Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Konference o obnově a využívání sladoven v Písku Pivovarnictví je v České republice doloženo již ve středověku a produkce piva je nedílnou součástí naší kultury. Pivovary zakládaly kláštery, šlechta, obce, pivo se vařilo i v soukromých malých provozech. K výrobě piva patří také výroba sladu jako jedné ze základních surovin. Sladovnictví je proto již staletí považováno za řemeslo. V 19. století bylo na území českých zemí více než tisíc pivovarů. S rozvojem průmyslové výroby tak byly nově budovány nebo přestavovány i budovy sladoven, mnohé z nich se dochovaly dodnes. Ve většině z nich se ale již slad nevyrábí. Je tedy potřeba hledat nové využití pro tyto často velice hodnotné a specifické stavby. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek se v roce 2011 zaměřuje právě na budovy historických sladoven. Dne 3. a. 4. listopadu 2011 se v Písku v budově sladovny přeměněné na kulturní prostor setkají zájemci z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti, aby se o tématu sladoven dozvěděli více. Konference PRO památky 2011 se zapojuje do 6. bienále Industriální stopy, které se letos zaměřuje na architekturu konverzí industriálního dědictví. Součástí programu budou přednášky

Zdroj: Obnova.sk

http://www.obnova.sk/clanok/konference-o-obnove-vyuzivani-sladoven


Budějovický Budvar ve středu zahájil výměnu první ze dvou nerezových akumulačních nádrží na horkou vodu. Cílem investice za zhruba deset miliónů korun je snížit náklady na spotřebu tepla při výrobě.

Foto

Roční úspora energie v dnešních cenách bude vyšší než jeden milión korun a návratnost investice se tak bude pohybovat kolem osmi let,“ řekl Právu mluvčí Budvaru Petr Samec s tím, že jde o poslední fázi investiční akce do tepelného hospodářství pivovaru.

Pivovar nedávno instaloval také nový chladič mladiny, který ve větší míře využívá rekuperaci tepla a díky tomu má nižší spotřebu energie. Budvar letos investoval také do moderní technologie výroby chladu pro ležácké sklepy s nižší spotřebou elektřiny.

Celkové investice do úspor energií se pohybují v řádu desítek miliónů korun.

Výměna dvou nových nerezových nádrží, které pojmou 200 krychlových metrů vody, jsou 15 metrů vysoké o průměru pěti metrů a váží 20 tun, bude znamenat týdenní odstávku varny. S tím ale pivovar dopředu počítal, takže zákazníci doma ani v zahraničí výměnu technologie na dodávkách piva nepocítí.

Foto

Přes loňský meziroční propad tržeb za prodej piva o 5,2 procenta se Budějovickému Budvaru v roce 2010 podařilo oproti předchozímu roku zvýšit zisk o 7 procent. Ten před zdaněním dosáhl 220 miliónů korun. Národní podnik současně loni investoval do svého rozvoje výhradně z vlastních zdrojů 167,7 miliónu korun.

Celkově vyvezl loni Budvar do zahraničí téměř 605 tisíc hektolitrů piva, což byl nejvyšší objem v celé historii pivovaru. Český export piva přitom v loňském roce klesl o 4,2 procenta. Budvar se tak posunul na druhé místo mezi české pivní exportéry. Výstav pivovaru v roce 2010 překročil jeden a čtvrt miliónu hektolitrů piva.

S útlumem investic pivovar nepočítá ani letos, jejich rozsah by se měl letos v celkovém souhrnu naopak razantně zvýšit. Už začátkem června řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, že do modernizace a zefektivnění výroby, úspor energií či podpory prodeje půjde letos přibližně půl miliardy korun, a to výhradně z vlastních zdrojů pivovaru.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248657-budvar-dokoncuje-investici-do-snizeni-spotreby-energii.html?ref=stalo-se

Video k tématu naleznete zde...


Bystřice pod Lopeníkem, Lopeník, Březová, Hostětín, Šanov a Napajedla. Starostové právě těchto sedmi obcí se rozhodli, že 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu, oslaví netradičně a přeci symbolicky – ve své obci či městě zasadí lípu a připijí si místním pivem Patriot. Autorem nápadu na založení nové tradice sázení Stromu republiky je Tomio Okamura, který má kořeny v nedaleké Bystřici pod Hostýnem.

Události konce října 1918 se nesmazatelně zapsaly do české a slovenské novodobé historie a výrazně ovlivnily budoucnost obou národů. Přesto dnes lidé tento den nevnímají nijak výjimečně, a to ani na Slovácku, v jehož obyvatelích je národní cítění stále hluboce zakořeněno, jak je vidět například na udržování místního folklóru. „Abychom tuto skutečnost změnili, domluvili jsme se zdejšími starosty, že společně jako symbol zrodu první republiky zasadíme v každé obci český národní strom lípu. Rád bych, aby z toho vznikla nová celostátní tradice,“ sdělil Tomio Okamura, který je nejen autorem nápadu a převzal na touto akcí záštitu, ale také zasponzoroval veškerý nákup a dopravu všech stromů na místo sázení.

A protože český národ je národem pivařů, bylo jasné, že pěnivý mok nesmí chybět. „Regionální akce si žádá regionální pivo, proto jsme oslovili pivovar v Uherském Brodě, který navíc vaří pivo se symbolickým názvem Patriot. V tomto kontextu ovšem patriotismus přesahuje hranice Zlínského kraje a dostává národní rozměr,“ řekl Tomio Okamura.

Patriot je nepasterizovaný světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 % obj. „Jedná se o pivo charakteristické vyšší plností chuti, silným řízem a výraznou chmelovou hořkostí. Jsem hrdý, že právě náš Patriot je partnerem akce, která si připomíná jeden z nejvýznamnějších českých svátků,“ uvedl Lukančo Trifončovski, výrobní ředitel a sládek pivovaru v Uherském Brodě v jedné osobě.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Ladislav Jakl je nejen tajemníkem prezidenta republiky, ale také rockový hudebník kapely Folimanka Blues a velký znalec piva. Vystudoval fakultu žurnalistiky, je autorem mnoha set článků a esejů o české i mezinárodní politice či médiích. Zatímco bigbeat je pro něj životním stylem, pivo a návštěvy hospůdek se staly jeho celoživotním koníčkem.

Foto

Vy jste také muzikant. Je hudba jen vaším koníčkem?

Pro mě muzika, big beat, není zájmová činnost, ale způsob života. Kdybych měl jakoukoliv jinou profesi, stejně vždy zůstanu muzikantem, a to i kdybych nehrál. Zato pivo je koníček. Ale koníček, kterému se věnuji detailně. Jezdím na různé světové pivní festivaly. Před 14 dni jsem byl na největší přehlídce malých speciálních piv na světě v Denveru, Coloradu. Po cestě zpátky jsem stihnul navštívit i Oktoberfest, který mi však připomínal více lunapark, než svátek piva. Tyto akce jsem navštívil také v Belgii nebo v naší republice. Jsem členem degustační skupiny. Říkáme si trochu nafoukaně První pivní extraliga a již druhým rokem anonymně testujeme české ležáky.

Na pivo se nedívám jako na nějaký obyčejný nápoj. Také mezi pivy najdete obdobu ústřic, lanýžů, kaviáru a nejen guláše, jak si někteří lidé myslí. V novinách vyšlo hodnocení, kde se na předních příčkách umístily hospody s obrovským výběrem zajímavých speciálních piv. Byl jsem jako jedním z hodnotitelů rád, že na těchto místech nefigurovaly hospody s jednou značkou z velké fabriky. Důležitá je také osvěta, aby se lidi nedívali na pivo degradujícím způsobem.

Proč jste si vybral právě pivo, kde vznikla motivace?

Pivo piju od mládí, patří i ke světu muziky, který vyznávám. Život české hospody mi byl vždycky blízký. Před 15 lety, v době, kdy začaly vznikat mikropivovary či restaurační pivovary a bylo již možné ochutnat i zajímavé světové značky, jsem se začal zajímat o vývoj pivní kultury.

Co pijete na státnických návštěvách?

Když jsem na nějakých oficiálních akcích, kde podávají vybraná vína, nezapomenu se zeptat, zda nemají nějaké místní pivo, které pak piju u stolu jako jediný. Po skončení programu, pokud je to možné, se převléknu a vytratím do místní hospůdky.

Jste žurnalistou, tajemníkem, rockerem, znalcem piva. Existuje něco, co neumíte a čemu byste se chtěl naučit?

Velmi rád cestuji, viděl jsem mnoho krásných míst nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Já ty krásy vidím, umím je najít, potěšit se z nich, rád bych se o ně také chtěl rozdělit, ale neumím fotit, proto bych chtěl být v příštím životě fotografem. Ale v tomto životě, až opustím dnešní práci zde, bych si rád založil svůj malý pivovar.

Zdroj: Dáma.cz | Autorka: Alka Hájková | Kráceno

http://kultura.dama.cz/clanek.php?id=17235


Plzeňskému Prazdroji se daří oživit další tradici z historie pivovarnictví. Před pěti lety se rozhodl vedle podpory bednářského řemesla začít znovu používat kovové pivní známky, za které dříve pivovarští dostávali tzv. deputátní pivo. Dodnes je Plzeňský Prazdroj jediným českým pivovarem, který umožňuje návštěvníkům Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí získat pivní mince*, jež mohou ve vybraných plzeňských restauracích směnit za pivo. Od roku 2006 jich bylo vyraženo již téměř 100 tisíc.

Foto

Lidé na tradice slyší a s oživením směnného zvyku, kdy sládci získávali na příděl 3 litry piva za pivní známky, jsme jim připravili při návštěvě muzea i podzemí ojedinělý zážitek z pivovarské historie. Nikde jinde totiž deputátní pivo nedostanou, proto slaví mince takový úspěch,“ uvedl Martin Buchlovský z Pivovarského muzea.

Převážně kovové pivní známky sloužily jako zvláštní účelové platidlo využívané v českých pivovarech. Zaměstnanci za ně dostávali zaměstnanecké neboli deputátní pivo na sklonku 19. a v první polovině 20. století, i když poslední známky přetrvaly ještě na konci století.

Od podzimu roku 2006 ožívá tradice pivovarských známek díky Plzeňskému Prazdroji a Pivovarskému muzeu v Plzni. Razí se v hliníkovém, mosazném, měděném a stříbrném provedení. Hliníkové je možné dostat výhradně jako součást vstupenky do Pivovarského muzea či Plzeňského historického podzemí a jejich nároky na počet jsou největší. V roce 2006 jich bylo vyraženo 32 600, o tři roky později bylo třeba razit dalších téměř 7 000 mincí. Měděné a mosazné pivní známky si mohou turisté či sběratelé zakoupit v Dárkové prodejně na nádvoří pivovaru či v Pivovarském muzeu, stejně jako stříbrnou minci. Asi polovina návštěvníků mince smění za pivo, ostatním poslouží jako upomínkový předmět.

Pivovarské muzeum vydalo od října roku 2006 již 75 tisíc kusů pivních známek. Plzeňské historické podzemí pustilo do oběhu 20 tisíc kusů.

Plzeňskému Prazdroji, který jako poslední pivovar ve střední Evropě udržuje a rozvíjí jinak zanikající řemeslo pivovarských bednářů, se tak daří úspěšně další oživovat další tradici z historie pivovarnictví.

Foto

*Každý zletilý individuální návštěvník Pivovarského muzea starší 18 let se zakoupením vstupenky automaticky získává hliníkovou pivní známku s označením Pivovarské muzeum o objemu 0,3 litru piva Pilsner Urquell. Každý zletilý zájemce o trasu Plzeňského historického podzemí si odnáší minci s množstvím 0,2 litru pivního speciálu Master, také v hliníkovém provedení.. Pivní známky pak lidé ve vybraných plzeňských restauracích mohou směnit za dané množství toho či onoho piva, nebo si je ponechat jako suvenýr.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1039%22%3EPlze%C5%88sk%C3%BD


Izraelci ocenili Budvar

[úterý, 25. říjen 2011]

Dvanáctistupňový světlý ležák z Budějovického Budvaru slaví úspěch. Stal se totiž nejvýše oceněným pivovarem v kategorii ležáků na historicky první mezinárodní pivní soutěži v Izraeli The Beer International Recognition Awards 2011.

Budvar zároveň získal i ocenění „Czech Republic Grand Award“ pro nejlepší vzorek z České republiky. V soutěži bylo hodnoceno celkem 145 vzorků piva. Kromě piv izraelského původu byla v soutěži zastoupena piva z dalších osmi zemí, mimo jiné z Belgie, Německa nebo Irska. Českou republiku, jednu z pivních velmocí, reprezentovalo celkem devět značek.

Věříme, že ocenění v soutěži výrazně pomůže rozvoji našeho exportu do Izraele. V této zemi se totiž loni velmi výrazně, o 47 procent, zvýšila poptávka po importovaných značkách piva a my chceme tento trend využít,“ uvedl obchodní manažer Budějovického Budvaru pro Blízký východ Jiří Pokorný.

V Izraeli přicházejí pivu na chuť

Spotřeba piva v Izraeli je relativně nízká, zhruba 17 litrů na hlavu a rok, ale popularita tohoto nápoje výrazně stoupá. Pro konzumaci alkoholu neplatí v Izraeli žádná zásadní omezení.

Velkou konkurenční výhodou pro export do Izraele je ale to, že naše pivo má košer certifikát,“ dodal Pokorný. Budějovický Budvar vyváží do Izraele pravidelně od roku 1995. V posledních letech tam exportuje kolem tisíce hektolitrů světlého i tmavého ležáku ročně.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Petr Pokorný

http://www.novinky.cz/ekonomika/248480-izraelci-ocenili-budvar.html?ref=stalo-se


V rámci projektu Holba Jeseníkům, včera vysadili hanušovičtí pivovarníci dalších 500 stromků. Iniciativa pivovaru Holba ve spolupráci s Lesy ČR, s.p., Lesní správou Loučná nad Desnou vznikla před 7 lety a každý rok se ji daří úspěšně rozvíjet. Jejím cílem je především obnova lesních porostů v těžko přístupných oblastech horské krajiny Hrubého Jeseníku.

Zaměstnanci hanušovického pivovaru už vysadili na 3500 stromků, především v horské lokalitě Sedýlko a Vřesová Studánka. Jedná se o oblast v nadmořské výšce 1.200 m, dříve zasaženou kůrovcem a větrným polomem, kterou bylo třeba nově zalesnit původními dřevinami. Nejstarší „ pivovarnické“ smrčky tady už dosahují téměř metr a doplňují lesní porost v dané lokalitě. Zajímavá je i jejich vysoká ujímavost. Zatímco při běžné úkolové výsadbě se v těchto lokalitách ujme zhruba polovina sazenic, tady je to až 90 procent, což lesní správce Tomáš Pospíšil do jisté míry přičítá pečlivosti pivovarníků při sadbě.

Do nově vysazené smrčiny letos zaměstnanci Holby vysadili jeřáb ptačí, který se mezi smrky v malém vysazuje z důvodu melioračních a zpevňujících. Jde o opadavé stromy, nenáročné na půdu, které úspěšně rostou až k horní hranici lesa a bez problémů odolávají i nepříznivému počasí. Živí ptactvo, zvěř a také pomáhají zvyšovat druhovou rozmanitost ostatních savců, ptáků i hmyzu, pro život lesa velmi důležitou.

Chceme zachovat přírodní bohatství Jeseníků i pro příští generace, proto se snažíme přiložit ruku k dílu. Stejně jako při výrobě piva i tady je pro nás odměnou hodnotný výsledek poctivé práce,“ říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba. Zaměstnanci pivovaru Holba sadí stromky dobrovolně už sedmý rok. Na jimi vysázené porosty mohou návštěvníci Jeseníků narazit na cestě z Červenohorského sedla na Šerák, kde na ně upozorní informační cedule. Na stejné trase se nachází také naučná stezka, kterou pivovar podpořil ve spolupráci s CHKO Jeseníky.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice


Prvním rokem se pivovar Primátor zúčastnil 3. ročníku soutěže Dobrý tuzemský potravinářský výrobek „Česká chuťovka 2011“ a hned obdržel diplomy pro obě svá přihlášená piva.

Jedenáctičlenná komise složená z renomovaných odborníků rozhodla o tom, že diplom Česká chuťovka 2011 získalo pivo Primátor Ležák 11%. Nejmladší pivo z široké produkce 13 druhů piv, která náchodský pivovar vyrábí, se stalo během dvou let jedním z nejprodávanějších. Svou oblibu si především získalo u návštěvníků gastro provozoven.

Druhým oceněním byl diplom Slow Food pro speciální pivo Primátor Polotmavý 13%, vynikající středně prokvašené pivo s originální harmonickou lehkou karamelovou chutí a vůní.

Do soutěže byly přijímány výrobky výhradně od českých výrobců, které musí obsahovat převážně tuzemské suroviny. „Hodnocena byla i další kritéria, která lze stručně charakterizovat slovy: dobrý, čistý, fair,” říká Markéta Flousková z náchodského Primátoru, a doplňuje, že důležitý je i regionální původ, odkud pochází všechny suroviny použité k výrobě, jakož i místní tradice uplatněné receptury. „Výrobkům, které bezpodmínečně splňují tyto principy je udělena cena Slow Food - a právě tu si odvezla naše speciální polotmavá 13%,” těší Markétu Flouskovou ocenění náchodského piva.

Zdroj: Náchodský deník | Autor: Jiří Špreňar

http://nachodsky.denik.cz/podnikani/nachodske-pivo-patri-mezi-ceske-chutovky20111022.html


Prodej piva TAMBOR, zejména ve dvorských hostincích, rok do roku stoupá, což vede místní pivovar k rozhodnutí, že je potřeba razantně zvětšit kapacitu ležáckého sklepa, aby nedocházelo k tomu, že v období léta je již tradičně pivovar minimálně na týden nebo deset dní “vypit”. Prodej piva v lahvích se úplně přes léto zastaví a piva bývá málo i do sudů!

Řešení je jediné a to investovat do rozšíření pivovaru. Do konce února 2012 ležácký sklep pivovaru TAMBOR naroste o 100%, tzn. na cca 1000 hl.

Komu zachutnalo místní pivo a kdo se je oblíbil? Jsou to zejména fandové různých sportovních oddílů či spolků bez rozdílu věku a pohlaví. A ty je potřeba odměnit za jejich přístup k “novému pivu na pivním trhu“ ve městě a okolí. Nejlepší odměnou jim může být, když pivovar aktivně podpoří sportovní oddíl, který mají oni tak rádi a značnou část svého volného času mu věnují. Lokální sport, lokální pivo a lokální fandové to patří a bude patřit k sobě.

Pivovar Tambor se tak stává novým generálním sponzorem královédvorského hokeje.

Logo

Co k tomu říká Majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský?

Za klinickou smrt označil nový generální sponzor královédvorského hokeje situaci v místním klubu. Před lety novou éru pod hlavičkou HC v oddíle zakládal, nyní se pod jménem svého pivovaru vrátil, aby hokeji pomohl v době nejhorší.

Vracíte se do klubu po několika letech. Jak vnímáte jeho situaci a s čím přicházíte?

Na opětovném příchodu jsem se domluvil s Martinem Lelkou, jenž se ve Dvoře o mužstvo dospělých stará. Nastínil mi situaci, která nebyla před sezonou vůbec jednoduchá. Hrozilo dokonce, že by mužský hokej ve městě skončil, což jsem nemohl dopustit.

K čemu lze situaci ve dvorském klubu přirovnat?

To je jednoduché. Pokud se třeba Vrchlabí po skončení první ligy muselo odrazit od píky a začít znovu budovat nový tým, tak my jsme také doslova na bodu nula. Skončila spousta hráčů, klub neměl finanční prostředky a je na nás, abychom pozici místního HC vrátili tam, kam patří.

V leckterém klubu přijde nový partner a vydrží třeba jen jednu, dvě sezony. Mohou se příznivci něčeho podobného obávat ve vašem případě?

Dohodli jsme se, že do hokeje vstupuji na pět let s tím, že poté se budeme bavit dál.

O vás je známo, že sport jako takový rád podporujete. Rozhodoval jste se dlouho, zda půjdete znovu i do hokeje?

To nebylo třeba. Z mého pohledu jde hlavně o to „Dvoráctví“. Navíc chci nějak vrátit podporu těm, kdo pijí naše pivo a těší mě, že právě oni nejvíc vděčí tomuto kroku. Třetím důvodem je fakt, že kultura a sport do Dvora Králové patří a pokud se nedokáže město samo postarat o sportovní dění, je třeba mu v tom pomoci.

Jak vůbec vnímáte postoj města ke sportu. Myslíte, že je dostačující a na úrovni?

To si samozřejmě nemyslím. Chceme s městem intenzivně jednat a nenechat sport v této rovině. Podmínky pro zajištění sportu jsou ve Dvoře tragické.

Prozradíte fanouškům i sportovní cíle?

Nejprve chceme klub stabilizovat, aby fungoval. Mě hlavně těší, že zde dostávají příležitost odchovanci, což v jiných klubech zvykem není.

Jistě budete hledat i cestu k fanouškům. Plánujete nějaký krok hned v prvním domácím utkání?

V neděli proti Nové Pace tým premiérově nastoupí v nových dresech. Fanoušků si velice vážíme a rádi bychom je pozvali do hlediště. Členové fanclubu, co chodí fandit do kotle, se mohou v neděli těšit na dárek, který neprozradím, ale rozhodně jim udělá radost.

Co říci závěrem? Snad jen to, že přejeme královédvorskému hokeji hodně vstřelených gólů a vítězství za vítězstvím a pivovaru Tambor, aby si zachoval kvalitu a hlavně chuť jeho piv.

Trefu do černého potvrzují i následující slova jednoho dvorského hokejového fanouška: "Jako fanoušek dvorského hokeje vám musím poděkovat, že jste nenechal hokej ve Dvoře zaniknout a vzal jste si klub pod křídla. Věřím, že jste neudělal špatně a nějakou tu sezonu nějakým způsobem zaštítíte. Teď se již v restauraci nebudu rozmýšlet jaké pivo si mám dát, teď už si budu dávat jen Tambora a věřím, že nebudu jediný, kdo takhle bude přemýšlet, že každým vypitým pivem taky trochu pomůžu místnímu HC Tambor D.K.n.L.. Jinak Vaše pivo mi chutná a teď bude ještě víc! Takže sportu zdar a dvorskému hokeji zvlášť..."

Zdroje: Krkonošský deník a Pivovar Tambor

[pi] 10:44 [permalink] [reaguj]


Skleněná věštecká koule pro PR osobnost roku má nového majitele. Vítězem letošního ročníku, a tedy i nositelem titulu PR Manager roku 2011, se stal Zdeněk Mikulášek z Rodinného pivovaru Bernard, kterého potleskem odměnil plný sál hotelu Corinthia Praha. Poprvé v historii rozhodla o vítězi přímá volba expertů – přes 200 účastníků odborné konference PR Summit 2011.

Původně se počítalo s vícekolovou volbou, ale k té nakonec nedošlo, protože Mikulášek obdržel jednoznačnou podporu více než 30 procent všech hlasujících. On sám se zdál nejvíce překvapen. Upřímně přiznal, že to nepovažuje ani tak za svou zásluhu jako za ocenění opravdovosti toho, co pivovar Bernard dělá.

Nejlepší PR akce jsou ty, které nevznikají primárně jako nutnost dávat o firmě vědět. Je to spíš tak, že cítíme potřebu něco změnit či na něco reagovat, a tomu v tu chvíli podřídíme naši komunikační kampaň. A zdá se, že tu opravdovost nám lidé věří,“ okomentoval volbu Mikulášek.

Výběr adeptů vzešel z dvacetičlenné poroty složené z profesionálů v oblasti PR, médií, zadavatelů i akademické sféry. Mezi sedmi nominovanými osobnostmi se kromě Mikuláška objevili Aleš Ondrůj ze Student Agency, mluvčí Vodafone Miroslav Čepický, šéf Ewing PR Jiří Hrabovský, ředitelka komunikace České spořitelny Klára Gajdušková, mluvčí PPF Milan Tománek a Pavel Vlček z ministerstva průmyslu a obchodu.

Největšího oborového summitu PR se zúčastnila zajímavá struktura delegátů, tvořená jak ze zástupců agentur, tak především in house manažerů komunikace. Díky tématu PR očima CEO představovali více než desetinu účastníků generální ředitelé firem napříč segmenty.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/2ojoamn3ptj112r51iyy1bwln/detail.jsp?id=104020&isfulltext=1


Ode dneška se ve více než stovce vybraných restaurací a pivnic po desetiletích objeví krušovická Desítka z ručně načesaného chmele. Ten prošel rukama čtyř stovek nadšených brigádníků, kteří letos zavítali do chmelnic na Rakovnicku a zavzpomínali na chmelové brigády. V pivovaru Krušovice pak z čerstvého, ještě zeleného chmele uvařili 2000 hektolitrů Ručně česané Desítky.

Krušovická Desítka z ručně načesaného chmele se bude prodávat výhradně sudová. Ochutnat ji můžete ve více než stovce restaurací především ve středních Čechách a v Praze. Základem receptury je krušovická Desítka, která se vaří nad poctivých deset stupňů a získala už řadu ocenění na pivních soutěžích. Odlišností je právě způsob chmelení.

Vrchní sládek krušovického pivovaru Tomáš Kosmák přizval k závěrečnému chmelovaru i účastníky Krušovických chmelových brigád, kteří se sběru chmele osobně zúčastnili.

Chmel nám přivezli přímo z chmelnice do pivovaru před měsícem. Vzal jsem brigádníky na varnu, aby mohli za odměnu přidat svůj chmel do mladinové pánve,“ popisuje Tomáš Kosmák, jak desítka vznikala.

Ručně se chmel česal naposledy v 60. letech. Dnes je česáčů na chmelnicích pomálu, většinu práce převzala mechanizace. Přesto krušovický pivovar zorganizoval pro pivní nadšence zážitkové brigády při jarním zavádění i podzimní sklizni. V chmelnicích se vystřídaly čtyři stovky dobrovolníků. Mnozí z nich pamatují státem organizované studentské brigády, pro ostatní byl zážitek z chmelnice premiérou.

Slavnostního naražení prvního sudu s Desítkou z ručně česaného chmele se zúčastnili starostové chmelařských obcí, farmáři, hospodští z regionu, zaměstnanci pivovaru i někteří česáči.

Chmelovými brigádami prošly tisíce lidí, dodnes jsou legendou. Navíc jsme národ pivařů a nejlepší chmel na světě roste tady kolem nás. Tradici chmelařství chce pivovar udržovat i formou zážitkové turistiky. Koneckonců, krušovický pivovar byl sám dlouho významným pěstitelem chmele,“ připomíná krušovický vrchní sládek Tomáš Kosmák.

Další účastníky krušovických chmelových brigád přivítají chmelnice už v březnu příštího roku. Informace najdou zájemci na www.krusovice.cz.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Krušovice


Lídr pivovarnického trhu chce využít rostoucího zájmu o netradiční pivní značky. Chystá novinku, pro kterou si na Patentovém úřadu nechal zaregistrovat značku Fenix. "Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Konkrétní plány prozrazovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Speciální netradiční značky piv lákají stále víc pivařů. Dosud byly doménou především malých a nejmenších minipivovarů, pro velké pivovary jsou spíš okrajovou záležitostí. Už letos v létě ale zaznamenala dvojka pivovarnického trhu Pivovary Staropramen nevídaný úspěch s „pivní limonádou“ Lemon Cool, obdobou německého radlera.

Staropramen nestíhal vařit další tisíce hektolitrů nad původní očekávání. Ukázalo se, že radler – klasické pivo smíchané nejčastěji na polovinu s citronovou limonádou nebo spritem – může být i v Česku hitem, zejména mezi mladými lidmi. Do určité míry roste zájem i o pšeničná piva.

Zřejmě podobnou cestou se chce pustit i Prazdroj. Jeho zástupci ale odmítají na adresu chystané značky cokoliv konkrétního říci. Podle zdrojů z pivovaru by se mělo jednat právě o radlera nebo pšeničné pivo. „Hledáme vhodné inovace a v našem minipivovaru v Plzni zkoušíme nové a netradiční várky piv. Inovace jsou určitě na pořadu dne, ale konkrétní plány prozrazovat nebudeme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Obliba speciálů závratně roste

Speciální a netradiční piva - tedy nad 13 stupňů nebo svrchně kvašená (české ležáky jsou jinak spodně kvašené) nebo různě ochucená piva - tvoří v celkové produkci piv v Česku sotva patrný zlomek – necelého půl procenta z roční celkové produkce 17,6 miliónu hektolitrů. Jejich odbyt ale roste geometrickou řadou. Za letošních prvních sedm měsíců je meziroční nárůst o 69 procent.

Nejde jen o rostoucí značku Lemon z produkce Staropramene, ale i právě zmíněná pšeničná piva, jaká – na rozdíl třeba od Bavorska – v Česku dosud příliš tradici nemají. Pšeničné pivo, jaké vaří například pivovar v Černé Hoře nebo náchodský Primátor a některé další menší pivovary, je v poslední době na vzestupu i u nás.

"Ročně nám prodej pšeničného roste o nějakých 20 až 25 procent. Ale není to většinové pití, bez výraznější reklamy se prodeje podobných značek prosazují těžko,“ říká Josef Hlavatý, ředitel náchodského Pivovaru Primátor, kde se vaří 13 druhů piv a z toho většina právě různých speciálů.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého jde o logický trend v čase krize a stagnujících prodejů, kdy se pivovary snaží zaujmout spotřebitele čímkoliv, co je nové. „Speciální piva nebudou nikdy na českém trhu dominantní, ale jejich podíl určitě bude dál narůstat,“ myslí si Veselý.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53271560-obliba-netradicnich-piv-roste-prazdroj-chysta-specialni-fenix


Nejpopulárnější piva mezi ženami

[čtvrtek, 20. říjen 2011]

Nejpopulárnějším pivem mezi novináři na základě výsledků ankety Naše pivo 2011 se poprvé stalo pivo Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Druhé místo obsadil Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., a na třetím místě skončilo pivo Svijany, které vyrábí Pivovar Svijany, a.s. Anketu organizoval Český svaz pivovarů a sladoven, který formou dotazníků oslovil více než 370 představitelů všech druhů médií od tištěných po elektronická, od zpravodajských přes společenská po odborná.

Výsledky ankety potvrzují, že vedle piv, která jsou v popularitě mezi novináři stálicemi, se de facto pokaždé objevují piva nová,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Pro pivovary mohou být výsledky zajímavým signálem o tom, jak je jejich pivo vnímáno v tak významné oblasti lidské činnosti, jakou představuje mediální scéna a názory novinářů,“ doplnil Jan Veselý.

Další anketou, jejíž výsledky byly podobně jako ty výše uvedené vyhlášeny na Svatováclavské slavnosti českého piva 2011 u příležitosti oslav patrona českých pivovarníků a sladovníků 29. září 2011 v Praze, byla Dámská pivní volba. Ve druhém ročníku, kterou vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven, šlo o to najít nejpopulárnější značku piva mezi ženami v České republice. Vítězem se opět stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s. a obhájilo své loňské prvenství. Na druhém místě skončilo pivo Svijany, které je vyráběno v Pivovaru Svijany, a. s., a na třetím místě se umístil Pilsner Urquell ze skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Celkem bylo ženami nominováno 33 piv z produkce velkých a malých pivovarů i minipivovarů.

Anketa, která podle dostupných informací nemá ve světě obdoby, se mezi dámskou částí naší populace vyhlašuje na památku a jako projev uznání Janě Herodkové in memoriam. Jana Herodková, profesí novinářka a zakládající členka a první prezidentka Prvního dámského pivního klubu, se o klub významně zasloužila. Anketa letos proběhla ve dnech 1. až 9. září 2011 a mohly se jí účastnit členky Prvního dámského pivního klubu a dále sympatizantky, jimž byla účast na anketě členkami klubu nabídnuta, neboť je o nich známo, že kvality piva vřele oceňují.

Nejnovější výsledky dlouhodobého výzkumného projektu Hospody a pivo v české společnosti, který organizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., ukázaly, že kolem 90 % mužů a 50 až 60 % žen u nás pije pivo.

Zdroj: Žena podnikatelka | ČSPaS

http://www.zena-podnikatelka.cz/lifestyle/vareni/nejpopularnejsi-piva-mezi-zenami


Pivovar Bernard mění logo

[úterý, 18. říjen 2011]

Rodinný pivovar Bernard upravil logo po dvaceti letech od chvíle, kdy značka vznikla.

Autorem původního loga je Vladislav Horecký, který jej tvořil doslova na koleně. Odvedl vynikající práci a jeho logo nás provázelo po celých dvacet let,“ říká Stanislav Bernard a pokračuje: „Logo si však zasloužilo omladit, aby lépe rezonovalo se značkou. Výborně se jeho úpravy zhostil designer Štěpán Malovec, který citlivě zvýraznil některé detaily.

Nové logo Rodinného pivovaru bude představeno při oslavě dvacátého výročí vzniku pivovaru, která se koná 22. 10. 2011. 26. října 2011 tomu totiž bude dvacet let, kdy Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal vydražili zkrachovalý humpolecký pivovar v malé privatizaci.

Může se zdát, že po dvaceti letech člověk v sobě těžko hledá motivaci k tomu jít dál, ale máme další sen – vytvořit značku, která má svůj příběh, je něčím výjimečná, má jasný vlastní názor. Značku kultovní“, píše spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard ve čtvrtém čísle magazínu Vlastní cestou.

Nahoře logo staré, pod ním jeho nová, upravená podoba:

Logo

Zdroj: Strategie.cz

http://strategie.e15.cz/zpravy/pivovar-bernard-meni-logo-709532


Pivovar Litovel uvedl do provozu novou kotelnu, která si vyžádala investici 10 milionů. Jedná se o moderní zařízení s pozitivním dopadem především na životní prostředí.

Provoz s kapacitou 4,6 tun páry za hodinu spolehlivě zásobuje celou výrobu a navíc dokáže uspořit až pětinu spotřebovaného zemního plynu, nutného pro výrobu páry. Je to především díky moderním rekuperačním jednotkám, které zajišťují zpětné využití energie z odcházejících spalin a tím výrazně snižují její spotřebu. „Ekonomicky jde o investici s dlouhodobou návratností, o to větší je ale její dopad ekologický,“ říká ředitel pivovaru Lumír Hyneček a poukazuje na zodpovědný přístup podniku k životnímu prostředí. Dříve v pivovaru dokázali zpětně využít pouze malou část energie, dnes je toto množství násobně vyšší. Provoz nové kotelny navíc dále sníží množství emisí oxidů uhlíku a dusíku, které zatěžují ovzduší.

Do úsporných technologií s pozitivním dopadem na životní prostředí investoval pivovar Litovel více než 20 milionů korun v posledních dvou letech. K nedávno realizovaným projektům patří například i nové teplovodní hospodářství varny pivovaru.

Pozitivní ekologický dopad má například i to, že se většina piva Litovel vypije „ doma“, to znamená v olomouckém regionu, kde se také vyrobí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

[Litovel] 15:00 [permalink] [reaguj]


Budoucnost bumbání, nové trendy

[úterý, 18. říjen 2011]

Je to neuvěřitelné, ale Češi mění své pivní zvyky. Hospody, kde si točíte sami, se sice dvakrát nechytly, ale jinak je nových úspěšných trendů celá kopa. Vybrali jsme ty nejvýraznější.

Pivo přímo z tanku

Poslední restaurační hit. Jestli máte pivo rádi, tak jste si nemohli někde už neloknout přímo z tanku. Všichni o tom básní. Kde je rozdíl proti sudu? V tanku se pivo nejméně „třese.“ Jde rovnou z tanku v pivovaru skrz cisternu do dobře ošetřeného tanku v hospodě. Do prémiových hospod je začaly pivovary navážet už na přelomu tisíciletí. Pravý náraz ale zažívají během posledních pár let, kdy počty tankových pohostinství každoročně rostou o stovky procent. Hostinský sice musí tank po naražení vytočit během týdne, ale málokterý s tím má problémy, protože dobře natočená tanková Plzeň spolehlivě přesvědčí i ty nejzavilejší „sudaře“. A pozor – tankové pivo je ryze česká specialita, kterou nikde jinde na světě nenajdete.

Hospody s širokou nabídkou piv

Konečně jsme ze světa odkoukali jednu pozitivní záležitost. Tedy že v hospodě nemusíme nutně pít výhradně pivního giganta, ale máme možnost vybrat si z několika značek. Hospoda, kde mají víc druhů, ještě snad nikdy poctivého pivaře neurazila. Směřujeme prostě k ochutnávání všeho druhu.

Pivo s příchutí

Banánové, švestkové nebo kávové pivo bylo před pár lety výsadou pár speciálních hospod s mikropivovary, které ale žily z turistů a poctivý pivař je obcházel se zacpaným nosem. Dnes se díky nastupující generaci pivních neznabohů začínají ujímat i u nás, ale stále jde především o vývozovou záležitost.

Jiná piva

Donedávna bylo v Čechách nemyslitelné jiné pivo než ležák plzeňského typu. Časy se naštěstí mění, a když se v hospodě přeptáte třeba po nefi ltrovaném nebo kvasnicovém, neriskujete, že vás výčepák vezme hadrem přes kušnu. Co víc, často můžete narazit v pivním lístku i na úplné speciály, jako je pšeničné, silně chmelené, s vysokým obsahem alkoholu, uzené, a leckde vám natočí i pivní zmrzlinu. Kdo neváhá zalovit ve šrajtofli, může si dát třeba lambik – spontánně kvašené přírodní pivo bez přidávání kvasinek nebo trapistické pivo uvařené mlčícími mnichy.

Nealko

Tytam jsou doby, kdy jediná možnost pro pivamilovné řidiče bylo Pito, které se v rozporu se jménem moc pít nedalo. Dnes se bez nealkořady skoro žádný pivovar neobejde a na celkové spotřebě pivních drinků se nealka podílí skoro pěti procenty.

V jejich prospěch je potřeba říct, že jsou jednak zdravá – nealkoholické pivo je v podstatě přírodní iontový nápoj bez konzervantů a s polovinou kalorií, než plave v kokakolách. A taky už to chutná skoro jako pivo. Kromě nejvyšší spotřeby alko piva na hlavu jsme už taky druhý stát na světě v konzumaci piva nealko. A to po Španělech.

Piva ředěná limonádou, frisca a coolery

Kdysi jsme si při představě piva naředěného sladkou brčou ťukali prstem na čelo a pak jsme si ten prst ještě strčili do krku. Na pivních zahrádkách ale dnes výčepákovi nepřijde vůbec divné, když si necháte natočit do půllitru desítku půl na půl s limčou. Pivo jako partydrink je úlitba nové free generaci, která neumí ocenit kouzlo posezení v klidné hospůdce s blikající televizí v rohu a napěněným škopkem na igelitovém ubrusu. Vyžadují vydesignovanou lahvinku, se kterou lze pobíhat po klubu, a ovocnou svěžest, po které jim nebude táhnout ze chřtánu chmelový odér. A jsou ochotni za to vypláznout pade za dvě deci, na což pivovarští slyší moc dobře.

Pivo v plastu

Díky plnicím technologiím a materiálům prý ani nejzkušenější pivař nepozná škopek nalitý z plastu. Navíc ho můžete znovu zašroubovat. Pravověrní fajnšmekři ale pořád nad igelitkou ohrnují nos a nedají dopustit na sklo. Jedenapůllitrový Sládkův Měšťan je na trhu už 10 let, stejně jako desítka od Zubra či z Nové Paky. Dlouho šlo ale o okrajovou záležitost. Rozmach piva v plastu začal někdy koncem roku 2008, kdy skupina Heineken masivní kampaní přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná, speciálně vyrobená PET lahev kvalitu piva udrží a je pohodlnější na manipulaci. Dneska tak už má pivo v plastu kdekdo. Mimochodem – v roce 2010 poprvé v historii objem piva stočeného do skleněných lahví (46 %) přesáhl objem stáčený do sudů (45,3 %). V plechovkách ho šplouchá 3,1 %, v cisternách 2,8 % a PET lahvích 2,8 %.

Zdroj: Čili Chilli

http://www.cilichili.cz/file/u/archiv/cilichili-c83-10-2011.pdf


Potkali jste v sobotu v prosluněné Praze spěchající tříčlenné hlídky ve vojenských uniformách z dob Františka Josefa I.? A zdál se vám jeden z vojáků tak nějak povědomý? Pak jste narazili na 18. ročník Memoriálu Matěje Kuděje, jehož tradičním účastníkem je mimo jiné i tajemník prezidenta Ladislav Jakl. A Blesk byl u toho.

Foto

To, co se na první pohled může jevit jako klasická »tour de bar«, má nejen pevné historické kořeny, ale i jasně daná pravidla – tříčlenné skupiny, devět hospod, minimálně dvě velká piva v každé z nich a co nejkratší čas. Nikoho asi nepřekvapí, že právě Jaklův tým má za sebou už 13 vítězství. Letošní hodina a dvacet minut mu stačila jen na druhé místo. „No jo, holt už nás poráží mládí,“ konstatoval pro Blesk pobaveně Jakl. I druhá příčka je ale velký úspěch. Několik hlídek totiž do cíle vůbec nedorazilo!

Všechno vypuklo ve dvě hodiny odpoledne slavnostním zahájením na pražském Pohořelci. Vyráželo se v tříminutových intervalech, Jakl pro svou skupinu vylosoval startovní číslo jedna. „Chtěl jsem se na to už letos vykašlat a projít si trasu pěkně v klidu. Ale když už jsem měl tak šťastnou ruku, museli jsme se do toho opřít. Startovat první je totiž obrovská výhoda,“ vysvětlil a opřel se do toho opravdu s vervou. Svižnou chůzí se Jaklův tým proplétal mezi turisty na jednotlivá pivní stanoviště. O generaci mladší reportéři Blesku měli co dělat, aby jeho hlídce stačili. Dvě, hlásil Jakl obsluze už od dveří. A když se mu zdálo, že některý z kolegů příliš zdržuje, pomohl mu s jeho půllitrem.

V 16:20 hod. dorazila skupinka do cílové hospody U Pivrnce. V rychlosti »padla« poslední dvě soutěžní piva a pak už se pilo jen tak mimo soutěž.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Pavel Hofman

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/161101/klausuv-muz-jakl-v-piti-piva-se-vypil-na-bednu-vitezu.html


V milevském domě kultury se v pátek a v sobotu večer konají třetí pivní slavnosti.

Dobré pivo a příjemnou zábavu, to by měly podle ředitele Domu kultury Milevsko Víta Kratochvíla nabídnout třetí pivní slavnosti. Ty se konají v pátek a v sobotu večer.

Na akci bude zastoupeno osmnáct pivovarů, vesměs minipivovarů či menších pivovarů,“ řekl Vít Kratochvíl. Své pivo tu budou například nabízet pivovary Ježek, Poutník, Platan, Rychtář, Klášter nebo Černá Hora.

Chybět nebude ani Svět piva, Pivní galerie z Letů. „Letos to budou naše druhé slavnosti. Největší zájem byl loni o ochucená piva, třešňové a konopné. Lidé se pro ně vraceli. Budeme je nabízet i letos,“ řekla Hana Krátká, majitelka letské pivní galerie. „Do Milevska jezdíme hlavně z reklamních důvodů, aby se o nás vědělo. Také jsou tam fajn lidé,“ dodala.

„Pivní program“ v pátek doplní hudební produkce v podání kapely Elizabeth, v sobotu pak vystoupí kapely RM band a MySky. „V pátek budou mít návštěvníci možnost zhlédnout výstavku a soutěžit s klubem sběratelů pivních suvenýrů Parkán Tábor,“ doplňuje ředitel milevského domu kultury.

Součástí slavností bude i degustační soutěž. „Letos bude probíhat jinak. Každý ze zúčastněných pivovarů má možnost nominovat jeden ze svých produktů do kategorií ležák, výčepní pivo a speciál. Hodnotící komise rozhodne degustací o vítězích v jednotlivých kategoriích a ten získá ocenění, plaketu,“ představuje soutěž ředitel pořádajícího domu kultury. „Návštěvníci budou mít možnost si zvolit pivovar sympatie,“ dodává Kratochvíl.

Loni v porotě degustační soutěže zasedli obyvatelé města. Na jednotlivých vzorcích piva hodnotili vůni, vzhled a chuť. Nejvíce bodů získal dvanáctistupňový kvasnicový Samson, na druhém místě skončilo sedmnáctistupňové sváteční polotmavé pivo Opat Broumov a třetí místo patřilo dvanáctistupňovému výročnímu ležáku ze Zvíkovského Podhradí.

Milevské dvoudenní pivní slavnosti začínají jak v pátek, tak i v sobotu v devatenáct hodin a končí ve dvě hodiny ráno. Vstupné po oba dny je padesát korun.

Zdroj: Písecký deník | Autorka: Klára Černá

http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi-20111017-pivo.html


Cyklojízdy na konec sezóny, kterou uspořádal pivovar, se zúčastnilo kolem šedesáti lidí.

Sobotní ráno nabídlo nádherné slunce, ale v trávě už se velmi často objevil šedivák. Ten také nepředvídal žádnou velkou účast na milé akci, kterou pořádal nymburský pivovar na závěr cyklistické sezóny. Dostala příznačný název Cyklozavírák.

K pivovaru se ale nakonec k překvapení přítomných sjelo kolem šedesátky lidí. „Támhle je těhotná paní sládková a od té dostanete maličkost,“ znělo z amplionu. Každý dostal z rukou paní sládkové Valentové samolepku s logem akce a malou plastovou zátku, která slouží jako zavírák. „Jen aby to na manželku nepřišlo dneska,“ měl obavy sládek Bohumil Valenta před startem.

Téměř přesně v půl jedenácté se peloton vydal po levobřežní cyklostezce do Píst a odtud stále lesy až do Kerska, kde byla první zastávka v Hájence. Sice nebyla na talířích vidět šípková omáčka ani kančí se zelím, ale ze zadní části zahrady voněly čerstvě ohřáté klobásky na grilu a mnozí cyklisté neodolali. A to ještě netušili, jaké překvapení je čeká uvnitř. Na talíři se na ně smály čerstvé krajíce chleba se škvarky a cibulí. Po vyřešení dilema, co si dát k jídlu, pití bylo téměř ve všech případech jasné, vyrazili účastníci netradiční jízdy do semické hospody U Irenky.

Na druhé občerstvovací stanici už byl cyklistický balík řádně roztrhaný. Někteří totiž ještě dopíjeli pivní mok v Kersku, jiní si nechali dát jen razítko na pivní tácek a razili dál. Udělali ale trochu chybu, protože venkovní teráska u hospody skýtala velmi příjemné sluneční paprsky na propocená záda.

Cesta ze Semic vedla přes polní cestu směrem k Labi, ale naše skupinka se tam lehce zamotala. „Tady je cesta stále horší. Už se tu ani nedá jet. Musíme se asi vrátit,“ přemýšleli cyklisté, když se najednou dostali do lesa bez značené cesty. „Musíme jet tudy", zakřičel na ostatní první, který se vrátil o několik desítek metrů, aby zjistil, kde se stala chyba. Celou trasu totiž den před jízdou projel sám sládek Valenta s kamarádem, aby ji vyznačili buď barvou červenými šipkami na silnici, nebo červenými fáborky z krepového papíru na větvích stromů či keřů. A jeden z nich právě první skupinka přehlédla.

Konečně normální cesta u Labe. Před cyklisty se objevuje silueta litolského mostu, který je jakousi polovinou odjeté trasy. Tam museli účastníci jedinkrát vzít kola „do horkých“ a vystoupat a na druhé straně mostu zase sejít schody na druhou stranu břehu řeky Labe. Odtud pokračovala trasa na slunci podél řeky do Ostré. Kdo to na této straně Labe zná, ví, že tu je mnoho chatek. A právě v sobotu tu bylo velmi živo. Aby také ne, když teploměr na slunci ukazoval přes dvacet stupňů!

Jezdci pokračovali dál kolem jezera v Ostré a podél řeky objeli mydlovarský les. Za ním se dali lesem doleva a po polních cestách se dostali až těsně před Kostomlaty, kde je v Sokolovně čekala další ochutnávka postřižinského piva. „Je to moc fajn akce. Už jsem jel na jaře Votvírák. To ale bylo mnohem víc účastníků. Asi kvůli venkovní teplotě. Vždyť dneska ráno už byl přízemní mráz. A ne každému vyhovuje, když musí jet na kole oblečený jako na běžky,“ nechal se slyšet jeden z účastníků.

Ať byl důvod nižší účasti oproti jaru jakýkoliv, ti, kdo nejeli, prohloupili a ti, co se odvážili při ranní námraze přecejen vyrazit, si to krásně užili. A všichni se těší na jaro, kdy odemknou novou ckylistickou sezóu 2012.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník | Autorka: Milena Jínová

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/cyklozavirak20111016.html


1) Zlý časy (51 bodů)

Čestmírova 5, Praha 4-Nusle Otevřeno: po–čt: 11–23.30, pá: 11–01, so: 17–01, ne: 17–23 h

Foto

V současnosti jedna z nejvíce kultovních pivnic v Praze. Na 24 pípách se zde střídají piva z malých a středních pivovarů původem jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Kdo by si nic z toho nevybral, může využít bohatého pivkupectví a ochutnat lahvové lahůdky z celého světa. Vlajková loď Aliance P.I.V., sdružení nezávislých hostinských čepujících v restauracích pivo z mnoha pivovarů a představujících jednotlivá piva na pivních listech nad výčepem. Na první místo svého žebříčku hospod s nejlepším pivem dalo nuselský podnik hned pět hodnotitelů. "Výjimečný výběr, výjimečný genius loci. Tahle hospoda si navíc dokázala i přes velký věhlas zachovat svůj lokální charakter," domnívá se Jan Modrák, marketingový manažer společnosti Gamescape a člen První pivní extraligy, iniciativy pivních znalců, kteří pravidelně hodnotí nejlepší piva v různých kategoriích. "Příjemné prostředí a obsluha, která ví, co nosí," doplňuje tajemník prezidenta republiky a respektovaný pivní znalec Ladislav Jakl.

2) Zubatý pes (33 bodů)

Petrohradská 3, Praha 10-Vršovice Otevřeno: po–pá: 15–23, so–ne: 17–23 h

Foto

"Nejambicióznější hospoda v Praze," tvrdí o letos otevřeném podniku s nabídkou českých a zahraničních piv malých pivovarů na 15 pípách překladatel a publicista Max Bahnson, který ho zařadil na první místo svého výběru. Pivní bar, chlubící se vesměs průmyslovým vzezřením a barem z pískovce, je do jisté míry zcela novým druhem hospody. Nepotkáte tu však žádná průmyslově vyráběná piva, ani mainstreamové značky. Jak říká majitel Mike Cole, tady je místo pro řemeslně vyráběná piva. Zde se pivo Opat potkává s Koutem a Kocourem, ochutnat můžete produkci norského pivovaru Nøgne Ø, dánského Mikkelleru či tradiční repertoár skotského BrewDog. "Sice strohé neútulné prostředí, ale výběr piv a péče o ně nemají v Praze obdoby. Piva jsou znalecky obměňována a výběr reaguje na novinky," myslí si o vršovickém podniku Ladislav Jakl.

3) První pivní tramway (29 bodů)

Na Chodovci 1a, Praha 4-Spořilov Otevřeno: po–ne: 14–24 h

Foto

Hospoda na konečné tramvaje číslo 11 na Spořilově, která byla kdysi budovou pro tramvajáky. Zde v roce 2004 vznikla takzvaná čtvrtá pípa: ke třem stálým pivům se na čtvrté pípě začaly střídat různé speciály. Od té doby podobný koncept převzalo a rozšířilo několik dalších podniků v České republice. "Edisonovi patří žárovka a Jirkovi Bejčkovi Stehlíčkovi čtvrtá pípa. Hospoda patří do Aliance P.I.V., což pro našince znamená jistotu dobře ošetřeného piva, pivně druhovou rozmanitost, zajímavý pivní obsah lednic a nezanedbatelnou pivní osvětu – pivní listy. A když je na čepu Tramway Ale 11°, to se vám do tramvaje ani nechce," vyznává se ze své lásky ke spořilovské hospodě Jiřího Stehlíčka jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy, Milan Kabrna. "Z betonové boudy pro tramvajáky vykouzlil Stehlíček pivní bar s krásnou atmosférou. Na čepu bývá kolem šesti kousků, vždy něco hodně zajímavého. K tomu ohromující výběr prvoligových whisky a rumů a obsluha k zulíbání," hodnotí První pivní tramway Ladislav Jakl.

4–5) Lokál Dlouhá (21 bodů)

Dlouhá 33, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11–01, so: 12–01, ne: 12–22 h

Foto

Na podnik restauratéra Tomáše Karpíška si rychle zvykly stovky hostů, a tak nebývá snadné najít tady místo k sezení, zejména večer. K prvotřídně ošetřené plzni, kterou vám tady načepují i jako šnit (na jeden "zátah") nebo mlíko (pouze pěna), se tady servíruje poctivě provedená česká klasika: koprová omáčka, talián od uzenáře Dolejšího z Davle nebo krkovička na sádle. Vše v interiéru a designu 70. let, takže třeba polévku vám nalijí až u stolu z koflíku a pečivo před vámi přistane v umělohmotném košíčku. Příjemné je rovněž oddělení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Kromě atmosféry, piva a jídla hodnotitelé oslovení HN zdůrazňují také profesionální a zároveň příjemnou obsluhu. Hlavně v čase oběda se personál může rozkrájet, aby byl host spokojený.

4–5) Pivovar U Bulovky (21 bodů)

Bulovka 17, Praha 8-Libeň Otevřeno: po–čt: 11–23, pá: 11–24, so: 12–24, ne: 12–23 h

Foto

Pražská jednička v kategorii restauračních pivovarů s nabídkou skvělých piv a dobrou kuchyní. "Zkušenosti majitele a sládka Františka Richtera z Německa jsou zde nepřehlédnutelné," vysekl poklonu libeňskému Pivovar U Bulovky František Trantina, manažer vnějších vztahů Zámeckého pivovaru Herold. Podnik hned pod nemocnicí Na Bulovce, kde večer málokdy najdete volný stůl, vaří široký repertoár vynikajících piv bavorského typu, včetně pšeničných a bocků. Umí ale i speciály na způsob belgických trapistů či krieků. "Skvělé jídlo, skvělá atmosféra a vražedně dobrý tmavý ležák," nešetří chválou americký novinář Evan Rail, autor pivního průvodce Good Beer Guide Prague and the Czech Republic.

6) Pivovarský klub (19 bodů)

Křižíkova 17, Praha 8-Karlín Otevřeno: denně 11.30–23.30 h

Foto

Vedoucí provozu Aleš Dočkal pivu rozumí, je to profesionál v gastronomii, a proto je tento podnik se širokou nabídkou piv oblíbený mezi pivními fajnšmekry. "Na rozdíl od stejně kvalitního podniku Pivovarský dům má tato hospoda duši," myslí si František Trantina z pivovaru Herold. Kromě šesti točených piv, jejichž nabídka se neustále mění, naleznete v karlínské restauraci minimálně dvě stě piv v láhvích, především z českých pivovarů, od velkých přes menší regionální až po minipivovary a malé soukromé výrobce. V nabídce nechybí ani piva importovaná, například belgická a německá, ale třeba i z Polska, Bulharska a dalších zemí. "Jsem šťastný, že jsem v Pivovarském klubu štamgastem. Je tady nejpřátelštější a nejzasvěcenější obsluha v Praze," je přesvědčen novinář Evan Rail.

7) U Jelínků (18 bodů)

Charvátova 33/1, Praha 1-Nové Město Otevřeno: po–pá: 10–22, so: 10–18 h

Foto

O tom, kde se v Praze točí nejlepší plzeň, vedou pivaři věčné a nikdy nekončící spory. Že se jedna z nejlepších točí u Jelínků nedaleko stanice metra Národní, ale nepochybuje nikdo. Pivnice tu bývala už na začátku minulého století. Rodina Jelínků ji získala v roce 1918 a o osm let později uzavřel pan Jelínek smlouvu s plzeňským pivovarem. Od té doby sem chodí milovníci zlatého moku na skvělý Plzeňský Prazdroj. Klasika, která má skvělou náladu hlavně přes den, kdy se ve výčepu střídají na stojáka pozoruhodné typy s neuvěřitelnými zkazkami. "Jako by se tady zastavil čas, což v některých ohledech nemusí být na škodu. Zahloubat si nad tímto úkazem doporučuji v zadním lokálku u umakartových, pozoruhodně úzkých stolů nad porcí skvělého taliána," radí novinář Josef Albrecht.

8–9) U Hrocha (13 bodů)

Thunovská 10, Praha 1-Malá Strana Otevřeno: denně 11–23 h

Foto

Miniaturní podnik na Malé Straně je neopakovatelný především díky své domácké atmosféře. Je to klasická pivnice, a tak zde nečekejte širokou nabídku jídel. To ale vynahradí vždy výborná plzeň a duch místností s gotickými klenbami. "I když tady bývá problém s místem, na jedno či dvě piva se tam dá vždycky vmáčknout a ono už to s večerem vždycky nějak dopadne," tvrdí novinář Josef Albrecht.

8–9) Lokál U Bílé kuželky (13 bodů)

Míšeňská 12, Praha 1 Otevřeno: po–pá: 11.30–24, so: 12–24, ne: 12–22 h

Foto

Mladšího sourozence Lokálu v Dlouhé ulici najdete v prostorách bývalé hospody Bílá kuželka v Míšeňské, jen pár kroků od Karlova mostu. Má vše, co ten první, navíc zde většinou odpadá hluk přeplněné hospody, kdy sotva slyšíte sami sebe. "Jeden z mála podniků, kam chodím vždy, když mám chuť na skvělé pivo, dobře ošetřené a s láskou servírované," hodnotí malostranskou hospodu restauratér Pavel Maurer. Pivo, jídlo a úroveň personálu vyzdvihuje rovněž novinář Miroslav Motejlek.

10) U Pinkasů (12 bodů)

Jungmannovo nám. 15/16, Praha 1 Otevřeno: denně 10–23 h (pivnice), 11.30–24 h (bar, restaurace)

Foto

Jakub Pinkas už v roce 1843 věděl, že ta plzeň má něco do sebe. Přesně o 134 let později zval známý pražský kriminalista Komisař Ledvina (Rudolf Hrušínský) svého amerického kolegu detektiva Nicka Cartera (Michal Dočolomanský) k Pinkasům takto: A to jsme ještě nebyli u Pinkasů, tam je výčepní, ten to pivo úplně hejčká! (Adéla ještě nevečeřela). "U Pinkasů vás ta historie opravdu omámí. Ve stínu katedrály Panny Marie Sněžné popíjíte na zahrádce Pilsner Urquell. To je taková romantika, že tam musíte jít s nějakou babou," básní Milan Kabrna, jeden ze zakládajících členů První pivní extraligy. "Vynikající a vždy vzorně ošetřené pivo. Prostředí hospodské s důrazem na štamgasty," říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Wehle

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53199710-10-pivnic-v-praze-kde-se-cepuje-nejlepsi-pivo-tady-je-kompletni-zebricek


«« « Strana 753 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI