Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Aj keď pre Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne je vývoz je zatiaľ iba doplnkom k domácemu predaju, vyhnianskych pivovarníkov tešia dvojciferne rastúce percentá exportu. Za 3 štvrťroky tohto roku STEIGER vyviezol 5164 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o takmer 35 percent viac ako pred rokom. Výsledky sú o to zaujímavejšie, že ich nesprevádza žiadna aktívna propagácia značky STEIGER na zahraničných trhoch. Informoval o tom vedúci marketingu Emil Mihálik.

,,Rastúci záujem v zahraničí pripisujeme aj tomu, že tamojší zákazníci vedia oceniť kvalitu tradične vyrobeného piva. Maďarsko sa pre nás stalo nosnou exportnou krajinou, kde sme zaznamenali za prvých deväť mesiacov tohto roka predaj na úrovni 3144 hl, čo predstavuje viac ako 10 percentný medziročný nárast. Maďarom chutí hlavne tmavé pivo STEIGER 11% a pozitívne ohlasy sú aj na nealko STEIGER FREE. Tento rok sa STEIGER čapoval okrem iného aj na športovom podujatí Formula 1. Tohtoročnou novinkou je predaj v obchodných reťazcoch po celom území Maďarska“, povedal E.Mihálik.

Maďarsko sa stalo číslom jedna pre export STEIGRA už v roku 2008, nasledujú ho ČR, Rakúsko, Litva, Fínsko, Rusko a Francúzsko. Kým v roku 2007 exportoval pivovar len symbolických 47 hl, vlani už vyviezol 3671 hl piva. V roku 2010 sa chce STEIGER dostať vo vývoze cez hranicu 10.000 hl.

Pivovar STEIGER Vyhne, a.s., vďaka vykonaným opatreniam, dokázal aj v tohtoročných sťažených podmienkach hospodárskej krízy a všeobecného poklesu spotreby piva, vylepšiť svoje hospodárenie. Za prvých 9 mesiacov 2009 v STEIGRI zvýšili tržby o 1,1 percenta na úroveň 11,464 mil. €. Hospodársky výsledok sa za porovnávané obdobie zvýšil o takmer 40% a dosiahol 1,044 mil. €. Pivovar od začiatku roka predal na Slovensku spolu 231 176 hl piva vlastného i distribuovaného pre české pivovary, čo bolo iba o 6 % menej ako za rovnaké obdobie roku 2008. Vo Vyhniach varia značky STEIGER, SITŇAN, KACHELMANN, STEIN, ale aj privátne značky obchodných reťazcov. Pivovar STEIGER zároveň zabezpečuje distribúciu Budejovického Budvaru, Zubra a Litovelu. Hospodárenie firmy vylepšuje aj výroba a predaj vlastného úspešného a obľúbeného nealkoholického nápoja KolaLoka a licenčnej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001 a zamestnáva cca 181 pracovníkov.

,,STEIGER si už tretí rok s prehľadom udržiava v SR tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Tohtoročný výstav piva zo STEIGRA je lepší ako u väčšiny konkurencie, čo sa prejavilo zvýšením trhového podielu na cca 8 percent. Spotrebiteľ sa už naučil rozoznávať kvalitné piva a trendom sa stáva pivná klasika. Zákazníci si uvedomujú, že poctivé pivo musí dostatočne dlho ležať a byť uvarené z kvalitných surovín a to pri zachovaní prijateľného pomeru ceny a kvality. Len moderné výrobné zariadenia s dokonalou čistotou zaručujú, že pivo už pri zrode dostane to, čo potrebuje. Najmodernejšia várňa, nerezové potrubia, nové spilky a klasické ležiacke pivnice, umožňujú v STEIGRI variť klasické pivo moderne. Práve spojenie tradícií a moderných technológií garantuje kvalitu piva STEIGER“, uzavrel E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Co budeme pít? Přesně takto se ptají už několik týdnů milovníci lounského piva při společných posezeních v hospůdkách u orosené sklenice.

Jistě, značek je na výběr řada, ale pro patrioty prostě „Louny jsou Louny“...

A za to všechno mohou zprávy, které se šíří přímo z pivovaru, samozřejmě šeptem, že se značka ruší. Dokonce už i někteří hostinští přemýšlejí, ke kterému pivu budou mít jejich štamgasti asi nejblíž.

Někdo „ví“, mnozí „slyšeli“, ale zda pivo skutečně končí, to zdaleka tak jisté není. Po dotazu na majitele, společnost Heineken, se nám dostala řada informací, jen ne přímá odpověď.

Milovníci pěnivého moku se bát nemusí. Hurá, pivo tedy bude! No jo, ale jaké?

Pivo v Lounech snad zůstane

Mezi lidmi ve městě ovšem v posledních týdnech kolovaly zprávy, že tradiční značka má zmizet z trhu.

Tradiční produkt, lounské pivo, už na trhu nebude. Produkce v Pivovaru Louny se ruší, budou se tam však stáčet jiné značky. Takové spekulace kolují v posledních několika týdnech mezi lidmi v Lounech.

Bylo jich tolik, že jsme se nakonec pro jistotu obrátili s dotazem na společnost Heineken, která Pivovar Louny vlastní, jak je to doopravdy.

Jasné a úplně jednoznačné odpovědi, zda se značka Louny ruší či zůstane dál, se nám z úst mluvčí Kateřiny Eliášové nedostalo. Z jejího vyjádření se dá ale vyvodit, že lounské pivo se bude vyrábět i nadále. Alespoň prozatím.

Značka Louny zaujímá i nadále významné místo v našem portfoliu značek jako regionální podporovaná značka. Má své nezastupitelné místo v regionu, je součástí místního kulturního, sociálního a sportovního života,“ odpověděla K. Eliášová.

Je faktem, že lounský pivovar podporuje ve městě řadu akcí, například Letní lounské vábení, slavnost rozsvícení vánočního stromu a další. Letos se k nim přidala také podpora fotbalového klubu; smlouva o sponzorské spolupráci dosahuje výše 800 tisíc korun. Také už existuje smlouva mezi firmou a radnicí na další spolupráci v roce 2010.

Problémů je dost a dost

Jedním dechem však Kateřina Eliášová shrnula celkovou situaci na pivním trhu, která moc důvodů k optimismu nedává. I toto odvětví totiž drtí ekonomická krize. „Ta ovlivňuje pokles pivního trhu všeobecně a tedy i naše prodeje. Má také značný dopad na export našich značek,“ uvedla mluvčí Heinekenu. Firma tedy bude muset na tuto situaci nějakým způsobem dříve či později reagovat.

Mluvčí připomněla i navrhovaný nárůst spotřební daně na pivo a daně z přidané hodnoty, což prodejům také nepomůže. Navíc se v ČR stále více začíná pít pivo doma, lahvové, místo konzumace v hospodách a restauracích. To bylo přitom považováno za jistý unikát. Jinde lidé tolik do veřejných zařízení za účelem konzumace piva nechodí.

Jasná odpověď chybí

Tyto vnější faktory společně se silnou konkurencí mají přímý vliv na naše operace a celkovou situaci naší skupiny,“ dodala Kateřina Eliášová.

Na další doplňující přímý dotaz, zda společnost Heineken uvažuje či neuvažuje o zrušení pivní značky Louny, už odpověď neposlala. Stát se teoreticky může ledacos, ale vzhledem k již zmíněným aktivitám Pivovaru Louny, který je schopen a ochoten podporovat život v regionu, se zrušení této značky přinejmenším aspoň v příštím roce snad nedá očekávat.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Zdeněk Plachý


Firmy ProLeiT a Rockwell Automation se dohodly na součinnosti při využití kontrolního systému procesu brewmaxx do Rockwell Automation Logix. Jsou jím řízeny základy systému, který slouží ke specifickému použití v pivovarském průmyslu. První krok tohoto vývoje směřující k jeho uvedení do praxe, přinesl základní funkční formu brewmaxx, která je v současné době k dispozici pro plně funkční a zcela automatizovaný minipivovar. Tento minipivovar byl na výstavě drinktec 2009 v Mnichově představen návštěvníkům prostřednictvím sítí stánků organizací, které se na jeho výrobě podílely.

Minipivovar se skládá ze dvou pivovarských kotlů se dvěma kvasnými tanky. Může vyrobit 20 litrů piva v jedné várce.

Spojený projekt pro využití v minipivovaru demonstroval způsob, jak mohou být rychle jednoduše realizovány řídící systémy procesu za využití velice dobře vyladěných komponentů od různých výrobců technologií určených k automatizaci. Jedinečný plně automatizovaný miniaturní pivovar je vybaven výkonným hardwarem a softwarem, standardními sadami pro kontrolu moderního procesu realizovaném v pivovarském průmyslu. Jeho vývoj je u konce, takže je možné, aby se uplatnil na trhu. V současné době byl minipivovar instalován na Technické univerzitě Mnichov ve Weihenstephanu, kde slouží k výukovému programu studentů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Zlatý Bažant má nový TV spot

[úterý, 3. listopad 2009]

Nový televízny spot značky Zlatý Bažant z dielne agentúry Istropolitana Ogilvy pokračuje v úspešnom komunikačnom koncepte Svetové slovenské pivo.

Odľahčeným spôsobom reaguje na novodobý fenomén: „stále skoršie Vianoce“ všade okolo nás. V rámci čo najväčšej aktuálnosti spotu bol do príbehu zaradený aj postup našich futbalistov na MS.

Formálne je spot riešený projekciou na fľašu, pričom použité obrázky sú kombináciou viacerých animačných techník so snahou čo najviac sa odlíšiť od iných značiek.

Zdroj: Stratégie.sk | Autor: Istropolitana Ogilvy


Tento rok sa značka českého piva Krušovice po prvýkrát stala hlavným partnerom Festivalu českého divadla. Jeho šestnásty ročník sa začína v utorok 3. novembra v bratislavskom štúdiu L+S. Okrem partnerstva formou sponzoringu značka podporí svoju vizibilitu na festivale promo akciou s historickou postavou Rudolfa II. a samplingom. Nové partnerstvo je súčasťou marketingovej stratégie značky podporovať českú kultúru a umenie na Slovensku.

Naším cieľom je podporiť vnímanie značky ako kvalitného českého piva s kráľovskou tradíciou. Krušovice nesú označenie kráľovské pivo vďaka svojmu pôvodnému majiteľovi - českému cisárovi a uhorskému kráľovi Rudolfovi II., ktorý bol takisto veľkým milovníkom kultúry a umenia. Festival Českého divadla má u nás už dlhoročnú tradíciu, a preto je pre Krušovice zaujímavým podujatím, na ktorom môžeme prepojenie s českou kultúrou efektívne podporiť,“ hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice.

Svoju stratégiu podpory českej kultúry a umenia na Slovensku odštartovala značka Krušovice už na začiatku tohto roku. V prvom polroku partnersky podporila dve kultúrne podujatia Českého centra v Bratislave – Noc literatúry a expozíciu českého sochára Antonína Kašpara v rámci letnej výstavy Socha a objekt. V tomto roku boli Krušovice aj hlavným partnerom Bratislavských korunovačných slávností a v podpore českej kultúry a umenia na Slovensku značka plánuje pokračovať aj v budúcnosti.

Značka Krušovice je súčasťou koncernu Heineken od roku 2007, kedy sa stala jednou z deviatich značiek pív distribuovaných spoločnosťou Heineken Slovensko. Na Slovensku patrí medzi najobľúbenejšie české pivá, vyrába sa v českom pivovare v Krušoviciach a nesie tak chránené zemepisné označenie „české pivo“ pridelené Európskou úniou.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken


Vídeňský ležák Kounic

[pondělí, 2. listopad 2009]

Vídeňský ležák Kounic – novinka z pivovaru Janáček

Pivovar Janáček obohacuje český pivní trh o další speciál, tentokrát ležák vídeňského typu – tzv. březňák. Pro výrobu těchto druhů piv se používá speciální, lehce natažený slad (sladovaný o něco déle za vyšších teplot – slad tím získá tmavší zabarvení). Dnes se všeobecně používá označení pojmenování „vídeňský slad“.

Jak říká sládek pivovaru ing. Jaromír Horehleď: „Celý výrobní proces se velmi blíží klasickému ležáku s poněkud nižším chmelením. Pivo se vyznačuje jantarově - měděnou barvou, charakteristicky jemně nahořklou, sametově hebkou chutí s oříškovými podtóny a příjemným kořeněným dozníváním“.

Vídeňský ležák Kounic budete moci již brzy ochutnat ve vybraných hostincích a restauracích v regionu jižní Moravy a věříme, že si velmi brzy získá přízeň milovníků tradičního a kvalitního piva.

Foto

Pan Rostislav Výstup (druhý zleva), vítěz ankety „Staň se kmotrem nového piva z pivovaru Janáček“, převzal poukázku PIVO NA JEDEN ROK od obchodního ředitele pivovaru p. Tibora Nechaly (druhý zprava).

Zdroj: Pivovar Janáček.cz


Pivovar Ostravar uspořádal ve čtvrtek 29. října v Ostravě premiérový ročník projektu Community Day. Zúčastnilo se ho 40 zaměstnanců ostravského pivovaru, kteří zvelebovali sídliště Ostrava Fifejdy.

Cílem tohoto komunitního projektu je zlepšit stav prostředí, ve kterém žijeme,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Doposud jsme pomoc tomuto regionu realizovali jinak,“ vysvětluje Kornas. „Zatímco v minulosti jsme investovali do péče o životní prostředí hlavně finance – Ostravar například financoval úpravu parku u základní školy v Ostravě- Bartovicích, jelikož zdejší obvod patří k ekologicky nejznečištěnějším v zemi - letos jsme sami přiložili ruku k dílu. Pro mnohé to byla zajímavá zkušenost.

Prvního ročníku Ostravar Community Day se zúčastnilo 40 zaměstnanců ostravského pivovaru. Od časných ranních hodin na sídlišti Ostrava-Fifejdy uklízeli travnaté plochy a přilehlé komunikace. „Po dohodě s úředníky z magistrátu Moravská Ostrava a Přívoz jsme se zaměřili na bezprostřední okolí ulic Hornopolní, Sládkova, generála Píky a Oskara Motyky. Sbírali jsme zde odpadky, čistili chodníky, upravovali zeleň a natírali ploty,“ popisuje náplň Ostravar Community Day Richard Kornas.

Přestože pivovarníkům ve čtvrtek v Ostravě nepřálo počasí, podařilo se jim během 8 hodin vyčistit 1,3 km komunikací a jejich okolí. „Premiérový ročník Ostravar Community Day splnil svůj účel. Příští rok proto plánujeme akci v Ostravě zorganizovat znovu,“ říká závěrem Richard Kornas vrchní sládek pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Dopis byl zaslán kanceláři ministra 23. září 2009 a je podepsaný prezidenty nezávislých pivovarů tří států Evropy. Kancelář ministra financí se neobtěžovala na tento dopis reagovat. I takové úředníky si platíme z vlastních daní.

"Vážený pane ministře,

Association of small and independent breweries in Europe (S.I.B.) je organizace zastřešující malé nezávislé evropské pivovary. V asociaci je sdruženo více než 1 000 členských podniků. Jménem našeho členského sdružení, Českého svazu malých nezávislých pivovarů, se na Vás tímto dopisem obracíme kvůli zvýšení spotřební daně z piva při současném zvýšení sazby daně z přidané hodnoty plánovaném vládou České republiky.

Podle plánů, které máme k dispozici, navrhuje vláda České republiky zvýšit platnou spotřební daň z piva v České republice přibližně o 50 %. Navíc se má navýšit daň z přidané hodnoty u piva o 2 procentní body.

Jménem Českého svazu malých nezávislých pivovarů Vás naléhavě žádáme, abyste od těchto plánů upustili. Zvýšení daně z piva o 50 % by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být.

Česká republika a české pivo jsou navzájem neoddělitelně spojeny. České pivo požívá po celém světě vynikající pověst. Čeští občané mohou být hrdí na několik set let starou tradici svých pivovarů a považují pivo za jakousi základní potravinu. Pokud by došlo ke zvýšení daně z piva o 50 %, vedlo by to nutně k drastickému zvýšení cen piva, a tím k silnému poklesu jeho odbytu. Malé nezávislé pivovary v České republice by se ale s takovým krokem nevypořádaly a přivedl by je do konkurzu. V této souvislosti je rovněž nutné zohlednit skutečnost, že velké mezinárodní pivovarnické koncerny, které ovládají trh s pivem v České republice, mají finanční zdroje na to, aby mohly zvýšení daně z piva při tvorbě konečné ceny pro spotřebitele alespoň částečně kompenzovat úsporami v nákladech, popř. dočasnými subvencemi v rámci mezinárodních koncernů, což pro malé rodinné pivovary v České republice není možné. Plánované zvýšení spotřební daně z piva by proto vedlo k další koncentraci na trhu a zániku malých nezávislých pivovarů, a tím současně i ke zničení piva jako kulturního statku v České republice. Malé nezávislé pivovary kvůli své velikosti a zaměstnávání mnohem více pracovníků na hektolitr výstavu piva produkují podstatně dráž než mezinárodní pivovarnické koncerny. Tyto souvislosti jsou obecně známy, takže Evropská unie směrnicí č. 92/83/EHS otevřela také možnost zavést pro malé nezávislé pivovary snížené sazby spotřební daně z piva, aby alespoň částečně posílila jejich konkurenceschopnost oproti mezinárodním pivovarnickým koncernům.

Na tomto místě není nutné dále rozvádět, že plánované další zvýšení daně z přidané hodnoty o 2 procentní body by ještě více přispělo ke zničení existence malých nezávislých pivovarů. Pivo je zdaněno dvakrát - spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Současné zvýšení spotřební daně z piva a daně z přidané hodnoty proto působí efektem „daně z daně“ dvojnásobně negativně a mělo by nevyhnutelně za následek zavření malých nezávislých pivovarů.

Proto Vás ještě jednou naléhavě žádáme, abyste plánované zvýšení daně z piva stáhnul a nepodnikl kroky ke zničení malých nezávislých pivovarů a tím piva jako českého kulturního statku."

Pro Pivovar Černá Hora zvýšení spotřební daně a DPH znamená, že z čistých tržeb (základu pro DPH) bude v roce 2010 odvedeno na dani z přidané hodnoty o 2.116.606,25 Kč více než v předešlém roce. Zákonodárci schválené zvýšení spotřební daně znamená absolutní nárůst SD celkem 10.318.397,88 Kč. Přičemž 20 % daň z přidané hodnoty z absolutního narůstu spotřební daně je dalších 2.063.679,58 Kč.

Suma sumárum páni poslanci a senátoři způsobí za rok 2010 pivovaru újmu 14.498.683,70 Kč. Vážení páni senátoři a poslanci, asi si neuvědomujete, že je to likvidační krok vůči českému pivovarnictví. Kolik českých pivovarů přežije tuto těžkou ránu? To si zřejmě neuvědomujete, protože k těmto problémům přistupujete laicky a neprofesionálně. Navíc, jak předvedly média, jste ze strany různých lobbujících stran bezostyšně úplatní.

Vážení poslanci a senátoři, kolik zaplatí státu na spotřební dani vinaři? Nebo raději povolíte nátlaku sázkařské lobby.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz


Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) udělila nejoblíbenějšímu českému pivu Gambrinus oprávnění používat chráněné zeměpisné označení České pivo. Certifikaci předcházely důkladné audity a kontroly použitých surovin, způsobu výroby i hotového výrobku dle přísných kritérií, a to přímo ve výrobě - v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a v Nošovicích.

Zisk certifikovaného oprávnění užívat chráněné zeměpisné označení České pivo je bezesporu potvrzením, že pivovar Gambrinus, díky využití moderních pivovarských zařízení ve spojení s tradiční recepturou, vaří vysoce kvalitní pivo. Zároveň je označení České pivo velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a věřím, že přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Foto

České pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky používání vysoce kvalitních surovin pocházejících z přesně vymezených oblastí, tak i díky klasické technologii výroby. Pro tuzemské pivo je proti jiným pivům charakteristický vyšší podíl nezkvašeného extraktu, větší množství polyfenolů, vyšší pH, výraznější barva, chuť, vůně, hořkost i říz. Gambrinus je typický představitel českého piva plzeňského typu. Vaří se klasickým dvojrmutovým způsobem z čistě přírodních surovin. Vyznačuje se zlatavější barvou, jemnou, neulpívající hořkostí a typickým příjemným dozvukem sladové chuti, která podtrhuje plnost tohoto piva.

Termín „České pivo“ je oficiálním chráněným zeměpisným označením (CHZO), které je zapsáno u Evropské komise na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. Systém ochrany názvů zemědělských a potravinářských výrobků zavedla Evropská unie v roce 1993 s cílem ochránit výrobce před konkurencí produkující plagiáty a spotřebitele před nežádoucím klamáním. Chráněná označení zároveň slouží i jako propagace kvality.

Inspektoři SZPI prověřovali doklady o původu surovin a jakostní parametry surovin, kontrolovali průběh výroby (např. složení sypání a chmelení, teplota a čas rmutování, záznamy o chmelovaru, záznamy o použitých kvasnicích, teplota kvašení atd.), v laboratorním prostředí analyzovali parametry výroby mladiny (zákal, extrakt, hořkost, dosažitelné prokvašení) i hotového výrobku (alkohol, extrakt, barva, hořkost, PH atd.).

Podmínky pro užívání označení České pivo jsou:

• místo výroby: v pivovaru na území České republiky

• místo původu a složení základních surovin (včetně procentuálních obsahových specifikací): slad (ze schválených odrůd ječmene), chmel (z oblastí Žatecko, Úštěcko, Tršicko, odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant), voda (z místních zdrojů specifické tvrdosti), kvasinky (pivovarské kvasnice pro spodní kvašení piva)

• klasický způsob výroby piva dle specifikace – tj. dekokční jedno až třírmutový proces rmutování, scezování, chmelovar. Po dokončení chmelovaru proběhne zchlazení na zákvasnou teplotu, provzdušnění a jsou přidány pivovarské kvasnice. Kvašení musí probíhat dvoufázově. Po dokončení druhé fáze kvašení je pivo zfiltrováno a stáčeno. Lze vyrábět i nefiltrovaná piva

• kvalitativní ukazatele konečných produktů

Osvědčení České pivo udělila SZPI i dalším značkám ze tří domácích pivovarů z portfolia Plzeňského Prazdroje, a.s. – tj. Pilsner Urquell, Velkopopovický Kozel a Radegast.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Migrace složek z obalů do piva

[pondělí, 2. listopad 2009]

Stanovení protiplísňového orthofenylfenolu v pivu baleném do plechovek.

V současné době jsou veškeré kovové plechovky používané pro balení potravin a nápojů potažené slabým polymerovým filmem proto, aby se zabránilo migraci kovových iontů z obalu do výrobku. Na přítomnost orthofenylfenolu, složky, která má protiplísňové a antibakteriální vlastnosti, bylo testováno velké množství vzorků různých druhů piva uváděného do oběhu v plechovkách. Sledování ukázalo, že použití této látky se v průběhu několika uplynulých let výrazně zvýšilo.

Prvotní záměr balení potravin je poskytovat ochranu proti mikroorganismům stejně tak jako proti kontaminaci z prostředí jako je vzduch, vlhkost a světlo. Není třeba diskutovat o tom, že spotřebitelé vyžadují stále vyšší kvalitu výrobků. Na druhé straně zde existuje případ, že složky přítomné v obalových materiálech samotných se uvolňují do potravin a tím je kontaminují.

Jako příklad může sloužit migrace kovů z plechovek používaných pro balení potravin. Aby se zamezilo tomuto způsobu migrace, jsou moderní plechovky potahovány výše uvedenou tenkou polymerovou vrstvou, která je často vyrobena z epoxidové pryskyřice. Testy ukázaly, že jeden monomer obsažený v této pryskyřici, bisfenol A diglycid ether (BADGE) (2,2-bis(4-(2,3-epoxypropyl) fenylpropan) a jeho deriváty mohou migrovat a kontaminovat potraviny, které jsou baleny do takto upraveného materiálu.

V nedávné době byl stanoven další kontaminant orthofenylfenol, který byl nalezen v mnoha druzích piva baleného do plechovek.

Orthofenylfenol, stejně jako mnoho dalších fenolů, vykazuje fungicidní a baktericidní charakteristiky. Z tohoto důvodu je k tomuto účelu často používán. Dezinfekční prostředky obsahující orthofenylfenol jsou používány pro úklid domácností a průmyslovou a lékařskou aplikaci. Citrusové plody jsou konzervovány ošetřením kůry orthofenylfenolem nebo jeho sodnou solí. Orthofenylfenol má nízkou toxicitu pro teplokrevná zvířata.

Studie přehledně zpracovává výsledky jeho stanovení v pivu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Automatické dávkování chmele

[pondělí, 2. listopad 2009]

Optimalizace procesu v novém rakouském pivovaru.

Část konstrukčních prací na zařízení pro automatické dávkování chmele v novém rakouském pivovaru Schwechat, je dalším krokem vedoucím k plánované komplexní automatizaci celého systému. Za uvedení této části systému do provozu byla odpovědná firma Rudolf Mörth z rakouského Feldkirchenu.

V průběhu projektování a realizace zařízení, které slouží k automatickému dávkování chmele, měla nejvyšší prioritu následující kritéria:

· Bezporuchovost

· Zaznamenávání veškerých operačních dat a poruch procesu

· Přesné časování dávkování chmele, aby byla zajištěna stálost míry hořkosti v konečném výrobku (pivu)

· Snižování ztrát hořkých složek v porovnání s předcházejícími metodami dávkování

· Zlepšení účinnosti výrobní linky díky vyšší opakovatelnosti

· Individuální měření a dávkování každé dávky chmele podle předem dané receptury

Dodatečně se také projevila nutnost skladovat chmelové výrobky připravené k dávkování v násypce, skladovacích tancích nebo v bubnech v řízené atmosféře oxidu uhličitého.

Výhody automatického systému určeného pro dávkování chmele jsou účinným prostředkem pro další optimalizaci procesu. Dávkovací systém neumožňuje pouze přesné časování dávek chmele, ale snižuje i ztráty hořkých směsí, jejichž výsledkem je úspora 10-15 procent u chmelových pelet a 7-12 procent u chmelového extraktu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Stříbrská Barbora Hebrová patří v umění točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois mezi nejlepší na světě

Foto

Čtyřiadvacetiletá Barbora Heborvá, která byla v New Yorku reprezentovat Českou republiku v soutěži světového mistrovství v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se umístila na skvělém 4. místě. Dějištěm soutěže se stala New York Public library, největší veřejná knihovna ve Spojených státech amerických, a to ve čtvrtek 29. října 2009. Ač byla 4., na diváky zapůsobila tak, že v jejich hodnocení skončila na třetím místě. Jedná se o historicky nejlepší výsledek pro Českou republiku v této soutěži.

Barbora Hebrová se v umění správného čepování a servírování belgického piva Stella Artois zdokonaluje již několik let v restauraci svých rodičů ve Stříbře. Tomuto koníčku se věnuje hlavně ve svém volném čase, neboť přes den vyučuje angličtinu. Účast na světovém finále v New Yorku a skvělé 4. místo v této soutěži považuje za velký úspěch. "Konkurence byla obrovská a jsem šťastná, že jsem se dostala mezi nejlepší. Možnost zúčastnit se světového mistrovství s dalšími národními vítězi z šestadvaceti zemí světa považuji za ohromnou zkušenost," říká Barbora Hebrová.

Brand manažer značky Stella Artois Martin Jahoda Barboru velmi opěvoval. „Velice si ceníme toho, že se v prestižní soutěži s mezinárodní účastí podařilo Barboře tak skvěle reprezentovat Českou republiku. Rozhodně to neměla jednoduché, neboť zvládnout na výbornou celý rituál servírování ležáku Stella Artois je otázkou dlouholeté a pečlivé přípravy. V minulosti byl tento obor spíše doménou mužů, nicméně v posledních letech se čím dále, tím více prosazují ženy a nutno podotknout, že mají skvělé výsledky," okomentoval výkon Barbory Hebrové Martin Jahoda.

Barboru doprovázela sestra, největší radost měla maminka

Barboru doprovázela také její starší sestra Michaela. „Jela jsem ji podpořit, a ačkoliv jsem ji při soutěži moc neviděla, protože pořád odcházela do zákulisí, tak jsem pořád na ni myslela. Držela jsem se u Martina Jahody a Romana Michlíka, kteří zastupovali Stellu Artois a ani nemůžu říct do éteru, jaká slova radosti tam křičeli,“ smála se Michaela Hebrová. „Mně se úplně rozklepala kolena, už jsem ani nevěděla, co všechno točím, a až doma jsem zjistila, že jsem vlastně netočila,“ přiznala Michaela rozrušení, které ji postihla při natáčení domácí kamerou.

Největší radost ale měla maminka Miluše, a to z jejich návratu domů. „Já se o ně moc bála, věděla jsem, že se bojí letět a sama letadla nemusím, měly jsme všechny panickou hrůzu z letu, celou noc jsem nespala,“ říká, teď už s úsměvem Miluše Hebrová. „Do toho nám onemocněl kuchař, takže celých šest týdnů v jednom kuse pracuji a jak jsme se s manželem míjeli, tak jsme se pořád jeden druhého ptali – nepřišla Ti sms? – a po zprávě, jak Barbora dopadla, jsme obvolali hned všechny, kteří nám drželi palce,“ směje se hebrová, která dodala, že je na holky moc pyšná a jejím největším štěstím je, že už jsou obě doma.

Letos se mezinárodního mistrovství v servírování prémiového ležáku Stella Artois konalo již po třinácté. Barmani musí předvést servírovací rituál, který je složený z celkem devíti kroků, zahrnujících například správné seříznutí pěny nebo obětování několika prvních kapek piva, které již přišly do styku se vzduchem. Kromě základních kroků servírování se hodnotí i styl a rychlost čepování a nemalou roli hraje i charisma soutěžících.

První místo na světovém mistrovství získala Avril Maxwell z Nového Zélandu, kterou teď čeká celosvětová tour, při níž navštíví více než 20 zemí na světě jako ambasadorka značky Stella Artois s cílem předat své umění precizně natočeného a perfektně naservírovaného ležáku. V rámci soutěže byla vyhlášena i cena o sympatie diváků, kde se Barbora Hebrová umístila na třetím místě.

A my jsme Barboru museli také vyzpovídat

Jaký je New York?

Byly jsme tam se sestrou pár dní a všechno jsme si prohlédnout nestihly. Ale hned první den jsme si zaplatily autobus a vydaly se na výlet, i když pršelo. Je tam pořád živo, ve dvě ráno stejně jako ve dvě odpoledne a lidé jsou velmi ochotní a milí.

Jak dlouho jste tam byla?

Vyšlo skoro na čtyři dny. Ale stejně jsem nejvíce byla na tréninku a na soutěži, která se přenášela v přímém přenosu.

Takže před soutěží jste se ještě zacvičovali?

Všichni jsme měli půl dne trénink. Šlo o to, že jsme se sešli s loňským vítězem a ten nás na soutěž každého připravil. Mým nejkrásnějším poznatkem tam bylo neskutečné přátelství, které mezi všemi vládlo, moc jsem se tam spřátelila s jednou Řekyní, tam se všechny národnosti k sobě chovají stejně.

Času nazbyt nebylo, viděla jste i nějaká známá místa a jak na vás zapůsobila?

Mimo jiné jsem se byla podívat i na místo, kde stávala „dvojčata“. Působilo to na mne depresívně. Teď momentálně je ten prostor oplocen a vyrůstá tam památník a nové budovy.

Pak nastal den D, jak probíhal?

Sešli jsme se kolem 13. hodiny tamního času. Nejdříve proběhly kamerové zkoušky, vše bylo výborně připravené a v zákulisí se o nás moc pěkně starali. Devětadvacet soutěžících rozdělili do osmi skupin a z každé postoupil jeden do finále.

A vy jste postoupila.

No, vlastně hned ne a byla jsem velmi zklamaná, i když i to, že tam jsem, byl úspěch. Z osmi skupin postoupilo osm nejlepších, ale ve finále jich mělo být deset, a tak vybrali ještě dva s nejlepším ohodnocením, a to jsem teprve přišla na řadu. Byl to úžasný pocit, ani jsem nestihla brečet radostí, na to nebyl čas, všechno probíhalo strašně rychle.

Takže jste byla v první desítce, jak soutěž pokračovala?

Já už víc nepotřebovala, to mi stačilo. Ale přišla důležitá otázka, a to, proč bych chtěla být světovou velvyslankyní piva Stella Artois. Odpověděla jsem – pocházím z českého hornického města, kde máme restauraci, a myslím si, že máme mnoho společného, vy znáte našeho Antonína Dvořáka a Jaromíra Jágra, proč bychom nemohli mít i společného velvyslance? Tohle kolo hodnotilo z pětatřiceti procent publikum, které mělo hlasovací zařízení a hodnotilo body od jedničky po devítku, díky divákům jsem postoupila jako třetí, ale konečné umístění s porotou bylo čtvrté.

Jaká byla reakce rodiny?

Přiletěly jsme se sestrou v sobotu a čekalo nás velké rodinné uvítání s oslavou, z jejich strany bylo vidět, že jde o velký pocit úlevy, že jsme se ve zdraví vrátily. Samozřejmě hned jsme musely všechno vyprávět.

Chtěla byste něco někomu vzkázat?

Přesně o to jsem chtěla právě poprosit. Moc děkuji Míše za obrovskou podporu, ačkoliv jsme spolu nemohly být a chci ji pochválit, že i když neumí anglicky, tak se sama dokázala vydat do města a dokonce i do metra.

Zkusíte to znovu?

Mě to baví, tak asi ano. Je to úžasný adrenalin. Všichni mě podporují.

A co váš přítel?

Ten je spokojen, že jsem se mu vrátila a hned jsme to šli oslavit, i když jsem byla unavená.

Zdroj: Tachovský deník | Autorka a foto: Martina Sihelská


Tvarůžky na různý způsob si v sobotu dopřávali návštěvníci minipivovaru v hukvaldské části Dolní Sklenov.

Tyto hody pořádáme už delší dobu a bývají většinou jednou za měsíc. Tento nápad jsem kdysi dostal v jedné hospodě ve Staříči, kde tyto hody dělávali,“ prozradil Vít Lanča z minipivovaru v Dolním Sklenově s tím, že hody si hned od začátku získaly svou popularitu. „Proto míváme problém s kapacitou míst v pivovaru, ale těžko pokryjeme i poptávku. Na přípravu zde jsou omezené prostory a po výrobcích se většinou rychle zapráší,“ doplnil Lanča.

V sobotu byl tvarůžkový výběr pestrý. „Je to vlastně taková klasika. Od tvarůžkové pomazánky, salátu, štrúdlu, rolády, aspiku až po smažené tvarůžky. Na této akci jsme sortiment doplnili i o netvarůžkovou věc, servírovali jsme i smažené korbačíky,“ vypočetl Lanča s tím, že největší optávka je vždy po štrúdlu. „Po něm se jenom zapráší,“ smál se Lanča, který na akci měl připravených šestnáct štrúdlů.

O atmosféru se na hodech starala i hudební formace Tvargl trio. „Ti hrají styl country. Vždycky se snažíme mít nějaký hudební doprovod, aby si lidé mohli zazpívat, ale i zatančit,“ vysvětlil Lanča.

Za roky trvání této tradice si již hody získaly skalní návštěvníky. „Větší část jsou pravidelní návštěvníci, kteří si chodí i s miskami a speciality si pak kupují i domů. Jinak se stavují i turisté, kteří jsou na Hukvaldech na výletě, nebo zde lidé z okolí jezdí právě kvůli tvarůžkům,“ řekl Lanča. „My jsme tady už několikrát byli. Já i manželka tvarůžky můžeme, navíc mi chutná zdejší pivo, tak jsme tady. Pochopitelně si nějakou specialitku koupíme i domů, asi to bude salát,“ řekl Jaromír Míček z Příbora.

Na tuto akci v minipivovaru nakoupili 22 kilogramů tvarůžek. „Když k tomu připočteme další ingredience, tak jsme připravili přes třicet kilogramů jídla plus pečivo,“ uzavřel Lanča.

Video a foto zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Tomáš Machálek


Novou výrobní linku na plnění sudů pivem pořídila firma Hols pro svůj Pivovar Liberec – Vratislavice, jak zní nový oficiální název vratislavického závodu. Pivovaru totiž přibyly nové zakázky, především do Německa a Francie. Stávající výrobní linka by na ně nestačila.

Zdá se, že i v hospodářské krizi chutná české pivo lidem po celé Evropě. Což je pro nás velmi příjemné,“ zdůraznil náměstek ředitele pivovaru Jaroslav Toman. „Novou plnící linku jsme museli koupit, protože poptávka po našem pivu se například ve Francii zvedla o 100 procent,“ dodal.

Do Francie letos z libereckých Vratislavic poputuje bezmála 5 tisíc sudů piva Konrad, do Německa vyveze pivovar měsíčně 400 sudů. „Nová výrobní linka zrychlí stáčení piva. Dříve jsme stáčeli 50 sudů za 1 hodinu, nyní to bude dvojnásobek,“ upřesnil podsládek Michal Janda.

Konradu se otevírají trhy také ve Finsku

Jak doplnil, nyní budou v pivovaru pivo stáčet dvě linky, nová a stará, která má zhruba 10 let. Obě linky budou obsluhovat 4 pracovníci.

Jsme malý, nezávislý český pivovar. Nepatříme do žádné skupiny pivovarů. V roce 2008 jsme měli výstav 135 tisíc hektolitrů piva, letos předpokládáme 150 tisíc hektolitrů. Na příští rok máme nasmlouváno zhruba o 30 procent víc zakázek. Jde nahoru především export. Na domácím trhu nám odbyt stoupl jen o několik procent,“ upřesnil náměstek Toman.

Vratislavickému pivovaru se otevírají v současné době také trhy v Itálii a Španělsku. „Jednáme také o vývozu našeho piva s naším partnerem ve Finsku,“ podotkl Jaroslav Toman.

Pivovar obvykle představí lidem každý rok nějakou novinku. Především to jsou různě ochucovaná piva. Ovšem čeští konzumenti jsou konzervativní, dávají přednost tradičnímu jedenáctistupňovému Konradu. „Také letos uvaříme před Vánoci našeho Červeného krále. Toto dvanáctistupňové pivo připravujeme jen při slavnostních příležitostech,“ dodal náměstek ředitele.

Vratislavický pivovar má dlouhou a dramatickou historii. Už v roce 1872 se zde začalo vařit světlé pivo plzeňského typu. Pivo Konrad zde vyrábějí od roku 2000.

Foto zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz


Váhy na pivní sudy

[sobota, 31. říjen 2009]

Nabízíme váhy na vážení pivních sudů, váhy do gastroprovozoven, kuchyní , restaurací atd.

728 199 962 , Ing. Pavel Matia, www.vahy-pm.cz

PM - Váhy, Benátky nad Jizerou

Váhy na pivní sudy

Rozhovor s ředitelem pivovaru ZUBR Pavlem Svobodou.

Krize jde tak trochu mimo ně. Oproti jiným odvětvím mají jednu obrovskou výhodu – to, co vytvoří, chtějí lidé pořád. I v dnešní nejisté době. Pivovary. Sice šetří, omezují, ale co by jiní za to dali, kdyby byli v takové kondici jako ony. „Je pravda, že naše výsledky jsou lepší, než v jiných oborech,“ říká Pavel Svoboda, ředitel přerovského pivovaru Zubr.

* Pane řediteli, je to už trochu dlouhotrvající otázka, nicméně nedá se nepoložit – co váš pivovar a krize?

Nejsme firma, která by si v minulosti anebo aktuálně nějak stěžovala. Krize pro nás není nějaký zásadní problém a naše výsledky jsou lepší, než byla naše očekávání. Celorepubliková čísla signalizují, že všechny firmy mají pokles v průměru kolem osmi procent, s tím že na exportu je to dvanáct procent. My si držíme tržní podíl na střední Moravě, což je pro nás důležité, protože jsme regionální firma. Dalším důležitým výsledkem pro nás je, že držíme objem prodeje sudového piva. To je pro nás dobrý signál. Jsme spokojeni s výsledky.

* Platí tedy oblíbená teorie pivovarů, že pivo se pije pořád?

Tahle teorie samozřejmě existuje, pivo se bude pít pořád, ale záleží na tom, kolik se ho bude pít a následně, kdo ho bude dodávat. Je ale pravda, že naše výsledky jsou lepší než v jiných oborech.

* Kolik odhadujete, že pivovar Zubr letos vyrobí piva?

Odhad letošního roku je 255 000 hektolitrů. Loni jsme byli na 264 000.

* Dotkne se krize zaměstnanců? Počítáte se změnami?

Průměrný stav zaměstnanců je u nás sto sedmdesát a meziročně poklesl. Je to dáno tím, že jsme samozřejmě hledali úsporná opatření, ale ten pokles je spojený s přirozeným odchodem zaměstnanců do důchodu, kdy jsme už potom nenabírali nové lidi. U nás se nesnižovaly stavy formou propouštění a nepředpokládáme to ani v příštím roce.

* Jaký očekáváte vývoj cen piva?

Důsledky krize budou trvat delší dobu – oživení prodeje na původní úroveň nebude skokové, ale postupné. Z tohoto pohledu není prostor, aby se mohlo s cenami jít směrem nahoru. Na druhou stranu je to otázka legislativní, což je záležitost zvyšování DPH – tam to skoková záležitost je. My v současné době ale teprve připravujeme cenovou strategii pro příští rok.

* Dokázal byste předvídat?

V této chvíli ještě ne. To je velice citlivá otázka. Za dané situace, kdy prodej piva mírně klesá a tlak na cenu je velký, je potřeba vše zhodnotit velice rozvážně.

* Zubr uspěl nedávno výrazně v soutěži České pivo. Co podobný úspěch pro pivovar vůbec znamená?

My jsme uspěli i v minulosti. Jednak na Českém pivu, jednak na Pivexu, jednak na European Beer Star. To jsou tři soutěže, kterých se účastníme, protože je považujeme za prestižní, považujeme je za extraligu v rámci ostatních soutěží. Neúčastníme se každé soutěže, ale jen těchto. Když se nám na těch soutěžích potvrdí kvalita našeho piva, tak je to pro nás velká satisfakce. Těch ocenění si vážíme, je to názor degustační špičky v zemi.

* Satisfakce nicméně pivo prodat nemusí. Využíváte úspěchu v soutěžích i jinak? Ostatně – přijde mi, že pivovarských soutěží je až zmateně moc...

Snažíme se úspěchu využít i marketingově. Mrzí mě, že v České republice vznikla spousta soutěží, ve kterých se potom konzument neorientuje. Bohužel není nikdo, kdo by měl sílu ty soutěže sjednotit do jedné dvou výjimečných. Zákazník si pak může za čas přečíst jiné výsledky jiných soutěží a už nemá šanci porovnat jejich úroveň.

* Může se vaše pivo ještě nějak měnit, anebo držíte stejnou chuť?

Měnit se může, ale nechceme, aby se měnilo z hlediska chuťových vlastností, snažíme se udržovat nastavenou harmonii. Teď pracujeme na technologických věcech. Pivo má danou záruční dobu, ta je dlouhá a my chceme, aby si po celou tu dobu udržovalo chuťovou stálost.

* Moderní je nyní stáčení piva do PET lahví. Jaký je váš názor na ně?

My jsme jedním z průkopníků stáčení do PET lahví. Za ty roky ta technologie prodělala vývoj. A já bych jej vůbec nepodceňoval. Do budoucna je čeká velká variabilita, ať už v objemu nebo používaných materiálech. Chuťově je navíc toto pivo srovnatelné. My jsme si to potvrdili již v prvním roce výroby – přihlásili jsme naše pivo ve skleněné a v PET lahvi na Pivex. Pivo ve skleněné lahvi bylo první a v plastové lahvi třetí. Samozřejmě PET láhev má své limity z hlediska záruční doby piva, takže není v této podobě ještě vhodná například pro dlouhodobé záruky používané na exportní trhy.

* Pojďme ke konkurenci. Která je pro Zubr ta největší?

Pro nás je konkurence každá značka, každý pivovar. Kromě našich sesterských pivovarů považujeme každého za konkurenta.

* Když už jsme u toho. Tři pivovary středomoravské pivovarské skupiny – není to na náš kraj trochu hodně?

Určitě ne, tady jich bylo ještě více a já si myslím, že je to spíše otázka toho, jak jsou ty regionální pivovary úspěšné a kolik toho konkurenčním značkám dovolí ukrojit z toho svého koláče.

* Jaký je vlastně ředitel pivovaru pivař?

Já bych řekl, že by měl být výborný degustátor. A pokud není, tak by měl mít výborného sládka, kterému může věřit. Skvělý degustátor potřebuje hodně roků praxe plus degustační schopnosti. Něco jiného je ale mít degustační schopnost vnímání chutí a schopnost je pojmenovat, a něco jiného, že potom se člověk musí onou několikaletou praxí umět naladit na ten daný typ nápoje, aby dokázal vnímat nejenom negativa, ale i pozitiva, která jsou spojena s určitou harmonií a pitelností piva.

* Předpokládám, že přednost dáváte Zubru...

Samozřejmě. My ho vyrábíme dlouhodobě tak, jak jsme si ho nastavili v týmu degustátorů. Tedy tak, aby nám chutnal. My jsme tady ale nevytvořili nic až tak nového. My jenom navazujeme na to, co vytvořili sládci před námi. Jenom přizpůsobujeme technologii novým poznatkům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka


Rakouští milovníci piva si mohou oddychnout přímo v bazénu naplněném 210 hektolitry oblíbeného moku. Balneologové z rakouského městečka Starkenbergu tvrdí, že pivo léčí kožní problémy, zlepšuje krevní oběh a dokonce prý pomáhá i při hojení ran.

Místní lázně nabízení sedm čtyřmetrových bazénů naplněných pivem. Klienti si dokonce mohou vybrat, zda chtějí pivo radši chlazené nebo ohřáté.

Klienti sice smějí při koupání pít "vodu z bazénu", ale hlavní barman Markus Ammann (23) míní:

"Radši bych v tom plaval, než to pil. V barech hned vedle bazénů je k dostání dost dobrého, vychlazeného piva. Bazénky jsou spíš opravdu na léčení různých zdravotních problémů. Kdyby vám ale nepomáhaly, stejně během léčby nejspíš vypijete tolik, že vám to ani nebude vadit."

Vedení lázní podle agentury Ananova tvrdí, že nejlepší léčebné účinky má teplé pivo.

A zdá se, že nápad se šíří. O lék z pípy se už začali zajímat i mniši.

Výrobci tmavého piva Kloster ve východním Německu začali vyrábět pivní přídavky do koupele.

"Otevírá to póry. Kvasnice se dostanou do kůže a po čtvrthodince má člověk jemnější kůži po celém těle," říká mluvčí výrobce Dirk Vock.

Zdroj: Volný.cz | Autor: Korzo


Představení Pivovaru Nymburk

[čtvrtek, 29. říjen 2009]

Pivovar Nymburk patří mezi nejvýznamnější zástupce nezávislých pivovarů v České republice. Je členem Českého svazu pivovarů a sladoven.

V roce 2008 Pivovar Nymburk prodal téměř 130 tisíc hektolitrů Postřižinského piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za rok 2008 podílel zhruba 13 % z celkového prodeje.

Úplné počátky nymburského pivovarnictví spadají do doby kolem roku 1275, kdy bylo založeno samotné město. Již v průběhu 16.století pracovalo ve městě nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva.

Novodobá tradice nymburského pivovarnictví se však začala psát až v roce 1785, kdy byl ustanoven Měšťanský pivovar. V dubnu 1895 byl založen Nymburský pivovar, spol. s r.o. První sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 tisíc hektolitrů.

Slibné a úspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přerušily první i druhá světová válka.

Právě v té době působil jako účetní a později ve funkci správce pivovaru František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala.

Po skončení druhé světové války se pivovar dostal do národní správy.

Následně se cesty pivovaru značně klikatily. Nejprve se stal součástí sdružení místních podniků, poté byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. a po několika měsících byl založen n. p. Nymburské pivovary, který zahrnoval i další pivovary v okolí. Toto seskupení se posléze ukázalo jako nepříliš výhodné, proto se nymburský pivovar navrátil opět do Polabských pivovarů Kolín. V roce 1958 se stal pivovar součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V roce 1975 dosáhl výstav historických 100 000 hektolitrů. Po roce 1989 se stal pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha.

Zcela samostatný Pivovar Nymburk působí od roku 1993. V posledních deseti letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává věrný klasickému způsobu výroby piva, a to vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování se uskutečňuje ve spilce a ve sklepě. Jako jeden z mála českých pivovarů si sám ještě připravuje slad z ječmene ve vlastní sladovně.

Kapacita pivovaru činí 200 tisíc hektolitrů ročně. V letošním roce se plánuje výstav kolem 150 tisíc hl.

Největším exportním partnerem je SRN. Postřižinské pivo se však dodává také do dalších států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Finska. Po několika letech bylo Postřižinské pivo expedováno také do Ruska. V blízké budoucnosti hodlá nymburský pivovar proniknout také na ukrajinský trh nebo do Maďarska.

Pivo z Pivovaru Nymburk získává pravidelně od roku 2000 mnoho ocenění na pivních slavnostech či jiných akcích. Z těch nejaktuálnějších lze zmínit například ocenění Nejlepší potravinářský výrobek Středočeského kraje 2009, které získal Postřižinský tmavý ležák. V rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 13% Bogan 2. místo v Novinářské ceně. V loňském roce v rámci soutěže Pivo České republiky 2008 obhájil vítězství Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%).

Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Fotografie Bohumila Hrabala tak zdobí všechny etikety.

Jak již z výše uvedených názvů vyplývá, je Pivovar Nymburk těsně spjat se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Hrabal zde má umístěnu i pamětní desku, na níž je podle jeho přání vyryt slogan: „Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce kam čurají psi“.

Pivovar podporuje pivní turistiku a turistiku v regionu vůbec – a to zejména v souvislosti s fenoménem jména Bohumila Hrabala. V poslední době tak podporoval nebo pořádal akce jako: Hrabalovo Kersko, Postřižinský expres, Den Postřižinského piva, dále rovněž Ostře sledovaný Hrabal – výstavu velkoformátových fotografií Bohumila Hrabala, ochotnický muzikál Postřižiny aj. Organizací těchto akcí pivovar rozšiřuje kulturní nabídku na nekomerční bázi, chce přinést svým zákazníkům něco navíc a současně oslovit potencionální spotřebitele.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk


Kdo umí, ten umí, praví jedno staré české pořekadlo. Pivovar Nymburk a letos získaná ocenění jeho piva jsou tomu důkazem.

Na prestižním veletrhu piv Žatecká Dočesná získalo Postřižinské pivo hned dvě medaile. V kategorii Speciální piva bylo stříbrnou medailí oceněno pivo Bogan. Druhou medaili, tentokrát bronzovou, získal Postřižinský tmavý ležák v kategorii tmavých ležáků. Degustační soutěž v Žatci je velmi silně obsazována téměř všemi českými pivovary a výsledky jsou vysoce hodnoceny jako odbornou, tak i laickou veřejností.

V rámci soutěže České pivo 2009 ocenilo celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků Postřižinský tmavý ležák, který získal 3. místo. Ocenění bylo zástupci pivovaru předáno v Praze dne 24. září 2009. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. „Tato další ocenění potvrzují několikaletou vysokou kvalitu našich piv, která vaříme klasickou technologií a jsou spotřebiteli čím dál tím více žádána“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů.

Právě 13% Bogan získal letos v rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 2. místo v Novinářské ceně.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk


V posledních letech stále častěji sleduji názory odborníků i laiků na naše piva. Málokdy mám potřebu k nim něco říct, ale blogový příspěvek Daniela Köppla, kde se nelichotivě dotýká nejslavnější značky českého piva, prvního spodně kvašeného ležáku Pilsner Urquell, mě zaujal svou zarputilostí i nelogičností. Na názor má jistě každý právo, neměl by ale stát na hliněných nohou. Prazdroj a "pád značky" či "skomírající kvalita"? To chce silné argumenty. A ty pan Köppl nabízí. Hodnotí naše reklamní kampaně jako marketingový odborník. Zmiňuje například tu s Kašparem. Reklamu, kterou Prazdroj nikdy nenatočil. Že by to byla jiná firma, například petrolejářská? Prý kopírujeme reklamy konkurenční značky, a ještě špatně. Podívejte se sami, nabízí pan Köppl hned dvě ukázky na přehrání. I jako laik tam poznám, že kromě historického stylu tyto reklamy nic společného nemají. Navíc úroveň a originalitu kampaní Prazdroje oceňuje laická i odborná veřejnost. Reklama s Bedřichem Smetanou dostala šest ocenění na významných reklamních soutěžích. Trofeje získaly i Laurin a Klement, olympijské spoty Curling, Synchronizované plavání nebo jedna z posledních s Emilem Zátopkem. Jako sládek se ještě vrátím k té kvalitě piva. Pilsner Urquell je zcela výjimečné pivo. Jako jediné české pivo se vaří jedinečným postupem s trojím rmutováním. Podle autentických laboratorních rozborů má už 112 let stejné složení a chuť. V pivovaru dodržujeme důsledně tradiční receptury a postupy. Jsem rád, že v tomto ohledu se doba nemění. Samozřejmě - inovujeme lahve, etikety, vizuály - podstatou je ale pivo, a to zůstává stejné a neměnné. Asi také proto jeho obliba roste a více než dvě třetiny konzumentů jsou v průzkumech s "plzní" spokojeni. Podíl pravidelných a loajálních spotřebitelů je opět podle průzkumů nejvyšší ze všech českých pivních značek. A dlouhodobě se ještě zvyšuje. Luxusní značky jsou prý definovány nikoliv cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí. To je dobře, protože příběh, který stojí za plzeňským pivem a značkou Pilsner Urquell již více než 167 let, je pravdivý a máme k němu v Plzni mnoho hmatatelných důkazů. Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje

Zdroj: HN iHNed.cz Autor: Václav Berka


«« « Strana 865 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI