Veľa pivovarov pripravuje na zimu pivá, ktoré sa svojím zložením a chuťou líšia od bežného piva, a taktiež špeciálne vianočné edície.

Do zimných pív sa podľa Petra Blahúta z Bratislavskej pivotéky pridávajú rôzne koreniny, najmä škorica, koriander, ovocné šťavy či pomarančová kôra.

Okrem toho sú „ťažšie“ a niekedy majú aj vyšší obsah alkoholu. Medzi najznámejšie vianočné pivá patria Corsendonk Christmas Ale, pri výrobe ktorého sa používa koriander.

Ďalším je Bush de Noël, čo je vianočná verzia najsilnejšieho bežne vyrábaného belgického piva, má však plnšiu orechovo-sladovú chuť.

Pri tradičnom procese výroby sa do sudov pridáva chmeľ a pivo potom odpočíva štyri až šesť týždňov. Aj známa značka Leffe vyrába vianočnú verziu, Leffe de Noël s príchuťou škorice.

Zdroj: Relax eTrend.sk

V rámci 50. ročníku evropského odborného veletrhu nápojového průmyslu Brau Beviale 2010 v Norimberku se uskutečnila tradiční degustační soutěž nazvaná Evropská pivní hvězda.

Této soutěže se zúčastnil i Pivovar Primátor se světlým ležákem Primátor Premium, který byl v kategorii piv českého plzeňského typu oceněn krásným třetím místem.

Soutěž tradičně pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Největší celosvětové ochutnávky piva se účastnilo přes 800 piv z více než 30 zemí.

Letos je to již podruhé, kdy náchodský ležák Primátor Premium stál na stupních vítězů na mezinárodní soutěži. „Obrovský úspěch sklidil již v červenci, kdy vystoupil na příčku nejvyšší a stal se nejlepším pivem na světě na mezinárodní degustační soutěži World Beer Awards v Londýně,“ připomněla Markéta Flousková.

Světlý ležák tak dokazuje své dlouhodobé kvality a můžete na něj narazit v nejrůznějších zemích Evropy i ve světě jako například ve Švédsku, USA, Anglii, Slovensku, Polsku, Rusku a dalších zemích.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar

Celou řadu akcí připravuje pro svoje návštěvníky po celý rok Pivovarský dvůr Purkmistr v Plzni - Černicích. První adventní víkend tu na rukodělném jarmarku požehnal betlému plzeňský biskup František Radkovský. Podrobnosti k akcím dodává jeden z organizátorů Petr Míč z marketingu minipivovaru.

Až do Tří králů bude zdobit dvůr pivovaru Purkmistr v Plzni-Černicích nový betlém se 13 figurami v životní velikosti, vyřezanými ze dřeva z lípy z nedalekých Letin. Velikostí mu podobný se v Plzeňském kraji nachází pouze ve františkánském kostele v Plzni. Betlému.

Betlém vyřezal ze dřeva 100 let staré lípy poražené v Letinech u Plzně umělecký řezbář Miroslav Kříž (alias Mirek Foxík) ze Smiřic. Ze stejné lípy vyrobil ještě 2,5 metru široký betlém s 23 figurami vysokými 45 centimetrů jako dar letinskému kostelu. Bude posvěcen 19. prosince při mši svaté.

Zdroj: Rozhlas.cz | Tisková zpráva

Likvidačné zvýšenie spotrebnej dane o 72% iba pre STEIGER

Najstarší slovenský pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyzýva poslancov NR SR, aby neschválili 100 000 hektolitrov (hl) ako novú hranicu výroby piva pre malé pivovary, pretože to bude znamenať pre tento slovenský pivovar zvýšenie spotrebnej dane až o 72%! Pre STEIGER s výrobou 160 000 hl tak stúpne daň prvý raz pri preradení medzi veľké pivovary a druhý raz pre nárast dane o 27 %. Zrušenie doterajšej hranice pre malé pivovary do 200 000 hl tak postihne STEIGER ako jediný pivovar. Prinúti ho znížiť výrobu o cca 60 000 hl a prepustiť cca 50 zamestnancov, lebo v skupine veľkých pivovarov nie je STEIGER konkurencieschopný. Zároveň tak paradoxne štát dostane menej na daniach, pretože pivovar bude platiť spotrebnú daň len zo 100 000 hl a navyše štát príde aj o príslušnú časť DPH, daní zo miezd prepustených zamestnancov a odvody za nich. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Zároveň varoval, že situácia môže byť ešte dramatickejšia. Investori pivovaru sú totiž posledným vývojom znepokojení .

,,Dnes ma dokonca jeden z akcionárov požiadal o zvolanie mimoriadného zhromaždenia, s bodom rokovania o ukončení výroby. Z pohľadu investorov je to logické. Pivovar, ktorý má ambície rásť - čo sme v posledných rokoch dokazovali, sa nemôže rozvíjať pri výrobe pod 100 000 hl. V takom prípade je naozaj ekonomickejšie pivovar zavrieť a pivo prípadne dovážať. Tak to urobil napríklad pivovar v Poprade. Za posledné 4 roky sme získali pre pivovar STEIGER a pre Slovensko cez 7,5 mil. EUR investícií a tieto sú pripravovaným administratívnym krokom ohrozené. Navrhujeme preto ponechať hranicu 200 000 hl pre malé pivovary, tak ako je to bežné v Európe“, varoval J.Vysloužil.

Vyhniansky pivovar je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473, čo je rarita aj v rámci Európy. Slováci môžu byť na túto skutočnosť právom hrdí. V súčasnosti je trhovou trojkou v produkcii piva na Slovensku. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého dvojstupňového kvasenia v spilkách a ležiackých tankoch.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Pokud každoročně očekáváte příchod Mikuláše, čerta a anděla se znepokojením, zda jsou vaše hříchy v normě, anebo si vás čert odnese s sebou do pekla, připravte se letos na jejich příchod jinak. Ochutnejte Čertovský speciál z jihlavského pivovaru, třeba vám pak za pekelnou branou nějaký ten poklesek odpustí.

Ačkoli se legendy vyprávěné o svatém Mikuláši různí, jisté je, že české děti navštěvuje tato postava s dlouhým bílým vousem v biskupském oděvu již od 13. století. Vždy v předvečer svého svátku obchází v doprovodu čerta a anděla dům od domu a hodným dítkům naděluje pamlsky, pro ty zlobivé má připravené brambory a uhlí.

Aby si letos mikulášskou noc a rej všech rohatých užili i všichni dospělí, připravila pivovarnická skupina K Brewery pouze pro adventní čas další pivní specialitu, vařenou tentokráte v jihlavském pivovaru. Nese jméno Čertovský speciál a jedná se o 16% pivo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů. Má andělsky bohatou, jemně narůžovělou pěnu, mikulášsky vyváženou plnost a hořkost. A co je hlavní - je čertovsky dobrý.

„Doba adventu a Vánoc je časem radosti, Mikuláš navíc naděluje různé dobroty. Protože jsme i my chtěli přispět k tomu, aby toto období přinášelo pivařům radost, a dopřát jim pořádnou porci nadílky, připravili jsme pro ně silnější pivo,“ uvádí Jaromír Kalina, sládek pivovaru v Jihlavě. Dodává, že vzhledem k tomu, že jde o Čertovský speciál, měli by k němu konzumenti přistupovat stejně jako k samotnému vládci pekel, tedy s pokorou.

Tento čertovský speciál s obsahem alkoholu 7,1 % obj. a stupňovitostí 16,2 % bude k dispozici ve vybraných restauracích. Spotřebitelé jej budou moci ochutnat v podnicích zapojených do programu „Cesta pivních znalců“, ale čepovat jej budou i další hospody po celé České republice, celkem se bude jednat o zhruba 400 provozoven.

Čertovský speciál je po Velikonočním Krasličáku a Svatováclavském pšeničném speciálu již třetím speciálním pivem z nabídky K Brewery v letošním roce a firma chce v tomto trendu pokračovat i v budoucnu.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

S mírným a opatrným optimismem hledí velké tuzemské pivovary na příští rok. Očekávají, že pokles spotřeby a trhu bude menší než letos. Celý trh by podle odhadů měl letos kvůli vlivu krize, menší ochotě Čechů utrácet a zejména kvůli lednovému nárůstu spotřební daně u piva o třetinu klesnout asi o 12 procent. Příští rok by ale mohl pokles činit řádově pouze procenta.

„V příštím roce se pokles zpomalí, odhaduji na tři až pět procent. Stále tedy bude výstav klesat, kumulativně od roku 2008 to bude až o 25 procent. Důvodem je postupné překonávání krize a růst spotřeby. Zejména doufáme v opětovný růst exportu,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

V letošním roce pivovary zřejmě podle odhadů svazu vyvezou méně piva než loni, a to až o 12 procent. Tuzemské pivovary vyvážejí převážně do zemí EU, které rovněž trpí krizí, takže spotřebitelé v nich konzumují méně piva z dovozu. „Všechno shora uvedené potvrzuje, že jsme v nejhorší krizi od sametové revoluce,“ podotkl Veselý.

Generální ředitel tuzemské jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, Douglas Brodman deníku E15 řekl, že odhad letošního dvouciferného poklesu považuje za realistický. Zvýšení spotřební daně mělo podle něj zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu. Ani stát přitom podle něj nevybral na spotřební dani očekávanou částku.

Podle Brodmana se přitom i nadále projevují nepříznivé vlivy, jako například přesun pivařů z hospod a restaurací k balenému pivu, což dále snižuje útratu za pivo. „Zpomalení ekonomiky pokračuje a se snižujícím se disponibilním příjmem občanů a vládními úspornými opatřeními se díváme do budoucnosti s opatrným optimismem,“ uvedl.

„Jsem přesvědčen, že to bude mírný pokles, menší než je letos,“ řekl nedávno novinářům generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář, podle něhož by mohl pokles dosáhnout nejvýše pěti procent. Tento odhad ale podle něj vychází i z předpokladu, že se již spotřební daň u piva dále nezvýší. Také podle údajů Staropramenu pokračuje trend přesunu od točených piv k baleným, navíc také stoupá dovoz levných piv z Polska do obchodních řetězců, které je nabízejí jako své levné privátní značky.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Třicet dva malých pivovarů soutěžilo v sobotu v horském hotelu Belvedér na Železné Rudě o titul Pohádkové pivo pro rok 2011.

„Soutěžilo se v pěti kategoriích, a to světlý ležák, tmavý ležák, polotmavý a tmavý ležák a ve speciálech vrchně a spodně kvašených. Porota tedy celkem mohla ochutnat celkem 101 přihlášených vzorků z 32 malých pivovarů, z nichž tři byly pivovary německé,“ říká za organizátory třetího ročníku soutěže Pohádkové pivo František Strnad.

Nejvíce vzorků bylo stejně jako v jiných letech přihlášeno v kategorii světlých piv. Bylo jich celkem třicet čtyři.

„Porotci to ani tentokrát neměli vůbec jednoduché. Ochutnat tolik vzorků a vybrat ty nejlepší bývá téměř nadlidský úkol. Přesto byla i letos porota fundovaná. Zasedli v ní například degustátor Jan Petříček, sládek pivovaru Purkmistr Petr Krýsl, majitel pivovaru Permon ze Sokolova Ladislav Sas nebo výkonný ředitel české skupiny K – Bewery Jiří Faměra a mnozí další,“ pokračuje Strnad.

I když soutěž o Pohádkové pivo je prestižní záležitostí, pivovarníci to jako souboj na ostří nože vůbec neberou.

„Jde hlavně o to sejít se, společně se pobavit, zasoutěžit si, ochutnat své výrobky a hlavně vyměnit si zkušenosti z výroby i prodeje piva. Všichni jsme pivovarníci z malých pivovarů, a proto je dobré scházet se. Letos byl o soutěž obrovský zájem i mezi veřejností. Kapacita hotelu ale všechny zájemce nemohla pojmout a mnozí odcházeli zklamaně domů. Jiné zas odradilo počasí a sjízdnost komunikací. Přesto nic dobré náladě a soutěžnímu duchu nechybělo,“ dodal Strnad.

Setkání pivovarníků na Belvedéru bylo hodnoceno kladně.

„Musím uznat, že soutěž zde na Železné Rudě lze hodnotit pouze v superlativech. Dosud jsme měli v republice tři nejvýznamnější degustátorské akce. Teď už máme čtyři, protože to, co vidíme na Belvedéru, už dávno není jen přátelská ani krajová akce, a to je naprosto úžasné. Já jakožto degustátor jsem byl maximálně spokojen s kvalitou přihlášených piv. V republice máme téměř 110 – 115 malých a středních pivovarů a každoročně jich přibývá. Stoupá i konzumace jejich výrobků. Malé pivovary dokazují, že umějí vařit dobrá piva, a i když se občas některé pivovary snaží experimentovat s různými speciály, pořád zůstáváme u českého základu,“ hodnotil akci pro Deník člen poroty, degustátor a autor projektu Pivní cesty Václav Fiala.

Nejprestižnější kategorií v každé pivovarské soutěži bývá kategorie světlý ležák a i vítězství v ní je nejvyšším oceněním pro pivovar. Z Belvedéru si první cenu odvezl pivovar Formánek z Hostivic u Prahy. V Plzeňském kraji přesto zůstala dvě ocenění. Třetí místo v kategorii speciálů získal pivovar Purkmistr z Plzně a třetí místo v kategorii polotmavý ležák domácí pivovar Belvedér.

„Vítězný pivovar Formánek je malý pivovar z Hostivic. Je příkladem toho, že i nové, začínající podniky dokáží uvařit kvalitní pivo a zvítězit. Každý, kdo sem přijel, je pro mě vítězem, protože při takovém setkání opravdu kvalitních pivních značek a chutí je vítězem opravdu každý. Jen někdo si navíc odvezl diplom,“ dodal Fiala.

Mezinárodní soutěž pivovarů doprovodila pravá nefalšovaná šumavská zabijačka, mikulášská zábava a živá hudba. V programu vystoupily i kapely Obšuka a WYJOU.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Tradice je tradice, řekl si jednoho dne Ivan Hojdar. Na Šumavu odešel z Prahy před pár lety, i s rodinou a to hlavně kvůli přírodě a životnímu prostředí. Původní profesí je stavební inženýr, teď žije přímo na hranici národního parku a v nedalekém Vimperku provozuje Šumavský pivovar. Pivo se tady díky němu znovu vaří po dlouhých 43ti letech.

Obnovení piva ve Vimperku je tak trochu náhoda. Manželé Hojdarovi koupili historický dům v centru města a teprve pak přišel nápad vařit šumavské pivo.

„Momentálně tu vaříme dvakrát do týdne, máme sice větší možnost vařit vícekrát, ale nám to stačí,“ říká sládek Josef Troub.

Mezi místními i turisty je zájem nejenom o místní pivo, ale také o komentované prohlídky pivovaru.

Turistům, kteří jezdí na Šumavu kvůli přírodě národního parku se tak nabízí další doplňková možnost a atrakce. Podle majitele sem jezdí Češi i Němci:

„Češi sem jezdí v létě na kole nebo pěší turistiku, v zimě na lyže. Velkou klientelu tvoří i Němci, kteří se tu buď narodili nebo to mají z Bavorska blízko,“ říká majitel pivovaru Ivan Hojdar.

Pivovarnictví ve Vimperku zažilo největší rozmach v 19. století. Nová historie vaření piva v Šumavském pivovaru se píše pouze tři měsíce. Jak dlouho obnovená tradice vydrží, to se teprve ukáže.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Michaela Vydrová

Ač tomu již nikdo nevěřil, tak podkováňský pivovar opět ožívá. V březnu by měla proběhnout první várka. Dne 26.11.2010 v odpoledních hodinách překročila bránu pivovaru dvounádobová 80hl varna a reportáž ZDE.

Na druhou stranu kutnohorský pivovar je již zcela bez technologie - vyřezáno, tento víkend 26-28/11 skončily ve šrotu poslední věci. Bez komentáře.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Obec v minulosti vlastnila pivovárečné právo. V těchto dnech tomu je rovných 640 let, co svolení mít svůj vlastní máz Lipnickým udělil Karel IV.

Panovníkem podepsaný vzácný list konšelé získali v listopadu 1370 z rukou královského purkrabího Mikuláše z Vícemilic. Mok ze sladu a chmele se ovšem pod lipnickým hradem už nevaří.

Zato více než půl roku uplynulo od letošního 1. května, kdy v Lipnici narazili první soudek speciálního piva nazvaného Haškův ležák. Pro hostinec U České koruny ho vaří humpolecký rodinný pivovar Bernard.

„Speciální kvasnicové pivo není jinde k dostání, stalo se významným lákadlem pro turisty,” říká Haškův vnuk Richard Hašek. S nápadem připravit ojedinělé pivo přišel jeho syn Martin, který obsluhuje hosty v hospodě U české koruny, v níž jeho pradědeček napsal tři ze čtyř dílů Osudů dobrého vojáka Švejka ve světové válce.

„Myslel jsem, že by nebylo od věci připravit speciální pivo pro Lipnici a vůbec pro celý Haškův kraj,“ vysvětluje spisovatelův pravnuk. Recepturu dvanáctistupňového světlého ležáku na základě klasických postupů vymysleli sládci v Humpolci.

„Jde o nepasterizované a nefiltrované pivo, prakticky totožné s pivem, které na počátku 19. století pil Jaroslav Hašek,“ tvrdí Zdeněk Mikulášek, manažer komunikace pivovaru Bernard.

Nefiltrovaný ležák se na Lipnici zatím dodává pouze v sudech. „Jakmile se pivo zavede, připravíme do distribuce také dvoulitrové láhve s klasickým patentním porcelánovým uzávěrem,” předpokládá Stanislav Bernard z humpoleckého pivovaru.

Co to je žízeň, Jaroslav Hašek popisuje na brzy sto let staré epizodě. „Žízeň je následkem včerejší žízně. Z toho se člověk nedostane tak brzy. Znal jsem jednoho truhláře, ten se nejdříve opil na Silvestra 1910 a prvního ledna měl takovou žízeň a bylo mu tak špatně, že si koupil herynka a pil znovu, a tak to dělá denně už po čtyry roky a nikdo mu nepomůže, poněvadž si vždycky v sobotu koupí herynky na celej tejden. Je to takovej kolotoč, jak říkal jeden šikovatel u 91. pluku,” vypravuje Hašek ústy nesmrtelného Švejka.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor a foto: Ivo Havlík

Žatecký Chrám chmele a piva rozjel výrobu vlastního minipivovaru. Od včerejška točí Chmelový ležák a od příštího týdne Žateckého samce, který se v Žatci vařil už ve 13. století. Za čtrnáct dní se dočká premiéry Chrámové tmavé, pivo určené spíše pro ženy.

"Všechna naše piva budeme prodávat za stejnou cenu. Půllitr za 25 korun nebo jedno euro, třetinku za 15 korun," uvedl ředitel chrámu Jiří Vent.

Minipivovar je součástí restaurace U orloje v areálu chrámu. Dvě nádrže o objemu 750 litrů stojí přímo vedle výčepu, spilka a tanky se zrajícím pivem jsou v zadní části hospody. Do pípy je přivádějí chlazené trubky, aby mělo pivo co nejlepší kvalitu i teplotu.

Na vaření všech tří nových žateckých piv, která se vyrábějí z místního chmele, vody a českého sladu, dohlíží sládek František Procházka.

Hospoda od svého listopadového otevření láká hodně Žatečanů. "Máme připraveno 2 800 piv. Doufám, že s ním aspoň týden vydržíme," prohlásil Vent.

Chrám chmele a piva

Chrám je turistická atrakce v bývalých chmelařských budovách na Pražském předměstí v Žatci.

Vedle minipivovaru chrám zahrnuje například muzeum, bludiště, rozhlednu a orloj.

Zřízení chrámu stálo zhruba 250 milionů korun. Chrám je ale zatím hotový jen částečně.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Foto: Iveta Lhotská

Platím do 300 Kč (plus poštovné) za JEDNU plnou láhev piva z kterékoliv z těchto zemí: Bhutan, Malajsie, Rwanda, Kajmanské ostrovy, Turk and Caicos Islands, Mali, Liberie, Guinea, Uganda, Gabon, Svatý Vincent, Grenada, Guadaloupe, Kongo, Botswana, Gambia, Sudan, Malawi a Nová Kaledonie ... víte-li o někom, kdo do jmenovaných států cestuje, prosím dejte mi tip. Díky. Kontakt na mě: Libor Vojáček - czechbeerman@seznam.cz - tel: 723418233 (CzechBeerMan) ... díky

Nabídka speciálních piv je u nás stále omezená a to i přesto, že jejich obliba roste. Vstříc konzumentům vychází i pivovar Holba, který pravidelně rozšiřuje svoji nabídku o Holbu Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51, určený pro vánoční období.

Jedná se o jedinečné pivo, které v Holbě vaří pouze dvakrát ročně a v omezeném množství. Letos se na trh dostane 1500 hl polotmavého speciálu v lahvích i sudech začátkem prosince. Jde o vánoční dárek všem pivním fajnšmekrům a v Holbě si s ním pěkně vyhrají. To se promítá do jeho osobitých chuťových vlastností, které ovlivňuje světově proslulý český chmel Žatecký poloraný červeňák a slad z moravských ječmenů. Při výrobě speciálního Šeráku se používá hned několik druhů sladu - barevný, karamelový a míchaný; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho jemné hořkosti a aroma.

„Speciál chmelíme v několika fázích, většinou na třikrát s tím, že poslední dávku přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné chmelové aroma a přitom se nezvyšuje jeho hořkost, která i když je vyšší, zůstává lahodná“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády jim připijí také ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí 10 - 12 dní a celých 70 dní pak dozrává, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Podle sládka nejde o pivo k zahnání žízně, ale o zlatý mok , jehož konzumace je spojena s výjimečným zážitkem, proto se ideálně hodí na slavnostní stůl. Každoročně je o Šerák Speciál velký zájem, takže pivovarníci předpokládají, že v nabídce letošní speciál vydrží do začátku nového roku.

O celoroční produkci speciálu v Holbě zatím neuvažují, i nadále by měl zůstat pouze sezónním zpestřením nabídky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Milovníci pěnivého moku se konečně dočkali. Minipivovar začal točit vlastní ležák.

První džbánek nového druhu piva byl ve čtvrtek slavnostně načepován v restauraci U Orloje v areálu Chrámu Chmele a piva v Žatci.

Pivo bylo vyrobeno v minipivovaru, který je součástí restaurace a nápoj dozrává a točí se přímo před očima hostů. Je to další atrakce pro turisty a návštěvníky města, ale i domácí obyvatele, kteří mají rádi chmelovou a pivní symboliku. Jde o dvanáctistupňový světlý ležák.

Půllitr se v restauraci prodává za 25 korun, nikde jinde se koupit nedá.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Libor Želinský

Vyjádření Soni Markové, členky náchodského zastupitelstva a poslankyně Parlamentu ČR, a náchodského zastupitele Josefa Kindla, k situaci pivovaru Náchod.

Klub zastupitelů za KSČM v minulém volebním období vždy vystupoval a hlasoval proti prodeji Pivovaru, který byl ve vlastnictví města Náchoda. Ve svých vystoupeních na jednání zastupitelstva i ve sdělovacích prostředcích poukazoval na nesprávnost rozhodnutí městské rady a Zastupitelstva města Náchoda v této věci. Svůj postoj nikdy neměnil. Klub KSČM dlouhodobě zastává názor, že se majetek města nemá rozprodávat, pokud je ziskový a přináší potřebné příjmy. Pivovar totiž nebyl ve skutečnosti nikdy prodělečný a dodnes je ve své činnosti úspěšný.

Před komunálními volbami v roce 2010 představitelé města, kromě KSČM, zřejmě v honbě za získáním finančních prostředků za každou cenu, mnohdy souhlasili i s pro město nevýhodným odprodejem majetku.

Zdroj: KSČM.cz | Autorka: Soňa Marková, zastupitelka města Náchoda a poslankyně PČR | Josef Kindl, zastupitel města Náchoda | Tiskový úsek ÚV KSČM

Pivně inteligentní výčep. Takovým titulem se může od včerejška pochlubit plzeňský Klub malých pivovarů. Stal se totiž prvním mimopražským členem asociace P. I. V., která sdružuje hospody, v nichž se čepovaná piva obměňují.

„Naším cílem je povznesení pivní kultury. Přišlo nám vždycky líto, že na láhvi vína se dočtete, odkud víno je, viničnou trať, jméno, výrobce a na flašce piva se nedozvíte téměř nic. A u čepovaného nemáte informace vůbec žádné. Maximálně vám výčepní řekne značku, ale často ani neví, jaký je obsah alkoholu ,“ říká Jiří Stehlíček z aliance. Výčepy, které do ní patří, musí mít na viditelném místě takzvané pivní listy, z nichž se zákazník dozví podrobnější informace o pivu, které zrovna pije. „Dostala se nám do ruky brožurka z Holandska, kde bylo uvedeno pětapadesát hospod. Je výborné, když pak někam jedete na dovolenou či na služební cestu, že si nalistujete, která hospoda je do projektu zapojena a měla by to být garance kvality. Chceme, aby to tak bylo i v našem případě,“ vysvětluje Stehlíček. Proto nechtějí počet členů za každou cenu rozšiřovat. „Pečlivě si vybíráme, koho vezmeme. Stanovili jsme půlroční zkušební lhůtu, kdy provedeme několikrát anonymní kontrolu. To čeká i klub malých pivovarů,“ dodává. Kromě informací o čepovaných značkách je také podmínkou, aby měla obsluha dostatečné znalosti o pivu. „Pivo je to hlavní. Majitelé k němu musí mít vřelý vztah a skvěle se o ně starat,“ doplňuje.

Výhodou, kterou členství v alianci přináší, je možnost propagace provozovny ve městech, kde se nacházejí další hospody do projektu zapojené. A také možnost prezentovat jinde pivovary z regionu. „Dorazíte s pivy, která se vyrábí ve vašem okolí, a zpět si přivezete značky z jiného regionu,“ konstatuje.

„Toho chceme rozhodně využít. Připravujeme se, že v zimě přivezeme do pražských aliančních hospod například pivo z pivovaru Chyše. Důležitá je pro nás i dobrá informovanost o pivech,“ sdělil Petr Strnad z Klubu malých pivovarů. Na čepu jsou tady každý den čtyři různé druhy piva, které se obměňují.

V alianci P. I. V. je v současné době pět provozoven, další dvě, včetně té plzeňské, jsou ve zkušební lhůtě. Podle Stehlíčka jsou vyhlédnuté už některé další hospody. Mezi nimi žádná z Plzeňska není.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Jana Nathanská

Vychutnat si pivo v atmosféře první poloviny minulého století budou moci milovníci zlatavého moku o letošních Vánocích.

Plzeňský Prazdroj totiž připravil limitovanou sérii jednolitrových lahví piva Pilsner Urquell, ve stylu, který k této době odkazuje. Nechybí replika dobové etikety a tradiční keramický uzávěr. Do oběhu půjde patnáct tisíc těchto láhví. Klasických půllitrových je přitom v oběhu zhruba sto milionů.

Do vánočních balení bude navíc přibalen buď keramický korbel na pivo nebo dva keramické podtácky. „Korbely jsou vyhotoveny ve třech designových variacích s různými dobovými symboly,“ dodává tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Symboly se objeví i na podtáccích.

Sada by se podle zástupců pivovaru měla stát předmětem zájmu sběratelů pivních předmětů.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

„Navařit pivo to není problém, ale narazit ho, no nevím.“ Taková slova pronesl kapitán fotbalistů Viktorie Plzeň Pavel Horváth, když měl ve čtvrtek načít soudek s pivním speciálem Půlmistr.

On sám jej dvaadvacátého října navařil. „Doufám, že až budeme dělat další várku, některá písmenka se budou moci z názvu vymazat,“ dodal s úsměvem.

Jeho spoluhráči Jan Rezek a Petr Jiráček se pak jali pivo sobě i hostům čepovat. Na jejich počínání dohlíželi pivovarští odborníci.

Podle sládka Václava Berky má pivo pět a půl procenta alkoholu a hořkost třiatřicet. Barva je někde mezi polotmavým a tmavým pivem. „Vařili jsme to tak, aby barva připomínala vzácný kov, ale jaký to je ještě trošičku obestřeno tajemstvím, tak proto ta tmavá barva,“ vysvětlil Berka.

Není to poprvé, co Gambrinus navařil tmavší typ piva. „Kdysi se dělal Senátor, pak Diplomat. A když se podíváme ještě do hlubší historie, vařila se tu Černá Plzeň. Byla oblíbená a měla velmi pěknou etiketu, kde bylo panorama města s katedrálou svatého Bartoloměje,“ doplňuje Berka.

Půlmistra se v pivovaru navařili pouze dva sudy. Zda se bude tmavé pivo v Gambrinusu vyrábět ve větším, Berka nevylučuje. „Uvidíme, jak bude hostům chutnat tohle pivo. Každopádně ničemu se nebráníme. Kdo ví?“ sděloval trochu tajemně.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Pivovarnícka spoločnosť SABMiller kúpi argentínsku spoločnosť CASA Isenbeck, čím vstupuje na trh, kde dominuje najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete Anheuser-Busch InBev. Tá kontroluje na argentínskom trhu až 74-% podiel.

Analytici odhadujú, že SABMiller, druhá najväčšia pivovarnícka skupina sveta, zaplatí za CASA Isenbeck nemeckému vlastníkovi, pivovarom Warsteiner, 43 miliónov USD (32,24 milióna eur). S 3-% podielom na argentínskom trhu sa stane miestnou trojkou po firmách AB Inbev a Heineken. Druhá z nich kontroluje 22-% podiel na trhu.

Firma so sídlom v Londýne plánuje z Argentíny zásobovať Paraguaj, Uruguaj a južné oblasti Brazílie. K tunajším značkám chce časom pridať aj svoju značku Peroni, ktorá by si mala v Argentíne rýchlo získať popularitu medzi tamojšou početnou komunitou Talianov.

Aj keď kontrakt z finančného hľadiska nie je veľký, podľa analytikov je to prvý výraznejší vstup spoločnosti SABMiller na trhy Latinskej Ameriky od roku 2005, keď firma získala spoločnosť Bavaria a s ňou závody v Kolumbii, Peru, Ekvádore a Paname. Teraz očakávajú, že ďalší krok urobí SABMiller na trh Brazílie.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | TASR

Město bez pivovaru jako by nebylo a pivovar bez pivních lázní... Byl by hřích lidem nenabídnout možnost vykoupání se v kvasnicovém pivu a nedat jim při tom možnost vypít piva, kolik si jen budou přát.

Počátky rožnovských lázní sahají do roku 1796, kdy tam přivedl první lázeňské hosty krajský fyzik dr. František Kročák. Jednalo se o lázně žinčicové, u nichž bylo počítáno s léčivými účinky teplého ovčího mléka. Roku 1820 nechala vrchnost postavit první léčebný ústav, v němž byly pacientům poskytovány vodní koupele.

Od 1. listopadu roku 2010 je lázeňství v Rožnově pod Radhoštěm opět obnoveno. Pro návštěvníky je připravena celá řada procedur, které se postarají jak o tělo, tak o duši.

Mezi velmi oblíbené procedury u mužů patří pivní koupel, kdy po dobu procedury lze konzumovat pivo v neomezeném množství. Dámy ocení aromaterapii nebo detoxikační a redukční zábal u které ho je garance vrácení peněz při menším úbytku na ploše těla menší než 15 cm. I senioři si zde přijdou na své, jemná bylinná aromaterapie je velmi oblíbená zejména u této věkové skupiny.

Po relaxaci lze posedět v kavárně, nebo posedět u piva přímo v pivovaru. Lázně si lze rezervovat i pro soukromé akce.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Marcel Vašut