Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Letošní léto na rozdíl od zemědělců, jejichž výnosy se vlivem horka a sucha snížily, pivovarům přeje. Také březnický Pivovar Herold zaznamenává v posledních měsících rapidní nárůst tržeb, vyvolaný větší žízní dospělých i turistickou sezonou.

Teplé počasí opravdu zvýšilo spotřebu piva, ale někdy je už takové horko, že lidé, bohužel, ani pivo přes den nepijí. Také se někdy stane, že pivo v hospodách dojde, a proto musíme operativně zavážet, což se nám, díky nonstop službě naší vrátnice, daří,“ potvrzuje Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Pivovaru Herold.

Pivo v létě nejen osvěží, ale jeho spotřeba roste také na různých akcích, jako jsou turnaje ve volejbale, tenise a na jiných soutěžích. „Na takové akce půjčujeme vlastní výčepní zařízení a našeho piva se tam vypije dost, což nám samozřejmě dělá radost,“ říká Tomáš Kopřiva.

Letos jsme se na sezonu připravili, takže jsme navařili několik sudů dopředu, ale dnes už jsou sklady téměř prázdné. Lidé se však nemusejí obávat, že by nám alkoholický nápoj došel,“ dodává Kopřiva. Pivovar Herold totiž pracuje na všechny obrátky, čemuž přispívají i sezónní brigádníci, kterými podnik posílil své řady.

Malé pivovary frčí

Pivovaru Herold pomáhá i trend posledních let, kdy lidé upřednostňují značky z malých pivovarů před velkými pivovarskými řetězci, které vyrábějí takzvané europivo. „Za dosavadních šest měsíců jsme prodali tolik piva, jako za celý loňský rok,“ potvrzuje František Pinkava, vrchní sládek pivovaru. Březnický Herold nezůstává pouze na Příbramsku, ale vyváží do několika zemí. „To je pivo do Ruska, tohle zase do Velké Británie. A tady ty sudy jsou určeny do Švédska, kde je naše značka hodně oblíbená,“ popisuje obchodní ředitel při průchodu skladem.

Letní osvěžení

Pivovar Herold dnes vyrábí šest druhů piv: deseti a dvanáctistupňové, dvanáctistupňové pšeničné, třináctistupňové tmavé a polotmavé a nakonec pivo, které je přímo určené do parného léta, čtrnáctistupňové polotmavé granátové pivo. „Je to pivo pro letní měsíce. Má v sobě živiny a vitamíny, je zdravé, nefiltrované a přírodní. Obsah alkoholu je 6,1%, ideální pro sportovce“ popisuje sládek Pinkava.

Se značkami našich piv se mohou seznámit návštěvníci Farmářských trhů, které se uskuteční v sobotu 24. července v Příbrami v prostorách Hořejší Obory,“ doplňuje ho Tomáš Kopřiva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Štěpán Vitha


Pivovar Bernard znovu vyzval Prazdroj na souboj degustaci nealko piv. Argument Plzně, že má nejprodávanější pivo, je podle Bernardu nefér. V tom případě by prý musel být Gambrinus lepší než Pilsner Urquel.

Spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard i nadále tvrdí, že Plzeňský Prazdroj vede neetickým způsobem reklamu na svůj nealko Birell a chce v nezávislé degustační soutěži ukázat, že nealkopivo z Humpolce je minimálně stejně kvalitní. Po necelém týdnu již podruhé vyzval Plzeň na degustační souboj, aby své tvrzení "Birell, chutí převyšuje ostatní" opravdu prokázal.

Plzeňský Prazdroj souboj minulý týden písemně odmítl a tvrdí, že k použití sloganu „Birell, chutí převyšuje ostatní“ jej opravňuje především to, že je po dlouhá léta nejprodávanějším nealkoholickým pivem s tržním podílem větším než 60 procent. "Chuťové pohárky milionů spotřebitelů už daly odpověď," vzkázal Bernardu minulý týden šéf Prazdroje Douglas Brodman.

"Chce tím zároveň, podle stejné logiky, svým zákazníkům říci, že 'Gambrinus chutí převyšuje Pilsner Urquell', protože má největší tržní podíl na českém pivním trhu? Asi ne, nicméně ve vztahu ke svým konkurentům Prazdroj stejný argument klidně používá, odmítá dlouhodobě změnit své nabubřelé kampaně," odmítá v reakci argument Prazdroje Stanislav Bernard, šéf humpoleckého rodinného pivovaru.

Přestaňte se chlubit a nevyhýbejte se souboji, pojďte dokázat, co tvrdíte!“ vzkazuje a nabízí odlehčení celé záležitosti. Pokud by Birell v souboji vyhrál, Bernard se zaváže, že po dobu 1 měsíce přejmenuje svoje nealkoholické pivo „Bernard s čistou hlavou“ na „Bernard s ušatou hlavou“.

"Zároveň budeme točit Birell na našem blížícím se Bernard Festu, a to zcela zdarma,“ dodává šéf pivovaru v Humpolci.

Soutěž dvou nealko piv by měla proběhnout tak, že na degustaci neoznačených vzorků značek Radegastu Birellu a Bernardu s čistou hlavou Free by nezávislé Sdružení přátel piva pro tento účel vybralo 25 degustátorů. Která z obou značek získá víc hlasů, ta vyhrála.

Souboj nealko piv je jen dalším příkladem vyhrocené konkurence na českém trhu, kde se loni uvařilo celkem 18,6 miliónu hektolitrů všech druhů piv. Ale právě loni zažili pivovarníci šestiprocentní - jeden z největších - propad spotřeby.

Foto

Nealko pivo: Jediný rostoucí segment

Přitom nealkoholická piva jsou segmentem, který celé roky rostl ze všech nejvíc. Od roku 2000 se produkce piv s téměř nulovým obsahem alkoholu zvýšila pětkrát, celý trh vzrostl za tu dobu o deset procent. Loni ale poprvé v historii klesla produkce i v případě nealko piv – o jedno procento na 568 tisíc hektolitrů.

Pivovary důsledně tají, kolik hektolitrů jednotlivých značek, tedy i nealkopiv, ročně uvaří. Prý s ohledem na obchodní tajemství. Lídrem nealkoholického pivního trhu v Česku je ale každopádně Birell, který má podle zjištění HN podíl 65 – 70 procent. Prazdroj tedy vyrobí ročně kolem 300 – 350 tisíc hektolitrů téhle své jediné nealko značky. Pro srovnání – nealko piva od Bernarda (světlé a polotmavé) mají zhruba tříprocentní podíl, tedy jde o produkci kolem 18 tisíc hektrolitrů.

Zdroj. ekonomika iHNed.cz | Autor: Libor Akrman


Zdálo se, že české pivovarnictví bude otázkou několika velkých značek. Malé pivovary ale udržují tradici z dob, kdy se v každém českém městě vařilo pivo.

Vařit pivo se může naučit každý. Proto také většina sládků malých pivovarů nemá vzdělání v oboru.

Foto

Vařit pivo není problém. Sám jsem se učil u starých sládků. Po pár lekcích jsem už vařil pivo sám. Kumšt je vymyslet nové pivo, udržet kvalitu a obstát na trhu,“ říká sládek žambereckého pivovaru Zdeněk Kalous.

Jeho rodina prý nemá pivovarnickou tradici. K pivu se dostal tak, že si v devadesátých letech pronajal venkovskou hospodu. „Zdálo se mi, že je málo pivovarů. Točit jenom Gambrinus a Staropramen mi připadalo málo. V roce 1995 jsem začal dělat nově založenému žambereckému pivovaru obchoďáka, což mi připadalo jako zajímavá nabídka. A od roku 2000 mám pivovar v nájmu,“ říká Kalous.

Podobně se k pivovarnictví dostal i sládek pivovaru v Bělči nad Orlicí u Třebechovic Josef Voltr. „Naše rodina restituovala hospodu. Pivovar jsem v roce 1992 rozjížděl se svým švagrem. Při vypořádání dědictví jsem ho pak dostal já. Vaření piva mám jako vedlejšák. Náš pivovar je tak malý, že by mě neuživil,“ říká Voltr.

V Žamberku jsou kovové kotle, ve kterých se vaří z vody a sladu dochucených chmelem pivo, součástí interiéru pivnice. V Bělči a Medlešicích je mají schované v samostatných místnostech. Pivo pak kvasí a zraje ve speciálních tancích ve sklepích.

Malé pivovary udržují tradici z dob, kdy se v každém českém městě vařilo místní pivo. Uvaří pár set hektolitrů piva ročně, ale jsou vítaným zpestřením. Kromě místních pivních vlastenců se z nich staly i turistické cíle. Pěší i cyklisté se tam zastavují na pivo a sběratelé pivních tácků si tam doplňují sbírky o unikátní kousky.

Výletní zastávkou nebo cílem jsou hospody u pivovarů v Medlešicích nebo Bělči nad Orlicí. Tamní pivo láká tím, že jinde není prakticky k dostání. „Pivo z Medlešic a Bělče znám. Tak třikrát nebo čtyřikrát ročně se na něj zastavím, když jedu kolem. Je to něco jiného, než jen Gambrinus, Budvar nebo Staropramen, který se točí prakticky všude,“ říká Milan Cach z Pardubic.

Pivní turistika je obchodní příležitostí, kterou si uvědomují i majitelé dalších restaurací. Malý pivovar by měl v nejbližších týdnech začít fungovat i u restaurace Veselka poblíž zámku v Litomyšli. Tamní pivo by se mělo jmenovat Bedřich na počest skladatele Bedřicha Smetany, který byl synem sládka litomyšlského zámeckého pivovaru. „Vařit bych chtěl začít v září. Počítám s výstavem tak 200 litrů týdně. Pivo zatím budu točit jen v naší restauraci. Podle mě nebude problém ho prodat,“ řekl majitel restaurace Veselka Jiří Kohák.

Malé pivovary zásobují především své hostince. Medlešický ležák je k dostání i v chrudimské restauraci Muzeum. Světlého Cara a tmavou Carevnu si mohou dát i hosté restaurací U České koruny a U Jelena v Hradci Králové.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Vítězslav Dittrich | Foto: Tomáš Kubelka


Zchátralou budovu pivovaru ve Fanderlíkově ulici v centru Prostějova přebuduje developerská společnost na komfortní byty. Práce v někdejším průmyslovém areálu, kde dříve fungovala i známá knoflíkárna KORNOLITH, začnou po prázdninách.

Stavební povolení již máme. Ještě do konce července vypíšeme výběrové řízení na zhotovitele stavby. Do konce září by mělo být vybráno, pak začneme stavět,“ uvedla Eva Žůrková z developerské společnosti Toma se sídlem v Otrokovicích.

I nebytové prostory

Ubezpečila, že stavbaři zachovají původní průmyslový vzhled objektu. „Architektonické a technické zpracování bude ale samozřejmě vycházet z moderních prvků a technologií,“ řekla.

První podlaží přestavěné budovy bývalého pivovaru nabídne nebytové prostory. V nich budou moci fungovat prodejny nebo firmy nabízející služby. V podzemí budovy pak bude sklepní zázemí bytů a šestnáct parkovacích stání pro osobní automobily. Další parkovací místa pro vozidla vzniknou u domu.

Klienti už vybírají

Ve druhém až pátém podlaží vybudujeme dvaatřicet bytů. Od jednopokojových s rozlohou necelých osmatřiceti metrů čtverečních, po čtyřpokojové, které mají plochu větší než sto čtrnáct metrů čtverečních. Každý bude mít balkon nebo terasu,“ přiblížila Žůrková. Klienti si už byty podle jejích slov vybírají a zamlouvají. „Rezervace zahájíme až po ukončení výběrového řízení na zhotovitele stavby,“ upozornila Žůrková.

Rekonstrukci vítá, ale strach má z aut

Třicetiletá Hana bydlí kousek od zchátralé pivovarnické budovy. Z rekonstrukce má rozporuplné pocity. „Barák je to zchátralý, je dobře, že ho spraví. Jen mám strach, aby ty obchody, co plánují mít dole v budově, k nám nepřitáhly ještě víc aut. Už teď nás hluk z dopravy obtěžuje,“ vyjádřila se.

Toma původně plánovala, že v pivovaru vybuduje obrovité loftové byty. Záměr ale přepracovala. „Lofty se v době ekonomické krize prodávají jen velmi málo zatímco po běžných bytech je poptávka stále, zejména pak v lokalitách s dobrou dopravní dostupností a v dosahu všech potřebných služeb,“ vysvětlila Žůrková.

Prostějovský realitní makléř Milan Vrána potvrdil, že běžné byty v novostavbách jsou žádané. „Klienti se po nich, na rozdíl třeba od těch ve starých panelácích, ptají,“ řekl. Prostějovský starosta Jan Tesař už dříve prohlásil, že ho záměr přestavby zpustlé budovy ve Fandrlíkově ulici těší. „Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě jsou potřeba,“ konstatoval.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Radim Havlík


Ve středočeském Kostelci nad Černými lesy se možná znovu začne vařit pivo. Zašlou slávu kdysi věhlasného pivovaru tady postupně obnovuje parta nadšenců, prozatím prostřednictvím muzea spojeného, jak jinak, než právě se zlatavým mokem.

Historie pivovarnictví sahá v Kostelci až do patnáctého století. Chloubou byl a dodnes vlastně je, polygonální žentour – významná technická památka, která patří k té části pivovaru přístupné veřejnosti.

Mlelo se tady obilí, takže tady v tomto kulatém prostoru, který má v průměru 17 metrů, chodil dokola dobytek, nad nimi bylo velké dřevěné kolo,“ prozrazuje jeden ze spolumajitelů areálu Milan Starec.

Časem by tu chtěl Milan Starec obnovit tradici výroby zlatavého moku. Zatím se alespoň snaží obnovovat zachovalou technologii a z některých rušených pivovarů sem sváží chybějící zařízení.

Třešničkou na dortu je prohlídka zdejších sklepů, do kterých návštěvníci sestoupí s loučí v ruce. Od tohoto víkendu se v kosteleckém pivovaru můžete nově seznámit s pivovarnictvím na Kouřimsku a Ostravsku, a také obdivovat strojovnu a varnu.

Pokud vytvoříte skupinku alespoň pěti návštěvníků, rádi vás tu přivítají v sobotu, pro kterou mají vyhrazené individuální prohlídky.

Audio si můžete stáhnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Michal Trnka a Michaela Vydrová


Pivovarníci mají z horkého počasí posledních týdnů radost. Zvyšuje spotřebu piva, která od začátku roku klesala i ve srovnání s loňskem, kdy zažili šestiprocentní propad. Ve vyhrocené konkurenci na českém trhu se ale objevují i konflikty, které hrozí odstartovat pivovarnickou válku.

Naposledy pivovar Bernard vyzval lídra pivního trhu Plzeňský prazdroj k degustačnímu souboji nealkoholických piv. Prazdroj v reklamní kampani tvrdí, že jeho nealko chutí převyšuje ostatní.

Podle spolumajitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda je toto tvrzení nabubřelé a neopodstatnělé. Prazdroj soutěž odmítl, stojí si za svým. Výjimečnost jeho nealko piva prý potvrzuje skutečnost, že je neprodávanějším na trhu.

Podle Bernarda jde prý o podobně nefér tvrzení, jako když Prazdroj před časem využil zjištění, že konkurence při výrobě zpevňovače pěny, a okamžitě spustil kampaň ve smyslu – jen v Plzni se vaří kvalitní pivo.

Zastavená kontroverzní kampaň

V jednom případě jsme jednu kampaň po jednání na svazu, kampaň, která mohla být vnímána konkurenty jako potenciálně kontroverzní, předčasně zastavili,“ přiznává Jiří Mareček z Plzeňského prazdroje.

Jeho slova potvrzuje i výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Kampaň skutečně naznačovala, že ti, kteří nevaří pivo tak, jako Prazdroj, ho vaří špatně. Vysvětlili jsem prazdrojákům, že tím škodí, a generální ředitel okamžitě během našeho rozhovoru kampaň zastavil. Myslím si, že v tomto smyslu ukázal Prazdroj dobrou vůli.

Přesto si Prazdroj proti sobě poštval řadu ostatních pivovarů. Několik jich už na protest proti jeho chování vystoupilo z Českého svazu pivovarů a sladoven. Například pivovary sdružené ve skupině K Brewery.

Druhý nejstarší svaz pivovarů na světě

Podle generálního ředitele Zdeňka Radila zvážili výhodnost členství. „Z našeho pohledu byly přínosem především statistiky výstavů jednotlivých pivovarů. Ty ale byly na podnět Plzeňského prazdroje před časem zastaveny. V neposlední řadě to samozřejmě byly i otázky komunikačních kampaní,“ vysvětlil Radil a dodal:

Jeden ze členů svazu spustil kampaň za čisté pivo, která z našeho pohledu poškodila dobré jméno celého pivovarnictví. Přes deklaraci, že se to už nebude opakovat přišel nyní stejný člen s podobnou kampaní. Pro nás se stal problém se takto sdružovat s někým, kdo se podle nás vůči ostatním pivovarům už delší dobu nechová korektně.

Svaz pivovarů a sladoven z úbytku členů radost nemá. Hodnotit jejich chování a zvláště současný souboj o lepší nealko pivo mezi Bernardem a Prazdrojem ale nechce. „My se vědomě nechceme a nebudeme nikdy míchat do věcí, které se týkají obchodní politiky jednotlivých firem. To, jestli mají mezi sebou rozpory, je jejich boj o trh. To se svazu netýká,“ uzavřel Veselý.

Český svaz pivovarů a sladoven vznikl v roce 1873 a je druhým nejstarším pivovarnickým svazem na světě. Podle Jana Veselého přežil monarchii, dvě války i další těžká léta a tak jistě překoná i současnou situaci.

Audio si můžete stáhnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický


V horkých dnech odborníci nabádají k dodržování pitného režimu. Zatímco se běžně doporučují také iontové nápoje, Češi si rady přebrali po svém a sáhli po nealkoholickém pivu. Jeho spotřeba stoupá o desítky procent.

Výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý Radiožurnálu řekl, že v současnosti zaznamenává řada výrobců oproti zimním měsícům až dvojnásobnou spotřebu nealkoholického piva.

Pivovary jsou podle něj na zvýšenou poptávku připravené. „Od dubna už se navařuje, aby bylo pivo ve sklepě. Problém může nastat tak koncem září, když je dlouhé krásné léto, nikoliv teď,“ uvedl Veselý.

Jak vysvětlil, většímu zájmu pomáhá i rozšiřující se nabídka točených nealkoholických piv. Zvyšuje se také jejich kvalita.

České nealkoholické pivo je naprosto nesrovnatelné s tím, co se u nás vyrábělo před revolucí. Je srovnatelné i se špičkovými nealkoholickými zahraničními pivy. To je také jedna z příčin, proč je tak velká obliba,“ dodal Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: David Šťáhlavský a Martin Hromádka


Pivovar ve Svijanech, který právě dnes pořádá tradiční obří slavnosti, stál ještě dřív než renesanční tvrz - v roce 1564. Za svoji éru se několikrát potýkal s krizí a v posledním čtvrt století mu dvakrát hrozila likvidace. Svijany chtěli zavřít čeští komunisté i angličtí kapitalisté. Neuspěli. Letos se naopak přiblíží k dvacetinásobku produkce z kritických let. Obě krize dokázal odvrátit dlouholetý ředitel, dnes obchodní sládek Pivovaru Svijany, František Horák. Jeho život je s pivovarem spjatý už přes půl století.

Do pivovaru jsem nastoupil v srpnu 1957. To byly ještě dřevěné sudy. Kádě byly také dřevěné, ne kovové. Třeba půlka, tedy 50 litrový sud, měl prázdný sedmatřicet kilo,“ vzpomíná Horák.

Neuvěřitelný vzestup zažil jeden z nejúspěšnějších podniků v kraji - pivovar ve Svijanech. Založili ho už v roce 1564, v novějších časech mu dvakrát hrozila likvidace. Letos zřejmě zlomí rekord - uvaří a prodá více než 400 tisíc hektolitrů piva. Bez bývalého ředitele Františka Horáka by se pivo ve Svijanech již nevařilo.

Pivovar tehdy vyráběl kolem 23 tisíc hektolitrů piva ročně. Letos se roční výroba bude pohybovat kolem 400 tisíc hektolitrů.

Svijanský pivovar až do roku 1998 vždy pod někoho patřil. Ať to byl národní podnik Severočeské pivovary, později státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou či Angličané vlastnící Pražské pivovary. I když nejvýznamnější Horákova role v historii pivovaru přišla v roce 1998, kdy pivovar chtěli zavřít tehdejší angličtí majitelé, už za socialismu musel Horák s kamarády o život pivovaru bojovat.

Pro pivovar nebyl kritický jen rok 1998, ale i rok 1985. Ještě v minulém režimu ho chtěly zavřít Louny, což byl nadřízený podnik. Tehdy se zavírala řada pivovarů - Roudnice, Cvikov, Šluknov, Bílina, Rumburk, které patřily pod Louny. Svijany to mělo také postihnout. Jelikož jsem měl takové různé kamarády, kteří dělali ředitele a předsedy družstev, tak jsme se dostali až na ministerstvo a pivovar zachránili,“ vypráví Horák.

Tehdy založil Společnost pro záchranu Pivovaru Svijany, jejímž prezidentem byl onen známý z ministerstva. „Viceprezidentem jsme udělali podnikového ředitele, kterému to nařídili,“ podotýká Horák s úsměvem. V roce 1993 byl z pivovaru na rok a půl „odejit“, aby se v roce 1995 zase vrátil. Po dlouhých letech bez investic se konečně podařilo pořídit chlazení, pivo začalo držet kvalitu a začalo se vařit hořčí, což se pivařům zalíbilo.

Dobré časy měly brzy končit a ke zkáze pivovaru chybělo jen několik dnů. V roce 1997 se státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou stal součástí společnosti, kterou většinově vlastnila anglická pivovarská společnost Baas. „Chtěli to zavřít. Nechtěli, aby pivovar fungoval. Apeloval jsem na britský konzervatismus. Řekl jsem jim, že pivovar funguje od roku 1564 a není pro ně konkurentem,“ říká Horák. Po téměř půlročních jednáních koncem března 1998 dostal Horák „nůž na krk“. Buď do 28. dubna sežene 15milionů, nebo pivovar končí. „Ještě několik dnů jsme nevěděli, zda pivovar koupíme. Pětadvacátého dubna Mirek Kučera řekl, že ty prachy dal dohromady a vezlo se tam patnáct milionů s ochrankou autem v hotovosti,“ přidává perličku Horák. Spolumajitelů - zachránců bylo ze začátku sedm. Mezi nimi i herečka Jiřina Bohdalová. „Ta se k tomu dostala přes bývalého poslance Standu Pěničku. Dnes už pivovar vlastní jenom LIF, tedy starší amladší Kučerové,“ Horák.

Pokud současní majitelé nic nepokazí a dodrží technologie, mohou se Svijany stát jedním z nejvýznamnějších hráčů na českém pivním trhu. „Děláme vše pro to, aby nárůst výroby nebyl na úkor kvality. Včetně letošního roku se do pivovaru za 12 let nainvestovalo kolem 700 milionů. Pivovar si na to vydělal. Je to zlatá slepice,“ dodal Horák. Dáváte při nákupu piva přednost regionálním značkám? Jsou lepší? Pište na jaroslav.horeni@mfdnes.cz

***

FAKTA

Svijanské slavnosti začátek dnes ve 13 hodin -Svijanský Újezd vstupné 150 Kč, děti zdarma 160 píp, cena 18 Kč/jakékoliv pivo kyvadlová doprava z turnovského vlakového nádraží až do 24 hodin Výběr z hudebního programu: 16.00 - 17.00 Janek Ledecký 17.30 - 18.30 Banjo band Ivana Mládka 19.00 - 20.00 Věra Špinarová 20.30 - 21.30 Walda Gang 22.00 - 23.00 Škwor 23.30 - 00.15 Debillheads

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření


Sobotní program pivních slavností v Aši začíná ve 13 hodin a skončí ve 22.00. Těšit se můžete na Kartáč, Vesnický mažoretky a jejich Pobřežní hlídku, Labutí jezero a Trnky brnky. Chybět nebude soutěž v pití piva a country tance In the country Aš.

Čepovat se bude několik druhů piva včetně znovu vyráběné chebské Hradní 11°. Návštěvníci si mohou pochutnat na grilovaných specialitách. Malí návštěvníci ocení hopsadla, nafukovací i jiné atrakce.

Akce se koná na Poštovním náměstí v Aši, na dlážděné části u vodotrysku a tržnice, která poslouží také jako ochrana před sluníčkem nebo bouřkou. Na novém asfaltu před poštou je funkční parkoviště.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivovar Radegast letos slaví 40 let od uvaření první várky piva a k tomuto výročí nadělí Moravskoslezskému kraji další zajímavost, která zvýší jeho turistickou atraktivitu. Nové návštěvnické centrum bude slavnostně otevřeno 11. září v rámci „Radegast dne“. V pivovaru, kde se vaří nejoblíbenější pivo na Moravě, dosud návštěvnické centrum chybělo. Všechny jeho prostory budou bezbariérové.

Radegast je moderní pivovar, který klade důraz na tradici českého pivovarnictví a je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí a přírodě. Proto jsem velmi rád, že v pivovaru Radegast vznikne nové návštěvnické centrum, které bude takový přístup prezentovat široké veřejnosti,“ přiblížil hlavní myšlenku otevření centra manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V návštěvnickém centru Radegast bude několik expozic umožňující poznat lépe např. historii pivovaru a také kino pro 50 osob. V prostorech centra najdou návštěvníci i obchod se širokým sortimentem Radegastu.

Radegast je jedním z mála pivovarů, ve kterém se návštěvníci dostanou při exkurzi přímo do provozu. Po otevření nového návštěvnického centra připravíme lidem další nevšední zážitek," dodal Ivo Kaňák.

Momentálně probíhají interiérové stavební práce. Velkolepé slavnostní otevření návštěvnického centra bude součástí „Radegast dne“ v sobotu 11. září.

V roce 2009 navštívilo pivovar Radegast rekordní počet lidí. Jen v první polovině minulého roku jich přišlo 7,5 tis., což je meziroční nárůst o 12 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pilsner Urquell spustil novou televizní reklamu, jejíž příběh se odehrává v poválečných Kladrubech, kde v roce 1922 unikl svému předčasnému konci slavný chov kladrubských koní. Spot bude doprovázen kampaní v tištěné a venkovní reklamě a v obchodech. Jedná se o první kampaň Pilsner Urquell z dílny agentury Mark/BBDO. Diváci se mohou se spotem o délce 45 vteřin setkávat na českých televizních programech od tohoto týdne.

Reklamní kampaň uvádí nový reklamní koncept s novým sloganem značky „To pravé bohatství“. Hlavním motivem nového TV spotu je záchrana slavného chovu kladrubských koní, významné české národní kulturní památky zapsané na seznamu kulturního dědictví lidstva Unesco, který v první polovině minulého století málem zanikl. „Pilsner Urquell tak bude od nynějška ve svých reklamních kampaních ukazovat běžné hrdiny, kteří vždy dělají to, čemu věří a co je správné – stejně tak jako naši sládci od dob Josefa Grolla – roku 1842,“ řekl Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell. Spot tak volně navazuje na předchozí reklamy s významnými osobnostmi nebo momenty české historie.

Reklama s kladrubskými koňmi se natáčela přímo v Národním hřebčíně Kladruby a dvou dalších místech ve Středních Čechách. Režíroval jej přední reklamní režisér John O´Hagan.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Víkend v regionu bude ve znamení piva

[pátek, 16. červenec 2010]

Ačkoliv je pivo nápojem mužů, své příznivce má i mezi ženami.

Hned dvě akce v regionu se o víkendu budou točit okolo piva. Jednou jsou ašské Slavnosti dobrého piva, tou druhou mariánskolázeňské Pivní láznění.

Tradiční akce v Mariánských Lázních se na rozdíl od předešlých ročníků bude konat na novém místě, a to před Clubem Na Rampě. Lázeňské pivní slavnosti potrvají tři dny, a to od pátku 16. do neděle 18. července.

Místo rozpáleného asfaltu centrálního parkoviště jsme tentokrát zvolili místo ve stínu stromů na louce před Clubem Na Rampě,“ říká organizátor akce Roman Juřica.

Připravený je nejen bohatý program, ale také občerstvení. Chybět nemůže samozřejmě několik druhů piva. Nejmladší potěší kolotoče a hry o zajímavé ceny.

Především dětem pak bude věnován celý třetí den slavností, během nějž si mohou vysoutěžit lákavou hlavní cenu v podobě horského kola a pobavit se na dětské diskotéce,“ popisoval Juřica. „Dospělí se také mohou těšit na zajímavé hudební zážitky. Letním vzduchem se ponesou rytmy kapel Lety Mimo, Plektrum, Chuť a mnoha dalších.“ Po celou dobu budou návštěvníkům k dispozici služby Clubu Na Rampě včetně sociálního zařízení.

Slavnosti dobrého piva zase potěší návštěvníky Aše.

Konají se na Poštovním náměstí v Aši, na dlážděné části u vodotrysku a tržnice, kterou máme také k dispozici jako ochranu před sluníčkem či bouřkou,“ uvedl Josef Týma z pořádající agentury T–team. „Na novém asfaltu před poštou bude normálně funkční parkoviště,“ podotkl. Akce začne v sobotu ve 13 hodin. Konec je naplánovaný dvě hodiny před půlnocí. Zahraje například Kartáč, se svou Pobřežní hlídkou pak vystoupí Vesnický mažoretky z Nového Kostela.

Také v Aši bude na návštěvníky čekat několik druhů piva. A ke slavnostem zlatavého moku patří také soutěž v pití piva.

Ačkoliv je pivo nápojem mužů, své příznivce má i mezi ženami. „Možná se zapojím i do soutěže v pití piva,“ řekla s úsměvem Marcela Slavíková z Chebu.

Zdroj: Chebský deník.cz | Autorka: Václava Simeonová


Fanoušci piva zavítaly na již tradiční Klášterské pivobraní, které se konalo přímo v areálu pivovaru. Kromě pití lahodného moku na diváky čekalo plno pivních soutěží. Ventil byl samozřejmě u toho.

Foto

Letošní oslavy zlatavého moku, které se v Klášteře Hradišti nad Jizerou se nesly ve znamení oslav 440. výročí založení pivovaru Jiřím Labouňským z Labouně. Hlavním lákadlem bylo samozřejmě pivo. Žízniví návštěvníci, kterých dorazilo přes dva a půl tisíce, a to zejména z Mladé Boleslavi, si nejvíce pochutnávali na klášterské jedenáctce, lví podíl na tom měl i stále oblíbenější „kvasničák“.

Foto

Pořadatelé pro účastníky připravili i různé soutěže, jejich vítězové si odnesli třicetilitrový soudek piva a poukaz do pivních lázní. „Divácky nejatraktivnější bylo bezesporu klání o největší pivní pupek, ve kterém zvítězil nejmenovaný pivař s úctyhodnými 183 cm v pase, jedlíci pak se pak mohli utkat v pojídání biskupského chlebíčku,“ prozradili perličku Ventilu pořadatelé.

Foto

Nouze nebyla ani o doprovodný hudební program – k poslechu i tanci zahrály kapely Turnovanka, Seven, Rangers – Plavci či Fanta a Franta Nastarýkolena. Vystoupil i Luboš Odháněl a W.I.X. Hitmakers, a kdo si počkal do desáté hodiny večer, dočkal se i Kamila Střihavky a jeho skupiny Leaders.

Zdroj: Můj Ventil.cz


Rockové rádio bude mít své vlastní pivo

[čtvrtek, 15. červenec 2010]

Mostecké rockové Gama Rádio si k ročnímu výročí působení v éteru nadělilo speciální dárek - vlastní Gamapivo. Chmelový rockový speciál pro něj připravuje minipivovar Mostecký kahan. Poprvé se nápoj představí v sobotu při otevírání hospody, kterou si rádio rovněž dalo k narozeninám. Budou se v ní pořádat menší rockové, bluesové a jazzové koncerty.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Martin Karaivanov je strojní inženýr, ale už čtrnáct let vaří pivo Svatý Ján na Kolínsku. Založil si vlastní minipivovar a vyrábí jen samé speciály. „Dělám pivo spíš pro fajnšmekry. Cítím teď kvůli počasí větší tlak od zákazníků, ale víc ho uvařit nestihnu,“ říká sládek.

* Jak se strojař stane sládkem?

Pro mě je kouzlo, že z hromady železa vyleze něco tak dobrého a jedinečného. Sám jsem si pivovar navrhnul a postavil a navíc pivo mám rád. Asi jako málokoho mě zajímalo hlavně spojení technologie s výstupním produktem. Jiné zajímal jen ten samotný produkt. Mě bavilo především navrhovat. Pak jsem k tomu přidal vědomosti o vaření piva, učil jsem se z různých knížek a z vysokoškolských skript.

* Proč jste mu dal jméno Svatý Ján?

Máto souvislost s tím, že jsem bydlel v Kolíně. Byla to jedna čtvrť. Před třemi lety jsem se přestěhoval do obce Polepy, kde jsem pivovar zbudoval. Název je ale stejný.

* Je těžké udržet minipivovar? Roste konkurence?

V roce 1996 jsem byl první v republice s minipivovarem. Vyrobím asi 70 hektolitrů ročně. Začínal jsem se dvěma druhy piv, teď mám čtyři. Vzhledem k velikosti to je můj komerční koníček, druhá činnost. Vznikají nové minipivovary, ale to je dobře. Mám radost, protože si nekonkurujeme, rozumíme si, dáváme si informace.

* A lidé mají o speciální pivo zájem?

Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Dodávám ho pak do tří specializovaných restaurací. Ty zásobuji výjimečně, nepravidelně. Většinou si lidé u mě objednávají piva pro nějakou zvláštní příležitost, narozeniny, Vánoce, Nový rok. Nechci vyrábět velké množství, ale kvalitní pivo, o něj mají lidi zájem.

* Myslíte, že už mají dost velkých pivovarů?

Nemám nic proti tomu, když velký pivovar dělá dobré pivo, ale oni musí například filtrovat od kvasinek, aby ho mohli stáčet a vydrželo, ale tím pivo ztrácí. Naše záměrně nefiltrujeme. Nemusíme, protože se prodá rychle.

* Nechcete vyrábět víc druhů, třeba letní?

Vlastně stále vyrábím nové. Dělám odnože podle objednávek zákazníků. Základem je vždy jeden ze čtyř základních typů. Letní speciály nedělám, ale všechna moje piva mají méně alkoholu. Vyrábím i pšeničné a to se hodí na léto, protože je lehké.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková


Bernard Fest představí druhou scénu

[čtvrtek, 15. červenec 2010]

První srpnový pátek bude v Humpolci patřit Bernard Festu. A protože podle Stanislava Bernarda nejlepší zábava je vždy až druhý den, hudební festival tedy pokračuje i v sobotu.

Spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard prozradil, na co nového se letos mohou návštěvníci těšit.

Podle čeho vybíráte muzikanty?

Musí nám prostě sedět. Klíčová je originalita, ale taky srdíčko a energie. Takový Miro Žbirka si například stále drží image a neotřelost a je to fajn člověk.

Na koho se letos nejvíc těšíte?

Nemám jen jednoho favorita. Stoprocentně na Monkey Business, Kryštofa, No Name a Mira Žbirku. Zvědavý jsem také na Son Caliente.

Co vás vedlo k pořádání festivalu?

Na začátku byl jednoduchý nápad. Řekli jsme si Pojďme se bavit. Dnes už má festival tradici a nepostrádá profesionalitu. Ze slavností se stala akce nadregionálního významu, ale přesto je to především o zábavě.

Nemáte už někdy organizátorských povinností nad hlavu?

Vůbec ne. Máme vypracované know-how, ke všemu existují manuály. Víme, s kým jsme měli dobré zkušenosti, s kým špatné. Kdokoli by s těmito vědomostmi mohl pořádání převzít. Já sám organizaci nezajišťuju. Pouze dávám podněty, určuju směr a schvaluju.

Měl váš pivovar na starosti pořádání festivalu od začátku, nebo bylo organizátorů více?

Pokaždé jsme ho organizovali my, ale v prvních letech slavností jsem byl prezidentem Svazu malých nezávislých pivovarů. Spolupracovali jsme tedy i s jinými pivovary, které však jenom prodávaly pivo. Organizace byla vždycky na našem pivovaru.

Kdy se z pivních slavností stal festival v pravém slova smyslu?

Naše pivní slavnosti se staly spíše hudebními slavnostmi. Troufnu si tvrdit, že se tu schází naprostá špička hudební scény a v porovnání s jinými festivaly se nemáme za co stydět. Slavnosti se tedy vývojem přeměnily festival. Loni jsme změnili i název na Bernard Fest.

Plánujete nějaké inovace i do budoucna?

Novinky máme už letos. S Milanem Davidem, který provozuje Štočkův dvůr, jsme se dohodli na druhé scéně. Obě jsou přístupné pod jedinou vstupenkou. Chceme, aby město žilo na více místech, nejen na Horním náměstí. Pokud se nápad setká s úspěchem, budeme uvažovat o dalším rozšíření.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz


Nová expozice aneb sejdeme se ve strojovně

[čtvrtek, 15. červenec 2010]

Vážení přátelé, dovolujeme si Vás tímto pozvat do nově připravené expozice pivovarského muzea v Kostelci nad Černými lesy:

PIVOVARNICTVÍ NA KOURIMSKU

PIVOVARNICTVÍ NA OSTRAVSKU

STROJOVNA A VARNA

Nové expozice doplňují a navazují na stávající prohlídkovou trasu černokosteleckého pivovarského muzea, Českobrodská 17, 281 63 Kostelec nad Černými lesy. Expozice Pivovarnictví na Kouřimsku vznikla ve spolupráci s Regionálním muzeem v Kolíně a se Státním okresním archivem Kolín. Expozice Pivovarnictví na Ostravsku vznikla ve spolupráci s Archivem města Ostravy. Další expozice Strojovna a varna jsou dílem Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea o.p.s.

Pivovarské muzeum v Kostelci nad Černými lesy je v současnosti otevřeno každou sobotu od 15.00 nebo dle zájmu a objednávky kdykoliv. Možné jsou noční prohlídky, prohlídky s různými formami degustací či pořádání rautu přímo v technologických prostorách.

Slavnostní vernisáž proběhne v sobotu 17. července od 13.00 – 20.00. Úvodní slovo pronese starostka Kostelce n.Č.l. Olga Dekojová a zástupce Kouřimi Josef Klouda. Další program bude zahrnovat krátké príspěvky zástupců Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea Tomáše Vodochodského, Milana Starce a Pavla Jákla, zástupce Státního okresního archivu v Kolíně Jaroslava Pejšy, zástupkyně Národního památkového ústavu Šárky Jirouškové a dalších.

Toto neformální setkání bude doprovázet pouze v čas vernisáže výstava černokosteleckých archiválií ze sbírek Vladimíra Pačesa, Jana Nováka a dalších. Program bude dále doplněn prezentací nově vznikajícího časopisu Pivo, Bier & Ale. Nedílnou součástí sobotního odpoledne bude Slavnostní vyhlášení výsledků a předání ceny vítězům soutěže o nové logo cestovního ruchu na Podlipansku, prezentace projektu "Polabí - regionální produkt a vyhlášení 2. výzvy 2010 k podávání projektu z oblasti občanské vybavenosti v rámci realizace LEADERU.

Na první pohled geograficky nesourodé oblasti Kouřimska a Ostravska jsou ryze symbolické. Tímto krokem chceme zahájit novou etapu v rozšiřování černokosteleckého pivovarského muzea bez geografického vymezení v rámci České republiky. Záběr studia pivovarské historie je opravdu široký a v současné chvíli je zmapováno v rámci pivovarského muzea přibližně 3000 pivovarů v Čechách a 1000 na Moravě a ve Slezsku.

V návaznosti na stálé expozice Kouřimska a Ostravska bychom rádi pokračovali v tvorbě stálých expozic historie pivovarství v dalších oblastech naší vlasti.

Zdroj: Tisková zpráva Černokosteleckého pivováru


Zvýšenie odbytu vo viacerých sortimentoch až o 30 percent zaznamenal v dôsledku priaznivého počasia za posledných 10 dní Pivovar STEIGER Vyhne, a.s. Denne tak z vyhnianského pivovaru vyexpedujú až 3000 hl piva. V horúčavách idú na odbyt hlavne ľahšie pivá 10 a 11%-né, ale aj výstav sudovej dvanástky je o 4 percentá nad úrovňou minulého roka. Najlepšie sa darí sudovej desiatke, kde je výstav na úrovni 139% z vlaňajška. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Horúce počasie zatiaľ netrvá tak dlho, aby sa prejavil efekt znechutenia z počasia - to býva zvyčajne až po cca 3 týždňoch horúčav a vtedy klesá aj spotreba piva. Zatiaľ sa ľudia pekným dňom tešia a naplno bežia letné terasy i bufety na kúpaliskách, ktoré lete prinášajú zvýšené tržby. Oproti minulému roku poznačenému krízou sme zaznamenali konečne oživenie spotreby a to pri všetkých stupňovitostiach našich pív. V horúčavách sa dobre míňajú aj nealkoholické pivá. STEIGER FREE, síce nemá alkohol, ale zato má osviežujúcu pravú pivnú horkosť a správne vychladené osvieži lepšie než sladené nealká. Tie obsahujú prázdne kalórie, zatiaľ čo pivo je vlastne iónový nápoj obsahujúci celý rad minerálov a vitamínov, predovšetkým skupiny B. Skúsení pivári v priebehu horúcich dní uprednostňujú desiatku, či nealkoholické pivo. Dvanástka je vhodná skôr na večer, hlavne ak po nej nasleduje osviežujúci spánok“ , povedal E.Mihálik.

,,Na spotrebu piva v lete má vplyv nielen samotný účinok konzumácie piva, ale aj pohoda pri jeho konzumácii. Pri tropických horúčavách, je náročné udržať odporúčanú teplotu čapovania v rozmedzí 6-8  C, hlavne v bufetoch na kúpaliskách. Načapované pivo by sa malo vypiť kým je chladné, lebo v horúčave sa rýchlo otepľuje a keď dlhšie postojí v pohári, zvetráva. Pre udržanie chladnejšej teploty načapovaného piva sú v horúcom lete vhodnejšie poháre z hrubšieho skla a pred čapovaním opláchnuté v studenej vode. Pomáha tiež konzumovať tretinky, namiesto pollitrov. Pivo je tak čerstvejšie a chladnejšie a zákazník si ho môže lepšie vychutnať. Samotné čapovanie by malo byť ešte zodpovednejšie, s dôrazom na kvalitu peny a hlavne bez rozčapovania viac pív na pulte, čo škodí kvalite piva zvetraním a zohrievaním“, upozornil E.Mihálik.

Dodal, že pivovarom záleží na tom, aby mali pravidelných poučených konzumentov vyhľadávajúcich kvalitu a nemajú záujem na náhodnej konzumácii. Preto je dôležitá osveta a pravdivé informácie. Radikálne názory, že pivo by sa v teple nemalo piť, nie sú opodstatnené. Pravdivé je skôr tvrdenie, že v každom počasí je vhodnejšie iné pivo. Platí tu priama úmera – čím je teplejšie tým nižšie alkoholické pivo je vhodnejšie na uhasenie smädu. Netreba zabúdať, že aj nealkoholické pivo, je pivo. Dnes sa už varia vynikajúce nealkoholické pivá a to klasickým technologickým postupom varenia a dlhodobého ležania a z pravých pivovarských surovín - pramenistej vody, kvalitného jačmenného sladu a chmeľu. Práve dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackych tankoch dáva aj nealkoholickému pivu pravú pivnú chuť a jedinečnú vyváženosť horkosti. Najstarší slovenský pivovar STEIGER, ktorý oslavuje tento rok 537 výročie založenia, varí iba také pivá.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


V centru Ústí se otevře pivovar!

[středa, 14. červenec 2010]

Hotel s pivovarem vyhlásí soutěž o název nového ústeckého piva, vítěz jich vypije tisíc zdarma.

Nový pivovar s hotelem vyrostl v Klášterní ulici. Vznikl přeměnou Restaurace na Rychtě, jedné z nejstarších hospod v centru Ústí nad Labem. Zařízení, které ponese název Pivovar hotel Na Rychtě, zahájí provoz začátkem října.

Vrací se do centra

Přímo mezi hosty zde bude vařit pivo Jaroslav Rottenborn, významná osobnost českého pivovarnictví. V pivovarech v Krásném a Velkém Březně působil bez dvou let plné půlstoletí.

Těším se na práci tady. Je to takový patriotistický projekt. Po více než sto čtyřiceti letech se vrátíme k tradici výroby piva v centru Ústí,“ řekl Rottenborn s tím, že poslední pivovar, v Dlouhé ulici, tu skončil v roce 1867.

Vlastníkem Rychty je firma Trade Finance. Hospodu zavřela a začala s její přeměnou loni v květnu. Jednatel Martin Prachař potvrdil, že hrubá stavba je hotová a z větší části nainstalováno i zařízení pro pivovar, restauraci, její kuchyň a hotel. Deník jako první pozval na prohlídku zrekonstruovaných prostor.

V přízemí se jako dosud bude odehrávat veškerý restaurační provoz. Celkem zde bude 150 míst v několika částech, v klasické restauraci, pivnici, u baru, v salonkových boxech a hotelové snídárně. A dalších 80 až 100 pak ještě na přilehlé zahrádce či spíše krytém dvorku za zadním traktem objektu.

Před zraky hostů

Právě součástí těchto prostor bude i samotný minipivovar. Dva obrovské kotle, v nichž se bude bude pivo vařit, nechal majitel postavit jen kousek od lavic určených pro štamgasty. Ti tak budou moci z bezprostřední blízkosti sledovat, jak jejich oblíbený mok začíná vznikat. Další výrobní fáze včetně kvašení ovšem budou probíhat ve sklepních prostorách pod objektem.

Do provozu pivovaru chce vlastník zapojit i samotné Ústečany. Nabídnout jim hodlá tři základní druhy piva a dva další speciální. A budou si i sami moci říci, jaké by se jim líbilo. „Třeba ženám by mohlo chutnat pivo na bázi ovoce,“ nastínil jednu z možností Prachař.

Celkem počítá, že ročně tady vyrobí 1 tisíc hektolitrů piva. V případě zájmu i více, protože kapacita zdejšího minipivovaru bude podle něj až 4,5 tisíce hektolitrů. „Celá produkce bude určena jen pro naši restauraci, nepočítáme, že bychom dodávali zde vyrobené pivo také někam jinam,“ okomentoval to Prachař.

Tisíc piv zdarma

Pivaři se budou moci zapojit také do soutěže o název zdejšího piva. „Spustíme ji už zítra na webových stránkách www.pivovarnarychte.cz. A následně zájemci najdou formulář také v Ústeckém deníku. Odměnou pro výherce bude 1 tisíc piv zdarma, druhý v pořadí zde bude moci buď sám nebo s přáteli bezplatně vypít 500 piv a třetí 250. Vítězný název a pořadí soutěžících určí odborná komise,“ informoval Prachař.

Nový hotel

Hotelové pokoje jsou ve třech patrech, v každém pět, vždy čtyři dvoulůžkové a jeden jednolůžkový.

Nečekáme samozřejmě, že k nám budou jezdit turisté na rodinnou dovolenou. Spíše chceme nabídnout možnost přespání v bezprostředním centru města těm, kteří sem přijedou na den dva, ať již soukromě nebo pracovně,“ poznamenal Prachař. Cenu ještě pevně stanovenu nemají, ale bude se podle něj pohybovat kolem 1 tisíce korun za lůžko se snídaní.

Zůstal starý ráz

Líbí se mi, že se ten starý barák vzhledově moc nezměnil, že si zachoval historický ráz. Novodobého betonu už je kolem dost,“ zhodnotil rekonstrukci a dostavbu Rychty Ústečan Karel Vondráček.

Autorem současné podoby Rychty je architekt Roman Prachař, bratr majitele. Martin Prachař k tomu již při zahájení rekonstrukce řekl, že jsou oba rodilí Ústečáci, kteří mají ke svému městu vztah a snažili se vytvořit něco, co mu prospěje, ne uškodí. Investice firmu přišla bez DPH na 50 milionů korun, z toho polovinu uhradí z přiznané evropské dotace.

Rychta je po Šenkovně druhou nejstarší hospodou v centru Ústí nad Labem. V minulosti vystřídala několik názvů jako U Mádrů nebo Mikulovská vinárna.

Jak byste pojmenovali nové ústecké pivo?

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autorka: Jitka Hadašová


Novou reklamní kampaň s názvem „Všichni touží po moravském zlatě!“, odstartovala 1. července značka Starobrno. „Základní tři reklamní vizuály, které zobrazují historické švédské nájezdníky s velkými otvíráky místo halaparten, francouzské dobové vojsko s čepicemi ve tvaru půllitru piva a Turky s beranidlem jako otvírák, odkazují a vtipně pojímají skutečné historické události a nově vysvětlují motivaci vojsk usilujících o Moravu,“ říká Jiří Imrýšek, marketingový ředitel Heinekenu Česká republika.

Ústřední myšlenkou kampaně je pojetí Starobrna, nejlepšího piva na celé Moravě, jako moravského zlata, po kterém v době jeho dlouhé historie sahající až do 14. století zatoužila již řada nepřátel. Jejich výčet napříč 16. až 19. stoletím musí nutně zahrnovat Turky a Tatary, nájezdníky z Uher, Švédy, ale i francouzské vojáky císaře Napoleona. Právě tyto nejznámější kapitoly z dějin Moravy vtipně pojímá Starobrno ve své kampani a tvrdí, že všem šlo právě o moravské zlato – Starobrno. Zmocnit se tohoto klenotu se jim však nepodařilo, stejně jako se to nemůže podařit ani novodobým nájezdníkům. Moravané jsou totiž na své Starobrno náležitě pyšní a ubrání si jej, aby si pak zlatý mok a jeho tajemství dobré nálady společně užili. Protože jak praví čtvrtý z řady vizuálů – mírumilovný a násilných dobyvatelů prostý, kde se točí Starobrno, svět Moravanů začíná.

Kampaň vznikala ve spolupráci marketingového oddělení Heinekenu Česká republika a agentury WMC Grey, s níž pivní značka Starobrno spolupracuje od roku 2009. Historická témata ostatně Starobrno zajímají dlouhodobě. Tato pivní značka se totiž již v minulosti stala partnerem několika publikací mapujících moravské předěly. Z nejnovějších můžeme zmínit například knihu Santon Příroda a historie, která byla vydána v roce 2008. Ve čtyřech kapitolách z této knihy popisuje Ing. František Gale, kronikář obce Tvarožná a jeden z autorů knihy, rozličné dějinné události a právě jedna z jeho kapitol pojednává o napoleonských vojscích a jejich marných snahách v Bitvě u Slavkova. Podobných publikací již Starobrno podpořilo více, hlavní motivací takových aktivit je vzbuzovat hrdost Moravanů na vlastní kraj, jehož je Starobrno nedílnou součástí.

Celé léto poběží silná outdoorová a rozhlasová kampaň. Na Moravě bude od začátku července do konce srpna k vidění 31 bigboardů a 96 billboardů s motivem cizáků toužících po starobrněnském pivu a dále máme letos celoročně umístěno 21 netradičních ploch zobrazujících Moravu jako harmonický svět, v němž se ke skvělé zábavě točí Starobrno. Spoty vysílané od 9. července namluvil známý herec Bolek Polívka a hudbu již tradičně připravila skupina Čechomor. Ke každému vizuálu tak vznikla vlastní krátká písnička popisující marné úsilí válečníků lačnících po moravském zlatě,“ upřesňuje Jiří Imrýšek. Použitá chytlavá melodie bude starobrněnským konzumentům povědomá, byla totiž použita už v loňské televizní a rádiové kampani.

Kampaň bude také propojena se všemi letními akcemi značky Starobrno, zejména však s hudebními nebo hudebně-divadelními festivaly, jako bude Starobrno Olšany Open, Vizovické Trnkobraní a Den otevřených dveří Starobrno.

Starobrno na letošní léto a podzim chystá i další zajímavé aktivity na podporu prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


«« « Strana 823 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI