Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Výslužku na letošní Velikonoce připravil také Pivovar Chotěboř. Na pivní trh vrací třináctiapůlstupňové karamelové pivo s názvem Speciál, s nímž slavil velké úspěchy během vánočních svátků. Speciál je určen pro slavnostní příležitosti, těmi Velikonoce jistě jsou. V prodeji je pivo od 18. března.

Připravili jsme pouze dvě várky a víc jich nebude. Speciál je tedy exkluzivitou, po níž se stejně jako o Vánocích zapráší a kdo trochu zaváhá, ten si ho nejspíš nevychutná,“ usmívá se chotěbořský sládek Oldřich Záruba. V lahvích bude pivo k dostání všude tam, kde prodávají další druhy chotěbořských piv, sudy budou pouze na objednávku z restaurací.

Karamelové pivo samozřejmě patří do rodiny poctivých piv z Chotěboře, které se rodí podle tradiční české receptury. Speciál zrál v ležáckých tancích dva měsíce a nabízí výjimečnou chuť,“ přiblížil pivo Záruba.

Speciál bude v regálech snadno rozpoznatelný díky výrazné etiketě karamelové barvy. Za půllitrovou láhev zaplatí milovníci piva okolo 15 korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


V polovině července ožije minipivovar v rámci Chrámu chmele a piva.

V polovině července se začne vařit pivo v dalším pivovaru v Žatci. Minipivovar, který je součástí projektu Chrámu chmele a piva, bude už třetím ve městě. Lidé ochutnají zlatavý mok během Dočesné.

Minipivovar a restaurace vzniká v rámci projektu Chrámu chmele a piva. Upravován je zadní trakt skladu chmele, kde v minulých měsících vznikala výstavní expozice. Přestavba má stát zhruba 35 milionů korun.

První zkušební várku piva chceme začít vařit 18. července. Poprvé budou moci návštěvníci pivo ochutnat během otevření o Dočesné,“ láká návštěvník na další žateckou zvláštnost starosta města Erich Knoblauch.

Pivovárek v Chrámu chmele a piva bude už třetím ve městě. Největším je Pivovar Žatec, který vyváží pivo nejen do regionu, ale i do Prahy a dalších částí republiky, a dokonce i za hranice. Druhý, menší, je v Chmelařském institutu.

Pivo se bude vařit samozřejmě ze žateckého chmele. Předpokládáme, že v nabídce restaurace budou i další speciality z piva a chmele,“ pokračuje starosta. Budou pro místní i turisty. „Chceme samozřejmě na pivní speciality nalákat další turisty, doufáme ale, že na pivo i jídlo si tam najdou cestu i místní,“ dodal Knoblauch. Projekt Chrámu chmele a piva vzniká na Pražském předměstí, na náměstí Prokopa Velikého. Město na turistickou atrakci dostalo dotaci z Evropské unie ve výši 211 milionů, celkově se náklady na revitalizaci oblasti vyšplhají na téměř čtvrt miliardy korun. V první fázi vznikla nová vyhlídková věž – pivní maják a infocentrum. Upraveno bylo také Chmelařské muzeum.

Letos se pokračuje s úpravou komunikací a vybudováním restaurace a minipivovaru. Tyto části budou, kromě věže, kde ještě nebude výtah, zkušebně zpřístupněny už během letošního Chmelfestu, slavnostní otevření pak proběhne během Dočesné, tradičních slavností chmele a piva.

Práce budou pokračovat ještě na klášterní zahradě a v renesanční sladovně. Kompletně má být Chrám chmele a piva hotový v červnu 2011.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


V minulých dnech zamířily z Budějovického Budvaru do Číny historicky první sudy se světlým a tmavým ležákem. „Obsah dvou kontejnerů tvoří 470 sudů světlého a 320 sudů tmavého ležáku, celkem 237 hektolitrů. Většinu piva si budou vychutnávat hosté restaurace českého pavilonu během světové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji,“ uvedl obchodní manažer pro Čínu Tomáš Bártů.

Česká restaurace na výstavě EXPO 2010 bude vybavena výčepním zařízením, sklenicemi, ubrusy a dalšími doplňky s logem Budějovického Budvaru a v budvarských barvách bude jednotně oblečen i personál. Půllitr ležáku bude stát 45 jüanů, v přepočtu asi 126 korun.

Účast na EXPO je pro nás velkou obchodní příležitostí. Asie je jediným kontinentem, kde má podle průzkumů trhu spotřeba piva dlouhodobě stoupat, a proto ji považujeme za velmi perspektivní a strategické teritorium,“ dodal Bártů.

Budějovický Budvar vyváží pivo do osmi asijských zemí, třeba do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. Do Číny vyváží Budvar od roku 2008, dosud tam ale dodává pouze světlý ležák v láhvích.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová


Co slíbil, to splnil. Sparťanský stoper Tomáš Řepka se chystá předat deset padesátilitrových sudů piva Gambrinus letenským fanouškům, což před časem avizoval.

Kapitán pražského klubu se stal v anketě Fotbalista roku 2009 největší osobností ligy a jako odměnu dostal za každou odehranou sezonu v české soutěži sto piv.

Foto

Já ale pivo nepiju, proto to věnuji sparťanskému kotli,“ prohlásil tehdy na slavnostním večeru.

Když si včera na Letné sudy přebíral, jen potvrdil, že slovo dodrží. „Podpora fanoušků nám hodně pomáhá. Jsem rád, že jim touto formou mohu poděkovat,“ poznamenal Řepka.

Sparťanský kapitán by rád pivní dary distribuoval spravedlivě do všech sfér. „Několik sudů si u nás na stadionu vyzvednou kluci z kotle, pivo máme připravené i pro sdružení fanoušků kolem webu Spartaforever.cz, nezapomněl jsem ani na naše nejvěrnější příznivce z fanklubů, kteří nás podporují po celé republice,“ oznámil.

Řepka si řekl fanouškům o zajímavou odměnu. „Mám s nimi domluveno, že až si udělají mejdan, tak na Spartu pošlou fotky. A na to já se těším, alespoň se také v kabině pobavíme,“ usmíval se zkušený stoper, který se připravuje na sobotní ligovou bitvu s Olomoucí.

Zdroj: Deník Sport.cz | Autor: Marek Bílek


Robert Lobovský (35), dosavadní manažer rozvoje zahraničního obchodu Plzeňského Prazdroje, bude nově zodpovědný za mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell ve všech evropských zemích, kde nepůsobí pivovary SABMiller.

Foto

Pro plzeňský ležák Pilsner Urquell jsou stěžejní tradice a vazby na Plzeňský pivovar. Právě tyto hodnoty a prosazování jednotné tváře značky na evropských trzích jsou mými hlavními úkoly. Budu se zabývat tvorbou mezinárodních programů pro rozvoj značky a také programy budující věrnost zahraničních spotřebitelů a fanoušků značky,“ říká Robert Lobovský.

V Plzeňském Prazdroji působí Robert Lobovský od roku 2003. Po roce práce v Lidských zdrojích přešel do exportu jako manažer rozvoje zahraničního obchodu. Dva roky se staral o východní Evropu a Střední a Blízký východ, v dalších třech letech měl v péči severní Evropu.

Robert Lobovský je rozený plzeňák a náležitý patriot. V 10 letech emigroval za rodiči do Austrálie, odkud se po dalších 16 letech se vrátil do ČR. Absolvoval Victoria University of Technology (Diploma of Hospitality Management).

Je ženatý, má tříletého syna, hovoří česky a anglicky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině. K jeho zálibám patří také sport (tenis, squash, cyklistika) a fotografování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V bruselském baru vám natočí delirium

[čtvrtek, 18. březen 2010]

Kdo chce poznat bohatost belgického pivního světa, musí vyzkoušet Delirium. Tedy ne delirium tremens, což je životu nebezpečný stav po přílišné konzumaci alkoholu. Mám na mysli pivnici v centru Bruselu, která se jmenuje Delirium Café. Tam můžete ochutnat na 1700 belgických a další stovky světových piv. Jen jedno jsem si tam dal. Teď ovšem můžu tvrdit, že jsem vyzkoušel Delirium Tremens. Tak se totiž jedno z tamních nejoblíbenějších piv jmenuje.

Barman Mathew zkušeným grifem otevřel láhev a nalil hostu přede mnou jeho tmavé pivo do baňaté sklenice. Pak se zeptal mne: „Co si dáte?“ Chtěl jsem vyzkoušet vlajkovou loď mezi točenými pivy baru Delirium Café. Nejdřív jsem však poprosil o krátkou charakteristiku piva Delirium Tremens.

Popsal bych ho jako pivo hodně sladové, míchané z několika druhů sladů. Zato je v něm jen jeden druh chmele. Jeho chuť v něm není dominantní, proto není moc hořké. Je sice hodně silné, ale také osvěžující, protože když ho natočím z pípy, má čtyři stupně Celsia,“ popsal barman.

Foto

Mělo skutečně velmi plnou a příjemnou chuť. Nebylo hořké jako ležák, ale ani ne sladké jako některá těžká belgická piva. Pilo by se dobře nejen to jedno. Ale co potom ty konce? Manažer pivnice Philippe Vallee ovšem tvrdí, že hostům nehrozí, že by se po návštěvě podniku ocitli v opravdovém deliriu.

Nenabádáme lidi, aby pili přespříliš. Pro nás i naše zákazníky je důležité objevovat nová piva, nové příchutě. Cílem není vypít, co snesete, ale poznat pivo z té dobré stránky,“ vysvětlil mi.

A k poznávání je v baru opravdu mnoho. Ve sklepích jsou sudy a lahve se skoro 2500 druhy piva z různých koutů světa. Delirium Cefé se proto právem pyšní certifikátem o zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Visí pěkně za barem, aby si jej mohli zákazníci, dokud jsou toho ještě schopni, přečíst.

Foto

Certifikát potvrzuje, že v Delirium Café mají největší nabídku piv, které si můžete na místě dát. V lednu 2004 jich na pivním lístku byly symbolicky 2004,“ pochlubil se Philippe Vallee.

Největší část pivního archivu ve sklepích za barem tvoří samozřejmě belgická piva. Těch tu můžete vyzkoušet 1700. A to prý nejsou zdaleka všechna, která se v této pivní velmoci vyrábějí. Kdo chce ochutnat pivo z nějaké cizí země, má možnost právě tady. Mají tu lahve z míst, kde zlatavý mok není zrovna doma. V pivním lístku je třeba pivo z Angoly, Argentiny, Austrálie, Barbadosu, Bolívie, Laosu, Mongolska nebo i z Peru. A samozřejmě od nás.

Naše barvy tu hájí 16 různých piv devíti značek. Jsme na tom co do rozmanitosti tady servírovaného piva lépe než třeba Dánové. Na německou konkurenci však zdaleka nemáme.

Nejvíc se ovšem v Delirium Café pijí domácí belgická piva. Pivo, co jsem si dal já, tedy Delirium Tremens, je velmi populární. Jinak si prý pánové dávají hlavně silná piva, ležáky, tmavá, trapistická. A dámy dávají přednost příchuťovým pivům.

Dvě dívky u baru pily cosi ze sklenic připomínajících velké ořechové skořápky. To bylo kokosové pivo. Na výběr tu jsou však i další - višňové, malinové, banánové, borůvkové a dokonce pivo s čokoládovou příchutí.

Foto

Delirium Café se už sice stalo lákadlem pro turisty, ale hodně Belgičanů sem stále rádo chodí. „Líbí se nám hlavně obrovská nabídka piv a atmosféra baru,“ říkal mi s už trochu ztěžklým jazykem student Svobodné univerzity Brusel Ledovic.

Bar je oblíbeným podnikem i jeho kolegy Wima. Podle něj je to nejlepší bar nejen v Belgii, ale i na světě. V šířce nabídky piv tedy rozhodně nejlepší je. Má na to i certifikát. Dopil jsem své už ne tak chladné pivo Delirium tremens a ještě popíchl manažera pivnice Philippa Vallee otázkou, proč má bar ve znaku růžového slona a ne třeba pivní pípu.

Jak asi víte, když se dostanete do deliria tremens, můžete ve snu vidět růžové slony,“ vysvětlil mi. Možná u vás, namítal jsem. To u nás se prý zjevují bílé myšky. Odpověď mne odzbrojila. „Ale s růžovými slony to přece může být větší legrace, nemyslíte?

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Spotreba piva za minulý rok opäť klesla, už siedmy raz po sebe. Klesajúci trend spotreby nastal už v roku 2003, keď vláda dvakrát v jednom roku zvyšovala spotrebné dane.

Slovenské pivovary predali v roku 2009 o osem percent piva menej ako v roku 2008. Ide pritom o celoeurópsky trend.

Zaujímavý vývoj má aj zmena nálad milovníkov zlatého moku za posledné desaťročie, zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch dve tretiny spotrebovaného piva tvorili vysokostupňové dvanástky, trend sa obrátil v prospech nízkostupňovej desiatky.

Tri zo štyroch vypitých pív tak tvorí v súčasnosti desiatka. Takisto sa oproti deväťdesiatym rokom stalo oveľa obľúbenejším pivo z plechovky.

Každé desiate vypité pivo na Slovensku je práve plechovkové.

"Pokles, ktorý sme zaznamenali v roku 2009 kopíruje celoeurópsky priemer. Tento rok by mal byť už konečne trocha lepší. Znížený záujem súvisí aj so zavedením eura, hospodárskou krízou. Čiže Slovensko ovplyvnilo viacero prvkov, ktoré ovplyvnilo našu spotrebu. Rozhodne leto," povedal pre Aktuálne.sk Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Záleží aj na počasí

Počasie v letnom období výrazne ovplyvňuje samotnú spotrebu piva. Platí pravidlo, že pri nižších teplotách v letných mesiacoch je aj nižšia spotreba piva.

Vyššej spotrebe piva nehrá do karát ani nestále počasie, ktoré sa často mení. K postupnému poklesu spotreby prispela aj vyššia cena piva v reštauračných zariadeniach a hospodárska kríza, ktorá má za následok menej návštevníkov krčiem.

Tá znížila aj množstvo predaného piva v čapovacích sudoch, konzumenti pri nákupe skôr preferujú lacnejšiu desiatku prípadne iné nízkostupňové pivo.

"Sme veľmi radi, že napriek negatívnemu vývoju v minulom roku sme v rámci našej spoločnosti vďaka optimalizačným opatreniam nemuseli siahnuť na žiadne pracovné miesto. Zároveň spoločnosť Heineken Slovensko v roku 2009 zvýšila základné platy svojich zamestnancov v priemere o 4,5 percenta," uviedla pre Aktuálne.sk Hana Šimková, hovorkyňa spoločnosti Heineken.

"Celkový pivný trh na Slovensku klesol za posledných 5 rokov o takmer 16 percent. Podobne to bolo aj minulý rok, keď celkový pivný trh klesol o zhruba 6-7 percent. Tento trend ovplyvnil aj našu spoločnosť. V tejto chvíli nie je možné presne predpovedať, ako bude vývoj na slovenskom trhu s pivom v budúcnosti pokračovať," uviedla pre Aktuálne.sk Drahomíra Mandíková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar.

Štyri milióny hektolitrov

Významná časť zo skonzumovaného piva sa dováža zo zahraničia, najmä z Českej republiky, ktorá je pivárenskou veľmocou. Ostatok sa dováža najmä z Nemecka, Rakúska alebo Írska.

"Zahraničné pivá tvoria okolo šesťsto-sedemsto tisíc hektolitrov, čo by mohlo byť z celkovej spotreby pätnásť percent. Na Slovensku sa minulý rok spotrebovalo približne 78 litrov piva na osobu. Spolu s dovezeným pivom sa za minulý rok spotrebovalo približne štyri milióny hektolitrov piva," dodal Šusták.

V roku 2002 sa napríklad vypilo 94 litrov piva za rok na obyvateľa Slovenska, vrátane detí. V roku 2008 rok to bolo 82 litrov na osobu.

Zdroj: Aktuálne.sk | Autor: Andrej Onufer


Ekonomická krize postihla nejen domácí spotřebu, ale i export. Staropramenu klesl doma prodej značek jako je Stella Artois, Staropramen, Ostravar, Braník nebo Sládkův Měšťan o šest procent.

Loňské bídné prodeje piva v celém Česku potvrzuje další z předních pivovarnických skupin – dvojka trhu Staropramen. Celkový prodej společnosti, pod kterou spadají pivovary Staropramen v Praze a ostravský Ostravar, se loni propadl o sedm procent na tři milióny hektolitrů. Přesná čísla za celou republiku ještě Český svaz pivovarů a sladoven nezveřejnil, ale podle dosavadních odhadů a prodejů největších hráčů se odhaduje propad celého trhu o pět až sedm procent.

Ekonomická krize postihla přitom nejen domácí spotřebu, ale i export. Staropramenu klesl doma prodej značek jako je Stella Artois, Staropramen, Ostravar, Braník nebo Sládkův Měšťan o šest procent. V přímém exportu zaznamenal Staropramen propad o 11 procent. A to zhruba odpovídá i očekávanému poklesu vývozu piv z celého Česka.

Výsledné prodeje naší společnosti odpovídají našim původním očekáváním,“ komentoval situaci generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Skupina se podle něj zaměřila loni především na podporu značek ve střední cenové třídě, takže piv Staropramen a Ostravar, konkurujících třeba Gambrinusu od Prazdroje nebo Krušovicím od Heinekenu, se loni prodalo jen o dvě procenta méně než v předchozím roku.

Těžký rok pro pivovarníky

Staropramen ještě loni patřil největší světové skupině AB Inbev, v prosinci ale českou dvojku trhu koupila společně s dalšími pivovary ve střední a východní Evropě investiční společnost CVC Capital Partners. Značka Staropramen je nyní vlajkovou lodí této regionální skupiny, označované názvem StarBev.

O tom, že loňský rok byl pro pivovarníky hodně špatný, už potvrdily výsledky i ostatních předních producentů. Například celková tuzemská produkce Plzeňského Prazdroje, který má téměř poloviční podíl na trhu, klesla na 8,34 miliónu hektolitrů. Domácí prodej propadl o 4,4 procenta a export o víc jak deset procent.

Trojka trhu skupina Heineken uvařila loni 2,62 miliónu hektolitrů piv značek jako je Starobrno, Krušovice, Zlatopramen či Březňák. Je to o 5,2 procent méně než v předchozím roce. Export Heinekenu klesl meziročně o 4,9 procent a společnost se tak těsně přiblížila největšímu českému vývozci piv Plzeňskému Prazdroji. Z předních pivovarů už zveřejnil výsledky i Budvar, kterému domácí prodej klesl o 4,4 procenta a export stagnoval.

Problémy s poklesem prodeje se vyhnuly loni jen některým středním a menším pivovarům. Výrazné nárůsty dosáhly například pivovary Svijany nebo humpolecký Bernard.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Významných úspor dosáhl v roce 2009 v oblasti spotřeby tepla pivovar Radegast. Díky ekologickým investicím snížil odběr o 130 GJ měsíčně, což znamená meziroční zlepšení o 7 %. Tolik tepla spotřebuje měsíčně přes 30 běžných domácností v ČR. Z finančního pohledu to představuje roční úsporu v řádu stovek tisíc korun. Kromě úspory energie mají tato opatření další ekologicky příznivý efekt, a sice snížení emisí skleníkových plynů do ovzduší.

Pro náš pivovar je zásadní vařit výborné pivo, které chutná spotřebitelům. To by nešlo bez kvalitních surovin, mezi které patří voda z řeky Morávky. Pivovar je s životním prostředím úzce spojen, a proto se snažíme o jeho maximální ochranu,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Mezi ekologické aktivity pivovaru patří mimo jiné i snaha o maximální tepelné úspory. Těch dosáhl pivovar zejména díky využití zbytkového tepla z odluhů kotlů, které se využívá pro ohřev napájecí vody kotlů. Zároveň pivovar přistoupil k centralizaci šaten a sociálního zázemí pro zaměstnance. Měsíčně tak ušetří 130 GJ tepla.

Ekologické projekty probíhají v pivovaru Radegast systémově a jsou motivovány principy tzv. trvale udržitelného rozvoje mateřské společnosti SABMiller. Dlouhodobým cílem je zde dosáhnout 50% snížení emisí skleníkových plynů produkovaných z výroby piva a to v horizontu desíti let. „Máme tzv. Energo tým, který prověřuje konkrétní náměty, jak snížit energetickou náročnost,“ dodal Ivo Kaňák.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zakázka na výrobu nových přepravek navíc pomohla české firmě překonat těžké časy v době krize.

Letošní vítěz prestižní soutěže Pivex v kategorii nealkoholických piv, značka Birell, radikálně mění svou image. Redesign Birellu je mezinárodním projektem, na kterém se podílela špičková designérská studia z Itálie a Anglie i čeští výrobci. Nové obaly na první pohled zaujmou především moderním, osvěžujícím a čistě řešeným designem etiket a prémiovým přebalem uzávěru lahve. Od dubna bude mít Birell jako jediné české nealkoholické pivo přepravku s vlastním designem.

Práce na proměně image Birellu trvala téměř dva roky a byla rozdělena do dvou fází. K první změně došlo v květnu 2009, kdy se tehdy ještě Radegast Birell objevil s novou etiketou a zkráceným názvem Birell, vrchol druhé fáze přichází nyní.

Projekt proměny image a osamostatnění značky Birell za desítky milionů korun proběhl i přes složitou finanční situaci v době hospodářské recese. Zakázka na kompletní výrobu více než 700 000 kusů přepravek dokonce zajistila bruntálské firmě Alfa Plastik, a.s., práci na dvou strojích na celý jeden rok.

Podobně jako většina českých firem jsme museli čelit dopadům ekonomické recese, proto jsme byli za získání zakázky na výrobu nových přepravek pro Birell nesmírně rádi. Tato zakázka výrazně přispěla k zachování provozů v našich závodech v Tachově i Bruntále," uvedl ke spolupráci výrobní ředitel AlfaPlastiku Roman Gajdoš.

Součástí nové identity, kterou stejně jako minule navrhovalo renomované italské designérské studio Lumen, zůstává logo Birell a symbol značky v podobě „okřídleného" písmene B. Celkový vzhled nových obalů je v českém pivním prostředí unikátní v tom, že na rozdíl od většiny běžných etiket působí na první pohled velmi dynamicky a zároveň prémiově.

Nyní představovaný design studio Lumen s Birellem připravovalo sedm měsíců. „Zdá se to být dlouhá doba, ale s ohledem na význam značky a její vztah se spotřebiteli je odpovídající. Cílem nás všech bylo, aby se projekt povedl do nejmenšího detailu,“ řekl zakladatel a kreativní ředitel studia Lumen Drew Smith. Firma Lumen spolupracuje s mnoha významnými značkami, mimo jiné vytvářela i korporátní identitu fotbalového klubu AC Milan.

Unikátní design získala také současná bílá přepravka, která se změní na modrou s výraznou grafikou, 3D logem a osvěžujícím rosením. Přepravka byla vyvinuta ve spolupráci s londýnskou firmou Radius Design.

Novou podobu obalů a přepravek jsme zvolili tak, aby se již na první pohled zcela lišila od balení konkurence, ale přesto spotřebitelé svůj Birell snadno rozeznali. Od uvedení nových obalů si slibujeme zvýšení visibility Birellu v obchodech a zvýšení vnímané atraktivity značky pro naše spotřebitele,“ uvedl Vladimír Vaněk, brand manager značky Radegast Birell.

S novým Birellem se zákazníci mohou exkluzivně setkat již 17. března na pultech obchodního řetězce Albert. Od dubna pak bude nové balení postupně dodáváno do ostatních řetězců a na celý trh.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Teprve v říjnu loňského roku spatřil světlo světa nový prémiový ležák Lobkowicz. Jeho nealkoholická varianta se vyvíjela souběžně s ním, nicméně oficiálně ji pivovar uvádí na trh až nyní, společně s láhvemi.

Na letošním poháru Pivex 2010 tomuto zcela novému pivu Lobkowicz Premium Nealko udělila odborná porota 2. místo v žebříčku nealkoholických piv. „Je to mimořádný úspěch nováčka mezi nealkoholickými pivy u nás. Ačkoliv toto pivo oficiálně uvádíme na trh teprve nyní, vaříme ho v pivovaru Protivín již asi půl roku. Nabízeli jsme ho však jen vybraným restauracím a na základě reakcí spotřebitelů jsme ještě dolaďovali jeho chuť k dokonalosti. S jeho recepturou jsme si opravdu vyhráli, vždyť používáme tři druhy sladu a tři druhy chmele a navíc používáme speciální kmen kvasnic. Zrodilo se tak osvěžující pivo plné chuti, které se velmi blíží chuti klasického piva“, říká vrchní sládek pivovaru Jiří Faměra. Stejně jako světlý ležák Lobkowicz Premium chce i jeho nealkoholická varianta uspět především v prémiovém segmentu.

Poptávka po nealkoholickém pivu u nás stoupá. Jednou z příčin jsou stále regresivnější opatření policie vůči řidičům. Za růstem poptávky po nealkoholickém pivu je i snaha stále větší části populace dodržovat zdravý životní styl, kdy především muži dávají nealko pivu přednost před sladkými limonádami. V tom je Lobkowicz Premium Nealko dobrým pomocníkem, neboť má fyziologicky vyvážené přírodní složení, není uměle přislazován a obsahuje málo energie. Vyrovná se tak nejpopulárnějším nízkoenergetickým nápojům na trhu. Navíc se chuťově maximálně přibližuje pivu klasickému.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Dejte si velikonoční pivo: dvoubarevné

[pondělí, 15. březen 2010]

Svátky jara jsou ve znamení barev. Že se barví vajíčka, to nikoho nepřekvapí. Že můžete mít i barevné pivo, to už je jiný soudek.

Společnost K Brewery, která vlastní šest regionálních pivovarů, připravila pro letošní Velikonoce sváteční překvapení - speciální várku čepovaného, dvoubarevného piva, a nazvala jej příhodně – Velikonoční Krasličák. Chutná vám víc zelené nebo červené pivko? Vyberte si sami, do půllitru dostanete načepované obojí, pečlivě oddělené a nepromíchané.

• Červený Krasličák je speciální světlé pivo s výraznou hořkostí, plné, chlebnaté chuti a výrazné chmelové vůně. Červený Krasličák se čepuje jako první, aby vytvořil základ pro druhý pivní speciál.

• Zelený Krasličák je středně prokvašené světlé výčepní pivo střední hořkosti s jemnou chmelovou vůní a vyváženou skladbou chutí. Čepuje se až jako druhé a tvoří příjemnou pěnu.

Oba druhy piva prošly stejným výrobním postupem jako každé jiné pivo. Barevného efektu se dosahuje přírodními výtažky. Dvoubarevné pivo je hitem letošních Velikonoc a symbolickým návratem k tradicím – a všem pivařům doporučujeme neváhat s ochutnávkou příliš dlouho! Edice je totiž přísně limitovaná. K dostání pouze ve vybraných restauracích.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Dejte si velikonoční pivo: dvoubarevné

Počátkem března se konalo slavnostní vyhlášení prestižní soutěže pivních výrobků v Česku – Zlatého poháru Pivex – Pivo 2010. Mezi oceněnými se neztratilo ani pivo z rakovnického regionu, a to z Královského pivovaru Krušovice.

Nejvíce zabodovalo krušovické pivo v kategorii světlých ležáků, kde pivo „Krušovice Jubilejní“ nenašlo svého přemožitele a vyhrálo.

Jen připomínáme, že krušovický pivovar patří do portfolia Heinekenu Česká republika, kam také mimo jiné patří pivovar Starobrno.

Soutěž je uznávána pivovarskými odborníky jako jedna z nejobjektiv­nějších v zemi. Podle Jiřího Morávka z pořadatelské firmy Snip&Co je to proto, že v komisi vedle zástupců pivovarů usedají pravidelně také pracovníci výzkumného ústavu a přihlášené vzorky se hodnotí anonymně ve dvou kolech.

První kolo se koná vždy v listopadu a druhé v únoru. To zaručuje, že nejde o nahodilé úspěchy a kvalita úspěšných piv je trvalá,“ řekl Morávek.

Úspěch značek z portfolia Heinekenu je o to cennější, že piva bodovala v kategoriích s nejtvrdší konkurencí a získala i dvě nově udělovaná ocenění – Privilegium 110 a Superior kolekce pro pivovar s nejlépe umístěnými značkami v kategorii světlých ležáků a výčepních piv. V kategorii světlých ležáků soutěžilo 20 značek a o titul světlé výčepní pivo 14 piv,“ informovala Kateřina Beute, PR manažer z pivovaru Krušovice.

Zdroj: Rakovnický deník.cz | Autor: Miroslav Elsnic


Radničtí chtějí zase vařit pivo

[sobota, 13. březen 2010]

Milion a sedm set tisíc zhruba potřebují Radničtí, aby výrazný prvek města, pivovar, přestal chátrat.

Jelikož se zachovalo vnitřní zařízení, když se provoz roku 1946 rušil, představitelé města rozhodli, že tam vznikne expozice pivovarnictví a stane se součástí městského muzea.

Zažádali jsme o půl milionu dotace na opravu takzvaného hvozdu – věže pivovaru, která sloužila k přípravě sladu. Síta na sušení i vše ostatní zůstalo uvnitř na místě,“ sdělil starosta Josef Pašek. „Pokud jde o střechu pivovaru, je už nová. Dělala se předloni i rok předtím a spolkla vždy asi po půl milionu. Teď je třeba dodělat dělat omítku, vyměnit okna s dveřmi a vyřešit nějaké opravy,“ vypočítával Pašek.

Radničtí mají s objektem, kde teď působí několik podnikatelů, i další záměr, a to ten prapůvodní. Tedy, že by se v něm zase – byť v malém – vařilo pivo jako od roku 1517.

Dva zájemci už ho zkouší podomácku vyrábět. Prodávat nesmějí, ale kdo ochutnal, říká: „Výborné!

Zdroj: Rokycanský deník.cz | Autorka: Božena Šopejstalová


Ptejte se na minipivovary

[sobota, 13. březen 2010]

Je restaurační minipivovar dobrou investicí? Není jich na trhu příliš mnoho? Co vše české firmy podnikatelům nabízejí?

Na podobné otázky jste se ptali Pavla Vojty z firmy B-Kontakt, která zařízení pro minipivovary prodává.

Na vaše dotazy odpovídal na serveru ekonom.cz v pátek 12. března od 10.00.

Foto

Vladimir Borič: Vážený pane inženýre, pokud byste stavěl svůj vlastní minipivovar v ČR, do jaké lokality byste jej umístil a jaká by měla být jeho roční produkce?

Pavel Vojta: Vážený pane Boriči, Vlastní pivovar bych si stavěl v především v místě, kde budu také bydlet - abych ho měl pod trvalou kontrolou. Současná prodejní cena piva v restauraci -za 12 stupňové pivo okolo 30 Kč už umožňuje postavit minipivovar opravdu kdekoliv. Když budu vyrábět kvalitní pivo za rozumnou cenu, tak si mne zákazníci najdou. Z ekonomického hlediska, pokud budu mít restaurační minipivovar a budu mít sládka, kterému platím mzdu, je dobré dosáhnout ročního prodeje mezi 50 000 až 100 000 litrů. Výrobní náklady na 1 litr budou potom okolo 20 Kč.

Stani: Je v dnešní době diktátu nadnárodních pivních fabrik reálné a únosné pro začínajícího (bez finančních prostředků) pořízení a provozování minipivovaru na menším než okresním městě?

Pavel Vojta: Prodejní cena piva v minipivovaru rozhodně generuje zisk, ještě lépe na tom budete, když budete schopný si pivo vařit sám. Je jasné, že umět uvařit dobré pivo není záležitostí jednoho kursu, ale znám mnoho lidí, kteří se postupně sami naučili vařit skvělé pivo. Investice do zařízení je například pro roční výrobu 25 000 litrů piva asi 700 000 Kč. Zařízení na roční výrobu 50 000 až 100 000 litrů piva stojí přibližně 2,5- 3,5 mil Kč.

Karel V.: Co všechno je pro minipivovar potřeba a jak se u jeho zakládání postupuje?

Pavel Vojta: Pro zřízení a provozování minipivovaru musíte mít především řemeslnou živnost, která Vám umožňuje vařit pivo, a nebo mít zkušeného sládka, který tuto živnost vlastní. Požadavky na stavbu: pro minipivovar restaurační s výrobou 50 000- 100 000 litrů ročně vyžaduje plochu pro strojní zařízení cca 60-80 m2. Cena takového minipivovaru je cca 2,5-3,5 mil Kč. Minipivovar by měl být součástí restaurace, kde by mělo být tak 80-150 míst k sezení.

T.D.: Máte také vlastní minipivovar? Pokud ano, jaká piva vaříte? Pokud ne, proč?

Pavel Vojta: Dobrý den, moje podnikání je zaměřeno na prodej a dodávku minipivovarů na klíč. Většina zakázek se realizuji v cizině a zabere hodně času. U minipivovaru jako restauračního byznysu musíte být stále přítomen. Proto minipivovar zatím sám neprovozuji, uvažuji o tom pouze tehdy, kdybych našel vhodného společníka.

Terka: Hezký den! Jak Vás vůbec napadlo pdnikat v tomto oboru a jaké byly začátky Vašeho podnikání? Děkuji!

Pavel Vojta: Také přeji hezký den, já jsem měl zájem najít komoditu, o kterou by byl zájem v zahraničí. Myslím, že české pivo je opravdu něco, čeho si ostatní svět váží. Myslím si, že to stále neumíme dobře využít.

Petr Valenta: Dobrý den, jak se Vám podařilo navázat kontakty v Jižní Koreji a v dalších asijských zemích? Co třeba majitel "Staroměstské radnice" v Soulu? Jak si Vás našel?

Pavel Vojta: Dobrý den, většinou si mne najdou zákazníci z ciziny přes své krajany, kteří žijí v Čechách. Také tento kontakt byl přes Korejce, který žije a podniká v Praze. Poslední dobou je vše otázka internetu.

K.Kosař: Dobrý den, v ranné historii naší země vařili jako první pivo mniši v klášterech. Odrazil se boom ve výstavbě minipivovarů i v zájmu církve o tuto zajímavou ekonomickou činost? Děkuji.

Pavel Vojta: Myslím si, že naše církev nevyužívá svůj historický potenciál. První písemné zmínky o vaření piva v Čechách jsou z Břevnovského kláštera v Praze z 11. století. Nyní se vaří pouze pivo u premonstrátů na Strahově a v Želivi. Určitě by byl zájem, kdyby naše kláštery nabízely piva jako například kláštery z Belgie nebo z Německa.

Filip: Máte přehled, kolik minipivovarů na trhu je a jaký podíl na trhu celkem mají? Nemohl by jejich spojením vzniknout další velký pivovar?

Pavel Vojta: Přiznávám, že přesný počet minipivovarů v tuto chvíli nevím - odhaduji, že jich bude okolo 100. Nicméně v posledních 2-3 letech velmi vzrostl zájem o jejich vybudování a předpokládám, že jich ještě klidně dalších 100-200 může vzniknout.

Biermann: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak moc záleží na kvalitě vody, z níž se vaří. Odkud berou vodu třeba mikropovivary v Praze (U Medvídků, Richter Pub) - snad ne z vodovodu...

Pavel Vojta: Dobrý den, budete se divit, ale opravdu vodu na vaření piva berou pražské minipivovary z vodovodu a bez úprav.

Klára S.: Dobrý den, vyplatí se zakládat minipivovar člověku, který nemá vlastní restauraci? Třeba pro rodinu?

Pavel Vojta: Hlavní finanční efekt u prodeje piva je tehdy, když ho budete prodávat ve své restauraci. Pokud ho budete chtít pouze vyrábět a do restaurace dodávat, tak nebude profit tak zajímavý. Pokud ale máte opravdu zajímavý druh piva a výtečnou kvalitu, tak budete také úspěšná. Například takovým způsobem vyrábí a dodává skvělé pivo pan Martin Matuška z obce Broumy u Křivoklátu. Nebo také dělá dobré medové pivo Kvasar pan Jelínek.

Lena: Jaká piva se dají v minipivovarech vyrábět? Jsou například různé druhy pro různé stupně nebo speciální piva s příchutí jako je višňové a podobně?

Pavel Vojta: Na zařízení minipivovaru uděláte opravdu pivo jaké chcete: světlé, tmavé, granátové, višňové, pšeničné atd atd se stupňovitostí jakou chcete. Mně osobně se pouze nelíbí, když některé minipivovary vyrábějí některá svoje piva jako třeba banánové, kávové a další tak, že do světlého piva na konci výroby přidají nějaký koncentrát.

Štefan Pražák: Nehážou velké pivovary minipivovarům klacky pod nohy? Jaká je jinak konkurence mezi minipivovary?

Pavel Vojta: Velké pivovary samozřejmě žádnou velkou radost z malých pivovarů nemají, ale nemám pocit, že by se snažily jim škodit. Z tohoto souboje mezi velkými a malými pivovary rozhodně těží spotřebitel a to je dobře.

Petr H.: Zdá se mi, že minipivovarů je čím dál tím víc... Jak se tento byznys vyvíjí? Poroste to pořád nebo už je na trhu plno?

Pavel Vojta: Já osobně jsem přesvědčen, že počet minipivovarů poroste, a také stále roste. Prodejní cena v restauracích umožňuje, aby tento byznys byl výnosný. České pivo je určitě takový světový fenomén,že za ním budou vždy jezdit turisté z celého světa.

anonym: Vzniká nejvíce minipivovarů v Preze, nebo je to naopak výsada jiných regionů?

Pavel Vojta: Je pravda, že v Praze jich bude možná nejvíce kvůli možnosti pivo v restauraci prodat dráže. Ale třeba na severní Moravě je opravdu velký počet minipivovarů.

Zdroj: Ekonom.iHNed.cz


Hospodářská krize se projevila i ve spotřebě piva. Podle průzkumu mezinárodní organizace Plato Logic se celosvětově sice nepatrně zvýšila na miliardu 800 milionů hektolitrů, a to hlavně zásluhou nenasytného čínského trhu, ale v tradičních pivovarských zemích včetně Česka poklesla.

A po mnoha letech se propadl i český vývoz piva. Loni pivovary v Česku podle odhadů vyrobily o pět procent piva méně, než v rekordním roce 2008. Jeho vývoz se snížil dokonce o desetinu.

Ačkoli jsme malá země a vyrábíme kolem dvaceti milionů hektolitrů piva, tak jsme v oblasti exportu v současnosti devátým největším exportérem na světě a podle odhadů Plato Logic se do roku 2015 dostaneme na sedmé místo na světě a to je myslím úspěch,“ říká výkonný ředitel českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Největší naši odběratelé jsou pochopitelně v blízkém sousedství, uvnitř Evropské unie, kde nejsou exportní bariéry, například v Německu, Švédsku a na Slovensku. Mimo EU jsou významné dovozní destinace USA, Kanada a Rusko,“ dodal Veselý.

V USA si potrpí na kvalitu

Pro české pivovarství a zachování kvality našeho piva má podle něj zásadní význam chráněné zeměpisné označení České pivo. Umožňuje vařit pivo za využití tradičních metod a surovin. Potrpí si na to zvláště ve Spojených státech.

To je nejlukrativnější trh na světě, kde procenta, která se dají vydělat, jsou obrovská. Američani chtějí originální piva. Nechtějí piva vyráběná v licenci, nechtějí piva dovážená v kontejnerech a stáčená v USA. Chtějí, aby to bylo pravé pivo, vyrobené i stočené v tom pivovaru, kde má místo původu. Jsou ochotni si za to připlatit a stojí jim to za to,“ vysvětluje Veselý.

Jednoznačně nejoblíbenějším druhem piva na světě je český ležák. „Obecně se dá říct, že spodně kvašené pivo se studeným dokvášením, je dneska zdaleka nejúspěšnější typ piva na Zeměkouli. Dá se říct, že asi 93 procent všeho piva na Zemi je tohoto typu – Pils, Pilsener. Čili to pivo, které se v roce 1842 na rodilo v Plzni, v Česku, tak jednoznačně dominuje celosvětovému trhu,“ řekl Veselý.

Přes současnou stagnaci v produkci piva očekává společnost Plato Logic její růst v příštích letech. Do roku 2020 by světové pivovary měly dodat na trh 2 miliardy 350 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Jaroslav Skalický a Igor Maňour


Niva zraje v pivovarských sklepích

[sobota, 13. březen 2010]

Společnost Niva z Dolního Přímu na Hradecku je jedním ze tří výrobců, kteří na český trh dodávají plísňový sýr Niva. Patří k nejstarším sýrárnám v Česku. Za svůj výrobek se zelenou plísní už dostala společnost hodně ocenění.

Jedna z legend vypráví, že pasák ovcí si zapomněl svačinu v jedné z mnoha jeskyní u jihofrancouzské vesnice Roquefort, a když se pro ni vrátil, našel už ovčí sýr prorostlý zelenou plísní. Tak objevil delikatesu. Právě slavný sýr Roquefort stál u zrodu české Nivy.

Ke konci 40. let minulého století se sýraři v Československu pokoušeli vyrábět sýr podobný Roquefortu, ale Francouzi si vymohli, že jejich název nesmí použít. A tak vznikla Niva, barva sýra prý připomínala modrozelené říční louky - nivy. Nevyrábí se však jako francouzský sýr z ovčího, ale z kravského mléka.

Jedním z prvních výrobců byla i někdejší harrachovská sýrárna v Dolním Přímu.

U nás se to zkoušelo od roku 1946, do té doby se tu vyráběl ze sýrů jen dezertní sýr Romadour. Na začátku 50. let se přidali další výrobci. Dnes tu vyrábíme jedině Nivu,“ říká jednatel společnosti Niva v Dolním Přímu Jiří Bednář.

Soukromá společnost funguje od roku 1995 a po krachu mlékáren v regionu je jedinou sýrárnou v kraji. Je také jedním ze tří výrobců sýru niva v Česku.

Klíčem k úspěšné produkci je nejen vlastní technologie, ale i někdejší harrachovské sklepy, kde bochníky bílozeleného sýra asi měsíc zrají. Ale nad otázkou, jak sýr vlastně vzniká, se Jiří Bednář obrní mlčením.

Každý výrobce má svůj vlastní technologický postup a kvůli konkurenci ho samozřejmě tají. Je to složitý proces a doma si takový sýr rozhodně nevyrobíte. Jde o použití různých kmenů plísní, jejich míchání, sledování teplot a vlhkosti a také o způsob solení. U nás například sýr solíme na sucho, tedy nemáčíme ho v solné lázni. Tak se to dělalo původně,“ říká Bednář.

Stejné tajemno zahaluje i výrobu francouzského Roquefortu. Tamní název může mít jen sýr, který zraje v jeskyních kolem stejnojmenné obce. A uvnitř je zakázáno fotografovat.

V Dolním Přímu mají místo jeskyní bývalé pivovarské sklepy. Pivo se tam ukládalo přes dvě století, než pivovar koupil hrabě Harrach a přeměnil jej na sýrárnu. Stálou teplotu ve sklepích zajišťoval rozdrcený led v ledových komorách až do roku 1998. Harrachovský smetanový sýr byl v kraji velmi oblíbený. Příprava sýrů je složitá. V určité fázi se musí sýrové bochníky propichovat, aby se udělal prostor pro vzduch, který plíseň potřebuje. Tudy odcházejí zplodiny při štěpení tuků a bílkovin. Niva zraje ve sklepích čtyři až pět týdnů, pak jde na pulty obchodů.

Nic se nestane, když si lidé nechají Nivu v lednici déle. Jen bude zralejší a pikantnější,“ říká jednatel společnosti.

Že chutná i kulinářským odborníkům, svědčí diplomy z celostátních i krajských přehlídek na chodbě k podnikové prodejně.

Dolní Přím vyrobí ročně asi tisíc tun Nivy a zásobuje převážně prodejny v Česku, jen menší množství vyváží na Slovensko. Mléko sváží od jedenácti farmářů v okolí. Denně ho na výrobu sýrů spotřebuje 30 tisíc litrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vladimír Bílek


Je to jako „ohraná deska“, když starosta Oldřich Čtvrtečka hájí prodej Pivovaru Náchod: „Prodali jsme dobře a nejlepší nabídce,“ odpovídá už rok na otázky k problémové transakci, na které město podle opozice prodělalo 35 miliónů korun.

Foto

Když minulý týden přišla policie a obvinila ho ze tří trestných činů, vyrukoval s odpovědí: „Obvinění bylo vzneseno na základě zpráv z tisku. A také na základě vyjádření osob, které neznám,“ reagoval pro Deník. „Je to nesmysl. Samozřejmě se budu bránit právní cestou,“ dodal.

Ve středu na tiskové konferenci oznámil, že už podal proti obvinění stížnost. Pak zaútočil na regionální média, která obvinil z toho, že mohou za jeho trestní stíhání. Bez důkazů obvinil Echo i Náchodský deník. Následoval útok na opozici, terčem byla ČSSD. Obvinění odmítla, stejně se zachovalo Echo i Náchodský deník.

Starosta vede „boj“ i s policií?

Způsob jednání starosty se promítá i do komunikace s policií. Svůj nezájem odpovídat na otázky související s prodejem pivovaru vyjádřil už loni na podzim, kdy ho Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality vyzval k podání vysvětlení. Výpověď odmítl. „Neviděl jsem důvod, proč vypovídat. Všechny dokumenty k prodeji pivovaru jsem už předal policii při její návštěvě na radnici. Nebyl důvod, cokoliv říct,“ hájí svůj postoj starosta.

S obviněním ze tří trestných činů: Zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a maření výkonu úředního rozhodnutí, přistálo starostovi na stole další předvolání. Bude mluvit? „S právním zástupcem jsme se dohodli, že tam půjdu. Vypovídat budu,“ tvrdí.

Žalobce říká: Vyšetřování nekončí

Vyšetřování okolností, za kterých byl výrobce piva Primátor prodán do vlastnictví LIF a.s., stále nekončí. „Budeme vyslýchat ještě několik svědků. Pan starosta je mezi nimi,“ potvrdil státní zástupce Vladimír Štěpánek. „Podrobnosti vám neřeknu, informační embargo trvá,“ dodal. Kdy lze očekávat výsledek a tedy i závěr šetření? „Ze zákona na to máme tří měsíce. Lhůtu dodržíme,“ dodal žalobce.

Při prověřování prodeje pivovaru nezahálí ani Krajský soud v Hradci Králové. Právě jemu doručil Pivovar Holba a.s. hned dvě žaloby. Důvod? Neuspěl ve výběrovém řízení na prodej náchodského pivovaru, a to přesto že za něj nabídl 185 miliónů, což je o 35 víc, než dal vítězný LIF.

V žalobě, kterou soud řeší, se Holba domáhá ochrany proti nekalé soutěži. Už se mělo jednat, ale došlo ke zdržení. „Přišli dva dny před jednáním a žalobu doplnili. Žádají navíc určení neplatnosti smlouvy o prodeji,“ sdělila soudkyně Ludmila Kolářová. Soud změnu žaloby přijal a dal ji k vyjádření žalovaným. Těmi jsou LIF a.s. i Město Náchod. LIF už podal odvolání, o kterém bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. „Spis dnes odesílám,“ sdělila Deníku ve středu soudkyně Ludmila Kolářová...

NÁZOR: Jak to vidí Jiří Máslo: Starosta se brání aneb Účel světí prostředky?

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka (ODS) byl obviněn ze tří trestných činů. Za to, jak osobně ovlivnil průběh prodeje náchodského pivovaru. Policie jeho chování zhodnotila jako zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku a maření výkonu úředního rozhodnutí. Starosta obvinění odmítá a má pro něj vysvětlení. Obvinění mu „přivodily“ články v novinách Echo a v Náchodském deníku. V Echu proto, že ho vlastní náchodský zastupitel za SNK-ED Karel Petránek a píše do něj redaktor Miroslav Brát (ČSSD). Oba jsou tedy v opozici. Starosta však zapomněl říct, čím mu pánové ublížili? Co o něm napsali? To u Náchodského deníku byl přesnější: Poškodit ho měl článek „Starosta prodal pivovar za zády zastupitelstva“, který údajně vyšel dva týdny po jednání, kde zastupitelé prodej schválili. Ovšem, chyba se vloudila… Článek s takovým titulkem, ani takového obsahu v Deníku nevyšel. A starosta? Na žádost redakce nebyl schopen svá slova doložit. „Posílám jen článek, který pana starostu nejvíc rozčílil,“ vysvětlila mluvčí radnice Nina Adlof. Starosta tak znovu útočil, obviňoval, ale bez důkazu. Snad se ve snaze bránit sebe sama jen řídil nechvalně známým „Účel světí prostředky“? Má se tak chovat starosta města? Má domněnky, spekulace a výmysly používat jako obranu, když dojde na to, aby vysvětlil policejní stíhání vlastní osoby? Zaslouží si takový politik důvěru veřejnosti?

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo


V Budějovickém Budvaru byl do ostrého provozu spuštěn unikátní systém pro ukládání přepravek a kartonů s hotovým pivem na palety. Jeho součástí je robotické rameno, které zajišťuje přesné ukládání kartonů nebo přepravek na palety. Jedná se o první použití podobného robota v českém nápojovém průmyslu. Nové zařízení je výkonnější, úspornější, plně bezobslužné a má nižší hlučnost. Protože se jedná o divácky atraktivní pracovní operaci, je robot umístěn v blízkosti turistické prohlídkové trasy. Hodnota investice je 41 miliónů Kč.

V Budějovickém Budvaru byla ukončena další etapa modernizace stáčírny lahví. Do ostrého provozu byl spuštěn unikátní systém pro paletizaci přepravek a kartonů s hotovým pivem. Nově instalované stroje nahradily původní, dnes již technicky zastaralé části stáčecí linky (stroj na vkládání láhví do přepravek, paletizační stroj a ovíjecí stroj). Technologický celek se skládá z několika speciálních zařízení, z nichž nejzajímavější je robotické rameno pro skládání jednotlivých vrstev přepravek nebo kartonů na palety. Nová koncepce transportu hotových výrobků s využitím spirálového dopravníku a s patrovým uspořádáním výrazně zvyšuje akumulační kapacitu lahvové linky a přispívá tak k jejímu plynulejšímu provozu. Jedná se o největší letošní investici Budějovického Budvaru v hodnotě 41 mil. Kč. Dodavatelem je německá firma KHS Dortmund.

Foto

Nové zařízení má podstatně vyšší výkon - až 54 000 lahví za hodinu, je méně hlučné a prakticky nevyžaduje lidskou obsluhu. Díky modernímu technickému řešení se podstatně snížily časy nezbytné pro přestavbu zařízení při změně balených formátů. Nový systém také ušetří pružné obalové fólie za 500 000,- Kč ročně," shrnuje hlavní přínosy Ing. Dalibor Čáp, vedoucí oddělení techniky a energetiky z Budějovického Budvaru. „Divácky nejatraktivnější součástí je robotické rameno, kterému naši zaměstnanci začali říkat EMIL. Je to první robot tohoto typu, který se využívá v českém nápojovém průmyslu. Jeho práci mohou dobře pozorovat i návštěvníci pivovaru z turistické galerie," dodává Ing. Čáp.

Protože lahvové linky Budějovického Budvaru není možné vyřadit z provozu na dobu delší než 14 dní, probíhá již od roku 2005 postupná výměna strojů po etapách. V uplynulých letech byly v rámci tohoto procesu vyměněny myčky lahví (2005), modernizovány pastéry (2006), pořízeny nové etiketovací stroje (2007), plniče láhví (2008) a stroj na paletizaci přepravek (2009). Konečným cílem modernizace je zvýšení kapacity stáčírny lahví, která se díky dlouhodobě stoupající poptávce po pivu z Budějovického Budvaru stává nejužším místem výrobního procesu.

Budějovický Budvar plánuje v letošním roce celkové investice v objemu 330 mil. Kč. Většina investic bude směřovat do pokračování projektu obnovy a zvýšení kapacity lahvových linek, do snižování měrné spotřeby vody, CO2, tepla a elektřiny při výrobě piva, do informačních technologií a do rozšíření obchodních středisek v České republice.

Zdroj: Gastro trend.cz


Pijte pivo stylově

[čtvrtek, 11. březen 2010]

Helma pro pivaře je praktickým a stylovým gadgets pro všechny milovníky zlatavého moku.

Každý muž milující tradiční český nápoj, jistě ocení tohoto vynikajícího pomocníka třeba při sledování napínavého sportovního přenosu. Ono je totiž dost těžké sedět u televize, popíjet pivo, pojídat brambůrky a ještě být pánem ovladače na TV. S tímto šikovným pomocníkem, to však zvládnete „levou zadní“. Nevěříte? Podívejte se na helmu v akci na videu.

Zdroj: Gadgets Bloger.cz


«« « Strana 845 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI