, Purkmistr z Pivovarského dvora Plzeň, pivo uvařené v rodinném pivovaru U rybiček ve Stříbře, v železnorudském pivovaru Belveder, v pivovaru Groll či dobřanské pivo z pivovaru Modrá hvězda.

Plzeňský kraj vytvořil v omezeném počtu kusů jako sběratelskou kuriozitu i originální pivní tácek - z jedné strany je motto prezentace kraje, z druhé strany loga všech pivovarů v kraji.

Samotná expozice kraje je provedena v jednotném stylu, dominantu tvoří dřevěný pivovarnický sud větších rozměrů, kde bude ukryto zázemí vystavovatelů.

Nová prezentace Plzeňského kraje pro následující léta 2009 a 2010 mohla vzniknout i díky finanční podpoře Evropské unie z Regionálního operačního programu v rámci úspěšně podaného projektu „Komplexní propagace PK“.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Rok Bernarda

[pátek, 16. leden 2009]

Loňský rok byl pro Rodinný pivovar BERNARD velice úspěšný.

K rekordnímu výstavu 188.092 hl. piva přidal pivovar zisk celkem 19 významných ocenění. Největší počet získaných cen - 15, bylo tradičně za kvalitu nepasterizovaného piva Bernard na různých degustačních soutěžích v České republice a v zahraničí. Dvě ocenění dostala značka BERNARD v rámci CZECH TOP 100, když se stala posedmé v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl. Druhé místo získal pivovar v soutěži popularity značky Naše pivo 2008 pořádané ČSPaS a v soutěži PR klubu ČR - Zlatý středník dokonce vyhrál, když magazín Vlastní cestou vyhrál kategorii zaměřenou na zákazníka.

"Získaných umístění v degustačních soutěžích si samozřejmě velice vážíme, ale rozhodně je nepřeceňujeme," hodnotí úspěšný rok generální ředitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "Významným ukazatelem úspěchu je druhé místo v jediné české novinářské anketě popularity jednotlivých značek piva v České republice s názvem Naše pivo 2008, pořádané v rámci každoroční soutěže České pivo. Je to pro nás velká výzva, zabojovat a stát se nejpopulárnějším pivem v České republice."

Seznam ocenění:

- 2.místo - Česká pivní pečeť, Tábor - Speciální černé pivo 13°

- 2. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních krvinek

- 2. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Bernard Jantarový ležák s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 3. místo - The Australian International Beer Awards, Melbourne - Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 1.místo v soutěži Zlatý středník - 2006 v kategorii B2C, Praha - Rodinný pivovar Bernard

- CZECH TOP 100, nejobdivovanější firma Vysočiny 2008 - Rodinný pivovar Bernard

- CZECH TOP 100, 3.místo v ČR v oboru potr.a tab.průmysl - Rodinný pivovar Bernard

- 2.místo Pivo České republiky 2008, České Budějovice - Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 2.místo Pivo České republiky 2008, České Budějovice - Bernard Jantarový ležák s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 1.místo - Gothenburg beerfestival 2008, Göteborg, Švédsko - Bernard dark, Speciální černé pivo Bernard

- 1.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Bernard s čistou hlavou

- 2.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Bernard s čistou hlavou jantar

- 2.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Světlý ležák 11°

- 3.místo - Odborná degustační soutěž, Žatec - Polotmavý ležák

- 2.místo - Novinářská anketa "Naše pivo 2007" Praha - značka Bernard

- 1. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Bernard s čistou hlavou jantar

- 2. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Bernard s čistou hlavou

- 1. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

- 2. Místo - Sdružení přátel piva, České Budějovice - Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních krvinek

Zdroj: Protext.cz


Slovenské pivovary varia z roka na rok menej piva. Vlani vyrobili pivovarníci takmer 3,6 milióna hektolitrov piva, čo je najmenej od rekordného roku 2002. Vtedy z rámp pivovarov odišlo k zákazníkom 4,85 milióna hektolitrov piva.

Pivovarníci tvrdia, že za poklesom výroby bolo prudké zvýšenie spotrebných daní v roku 2003, ktoré sa zhoduje s meniacim sa životným štýlom ľudí.

"Vzťah ľudí k pivu sa mení. Vyjadruje to v posledných rokoch rastúci podiel desaťpercentných pív oproti kedysi bezkonkurenčne vládnucej dvanástke," povedal riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Vlani sa podľa údajov združenia vyrobilo 67 percent desiatky, zvyšok pripadol na jedenástku a dvanástku.

"Za rastúcou spotrebou menejalkoholického desaťpercentného piva je jeho vyššia kvalita, ale aj snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka, preto ide viac na odbyt," uviedla hovorkyňa Pivovarov Topvar Drahomíra Mandíková.

Minulý rok potvrdil aj dlhodobý trend poklesu predaja čapovaného piva. "Pivo v sklených fľašiach, plechovkách a najmä plastových fľašiach má už väčší ako 50-percentný podiel z celkového predaja," ilustroval situáciu na trhu s pivom hovorca spoločnosti Heineken Slovensko Roman Krajniak.

Pivo naplnené do plastových fliaš sa stalo vlani hitom sezóny. "Zabodovalo tým, že netreba platiť štvorkorunovú zálohu za sklenú fľašu a odpadli aj starosti s vracaním obalu," povedal predseda COOP Jednoty Bratislava Adrián Ďurček.

Na Slovensku sú stále populárne licenčné české pivá, ktoré má vo svojom sortimente tak spoločnosť Pivovary Topvar (Kozel a Gambrinus), ako aj Heineken Slovensko (Starobrno). Podiel dovozových pív, medzi ktorými jednoznačne prevažuje české pivo, sa udržal ako v predchádzajúcich rokoch na úrovni vyše pol milióna hektolitrov piva.

"Na Slovensko sa nedovážajú len tradičné značky, ako je Plzenský Prazdroj či Budvar, ale prúdi sem najmä sudové pivo z malých českých pivovarov," konštatovala Mandíková. Česi využívajú nižšiu spotrebnú daň na pivo vyrobené v malých pivovaroch, čo im umožňuje v krčmách konkurovať cenou nadnárodným pivovarníckym spoločnostiam.

Jednotkou na trhu s pivom zostáva aj po vlaňajšku spoločnosť Heineken Slovensko. Hurbanovský pivovar vyrobil vlani 53 percent zo všetkého piva. Nasledujú Pivovary Topvar s 36 percentami. Zvyšných 11 percent si rozdelili malé pivovary, kde je jednotkou Steiger Vyhne (5,5 percenta), úspešne rozvíjajúci pivnú turistiku. Rebríček uzatvára Popper Bytča a Banskobystrický pivovar.

Zdroj: Tvoje Peniaze Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák


Nevraživost budějovických výrobců piva se projevuje nejen známkovými boji například o „B. B.“ či „Budweiser“. Zasáhla i archivy.

Budějovický Budvar, n. p., a Jihočeské pivovary, a. s., uzavřely 17. října 2000 dohodu, kterou snad lze laicky označit jako „o vypořádání společné minulosti“.

Podle ní se Jihočeské pivovary zavázaly vyklidit nebytové prostory s archivem v přízemí budovy u areálu Budějovického Budvaru.

Co předat?

Budějovickému Budvaru měly dále do 30. listopadu 2000 předat část archivních dokumentů, týkající se výhradně činnosti tohoto pivovaru.

Má jít například o veškerou dokumentaci jeho známkoprávních sporů. Z listin týkajících se let, kdy byl Budějovický Budvar jen výrobním závodem Jihočeských pivovarů, má mít Budvar možnost na vlastní náklady si pořídit kopie.

Dohoda se opírala o rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR z 15. prosince 1994, které navazovalo na „delimitační“ jednání v rámci kontroly sekce archivní správy ministerstva vnitra v archivu Budějovického Budvaru.

Tehdy bylo rozhodnuto, že archivní fond Budvaru do roku 1948, uložený v podnikovém archivu Jihočeských pivovarů, bude předán Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni a následně depozitní dohodou uložen v archivu Budějovického Budvaru.

Rozhodnuto bylo i o předisponování dalších archiválií, jak to později vyjádřila zmíněná dohoda pivovarů ze 17. října 2000.

Spor o pokutu

V této dohodě pak bylo dále sjednáno, že při prodlení v jejím plnění má Budvar právo žádat smluvní pokutu ve výši 500 korun za den do 31. března 2001, od 1. dubna 2001 pak 1000 korun za den.

V červnu 2001 Budvar konkurentovi nafakturoval podle těchto sazeb první smluvní pokuty za 272 dnů prodlení. BMP je v lednu 2002 zaplatil.

Plnění dohody pak „zamrzlo“. Budvar uplatil v lednu 2005 žalobou na Budějovický měšťanský pivovar jako právního nástupce Jihočeských pivovarů nárok na zaplacení další smluvní pokuty za období od 1. května 2002 do 30. září 2003.

„Měšťani“ namítali neplatnost dohody pro její neurčitost. Mluví sice o „veškeré dokumentaci“ a „veškerých písemnostech“, ale žalobce prý přes opakované výzvy nespecifikoval, jaké konkrétní dokumenty požaduje vydat.

Dohoda je tak prý absolutně neplatná

Budějovický Budvar oponoval, že text dohody je oběma stranám zcela srozumitelný, a pro případ potřeby upřesnění konkrétních listin navrhoval umožnění návštěvy archiváře Budvaru v archivu „měšťanů“ k pořízení jejich výčtu.

Okresní soud v Českých Budějovicích v listopadu 2005 Budvaru nárok na plnění ve výši 426.000 Kč přiznal a krajský soud odvolání zamítl. Oba soudy označily zmiňovanou dohodu o předání archiválií dostatečně určitou a platnou.

Mezi tím v roce 2004 Budvar začal rivalovi fakturovat další sjednanou smluvní pokutu.

Budějovický měšťanský pivovar platit odmítl a naopak požadoval vrácení dosud vyplacených částek. Ty prý při absolutní neplatnosti dohody představují obohacení Budvaru bez právního důvodu.

Opět k soudu

Budvar tedy loni v únoru znovu zažaloval.

Za navazující období od 1. října 2003 do konce roku 2005 uplatňuje nárok na 823.000 korun zmíněné pokuty.

Krajský soud mu 30. listopadu nárok znovu přiznal. Mimo jiné poukazoval na to, že v předchozí již pravomocně rozsouzené obdobné věci obou účastníků byla kladně vyřešena jako předběžná otázka platnost zmiňované dohody, podle níž je pokuta účtována. Mínil, že toto vyřešení je závazné i pro projednávání sporu o plnění ze smlouvy v dalším období.

Vrchní soud v Praze ale tentokrát rozsudek krajského soudu zrušil a přikázal mu, aby se zabýval platností zmíněné smlouvy z namítaného hlediska její (ne)určitosti.

Právní zástupci znesvářených pivovarů tedy znovu stanuli před českobudějovickým soudcem – se zakonzervovanými stanovisky.

Žalovaný tvrdil, že text dohody o předání dokumentů ze 17. října 2000, připravené Budvarem, nevyjadřoval vůli žalovaného.

K tezi o nemožnosti popsat přesně jednotlivé listiny dodal, že archivář žalobce měl ve společném archivu vždycky přístup k veškerým dokumentům a mohl tedy ty požadované přesně určit...

Pod nátlakem?

Podepsání dohody o vydání části archivu zarámoval předseda představenstva BMP Miroslav Leština do doby finanční krize společnosti, které hrozil konkurz. Tehdy byl BMP nucen prodat nemovitost v Ulici Karoliny Světlé,v níž se nacházel také archiv Jihočeských pivovarů. Kupující Budvar prý souhlas vázal podpisem dohody o archivu.

„To jsem řešil jen okrajově, prioritní bylo odvrátit konkurz,“ uvedl Leština. Dohodu prý podepsal, „aniž se zabýval samotnou možností požadované věci vydat“.

Zmiňované smluvní pokuty pak prý platili „v omylu“. Až následné šetření v archivu údajně ukázalo, že požadované dokumenty nejsou nezaměnitelně určeny.

Nechali si udělat právní rozbor a dozvěděli se, že dohoda je neplatná pro neurčitost. Tedy včetně ujednání o smluvní pokutě.

Soudce vyslechl tehdejšího finančního ředitele BMP Martina Trešla. I ten dohodu o předání archiválií podepsal.

Potvrdil, že se tehdy v tíživé situaci snažili prodat majetek nikoliv nezbytný pro provoz a mezi ním byla i bývalá budova ředitelství Jihočeských pivovarů v sousedství Budvaru.

Ten „z pozice silnějšího“ v té souvislosti mj. připravil i onu dohodu o archiváliích. Jejím uzavřením prý Budvar podmiňoval dohodu o koupi nemovitosti za 25 milionů korun. Kupní smlouva i dohoda byly podepsány ve stejný den.

Svědek sám se v této části dohody neangažoval.

Zástupce Budvaru u soudu zopakoval, že BMP bylo „za účasti orgánů veřejné moci“ (ministerstva vnitra) uloženo, aby vydal Budvaru jeho archiv, který spravoval.

To, že BMP dobrovolně uhradil 232.000 korun smluvní pokuty za období do 30. prosince 2001, podle Budvaru potvrzuje, že si byl vědom, že porušuje dohodu, jíž se zavázal archiválie vydat.

BMP v závěrečném návrhu zopakoval názor, že dohoda o vydání archivu je neurčitá a tedy absolutně neplatná. Nezavinil to žalovaný, ale Budvar, který dohodu zpracoval. Žalobce měl do archivu dlouhá léta přístup, mohl tedy vyhotovit přesný seznam toho, co požaduje.

První pokuty platil BMP

v omylu a proto, aby mu v době existenčního ohrožení nevznikaly další závazky k případnému vymáhání.

Dnes prý není možné určit, co se má z dokladů vydat. A je–li některá položka ve výčtu přece jen určitější, pak stanovená smluvní pokuta kryje celý závazek a bude–li BMP zavázán k nějakému plnění z ní, měla by prý být výše poměrně redukována.

Dohoda platí

Krajský soud poté vynesl rozsudek, jímž uložil BMP zaplatit Budějovickému Budvaru požadovaných 823.000 korun s úroky z prodlení.

Soud tedy rozhodl stejně jako v listopadu. Na pokyn Vrchního soudu se přitom znovu zabýval (ne)platností zmíněné dohody o archiváliích ze 17. října 2000.

„Na první pohled se zdá, že je neplatná pro neurčitost, když se v ní hovoří o ,všech´ dokladech, ,všech´ propagačních předmětech a tak dál,“ řekl soudce v odůvodnění.

Otázkou však podle něho je, zda je toto ujednání neurčité jako celek, nebo jen částečně. „A nelze říci, že by bylo neurčité ve svém celku,“ řekl soudce. BMP podle něho rozhodně mohl vydat alespoň některé z požadovaných věcí.

Soudce upozornil příkladmo na požadavek vydat archiválie týkající se výhradně problematiky Budvaru či jeho známkoprávních sporů. „To je jednoznačné vymezení, nelze říci, že by žalovaný nevěděl, o jaké konkrétní věci se jedná,“ pokračoval. Obdobně požadoval–li Budvar doklady o činnosti do roku 1948, kdy byl samostatným subjektem.

„Je možné, že by došlo k tomu, že žalovaný by tvrdil, že to či ono nemá k dispozici, a prokazoval to třeba seznamy svých archiválií. Možná by vznikly pochybnosti, zda vydal opravdu vše, co měl. O to tu ale nejde – on žalobci nevydal nic. Dohoda je přitom dostatečně určitá, aby věděl, co z ní má plnit...“

Nad rámec rozhodnutí soudce poznamenal, že by v atypické věci byla potřebná vstřícnost žalovaného k tomu, aby se ledy pohnuly. „Jenže nebyla dobrá vůle, v tom je problém,“ uzavřel.

Od věci by také nejspíš nebyl nějaký prostředník, nezávislá osoba, která by situaci v archivu prověřila. To už je ale nad kompetence a zadání soudu...

Rozhodnutí není pravomocné.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer


Dánsky pivovar Carlsberg plánuje zrušiť najmenej 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a pobaltských štátoch. Oznámil to vo štvrtok generálny riaditeľ spoločnosti Jorgen Rasmussen. Plánované prepúšťanie označil za súčasť reštrukturalizačných opatrení, ktorými spoločnosť reaguje na neistú situáciu na trhu. Pivovar pokračuje v opatreniach, ku ktorým už pristúpil vo Francúzsku, Británii a Taliansku, poznamenal Rasmussen. Po oznámení o plánovaných reštrukturalizačných opatreniach klesli akcie Carlsbergu o 6 percent. Rušenie 400 pracovných miest vo Francúzsku, Taliansku a Británii oznámil Carlsberg minulý rok.

Zdroj: Ekonomika SME.sk


Dnes a zítra bude v Plzni zasedat předsednictvo Výboru regionů. Po celodenním jednání, které se uskuteční v Měšťanské Besedě, bude následovat večeře v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Politici 27 evropských států ochutnají tradiční českou kuchyni v prostorách, kde dříve kvasilo a dokvašovalo pivo v dřevěných kádích, a kde je dnes největší restaurace v České republice. Zároveň ochutnají pravé plzeňské pivo. Na závěr návštěvy pivovaru dostane každý politik nevšední dárek – pravý český půllitr s vypískovaným sloganem „Pilsner Urquell, oficiální pivo českého předsednictví“.

Prémiový plzeňský ležák Pilsner Urquell už ochutnali politici všech států EU na slavnostním zahájení českého předsednictví, které proběhlo v Národním divadle dne 7. 1. Většina z nich velmi pravděpodobně zná světlé ležáky jako Heineken, Carlsberg, Amstel nebo Krombacher Pils. Ne všichni ale vědí, že tato piva napodobují způsob, jakým byl v roce 1842 připraven Pilsner Urquell. A přeci, dvě třetiny všech světových piv jsou plzeňského typu, a jsou označována jako pils, pilsener. Snaží se přiblížit pravému originálu, pivu vynalezenému v Plzni.

Vynikající plzeňské pivo pomůže politikům oprostit se na konec dne od pracovních starostí. Věříme, že to bude právě vynikající chuť našeho piva, která vytvoří příjemnou atmosféru během jednání,“ říká Václav Berka, sládek Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj vyhrál výběrové řízení a je oficiálním dodavatelem piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské Unie. Piva Pilsner Urquell, ale také Gambrinus 11°, Excelent, Master a Radegast Birell dodá Prazdroj společně s výčepní technikou a sklem na přibližně pět desítek akcí a zasedání v období od ledna do června tohoto roku. „Na jednání, ale i na kulturní akce dodáme přibližně 20 tisíc půllitrů našeho piva. Od partnerství si slibujeme, že přední politici a další představitelé evropské "dvacet sedmičky" ochutnají pravý originál z Plzně. To by také mělo dále napomoci šířit ve světě věhlas českého piva,“ vysvětluje Luděk Kraus z oddělení firemních vztahů.

Výbor regionů je na úrovni EU jakýmsi ministerstvem pro místní rozvoj a rozhoduje o rozdělování dotací na regionální projekty. Během dvoudenního jednání navštíví politici také Pivovarské muzeum a prohlédnou si historické centrum Plzně.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne zaznamenal výstav (predanú produkciu) za rok 2008 v objeme 196 486 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako rok predtým. Zároveň zvýšil export na 3671 hl, predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Teší nás, že sme patrili medzi trojicu pivovarov, ktoré navarili vlani viac piva, než rok predtým. Zvýšili sme aj celkový podiel na trhu a to za situácie, keď celkový výstav slovenských pivovarov za rok 2008, dosiahol 3 558 239 hl, čo bolo o 3 percentá menej ako rok predtým.Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predávame české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varíme 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Pivovar STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Najmodernejšie nerezové a sklenené zariadenia zaručujú kvalitu a hygienu. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


O Pivovar Náchod je pět zájemců

[čtvrtek, 15. leden 2009]

O koupi společnosti Pivovar Náchod od města Náchod se zajímá pět subjektů. Konkrétní nabídku do soutěže vyhlášené v prosinci z nich zatím žádný nepodal. Uzávěrka pro podání nabídek na koupi 100 procent akcií pivovaru je 19. ledna.

Zdroj: Právo Novinky.cz


Nejen v Mnichově mají svůj Oktoberfest. Svátek piva, klobásek a dechovky můžete pořádně oslavit i na opačném konci planety - v chilském přístavu Puerto Varas i v dalších městech, která tady na drsném jihu založili v 19. století němečtí osadníci. A pohled na černovlasé Chilany v zelených kloboucích a kalhotách s „padacím mostem" opravdu stojí za to.

Foto

Elegantní kavárny, domky pobité barevnými šindeli a na březích jezera Llanquihue stovky sportovních rybářů, kteří se sem sjíždějí na lov lososů. Pohodová atmosféra dnešního Puerto Varas ostře kontrastuje s každodenním bojem o holý život, který tu před půl druhým stoletím museli svádět první němečtí kolonisté. Místo ráje na Zemi a rychlého zbohatnutí, které jim doma v Evropě naslibovali agenti chilské vlády, tu na ně čekaly jen zasněžené vrcholky sopek a neprostupné pralesy, jimiž si museli prosekávat cestu ke svým novým pozemkům.

Foto

Boom malých pivovarů

Kvůli naprosté izolaci od okolního světa si německé osady dlouho žily svým vlastním životem, takže si tu dodnes připadáte spíš jako v podhůří Alp než jako v Jižní Americe. Cukrárny nabízejí sladké apfelkuchen, na hlavní třídě stojí budova Německého klubu a z kopce na město shlíží červenobílý kostel, který místní okopírovali podle několika chrámů ve Schwarzwaldu. A když německá kultura, tak samozřejmě nemůže chybět ani pivo.

Foto

Na rozdíl od zbytku Chile, kde vládnou dvě velké značky Cristal a Escudo, je na jihu nabídka zlatavého moku přeci jen o něco pestřejší. Valdivijskému pivu Kunstmann, které mnozí Chilané považují za vůbec nejlepší ležák v zemi, tu v posledních letech zdatně sekundují také výrobky z mnoha nově vznikajících minipivovarů. Jen na posledních pivních slavnostech v Puerto Varas se dalo ochutnat pivo z jedenácti různých míst.

Foto

Nueva Braunau? Chilský Broumov

Pro turistu z Česka může být ale ještě zajímavějším zážitkem návštěva vesnice Nueva Braunau (Nový Broumov), která leží jen pár kilometrů od Puerto Varas. „Většina lidí si myslí, že se jmenujeme podle Hitlerova rodiště Braunau. Vesnici ale založili němečtí kolonisté z Broumova v Čechách," vypráví Pedro Felmer, který si tu před pár lety otevřel vlastní muzeum. Labuť, kterou má východočeské město ve znaku, tu proto najdete na nejrůznějších suvenýrech i na vlajce, která visí na stožáru před muzeem. „A tohle jsou moji předkové, kteří se tu v 19. století usadili," ukazuje na fotografii se jmény Theodor Niklitchek a Marie Stara. „Česká jména? To jsem vůbec nevěděl. Vždycky jsem si myslel, že to byli čistokrevní Němci," diví se.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Libor Hruška | Kráceno


Plzeňský pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje připravuje spuštění matematického modelu, který sleduje toky vody v pivovaru a podle aktuální situace bude optimalizovat jejich využití. Nový systém dokáže odhalit poruchy na potrubích a bude sloužit k optimalizaci provozu vodovodního potrubí. Je to jeden ze základních kroků pivovaru k dalšímu snížení spotřeby vody v rámci projektu mateřské společnosti SABMiller v oblasti trvale udržitelného rozvoje na Zemi.

Postupně bude tento projekt směřovat ke spotřebě pouhých tří litrů vody na jeden litr vyrobeného piva.

Doba utahování kohoutků už je za námi. Proto jsme připravili technicky náročné řešení, které umožní další úspory vody. Matematický model sníží ztráty v distribuční síti a vyladí spotřebu v jednotlivých částech provozu pivovaru, jako je stáčírna, varna či kvasné procesy,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Strategickým záměrem Plzeňského Prazdroje je do roku 2015 snížit spotřebu až na 3,0l vody na 1 l piva, tedy o 31% oproti stávající spotřebě. Ve všech třech pivovarech Prazdroje to představuje roční úsporu 1 200 000 m3 vody, tj. 100% denní spotřeby obyvatel celé České republiky. (Pozn.: Výpočet - denní spotřeba na osobu cca 115 litrů, 10,3 mil obyv.)

Nový matematický model měří průtoky a tlak v potrubí v jednotlivých částech pivovaru, dokáže uměle modelovat různé situace, které mohou nastat. Model optimalizuje síť pro potřebu výroby, zamezí ztrátám tlaku a je šetrnější k potrubí, takže to se méně opotřebovává a pomaleji stárne. Díky modelu lze optimalizovat aktuální tlakové poměry podle požadavků jednotlivých technologií provozu a výšky zástavby v řešené oblasti. Model zároveň okamžitě odhalí sebemenší nežádoucí únik vody, čímž výrazně snižuje pravděpodobnost ztráty vody a šetří vodní zdroje.

Voda je jednou ze základních surovin při výrobě piva a tvoří až 94 procent jeho obsahu. Pod heslem „Více piva, méně vody“ se Plzeňský Prazdroj již od konce 90. let i přes nárůst výrobních objemů snaží soustavně snižovat objem vody používané při výrobě, aby jí zůstalo dost i pro budoucí generace. Zatímco kdysi šlo až o 10 l vody na výrobu 1 l piva, už dnes jsou to v pivovarech Plzeňského Prazdroje pouhé 4,3 l vody. Standardem většiny českých pivovarů je přitom 4,5 – 7 l vody na 1 l piva, světový průměr je 5 litrů vody.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporou energie a minimalizací emisí CO2 je péče o vodní zdroje a úspory vody v Plzeňském Prazdroji nedílným projevem společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


«« « Strana 913 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI