Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne dokončil v týchto dňoch výmenu obalov v hodnote 267 tis. € (8 mil Sk). Celý sortiment fľašového piva sa tak distribuuje výhradne vo vlastných fľašiach s tvarovaným nápisom STEIGER priamo v skle. Nové fľaše STEIGER postupne nahradzovali typizované NRW fľaše od polovice minulého roka. Výmena fliaš je súčasťou novej marketingovej stratégie, ktorá sa začala predvlani zmenou pečate a loga pivovaru, kde motív templárov nahradil motív dvoch jašteričiek. Pivovar tiež zaviedol označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku. Inovoval aj obaly plechovkových pív. Nasledovala aj hromadná výmena všetkých druhov pohárov, na ktorých je teraz plastické logo a po naliatí svetlého piva vystúpia zreteľne zlaté jašteričky. Informoval o tom vedúci marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Výmena NRW fliaš za vlastné s nápisom STEIGER je v súlade so všeobecným trendom všetkých pivovarov, ktoré smerujú k čo najväčšiemu počtu vonkajších znakov, odlišujúcich ich od konkurencie. Fľaše majú dizajn riešený tak, aby sa skĺbila elegancia s praktickosťou. Všetky zmeny sú súčasťou našej filozofie komplexnej starostlivosti o zákazníka a všestrannej podpory značky STEIGER. Snažíme sa o to, aby u našich zákazníkov značka STEIGER evokovala históriu a kvalitu“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že práve história a kvalita sú dvomi neoddeliteľnými piliermi, na ktorých stojí pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Pivovar je najstarší na Slovensku, s tradíciou varenia od roku 1473. Bohatí mešťanostovia Banskej Štiavnice, ktorá pivovar stáročia vlastnila, si vyhnianskom pive pochutnávali ešte skôr než bola objavená Amerika. Dúšky tohto lahodného nápoja pomáhali obrancom mesta odrážať útoky Turkov, ktorí si robili zálusk na zlato a striebro, ktoré sa v štiavnických horách ťažili. O bohatú históriu sa opiera aj profilácia značky STEIGER, založená na príslušnosti k regiónu - legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici.

,,Pivá z produkcie vyhnianskeho pivovaru - STEIGER, SITŇAN a KACHELMANN, sú výsledkom poctivej práce a zachovania tradícií. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivo sa v STEIGRI varí klasickým postupom varenia každej stupňovitosti osobitne. Proces pokračuje otvoreným kvasením a dlhodobým zrením – ležaním. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Vo vyhnianskom pivovare sme hrdí na to, že varíme pivo tradičným spôsobom a že doba dozrievania piva je u nás až 60 dní! Vyhýbame sa praktikám veľkovýroby, ktoré používajú niektoré pivovary a ktoré spočívajú v urýchľovaní dozrievania, používaní enzýmov, CK tankov, či riedení uvareného piva vodou na nižšie stupňovitosti“, vysvetlil E.Mihálik.

Poukázal aj na to, že portfólio značiek pivovaru STEIGER patrí medzi cenovo najprijateľnejšie pivá na trhu. Zákazník dostane za ľudovú cenu kvalitu tradične vyrobeného piva. Kríza mení spotrebiteľské návyky a štruktúru spotreby nápojov. Pivo patrí k tým, ktoré utrpeli menej. A tak je dnes pivo najlacnejším a najobľúbenejším nápojom v reštauračných zariadeniach. Ľudia uvedomili, že za svoje peniaze dostanú ďaleko viacej tohto ušľachtilého nápoja, než akéhokoľvek iného. Pivovarníci dúfajú, že dôjde k presunu od predražených a prechemizovaných nápojov, smerom k tradičnému pivu.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Novinku související s vývozem na Dálný východ začal testovat černohorský pivovar. Klasické kovové sudy chtějí výrobci pivního moku nahradit nádobami z plastu, které jsou výrazně lehčí. Dálkovou přepravu na vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů, která se hradí v závislosti na hmotnosti zboží, by to mohlo výrazně zlevnit.

„Klasické sudy bychom navíc neměli dlouhodobě blokované v zahraničí,“ popsal další výhodu majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.

Pivovar už poslal zkušební dodávku do Vietnamu a do Číny. Úspěch ale slavil zatím jen částečný. „Zásilka do Vietnamu dorazila naprosto v pořádku, v té do Číny ale devatenáct z dvaceti zkušebních sudů prasklo. Dopravce zřejmě nedodržel přepravní podmínky. Aby sud praskl, tlak musel stoupnout nad osm barů, teplota se zřejmě zvýšila nad 30 stupňů Celsia,“ uvedl Fusek.

Tragédie to podle pivovarníků není. Černá Hora chce pivo v plastových sudech exportovat i do budoucna. „Nebyl to problém piva, ale obalu a přepravy, na takovou vzdálenost zatím nikdo pivo v plastu posílat nezkoušel, museli jsme otestovat, co je možné,“ vysvětlil Fusek.

Řešení je podle něho jednoduché, plastové sudy z Černé Hory napříště poputují v temperovaných kontejnerech, které zajistí, že teplota nepřekročí dvacet stupňů Celsia.

Zdroj: iDNES.cz

Podle studie českých a britských vědců má globální oteplování negativní vliv na kvalitu žateckého chmele – důležité suroviny pro výrobu tradičního českého nápoje. Čeští pěstitelé už nyní raději hledají nové odrůdy a uvažují o zlepšení zavlažování.

Výsledky studie ukázaly, že i mírné oteplení způsobuje zkrácení vegetačního období chmele, což zhorší jeho kvalitu.

Ze simulace, při níž vědci použili předpovědi budoucích změn klimatu, vyplynulo, že by výnosy v budoucnu mohly klesnout o 10 procent a obsah tzv. alfa-kyselin, který je hlavním určujícím prvkem kvality, o 13 až 32 procent.

Změn, které mohou přinést zvyšující se teploty, si jsou vědomi i sami pěstitelé chmele. "Náznaky tady jsou, ale spíše jde o dedukci z údajů některých výnosových let. Samozřejmě, pokud je v průběhu léta větší počet tropických dnů, tak se to na chmelu projevuje určitým útlumem," řekl Bohumil Pazler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

"Do budoucna se řeší nové odrůdy na bázi žateckého chmelu. Druhá věc, jak předejít negativním klimatickým podmínkám, je otázka závlah, a tím pádem ochlazení mikroklimatu na chmelnici," nastínil Pazler možné způsoby řešení. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý nevidí situaci tak tragicky a připomíná, že před dvěma tisíci let se chmel pěstoval v okolí Říma a postupně se s oteplováním stěhoval dále na sever.

"Sám fakt, že k tomu dochází, není překvapující. Současné změny globálního klimatu to mohou pouze urychlit. Dá se očekávat, že se pěstování chmele bude i nadále stěhovat dále na sever nebo do vyšších horských poloh, případně se podaří vyšlechtit více teplomilné odrůdy," podotkl Veselý.

Pouze strašení?

Zároveň upozornil, že už nyní se v Česku spotřebuje jen tisíc tun žateckého chmelu a zbylé čtyři pětiny úrody jdou na export. Přesto však zdůraznil, že tradiční české pivo se bez žateckého chmele neobejde. S tím souhlasí i bývalý dlouholetý sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. "Pokud by se z nějakého důvodu přestal používat žatecký chmel, mělo by to na české pivo nepříznivý dopad. Česká piva jsou postavena právě na typu žateckého chmele," myslí si Tolar.

K výsledkům studie se však Tolar staví rezervovaně a vnímá je jako součást strašení před globálním oteplováním. "Obecně si myslím, že se kvalita žateckého chmele zhoršuje. Jsou zde výkyvy mezi jednotlivými léty, ale to je dáno spíše klimatickými podmínkami v období dozrávání než oteplováním," tvrdí Tolar.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek

Belgie je pro milovníky pivních speciálů zemí zaslíbenou – vyrábí se tu na 750 druhů piva a událostí sezony je první zářijový pivní víkend na bruselském hlavním náměstí. Ve 30 stáncích se čepovalo přes 270 druhů piva ze 44 místních pivovarů.

Pijte pivo podle katalogu

Na čepu bylo i 56 druhů ovocného, včetně piva z mirabelek, meruněk, kokosu a kaktusů. Dalšími skupinami piv byla ta vařená v klášterech – většinou silně chmelená či trapistická. Dlouhou a slavnou tradici výroby piva v Belgii podtrhl program prvního dne, kdy starosta Bruselu spolu s rytířem cechu belgických pivovarníků pasoval nové pivovárečné rytíře.

V Bruselu sázejí na prezentaci pivních speciálů a na akci nechtějí vydělávat. Třetinka stojí mezi dvěma až čtyřmi eury, což je pod úrovní ceny v běžné bruselské restauraci. Návštěvníci se mohli naučit, jak správně načepovat hladinku a vyzkoušet svou chuť poznáváním různých druhů piva podle vzorků. Pivním degustátorům sloužil tištěný katalog a bylo opravdu vidět nadšence s bloky v podpaží, kteří si poctivě psali poznámky o chuti a barvě vzorků. Zájem byl jako vždy obrovský: návštěvníků přišlo 65 tisíc.

Bilance dvou dnů: 27 vzorků

V průběhu dvoudenního maratonu se ne všichni degustátoři drželi hesla akce „Pivo uvařené s péčí a láskou konzumujte zodpovědně“. Museli jsme vyzkoušet ultrasilné pivo s všeříkajícím názvem Malheur – má 12 procent alkoholu, tedy jako víno. Silné, ale dobré. Ve stánku pivovaru Super des Fagnes nás zaujalo pivo Griottes, ale můj dotaz, zda jde o pivo na bázi griotky, výčepního rozčílil: „Nikdy! Základem je pivo, až k němu se přidávají třešně.“ Načepoval nám ještě jejich blonde, tedy silné světlé, a svěřil se: „Tohle pivo je částí téhle země… a také částí mého života!“

K favoritům se zařadil ležák Saison z pivovaru St. Feuillien, silné hořké pivo, které letos obdrželo World Beer Award. Na závěr jsme si nechali nejsilnější takzvaná trapistická piva, která se vaří většinou v klášterech. Jejich obsah alkoholu kolísá mezi sedmi a deseti procenty alkoholu, chuťově jsou většinou nahořklá jako Chimay nebo i podle názvu „silný“ (Straffe) Hendrik.

Naším favoritem a takzvaným „šláftruňkem“ se stal Waterloo Tripple Blonde, vynikající pivo se silnou příchutí chmele.

Tipy pro návštěvu pivního víkendu:

- příjemně nakyslá pšeničná – Grisette Witbier, Gauloise

- lambická fermentovaná – brugse Zot, Bourgonge de Flenders, Gueze

- tmavá nasládlá fermentovaná – Val Dieu Grand Cru

- ovocná – třešňový Kriek, malinový Petrus

- trapistická silná – Chimay, Straffe Hendrik

- Pale Ale – Martins, Petrus » Stouty – Buffalo, Maredsous

Zdroj: E15.cz | Autor: Aleš Hudský

Nedělám si patent na tento euroskeptický pozdrav, ale jestliže bychom heslo obrátili, tak zdar integračního šílenství povede ke zmaru více než jen českých pivních tradic. Pivem to začíná a Benešovými dekrety končí.

Uvedu příklad, jak Evropský soudní dvůr škodí českému rodinnému zlatu. Zpochybnil práva Budvaru v Rakousku. A to způsobem velice příznačným pro důsledky, které jsme si nadřazením unijního práva naší legislativě vykoledovali.

Jak známo, Budvar se od roku 2000 soudí s americkým pivovarem Anheuser-Busch o ochranu svých známek po celém světě. Skóre je zatím 82 : 26 ve prospěch Budvaru, 7 sporů skončilo nerozhodně nebo smírem. Dokud se tedy do celé věci nezamotala Evropská unie, český Budvar nad svým mocným a mnohem bohatším soupeřem vyhrával.

Teď jde o spor v Rakousku o značku „Bud". Nedávno v obdobném sporu v Lucembursku v první instanci Budvar vyhrál. Rakouský soud však požádal o radu Evropský soudní dvůr. A došlo k nečekanému zvratu, ačkoliv označení „American Bud", o nějž ve sporu jde, je pro pivo pocházející z jiného státu než Česká republika v rozporu s ustanoveními dvoustranné smlouvy uzavřené mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou v roce 1976! Přitom označení „Bud" je v souladu s touto smlouvou chráněným označením, které je vyhrazeno výlučně pro české produkty.

Evropský soudní dvůr však konstatoval, že značka "Bud" nemůže být v EU chráněna na základě dvoustranných smluv mezi státy, protože jí je nadřazeno unijní právo. Budějovický Budvar však tuto značku v celounijním seznamu chráněných výrobků zaregistrovanou nemá. Česká republika během svého vstupu do EU v roce 2004 požádala jen o ochranu názvů "Budějovické pivo", "Českobudějovické pivo" a "Budějovický měšťanský var".

K tomu soud uvedl: "Nařízení o ochraně zeměpisných označení a označení původu má vyčerpávající charakter, takže brání použití režimu ochrany stanoveného v takových smlouvách mezi dvěma členskými státy, jako jsou dotčené dvoustranné smlouvy." Soud se drží teze, že pokud jsou ve dvoustranné smlouvě i specifická ustanovení o způsobu vaření, přísadách či chuti, nemá Budvar na ochranu své značky právo, protože ji smí poskytovat jen unijní právo.

Jedná se o předběžné rozhodnutí, jímž se v EU dociluje jednotného výkladu práva. Národní soudy by pak měly rozhodovat v souladu s těmito judikáty. A tento princip může zvrátit nejen dosud očekávaný úspěch v Lucembursku a v Rakousku, ale může to mít nedozírné následky i v dalších zemích EU.

Právní jistoty se rozsypaly, ačkoliv Budějovice jsou nepochybně v Česku a lze také s úspěchem pochybovat, zda Anheuser-Busch vaří vůbec pivo (jak je my chápeme). Avšak pomněme také, že americký pivovar loni koupila skupina InBev, tedy belgická skupina, která u nás vlastní i Staropramen a Ostravar. Tento silný hráč v rámci EU je nebezpečnějším soupeřem než původně externí americký pivovar. A nic si nenamlouvejme o rovnosti velkých a malých hráčů v EU.

Budvar má celkem registrováno na 380 známek ve více než 100 zemích celého světa. Jeho postavení v Evropě je však vážně ohroženo naším vstupem do EU.

Co mi nejvíce na celé věci vadí? Raději jsem měl napsat „děsí". Ta zpupně, nemravně a proti všem právním zásadám uplatněná retroaktivita. Platná bilaterární smlouva v inkriminovaném případě byla uzavřena dávno před naším vstupem do EU. Přesto ji Evropský soudní dvůr z hlediska unijního práva považuje za neplatnou.

Ještě si můžete myslet, že jsou Benešovy dekrety nezpochybnitelné a nemohou podlehat v EU revanši?

Autor: Dušan Streit | Zdroj: EU Portál.cz

V sobotu 19. září se v Benešově uskuteční tradiční Pivovarské slavnosti. Akci pořádá pivovar Ferdinand. Zábavný program, jídlo a různé druhy piva jsou zajištěny.

České pivo se zdá býti národním fenoménem. Pivo u nás patří k přátelským setkáváním, inspirovalo mnohé kuchaře k originálním receptům a dostalo se do literatury i hudby.

Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo tohoto zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva Ferdinand do Benešova. Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Pivovarské slavnosti

Jako každý rok pořádá Pivovar Ferdinand v Benešově vyhlášené pivovarské slavnosti. Tento rok zároveň pivovar slaví i nově získaná ocenění pro svá piva vařená tradičním způsobem.

Je připraven program jak pro dospělé, tak i pro děti. Vystoupí skupiny Keks, Argema, Ivan Hlas trio, Ruce nohy Matyas, Josef Vágner, La Sklerosa. Jídlo a výtečné pivo zajištěno v neomezeném množství, nově i točené kvasnicové pivo! Všichni jsou srdečně zváni!

Historie benešovského piva

Historie benešovského piva jako takového sahá hluboko do středověku. Budeme-li ovšem hovořit o pivu z tohoto pivovaru, musíme se odrazit od roku 1897, kdy byl pivovar založen. Benešovské pivo je specifické tím, že způsob jeho výroby se po dobu jeho existence v zásadě neměnil.

Stále se jedná o stejnou klasickou výrobu, ať již se jedná o sladovnu, varnu, spilku nebo ležácký sklep. Pivo se vyznačuje vysokým stupněm prokvašení, vyrovnanou světlejší barvou, jemnou hořkostí a plnou chutí.

Pivovar Benešov v současné době vyrábí pět druhů lahvového a kegového piva – Ležák světlý Premium 5%, Ležák tmavý 4,5%, speciální polotmavé pivo Sedm Kulí 5,5%, výčepní pivo světlé 4% a nealkoholické pivo.

Kdy se akce koná: 19. 9. 2009, od 13:00

Vstupné: 100,- (děti do 150 cm zdarma)

Bezbariérový přístup: ano

Zdroj: Benešovsko.info | Autor: Kateřina Davidová

Novým pšeničným pivem Velen naplnili v Pivovaru Černá Hora první sudy a lahve.

„Toto lahodné dvanáctistupňové pivo začínáme prodávat v sobotu. Slavnostně je pokřtíme příští sobotu na Pivní pouti,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek. Půllitrová lahev bude stát dvanáct korun.

Jiří Fusek zdůraznil, že i když hlavní novinka letošního roku Velen volně navazuje na tradici a chuť bavorských piv typu weizenbier, pšeničné pivo se v Černé Hoře vařilo už v šestnáctém století. „O našem pšeničném pivu se pochvalně vyjadřoval už lékař Kopp v roce 1535, tedy pět let poté, co máme první písemnou zmínku o pivovaru,“ doplnil Hubert Adámek z pivovaru. Název Velen, jenž vychází z pověsti o vzniku Boskovic a vztahuje se i k Černé Hoře, kterou vlastnili páni z Boskovic, vybrali lidé v anketě.

Černohorské pivo je stále známější v různých zemích světa. Pivovar se totiž stále více zaměřuje na export. Nyní vyváží už kolem dvaadvaceti procent výrobků. „Největší trh máme na Slovensku, za které se v poslední době dostala Čína,“ dodal Fusek.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Leona Paroulková

Sládek Jürgen Hopf vaří pivo nesoucí jeho jméno zásadně zcela nahý. Na sobě má pouze bavorskou koženou zástěru a krojový klobouk.

Moku to prý dodává výjimečné vlastnosti, které lze srovnat s účinky Viagry. Chmelový nápoj údajně zvyšuje libido, a kdo ho ochutná, zapomene na nudné večery u televize a chce se jen milovat.

První várku Hopf získal zcela náhodou. Vlastně omylem, když se pokazil samovarný systém pivovaru v bavorském Schönbrunnu.

„Zavolali mě, abych zkusil opravit ten stroj, bydlel jsem jen přes cestu. Bylo to uprostřed noci a nebylo tam živé duše, takže jsem na to šel jen v trenkách a pantoflích,“ vzpomíná na osudnou noc sládek Jürgen Hopf.

Díky tomu, že nešel stroj opravit, musel polonahý Hopf míchat ručně a vytvořil tak unikátní várku piva. „Cítil jsem se divně a věděl, že toto pivo bude jiné a bude se lišit od všech ostatních. Když bylo pivo hotovo a šlo do prodeje, každý, kdo ho vypil, hned cítil účinek. Každý, koho jsem se ptal, mi tvrdil, že týden nezapnul televizi. Místo toho šel rovnou do postele, aby nemarnil čas,“ vysvětluje Hopf, jehož pivo se prodává v lahvích s nahotinkou na etiketě.

Pivní speciál se má teď z Bavorska rozšířit do zbytku Evropy včetně Británie

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous

Jestliže jste si na koncertě skupiny Kabát šli pro pivo, možná vás překvapilo, že ho výčepní točí "spodem". Největší pivovar v zemi Plzeňský Prazdroj totiž na koncertě testoval zařízení TRUfill, které umožňuje vytočit větší množství piva v krátkém čase a tím i více vydělat.

Zdá se tedy, že díky vynálezu dovezenému z Velké Británie nebudou muset návštěvníci velkých akcí čekat na půllitr piva v nekonečných frontách. Pivovaru to navíc zřejmě umožní vytočit více piva a tím i zvýšit tržby.

Zařízení je v České republice naprostou novinkou. "Já jsem se s tím nikdy nesetkal, ani jsem o tom neslyšel," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý s tím, že není schopen říct, jak může čepování piva spodem ovlivnit jeho kvalitu.

"Na tomto zařízení se čepuje do speciálních kelímků, jež mají ve spodní části ventil, který se napojí na stáčecí zařízení a ode dna se kelímek naplní pivem," vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje, který má na užívání zařízení v České republice exkluzivitu.

Kelímky jsou dražší

Speciální kelímek, který je k načepování piva potřeba, je v současné chvíli podle Juriny dražší, protože výroba systému je zatím ve zkušební fázi a kelímky se vyrábějí jen v limitovaných sériích.

"Při širokém používání tohoto systému předpokládáme, že se cena kelímků přiblíží ceně dnes používaných," odhaduje Jurina.

Podle společnosti Manitowoc, která stroj vyrábí, by výčepní díky němu měli být schopni natočit nápoj za pět až deset sekund. Zařízení je tedy podle společnosti vhodné využít v situacích, kdy je "rozhodující získat maximální výnos ze zkrácené doby na čepování."

"Úspora je především v rychlosti čepování a menší náročnosti na obsluhu," uvedl Jurina. Obsluhujícímu personálu totiž stačí nasadit kelímek na ventil, zmáčknout spouštěcí tlačítko a po napuštění předat kelímek zákazníkovi. "Takhle je schopen obsluhovat až čtyři plniče současně."

Plzeňský Prazdroj zařízení zatím pouze testuje, poprvé ho vyzkoušel začátkem září na slavnostech plzeňského piva Pilsner Fest. "Nyní jej zkoušíme a seřizujeme na akcích různých velikostí a následně bude rozhodnuto o případném širším využití," říká Jurina. Na koncertě skupiny Kabát firma použila jedno testovací zařízení se třemi plnícími ventily.

Zatím prý pivovar může potvrdit slova výrobce. Nejvíce se podle Juriny zřejmě přístroj uplatní na akcích, kde pivovar očekává vytočení velkého množství piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Kateřina Vrátníková

Najneskôr do dvoch rokov chce spoločnosť Pilsberg, s. r. o., Poprad začať s výstavbou multifunkčného komplexu na mieste súčasného pivovaru. Predpokladaná výška investície vzhľadom na rozsah územia je do 100 mil. eur.

"Termín realizácie je závislý od rýchlosti prípravných projekčných prác a aktuálnej finančnej situácie na trhu s nehnuteľnosťami, a dnes sa nedá presne určiť," informoval obchodný riaditeľ Pilsberg, s. r. o., Peter Sabol.

Plánujú aj hotel a byty

Už v týchto dňoch začala spoločnosť s odstraňovaním nepoužívanej technológie a s jej využitím spoločnosť neuvažuje ani v budúcnosti. V novom komplexe, ktorý vyrastie v priestore súčasného pivovaru v centre Popradu, bude obchodno-spoločenské centrum, hotel a byty. V budúcnosti v rámci prestavby areálu na multifunkčný komplex uvažuje spoločnosť so zachovaním výroby piva v podobe minipivovaru, ako súčasti architektonického a funkčného riešenia územia.

Výstavba novej sladovne

V popradskom závode spoločnosti Pilsberg v súčasnosti pracuje 50 zamestnancov, ktorí zabezpečujú výrobu nealkoholických nápojov a sladu plzenského typu. V Poprade zabezpečuje spoločnosť aj distribúciu piva, ktoré vyrába z vlastného sladu v partnerskom závode. Spoločnosť Pilsberg plánuje presťahovať výrobu sladu do obce Mlynica. Výstavba novej sladovne v Mlynici je podľa P. Sabola v štádiu rokovania s bankami o spôsobe financovania investície. Projektované náklady na výstavbu novej sladovne predstavujú 12 mil. eur. Okrem vlastných zdrojov chce spoločnosť získať financie na výstavbu sladovne z fondov Európskej EÚ a bankového úveru.

Zdroj: Korzár Sme.sk | Autor: SITA

Co ty dva chlapíky spojuje? Dříve pracovali jako šoféři, nyní už ale čepují pivo. Oba muži přijeli nedávno do jihlavského pivovaru na zhodnocení výsledků prodeje zlatavého moku.

A oba se těší na výlet na velké německé pivní slavnosti. Na mnichovský Oktoberfest, který startuje v sobotu 19. září, odjede o pět dní později, ve čtvrtek 24. září, sedmdesát hostinských z Jihlavska a okolních okresů.

Osmadvacetiletý Jaroslav Pulicar ze Zborné, okrajové části Jihlavy a šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku budou mezi nimi. Zatímco mladší hostinský v bavorské metropoli už byl, ten starší tam zavítá poprvé.

„Na Oktoberfestu jsem ale nebyl jako návštěvník,“ zakroutil hlavou osmadvacetiletý hostinský ze Zborné. Do Mnichova se Pulicar vypravil poprvé jako řidič. Vezl tam pivní sety – lavičky a stoly. V německém centru „pivního průmyslu“ chce nasát hlavně atmosféru a chutě.

„O žádné suvenýry mi nejde,“ dodal muž, do jehož hostince občas zajdou i dva bývalí jihlavští primátoři, Vladimír Hink a Vratislav Výborný. Ti totiž ve Zborné také bydlí.

Pivo považuje Jaroslav Pulicar za věc, která má podpořit chuť na další pivo. „Už na učňáku jsme se to tak učili,“ usmál se mladý výčepní.

Nové druhy zlatavého moku se podle něj stále dají vymýšlet, ať už klasické, pšeničné nebo i ochucené. Třeba s medovou nebo ovocnou chutí.

V hospůdce v okrajové části Jihlavy, ležící pod sjezdovkou Šacberk, čepuje Pulicar standardně jihlavské a plzeňské pivo. Jednou týdně dojde na ležák z minipivovaru v Horních Dubenkách a nepravidelně na produkci z jiných míst – třeba na pelhřimovské, svijanské nebo rakovnické pivo.

„V Mnichově se představí spousta pivovarů, nějaký si určitě vyberu. Pravdou je, že některé jejich výrobky se dají sehnat i v obchodech v Čechách,“ přemítal Pulicar, který se vyučil v oboru kuchař - číšník. „Člověk si ale na otevření vlastní hospody musí nějak vydělat. Tak jsem musel začít s prací jinde. Proto jsem dělal v autodopravě,“ vysvětlil osmadvacetiletý Jaroslav.

Z dopravy k hostinskému prchal dnes šedesátiletý Josef Weiss z Kravska na Znojemsku.

„Před osmnácti lety jsme si se ženou vzali úvěr, koupili chalupu, ze které udělali hospodu a obchod. Jede to, makáte ale ve dne v noci,“ poznamenal na setkání hostinských v Jihlavě Josef Weiss.

V jeho hospodě se svého času čepovalo i do tupláků, což je míra obvyklá i pro mnichovský Oktoberfest. „Chlapi to zkoušeli, nosili si svoje tupláky, ale sami od toho pak ustoupili. Půllitr je půllitr,“ pokývl hlavou výčepní z obce, která je od hranic Vysočiny vzdálená asi patnáct kilometrů. Čepuje piva z Jihlavy, Hlinska a Malého Rohozce.

Na mnichovském Oktoberfestu nebudou z Jihlavy a okolí jenom hostinští. Také se tam budou prezentovat někdejší jihlavské kroje. Stane se tak ve velkém průvodu v neděli 20. září.

Účast v průvodu plánuje společnost Iglauer Sprachinsel (Jihlavský jazykový ostrov). Jde o spolek bývalých českých Němců z Jihlavska a jejich potomků či příbuzných. Průvodu se jinak mohou zúčastnit lidé v krojích z celého světa.

Oktoberfest skončí 4. října. Loni ho navšttívilo šest milionů návštěvníků, kteří celkově vypili 66 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík

Pivovar v Kostelci nad Černými lesy pořádal v sobotu Vykulení ležáckých sudů. Tradiční akce se konala již pošesté. Lidé ochutnali piva a grilované prasátko.

A nechybělo množství piv z minipivovarů (Dobřany, Varnsdorf, Chýně, Qásek, Velké Meziříčí, Vojkovice, Dobruška, Kácov aj.), grilovaný býk, grilované prasátko či grilované jehně.

Tradiční řemesla, muzika a vystoupení mažoretek

Návštěvníci viděli i práci bednářů, kovářů, hrnčířů nebo barokních zedníků. K poslechu zahráli dudáci, harmonikáři a v podvečer vystoupila legendární AGAPEPE, Bayer a Naši Furianti.

Po celý den probíhal i program pro děti, přítomné pány jistě potěšilo vystoupení mažoretek. Hlavním lákadlem však zřejmě byla výjimečná prohlídka pivovaru, která se nesla v duchu divadelního představení, jehož součástí se stali i samotní návštěvníci.

Pivovarská fraška anóbrž divadelní prohlídky pivováru

V rámci programu šestého ročníku bylo připravené nové pojetí prohlídek útrob černokosteleckého pivováru. Na čtyřech scénách se tu v průběhu věků odehrával příběh poctivého piva.

Zájemci se mohli podívat, jak se vidrovalo či jak se osazovaly hromady, uslyšeli, jak se zkoušela kvalita piva a krom množství piva a medoviny okusili různé staročeské pokrmy.

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová

Spojené arabské emiráty a Panama – to jsou dva velké pivní protipóly. Zatímco v Emirátech vás jedno pivo přijde na 210 Kč, v Panamě je to pouhých 9 Kč. Logicky je oblíbenou destinací amerických pivařů...

Pokud jde o drahotu, druhé místo na světě obsadilo už ne tak vzdálené Norsko a cena 180 Kč za jedno točené vysvětluje, proč si tolik Norů dopřává alkohol doma před odchodem na jakoukoliv akci, kde by tuto »nekřesťanskou« částku museli zaplatit. Třetí kupodivu skončil chudý východoafrický stát Džibutsko se 178 Kč. I některé další země na seznamu levného a drahého piva vás možná překvapí, posuďte sami a vydejte se s námi na »let« přes pivní bary celého světa.

NEJDRAŽŠÍ ZEMĚ PRO MILOVNÍKY PIVA

Spojené arabské emiráty

Cena 210 Kč je obvyklá v hotelech a zpravidla se příliš neliší ceny různých značek.

Norsko

Země proslulá zdravím a zimními sporty nutí občany opíjet se u domácího krbu. Při 180 Kč za pivo je to otázka finančního přežití.

Džibutsko

Někdejší francouzská kolonie v Africkém rohu letos slaví 32 let nezávislosti, ale pivem za 178 Kč ji asi zapije málokdo. Nejvíc trpí vojáci na zdejší americké základně, o vycházce si moc neužijí.

Grónsko

Největší ostrov světa není zrovna střediskem nočního života. Při 150 Kč za pivo to ani tak moc nepřekvapuje.

Guadeloupe

Francouzský departement v Karibiku trumfl mateřskou zemi cenou 144 Kč. V 31stupňovém vedru se zkuste ochladit něčím jiným.

Francie

Vínu zaslíbená země se k milovníkům piva chová velmi macešsky. Jak mohou chtít 130 Kč za pivo, zlobí se turisté. Jde to samo, uvidíte.

Island

Krásy severského ostrova vás zcela jistě dojmou, slzet budete i při ceně 123 Kč za sklenici »tekutého chleba«.

Katar

Rychlý růst ekonomiky jedné ze zemí Perského zálivu, skoro nulová nezaměstnanost, žádná daň z příjmu a pivo za 122 Kč. Svět islámu opravdu alkoholu nepřeje.

Andorra

Turistický ráj, kam se ročně vydá na devět milionů turistů, nabízí daňové úlevy a cenu piva na úrovni Kataru. Než zaplatit 121 Kč, je lepší skočit na »jedno« do Španělska.

Rovníková Guinea

Třetí nejmenší africká země vyniká pivní drahotou. Kdo z místních by si mohl dovolit pivo za 120 Kč, když i na turisty je to příliš!

Zdroj: Aha Online.cz

Šestý ročník Vykulení černokosteleckých ležáckých sudů přilákal v sobotu do pivovaru v Kostelci nad Černými lesy v okrese Praha-východ asi dva tisíce lidí.

Podle spolumajitele pivovaru Milana Starce lidé ochutnávali speciality jako grilovaného býka, jehně nebo prase a mohli vybírat z 30 druhů regionálních piv z několika minipivovarů. Hlavním tahákem byla prohlídka pivovaru v duchu divadelního představení. „Měli jsme čtyři scény, třeba sladovnu nebo ležácký sklep. Návštěvníci se stali součástí představení, ochutnávali pivo či medovinu,“ uvedl Starec.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nová prohlídková trasa láká do velkopopovického pivovaru více návštěvníků

Velkopopovický pivovar slaví úspěchy s novou prohlídkovou trasou s rozšířenými expozicemi historie a výrobního procesu.

Od jejího otevření na jaře 2009 přilákala větší množství návštěvníků než loni, a tak desetitisící návštěvník zavítal do pivovaru již v pátek 11. září, o mnoho týdnů dříve než v uplynulých letech. Návštěvnost pivovaru meziročně vzrostla o více než 30 %. Za celý rok 2009 se tedy opět očekává rekordní počet návštěvníků.

Od jara se tradiční česká značka Velkopopovický Kozel představuje ve svém rodišti neotřelou formou, návštěvníci procházejí novou prohlídkovou trasu bohatší o bezbariérové návštěvnické centrum a prodejnu suvenýrů. Součástí nové trasy je současná varna s expozicí dějin pivovaru i další části výroby, kde se hosté seznámí se současnými varními a výrobními postupy piva. Nová trasa tedy spojuje historii se současnou výrobou a tím už od svého otevření výrazně zvyšuje návštěvnost pivovaru. V roce 2007 přišel desetitisící návštěvník v prosinci, loni v listopadu a letos tato hranice padla už na začátku září.

V pátek 11. září 2009 prošel branou pivovaru letošní desetitisící návštěvník. Stal se jím Tibor Keresztesy, který přijel se skupinou z Maďarska. „Kozla piji rád i doma v Budapešti. Rozhodně ale zodpovědně, protože pracuji jako řidič autobusu MHD,“ usmíval se nadšeně oceněný. „Prohlídka pivovaru se nám všem moc líbila, jsem rád, že jsem se dostal do rodiště svého oblíbeného piva. Večer to ještě v Praze určitě zapijeme s ostatními. Samozřejmě Kozlem!“ dodal čestný host pivovaru, který má od pátku doživotní vstup do pivovaru ve Velkých Popovicích zdarma.

Oproti předchozím obdobím se výrazně zvýšil počet hostů z právě z Maďarska, Ruska a Velké Británie. „Zatímco v roce 2008 k nám přijelo 11 132 hostů, letos věříme v překonání hranice 13 000 návštěvníků. Pochvaly v návštěvní knize nás v tom jen utvrzují,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice. Byl by to hezký dárek k blížícímu se 135. výročí první várky piva, kterou v Popovicích uvařili 15. prosince 1874.

Sezóna přitom ještě nekončí a v sobotu 19. září 2009 od 12:00 do 17:00 hodin proběhne v pivovaru tradiční DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Letos zavede exkurzní trasa návštěvníky do nově otevřených prostor, které netradičním a interaktivním způsobem představí klíčové etapy ve vývoji pivovaru a značky Velkopopovický Kozel. Zasloužená pozornost je také věnována podnikatelskému příběhu barona Ringhoffera a jeho rodiny, která výrazným způsobem tvořila a měnila příběh pivovaru i celého kraje. Dárek či suvenýr s pivní tématikou lze nyní pořídit v novém Kozlího obchodu.

Program Dne otevřených dveří 19. 9. 2009

12:00 - 17:00 Prohlídky pivovaru s odborným výkladem

9:00 - 15:00 Hokejový turnaj KOZEL CUP (zimní stadion Velké Popovice) s týmy:

Velké Popovice: Kozel tým, Premium tým, dále ODC Jihlava a Mars ČR

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V prostorách Měšťanského pivovaru v Poličce přivítali ve středu zastupitelé města a předseda představenstva pivovaru Karel Witz prezidenta republiky Václava Klause s chotí.

Místní pivo nesmělo k pečenému hovězímu masu chybět. „Naléval si ze stejného tupláku jako prezidenti Václav Havel a Roman Herzog,“ potvrdil Karel Witz. Jestliže Václav Klaus v budoucnu využije doživotní vstupenky na jazzový festival, nebude se muset rozmýšlet nad výběrem kravaty. Od zastupitelů totiž jednu dostal. Hedvábnou a ručně malovanou od malířky Dity Dostálové. Stejně jako na šátek pro první dámu vyobrazila akademička poličskou radnici. V knihovně na Hradě přibylo i letošní vydání Otvírání studánek.

Je jaro letošního roku a já se už po několikáté chystám, že zajdu do Zlejch Časů podívat se co je nového, neb jsem tam byl jednou, kdysi před rokem a od té doby nic. Zároveň si říkám, že by to chtělo seznámit se s majitelem, neb ať to vypadá jak to vypadá, moc si nekonkurujeme a že by jsme se mohli popřípadě domluvit i na nějaké spolupráci. Má venkoncem toho samého koníčka - dobrá pifka - jako naše hospoda a tak by z toho mohlo něco být.

Vybral jsem si sobotu 18. 4. zakoupil noviny, neb jsem si říkal, že tam odpoledne asi nikdo nebude a navíc ani já tam nebudu nikoho znát a tak si aspoň počtu a vyrazil jsem. Už při vstupu do hospody jsem byl přequapen. Ač sobota a cca po čtvrté po poledni, bylo natřískáno a co víc všude samý hospodsko - pivařský známý!!! Zasedl jsem k jedné skupince známých tváří a jal se vyzvídat co, že se to děje. A ejhle vysvětlení prosté: Zlý Časy slavily třetí narozeniny!!!

Po ujištění samotným Hanzem, že to není jen pro zvané - že mě vlastně taky on chtěl poznat a tak, že jsem tam dobře - jsem se konečně přestal cítit jako vyžírka a zakousl se do kolena zadáčo ☺! Jak se večer chýlil, Hanz si přisedl a že prej by jsme mohli nějak spolupracovat…

Po mém vysvětlení, že kvůli tomu jsem vlastně přišel, jsme zjistili, že máme stejnou krevněpivní skupinu a že si budeme rozumět. Hanz se hned vytasil s projektem, který viděl v Holandsku a který se mi na první pohled zalíbil. Byla to taková brožura, která obsahovala cca 55 holandských hospod, které jsou zajímavé a navíc točí sqělá pifka. Mají to dotažené a tak jsme se domluvili, že se ještě určitě sejdeme a něco obdobného vymyslíme taky.

No a jak řekli, tak udělali! Po další schůzce jsme už měli jasno. Zlý Časy, Tramway, Obžerství – to dohodil Hanz, já nabídl Merendu, o té jsem taky slyšel jen pozitiva. Další člověk – Tomáš z SPP -, který se k naší schůzce vlastně původně jen nachomýtl, ale jak se později ukázalo nachomýtl se včas, dobře a na správné místo ☺, nám doporučil ještě U prince Miroslava. A tak jsme měli hned pět hospod. Následovalo vlastní seznámení se s kluky z Merendy a s Miroslavem od Miroslava ☺. Všem se naše pojetí líbilo a že do toho půjdou s námi.

Následovala první – ustanovující – schůzka, na které jsme se poprvé a vlastně naposled ☺ sešli všici!!! A domluvili jsme se, že ano. Do vlastní brožury jsme ještě přizvali kluky ze Sdužení Přátel Piva a taky Czech Beer Tours, neb reklamy je třeba a taky je třeba někoho, kdo bude chtít zaplatit ten pilotní leták, že ☺ ☺ ☺.

Na tomto prvním setkání padali návrhy na to, abychom do toho vzali více hospod a rovnou z celé ČR! Víme, že je mraky restaurací, které to dělají dobře a že by v takové brožuře měly být. Brožura by měla zatím ze začátku ležet v každé ze zúčastněných hospod na stole a tak se pivaři doví i o dalších výčepech, které stojí za to navštívit při cestách za dobrým pifkem. Později ji samozřejmě chceme i distribuovat i dál a na jiná místa.

Oproti oslovení dalších hospod jsem ale vehementně protestoval a jak se později ukázalo, právem. Nemám nic oproti dalším a dalším hospůdkám, které se chtějí našeho projektu zúčastnit, vůbec ne, ale vím jak je těžké něco rozjet v jednom natož v pěti a tak jsem razil zásadu, že o dalších účastnících se budeme bavit až budeme mít něco hmatatelného – brožuru - v ruce.

Taky si vemte, že je polovina září a brožura se rýsuje, když to dobře půjde, na konec října. Problémů je zkrátka hodně k řešení a né vždy se sejdem aspoň ve třech a to jsme všici z Prahy :(. Tak pro vás ostatní: počítáme s vámi, ale vydržte.

Navíc být v naší ALIANCI P.I.V. bude mít do budoucna i jiné výhody, než že se o vás jen lidé dozví. Vše je v jednání, ale co není na papíře sepsané to zatím nechceme pouštět ven, snad abychom to nezakřikli ☺…

Dalším kamenem úrazu byl náš zastřešující název, ale s i tím jsme se poprali a myslím, že vítězně. Máme za to, že název ALIANCE P.I.V. – pivně inteligentních výčepů, je trefné označení pro hospody, které chtějí provádět osvětu národa pivařského, nejen tím, že budou točit různá pivečka, ale a to hlavně, že se v našich výčepech pivař dozví o těch daných pivech něco víc, než že je to např. 15° Rychtář speciál, 12° Kocour Stout apod. Vždy mi bylo líto, že dneska už každá láhev dobrého vína uvádí o svém původu kde co a u piva je to problém se něco dozvědět z láhve, natož z točeného piva v sudu.

Za úkol to dostal Hanz. Má vytvořit tzv. „Pivní list“ do kterého budeme každé jednotlivé pifko dopisovat jako do mustru. Tyto Pivní listy budou viset v našich výčepech na viditelném místě, tak aby každý zájemce dostal vyčerpávající informace o tom kterém pifku. Tzn. ne jen pivovar, typ piva, ale i např. jednotky hořkosti, barvy, složení apod.

Dále koho chceme na našich Pivní listech zviditelnit a na koho se v naprosté většině zapomíná je jméno toho, kdo tu kterou laskominu uvařil!!! Přijde nám, že sládek či sládková by měli vystoupit z nedobrovolné anonymity a na našich Pivních listech jednoznačně být! Uvedeme rádi, pokud to budou pivovary chtít zveřejnit, i jméno toho, kdo na to dané pivo recept vytvořil.

Víme, že je to běh na delší trať, ale zároveň doufáme ve spolupráci s pivovary v to, že budou mít sami zájem si takto svá piva zviditelnit.

Logo máme zatím provizorní jen kvůli registraci ochranné známky. Na logo později vypíšeme v našich hospodách veřejně hospodskou soutěž, bohatě dotovanou našimi naturáliemi ☺.

Jak se naplno rozeběhne naše doména, dáme vám fčas vědět!

Tak to je zatím asi fše. Jo a držte nám palce, budeme to ještě potřebovat ☺ !!!

Za ALIANCI P.I.V. sepsal

Jirka Bejček Stehlíček

Oslav 114. výročí založení Budějovického Budvaru se včera zúčastnilo kolem 10 tisíc lidí. Kvůli obrovskému zájmu organizátoři museli zvýšit počet prohlídek z plánovaných 24 na uskutečněných 39.

"Tradičně se velkému zájmu veřejnosti těšily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem profesionálních průvodců. Lidé se mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva. Zájem o prohlídky pivovaru byl mnohem větší, než organizátoři předpokládali. Proto byl počet prohlídek zvýšen z původně plánovaných 24 na 39 exkurzí. Výrobní prostory pivovaru tak během dne vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 lidí si prohlédlo multimediální expozici Příběh budějovického piva," řekl manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.

Doprovodný program tvořily koncerty, při kterých se postupně střídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní Budvar scény. Další stovky lidí zaplnily prostor Pardál scény, na které vystupovaly hudební formace s nabídkou tvrdší hudby. Během dne se hudební žánry postupně měnily. Vyvrcholením sobotní akce byl koncert Petra Koláře a závěrečný ohňostroj. Zájem veřejnosti nás příjemně překvapil, areál pivovaru byl po celý den zaplněn," dodal Samec.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony.cz | Autor: Mediafax

Nedávno byli jedna ruka. Teď si nemohou přijít na jméno a přou se o to, jestli je Kvasar sentický, nebo černohorský. Spor vedou u patentového úřadu, respektive Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Na jedné straně stojí majitel rodinného minipivovaru Jiří Jelínek, který vymyslel medové pivo a před třinácti lety ho pod značkou Kvasar začal prodávat, na druhé straně pivovar Černá Hora, který si značku pronajímal. Za licenci a za to, že medový Kvasar vařil ve velkém, platil donedávna jeho vynálezci.

Problém v jinak fungujícím obchodním vztahu nastal před rokem. „Černá Hora přestala za pronájem značky Kvasar panu Jelínkovi platit a požádala si u patentového úřadu o registraci takzvané kombinované ochranné známky na značku Kvasar,“ řekl právník Miroslav Pokorný, který ve sporu zastupuje Jelínka. Ochranná známka, kterou se snaží Černá Hora zaregistrovat, má podobu etikety, pod kterou černohorský Kvasar prodává. „Zároveň podali návrh na výmaz slovní ochranné známky na značku Kvasar, kterou má u patentového úřadu registrovanou pan Jelínek a která má vyšší účinnost než kombinovaná,“ dodal Pokorný s tím, že na něco takového Černá Hora nemá právo.

Podle právničky Černé Hory Lenky Příkazské nejsou ale nároky protistrany podloženy ničím relevantním. „Černá Hora veškerá označení ve své obchodní činnosti užívá v souladu s právními předpisy. Současný postup pana Jelínka je pouze dalším z kroků, jak pivovar donutit k finančnímu plnění, na které však nemá žádný právní nárok,“ uvedla.

Vynálezce medového piva Kvasar je ukřivděný. „Není to fér. To není o penězích, jde o to, že někdo něco vymyslí, jiný to s jeho souhlasem používá a pak řekne dost, přestane platit a pivo vaří a prodává dál a nerespektuje přitom pravidla fér hry,“ poznamenal Jiří Jelínek.

Ve věci napadení slovní ochranné známky už patentový úřad jednou rozhodoval a návrh Černé Hory zamítl. Ta se proti tomu odvolala. „Řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno, teď řešíme odvolání. Slovní ochranná známka Kvasar, jejímž majitelem je pan Jelínek, je tedy platným dokumentem,“ uvedla Iva Koutná z Úřadu průmyslového vlastnictví.

Podle advokáta Iva Telece, který se problematikou známkoprávních sporů zabývá, se žádosti o výmaz značky u nás staly folklorem. „Vždy jsou to odborné spory a často finančně náročné. Když někdo přijde o značku, je to pro něj hospodářská katastrofa. Mnohdy je to totiž na podniku to nejcennější,“ řekl. Jakou hodnotu má značka Kvasar, by dokázal podle něj vyčíslit pouze znalec. Díky velkoprodukci černohorského pivovaru se ale značka výrazně zviditelnila.

V Senticích se ročně uvaří 800 hektolitrů piva, což je podle odborníků bez vlastní restaurace úspěch. Černá Hora za rok uvaří medového piva sedmkrát více. „Hodně jsme do jeho propagace investovali. Dneska už se dostalo mezi rentabilní druhy,“ řekl mluvčí pivovaru Černá Hora Hubert Adámek.

Ani jedna strana nechce ustoupit. Spolumajitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek si myslí, že Jelínek má vůči nim morální dluh. „Pokud bychom tuto značku neprosadili, byla by neznámá,“ hájí se Fusek.

„Vypadá to, že se na stará kolena budu muset soudit,“ míní Jelínek.

***

* Ochranná známka

jaké u nás existují - obrazová (grafická) - slovní (textová) - kombinovaná (obrazová i slovní) Například známá sportovní značka Nike je známka slovní. Fajfka, kterou se prezentuje, je známka obrazová. Fajfka s textem Nike je známka kombinovaná.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

První tři místa obsadily dívky, kterým je shodně 23 let

Třiadvacetiletá tmavovlasá dívka Petra Bubáková z východočeského Turnova získala titul Miss zlatého moku pro rok 2009.

Rozhodla o tom odborná porota v pátek 11. září večer na zábavném finálovém galavečeru soutěže v Městském divadle v Žatci. Vítězka v soutěži zastupovala pivovar Svijany.

První vicemiss byla vyhlášena blondýnka Tereza Kučerová z Hovorčovic u Prahy. Té je rovněž 23 let a soutěžila v barvách piva Suchdolský Jeník, které vaří Česká zemědělská univerzita v Praze.

Titul druhé vicemiss přisoudili porotci hnědovlásce Alici Rádrové z Mělníka. Shodou okolností je i této slečně 23 let; bojovala za pivo Bohemia Regent, jež vzniká v pivovaru Třeboň.

Soutěž je ojedinělý projekt na celém světě; spojuje dívčí krásu s oblibou českého piva a chmele. Každá z dívek vkládá "do utkání" nejen své osobité půvaby, ale zároveň soutěží za značku některého z regionálních českých pivovarů. Zástupci pivovarů si jednotlivé konkrétní dívky vylosují už na jaře hned při samotném zahájení soutěže. Pořadatelé Miss zlatého moku mají na projekt zaregistrovanou ochrannou známku.

Letos proběhl už pátý ročník této soutěže. Na jejím samotném počátku se do ní přihlásilo více než 220 dívek; z nich pořadatelé na jaře vybrali deset finalistek. Ty si pak "rozebrali" zástupci pivovarů.

Finalistky v rámci soutěže už před týdnem ručně česaly chmel a točily pivo návštěvníkům tradiční žatecké Dočesné - i to byla jedna ze soutěžních disciplín. V samotném divadle na podiu se pak utkaly ve volné disciplíně - například recitaci, zpěvu, malování, pantomimě, sportovním výkonu - a poté nezbytné závěrečné promenádě v plavkách.

Finálový galavečer zpestřila svým zpěvem zlatá slavice Lucie Bílá; moderátorem byl oblíbený Jan Čenský. Tříhodinový program sledovalo vyprodané žatecké divadlo.

Návštěvníkům internetových stránek Denik.cz se nejvíce líbila osmnáctiletá dívka Monika Kobzová z Písařovic u Šumperka. Soutěžila za severomoravský pivovar Holba. Čtenáři Deníku jí poslali v doplňkové anketě 14 628 hlasů a tato slečna díky tomu vyhrála titul Miss sympatie Deníku. Cenu jí přímo na podiu předal Jan Korbel, severočeský šéfredaktor Deníku, který byl i členem poroty.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský