Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Podpis Jana Rottenborna nesla piva Zlatopramen i Březňák. Spjat s ústeckými pivy je 50 let. Teď do důchodu dostal „na hraní“ minipivovar Na Rychtě. Říká, že chce ve varně naplňovat své chuťové vzpomínky na dávno zaniklá piva.

Jaký je rozdíl mezi minipivovarem a velkým pivovarem? No, ve velikosti. V malé peci lze vše lépe promísit, provařit. Dnes už je málo velkých pivovarů s klasickou technologií, vše je řízeno počítačem a ten neumí reagovat jako člověk. V malém množství si s pivem můžeme daleko více hrát. Velké pivovary jsou továrny na pivo.

* Co to znamená pro konzumenta?

I pivo ve velkých pivovarech je poměrně kvalitní. Ale aby se mohlo stáčet a převážet, tak se trochu šidí. Musí se z něj vytáhnout některé věci, které by zkracovaly trvanlivost. To znamená odstranit kvasnice filtrací. A kvasnicím se říká chleba piva, pak už vlastně pivo není ten proslulý tekutý chléb. Po filtraci zbude žlutá chmelová voda, to jsou ta takzvaná europiva. My takto prodlužovat trvanlivost nemusíme. Co uvaříme, to se vypije přímo u nás za několik dnů, maximálně týdnů.

* Varny u vás budou stát uprostřed hospody, bude se vařit za běžného provozu. Nebude u vás horko?

Ne, to by si asi hosté hlavně v létě stěžovali. Zákazník sice vidí klasické měděné varny jako v pivovaře, ale to je vlastně jen svrchní opláštění. Pod ním je tepelná izolace a vlastní nerezová nádoba. Takže hic bychom u nás při vaření mít neměli.

* Kolik chcete vařit druhů piv?

Máme v plánu až pět, ale na rozjetí chceme nabídnout alespoň tři druhy. Samozřejmě pivař chce mít to svoje pivo, u kterého ví, že když přijde ve čtvrtek, v pátek nebo v neděli, bude pořád stejné. Ale měl by nahlédnout i do jiného korbele. Když sedí u jednoho piva, tak je to taková chuťová degenerace.

* Budete experimentovat?

Chceme pořádat řízené degustace pivních speciálů dovezených odjinud. Nabídnout našim zákazníkům i to, co běžně nepijí a co by třeba dřevní pivař ze zásady odmítal. Věřím, že řada lidí by ráda ochutnala belgická či anglická piva. Budouli nabízené vzorky hostům chutnat, není pro nás problém vyrobit prakticky cokoli. Chystáme i speciální várky ke konkrétním příležitostem - jako na svatého Václava, na dožínky. Pivař si užije změnu, ale ví, že se pak může vrátit k tomu svému jako k maminčině kuchyni.

* Minipivovary nabízejí většinou vícestupňové speciály, ale vy plánujete vařit i osmičku?

Je to hlavně pro hosty, kteří přijedou na oběd autem a nechtějí čekat tři hodiny, než z těla odbourají těžký speciál. Když jsem se učil v 60. letech v Plzni, měli tam velmi výbornou osmičku, ta už se dávno nevyrábí. Chtěl bych ji uvařit, jak si ji z té doby pamatuju. Jako když ve stáři někdo vzpomíná na krupicovou kaši, já mám v chuťově paměti dobrou lehkou osmičku. Ale samozřejmě ležák a speciál pro večerní posezení budeme vařit také.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Krsek


Pivní slavnosti letos na maličké náměstí ve Štramberku zavítaly už pošesté.

Pod všemi šesti ročníky je jako pořadatelka podepsána Simona Grznárová. Slavnosti si podle ní dokáže užít každý, byť by nevypil jediný hlt piva.

* Pivní slavnosti bývají v posledních letech mezi lidmi velmi oblíbené, jak je to ve Štramberku?

Mám pocit, že čím víc je ročníků, tím se zvýšil i počet návštěvníků a počet minipivovarů, které se účastní. Můžu dokonce říct, že se pivní slavnosti staly tradiční štramberskou akcí v létě.

* Proč jste vůbec začali pivní slavnosti pořádat?

Vycházíme z toho, že vlastníme dva minipivovary, které vaří kvasnicové pivo - a tudíž i slavnosti jsou zaměřeny na přehlídku regionálních minipivovarů. Ty, co jednou pozveme, přijedou a pak k nám jezdí každý rok.

* Představte si, že chcete pozvat své známé, aby přijeli. Na co byste je nalákala?

Na to, že na malém štramberském prostoru můžou ochutnat až třicet druhů piv, že je tady dobrá zábava, dobrá hudba a dobré jídlo.

* Pivo mají rádi ale většinou muži, co byste jim poradila, aby i jejich ženy chtěly přijet?

Tady je i spousta jiných možností - nejen ochutnávání piva, ale i vycházky na Trúbu nebo na Bílou horu, podívat se mohou i do jeskyně Šipka, takže tady je na jednom místě až moc činností na jeden den a na své si přijdou i ženy.

* Když přijedou partneři, je jen krůček k tomu, aby vzali sebou i své děti. Také na tuto možnost jste připraveni?

Máme přichystaného pivovarského šaška, ale program není nijak extra přizpůsoben pro děti. Se šaškem si mohou něco vyrobit a odnést si domů nebo zasoutěžit si. Ale jak už jsem řekla, dá se tady podniknout i spousta výletů.

* Pořádat takové akce není jen o zábavě, ale i o zázemí. Kde tady tak velké množství lidí zaparkuje?

Nachystaná jsou odstavná parkoviště, ze kterých lidé pak musejí dojít pěšky. Procházka je to příjemná, protože po cestě je řada památek a roubených chaloupek. No a po zpáteční cestě zpátky aspoň to pivo trošku vychodíte.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Desítky zaniklých pivovarů

[pondělí, 23. srpen 2010]

Pivo se dříve v kraji vařilo skoro všude, dnes se ve zrušených pivovarech skladuje zelenina nebo promítají filmy. Jiným hrozí zkáza

Jaké by asi bylo frýdlantské pivo? A jak by chutnalo jablonecké pivo? Nebo pivo z Grabštejna, České Lípy, případně z Mimoně?

Těžko říct. Zatímco dříve fungoval pivovar skoro v každém městě, během uplynulých let jich v kraji zbylo jen pár. Některé už lidé zbourali, jiné zase slouží třeba jako sklady. Zbyly jen reklamní cedule a staré, otlučené půllitry a pivní tácky ve starožitnictvích.

Frýdlant v Čechách

Po několik staletí bylo v okolí Frýdlantu vyhlášené i pivo z místního Clam-Gallasova zámeckého pivovaru. Ten se nacházel v podzámčí u staré cesty z Frýdlantu do Raspenavy. Vařila se tu například piva Hubertus a Malz, roční produkce dosahovala třicet tisíc hektolitrů. Provoz tu skončil čtyři roky po druhé světové válce a nyní se zde skladuje zelenina.

Na počátku devadesátých let jsem chtěla areál bývalého pivovaru získat. Napadaly mě zajímavé plány: bylo by z něj skvělé posezení pro návštěvníky zámku, dala by se tu zřídit i restaurace,“ uvedla před časem kastelánka frýdlantského zámku Jana Pavlíková. „Bohužel se to nepovedlo a budova dodnes chátrá. Část vybavení je prý ale dokonce stále ještě uvnitř.

Grabštejn

Vyhlášeným pivem byl kdysi v okolí hradu Grabštejna nedaleko Hrádku nad Nisou nápoj, který se rodil v místním panském pivovaře. Pivo se pod hradem vařilo šest století. Pivovar tu původně postavili hradní páni jako menší dřevěnou stavbu s několika varnými pánvemi. Grabštejnské pivo se tehdy pilo v celém panství, oblíbili si jej zejména poddaní. Jeho chuť ocenili i vojáci, kteří se zde objevili během prusko-rakouské války v roce 1866. Pivovaru se od počátku dvacátého století přestávalo dařit, postupně upadal a během hospodářské krize ve třicátých letech minulého století se grabštejnské pivo přestalo vařit definitivně.

Lomnice nad Popelkou

Už z roku 1492 pochází první zmínka o sladovně a pivovaru v Lomnici nad Popelkou. Ke stavbě pivovaru, v němž se zároveň vyrábělo i víno, došlo v roce 1660. Zlatými lety pro výrobu bylo zejména období před první světovou válkou, kdy se tu ročně vyprodukovalo více než šest tisíc hektolitrů piva. Několikasetletá tradice skončila až prvního dubna 1958.

Českolipsko

Celkem dvaadvacet pivovarů fungovalo od roku 1381 až do roku 1968 v dnešním českolipském okrese. Ačkoliv to dnes zní neuvěřitelně, pivovary byly například ve Cvikově, Holanech, Horní Libchavě, Horní Polici, Jablonném v Podještědí, Kravařích, Krompachu, Kuřivodech, Mimoni, Novém Berštejně, Pihelu, Sloupu, Stvolínkách, Velkém Valtinově či Žandově.

Nejstarším pivovarem byl českolipský, nejdéle se pivo vařilo ve Cvikově. Osudy pivovarů byly během let všelijaké – například ten mimoňský dnes slouží jako přestavěné kino.

Jablonec nad Nisou

Ještě poměrně nedávno, na počátku devadesátých letminulého století, bylo možné koupit si v obchodě láhev piva z Jablonce nad Nisou. První várky vmístním novém pivovaru, který leží na cestě do Kokonína, vznikly v roce 1835. Na konci devatenáctého století se tu už vařilo šedesát až sedmdesát tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar opravdu prosperoval: zaměstnával v té době ředitele, čtyři účetní, pět agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a dvacet bednářů, třicet pivovarských chasníků, osmnáct kočích, dva strojníky a kováře.

Po druhé světové válce byl jablonecký pivovar dokonce čtvrtým největším českým pivovarem, během dalších let však začalo jeho vybavení zastarávat a chátrat. Pivovar skončil před třinácti lety. Dnes už by se zde výroba piva obnovit rozhodně nemohla, některé stavby spadly, jiné drží pohromadě jen silou vůle a areál se začíná ztrácet v plevelu, keřích a stromech.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Mikulička


Podle agentury AC Nielsen se v Dánsku po zavedení zvýšené daně z piva v EU v r. 2008 výrazně změnil poměr spotřeby vína a piva. Podíl vína v přepočtu na alkohol činí 43,8 %, podíl piva 39,5 %. Podle Dánské asociace pivovarníků se zvýšením daně za pivo dostali výrobci do obrovských problémů jak kvůli dani samotné, tak kvůli snížení spotřeby piva. Negativní vliv se projevuje jak snížením počtu pracovních míst tak i negativním vlivem na zdraví, protože relativně „nízkoalkoholické“ pivo je nahrazováno vínem s několikanásobně vyšším obsahem alkoholu.

Dánsko, které je v produkci piva na čtvrtém místě na světě, má přitom nejvíce pivovarů na osobu ze všech zemí na světě. Pivo je vystaveno nerovným podmínkám v konkurenci s vínem. Záchrana pivovarnictví je v rukou politiků. Je s podivem, že vlastní vláda nepřímo podporuje vinařství zemí jižní Evropy a jiných kontinentů.

V systému daní v Dánsku se daň z piva počítá ze skutečného obsahu alkoholu, víno je daněno různě podle tříd, do nichž je zařazeno. Daň z láhve červeného vína s obsahem alkoholu 12 % je stejná jako při obsahu alkoholu 14,5 %. Dánové platí za třetinku piva s obsahem 4,6 % alkoholu 78 dánských centů (Dc), zatímco za stejné množství alkoholu ve sklenici vína 67 Dc. Dánský parlament nyní rozhodl, že i cidre a podobné výrobky budou zdaněny jako alkoholické nápoje, a sice tak, že daň bude proti vínu dvojnásobná, i když naopak obsah alkoholu ve víně je více než dvojnásobný.

Jednou pozitivní maličkostí je, že v r. 2009 konečně převýšil podíl piv produkovaná dánskými mikropivovary (3,5 %) podíl spotřeby cizích piv (3,4 %).

EU Food Law, 2010, č. 446, s. 13-14

Poznámka

Spotřební daň v EU

Z daňového systému v rámci Evropské unie jsou prozatím nejvíce harmonizovány daně nepřímé, především spotřební. Spotřební daně jsou harmonizovány prostřednictvím minimálních sazeb, které musí každý stát EU dodržovat, a principů platných pro DPH. Dále se také státy EU zavázaly, že nebudou aplikovat další spotřební daně, mimo schválených, které by ohrožovaly stabilitu vnitřního trhu ES. Tolerované jsou: daně z nealkoholických nápojů, motorových vozidel, odpadu a cukru, čokolády a sladkostí.

Přestože lze u nepřímých daní zaznamenat velkou míru harmonizace, existují mezi státy EU rozdíly ve výši aplikovaných sazeb stejně jako u udělovaných výjimek a počtu výrobků podléhajících netradičním daním (např. na některé nealkoholické nápoje, motorová vozidla, odpad a čokoládu).

Spotřební daň v ČR

Spotřební daň v ČR upravuje zákon 353/2003 Sb., který prochází častými novelizacemi. Jedná se o nepřímou daň, kterou sice odvádí např. výrobce, ale platí ji spotřebitel. Vztahuje se na minerální oleje, tabákové výrobky, a také na pivo, víno a meziprodukty. Konkrétní postupy k určení výše spotřební daně u jednotlivých typů produktů uvádí hlava II až IV výše uvedeného zákona.

Spotřební daň z lihu se týká alkoholických nápojů kromě piva a vína a podobných výrobků a určuje se podle objemových % lihu v nápoji, a to různou sazbou pro produkty rozdělené do 4 skupin (nejnižší sazba je pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení).

Spotřební daň z piva má jednak základní sazbu, jednak snížené sazby pro drobné pivovary (odstupňováno podle produkce pivovaru). Daň se počítá za každé celé procento extraktu původní mladiny. Základní sazba činí 32 Kč na hl za každé celé procento extraktu původní mladiny. Snížené sazby se pohybují v rozmezí 16 až 28,80 Kč.

Spotřební daň z vína a fermentovaných produktů (s obsahem 1,2 až 22 % obj. alkoholu) rozlišuje tichá a šumivá vína. Tichá vína nejsou zdaňována, u šumivého vína je daň 84,97 EUR na hektolitr.

Pivo

Minimální spotřební daň v EU je 0,748 EUR na hl/stupně alkoholu v konečném produktu (čl. 6 směrnice 92/84/EHS). V ČR odpovídá standardní sazba daně 0,872 EUR na hl/stupeň alkoholu konečného produktu, u snížených sazeb až 0,436 EUR na hl/stupeň alkoholu v konečném produktu).

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková


Vyškovský pivovar ustál útlum výroby, Ministerstvo zemědělství vyměnilo předsedu představenstva Jihomoravských pivovarů a hledá nového nájemce. Příští týden už by mělo dokončit podmínky výběrového řízení. Pivovar navíc získal nové zákazníky a blýská se mu na lepší časy.

Jediný akcionář, kterým je Ministerstvo zemědělství a předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Václav Hlaváček společně připravují podmínky pro výběrové řízení. Je v našem zájmu, aby měl pivovar nového nájemce co nejdříve,“ řekl David Šigut, který je pověřený vedením pivovaru.

To, že na podmínkách se pracuje a brzy by měly být hotové potvrdila i tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková. „V pondělí nám představenstvo pošle návrh podmínek k výběrovému řízení. Ministerstvo je přečte, zpracuje a myslím si, že by to nemělo dlouho trvat a zveřejníme je. Příští týden vám dám vědět, kolik času zpracování zabere,“ informovala Dvořáčková.

Znovu se zúčastní

Tato zpráva potěšila zájemce o pronájem pivovaru. Zájem stále neztratil třeba majitel pivovaru Kout na Šumavě Jan Skala. „Určitě bychom se chtěli znovu zúčastnit. Hlavní ale je, aby řízení vyhrál někdo, kdo chce ve výrobě piva pokračovat. V současné době čekáme, jestli budou zájemce opět oslovovat a ozvou se i nám, nebo jaké vlastně budou vyhlášené podmínky. Snad už to bude tentokrát férové. Navíc, podle mého názoru, to nový předseda představenstva myslí s pivovarem dobře,“ uvedl Skala.

Radost mají i zaměstnanci pivovaru, kteří očekávají nového nájemce. Hlavně jsou ale vděční za podporu veřejnosti. „Chtěl bych poděkovat příznivcům vyškovského pivovaru za podporu, kterou nám dali v době, kdy bylo vyhlášené utlumení výroby. Naštěstí se to obrátilo, za co jsem rád. Dál bych chtěl poděkovat veřejnosti za účast na oslavách sto třiceti let pivovaru a za slavnosti piva, které byly, v neděli patnáctého srpna, při příležitosti Vyškovské pouti. Vytočili jsme asi šedesát sudů piva,“ děkoval sládek Dušan Táborský lidem.

Nové zakázky

Pivovar přestál těžké období a podle sládka získává i nové zákazníky, což je jedině dobře. „Pivovar se dál zapojuje do soutěží, prodává pivo a plní závazky vůči odběratelům a hledá nové zákazníky. Jednáme se zahraničím a už se odvezly i vzorky piva do Itálie. Nově se připravuje obchod do Ruska. Začali jsme jednat i s finským partnerem, který by si koncem měsíce měl přijet pro první vzorky piva na ochutnání. Nově dovážíme také do okolí Bystřice nad Pernštejnem,“ pochvaloval si Táborský.

Vyškovské pivo navíc zvítězilo v soutěži Regionální potravina Jihomoravského kraje v kategorii Alkoholické i nealkoholické nápoje. „Nejsilnější vyškovské pivo, které teď děláme, Jubiler 1680, je speciální světlé pivo a získalo v soutěži Potravina roku první místo. Na druhém místě byl také náš Havran. Tomu držíme palce, protože dvakrát vyhrál v Německu na Europien beer star, tak abychom další výhrou získali hatrick. To by bylo moje zbožné přání. Uvidíme také, co další podzimní soutěže, jestli budou plodné jako v minulosti,“ uzavřel sládek.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Příznivci piva si podle některých hostinských kupují svůj chmelový mok zejména v supermarketu, točené raději oželí.

„Lahváč“ u televize vyjde mnohem levněji než sklenička s kamarády v hospodě.

Důvodem nižšího čepování piva není podle mě spotřební daň, která platí od nového roku, ale politika pivovarů. Lahvové pivo prodávají v supermarketech pod cenou výrobních nákladů a v sudu platíme mnohem dražší. Musím zákazníkům občas ukázat fakturu, aby mi věřili, za kolik pivo nakupuji. Točíme Gambrinus a tam je mezi lahvovým a točeným rozdíl pět korun, zákazníci mi to ani nevěřili,“ řekl majitel restaurace Na bojišti v Nové Bystřici Rudolf Urban.

Ohledně odbytu piva jsou malé tuzemské pivovary na tom stejně jako další dodavatelé zboží. Vedení nadnárodních řetězců je nutí k cenám, které se často ani nerovnají výrobním nákladům. Mezi nabídkou v supermarketech se navíc občas začíná objevovat pivo zahraniční, konkrétně polské výroby. Dodavatel buď musí respektovat podmínky řetězců nebo prodávat svůj produkt jinde.

Zákazníci, kteří si dřív denně přišli na dvě až tři piva, nám odpadli. Ale v sezoně se to moc nepozná, protože tu jsou turisté. Úbytek konzumentů se ukáže až na podzim,“ doplnil Rudolf Urban.

Spolumajitel penzionu U jezárka v Suchdole nad Lužnicí Pavel Hanus také nejásal: „Čepujeme Gambrinus a koruna, o kterou pivovar navýšil cenu, je znát. Lidé nemají peníze, je to rok od roku horší.“ S navýšením cen plzeňského piva naopak počítal majitel v třeboňské restauraci Šupina Petr Müller včas, a proto tam cena zůstala stejná.

Odbyt lahvového piva se zvedl v poměru k sudovému poměrně výrazně. Lahvové pivo proto nyní převyšuje výrobu. Hlavně nás trápí zvýšená spotřební daň, kterou jsme promítli do cen a teprve až konec roku ukáže, jak ovlivní výstav piva,“ řekla ředitelka pivovaru Bohemia Regent Andrea Stasková.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Stanislava Koblihová


Brian Moore má koníček a "zkušenosti", které mu většina mužů upřímně závidí. Svému hobby, ochutnávání piva, se věnuje již tři desítky let a stihl ochutnat už zhruba 46 000 různých piv. Jednasedmdesátiletý muž si o každém pivu, které od sedmdesátých let minulého století ochutnal, udělal pečlivé degustátorské poznámky.

Brian Moore je patriot a nikterak se tím netají. Zahraniční piva ho ani trochu nezajímají, ochutnává pouze ta britská. A jazýček má za ta léta prý už pořádně zmlsaný.

"Kdy jsem ochutnal poslední šťopečku jiného alkoholického moku, než kterým je pivo? Tak to bude asi nějaká whisky na svatbě, ale to už bude tak 50 let. Vůbec si ani nemohu vybavit, jak chutnala," uvedl penzista.

"V jednu dobu jsem pil až 100 půlpint (obdoba našeho malého piva) týdně, ale moje výdrž už je dávno fuč," dodal nadšenec ze Sheffieldu, který nemá o kousky k degustaci nouzi. Velká Británie je z pivovarského pohledu velmi aktivní.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl


Urpiner Radler: Zasiahni svoj smäd

[sobota, 21. srpen 2010]

Banskobystrický pivovar ako jediný pivovar na Slovensku prišiel na trh s výnimočným osviežujúcim produktom - URPINER RADLER je jedinečný osviežujúci pivný nápoj, v ktorom sa harmonicky spája výnimočná chuť piva URPINER a citrusových plodov na čisto prírodnej báze. Jeho zlatistá iskrivá farba a bohatá hustá pena mu dodávajú vzhľad kvalitného pivného moku. URPINER RADLER je určený pre všetkých, ktorí chcú uhasiť smäd lahodným nápojom s nízkym obsahom alkoholu. Najlepšie chuťí vychladený.

Foto

Zdroj: Urpiner.eu


Pod platany teklo pivo proudem

[sobota, 21. srpen 2010]

V Protivíně se už podesáté se tu konal tradiční Pouťový víkend pod platany. Letošní ročník se může pochlubit rekordní návštěvou více než třech tisícovek návštěvníků.

Foto

Letošní ročník Pouťového víkendu se poprvé konal v nově zrekonstruovaném areálu Belveder, který se nachází přímo v areálu protivínského pivovaru. Právě zpevněním povrchů, úpravou ploch pivovar získal dokonalé místo pro pořádání různých slavností a koncertů.

Kromě skvělého piva čekal na návštěvníky pod platany bohatý kulturní program, zajímavé soutěže, prohlídky areálu, hasičská soutěž, koncert skupiny Parkán, ale i pravá jihočeská dechovka. Největšímu zájmu se jako tradičně těšily prohlídky pivovaru a soutěž sběratelů pivních kuriozit.

Foto

Nejdůležitější ale přesto bylo pivo, které na akci teklo proudem. Vypilo se více než 120 sudů. Návštěvníci měli možnost ochutnat nepasterizované pivo Platan 11 z tanků a také všechny protivínské speciály – čepoval se Protivínský Granát, Prácheňská perla i Kvasničák. Nechyběl ani prémiový ležák Lobkowicz Premium a jeho nealkoholická varianta Lobkowicz Premium Nealko, které taktéž vaří v Protivíně.

Protivínský pivovar býval největším pivovarem v prácheňském regionu. Přesný rok jeho založení sice v análech nenajdeme, jisté ale je, že již v 16. století se v něm pivo vařilo. V roce 1711 přešel do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů, v němž setrval déle než dvě stovky let. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Zdroj: Pivo Platan.cz


Management Měšťanského pivovaru Strakonice se rozhodl v letošní fotbalové sezoně finančně podpořit Okresní fotbalový svaz Strakonice, na jehož konto poputuje sponzorský dar ve výši sto tisíc korun. Místní týmy se tak zapojí do projektu Českomoravského fotbalového svazu „Bezpečná fotbalová branka“.

S vedením Okresního fotbalového svazu jsme se shodli na tom, že nejpotřebnější je v tuto chvíli využít finance na zvýšení bezpečnosti na hřišti, proto se za sponzorský dar v prvé řadě nakoupí branky, které splňují přísné bezpečnostní normy,“ říká předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma. Branky v rozměru 2 x 5 metrů budou využívány zejména pro utkání na zmenšených hracích plochách.

Okresní fotbalová sezona 2010/2011 zároveň ponese jméno oblíbeného regionálního piva - „DUDÁK Okresní přebor“. Veškeré zápasy v rámci okresního kola Českého poháru 2010/2011 budou označeny názvem strakonické pivní novinky pro letošní rok, a to „Otavský zlatý Český pohár“.

Zdroj: Pivovar Strakonice.cz


Hosté provozoven Aliance P.I.V. budou moci od září tohoto roku ochutnat speciální piva d´Este a Sedm kulí ze sortimentu Pivovaru Ferdinand. V souladu s pravidly Aliance se budou výrobky benešovského pivovaru pravidelně točit na jejích pípách, aby milovníci piva měli co objevovat.

Dne 22. července 2010 se uskutečnilo setkání zástupců vedení Pivovaru Ferdinand se členy Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů). Na úvod proběhla prohlídka celé technologie vaření piva v benešovském pivovaru s odborným výkladem, doprovázená ochutnávkami přímo z ležáckých sudů.

Během následující diskuse se zástupci obou stran vzájemně informovali o své činnosti a plánech, stejně tak i o své filozofii.

Cílem Aliance P.I.V., která sdružuje hospody (seznam s kontakty viz níže) zaměřené na výtečná piva z celé České republiky, je pivní osvěta. V jejím rámci organizuje zajímavé pivní akce, o kterých informuje na svých webových stránkách (www.aliancepiv.cz) nebo z brožur přímo v provozovnách. „Ve výčepech označených naším logem jsou nabízena piva ze středních a malých pivovarů, dosud ze zhruba tří set, s informacemi o daném pivu,“ informoval její zástupce Jiří Bejček Stehlíček.

Pivovar Ferdinand představil místopředseda představenstva, Ing. Petr Dařílek. Kromě jiného uvedl: „Jsme střední regionální pivovar a na vaření piva si necháváme opravdu záležet. Používáme tradiční technologie a nejlepší suroviny. Výsledkem je nepasterované, neředěné, neuspěchané pivo s unikátními chuťovými a senzorickými vlastnostmi, které je i bez našeho sloganu opravdu skutečné. I proto určitě patří do výčepů Aliance P.I.V.

Z diskuse o pivním trhu a sdělení postojů a názorů na jeho současný a budoucí vývoj, který by měla doprovázet cílená propagace poctivého a chutného piva, vyplynula dohoda. Na jejím základě bude Pivovar Ferdinand do provozoven Aliance P.I.V. pravidelně dodávat svoje výrobky. Dle daných pravidel budou součástí spolupráce také tzv. pivní listy detailně popisující jednotlivá piva, stejně tak i představení Pivovaru Ferdinand v brožurkách, které jsou hostům k dispozici na stolech jednotlivých provozoven.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Ferdinand Benešov


Letos zvítězila Baronka, před ní Xantho

V letošním třetím ročníku soutěže O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl také Žatecký pivovar.

Foto

Letos poprvé mělo klání novou doprovodnou část – výrobci mohli bojovat o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku. Zatímco „cibuláři“ z Račetic vyhráli kategorii ovoce a zelenina, Žatecký pivovar zvítězil v kategorii alkoholické a nealkoholické nápoje. A to se světlým třináctistupňovým ležákem Baronka.

Každé ocenění určitě potěší. Zvláště pak, když jsme soutěž vyhráli už jednou, v roce 2008 s pivem Xantho,“ sdělil Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru.

Baronka se prodává po celé republice

Baronka je jediné pivo Žateckého pivovaru, které je prodáváno po celé České republice. V Žatci se vaří pět let. A to podle receptury litoměřického pivovaru z roku 1999, který ale v roce 2002 zkrachoval. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život. Podle ní je pivo pojmenované.

Žatecký pivovar už v soutěži O nejlepší regionální výrobek Ústeckého kraje uspěl před dvěma lety se svým speciálním tmavým 14° ležákem Xantho, které vaří od roku 2007. Toto pivo má zvýšený podíl látek xanthohumol a isoxanthohumol, od nichž vznikl název nového piva. Je prokázáno, že mají příznivý vliv na zdraví člověka. Zabraňují například osteoporóze, takzvanému řídnutí kostí.

V soutěži o značku Regionální potravina Ústeckého kraje roku 2010 vítězové získali na čtyři roky možnost užívat speciální logo na svém výrobku. Nositel ocenění či značky musí vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které jej odlišují od běžných na trhu dostupných potravin.

Zástupci vítězných výrobků a potravin ve všech kategoriích budou slavnostně oceněni na zahájení letošního ročníku výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích 17. září. Z rukou hejtmanky Jany Vaňhové obdrží diplomy a skleněné plakety,“ uvedla Alena Tichá z oddělení tiskových informací Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt | Foto: Jan Vraný


Královský pivovar Krušovice nabídne už za týden všem milovníkům zlatavého moku nový speciál. Tentokrát jím bude dožínkové pivo. „Vařením dožínkového piva se vracíme k dvě stě let starým pivovarským tradicím,“ říká o novince Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. Dožínkové pivo se zařadí mezi ostatní speciály z nabídky Heinekenu, který Královský pivovar Krušovice vlastní.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Rebel umlčel novináře

[pátek, 20. srpen 2010]

Za vraty stovky sudů. Před vraty nedočkavý dav. Studenti Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského měli možnost navštívit havlíčkobrodský pivovar Rebel a na vlastní oči vidět, jak se vaří pivo.

Hluk. Cinkot skla. Nulová možnost komunikace. Pro mladé lidi a navíc novináře obtížná situace. Ve stáčírně se v tuto chvíli pracuje naplno. Obrovskou místnost okupují studenti letní žurnalistické školy, dychtiví zjistit o historii pivovaru a procesu výroby místního piva co nejvíce.

Rachotící sklo dovoluje pouze pozorovat. Vratné lahve se dokonale vymývají, staré etikety odstraňují. Kontrola vyřazuje závadné sklo. Dál po pásu pokračují jen „stoprocentní“ kusy. Trysky v rychlosti naplní láhev vykvašeným zlatavým mokem. Značku, záruku kvality, získá každá lahev v posledním úseku pohyblivého pásu přilepením etikety.

V našem pivovaru stáčíme do lahví desetistupňové, jedenáctistupňové a dvanáctistupňové pivo. Tmavé pivo minimálně. Kvasnicové přes stáčírny nejde vůbec, to je v ležáckých sudech,“ vysvětluje po odchodu z hlučné místnosti vedoucí laboratoře Jitka Čejková, která provází skupinku po areálu.

Foto

Ve sklepení pod pivovarem je v chladu uskladněno devadesát dva ležáckých tanků. V těch pivo vyzrává chuťově i vzhledově. Výrobní proces začíná přibližně o pětačtyřicet dní dříve než je tekutina přečerpána do sudů. Ze sladu, žateckého chmele a vody připraví pivovarští takzvanou mladinu. Přidáním kvasinek se přemění na „zelené pivo“, které se uzavře k dokvašení do nádob, kde během dvou měsíců získá ten správný říz. Nakonec, po kontrole sládka, se příprava dokončí čistěním přes křemelinový filtr. A může se stáčet.

Foto

Pivovar vyrábí pro český trh dva druhy desetistupňového piva, dále dvanáctistupňové, černé, kvasnicové a jedenáctistupňové, které jde na export. Vyváží se asi deset procent z produkce. O bezproblémový provoz pivovaru se stará přibližně stovka zaměstnanců.

Sklepem se rozléhá: Kdo si ještě dá? Podej mi ten džbánek! V závěru prohlídky mladým žurnalistům koluje z rukou do rukou pětilitrový džbán s nepasterovaným kvasnicovým pivem. Ochutnávku všichni vítají s nadšením. Pro většinu je to vůbec první zkušenost s místním pivem. Vesměs kladná.

Foto

V takto příjemně navozené atmosféře se krátce dozvídáme o historii pivovaru. Rebel vaří tradiční pivo českého typu sto sedmdesát šest let. Nejzajímavějším faktem je pojmenování pivovaru po kontroverzním Karlu Havlíčku Borovském, který byl ve své době považován za rebela.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autorka: Alena Kubátová


Ve Vimperku se začne pivo vařit

[pátek, 20. srpen 2010]

Dnes se v sedmnáct hodin uskuteční slavnostní degustace vimperského piva v novém soukromém Šumavském pivovaru.

Foto

Je to obnova vaření piva ve městě po téměř půl století,“ uvedl starosta Vimperka Pavel Dvořák. Už to nebude jen o značce, ale skutečně o vimperském pivu. V tuto chvíli se může Vimperk pyšnit v uvozovkách jen cizím peřím. Sice je na trhu k dostání pivo Král Šumavy, to ale jako marketingovou značku pro region vaří strakonický pivovar.

Od zítřka se ovšem začne psát novodobá historie vaření piva, které má ve Vimperku skutečně hodně dlouhou historii. „Pochopitelně už jsem měl možnost pivo ochutnat,“ dodal starosta. Vařit se budou momentálně tři druhy piva, a to světlý, polotmavý a tmavý ležák. Podle starosty Dvořáka, pokud se týká objektu samého, z hlediska výsledné podoby dům do historické ulice skvěle zapadá nejen zvenčí, ale také pokud se týká vnitřních prostor, a to včetně sklepů.

Nicméně majitel mne ujistil, že chce ve využití objektu dál pokračovat. Je to další příklad, že i z domu v havarijním stavu lze udělat zajímavou záležitost,“ uzavřel Dvořák. Současný majitel koupil dům v červnu roku 2008. „Objekt byl zcela vybydlený, takže nás čekala totální rekonstrukce. Ta začala v září loňského roku a za necelý rok se ji podařilo dokončit. Pro veřejnost otevřeme Šumavský pivovar tuto sobotu od 11 hodin,“ uvedl vlastník objektu ve Steinbrenerově ulici Ivan Hojdar. Šumavský pivovar bude otevřen čtyři dny v týdnu, a to od čtvrtka do neděle.

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Miroslav Fuchs


Eduarda Radu pivo nepúšťa

[pátek, 20. srpen 2010]

Po pôsobení vo vyhnianskom Steigeri podnikateľ rozbehol malý pivovar v Banskej Štiavnici

Podnikateľ Eduard Rada po predaji akcií vyhnianskeho pivovaru Steiger, ktorý za 15 rokov prevádzkovania posunul na pozíciu slovenskej trojky hneď za tuzemskými dcérami nadnárodných gigantov Heineken a SABMiller, v ňom drží len desatinu podielov a už ho neriadi. No toto leto sa do pivovarníckeho biznisu vrátil. V historickom centre Banskej Štiavnice v zrenovovanej budove, ktorá patrí medzi národné kultúrne pamiatky, otvoril malý pivovar s reštauráciou i menším divadlom pre stovku ľudí. Rozbeh tohto projektu s novou pivnou značkou ERB ho stál celkovo dva milióny eur.

ERB so svojou ročnou plánovanou produkciou na úrovni dva a pol tisíca hektolitrov kryje len zhruba stotinu objemov, ktoré predtým E. Rada varil vo veľkom pivovare Steiger. No podľa neho sa už ďalší veľký pivovar na Slovensku postaviť nedá. Trh s pivom do reštaurácií a obchodov je obsadený. „Uspieť možno už len s malým pivovarom. Ak mu urobíte dobré meno vysokou kvalitou a osobitými chuťami. Potom môžete za pivo pýtať viac peňazí,“ hovorí E. Rada. Na pulty supermarketov so svojim pivom ísť nechce. „Pracujeme síce aj na sieti externých odberateľov, ale budú to len luxusné hotely a reštaurácie,“ pokračuje E. Rada.

Pivné reštaurácie na Slovensku v posledných rokoch pribúdajú. Z celkovej tuzemskej produkcie piva síce kryjú iba zlomok, no darí sa im hlavne preto, že ponúkajú pivá s osobitejšími chuťami. Veľkovýroba piva v krajine naopak nezažíva ľahké časy. Produkcia piva vo veľkých pivovaroch neustále klesá a slovenské závody sa zatvárajú. Z bývalej pätnástky sprivatizovaných pivovarov zostala iba pätica. Od najvydarenejšieho roku 2002 domáca výroba piva do vlaňajška klesla z vyše 4,8 milióna hektolitrov na 3,3 milióna. Príčinou nie je iba zvýšenie spotrebných daní na pivo, ale aj to, že Slováci uprednostňujú iné druhy nápojov.

Vôbec prvý reštauračný pivovar vznikol na Slovensku už v roku 1992 v Banskej Bystrici. Ide o podnik Perla so svojou značkou Zlatá Perla. Neskôr vznikli ďalšie - napríklad košický Golem, trnavský Sessler či rožňavský Kaltenecker. Tento rok pribudol prvý reštauračný pivovar aj v Bratislave. Podnik Meštiansky pivovar so značkou Bratislavský ležiak otvorila eseročka Bratislavský meštiansky pivovar. E. Rada svoj reštauračný pivovar ERB otvoril pod hlavičkou eseročky ERB - Eduard Rada Breweries. Pri pive ale štiavnické investície tohto podnikateľa nekončia.

Teraz chce hneď vedľa svojej pivnej reštaurácie v ďalšej historickej budove otvoriť aj hotel. Štvorhviezdičkový s tridsiatkou izieb za vyše dva milióny eur. A neskôr opäť v susedstve pivnej reštaurácie chce zrenovovať aj bývalú židovskú synagógu. Prebuduje ju na galériu a väčšie divadlo až pre vyše 250 ľudí. Rozpočet na tento tretí projekt zatiaľ ale vypracovaný nemá. Konečným cieľom podnikateľa je aby v meste mal zrenovované celé malé námestie.

Zdroj: ETrend.cz


Běžný návštěvník pivovaru by nepoznal, že už za dva týdny se promění nádvoří Prazdroje v dějiště jednoho z největších hudebních a pivních festivalů, Pilsner Festu.

Zatímco od pátku do soboty 27. a 28. srpna projde historickou bránou na 30 tisíc lidí, nyní tudy chodí převážně turisté mířící na prohlídku pivovaru. Nicméně za zdmi pivovaru vrcholí na nejvyšší obrátky přípravy. Krom desítek tisíc návštěvníků je potřeba zkoordinovat 25 kapel, výčepy pro pivo, občerstvení, rozmístění atrakcí, bezpečnost nebo oddechové zóny a sociální zařízení. Jak jsou přípravy daleko, řekl Deníku manažer plzeňského pivovaru Pavel Šemík.

V jaké fázi je příprava Pilsner Festu?

Přípravy momentálně vrcholí. Ačkoliv začínáme chystat nový ročník takřka ihned poté, co odejdou poslední lidé po předchozím Pilsner Festu, poslední týdny se vše dotahuje a každý ví, že právě finální ladění je u jakéhokoliv projektu nejnáročnější.

Co už je hotové, na co se mohou lidé těšit?

Domluvený a potvrzený je seznam kapel, takže se už teď můžou lidé těšit na takové hvězdy jako MIG 21, J.A.R., Support Lesbiens, Tři sestry a mnoho dalších. Jasno je taky v doprovodném programu, přijede nafukovací městečko Gambrinus City, budeme mít golfový trenažér a desítky dalších atrakcí a programů.

Čím se organizátoři zabývají v těchto dnech?

Po střechách pivovaru se pohybují technici a připravují propojení scén Pilsner Urquell a Gambrinus. Díky tomu bude možné zprostředkovat dění na opačném konci pivovaru prostřednictvím LED obrazovek, což by mělo být divácky velmi zajímavé. Taky jsme se rozhodli zvětšit prostor mezi stánky, aby bylo více prostoru pro procházející lidi.

Kdo bude Pilsner Fest 2010 moderovat?

Moderátory máme dva. Prvním bude Aleš Háma a druhým Libor Bouček. S oběma jsme se před pár dny sešli a plánovali jsme program pro diváky, aby je dění na pódiu bavilo i v době střídání kapel. Myslím, že se mají na co těšit a chodit pro pivo si budou muset v průběhu programu, protože prostoje, kdy by se to nejvíce hodilo, prostě nebudou! (smích)

Čím se bude festival lišit od předchozích ročníků?

Pilsner Fest bude oproti dřívějšku probíhat pouze v pivovaru, takže lidé nebudou muset přecházet na náměstí, případně do Štruncových sadů. Doposud nerealizovanou novinkou na české festivalové scéně bude hudební vláček, což znamená, že každá kapela odehraje na závěr něco z repertoáru té, co vystoupí po ní. No a pak je nachystáno 163 výčepních kohoutů, což je dvojnásobek loňského počtu, a hlavně podle toho co víme, je to nejvíce v historii hudebních festivalů.

Když je řeč o pivu, co várka vařená kapelou Tři sestry pro Pilsner Fest?

Várka piva byla uvařena přesně pět a půl týdne před konzumací na Pilsner Festu, tedy stejně dlouho, jako když Josef Groll uvařil první várku v roce 1842. To znamená, že pivo už má za sebou fázi hlavního kvašení a leží. Zatímco standardně by následovala filtrace a stočení s pasterizací, tak letošní festivalové speciály budou nefiltrované a nepasterizované. Těším se, že si společně s návštěvníky Pilsner Festu oba speciály Pilsner Urquell i Gambrinus vychutnám.

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Ocenění nejlepší evropské sezónní pivo v kategorii ležák – Best Europe´s Seasonal Beer získal Březňák Bernstein na světové prestižní soutěži pro piva z celého světa. Odborné setkání organizuje ve Velké Británii sdružení Tastingbeers.com a jeho hodnocení patří každoročně k nejprestižnějším pivním oceněním na světě. „Uvědomujeme si, jak prestižní je soutěž a kolik konkurenčních značek a piv v ní bojuje, proto nás výsledek velmi potěšil,“ říká Daniel de Jonge, exportní manažer společnosti Heineken Česká republika, v jejímž portfoliu Březňák Bernstein je.

Finále prestižní soutěže se konalo v areálu National Exhibition Centre v Birminghamu. Letos se členem poroty, hodnotící kategorie ležák a Ale stal i Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice. „Celkem jsme posuzovali 10 vzorků ležáků a 14 vzorků Ale. Hodnocení bylo anonymní, každý degustátor se vedle bodového hodnocení vyjadřoval i k charakteru hodnoceného piva,“ popisuje průběh Tomáš Kosmák. „Z každé soutěžní kategorie vzešel vítěz a na závěr byl vyhodnocen nejlepší z vítězů své kategorie. Pro mě osobně to byla velká zkušenost, skvělá možnost setkat se s pivovarníky z celého světa a také porovnat tuzemské soutěže se zahraničními. Díky soutěži nyní můžu tvrdit, že i tuzemská klání jsou vedena na profesionální úrovni,“ dodává Tomáš Kosmák. Umístění Březňáku Bernstein bylo pro Tomáše Kosmáka příjemným překvapením: „S kolegy porotci jsme se v hodnocení mnohdy rozcházeli, ale skvělý výsledek piva Bernstein potvrzuje, že je to pivo, které zaujme.

Polotmavý ležák Bernstein je určen téměř výhradně k exportu. V zahraničí patří k nejpopulárnějším pivům portfolia Březňák. Nejúspěšnější je na německém trhu, kde se řadí mezi českými vývozními pivy k absolutní špičce. Březňák Bernstein se vaří podle originální receptury z různých druhů sladu, což zaručuje sytou, zlatavou barvu a výrazný chuťový profil. Na specifickou barvu odkazuje i jeho jméno, které v překladu znamená jantar.

Vedle Březňáka Bernstein za portfolio skupiny Heineken Česká republika bojovaly Krušovice Imperial, které získaly zlatou medaili v soutěži The World Beer Cup in Seatle v roce 2006, dále Krušovice Černé, oceněné vloni jako World´s Best Dark Lager 2009 právě na World Beer Awards. Krušovice Imperial jsou úspěšné na zahraničních trzích, zejména v Rusku, v Německu, na Slovensku nebo ve Švédsku, podobně i Krušovice Černé mají úspěch v Rusku, Německu a Finsku.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Ekonomický růst se promítá do růstu konzumace piva v Asii, především v Číně. Během několik dekád se tamní trh přerodil ze zanedbatelné velikosti v největší pivní trh světa. Růst spotřeby piva v Číně roste podle studie analytiků Credit Suisse každým rokem o deset procent.

To je samozřejmě dobrá zpráva pro čtyři největší světové pivovary - vlastníka Plzeňského Prazdroje SAB Miller, ABI, Carlsberg a Heineken. Dohromady tyto pivovary ovládají polovinu světového trhu.

Výstav piva roste především v Asii, spotřeba a s ní spojený výstav piva na rozvinutých trzích (USA, západní Evropa) mírně klesá. Výjimkou je Česká republika, která podle světové pivní mapy vykazuje stále největší konzumaci - 161 litrů na osobu.

Graf

Zdroj: Investiční web.cz | Credit Suisse


Nevíte, kam vyrazit v sobotu 21. srpna? Navštivte Tachovsko! V Chodové Plané se tu bude vše víc než kdy jindy točit kolem piva. Celý den tu bude patřit tradičním pivním slavnostem. Už od 10 hodin dopoledne si můžete prohlédnout pivovar a dozvědět se vše zajímavé o výrobě piva. Prohlídky jsou navíc při slavnostech zcela netradiční, hlavní roli při nich letos bude hrát strýc Pepin.

Foto

Hodinu po poledni potom začíná hlavní program v pivovarské zahradě. Hrát budou Plzeňští heligonkáři, místní Chodovarka, Ready Kirken a Nightwork. Maďarská skupina Holloenek návštěvníky přenese do dob statečných rytířů, o titul pivního rytíře se navíc může utkat každý návštěvník. Odemčené budou také skalní sklepy, všude budou vonět speciality na grilu, zlatý mok poteče proudem a k mání bude pivní džem paní sládkové nebo pivní kosmetika. Stará sladovna nabídne návštěvníkům borůvkové pivo a chodské koláče, vyhlášená restaurace Ve skále zase dobroty šéfkuchaře Dušana Votavy.

Děti rozhodně nenechávejte doma, po celé odpoledne pro ně bude fungovat dětská zahrada se spoustou soutěží. Chcete-li si návštěvu pivních slavností v Chodové Plané ještě více užít, vyrazit můžete vlakem. Zvláštní vlaky s názvem Chodovar Expres jsou vlaky plné zábavy a piva a vyrážejí z Plzně a Karlových Varů. Jízdenka Vám navíc slouží jako vstupenka na slavnosti.

Více najdete na turistickém portále www.turisturaj.cz.

Zdroj: Region Plzeň.cz


«« « Strana 815 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI