Po týdnu práce si každý rád odpočine na své zahradě nebo na chalupě. A k odpočinku patří pivo…

S létem začínají Češi zase grilovat a pořádat párty a oslavy. Podle výzkumu společnosti Unilever třetina Čechů griluje pravidelně, v létě se pak grilování věnuje absolutní většina lidí. Ke grilovanému masíčku je ideální správně vychlazené pivečko. Ale jak ho na párty zajistit? Klasické české úsloví říká, že nejlepší pivko je ze sedmého schodu.

Vypůjčte si výčep!

Ale co mají dělat ti bez schodů? Ideální je zapůjčit si výčep včetně chlazení. Půjčit se dají u většiny pivovarů. Výpůjčka stojí maximálně několik stokorun, ale připravte si aspoň tisícovkovou zálohu. Alternativou k výčepům s chlazením je tzv. párty pípa. Sud by se měl uskladnit v chladném sklepě a chvíli před začátkem akce donést tam, kde budete hosty obsluhovat. Se sudem by se nemělo moc třást a v žádném případě se s ním nesmí kutálet. Pak už stačí nechat ho jen chvíli odstát a můžete začít čepovat! Abyste udrželi pivo v ideální teplotě, měli byste sud umístit do škopku se studenou vodou.

Coolkeg

Staropramen přišel se zajímavou novinkou: samochladícím soudkem Coolkeg. Tenhle vynález umí vychladit pivo během 60 minut na optimální teplotu 5°C! CoolKeg obsahuje 20 litrů piva Staropramen Světlý a jeho doporučená cena je 800 Kč. Sud je zálohovaný a vratný v místě jeho koupě. Jak to funguje? Chlazení piva probíhá na přírodním principu bez potřeby zdroje energie. Překlopením páčky propojíte v sudu oddělené komory obsahující přírodní minerál Zeolit a vodu. Chemický proces celou nádobu ochladí a za hodinu máte krásně studené pivo.

Domácí stáčecí zařízení

Společnost ETA zase uvedla na trh domácí stáčecí zařízení. Přístroj vyvinuli ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Používá se na pětilitrové soudky, umožňuje čepování piva za optimálních podmínek. Funguje na běžně dostupné sifonové bombičky CO2, dá se zapojit do zásuvky na 230 V nebo do 12 V (auto). Chladicí systém umožňuje nastavení teploty soudku na 6 - 18 °C, přičemž si hodnoty můžete zkontrolovat na digitálním displeji. ETA dodává pípu v černé nebo stříbrné barvě a celé to stojí jen 5499 korun.

Domácí chlazení

Koupit se dají také domácí chladící systémy, díky nimž bude pivo studené i v tom nejteplejším počasí. Jsou však určené pro opravdu zapálené pivaře. Pro příležitostné milovníky grilování a popíjení jsou příliš drahé. Celý systém chlazení i pípy stojí přibližně 15 000 korun. Zajímavé a velmi stylové je třeba to od společnosti Pivní chlazení (www.pivnichlazeni.cz)

Zdroj: TN.cz

http://tn.nova.cz/magazin/hobby/chataazahrada/chladne-pivo-na-chalupe-vime-jak-na-to.html

Vstupujeme do období letních dovolených, kdy většina z nás jistě zabrouzdá i do nějaké té letní zahrádky, aby si zchladila žízeň dobrým pivem. Na co se ale máme připravit? Na gurmánskou lahůdku v podobě žlutavého moku s bílou čepičkou, anebo spíš na rozvrat trávení a pohody u stolu? Zatímco v některých restauracích se s pivem mazlí, jinde nám číšník s klidem přinese podmírák a do očí nám bude tvrdit, že to dojde. Jen stěží může člověk chodit pořád jen do prověřených restaurací, je proto dobré umět kvalitu piva posoudit, a když se nám něco nezdá, půllitr reklamovat.

Co dělá dobré pivo dobrým pivem?

Když pomineme technologii výroby a chuťové vlastnosti, pak by půllitr kvalitně načepovaného piva měl mít zejména následující rysy: dobrou míru, kvalitní pěnu, správnou teplotu a přiměřený říz. Příjemná obsluha se myslí samosebou.

"Definice řízu je zajímavá," říká pivovarský odborník Josef Krýsl. "Je to vjem, který lze definovat jako příjemné pálení na kořeni jazyka," popsal. Co se týče teploty, je pro pivo ideální mezi šesti až osmi stupni Celsia. Podle Kýsla je ale třeba rozlišovat mezi létem a zimou. "V létě bych doporučoval chladit pivo na teplotu šest až osm stupňů Celsia, v zimě si myslím, že stačí, když bude mít sedm až devět stupňů," uvedl.

Pěna a kroužky

Součástí kvalitního piva je bezesporu také kvalitní pěna. Teď jde jenom o to, jaké vlastnosti musí vykazovat. I o tom se vedou leckdy v restauracích u stolu vášnivé debaty. A tak raději dejme slovo opět Krýslovi. "Nemá to být taková čepice, ten karfiol nebo atomový hřib, jak jsme někdy zvyklí, ale pěna má být jemná, krémovitá, aby na ni bublinky vůbec nebyly vidět," podotkl.

S kvalitní pěnou pak úzce souvisí tzv. kroužkování. Někdy se na stěnách sklenice dělají kroužky. Na vnitřním obvodu sklenice ulpívá vždy po upití pěna. Je to dobře, anebo špatně? Podle odborníků se kroužky na správně načepovaném půllitru dělat mají. Svědčí třeba o tom, že číšník sklenici pořádně umyl. A proč se nedělají kroužky jenom u špatně umytých sklenic? "Jsou tam zbytky nečistot a tím se snižuje povrchové napětí, které způsobuje udržení pěny," dodává Krýsl.

A co míra? Centimetr nikdy nedojde!

V restauracích se někdy stává, že číšník, který se kvůli přemíře hostů celý večer nezastaví, nosí půllitry plné sotva ze dvou třetin. Když se zákazník ozve, číšník většinou odpoví – to dojde. Jenže podle odborníků to s docházením není tak horké. Dojdou jen milimetry. "Co se míry týče, musí být po rysku. Je samozřejmě možné tolerovat jeden dva milimetry, ale třeba centimetr určitě ne," upozornil Kýsl.

Čepování

I když je v restauraci o pivo dobře postaráno, to znamená, že je dobrá skladovací teplota piva, pravidelná sanitace, kvalitně umyté sklenice apod., přesto to ještě nemusí znamenat, že se nám na stole objeví ukázkové pivo. Důležité je také to, jak nám číšník pivo načepuje.

"V současnosti se u nás používají dva typy kohoutů - pákové anebo speciální klikové. Ty mají tu vlastnost, že umožňují natočit najednou půllitr piva a přitom lze dodržet míru. Pokud někdo používá pákový kohout a půllitr načepuje navíckrát, vystavuje se nebezpečí, že hořké látky v pivu zoxidují a tím sníží jeho senzorickou hodnotu," popsal Krýsl. Obsluha by přitom měla pivo načepovat maximálně natřikrát. Pokud do jednoho půllitru pustí zlatavý mok víckrát, měl by to být pro zákazníka signál, že něco není v pořádku. A co odborníci doporučují v případě, že nám číšník přinese nekvalitní pivo? Neplatit!

Zdroj: ČT24 | Autor: Vlado Štancel

http://www.ct24.cz/ekonomika/129589-jak-poznat-dobre-natocene-pivo/

Milovníci zlatavého pěnivého moku se mohou radovat. Po roce se v obci Mysločovice u Zlína budou opět pořádat oblíbené pivní slavnosti. Akce se uskuteční 16. července v areálu sokolské zahrady. Již ve dvě hodiny odpoledne zde vypuknou nejrůznější zábavní soutěže s pivní tématikou.

Návštěvníci se mohou těšit na pivní slalom, pití piva na ex, klání v držení tupláků, velkou soutěž v pojídání párků, soutěž v hodu prázdným sudem do dálky, nebo také na měření největšího pivního pupku.

O zábavu tedy bude rozhodně postaráno. To ale není vše. „Pro ty nejmenší návštěvníky bude připraveno nesčetné množství různých soutěží včetně diskotéky,“ poodhalil část programu pivních slavností organizátor Jaroslav Mrázek.

Letošní program je opravdu bohatý i co se hudby týká. Partička skvěle sehraných muzikantů hrajících pod názvem Legendy se vrací potěší svou hudbou o půl deváté večer.

„Tato výtečná kapela má na svém kontě mnoho beznadějně vyprodaných koncertů v rámci celé České republiky. Teď nás poctí svou přítomností i v Mysločovicích,“ dodává Mrázek. V sestavě této kapely hrající pro dobrou náladu, nostalgické zavzpomínání i k tanci, naleznete mimo jiné i prezidenta Akademie populární hudby ČR a výtečného moderátora Petra Šišku.

Na pivních slavnostech také uvidíte taneční vystoupení orientálních tanečnic, ale také mnoho dalších hudebních kapel.

Zdroj: Zlínský deník | Zuzana Molková

http://zlinsky.denik.cz/kultura_region/v-myslocovicich-potece-pivo-proudem20110707.html

Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona, díky kterému se od roku 2013 znemožní prodej piva na venkovních stáncích. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na webové stránky ruského parlamentu.

Právě na venkovních stáncích se podle agentury Reuters prodává zhruba 15 procent z celkového objemu piva. Podle schváleného zákona se bude moci prodávat pivo i v obchodech pouze v denní dobu.

Tato zpráva podle agentury Reuters následně negativně ovlivnila akcie dánské společnosti Carlsberg, která je největším prodejcem piva v Rusku. Akcie přitom začaly klesat už ve středu poté, co zákon prošel v dolní komoře parlamentu druhým čtením

Nový zákon má za cíl pomoci snížit spotřebu alkoholu mezi ruskou populací.

Zdroj: Euro zprávy.cz | Autorka: Katarína Macková | Mediafax

http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/30450-novy-zakon-od-roku-2013-omezi-prodej-piva-v-rusku/

Do obnovy historického objektu je třeba vložit až sto milionů, které v rozpočtu chybí.

Pronajmeme prostory vhodné k provozování hotelu či kongresového centra. Atraktivní lokalita poblíž centra Kaplice, v sousedství sportovního areálu a koupaliště. Značka: bývalý panský pivovar starý přes 360 let.

I tak by mohl znít inzerát, který se už brzy objeví v nabídce jedné z realitních kanceláří. Jeho zadavatelem bude město Kaplice, které objekt bývalého pivovaru v městské části Bělidlo vlastní.

Důvod pronájmu je jednoduchý. Podstatná část prostorného objektu si žádá rozsáhlou rekonstrukci, přičemž náklady by mohly podle hrubých odhadů dosáhnout hranice sto milionů korun. „Takové peníze město nemá a sehnat je z dotací by bylo rovněž obtížné,“ zmínil starosta Kaplice Pavel Talíř.

Kapličtí však prozatím nemohou objekt ani odprodat, neboť v roce 2007 na jeho částečnou rekonstrukci získali dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. V podmínkách, které si ministerstvo tehdy kladlo, však byla i ta, že si město objekt pivovaru musí ve svém vlastnictví ponechat ještě dalších pět let.

Řešení? „Pivovar pronajmeme zájemci, který bude ochotný jej opravit. Až uplyne lhůta daná ministerstvem, objekt nájemci prodáme,“ řekl Pavel Talíř.

Jak starosta doplnil, při stanovování prodejní ceny objektu Kapličtí samozřejmě zohlední investice, které nájemce do rekonstrukce pivovaru vloží.

Co v prostorách, kde se dříve vařilo pivo, vznikne, je prozatím otázkou. Záležet bude na nápadech potencionálního investora, které pak do jisté míry budou korigovat představitelé města. „Osobně bych si uměl představit například komplex s nabídkou ubytování a relaxace. Něco takového v Kaplici dosud chybí. Třeba ale bude mít někdo lepší nápad. Rozhodně však ve městě nechceme další noční klub,“ podotkl Pavel Talíř.

„Když říkáte, že to dříve býval pivovar, uměl bych si tu představit nějaké muzeum piva, aby to bylo stylové. Anebo ubytování pro sportovce, když je vedle fotbalové hřiště i kurty na tenis nebo volejbal,“ usoudil turista Karel Ražecký ze středních Čech, který včera po kaplickém Bělidle procházel.

Na částečnou rekonstrukci objektu bývalého pivovaru získali v minulosti Kapličtí dotaci ve výši 5,4 milionu korun z Ministerstva pro místní rozvoj. K nim město z vlastního rozpočtu přidalo necelých sedm milionů. Další peníze pak poskytlo například Ministerstvo kultury. Stále však zbývá investovat minimálně šedesát, reálně však spíše až sto milionů korun.

Jak uvedla Ivana Putzerová, která má na kaplickém městském úřadě na starosti dotace, pokud by si město pivovar ponechalo ve svém vlastnictví, na záchranu památky by peníze z dotačních zdrojů shánělo jen těžko.

„V případě evropského Regionálního operačního programu se tato možnost jako reálná příliš nejeví a z dotačních programů vypisovaných jednotlivými ministerstvy lze většinou získat jen mnohem nižší částky,“ vysvětlila Ivana Putzerová.

Doplnila, že zařízení provozované v pivovaru má navíc být ekonomicky činným subjektem, tudíž dotace pro tento účel se poskytují jen v minimální výši na úkor většího podílu žadatele.

Jaké využití by někdejšímu pivovaru na kaplickém Bělidle slušelo podle vás? Vyjádřete svůj názor v diskusi pod článkem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Českokrumlovský deník | Autor: Martin Tröster

http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/zachranit-pivovar-mesto-samo-nedokaze20110708.html

Krásné ceny naděloval třem výhercům Ústecký deník v restauraci a minipivovaru Na Rychtě.

Soutěžící se zúčastnili seriálu Deník s Jeho Výsostí u příležitosti 110. výročí návštěvy císaře Františka Josefa I. v Ústí a odpověděli na všechny čtyři otázky správně.

„Výhra mě samozřejmě potěšila,“ radoval se výherce sudu piva Vladislav Tampír. A nebyl to sud ledajaký, ale přímo Kaiser–bier, tedy to pivo, které se vyrábělo na počest císaře. „Nečekal jsem, že bude nějaká soutěž,“ divil se výherce, který dosud pracuje na hradě Střekov. „Já dění v Ústí sleduji, hlavně mě zajímalo otevírání muzea,“ dodal jinak vystudovaný učitel dějepisu.

Soutěží Deníku se pravidelně účastní i Josef Vašek, který v Ústí žije od roku 1963 a považuje se za místního patriota. „Nejvíce mne zajímá historie do roku 1945. Je škoda, že odsud zmizely všechny staré domy. Do té doby se tu postavilo nejvíce vil v zemi.“

Radovat z výhry se mohla i Jaroslava Hančová, již na penzi. „Člověk se v důchodu musí nějak bavit,“ shrnula. Všichni tři výherci jsou věrnými čtenáři Ústeckého deníku a ceny jim udělaly velkou radost.

Co dostali? Kromě sudu piva Kaiser–bier, kosmetiku a drogistické zboží z bývalých Schichtových závodů, dva kartony půllitrových plechovek Březňák, Klášterní tajemství a Starou mysliveckou, poukazy na útratu za 500 korun v Hospůdce U Lípy a od muzejníků hrníčky a publikace. Sledovat Deník se vyplatí!

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110708_wv_soutez_vyhlaseni_vitezu.html

Němci své pivo beznadějně milují. Stejně tak si oblíbili cyklistiku a rekreační sportování. Proto bylo jen otázkou času, kdy obě populární činnosti v zemi našich západních sousedů zkombinují. Vzniklo tak německé „pivní kolo“.

Na jaře a v létě projíždí německými městy mohutný cyklistický rám o velikosti mikrobusu ve tvaru písmene U, který pojme až 16 zájemců šlapajících na barových sedátkách do pedálů. Výčepní servíruje zákazníkům za jízdy zlatavý mok přímo z velkého sudu. Na čele kuriózního dopravního prostředku sedí dokonale střízlivý řidič, který řeže zatáčky a brzdí na křižovatkách.

„Před pěti lety jsem v Kolíně nad Rýnem začínal s kolem pro jednoho jezdce. Pojízdná pivnice se mezitím ujala nejen v Německu, ale díky četným videonahrávkám na internetu i v dalších zemích,“ vysvětluje Udo Klemt, který spolu s Ingem Böllem zakládal firmu BierBike.

„Nápad a obchodní značku si můžete pronajmout po celém Německu. Trváme ale důsledně na dodržování přísných bezpečnostních pravidel,“ zdůrazňují oba.

Řidič bývá abstinent

Na zakázku vyráběná kola splňují přísné bezpečnostní spolkové normy na prostředky poháněné pedály. Řidiči procházejí zvláštním školením a během pracovní doby nesmějí pít žádný alkohol.

Přestože za dvouhodinovou jízdu zaplatíte 600 eur (14 760 Kč), těší se pivní kola oblibě jak mezi domácími milovníky piva, tak mezi zahraničními turisty. „Pro šestnáct lidí není cena bůhvíjak závratná. Posezení u piva někde na zahradě v hostinci vás vyjde jen o trochu levněji,“ říká Klemt.

„U nás se navíc můžete projíždět městem na čerstvém vzduchu, bavit se, připíjet si a v naprostém klidu si vychutnávat pivo. Na pohybující se večírek uprostřed města budete určitě dlouho vzpomínat. Popíjení piva na kole se jen těžko něco vyrovná,“ tvrdí jeden z otců myšlenky pojízdné pivnice.

V Düsseldorfu se vede právní boj

V zemi, kde platí přísná pravidla, takže si v neděli nemůžete ani posekat trávu ve vlastní zahradě nebo po desáté večer dát prádlo do pračky, nemá pivní kolo jen příznivce.

Úředníci düsseldorfského magistrátu již dva roky svádějí s firmou BierBike právní bitvu. Nechtějí jízdy pivního kola ve městě povolit: tvrdí totiž, že nejde o dopravní prostředek.

Městský soud proto jízdy pivního kola v ulicích zakázal. Odvolací soud však zákaz zrušil.

„Postoj düsseldorfských úředníků nechápeme. Pivní kolo je přece kolo. Pokud nepovolíte jezdit s ním po městě, musíte z ulic vykázat všechna jízdní kola,“ hájí se Klemt. Mnohé Němce však nijak netěší pohled na podnapilé turisty, hlasitě vyřvávající blábolivým hlasem z kola oplzlé opilecké písně.

Proto někteří provozovatelé pivních kol nabízejí jízdy, při nichž se čepuje nealkoholické pivo. V severoněmeckém Flensburgu si můžete na rodinnou oslavu narozenin, konce semestru na vysoké škole nebo výročí svatby pronajmout pivní kolo, kde vám nenabídnou nic silnějšího než kávu, zákusky a nealkoholické nápoje.

Budou vyrábět při jízdě elektřinu?

Jinde slouží pivní kola vyzdobená transparenty a tlampači k nejrůznějším přehlídkám i politickým demonstracím. Ve Frankfurtu nad Mohanem začala nedávno jedna charitativní akce závodem dvou družstev na pivních kolech.

Zatímco v jednom se do pedálů zuřivě opírali profesionální sportovci, druhý tým tvořili snaživí prominentní politici. Na cílové pásce nakonec o pověstný fous zvítězili sportovci. Nicméně to nejdůležitější, dostat akci na půl minuty do hlavních televizních zpráv, se povedlo.

V deníku Die Welt se pivních kol zastal novinář Jean Gnatzig. S nadsázkou tvrdí, že oblíbený dopravní prostředek německých pivařů přispívá k přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, a navrhuje, že by britští hulváti mohli jízdou při pití piva vyrábět pomocí připojených generátorů elektřinu. „Mohli by zpívat, prolévat hrdlem naše pivo a přitom vyrábět elektřinu, která by středně velkému německému městu vystačila celé týdny,“ navrhuje Gnatzig.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Vladimír Plesník

http://www.novinky.cz/cestovani/236548-pivni-kolo-vyvolava-v-nemecku-nadseni-i-odpor.html

O pivovar ve Velkých Popovicích byl letos rekordní zájem ze strany turistů. Za půl roku se jich na prohlídkách vystřídalo 15 000. Návštěvnost pivovaru roste už šestým rokem za sebou, přičemž nejvýraznější je nárůst u ruských turistů, kterých za první pololetí přijelo přes 3 500, stejně jako za celý minulý rok.

Rostoucí návštěvnost pivovaru jde ruku v ruce se zvyšujícím se počtem turistů, kteří do České republiky každoročně zavítají. V prvním čtvrtletí 2011 přijelo do Česka o 7 % zahraničních turistů více než loni. Pivovar pravidelně vítá turisty z Německa, Anglie, Maďarska, severských zemí, nebo i exotických krajin, jako jsou např. Austrálie či Nový Zéland.

Více než polovinu zahraničních turistů tvoří Rusové. Za první pololetí letošního roku jich do Velkých Popovic dorazilo přes 3 500, tedy téměř stejný počet jako za celý minulý rok, a osm krát více než před pěti lety. „Kozel je v Rusku jedním z nejoblíbenějších zahraničních piv. Největší fandové se pak k nám jezdí dívat, jak se jejich oblíbené pivo vaří,“ vysvětluje Jaroslav Hacko, manažer Velkopopovického pivovaru.

Nejpočetnější skupinou návštěvníků zůstávají i přes rostoucí zájem cizinců s 60% podílem Češi. Jedná se především o Středočechy, ale i návštěvníky ze vzdálenějších koutů ČR. „Rapidní nárůst návštěvnosti si vysvětlujeme rostoucím zájmem o velkopopovické pivo doma i v zahraničí a taky oživením cestovního ruchu v ČR v prvním pololetí tohoto roku, ke kterému přispělo i vydařené počasí na jaře,“ objasňuje nárůst návštěvnosti Vladimír Vaněk, brand manager Velkopopovického Kozla.

Pro návštěvníky je v pivovaru připravena prohlídková trasa, na níž se mohou seznámit s historií a vývojem pivovaru, postupem vaření a výrobou piva. Na prohlídku dorazil poslední červnový den i jubilejní 15 000. návštěvník. Stal se jím pan Jaroslav Novák z Brandýsa nad Labem s manželkou. Podle svých slov pracuje 34letý otec dvojčat jako řidič kamionů, Kozla pil až 300 kilometrů za polárním kruhem ve finském Muoniu, a jako koníčka provozuje živnost tzv. hodinového manžela.

Lákadlem pro návštěvníky pivovaru je i návštěvnické centrum s Kozlím obchůdkem nabízejícím zásilky formou e-shopu, Kozlíkův konferenční prostor, venkovní areál pro zážitkové akce a Kozlovna, která zde byla otevřena minulý rok. Ta je jedním z mála míst, kde můžete celoročně ochutnat nefiltrovaného Kozla. V budoucnosti čeká návštěvnickou trasu řada oživení: „Ještě letos se návštěvníci mohou těšit na novinky na trase a zpřístupnění nových částí pivovaru. Největším lákadlem bude jistě ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného Kozla, který se bude čepovat přímo v ležáckých sklepích,“ dodává Eva Kršnáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Návštěvnost Velkopopovického pivovaru

2006	2007	2008	2009	2010	2011 (odhad)
7 045	10 186	11 132	14 371	19 008	22 000

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla | Ogilvy Public Relations

Pivo Šariš je skvelým dôkazom toho, že aj lokálna slovenská značka sa môže úspešne etablovať a konkurovať najkvalitnejším pivným značkám na svete. Svedčí o tom úspech na prestížnej medzinárodnej súťaži Monde Selection, kde pivo Šariš uspelo už jedenásty rok za sebou. Zlatú medailu získal tmavý Šariš 11% a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10% a Šariš 12%. Kontinuálne oceňovanie kvality posunulo toto slovenské pivo do elitnej spoločnosti najkvalitnejších pivných značiek sveta.

„Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže každoročne pochváliť úspechmi, ktoré značka Šariš už jedenásť rokov po sebe dosahuje. Nepretržité oceňovanie nás už vlani posunulo do elitnej spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, ktoré získali ocenenie Crystal Prestige Trophy. Je nám cťou, že môžeme zdieľať rovnaké uznanie ako najkvalitnejšie značky svetových výrobcov, tento rok napríklad – San Miguel, Bavaria, Budweiser, Club Colombia, Molson Canadian, Tyskie. Naši zákazníci a spotrebitelia si zaslúžia byť informovaní o úspechoch ich obľúbeného piva a nás to o to viac zaväzuje aj naďalej vyrábať pivo tej najvyššej kvality,“ uviedol na margo úspechu Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil v belgickom Bruseli.

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality). Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Úspech na lokálnej i globálnej úrovni

Najobľúbenejšia a najpredávanejšia značka piva na východnom Slovensku je skvelým príkladom úspechu na lokálnej i globálnej úrovni.

36,1% spotrebiteľov na východnom Slovensku označuje Šariš za svoju hlavnú značku 1.

Zdroj: mediálne.sk | C&M advertising

http://medialne.etrend.sk/marketing-tlacove-spravy/slovenska-znacka-saris-v-elitnej-spolocnosti-najkvalitnejsich-piv-sveta.html

Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých… tak uvádí Ottův slovník naučný.

Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější.

Jaká je historie plzeňského pivovarnictví?

V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu.

Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany – právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě – Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O výjimečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy nato se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“ Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka. „Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než jedna miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.“

Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.

Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu, dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?

„My sice pořád používáme tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné recetury, to znamená kolik těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dnes máme on-line měřidla. Celý proces je daleko lépe pod kontrolou a my můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden a stejná bude za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou, je to nové víno, ale my pivovarníci se snažíme, aby pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení,“ upřesňuje Václav Berka.

Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.

„Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala právě značku, s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité,“ říká Václav Berka.

V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.

Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznamu kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Zdroj: Plzeňský deník

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-se-v-plzni-varilo-hned-po-zalozeni-mesta.html

Piváci v Jaroslavicích se propili do druhého ročníku akce zvané Piváky. Takhle jednoduše by se daly popsat slavnosti piva, které se v tamních krajích konají už podruhé, čímž poněkud zastiňují fakt, že Jaroslavice jsou především typicky vinařskou obcí, lemovanou malebnými sklípky, a nikoli pivními soudky.

Tuto sobotu však bylo všechno poněkud jinak. Pořadatelka úspěšné akce Ivana Machová v areálu Nové hospody roztočila osm druhů piv, takže na své si mohli přijít nejen milovníci standardu, ale rovněž fajnšmekři, kteří chtěli ochutnat Konráda, Lobkowicze nebo Bernarda. To jsou názvy, které mají dobrý zvuk nejen u pivních skautů.

Účastníci se měli nač těšit. Házelo se sudem, chmelový mok se konzumoval na čas, sudy se rovněž válely anebo se soutěžilo v přenosu piva na tácku.

Jaroslavické Piváky měly loni pořádnou žízeň, takže jejich organizátorka Ivana Machová zaznamenala konzumaci 800 litrů piva. Letos byla očekávaná žízeň ještě o něco větší.

Především ale všichni účastníci nepostrádali dobrou náladu, která k netradičním akcím tohoto druhu neodmyslitelně patří. To byl také jeden z důvodů, proč se pivní slavnosti konaly do roka a do dne znovu, protože zájem lidí z Jaroslavic si u pořadatelky Ivany Machové vyžádal repete.

„Nejde ani tak o to, kolik se vypilo piva, spíše mám radost, že se v Jaroslavicích něco děje, o což se snažíme během celého roku. V říjnu pořádáme Halloween párty, v srpnu nás čeká Havaj párty, chybět nebudou ani akce na svatého Valentýna či na Mikuláše. A když se každá z těchto akci vydaří, jako tomu bylo doposud, můžeme si dovolit sponzorovat místní fotbalisty,“ uvedla pro Znojemsko Ivana Machová, které v organizaci těchto akcí vydatně pomáhá její dcera Ivana.

Zdroj: Znojemsko.cz

http://test.znojemsko.cz/clanek/pivni-penou-orosene-jaroslavice/615

V Padochově na Brněnsku měli v sobotu sraz milovníci piva. Konal se tam totiž čtvrtý ročník pivního festivalu, na kterém mohli lidé ochutnat několik desítek piv s jedenácti různých pivovarů. Na programu byla také hudební vystoupení různých skupin či třeba závody v pití piva na rychlost.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Drahomír Stulír

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-v-padochove-teklo-pivo-proudem20110703.html

Čas: 9. říjen · 11:00 - 14:00

Místo konání: Hotel Victoria v Martine

1. Organizátori degustačnej súťaže

Hlavnými organizátormi 1.ročníka celoštátnej degustačnej súťaže sú Turčiansky pivovarnícky dom v Martine, Klub zberateľov pivovarských suvenírov Porter club v Martine a Asociácia malých nezávislých pivovarov na Slovensku. Degustačná súťaž sa uskutoční v rámci programu veľkého medzinárodného stretnutia zberateľov pivných suvenírov ako samostatná akcia v hoteli Victoria v Martine v nedeľu 9.10. 2011 so začiatkom o 11,00 hod.

2. Cieľ degustačnej súťaže

Cieľom tejto degustačnej súťaže je podporiť rozvoj homebrewingu (domáceho varenia piva) na Slovensku a vytvoriť podmienky pre vzájomné súťaženie medzi slovenskými domácimi výrobcami piva. Z toho dôvodu má súťaž len celoštátny charakter a je určená pre všetkých záujemcov zo Slovenska, ktorí sa venujú domácemu vareniu piva. Ďalším cieľom súťaže je vytvoriť súťažné podmienky pre výrobcov domáceho piva z koncentrátov a zo základných surovín v samostatne hodnotených kategóriách.

3. Degustačná súťaž „Domovaričská pivománia 2011“ sa bude konať v týchto kategóriách:

I. kategória – Svetlé pivá z mladinových koncentrátov do 13 % Plato

II. kategória – Tmavé pivá (polotmavé pivá) z mladinových koncentrátov do 13 % Plato

III. kategória – Špeciálne pivá z mladinových koncentrátov nad 13 % Plato

IV. kategória – Svetlé pivá zo základných surovín do 13 % Plato

V. kategória – Tmavé pivá (polotmavé pivá) zo základných surovín do 13 % Plato

VI. kategória – Špeciálne pivá zo základných surovín nad 13 % Plato

VII.kategória – Pšeničné pivá bez rozdielu stupňovitosti Plato a spôsobu výroby

Podrobnejšie informácie nájdete na www.porterclub.szm.sk alebo kontaktujte organizátorov (pokrievka@nextra.sk)

Nie je dôležitá osobná účasť, ale dodanie pív na degustáciu!

Zdroj: Facebook | Autor: Ján Pokrievka

http://www.facebook.com/event.php?eid=168725883193177

Pivovar Podkováň u Mladé Boleslavi, jehož pivo bylo díky chuti i přijatelné ceně oblíbené především ve vesnických hospůdkách, začal po téměř třech letech nečinnosti stáčet pivo. Vlastní ho Rusové, kteří do zastaralé technologie investovali desítky milionů.

"Všechno zařízení se vyhodilo do kovošrotu a nakoupili jsme nové," říká ředitel pivovaru Antonín Červený, který v čele firmy zůstal i po změně vlastníka. Stejná bude i receptura, která patří právě Červenému. Jinak se obměnilo vše včetně sládka.

Odborníci se domnívají, že Rusové skupují české pivovary proto, aby uspokojili svou domácí spotřebu. "Chtějí pivo vozit do Ruska, kde je hodně oblíbené," myslí si Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Domácí trh je podle Veselého přesycen a znovu se uchytit nebude lehké. Antonín Červený tvrdí, že pivo budou pít hlavně domácí spotřebitelé.

"Devadesát pět procent výroby zůstane doma. Export je jen třešinka na dortu, ale je fakt, že ruští zákazníci už zájem projevili. České pivo je totiž v okolí Moskvy oblíbené už od minulého režimu," říká Červený, který se nyní chce soustředit hlavně na restaurace a hospody. "Začneme brzy také s PET lahvemi na jeden litr," prozradil.

S Bakalářem do Ruska

V ruských rukou je i pivovar Bakalář z Rakovníka. Ten se naopak svými exportními ambicemi netají. "Ano, většina produkce půjde na export, ruští majitelé koupili pivovar právě proto," říká Eva Hůlová z personálního oddělení pivovaru.

Pivovar vlastní skupina kolem Andreje Brajlovského. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Brajlovský podle listu ovládá čtvrtinu veškerého dovozu piv do Ruska.

I z tohoto dříve zadluženého pivovaru chtějí Rusové udělat prosperující firmu. "Obnovila se komplet výroba, máme opravené budovy. Chuť piva je stejná, jen máme nové lahve a marketing," dodává Hůlová.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jan Charvát

http://praha.idnes.cz/stredoceske-pivo-zacali-varit-rusove-do-vyroby-investuji-miliony-106-/praha-zpravy.aspx?c=A110702_1613304_praha-zpravy_bor

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. od prvního července mění název společnosti na DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a. s.. Se změnou názvu dochází také k formální úpravě podpisových práv, kdy nově budou rozhodnutí podepisována dvěma členy představenstva. Změna se dotkne také merkantilií pivovaru (nové etikety, pivní korunky). Poslední měšťanský pivovar v Česku skončil v loňském roce ve ztrátě 916 tisíc korun, která byla ovlivněna hlavně investičními náklady v celkovém objemu 19,9 mil. Kč. Celkový roční obrat činil více jak 106 milionů korun. S ročním výstavem 66 590 hektolitrů, který představuje meziroční pokles 5,3 % ve srovnání s celorepublikovým poklesem o 8,6 %, se výsledek výstavu pivovaru pohybuje nad celorepublikovým průměrem.

„Věříme, že název nepasterovaného piva Dudák, povýšený do názvu pivovaru, otevírá zcela novou etapu našeho podnikání a napomůže k posílení celé značky,“ říká ředitel pivovaru Jaroslav Tůma a dodává: „Realitou současného trhu je na jedné straně boj o zákazníka, na druhé straně bojujeme s levnými dovozovými pivy, proto je třeba hledat stále nové cesty, jak zaujmout konzumenta a posilovat zejména kvalitu a značku. Kvalita piva je pro nás prvořadá, proto také neustupujeme tlaku některých obchodních řetězců, které tlačí zejména na cenu. Abychom zachovali stávající kvalitu, produkci z výhradně českých surovin, byli jsme nuceni takovou neefektivní spolupráci ukončit. V loňském roce jsme ustoupili od spolupráce s Kauflandem právě z těchto důvodů.“

DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice prochází neustálými změnami. V loňském roce byly realizovány investice v celkovém objemu 19,9 milionů korun. Největší položku z těchto investic tvořila nová stáčírna, jež si vyžádala celkové investiční náklady v objemu 17,5 mil. Kč. V letošním roce investice budou pokračovat. Jsou plánovány v rozsahu 10,4 milionů Kč, a to zejména do strojního a technologického vybavení. V oblasti sortimentu uvádí pivovar s novou pitnou sezonou nefiltrované pivo SKLEPÁK v 1,5litrové plastové lahvi. „Uvedením nového piva v plastovém obalu posloucháme naše zákazníky a trh. Reagujeme tím na vzniklou poptávku,“ komentuje novinku obchodní ředitel pivovaru Marek Pohanka. Sklepák je nefiltrovaný světlý ležák uvařený z ječného sladu a žateckého chmele. Vyniká příjemnou jemně doznívající hořkostí, plnou chutí a řízem. Je stáčen do spotřebitelských obalů přímo z ležáckého tanku, kde dozrává celých 60 dní. Obsahuje kulturní kmen pivovarských kvasinek spodního kvašení. „Sklepáka ocení především znalci piva pro jeho čistou chuť a vůni s nádechem pivařských kvasinek. Je určen pro vodáky, milovníky táborových ohňů nebo pro příznivce grilování a zahraních party,“ upřesňuje Marek Pohanka.

Více o DUDÁK - Měšťanském pivovaru Strakonice:

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice je posledním pivovarem v České republice, který je vlastněn městem. V současné době má status akciové společnosti. Strakonické pivo je vařeno tradičním způsobem a je nepasterované. Výrobky společnosti jsou již tradičně oceňovány různými cenami v mezinárodních soutěžích. Strakonické pivo je známo pod značkou Dudák od třicátých let minulého století. Průměrná roční výtoč v hektolitrech se pohybuje okolo 67tis.. Pivovar zaměstnává 58 pracovníků a v jednotlivých etapách naplňuje investiční plány. V roce 2010 uvedl do provozu novou linku na stáčení lahvového piva. Investice přesáhla 17 mil. korun. V letošním roce plánuje technologické a výrobní investice v celkové výši 10,4 mil. korun.

Zdroj: Tisková zpráva Dudák - Měšťanského pivovaru Strakonice | Pentacle Consulting

Jedinečný mincový automat na čapované pivo vyrába slovenská spoločnosť Mad Box. Po dva a polroku vývoja a rovnakom období predaja na nemeckom a slovenskom trhu teraz spoločnosť zo Slovenskej Ľupče so svojím pivovým vynálezom mieri za more.

Jediný vo svete

Firma si celosvetovo patentovala mincový automat na čapované pivo. „Ide o unikátny prístroj, vďaka patentom ho okrem nás na svete nemôže nik iný vyrábať. Softvér a dizajn sme vyvíjali dva a pol roka,“ hovorí manažér spoločnosti Ivan Hangonyi. Zákazník vhodí mince. Poháre piva si potom čapuje do vynulovania vytvoreného kreditu. Pri „pípe“ môže sedieť, stáť alebo si k nej dobehovať. K žetónovým variantom prístroja firma pripravuje aj platenie platobnými kartami.

Nárast objednávok

Po skúsenostiach na nemeckom trhu tento rok firma mieri na ďalšie zahraničné trhy. „Začíname registrovať zvýšený záujem. Získali sme nové objednávky v Taliansku, Japonsku, Dubaji, rovnako v Rusku,“ hovorí. Rozhovory, avšak ešte bez podpísania zmlúv, prebehli s partnermi z Afriky. V novom exportnom portfóliu firmy sa začína objavovať i Maďarsko, Malta, Škandinávia. Kým minulý rok predali do desať prístrojov, tento rok bude obrat niekoľkokrát vyšší.

Zahraničné trhy

„Prístroj stojí okolo 6 000 eur. Preto sa oplatí v krajinách, kde pol litra piva stojí niekoľko eur. Pri našich cenách, kde aj euro za pivo je veľa, zatiaľ veľmi nie,“ povedal. Prvotný nápad dostali v Španielsku. Tam sme videli, ako si zákazníci sami čapujú pivo. „Avšak museli zaplatiť čašníkovi, alebo inému pracovníkovi hotela. Chceli sme vymyslieť niečo, čo by prevádzkovateľom ešte viac ušetrilo náklady alebo záťaž na pracovné sily,“ dodal. Prístroje sa umiestňujú na rôznych miestach, od pasáží po diskotéky. „Vždy ide o vnútorné priestory, nikdy to nie je vonku. Ľudia pod 18 rokov sa vďaka dohľadu v prevádzke k pivu z automatov nedostanú,“ dodal.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Tomáš Tišťan

http://hnonline.sk/c1-52212980-svetu-zachutil-slovensky-automat-na-capovane-pivo

Konec váhání, zda si dát radši vanilkovou, jahodovou nebo snad čokoládovou. Tím pravým osvěžením a zpestřením horkého letního dne je originální pivní zmrzlina! Konzervativní chutě zkušených pivařů uspokojí zmrzlina vyrobená z klasických ležáků, dámy potěší jemné zmrzliny z ovocných piv. Například mangová z piva Mongozo Mango, třešňová z piva Kriek, lehce karamelová z polotmavého piva Roland des Flanders nebo ze Stelly Artois s malinovou grenadinou s decentním pivním dozvukem... neodolatelné jsou i další druhy pivních zmrzlin v nabídce restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici vyhlášené výběrem z více než padesáti druhů piv každý den. Velmi příznivá cena otevírá cestu k netradičnímu, ale o to zajímavějšímu, objevování chutí exotických druhů piv.

V Les Moules na objednávku připraví zmrzlinu z jakéhokoliv piva ze svého bohatého sortimentu – určitě zajímavý tip na atraktivní a osvěžující zpestření společného letním posezení s přáteli... Ale pozor! Zdejší poctivá pivní zmrzlina rozhodně není řešením pro řidiče. Základní surovinou použitou k její výrobě je totiž opravdu pivo, nikoliv pouhé esence či náhražkové chemické přísady.

Zatímco v Belgian Beer Cafe Les Moules je několik druhů pivní zmrzliny k mání po celý rok, ve vyhlášené francouzské Brasserii La Gare v centru Prahy, v ulici V Celnici tuto unikátní novinku prodávají pouze během letní sezóny. V přilehlém obchůdku Boutiques Gourmandes bude možné pivní zmrzlinu koupit i do kornoutku nebo s sebou domů.

Piva z nabídky Belgian Beer Cafe Les Moules jsou dostupná i v e-shopu (www.lesmoules.cz).

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules | 2Media

Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje proběhla revize vnější strany dna měděných rmutovacích pánví a zároveň i hořáků, které přímým plamenem dna ohřívají. Přímý ohřev a používání řetězů z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut), otírají se o vypouklé měděné dno pánve a brání tak vzniku nápeků, jsou unikátní technické prvky, které jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie. I díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

„Většina pivovarů používá elektrický nebo parní ohřev, my ale při vaření piva Pilsner Urquell pracujeme s ohřevem přímým ohněm, který pomáhá rozvinutí zlaté barvy, dává pivu vůni sladových zrn a vyváženou karamelovou chuť. Tento energeticky náročnější způsob ohřevu je spojen s pivem Pilsner Urquell již od roku 1842 a my jej dodržujeme dodnes,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka.

Na plzeňské varně Pilsner Urquell je šest rmutovacích pánví, každá se dvěma plynovými hořáky, které ročně spotřebují přes 1 milion m3 zemního plynu. Pravidelnou údržbu provedla v minulých dnech certifikovaná firma Stromgas a celá revize všech 12 hořáků zabrala jejím zkušeným technikům 8 pracovních hodin.

Až do roku 1960 používal Plzeňský Prazdroj pro přímý ohřev rmutovacích pánví jen uhlí, až potom se začal postupně zavádět plyn.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje: | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/993%22%3ERevize

Nedávná soutěž Pivo České republiky v Českých Budějovicích opětovně potvrdila kvalitu piv z brodského Měšťanského pivovaru.

Rebel černý, tmavý ležák, tam získal druhé místo, a neztratila se ani novinka brodského pivovaru, Rebel nealko, která skončila pátá.

„Uspět na trhu s nealkoholickým pivem není vůbec jednoduché. Přesto můžeme konstatovat, že si naše nealkoholické pivo své odběratele velmi rychle našlo,“ konstatoval vedoucí prodeje Milan Janírek a dodal, že v prvním pololetí prodal pivovar přes sto tisíc půllitrů nealkoholického piva.

„Rebel nealko jsme začali vařit na podzim 2010. Mnozí nás varovali a říkali, že to je riskantní krok, a doporučovali uvést tento druh piva na trh až před letní sezonou. Nyní se ale ukazuje, že to chyba nebyla. V průběhu podzimu jsme doladili jeho chuť, precizovali výrobní postup a pivovar se teď může chlubit dalším špičkovým pivem,“ řekl Janírek.

Rebel nealko, stejně jako další brodská piva, získal také značku Vysočina regionální produkt. „Není to náhoda. I vzhledem k tomu, že z velké části využíváme k výrobě piva produkty z Vysočiny. Zejména pak sladovnický ječmen, který zpracováváme ve vlastní sladovně,“ zamyslel se Janírek.

Nosným výrobkem pivovaru zůstává i nadále Rebel Originál, světlý ležák. Sekundují mu Haškův Rebel C. K. a Czech Rebel Beer. Do rodiny brodských piv patří také značka Votrok, která má své tradiční konzumenty na Královéhradecku, a nově i Santiniho hvězda, kterou brodští pivovarníci vaří pro město Žďár nad Sázavou. „Je to zajímavé, ale jsou regiony, které preferují různé druhy našich piv. Na Chrudimsku a Žďársku jde na odbyt zejména Czech Rebel Beer, na Čáslavsku a Kutnohorsku to je zase Haškův Rebel C. K.,“ poznamenal Janírek.

Výstav piva postupně narůstá. Rostl i v době, kdy celorepubliková čísla padala dolů. „V roce 2010, kdy pivovary hlásily propad v rozmezí šesti, deseti i více procent, vzrostl náš prodej na sto jedno procento roku 2009. A letos jsme na tom ještě lépe. Koncem června překročíme hranici 105 procent roku 2010. V tuzemsku jsme prodali za první polovinu tohoto roku více než 38 350 hektolitrů piva,“ řekl Janírek a poznamenal, že sudové pivo se prodává na více než čtyřech stovkách výčepních míst a pivo v lahvích na pěti stech prodejních místech.

Příznivá čísla zaznamenal brodský pivovar i v exportu. „Koncem června je exportní prodej na 157 procentech stejného období roku 2010,“ vypočítal Janírek a dodal, že brodské pivo se vyváží také do zámoří. „V USA máme distribuční místa ve východní i v západní části. Velmi zajímavě se rozvíjí i obchod v Rusku,“ uvedl Janírek a dodal, že dalšími zeměmi, kam brodský pivovar své pivo exportuje, jsou Slovensko, Dánsko či Finsko.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor: Jaromír Kulhánek

http://havlickobrodsky.denik.cz/podnikani/20110630nealko.html

Své vlastní pivo si nechala uvařit radnice ve Žďáru nad Sázavou. Dostalo název Santiniho hvězda podle slavného architekta a tvůrce kostela na Zelené hoře Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jde o dvanáctistupňový ležák, který pro město uvařil havlíčkobrodský pivovar Rebel v počtu osmi set lahví.

Zdroj: Právo

http://pravo.novinky.cz/p152m10e.php