Pivovar obdržel nových 22 manipulačních vozíků Hyster v unikátní nápojářské úpravě od společnosti Phoenix-Zeppelin. Upravená verze má kabinu řidiče umístěnou o 300 mm výše, což zajišťuje lepší výhled strojníka z kabiny a tím pádem i bezpečnější manipulaci s nákladem. Plzeňský Prazdroj používá celkem 148 vozíků Hyster různých typů a nosností.

Po uzavření dlouhodobého kontraktu s firmou Phoenix-Zeppelin na dodávku vysokozdvižných vozíků značky Hyster následovalo vyhodnocení zkušeností z provozu a praktického používání a obě firmy spolupracovaly na technických modifikacích.

"Na dvaadvaceti nových vozících Hyster oceňuji zejména redukci vibrací a hluku v kabině řidiče a vynikající výhled, který zásadním způsobem ovlivňuje bezpečnost práce

i manipulace. Ta je absolutní prioritou ve všech našich provozech,“ řekl Jakub Nový, specialista flotily manipulační techniky Plzeňského Prazdroje.

"Do plzeňského závodu jsme dodali šest vozíků Hyster S7.0FT v nápojářské verzi, přičemž dalších šestnáct stejného označení jich pracuje v pivovarech ve Velkých Popovicích, Nošovicích a v obchodně distribučních centrech Plzeňského Prazdroje po celé republice,“ řekl Michal Beneš, ředitel prodeje Hyster ze společnosti Phoenix-Zeppelin.

Nově dodané stroje Hyster S7.0FT s plynovým pohonem tak mají oproti předchozím modelům řadu vylepšení – např. třístupňovou převodovku DuraMatch™ 3, která šetří motor při dlouhých cestách s nákladem, nebo automatický systém snižování rychlosti (ADS), s nímž řidič minimalizuje opotřebení brzdy a zvyšuje životnost svého stroje. Vozík dokáže vyzvednout až čtyři palety s pivem o váze až 3 600 kg do výšky 3,8 metru při vyložení těžiště 1,2 metru.

Spolupráce obou společností začala již před třemi lety, kdy Phoenix-Zeppelin zvítězil ve výběrovém řízení na dodavatele manipulační techniky. V současné době dochází k plnění smluvních podmínek. "Všechny vozíky jsme dodali v rámci operativního pronájmu. Pořizování vozíků za pomoci operativního pronájmu je trendem, který se na českém trhu zabydlel a v dalších pěti letech bude pokračovat,“ řekl Michal Beneš.

S vozíky Hyster jsou při manipulaci s pivem a obalovým materiálem už od první dodávky v roce 2008 celkově spokojeni i řidiči a skladníci Plzeňského Prazdroje. "Servis a reakce techniků na potřebné údržbové zásahy jsou také velmi rychlé,“ říká Josef Procházka, manažer logistiky a služeb v Plzeňském Prazdroji, a dodává: "Díky sběrnici dat v každém vozíku můžeme snadno například vyhodnocovat efektivitu manipulační techniky a optimalizovat potřebný počet vozíků nebo sledovat náklady na zmanipulování jedné palety.“

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz

Jezdíte na kole a máte rádi pivo? Právě pro Vás Klub cyklistů pivovaru Vratislavice vypisuje pro sezónu 2011 následující dvě série závodů:

Konrád MTB pohár - Jedná se o seriál závodů na horských kolech pro bikery a bikerky všech věkových kategorií. Série zahrnuje čtyři závody v několika odlišných disciplínách MTB XC.

Konrád silniční pohár - Zahrnuje každoroční závod do vrchu s hromadným startem a tři tradiční čtvrteční časovky. Cíl každého závodu je situován na některém z vrcholů Jizerských hor a okolí. Silniční kolo není podmínkou!!

Veškeré informace naleznete na www.kcpivovar.cz

Zdroj: mtbs.cz

Když přijde na pivo nebo víno, většinou holdujeme domácí produkci, u elektroniky dáváme naopak přednost výrobkům od zahraničního výrobce. Celkově se ale zájem o zboží tuzemské výroby snižuje.

V průzkumu to zjistila společnost Factum Invenio. Zjišťovala, zda lidé hledí na značky nakupovaného zboží a zda dávají přednost těm českým nebo zahraničním.

Podle údajů společnosti zájem o české zboží v posledních čtrnácti letech klesá, podle druhu zboží jde o pokles o deset až dvacet procent. Jedinou výjimkou je kosmetika, parfémy a spotřební elektronika. Ne, že u těchto druhů zboží by zájem o české značky klesal. Naopak, už před 14 lety byl tak malý, že už se příliš snižovat nemůže.

Dvě třetiny lidí pije jen tuzemské pivo

Největšími patrioty jsou Češi ohledně vína a piva. Tuzemským výrobkům dává v této kategorii přednost 66 procent dotázaných. U potravin je to 55 procent a u nealkoholických nápojů pak 51 procent dotázaných.

Naopak spotřební elektroniku české výroby kupuje jen 13 procent respondentů, u kosmetiky a parfémů je to 15 procent a jen o jeden procentní bod víc u oblečení.

Právě u kosmetiky a parfémů hledí lidé na značky nejvíce, naopak nejméně je zajímá u nářadí, kde je podle nich důležitá zejména jeho funkčnost.

Obecně se ale Češi značkami zboží nenechávají příliš unášet. Plných 80 procent z nich spíš než na logo hledí na funkčnost výrobku, značkové zboží "nepotřebuje nakupovat" 45 až 60 procent dotázaných. Naopak 30 až 40 procent lidí raději věc vůbec nekoupí, pokud by museli koupit výrobek neznámé značky.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autorka: Veronika Skálová

Gambrinus se rozhodl zacílit na mladší (samozřejmě dospělou) generaci uživatelů a přišel na trh s novou lahví s výrazně odlišným designem. Ukázal jak může obal změnit vnímání i tak notoricky známého produktu.

Třetinková láhev 11° XCLNT nevypadá jako každá pivní láhev ze samoobsluhy na rohu – tam ji taky nenajdete, putuje do barů a klubů. Láhev nemá klasickou etiketu, ale plastické logo na skleněném povrchu a krček zdobí fluorescentní etiketa svítící pouze pod UV světlem, které je právě na party běžné.

Láhev XCLNT byla uvedena v Praze koncem minulého roku na XCLNT Bigg Boss Jamu v Meet Factory, kde se víc než tisíc lidí přesvědčilo, že pivo jde na party pít i ve stylu. Lahve se nestačily doplňovat a na kelímky si nikdo ani nevzpomněl. Tato láhev byla také součástí otvírací a vernisážových party v novém prostoru CZECHDESIGN.CZ ve Vojtěšské ulici v Praze.

Pod hlavičkou XCLNT vznikají ve spolupráci s dalšími firmami také další speciální výrobky, dal vzniknout i botám Botas 66 XCLNT , vycházejících z modelu Botas Classic 66. Designéři Honza Kloss a Jakub Korouš za nové botasky získali Národní cenu za studentský design. „Design bot vychází z lahve XCLNT jednak barevně i podrážka kopíruje embosovaný povrch láhve. S průběhem spolupráce, která byla takřka ukázková, a hlavně s výsledkem samotným jsme více než spokojeni a jsme opravdu rádi, že k takovémuto spojení dvou tradičních českých výrobců, i když každého z naprosto jiného oboru, došlo, a že načerpaná inspirace z do ruky příjemně padnoucích nově navržených lahví nevyšla nazmar, nýbrž přímo pomohla vytvořit nový limitovaný model z řady Botas 66.“, říká jeden a autorů nových botasek Jan Kloss. V rámci spolupráce s XCLNT navrhovali v rámci reklamní spolupráce Jan Kloss a Jakub Korouš také snowboardy pro LTB .

Zdroj: Czechdesign.cz | Autorka: Jana Vinšová

Od konce roku 2010 se v pivovaru Krynica v Minsku, v hlavním městě Běloruska, vyrábí v licenci pivo značky Original Oettinge. Po úspěšné testovací fázi se v Minsku nejdříve začalo vařit světlé pivo plzeňského typu, které se stáčí do nevratných lahví. Při neutuchající poptávce je možné vyrábět i další druhy piva značky Oettinger. V prostorech stávajícího pivovaru může být ročně uvařeno a stočeno až milion hektolitrů piva.

Minsk je druhý pivovar v zemích dřívějšího Společenství nezávislých států, který v licenci vyrábí pivo značky Original Oettinger. Již v říjnu roku 2008 byla spuštěna, prostřednictvím Moscow Brewing Company, licencovaná výroba v Moskvě. Výstavba nového závodu byla financována ruskou investiční skupinou, přičemž know-how poskytl pivovar Oettinger.

V Moscow Brewing Company jsou od té doby mj. vyráběna v licenci i další piva mnoha známých výrobců. Během krátkého období poptávka předčila mnohonásobně očekávání. V loňském roce se kapacita podniku, která byla původně projektována na výstav 2,2 milionů hektolitrů ročně, zvýšila až na 4 miliony hektolitrů. Doposud bylo pro vynikající kvalitu vyznamenáno již několik licencovaných produktů pivovaru Oettinger.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt.de

Mimořádný úspěch zaznamenal o víkendu Šumavský pivovar.

Při pátém ročníku hlavní soutěže českých a moravských minipivovarů konaný ve Zvíkovském pivovaru totiž získal nováček mezi minipivovary hned dvě medailová ocenění. Z Jarní ceny českých sládků si v silné konkurenci českých a moravských minipivovarů odvezl první místo v kategorii polotmavých ležáků a třetí místo mezi tmavými ležáky.

„Určitě je to velmi dobrý pocit a také překvapení. Přece jen první rok si až takové ambice člověk rozhodně nedělá,“ zhodnotil krátce spolumajitel Šumavského pivovaru Ivan Hojdar. Uvědomuje si, že aktuální výsledek nastavil do budoucna laťku hodně vysoko.

Soutěžní degustaci sám Ivan Hojdar pouze přihlížel, i když oba jeho sládci byli přímo v degustační komisi. Kdy budou komisaři degustovat právě vimperské pivo, ale nevěděli ani oni, ani Ivan Hojdar. „Věděli jsme pouze to, kdy se jaká skupina piv degustuje. Měli jsme sice nějaké tipy, který ze vzorků je právě to naše pivo, ale s určitostí to říci nelze,“ doplnil spolumajitel Šumavského pivovaru.

Výsledek zavazuje, to si Ivan Hojdar velmi dobře uvědomuje. „Ostatní nám přáli, abychom uspěli také v příštích letech. Je důležité obstát vždy s klasickými pivy, otázkou je, zda jít do soutěže s nějakým speciálem. Přece jen má větší váhu uspět dobře v tradičních kategoriích, které se konzumují nejvíce,“ zdůraznil Hojdar.

Šumavský pivovar má za sebou už dva pivní speciály a nyní chystá další. „Teď už to mohu prozradit, máme na Velikonoce navařen další speciál, i když zatím není na čepu. Kolem Vánoc jsme čepovali medový speciál, teď to byl zázvorový speciál. Na Velikonoce jsme připravili kombinaci obou speciálů. Teď nám dozrává medovo-zázvorový speciál 14°. I když ne vždy platí, že když se dají dohromady dvě dobré věci, výsledek musí být stejně dobrý, v tomto případě si myslím, že ale opravdu je nač se těšit,“ poodhalil na závěr připravovanou specialitu Šumavského pivovaru Ivan Hojdar.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Miroslav Fuchs

Možná je cílem připravované výstavy v libereckém Severočeském muzeu, aby se pivaři zvedli z hospodských lavic a vkročili do vznešeného stánku kultury.

Tématem nové kolekce, kterou zhlédnou první návštěvníci ve čtvrtek 24. března, totiž bude oblíbený nápoj všech Čechů – pivo.

Pokochat se historií především místních pivovarů se budou moci lidé až do 22. května. „Výstava Letem světem piva je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na staré dobré časy, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily doporučeními Evropské komise,“ uvedl odborný pracovník muzea Zdeněk Hrabák.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla a reklamních materiálů navštíví diváci i méně proslulé oblasti Čech i Moravy, než je Plzeňsko a Českobudějovicko. Zvláštní pozornost věnovali autoři zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874.

Nostalgickou atmosféru výstavy navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď, je to pravé heslo jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka výstavy,“ dodal Zdeněk Hrabák.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová

Vítání jara na nádvoří rychnovského pivovaru se letos konalo již potřetí.

Městský Podorlický pivovar byl opět po roce dějištěm akce nazvané Vítání jara, která na nádvoří přilákala řadu návštěvníků. Se zimou tak v Rychnově skoncovali. „Jedná se o třetí ročník s tím, že ten první byl 21. března 2009, kdy došlo ke znovuotevření rychnovského pivovaru veřejnosti. Loni to bylo 20. března a letos to vyšlo na Josefa. Hrají tu dvě kapely, jednou z nich je takřka naše dvorní Combi, která vše uzavře. Je tu prodej zabijačkových specialit, prodávají se rychnovská piva včetně velikonoční várky Habrováka,“ líčil nedlouho po zahájení akce jednatel pořádající společnosti Tomáš Konvalina.

Právě u stánku se zabijačkovými pochoutkami se už od počátku tvořila fronta, na jiných místech si návštěvníci pro změnu dopřávali zlatavý mok či něco jiného. K mání byly také místní destiláty nebo mošt, případně prodej kraslic. „Je to zkrátka ukončení zimy a zahájení jara, i když počasí na to nevypadá. Zima ještě vystrkuje drápky,“ věděli v pivovaru.

Zpestřením akce bylo zahájení prodeje pivní novinky nazvané Habrovák. „Je to patnáctistupňový velikonoční speciál, tmavé a silnější pivo, ale lidem chutná,“ těšilo Konvalinu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rychnovský deník.cz | Autor: Pavel Illich

Malinové, třešňové, švestkové, borůvkové, brusinkové, medové, s pepřem, čokoládové i s bylinkami. Češi jsou sice skalní příznivci desítek a dvanáctek, v posledních letech ale přece jen, zejména ti mladší, stále více experimentují a vyhledávají nové a neobvyklé varianty svého národního nápoje.

Tuzemské pivovary tak zaznamenávají zvýšený zájem o ochucená piva, která mají svou tradici například v Belgii. Není to přitom jen český fenomén, před několika lety začal obrovský boom „microbreweries“ v USA a trvá dodnes.

Například podíl nealkoholických nápojů na bázi piva s označením jantar, švestka a višeň na celkové produkci humpoleckého pivovaru Bernard dosáhl loni téměř 15 tisíc hektolitrů, tedy asi 7,3 procenta. „Nyní připravujeme i alkoholické verze ochucených nealko nápojů,“ řekl pro deník E15 spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Začít vyrábět by je chtěli v řádu měsíců. „Daří se jak v prodeji nealkoholických piv, tak nápojů na bázi piva. Na trhu se velmi dobře chytly a jsou slušně ziskové,“ podotkl Bernard.

Trend vyššího zájmu o ochucená piva pozoruje i šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle odhadů svazu roste počet výrobců i podíl výstavu, byť je ve srovnání s celkovou produkcí piva v Česku velmi nízký, asi tři setiny procenta.

Výroba ochucených piv je doménou zejména menších firem a minipivovarů, které se tak mohou odlišit od hlavních hráčů. Například Pivovarský dvůr Zvíkov vyrábí pivo s příchutí divoká malina. Zájem o něj byl tak velký, že jej nyní vyrábí 80 hektolitrů ročně, ačkoli původní předpoklad byl pět hektolitrů. „Hlavní důvod vidíme v tom, že piva jsou stále více univerzálnější. Mládež, vyrůstající na přeslazených limonádách, tolik nepreferuje přechod na pití piva, ale vybere si raději jiný alkohol. V ochuceném pivu teď vidí další alternativu,“ řekl deníku E15 Michal Voldřich z minipivovaru.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Seriál Deníku Příběhy domů a lidí tentokrát zavítá do bývalého pivovaru na prvním zámeckém nádvoří.

Podle pověsti se v tomto domě ozývá čas od času podivné klepání. To prý má na svědomí duch jednoho bednáře, který tady kdysi míval dílnu, ale nešťastnou náhodou se utopil v zámeckém rybníku, když si v něm vyřezával rákos na utěsnění sudů. Zjevuje se údajně hlavně za úplňku a snaží se dokončit svoji rozdělanou práci. Kde? Řeč je o budově zámeckého pivovaru. Tu mohou návštěvníci najít v zadní části prvního nádvoří českokrumlovského zámku s číslem popisným 65 a poznají ji poměrně snadno, podle sgrafitové fasády a slunečních hodin.

Podle kastelána zámku Pavla Slavka se v tomto pivovaru vařilo tmavé pivo určené pro chasu a takzvané nižší zaměstnance vrchnosti. „Podle deputátních smluv měli tehdy zaměstnanci nárok na dva litry piva denně, lepší úředníci k tomu měli zajištěno ještě půl litru vína na každý den,“ řekl včera Pavel Slavko. Hlavním důvodem pití těchto tekutin byl především fakt, že voda bývala z valné části závadná a ten, kdo ji pil, míval zdravotní problémy. A tak se pilo hlavně slabší pivo přibližně na úrovni dnešní „osmičky“.

Stavba domu se připisuje krumlovskému purkrabímu a regentovi panství Jakubu Krčínovi, ale ne celá. Dům nechal pouze dostavět, práce skončily roku 1579. O čtyřiapadesát let později byl pivovar zrušen a dům se změnil na truhlárnu, ale její provoz skončil po požáru v roce 1774. Poté se tu vystřídala kolářská dílna, mlékárna a po roce 1948 autodílna. Část domu dnes také využívá jako své zázemí i občanské sdružení Teatro alla Mode, které vede Zuzana Vrbová a které společně s muzikantským společenstvím Hofmusici připravuje každoroční českokrumlovský Barokní festival.

A co ducha nešťastného bednáře, slýchají jej? „To víte, že ano, je to starý dům, tady se pořád něco ozývá, hlavně při úplňku,“ zasmál se muzikant a kapelník Ondřej Macek.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Zdeněk Zajíček

Dne 19.3.2011 se uskutečnilo již 5. setkání sládků malých pivovarů za účasti 39 pivovarů. V soutěži Jarní cena sládků bylo přihlášeno 157 vzorků.

V letošním roce došlo i ke změně pravidel – 3 kategorie (Světlý ležák, Světlý speciál a Polotmavý speciál) se degustovaly dvoukolově. Komise druhého – finálového kola byla složena z nezávislých pivovarských odborníků.

Výsledková listina

světlá výčepní

Lipan 10 - Lipan Dražič

Dobřanská 10 - Modrá Hvězda Dobřany

Starokladno 10,8 - Starokladenský pivovar

tmavý ležák

Novoměstský - Novoměstský pivovar Praha

Qásek 11 - 1. ostravský hospodský minipivovar

Purkmistr 12 - Purkmistr Plzeň

polotmavý ležák

Polotmavý - Šumavský pivovar Vimperk

Dvorní ležák - Pivovarský dvůr Chýně

Purkmistr - Purkmistr Plzeň

tmavý speciál

Kladenka 14 - Pivovarský dvůr Chýně

Grádl 13 - Železnorudský pivovar Belveder

Tmavý speciál - Šumavský pivovar Vimperk

pšeničné pivo

Písař - Purkmistr Plzeň

Dobřanský hospodář - Modrá hvězda Dobřany

Staročeské bílé - Domácí pivovárek Velký Rybník

speciální piva silná (16% +)

Permon 17 TM - Permon Sokolov

Dobřanský dragoun TM - Modrá hvězda Dobřany

Aranka 16 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

svrchně kvašená piva anglosaského typu

American Winter ale - Zámecký pivovar Chyše

Kocour Quarterback - Kocour Varnsdorf

Ejlík - Pivovarský dvůr Chýně

světlý ležák

12 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10 Praha

Ležák 11 Excelent - Excelent Rýmařov

Argent - U Rybiček Stříbro

polotmavý speciál

14 Podskalská Koza - VOŠ a SPŠPT Podskalská 10, Praha

Galapetr 14 - Mačice

Minimax 13 - Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

světlý speciál

Kvasar - Kvasar Sentice

Permon 13 - Permon Sokolov

Rychtovar 14 - Na Rychtě Ústí n.L.

Zdroj: Pivovarský dvůr Zvíkov

Se zjihlými a radostným výrazem se tvářích, což u oficiálních tryzen nad pomníky politických potentátů nevidíte, uctili milovníci (a výrobci) piva památku slavného přednosty stanice Victora Cibicha.

Setkání proběhlo na hřbitově ve Valtířově, kde byl položen věnec na hrob váženého přednosty. Čestnou stráž drželi vojenští veteráni z Babin.

A pokračovalo v pivovaru Velké Březno. Přednosta železniční stanice Cibich, jehož tvář už od roku 1906 zdobí etikety velkobřezenských piv, je bezesporu úctyhodnou, ba lze říci, že dnes již slavnou osobou.

Političtí podivíni a jejich vlády se měnily, a mění, jako ponožky, Cibich ale naopak stále zůstává jako jedna ze zcela jistých stálic české nejen pivní kultury.

Tak sympaticky odulou tvář lze jen stěží najít na parlamentních nebo vládních židlích.

Vzpomínkovou akci „V březnu na Březňáka“ zorganizovalo Sdružení přátel piva, snažící se, abychom zůstali v kvalitě a různorodosti piv malou, a přitom světovou velmocí. Zatím se nám daří být vítězi na první příčce v počtu vypitých piv na jednu v Česku žijící duši.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: František Roček

Ve Zvíkovském Podhradí se v sobotu konala soutěž Jarní cena českých sládků 2011.

„Zatím chodím rovně,“ směje se sládek Novoměstského pivovaru z Prahy Miroslav Vrána. Za sebou má první kolo pivní degustační soutěže. Ochutnal sedm vzorků světlých ležáků.

Je sobotní odpoledne a sládkové z malých pivovarů hodnotí piva. Pivovarský dvůr Zvíkov ve Zvíkovském Podhradí hostí pátý ročník soutěže Jarní cena českých sládků 2011. Zlatavý mok tu prezentuje třicet devět minipivovarů.

Jak říká sládek Miroslav Vrána, kvalita piv je velice vyrovnaná. „Každému degustátorovi jde o to, aby poznal svoje pivo. To pochválit a ty ostatní pohanit. Ale hanit se nedá, protože bych se mohl trefit do svého piva,“ říká sládek Vrána, který pochází z jihu Čech, narodil se v Jindřichově Hradci, ale vyrůstal v Sezimově Ústí.

Novoměstský pivovar, kde pracuje, vyslal do sobotního pátého ročníku soutěže jeden světlý, jeden polotmavý a jeden tmavý ležák. „Kromě loňského roku jsme si vždy nějakou cenu odnesli,“ hodnotí úspěchy ve zvíkovské soutěži Miroslav Vrána.

„Smyslem soutěže je, že se sejdou sládkové z minipivovarů. Je to přátelské setkání. Nejde o to, jestli dostaneme diplom nebo ne, ale o to, že se sejdeme, popovídáme si. Všichni se známe. Že bychom si řezali krky kvůli vítězství, to ne,“ říká s úsměvem.

Na jinou soutěž Novoměstský pivovar z Prahy nejezdí. „Zvíkovská soutěž je nám nejblíže. Je určená pro malé pivovary, kde nemusíme soupeřit s velkými pivovary,“ vysvětluje Vrána. Jak ale záhy dodává, v degustačních soutěžích by je měli šanci porazit.

„Myslím si, že malé pivovary dělají lepší piva než velké společnosti Z toho by strach nebyl. Ale soutěže pro velké pivovary jsou o něčem jiném, tady je přátelštější atmosféra,“ uzavírá sládek Miroslav Vrána

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá

Někdejší přednosta stanice ve Velkém Březně a milovník místního piva Victor Cibich se letos opět dočká pocty od Sdružení přátel piva i zaměstnanců velkobřezenského pivovaru. Už popáté se všichni sejdou u jeho hrobu, prohlédnou si pivovar ve Velkém Březně a společně si dají pivo, které měl Victor Cibich tak rád a kterému dal svoji tvář.

Akci „V březnu na Březňáka“ organizuje Sdružení přátel piva i pivovarníků letos už posedmé, u hrobu se všichni sejdou popáté v řadě. „Kdysi jsme začínali ve čtyřech lidech, postupem let se z akce stala příjemná tradice. Letos očekáváme účast zhruba třiceti sympatizantů a milovníků velkobřezenského piva,“ říká Zdeněk Štastný, předseda Pivního sněmu Sdružení přátel piva.

Tvář Victora Cibicha zdobí etiketu tradiční pivní značky už od roku 1906. „Každoročně na hřbitov přineseme věneček z chmelu a obilí ozdobený doutníkem a poděkujeme panu Cibichovi za skvělé pivo, jehož tváří se stal před více než sto lety,“ dodává Zdeněk Šťastný. Letos se obdivovatelé velkobřezenského piva sejdou tuto sobotu po půl jedenácté ve Valtířově a po návštěvě hřbitova se příjemnou procházkou projdou do pivovaru Velké Březno, kde je čeká exkurze po pivovaru a posezení u piva – samozřejmě Březňáku.

Slavného přednosty stanice a jeho portrétu na etiketách si cení i v pivovaru Velké Březno. „Patřičně si vážíme všech tradic, které se vážou k historii našeho pivovaru. Proto podporujeme a rádi se účastníme všech akcí, které s panem Cibichem souvisejí,“ uvedl vrchní sládek pivovaru v Březně Petr Hauskrecht. Na letošní akci zavítají i pivovarníci. Kromě zaměstnanců pivovaru ve Velkém Březně památku položením věnce stejně jako v předchozích letech uctí i obchodní ředitel společnosti Heineken Česká republika Jiří Daněk.

Osobu Victora Cibicha není místním štamgastům potřeba představovat. Zatímco v jiných krajích České republiky se chodí „na pivo“ nebo „na jedno“, v okolí Velkého Března výhradně „na dědka“.

Kvalitu piv z Velkého Března oceňují spotřebitelé i odborníci. Svědčí o tom i řada ocenění v odborných soutěžích. Na letošní České pivní pečeti v Táboře bodoval ziskem třetího místa Březňák tmavý výčepní, na Zlatém poháru Pivex v Brně patřila světlému ležáku Březňák Premium další cena – Certifikát za vyrovnanou kvalitu. Kromě oblíbených piv, kde se tvář Victora Cibicha objevuje na všech etiketách, je pivovar ve Velkém Březně pověstný i svými speciálními pivy, vařenými několikrát v roce u příležitosti jedinečných dní v roce. Speciální piva uvádí spolu se svými spolupracovníky v život manažer a vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht.

Pořádající Sdružení přátel piva se zaměřuje i na tradice spojené s českým pivem a pomáhá tak udržovat povědomí o něm. Toto sdružení také pořádá řadu osvětových akcí o pivu, pivovarnictví, ale i zodpovědné konzumaci alkoholu.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Šest z deseti Italů má rádo pivo a častěji mu dá přednost před vínem (20,6 %:18 %). Před sedmi lety byl rozdíl mezi těmito dvěma nápoji evidentně opačný (víno 38 %, pivo 22,7 %). Také v domácnostech se pivo stalo populárnější. Počet milovníků piva se zdvojnásobil. Večer, zejména při „zvláštních“ příležitostech, je podáváno pivo při jednom z každých tří setkání, tedy s touž frekvencí jako bílé víno.

Pivo se v Itálii, vzhledem k přítomnému oxidu uhličitému a charakteristické chuti a vůni, setkává se značným uznáním, zvláště je-li podáváno s velkou čepicí pěny a v k tomu speciálně určené sklenici. Navíc bylo ještě zjištěno, že dva z deseti Italů, ignorujíce zcela pravidla etikety, ho pijí přímo z lahve.

Pivní trh v Itálii

Rok	Výroba (1000 l)	Dovoz (1000 l)	Vývoz(1000 l)	Spotřeba (1000 l)	Spotřeba (l/rok a obyv.)
1980	8 569	3 154	(217)	9 539	16,7
1990	12 153	2 420	(201)	14 372	25,1
1995	11 990	2 979	(439)	14 530	25,4
2000	12 575	4 142	(428)	16 289	28,1
2005	12 798	5 258	(719)	17 340	29,9
2009	12 776	5 822	(1743)	16 855	28,0

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Chmel znáte, ale nevíte, co si máte představit pod pojmem „chmelový produkt“? Vysvětlíme vám to.

Etikety pivních lahví nebo plechovek nejsou tak „popsané“ jako ostatní potraviny. Přesto ne všemu rozumíme. Přinášíme vám odpovědi na nejčastější otázky.

1. Neklame nás „belgické pivo“ Stella Artois vařené v Praze?

Klamání spotřebitele to není. Na lahvi je napsáno, že pivo je vyrobeno v licenci. Pivovar Staropramen, kde se stella vaří, dlouho vlastnila belgická firma InBev, ta ve všech svých společnostech po světě zavedla licenční výrobu. Pivo je sice vyráběné v Česku, ale podle belgické receptury, která odpovídá chuťovým zvyklostem Belgičanů.

2. Co jsou chmelové produkty nebo upravený chmel?

Na etiketě piva najdete vždy ve složení chmel. Záleží jen na tom, v jaké podobě je použit. Chmelový produkt znamená, že chmel byl nějak zpracován. Způsobů úpravy chmele je několik. Při mechanické úpravě se šištičky chmele rozemelou a slisují do pelet nebo granulí. Fyzikální úprava znamená vylouhování určitých látek z chmele v nějakém extrakčním činidlu, například v tekutém oxidu uhličitém. Tak se vyrábějí chmelové extrakty. A chemickou úpravou vznikají takzvané izosloučeniny, například tetrahop. Na obale by pak mělo být uvedeno „isoextrakt z chmele“ nebo „chmelový isoextrakt“.

3. Proč je v pivu maltózový nebo glukózový sirup?

Jsou to náhražky sladu neboli surogáty, které se ve větší či menší míře používají většinou z ekonomických důvodů. Surogáty jsou buď škrobnaté, třeba nesladované obilniny (ječmen, triticale, rýže, kukuřice), nebo cukernaté (řepný cukr, výtažků, mladinové koncentráty...). Podle vyhlášky může být náhražek sladu maximálně jedna třetina.

4. Mají všechna piva stejné množství kalorií?

Zdrojem energetické hodnoty piva jsou alkohol a cukry. Z toho plyne, že čím méně alkoholu má pivo, tím menší bude přísun energie. Nealkoholické pivo s půl procentem alkoholu má jen 80 až 130 kJ/l, výčepní světlé přibližně 1 500 a ležák 1 800 kJ/l. Takže pivo je na tom s energií lépe než běžné slazené nápoje, které mají od 1 700 do 2 300 kJ/l. Říká se sice, že po pivu se tloustne, ale není to správně. Kila nepřibíráme po pivu samotném, ale po tučných jídlech, která k němu konzumujeme. Pivo totiž obsahuje vysoké množství hořkých látek z chmele, které dráždí sliznici trávicího traktu, a tím zvyšují chuť k jídlu. Obecně platí, že tmavé pivo má více energie, protože je v něm více cukru.

Průměrné hodnoty energie jsou: lehké světlé - 1 300 kJ/l výčepní světlé - 1 550 kJ/l výčepní tmavé - 1 600/l ležák - 1 700 až 1 850 kJ/l speciální - 2 200 kJ/l

5. Proč není na lahvi piva vždycky uveden pivovar?

Nemusí. Nápojová vyhláška říká, že na obalu musí být uveden název a sídlo výrobce. Například společnost Plzeňský Prazdroj je právním subjektem, který zastřešuje čtyři pivovary, a proto je na etiketě uveden jen Prazdroj. Stejné je to i u společnosti K Brewery Trade, která vlastní sedm pivovarů.

Podle jiné vyhlášky může být výrobce nahrazen prodejcem nebo dovozcem.

***

FAKTA

Protokol testu

* Test jsme zaměřili na nejlevnější piva z hypermarketů. Zařadili jsme do něj celkem 18 vzorků lehkých a výčepních piv s cenou do sedmi korun.

* Analýzy provedli v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zkoumali obsah alkoholu, polyfenolů, hořkých látek, extrakt původní mladiny, zdánlivý i skutečný extrakt a zdánlivé i skutečné prokvašení.

* Senzoricky piva posuzovala 18členná porota, do které jsme pozvali i sládky pivovarů a zástupce řetězců, jejichž piva byla zastoupena v testu.

* Test hradila redakce MF DNES ze svého rozpočtu. Piva hodnotili Benáček Karel, Sdružení přátel piva; Dočkal Aleš, Pivovarský klub; Dufek Ivan, Bohemia Regent Třeboň; Erlich Tomáš, Sdružení přátel piva; Faměra Jiří, K Brewery Trade; Frantík František, Kvasný průmysl; Hauskrecht Petr, Heineken; Hlavatý Josef, pivovar Náchod; Hrabák Miloš, Bohemia Brewing Centre; Konáš Pavel, Plzeňský Prazdroj; Martiš Luboš, Budějovický měšťanský pivovar; Slabý Martin, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský; Siříšťová Lucie, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Svobodová Šárka, Zubr; Špaček Jan, Staropramen; Štěrba Karel, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha; Valenta Bohumil, Pivovar Nymburk; Zíka Vladimír, pivovar Holba

Jak číst přehled piv Body: Tolik bodů ze 100 možných získal vzorek při smyslovém hodnocení. Degustátoři posuzovali: vzhled (na celkové známce se podílí 10 procenty), tedy barvu, čirost, bohatost, trvanlivost a strukturu pěny, chuť (30 %), vůni (10 %) a celkový dojem (50 %). Obsah alkoholu: Skutečný obsah alkoholu (uvádí se v procentech objemových) se od uvedeného může lišit až o 0,5 %, dalších 0,05 % se připočítává jako nejistota stanovení. Do konce trvanlivosti: Protože stáří piva může ovlivnit jeho chuť, uvádíme také, kolik dní zbývalo v době degustace do konce minimální trvanlivosti. Všechna piva byla nakoupena ve stejnou dobu, v polovině února. Extrakt původní mladiny: Uvádí se v procentech hmotnostních, znamená koncentraci všech důležitých látek v pivu. Označuje vlastně dřívější stupně (od 8 do 8,99 % je osmička, od 10 do 10,99 % desítka...), které se už nepoužívají. Skupiny piv Podle extraktu původní mladiny se piva dělí na: lehké pivo - do 7 % hm. výčepní pivo - od 8 do 10 % hm. ležák - od 11 do 12%hm. speciální pivo - nad 13 % hm.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Jiří Faměra, výrobně-technický ředitel K Brewery Trade

Některá piva byla výborná, některá až nepitelná, a mezi tím pak velký balík piv, která měla větší či menší odchylky od standardu. Byla to poměrně velká škála různých výrobků - česká piva, zahraniční... Podle mého názoru některé vzorky ani nepatří do kategorie levných piv, ale dostaly se tam kvůli slevám v řetězcích.

Pivovary se mohou dostat na nízkou cenu tím, že hledají úspory ve výrobních postupech a surovinách. Ale i tím, že nedělají rozdíl mezi hlavním výrobním proudem a levným pivem, aby neměly víc druhů piva a nekomplikovalo jim to výrobu. Takže jedno a to samé pivo lahvují pod různými značkami.

Šárka Svobodová, vedoucí útvaru jakosti pivovaru Zubr

Ochutnali jsme tu piva různých kvalit a v různé kondici. Bylo vidět, že některá už mají určitou dobu trvanlivosti za sebou - oxidační chuť i vůně se projevovaly ve více vzorcích. Bohužel u piva nejsou dlouhé doby trvanlivosti ku prospěchu jako u vína. Pivo není určeno k ležení, ale k vypití. Takže když si spotřebitel koupí pivo, které má dva tři měsíce do konce, není vůbec jisté, že bude v dobré formě. Látky obsažené v pivu mají takovou povahu, že u nich dochází k oxidativním reakcím - a ty pochopitelně pivu škodí.

Bohumil Valenta, sládek Pivovar Nymburk

Bylo tam pár vzorků, které bych si nekoupil. Problém je, že některé byly podle chuti staršího data, bylo znát, že už jim trvanlivost dobíhá. Celkově ale ty vzorky odpovídaly kategorii levných piv. Já nemám tohle označení rád, protože zní hanlivě, a to si ta piva mnohdy nezaslouží - na žízeň jsou určitě dobrá. Kupují je zákazníci, které zajímá hlavně cena. Nejlevnější pivo se prodává nejlépe. A asi se bude prodávat čím dál tím víc, pokud se má ještě zdražit.

Josef Hlavatý, ředitel pivovaru Náchod

Přiznám se, že jsem na tuto degustaci nešel s velkým očekáváním, takže mě výsledek nezaskočil. Spíš mě překvapilo, že řada piv už byla „chycená“ oxidačně. Buď dlouho ležela v regálech, nebo technologie nebyla vyladěná tak, aby nedocházelo k přístupu kyslíku. Některá piva vypadala, jako kdyby byla poměrně stará. Ale na druhou stranu si dovedu představit, že když přijdu domů hodně zpocený, hodně unavený, tak si dám takové jedno vychlazené. Ale tím to končí, pak už bych šel na pivo.

Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba Hanušovice

Vyrobit pivo v kategorii „lehké“ je docela obtížné, protože náklady hrají velkou roli. Když chcete udělat pivo, které by bylo u zákazníků úspěšné, tak nesmíte sklouznut na platformu „šetřit za každou cenu“. Každé pivo chce svoje: suroviny, čas, um... a šetření za každou cenu se nevyplatí. A u některých bylo cítit, že se hodně šetřilo. Z těch vzorků mi vyčnívala zahraniční piva, která jsou svým charakterem odlišná. Možná ani nejsou ve své domovině špatná, ale český konzument na ně není zvyklý a podvědomě vyhledává to své pivo domácí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V únoru byla slavnostně otevřena nová kamenná prodejna Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno-Žabovřesky.

I když internetové obchody slaví čím dál větší úspěch než kamenné obchody, mnohem více lidé využívá možnosti osobního odběru a to zvláště ve větších městech. Ceny jsou totiž internetové, ale ušetří za poštovné. Proto jsme se rozhodli otevřít novou kamennou prodejnu Svět-piva.cz, kterou naleznete na ulici Stránského 28, Brno.

Ceny jsou zcela stejné jako na internetu, navíc máme více jak 300 druhů zboží skladem a co víc, své zboží si můžete před nákupem prohlédnout, porovnat či se o nákupu poradit s odborně vyškoleným týmem obchodníků. Odpadá tak nejistota před nákupem on-line, kdy se musíte spoléhat pouze na fotografie a stručné popisy. Oproti internetovému obchodu je zde také výhoda v nákupu pivní kosmetiky. Výrobky si můžete prohlédnout, zkusit jejich vůni a až pak se rozhodnout zda je pro vás zrovna tím pravým.

V sortimentu obchodu naleznete: výčepní zařízení, pivní kosmetiku, pivní literaturu, reklamní předměty pivovarů a další pivní sortiment. Novinkou v sortimetu obchodu Svět-piva.cz je nabídka speciálních piv, které je možno zakoupit pouze v kamenné prodejně. Na výběr máte piva nejen klasické chuti, ale ochutnat můžete také netradiční pivní příchutě, jaké v sobě skrývá jahodové nebo višňové pivo.

Navíc pro první zákazníky máme připraven drobný dárek k nákupu. Přijďte se podívat do nově otevřených prostor. Dýchne na vás pivní pohoda a nepřeberné množství výrobků, které se točí okolo piva. Pokud vámi vybrané zboží nebudeme mít zrovna skladem, není pro nás problém do pár dnů zboží doručit na prodejnu, či vám jej rozvozem po Brně přivést až k vám domů.

Zdroj: Nazeleno.cz | Tisková zpráva

Osem pív v jednom pohári? To nie je nový druh miešaného nápoja, ale slovenský ustanovujúci rekord, ktorý sa nedávno pivovarníkom podaril. Poukazuje na rôznorodosť vlastností, farieb a chutí značiek pív z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar. Vďaka správne „narezanému“ pivu sa tak mohli kochať pohľadom na „prúžkovaný“ pohár zlatého moku.

Iniciátorom a hlavným aktérom pokusu bol obchodný sládok Pivovarov Topvar, a.s., Ján Píry. Dennodenne sa točí okolo chmeľu, sladu a kvasiniek, ale jeho práca je aj o komunikácii s ľuďmi – manažérmi predajní a reštaurácií, barmanmi a výčapníkmi. Práve oni sa často pýtajú na chuťové rozdiely medzi značkami či vhodnosť servírovania konkrétneho piva k pokrmu. Rozhodnutie ukázať im chuťovú a farebnú jedinečnosť teda prišlo spontánne.

„Na prvý pohľad to možno vyzerá jednoducho, ale za týmto pokusom treba vidieť okrem dávky zručnosti aj teoretické znalosti. Napríklad o tom, v akom poradí treba "ukladať" pivo do jedného pohára tak, aby sa jednotlivé značky nespojili, ale vytvorili oddelené vrstvy,“ vysvetľuje Ján Píry. Ostatní členovia tímu mali počas pokusu na starosti správne chladenie piva, kontrolovali jeho penu a, samozrejme, i povzbudzovali svojho hlavného aktéra.

Pre dosiahnutie prúžkovaného efektu sa pivovarníci rozhodli použiť 4 svetlé, 1 polotmavé a 3 tmavé pivá. Tri druhy pochádzali z fliaš, zvyšných päť bolo čapovaných. Jednalo sa o značky Pilsner Urquell, Šariš, Velkopopovický Kozel, Šariš Red, Gambrinus, Topvar a Birell z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a značku Master z portfólia sesterskej spoločnosti Plzeňský Prazdroj. Tým, že pivá sa vzájomne nemiešali, boli vizuálne rozlíšiteľné a ustanovujúci slovenský rekord bol platný. Pivovarníci obdržali Certifikát z Knihy slovenských rekordov.

„Naše značky ľudia veľmi dobre poznajú a vychutnávajú si ich pri rôznych príležitostiach. Som rada, že sme im ich predstavili aj takouto netradičnou a zaujímavou formou prostredníctvom ustanovujúceho slovenského rekordu,“ uviedla hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar, Zuzana Lošáková. „To, že sa 8 pív v pohári vzájomne nepremiešalo, zároveň poukazuje na rôznorodosť značiek a na to, že každá z nich je unikátna,“ dodala Z. Lošáková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný Mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Birell.

Zdroj: Mediálne eTrend.sk

Kenneth Hansen (29) se stal mezinárodním manažerem Trade Marketingu značky Pilsner Urquell v Evropě a bude nově odpovědný za marketing této značky ve všech evropských zemích, kam se plzeňský ležák vyváží.

„Jsem opravdu velmi potěšen. Pilsner Urquell je jednou ze čtyř klíčových světových značek společnosti SABMiller. Spotřebitelům přináší něco natolik ryzího, autentického a originálního, že ho nelze srovnávat s žádným jiným pivem na světě. Stejně jako Pilsner Urquell, i já odmítám zkratky a kompromisy, a věřím, že moje zkušenosti podpoří dokonalost zahraničního trade marketingu Pilsner Urquell,“ říká Kenneth Hansen.

Kenneth Hansen pochází z dánské Kodaně, kde absolvoval Niels Brock Copenhagen Business School.

Před příchodem do firem společnosti SABMiller působil několik let jako marketingový koordinátor u Taster Wine A/S, největšího dánského dovozce a distributora prémiových vín, koňaku a šampaňského. Mezi mnoha prémiovými značkami šlo například o Ruinart Champagne (LVMH Group) a Domaine Barons de Rothschild (Lafite).

Poté přešel k marketingu piva. Nejprve pracoval ve firmě TheoBrands A/S, distribučním partnerovi piv společnosti SABMiller Europe Import Markets v Dánsku. Zde plánoval, řídil a koordinoval marketingové aktivity čtyř světových značek společnosti SABMiller (Grolsch, Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft) na dánském trhu.

Od dubna 2010 působí Kenneth Hansen přímo ve společnosti SABMiller a od května 2010 se už plně věnuje výhradně marketingu značky Pilsner Urquell v exportním oddělení Plzeňského Prazdroje. Ve své poslední pozici byl odpovědný za mezinárodní aktivace značky Pilsner Urquell v Evropě.

Kenneth Hansen je svobodný, hovoří plynně anglicky, domluví se i španělsky a německy. Ve volném čase se nejraději věnuje běhu a fitness aktivitám.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje