Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivní.info

Zbořit starý pivovar v Buštěhradě z roku 1548 a místo něj postavit šestipodlažní bytovky. To byl záměr jeho majitele, který získal od magistrátu města Kladna souhlas k demolici. Díky studentské soutěži však možná bude všechno jinak.

Vizualizace

Příběh buštěhradského pivovaru by mohl mít, na rozdíl od jiných jemu podobných, lepší konec. Odbor výstavby Magistrátu města Kladna "i přes nespornou hodnotu těchto objektů" (jak konstatoval ve svém prohlášení) sice soubor budov bývalého pivovaru v Buštěhradu nedoporučil prohlásit za kulturní památku, za což bojovalo Občanské sdružení Buštěhrad sobě, ale naštěstí boj o záchranu centra města vzbudil zájem odborníků i veřejnosti.

Foto

Vznikla petice primátorovi města Kladna, kterou podepsala řada významných osobností kulturního života, od rektora AVU, profesora Jiří Sopka, ředitele Centra pro výzkum průmyslového dědictví při ČVUT Benjamína Frágnera až po Jiřího Tomáše Kotalíka nebo Václav Nového, starostu Buštěhradu.

Profesor Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT, pak přišel s praktickým řešením: nabídl vedení společnosti Level, vlastníkovi areálu, že zadá vypracování studie konverze areálu studentům.

Firma se nakonec stala sponzorem soutěže, do níž vložila 35 tisíc korun pro nejlepší studentské práce. Její zástupce Pavel Šustík po skončení soutěže prohlásil, že firma již s demolicí jeho nejhodnotnějších částí nepočítá. Byla by sama proti sobě: nabídka bydlení v rekonstruovaných industriálních stavbách je mnohem atraktivnější než byty v "moderních škatulích".

Foto

Konkrétní úkol studenty zajímá

Soutěž vyvolala mezi studenty mimořádný zájem, který potěšil (a překvapil) i samotné organizátory. Přišlo 63 projektů z pěti českých a dvou slovenských škol architektury: Mezi šest nejlepších se na konec probojovali pouze studenti z Fakulty architektury ČVUT Praha.

Cílem soutěže bylo získat co největší spektrum koncepčních variant revitalizace pivovaru, které měly v přiměřené míře respektovat dochovanou hodnotnou část historických staveb a citlivě řešit ve vymezených podmínkách jejich konverzi s dostavbou pro nový funkční program s převahou bydlení.

Návrh

Hlavní kritéria soutěže byla jasně daná:

1. Integrita historické struktury pivovaru: ochrana, genius loci, prostorové kvality

2. Architektonické kvality a rozsah nové intervence

3. Nový funkční program: převažující obytná funkce, provozní vztahy

4. Přínos pro obec: respekt k širšímu hmotnému i obecně historickému kontextu

Na prvních třech místech (bez určení pořadí) skončili Tomáš Pokorný, Petr Sládek a Eva Šestáková. Všichni získali odměnu deset tisíc korun. Petr Kuneš, Ivan Gogolák a Lukáš Grasse pak obsadili (opět bez určení pořadí) čtvrté až šesté místo s odměnou pět tisíc korun. Kromě firmy Level se finančně podílela na odměnách i fakulta.

Pivovar s historií

Areál bývalého císařského pivovaru v Buštěhradě představuje významný doklad vývoje pivovarnictví na Kladensku; některé jeho části jsou po architektonické i historické stránce unikátní v celorepublikovém měřítku.

Nejstarší zápis o buštěhradském pivovaru pochází z roku 1548. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen, obnovy se dočkal v roce 1633. Roku 1755 jej přestavěl Anselm Lurag, který se také podílel na stavbě buštěhradského zámku. Pivovar byl postupně rozšiřován a modernizován. Od roku 1847 byl ve vlastnictví Habsburků, v roce 1918 připadl státu. Budovy byly od roku 1967, kdy zde vaření piva skončilo, využívány převážně ke skladování.

V roce 1993 získala areál v aukci společnost Level. V části areálu zřídila dílny a sklady, jeden objekt zrekonstruovala a prodala na byty. Když roku 2007 oznámila firma záměr pivovar zbourat a na jeho místě vystavět šestipodlažní bytovky, vyvolalo to ostrou reakci obce Buštěhrad, místních obyvatel i řady odborníků.

Po sérii neúspěšných jednání Levelu s městem a památkáři podalo ještě téhož roku občanské sdružení Buštěhrad sobě návrh na prohlášení pivovaru za kulturní památku, který ministerstvo kultury schválilo jen částečně: zapsána byla pouze administrativní budova. Ačkoliv následovala řada dalších jednání, 4. ledna 2010 byl na celý zbývající komplex pivovaru vydán demoliční výměr.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Bydlení iDnes.cz | Autorka: Alena Řezníčková


Plzeň zbourá 21 objektů v bývalém pivovaru a kasárnách Světovar, které chce přebudovat na nadregionální multikulturní centrum s archivem, muzeem životního stylu a byty. Většina budov zůstane zachována. Objekty určené k odstranění jsou bez památkové ochrany a jde o nehodnotné stavby vybudované hlavně pro uskladnění vojenské techniky, řekl náměstek primátora Martin Zrzavecký.

"Demolice nezasáhnou dopravní ani technickou infrastrukturu, ani zděné hradby a zeleň," dodal. Náklady na ně dosáhnou 10,5 milionu korun. Město po schválení zastupitelstvem 3. března požádá o dotace z programu Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů vyhlášeného ministerstvem pro místní rozvoj, které poskytuje až 75 procent nákladů.

Demolice vyplývají ze studie využitelnosti území, kterou připravily týmy architektů, výtvarníků, divadelníků, tanečníků a hudebníků. Posuzovaly stavy objektů, jejich dispozice, objem a vnější výraz. Strategie rozvoje Světovaru, založeného jako pivovar ve 20. letech 20. století, rozdělila historické stavby do čtyř kategorií, mezi nimž jsou objekty prohlášené kulturní památkou, které budou dále využité. "Dále jsou tam stavby bez památkové ochrany hodné zachování a stavby k dočasnému anebo trvalému zachování ve vazbě na developerské záměry," dodal náměstek.

Podpora revitalizace bývalých vojenských areálů je určena pro města a obce, na jejichž územní se zrušily vojenské posádky. Jeho cílem je přispět na úpravy budov a ploch k novému civilními využití pro služby ve veřejném zájmu, případně k dalším podnikatelským aktivitám.

Multikulturní centrum vznikne v pětihektarovém areálu. Kromě plánovaného nového divadla a galerie ve městě se má stát pilířem projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Podle Milana Svobody, šéfa projektu, by měly úpravy území a prostorů přijít na zhruba 100 milionů korun. Další peníze si vyžádá privátní výstavba bytů, obchodů a kanceláří na volných plochách areálu, který bude mít jednotný urbanistický vzhled. Centrum by mělo nabídnout prostor pro živé, nezávislé a experimentující umění a má se stát "kulturní továrnou".

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Tuzemská jednička ve výrobě piva, Plzeňský Prazdroj, chystá významnou změnu ve způsobu svého zastoupení v zahraničí. Z akciové společnosti Plzeňský Prazdroj vyčlení k 1. červenci dosavadní celek označovaný jako European Imports a převede jej včetně šesti desítek lidí, majetku a smluvních vztahů pod zcela novou společnost SABMiller Brands Europe se sídlem v Plzni.

Prazdroj vyváží pivo do pěti desítek zemí světa, loni zvýšil export o šest procent na 840 tisíc hektolitrů. Založením nové firmy chce Prazdroj více využít potenciál, který má k dispozici. „Udělali jsme strategické rozhodnutí a vytvoříme nezávislou exportní společnost.

Oddělení od Prazdroje je přirozeným výsledkem různých pozic, cílů a strategií na českém a mezinárodních trzích,“ řekl deníku E15 mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Současné oddělení je odpovědné nejen za značky Prazdroje, ale i za export dalších značek společnosti SABMiller, jako jsou Miller Genuine Draft, Peroni Nastro Azzuro nebo Grolsch.

Nová firma bude mít základní kapitál deset milionů korun. Jejím jediným akcionářem bude majitel Plzeňského Prazdroje, Pilsner Urquell Investments se sídlem v Nizozemsku ze skupiny SABMiller. Stane se tak sesterskou firmou Prazdroje. „Exportní firma bude i nadále úzce spolupracovat na rozvoji exportních příležitostí pro produkty Plzeňského Prazdroje. Věříme, že i tento krok umožní dále šířit slávu českého piva ve světě,“ dodal Mareček.

Součástí převodu jmění je podle projektu fúze i převod stoprocentního podílu ve firmě Pilsner Urquell Deutschland se základním kapitálem přes deset milionů eur. V představenstvu nové firmy by měli zasednout dosavadní manažer právních služeb Prazdroje Martin Šourek, ředitel strategie Martin Prach a manažer exportních operací Radek Horník.

Prazdroj prodal loni méně piva Česká jednička ve výrobě piva prodala loni kvůli zvýšení spotřební daně a krizi jen 9,9 milionu hektolitrů piva, což je meziroční pokles o šest procent. Prodeje v Česku se snížily o osm procent na sedm milionů hektolitrů, podíl na trhu ale firma kvůli jeho celkovému poklesu udržela. Licenční výroba se snížila o pět procent na dva miliony hektolitrů.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Originální výstava Severočeského muzea je určena nejen milovníkům pěnivého moku, nýbrž i těm, kteří rádi vzpomínají na „staré dobré časy“, kdy pivo mělo říz, reklamy pivovarů byly plechové a půllitry a lahve se neřídily závaznými doporučeními Evropské komise.

Prostřednictvím různorodého užitkového skla, reklamních materiálů a dalších artefaktů navštívíme i méně proslulé oblasti Čech i Moravy než je Plzeňsko a Českobudějovicko, abychom se přesvědčili, že v minulosti pivo bylo (a stále je) nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nápojem lidu českého, potažmo v pohraničních regionech i německého.

Zvláštní pozornost je věnována zdejšímu kraji, najmě pak vratislavickému pivovaru, kde se pivo začalo vařit již v roce 1874. Nostalgickou atmosféru správně navodí krátký exkurz po většinou dnes již neexistujících libereckých pohostinstvích, zachycených na dobových fotografií. „Vejdi a neuškoď“ jest to pravé, jak pro konzumenta tolik opěvovaného nápoje, tak i návštěvníka této atraktivní výstavy, která může být prvním jarním osvěžením.

Letem světem piva bude otevřena od 24. března do 22. května.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Autor: Roman Dobeš


Matka čtyř dětí Hana Krátká provozuje na okraji obce obchod s pivem.

Foto

Obec Lety je známá svojí odchovnou vepřů a také památníkem. Brzy se ale možná stane i útočištěm pivních znalců.

Hana Krátká tady totiž provozuje prodejnu pivních speciálů, která má ambici pozvednout povědomí Čechů o tom, kolik chutí tento oblíbený nápoj má.

Byl to nápad mého partnera. Měli jsme velké prostory, které ale byly nevyužité. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské a v okolí není žádná práce, rozhodli jsme se původně, že si zařídíme občerstvení. Úplnou náhodou jsme koupili kukuřičné pivo. Právě za ním se lidé začali vracet, protože to bylo něco výjimečného,“ vzpomíná Hana Krátká a v náručí chová svého syna Tomáše. Ten je jedním z jejích čtyř dětí.

Z prodeje kukuřičného piva se postupně vyvinul obchod s pivními speciály. „Prodáváme jen speciály, je i pár výjimek, které nejsou v zásadě v ničem speciální, ale mají zajímavou etiketu. Teď v zimě je náš sortiment samozřejmě omezený. V zimě se pivo moc neprodává, lidé si dají raději svařák,“ směje se žena. Svět piva má v létě až sedmdesát druhů piv.

Když se objeví nějaká novinka, snažíme se ji zahrnout do své nabídky. Pro některé značky musíme jezdit, jiné pivovary nám pivo dovezou. I když s tím jsou také problémy,“ říká podnikatelka.

Pivovar Primátor sice zboží doveze, ale nemůžu ho koupit méně než deset beden. Vzhledem k malé poptávce v zimním období ho vůbec nebereme. V létě jsme tak na nule, že se zisky a náklady vyrovnají, ale v zimě ne. Zatím je to koníček, ale doufám, že se podaří rozjet podnikání tak, aby mě to uživilo,“ doufá Krátká.

Na prodejnu piva mohou lidé v Letech narazit už od května 2009. „Bylo to děsné, prvních pár dní se u nás nikdo nezastavil, ale postupně se to zlepšovalo. Vrata jsme měli polepená různými cedulkami o pivu, když někdo zazvonil na zvonek, vybral si pivo podle obrázků,“ vzpomíná na nelehké začátky podnikání Krátká.

Dnes sice stále mají obchodníci s pivem zvonek, ale kromě toho si koupili i stánek. „Aby to mělo trochu kulturu,“ směje se Krátká, která má k pivu, jak jinak, pozitivní vztah.

Pivo si dám ráda, ale spíše se snažím si vybírat, ochutnávat, není to tak, že bych sedla a nalila do sebe cokoliv. Leckdo má představu, že pivo je pivo, že má jednu chuť, ale to tak není. Existuje obrovská škála piva a jeho chutí, já mám třeba hodně ráda německé jahodové pivo, které je velice sladké,“ říká podnikatelka a přidává další vzpomínku.

Zpočátku jsme si s partnerem dávali pivní hádanky. Večer jsme si sedli, jeden z nás otevřel pivo a druhý hádal, jaké to je,“ dodává Krátká.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Šmíd


Pepřové pivo, dvanáctistupňový nefiltrovaný světlý ležák představí ve čtvrtek odpoledne v pivovaru Březňák ve Velkém Březně na Ústecku. Agenturu Mediafax o tom informovala Ludmila Čechová z pivovarské skupiny Heineken.

"Pepřové pivo jsme uvařili k masopustu. Svou neobvyklou chuť získalo přídavkem extraktu zeleného pepře, který příznivě ovlivňuje trávení po masopustním hodování,“ uvedla Čechová.

Pepřové pivo představí a některé podrobnosti z jeho výroby prozradí vrchní sládek Petr Hauskrecht.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Karel Rouč


Areál bývalého pivovaru Stein pôjde opäť do dražby. Po neúspešnom minuloročnom pokuse majiteľa nehnuteľností Orco Blumentálska, sa o speňaženie nehnuteľností tentoraz pokúsi jej konkurzný správca.

Chceli 13,5 milióna eur

Firma, ktorá patrí medzinárodnému developerovi Orco, sa totiž medzičasom dostala do úpadku. "Dražba nebola úspešná, a preto sme po dohode s bankou podali návrh na konkurz,“ vysvetľuje Petra Zdenková, šéfka komunikácie skupiny Orco.

O chátrajúce budovy a pozemky s rozlohou viac ako 16-tisíc štvorcových metrov sa tak opäť budú môcť zaujímať domáci aj zahraniční investori. Keď však vlani Orco a VÚB ponúkali pivovar za 13,5 milióna eur, neprihlásil sa nikto. "Výška najnižšieho podania bude určená vzhľadom na znalecké ohodnotenie a pokyny veriteľského výboru a zabezpečených veriteľov,“ hovorí Miroslav Duračinský, komplementár Slovenskej správcovskej a reštrukturalizačnej, ktorá je správcom konkurzu.

Ceny maniť nebudú

Jedným z takýchto veriteľov je aj VÚB. Pôvodne totiž bola investorom polyfunkčného projektu, ktorý chcelo Orco postaviť na pozemkoch pivovaru. Podľa Földesa Dionýza, riaditeľa odboru Manažment rizikových pohľadávok, však banka nechce ísť pri dražbe výrazne pod cenu.

"Banka ako prednostný veriteľ má záujem o predaj tak, aby bola uspokojená jej celá pohľadávka, teda v prípade pokynu na predaj sa cena oproti poslednej dražbe meniť výrazne nebude,“ tvrdí Dionýz. Dátum plánovanej aukcie zatiaľ konkurzný správca nevedel povedať.

Kým ambiciózne plány Orca zastavila kríza a finančné problémy, potenciálnych záujemcov o budovy Steinu odrádzajú stále nejasné pravidlá výstavby. "Záujem investorov o kúpu trochu brzdí absentujúci územný plán mesta pre túto oblasť. Zároveň je nutné podotknúť, že stavby ako také sú v havarijnom stave a majiteľ je v konkurznom konaní, a preto získanie investora je viac ako žiaduce,“ povedal Dionýz a dodal, že banka už rokuje s mestom a so zainteresovanými stranami o tom, akým spôsobom bude najlepšie opustené sklady a haly ozdraviť.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Miroslav Hargaš


Dotace z fondů Evropské unie padla. Zchátralý českokamenický pivovar prý zachrání investice ze zahraničí. Jde o sto milionů korun.

V bývalém českokamenickém pivovaru se pěnivý mok asi hned tak vařit nebude. Obnovení výroby piva už před třemi roky sliboval vlastník areálu Jaroslav Čapek. Spoléhal na pomoc Františka Oldřicha Kinského, kterého zastupoval v desítkách soudních sporů o rodový majetek. Čapkovy plány v dubnu roku 2009 zkomplikovalo úmrtí Kinského.

Soustředili jsme se na dědické řízení, které dosud neskončilo. Bude záležet na ovdovělé manželce a synovi Charlesovi, jak se rozhodnou. Je ale pravda, že při obnově pivovaru jsem měl příslib pomoci pana Kinského, který zprostředkovával i kontakty na potencionální další zahraniční investory,“ připomněl Jaroslav Čapek.

Na dřívějších plánech se prý nic nemění. Stále platí, že si rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím vyžádá více než sto milionů korun.

Počítali jsme také s možností získání dotací z evropských fondů. Bohužel, tyhle záměry nám nevyšly a tak se jako nejreálnější jeví spojení právě se zahraničními partnery,“ dodal majitel pivovaru.

Českokamenický pivovarský areál není zrovna chloubou města. Přestože tam už před časem nechal jeho vlastník odstranit náletové křoviny a zajistil částečnou opravu střechy, jednotlivé budovy chátrají.

Samozřejmě nám není jedno, jestli bude areál dál zůstávat opuštěný a nebo se tam začne něco dít. Rekonstrukce bude nákladnou záležitostí, kterou si musí vyřešit samotný vlastník. Ve věcech, které město může ovlivnit, se mu budeme snažit vyjít vstříc,“ poznamenal českokamenický starosta Martin Hruška.

Českokamenický pivovar

Rekonstrukce pivovarského areálu s vytvořením ubytovací kapacity hotelového typu a dalším zázemím si vyžádá více než sto miliónů korun. Jaroslav Čapek hledá investory v zahraničí.

V lokalitě nazývané Ptačí vrch chce další soukromý investor vybudovat sportovní areál. I tuto aktivitu hodlá vedení města podpořit.

Zajímáme se o dotační možnosti, které by pomohly investorům jejich záměry uvést v život. Bude to ve prospěch celého města,“ dodal starosta České Kamenice.

Co se týká proměn pivovaru, tak nejdříve má být dokončena rekonstrukce té části areálu, ve které se bude vařit pivo.

Objem jeho produkce by se měl pohybovat spíše v desítkách, možná v budoucnu by mohl překročit řádově stovky hektolitrů ročně.

Bude to pivovárek s výrobou pro konzumaci ve vlastní restauraci. Není naším cílem konkurovat jiným výrobcům,“ připomněl Jaroslav Čapek.

Po ukončení obnovy pivovarské části mají následovat ještě dvě další etapy rekonstrukčních prací.

Budou se týkat vytvoření ubytovacího zařízení a další doplňkové vybavenosti.

Česká Kamenice zatím stále čelí majetkovým žalobám zesnulého Františka Oldřicha Kinského.

Právě proto, že tam jeho advokát koupil starobylý pivovar, přislíbil potomek někdejších majitelů českokamenického panství jistou vstřícnost vůči městu.

Ke stažení žádné žaloby ale zatím nedošlo, bude záležet na postoji dědiců.

Mezi těmi nárokovanými pozemky jsou i plochy, které město potřebuje pro bytovou výstavbu a další účely. Věřím, že se město s dědici pana Kinského dokáže dohodnout,“ uvedl starosta Martin Hruška.

Zdroj: Děčínský deník.cz | Autor: Josef Suk


Pivní slavnosti, které letos již podruhé uspořádá Středočeský kraj, leží v žaludku krajským zastupitelům za ODS. Jak ve středu zdůraznil zastupitel Petr Bendl, místo reklamy pivovarům mohl kraj peníze, na které ho uspořádání akce vyjde, použít na zachování autobusových spojů, které ruší.

Za uspořádání slavností, kterých se letos zúčastní 19 pivovarů, zaplatí kraj 1,8 milionu korun. Na počátku roku přitom vedení kraje rozhodlo o tom, že na zajištění veřejné autobusové dopravy vyčlení o 180 milionů korun méně.

Konzervativci se nemohou smířit se skutečností, že podle materiálu, který schválili krajští radní, by za akci, jejímž hlavním záměrem je zviditelnění a propagace středočeských pivovarů, měl platit kraj. "Myslíme si, že marketingová akce, propagující pivovary, by se neměla platit z krajských peněz. Určitě se na financování Středočeských pivních slavností měly podstatnou částí podílet právě pivovary. Pochopili bychom, kdyby kraj nějakou menší částkou podpořil třeba kulturní program, ale ty peníze mohl určitě využít jinde," uvedl Bendl.

Financování akce podobného typu přitom považuje za nebezpečný precedens. "Podle této logiky se příště mohou obrátit na pana hejtmana výrobci automobilů nebo cigaret a kraj pro ně propagační akci uspořádá také? Nedivím se tomu, že spousta Středočechů má momentálně kvůli masivnímu rušení autobusových spojů problémy s dojížděním do práce, školy nebo k lékaři, když David Rath potřebuje, jak vidno, peníze na úplně jiné účely," uzavřel Bendl.

Zdroj: Domácí Eurozprávy.cz


Vyškovský pivovar je zachráněn, podařilo se najít nového nájemce. Smlouvu na deset let podepsali zástupci společnosti Czech Beverage Industry Company se státem, který pivovar pronajímá. Práce pro 27 lidí, kteří zůstali v pracovním poměru, je tak nadále zajištěna. V případě dobrých hospodářských výsledků se možná budou přijímat noví pracovníci.

Pivovar nelze prodat v důsledku nevyřešených církevních restitucí. Ještě do konce února by firma se sídlem v Praze měla převzít provoz. Jiný zájemce se tendru nezúčastnil. Oznámil to člen představenstva Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák.

Je odborníkem v oboru vaření piva a sladu, pracovně navštívil pivovary i v zemích bez "pivní tradice", jako Ázerbájdžán, Etiopie, Peru a Vietnam. Vyškovský pivovar hodlá provozovat se svými kolegy z uvedené společnosti.

Provoz byl loni utlumen kvůli ztrátám

Provoz ve Vyškově utlumil stát loni na jaře pro ztrátovost. Následně se několikrát neúspěšně hledal nájemce.

Předloni dosáhl vyškovský pivovar ztráty 30 miliónů korun, o rok dříve 9,7 miliónu a ještě o rok dříve zhruba 20 miliónů korun. Hrabák uvedl, že podle dostupných informací loni pivovar vyrobil patnáct až dvacet tisíc hektolitrů piva, v dobách slávy dosahoval roční výstav 50 000 hektolitrů.

Na přelomu roku 2009 a 2010 bylo propuštěno 19 zaměstnanců z původních 46, zbylí by měli nadále pracovat. Hrabák nevylučuje navýšení počtu pracovníků, ale podmiňuje to dobrým hospodářským výsledkem. Situace na trhu s pivem však není jednoduchá, v loňském roce zaznamenali pivovarníci dvanáctiprocentní propad.

Zdroj: Novinky.cz


Staňkovský pivovar je na prodej

[středa, 16. únor 2011]

Město si pivovar nemůže dovolit, čeká se na majetného investora. Bude se ve Staňkově ještě někdy vařit pivo?

Foto

V letošním roce tomu bude přesně třicet let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. Tamní pivovar, ve kterém byl provoz zahájen před téměř sto čtyřiceti lety, nyní prodává soukromá firma za přibližně 12 milionů korun.

Jiří Výrut pracoval ve staňkovském pivovaru dlouhá léta, těžce nesl jeho uzavření a dosud ho mrzí, že se v něm zlatý mok již nevaří.

Lituji toho, že se pivovar vůbec kdy prodal. Pracoval jsem v něm od vyučení a Staňkovské pivo bylo doslova vynikající. Když se v Plzni konaly degustace, lidé si ho pořád pletli s Gambrinusem,“ vzpomíná důchodce.

Provoz v pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, brzy však byl prodán do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl znárodněn a v sedmdesátých letech minulého století se ve Staňkově vařila světlá i tmavá desítka, pivovar produkoval více než šedesát tisíc hektolitrů piva za rok a práci v něm mělo kolem šedesáti lidí.

V roce 1977 se stal provozovnou domažlického pivovaru a 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina.

Později připadla městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia, která je jeho vlastníkem i nyní a která se zabývá zpracováním hub, ovoce a zeleniny.

Na bývalého zaměstnance Jiřího Výruta se několikrát obrátili lidé, kteří o znovuobnovení pivovaru uvažovali, nakonec ale z plánů sešlo. „Já bych rád pomohl, znám to místo skrz naskrz, a pivovar možnost obnovení výroby určitě nabízí,“ tvrdí Výrut. Poznamenává, že pokud by pivovar i nadále využíval měkkou vodu jako dřív, pivo by bylo opět výtečné.

Staňkovský starosta Alexandr Horák má také jasno – na místě pivovaru by chtěl vidět opět pouze funkční pivovar. Radnice si však objekt, který prodala před přibližně patnácti lety, nemůže dovolit odkoupit zpět.

Na to samozřejmě peníze nemáme. Věřím, že tu šance na obnovení pivovaru je, ale musel by přijít nějaký majetný investor,“ říká starosta. „Myslím, že téměř všem by se líbila obnova Staňkovského pivovaru. Ukázalo se, že i malé pivovary mohou fungovat, jako například v Koutě na Šumavě. Hlavně nechceme, aby ho někdo zboural, jako se to stalo v Domažlicích,“ tvrdí Horák.

Milan Mrázek z realitní kanceláře v Domažlicích nevidí možnosti využití objektu pivovaru růžově.

Moc nevěřím tomu, že by ve Staňkově a okolí někdo mohl prorazit s výrobou piva. Odbyt by byl malý a navíc nejde jen tak navázat na výrobu Staňkovského piva,“ poznamenává Mrázek. „Muselo by se odkoupit autorské právo na značku, receptury a podobně, nebo začít úplně s něčím novým – a to by možná byla ještě větší investice, než zakoupení pivovaru,“ dodává.

Podle Mrázka není ani další využití objektu či pozemků pivovaru příliš perspektivní – pro obchodní centrum je Staňkov příliš malé město, čerpacích stanic je v okolí dostatek a žádná z firem neodkoupí za dvanáct milionů korun pivovar, který navíc bude náročný na údržbu, aby si v něm vybudovala například sklad.

Přestavba na byty nebo záchrana v podobě grantů na kulturní či informační centrum nebo například muzeum by zase vyžadovala podporu města či zájem ze strany aktivních poslanců.

Bohužel myslím, že pivovar bude chátrat a chátrat, dokud nespadne,“ obává se Mrázek.

Zdroj: Domažlický deník.cz | Stanislav Šebek | Foto: MÚ Staňkov


Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje včera technici zkontrolovali dno měděných rmutovacích pánví a vyměnili ručně vyráběné řetězy z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut) přímo u dna vypouklé pánve. Tyto unikátní technické prvky jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie a i díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

Ve varně smícháme slad a vodu pro tzv. rmutování, kdy část směsi oddělíme a zahřejeme v měděných rmutovacích pánvích a poté je vrátíme do hlavní směsi, tzv. „díla“. Ve většině pivovarů uvidíte jednormutový, maximálně dvourmutový postup, u nás se rmutuje třikrát,“ popisuje první zajímavost Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

V každé rmutovací pánvi je na obou koncích lopatkového míchadla zavěšený měděný řetěz, který míchá rmut a otírá dno. Teplota otevřeného ohně pod kotlem, která je tak důležitá pro jemnou karamelizaci sladových cukrů, je kolem 600°C a dno je proto nutné trvale stírat tímto řetězem, aby výsledkem byla tak známá unikátní chuť a barva Pilsner Urquell. Každé dva týdny se kontroluje dno pánve i řetěz, který se zároveň pootočí.

Řetěz se 62 články ze speciální vyžíhané mědi měří 5,2 m a váží 35 kg. Jednotlivé články řetězu se přitom v pivovaru zhotovují a spojují ručně. Řetěz se pak v peci plzeňské Škodovky "popustí" při přesně stanovené době a teplotě, aby kov získal správnou "měkkost".

Fyzikálně–chemické vlastnosti mědi mají příznivý účinek na výslednou chuť piva Pilsner Urquell a měděné varní nádoby se používají už od jeho zrodu,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Drahomíra Mandíková (38) se stala ředitelkou firemních vztahů a komunikace společnosti Plzeňský Prazdroj. V této pozici zúročí své zkušenosti z předchozí práce manažerky pro vztahy s veřejností v Plzeňském Prazdroji a také jedenáctiletou praxi v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku.

Foto

Drahomíra Mandíková pochází z Bratislavy. Své původní ekonomické vzdělání si rozšířila studiem sociální práce na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

V Plzeňském Prazdroji působí od srpna 2010, až dosud jako manažerka pro vztahy s veřejností. Předtím pracovala 11 let v sesterské společnosti Pivovary Topvar na Slovensku, kde v pozici manažerky pro vztahy s veřejností zabezpečovala interní

a externí komunikaci společnosti, budování firemní reputace, oblast společenské zodpovědnosti a firemních zájmů. Od roku 2008 byla členkou dozorčí rady společnosti Pivovary Topvar zvolená zástupci zaměstnanců.

Během své profesní kariéry na Slovensku působila také v řadě významných institucí – například byla předsedkyní Klubu firemních dárců nebo předsedkyní představenstva Slovenského sdružení pro značkové výrobky. Jako členka Arbitrážní komise slovenské Rady pro reklamu se věnovala i dodržování etických pravidel komerční komunikace.

Drahomíra Mandíková je vdaná, hovoří slovensky a anglicky. Do léta 2010 žila v Bratislavě, poté se přestěhovala do Prahy. Ve volném čase se nejraději věnuje svému pejskovi, turistice a četbě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Dvě piva Plzeňského Prazdroje Master 15˚ Zlatý a Birell získala zlaté medaile na mezinárodní degustační soutěži piv Brewing Industry International Awards 2011. Ta proběhla v Británii 9. - 11. února. Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech.

Zlatý úspěch Masteru a Birellu je o to větší, že jde o úplně první medaile pro naše piva, a to v soutěži, která má obrovskou tradici. Ne náhodou je označována mezi pivními soutěžemi za „Pivní Oscary,“" spokojeně úspěch v soutěži ohodnotil Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Foto

Soutěžní degustace piv probíhají v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ v dozrávajících sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. V pátek 11. února v podvečer byla vyhlášena nejlepší piva z každé kategorie.

Prestižní mezinárodní soutěž měla pestré složení poroty. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvoří především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže je Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybírá tak, aby v porotě byly zastoupeny velké, střední i malé pivovary.

Výjimečností soutěže je její tradice a historie. Klání se poprvé konalo v roce 1886 v Londýně. Později se přesunulo do Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, (stejně tak jako je Plzeň rodištěm typu Pilsner nebo Lager).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovar Antoš od ledna vyrábí pět druhů nového piva.

Ve Slaném, městě jen 26 kilometrů od Loun směrem na Prahu, se po více než 126 letech začalo opět vařit pivo.

Ve městě po předchozí rekonstrukci historických budov vznikl Pivovar Antoš, navazující na místní tradici stejnojmenného pivovaru z 16. století. Majitel začal od ledna vařit pět druhů nového piva, potom pivo několik týdnů zrálo, nyní v polovině února byla pro veřejnost otevřena v prostorách pivovaru nová restaurace ve staročeském stylu a pivo už mohou okusit návštěvníci.

Obliba nových regionálních minipivovarů s vlastní restaurací se rozmáhá, podobný byl otevřen loni na podzim v Chrámu chmele a piva v Žatci. Naopak v Lounech se pivo vařit přestalo z ekonomických důvodů po rozhodnutí nového vlastníka. Značka piva Louny sice zůstala, ale ve skutečnosti se stáčí v jiných městech.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský


Jeden z rakouských pivovarů místního významu Villacher, se sídlem v Villachu, distribuuje 80 % své produkce do Korutan. Roční výstav piva (včetně světlého pšeničného kvasnicového) dosahuje objemu 300 000 hl a navíc vyrobí i zhruba 3 000 hl nealkoholických nápojů ročně. Značková piva Villacher se vyznačují vysokou kvalitou a jedinečným charakterem. Nejpopulárnější z nich je Villacher Märzen, jehož produkce tvoří 95 % z celkového výstavu.

Foto

Historie tohoto korutanského pivovaru sahá až do roku 1738. Od rozsáhlé modernizace v roce 1858 až doposud, stojí značka Villacher na spojení inovace, kvality a tradice. Příkladně to demonstruje nová integrovaná koncepce filtrace, která byla, v rámci spolupráce s firmou KHS, vytvořena tomuto pivovaru přímo namíru.

Základ plně automatizovaného filtračního zařízení tvoří svíčkový štěrbinový filtr Innopro Getra Eco (54 m2, výkon 350 hl/h) a filtr Innopro Corvus, který je určen k maximálnímu zajištění bezpečnosti filtračního procesu. K této kompletní dodávce patří i další komponenty, například dávkovací stanice pro dávkování křemeliny a aditiv, různé typy zásobních tanků, včetně koncepce jejich čištění, dále regulační součásti a v neposlední řadě i pomocné doplňkové technologické novinky.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Aitorka: Iva Hvízdalová


Plzeňský Prazdroj získal v rámci TOP Filantrop 2010 zvláštní ocenění za dlouhodobý přínos ke společenské odpovědnosti firem.

"Takové pocty si velmi ceníme," říká Doug Brodman. "Inspiruje nás do další spolupráce na poli společenské odpovědnosti s platformou Byznys pro společnost a s dalšími organizacemi."

Foto

Dlouhodobé snahy Prazdroje o společensky odpovědné podnikání jsou výsledkem práce i vašich předchůdců. Jak rozumíte termínu "odpovědné chování firmy" vy osobně?

My častěji používáme pojem trvale udržitelný rozvoj, protože tento pojem lépe vystihuje náš přístup - zajistit dlouhodobý rozvoj naší firmy i našeho okolí. Toto slovní spojení definuje způsob, jakým podnikáme, a ovlivňuje naše každodenní rozhodování.

Společenská odpovědnost je součástí našich každodenních činností: například sledujeme, kolik vody na výrobu piva spotřebováváme, jakou kvalitu má voda, kterou vracíme zpět do přírody, jaká je naše spotřeba energie a úroveň emisí nebo jestli jsou práva našich zaměstnanců a partnerů respektována.

Náš přístup je systematický. Stanovili jsme si deset priorit a velmi jasně definovali, čeho je potřeba dosáhnout. Navíc, v tomto roce naše mateřská společnost SABMiller revidovala čtyři globální strategické priority, podle kterých řídíme náš byznys. Zahrnula do nich právě trvale udržitelný rozvoj, což dokazuje, že tuto oblast bereme opravdu vážně.

Úzké propojení společnosti a firmy

Jaký máte motiv? Proč je společensky odpovědné chování pro firmy důležité?

Byznys nemůže existovat odděleně od společenského dění a naopak. Odpovědnost je proto důležitým pojítkem. Kupříkladu, firma může jen stěží uspět v prostředí se špatnými ekonomickými podmínkami, nedostatečnou transparentností, slabou infrastrukturou, vysokou nezaměstnaností nebo nedostatkem dodavatelů či odběratelů.

A totéž platí i obráceně. Jen prosperující a dobře vedená firma stimuluje zaměstnanost, zvyšuje investice do konkrétních regionů a přispívá k celkovému rozvoji ekonomiky

Řekl jste, že jste si definovali 10 priorit. Které to jsou - a proč?

Jedná se o oblasti, které můžou dlouhodobě ovlivnit jak naši činnost, tak i kvalitu okolí, ve kterém podnikáme. Zaměřujeme se především na podporu odpovědné konzumace alkoholických nápojů a snižování spotřeby vody a energie v našich pivovarech. K dalším, neméně důležitým prioritám patří např. snižování množství odpadů, respektování lidských práv, investování do rozvoje komunit nebo také prosazování odpovědného podnikání u našich dodavatelů.

Podpora odpovědné konzumace alkoholu - to může znít od výrobce alkoholických nápojů všelijak. Co to znamená?

V České republice je pivo jedním z nejoblíbenějších nápojů a přispívá k životní pohodě těch, kteří ho pijí odpovědně. Samozřejmě jsme si vědomi škodlivých účinků, které může mít neodpovědné pití alkoholu na jednotlivce i na celou společnost.

Ačkoliv je konzumace alkoholu věcí individuální volby a každý dospělý člověk za ni nese odpovědnost, domníváme se, že by lidé měli mít přístup k přesným a vyváženým informacím, na jejichž základě se budou moci správně rozhodovat. Proto propagujeme odpovědnou konzumaci v rámci našich aktivit, ať už se jedná o tvorbu marketingových kampaní, vývoj nových výrobků nebo při prodeji našich piv na trhu.

Podporujeme službu Promile info, kterou provozuje nevládní organizace Sananim a jejímž cílem je snížit počet případů řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu. Na našich internetových stránkách www.napivosrozumem.cz poskytujeme kompletní informace o účincích alkoholu na lidský organismus. Jako jedni ze zakladatelů Iniciativy zodpovědných výrobců piva v České republice se aktivně zapojujeme do propagace odpovědného přístupu ke konzumaci alkoholu.

Pocházíte se Spojených států. Vidíte nějaké významné rozdíly ve vnímání společenské odpovědnosti firem v České republice a v USA?

Společenská odpovědnost má v USA dlouhou tradici a je tam proto dobře etablována. Významnou roli hraje především firemní investování do rozvoje komunit (tzv. corporate social investment), propagace odpovědné konzumace alkoholu nebo podpora diverzity. Naše společnost, stejně jako jiné firmy v USA, má poměrně rozsáhlý program právě na podporu multikulturního prostředí.

Jsem přesvědčen, že rozmanitostí pracovních sil můžou firmy a společnost jen získat. Investování do komunit a pomoc potřebným je dnes již běžnou věcí nejen pro firmy, ale také pro jednotlivce. Američané jsou zvyklí si navzájem pomáhat, ale já jsem zažil velkou míru solidarity i tady, v České republice, zvlášť v krizových situacích, jakými byly například povodně.

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR Fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz


Bernard pacienty opečuje

[pondělí, 14. únor 2011]

Rodinný pivovar Bernard pokračuje ve svém komunikačním konceptu a opět reaguje kreativně na aktuální situaci na českém trhu. Tentokrát reflektuje blížící se vypršení výpovědní lhůty lékařů, kteří poděkovali a odchází.

Foto

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková


Plzeňský Prazdroj chystá investici 150 milionů korun do nové stáčecí linky na PET lahve v Plzni. Linka s maximálním hodinovým výkonem 18 tisíc lahví bude umístěna ve stávající stáčírně Plzeňského pivovaru. Projekt by měl být dokončen v průběhu roku, kdy bude linka uvedena do provozu. Investice do stáčecí linky je reakcí na měnící se požadavky českých pivařů v segmentu praktického balení piva prodávaného v obchodech.

Na prvním místě je pro nás přání spotřebitelů. Jejich preference se mění a roste poptávka po praktických baleních. Proto v rámci dlouhodobých investic do rozvoje našeho podnikání zprovozníme v Plzeňském pivovaru novou stáčecí linku na plastové lahve. Naši sládkové vaří tradiční česká piva a naším cílem je dlouhodobě nabízet spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu jak u našich tradičních produktů, tak u novinek v oblasti balení. Naši pivaři si zaslouží ten nejlepší pivní zážitek, a naším úkolem je jim ho dodat,“ říká ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

Plzeňský Prazdroj nabízí spotřebitelům v PET balení značky piv Primus a Klasik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Každý týden s námi vstupte do zákulisí jedné profese, dnes: sládek pivovaru Svijany

Foto

Pivo musí sládek ochutnávat v celém průběhu kvašení. A sedmidenní, upřímně řečeno, nic moc.

První zpráva o Svijanech pochází z roku 1345, obec tehdy patřila cisterciánskému klášteru v Mnichově Hradišti. Už v roce 1564, je ve Svijanech uváděn pivovar, byl součástí hospodářského zázemí a důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství. Pivovar posléze patřil Šlikům, Valdštejnům, Rohanům a Kratochvílům.

Po roce 1945 byl pivovar konfiskován a poté znárodněn, stal se provozem Severočeských pivovarů n. p. Po roce 1990 je krátce v majetku státního podniku Pivovary Vratislavice nad Nisou a akciové společnosti Pražské pivovary, jejímž majoritním vlastníkem byla anglická pivovarská společnost Baas, díky jejíž obchodní politice se svijanský pivovar dostal do odbytové krize a hrozilo jeho uzavření.Změna rovnající se téměř zázraku přichází v příslovečné hodině dvanácté. V roce 1998 vzniká společnost Pivovar Svijany s.r.o., která se stává novým vlastníkem, v roce 2005 se transformuje na akciovou společnost. Díky mravenčí práci týmu schopných lidí, vedených ředitelem Františkem Horákem, a pod taktovkou finanční skupiny LIF, je odbytová krize překonána. Pivovaru se začíná blýskat na lepší časy a začíná růst. V roce 2010 opustilo brány pivovaru 437 tisíc hektolitrů piva. Včetně obchodních zástupců má stovku zaměstnanců.

Petr Menšík je absolventem pivovarské průmyslovky v Podskalské, od 15 let trávil prázdniny na brigádách v dnes už neexistujícím pivovaru v Jablonci nad Nisou, po jeho zrušení pracoval osm let v pivovaru Vratislavice, kde se od umývače tanků vypracoval na vrchního sládka. Od roku 1998 působí ve Svijanech, nejprve na pozici obchodníka a obchodního ředitele, později sládka.

Před očima mám tu scénu z filmu Postřižiny, jak si ráno po zasedání správní rady pivovaru („Musíte se víc snažit, pane správče!“) a zabijačce se sugestivní žranicí, kterou dokáže podat tak poeticky pouze Jiří Menzel, okouzlující Magda Vašáryová smaží k snídani šťavnatý přírodní řízek a s chutí ho zapíjí čerstvě načepovaným pivem. Na tenhle film se s prázdným žaludkem koukat prostě nedá a věřte mi nebo ne, při psaní tohoto textu mi vedle klávesnice na talíři spočívá temně rudé kroupové jelítko.

Svijanský pivovar mne vítá ranním oparem a navenek ospalou atmosférou, kde do sebe ale všechna dobře namazaná kolečka zapadají tak jak mají. Sládek Petr Menšík mne vítá: „Měl jste přijet o chvilku dřív, před chvílí jsme byli degustovat.

Hned ho vezmu za slovo: Není to právě ten důvod, proč každý závidí sládkům – že do jejich pracovní náplně spadá pití piva? „Asi ano,“ usmívá se, když jdeme po trase jeho obvyklé ranní obchůzky. Absolvuje ji každé ráno v šest, aby zjistil momentální stav a situaci. Vše ale běží podle dávno zaběhaných receptur a rituálů, časy Postřižin jsou podle Petra Menšíka dávnou minulostí. „Dneska už to není ta idylka, jak ji známe z filmů, většinu času sládek tráví u psacího nebo jednacího stolu a u počítače. Že bych chodil míchat suroviny, jak si většina lidí představuje, tak to určitě ne. Máme nějaký tým lidí a spíš jde o to dodržovat nějaká pravidla, která jsou už daná. Vznikla v době, kdy jsme tu začínali, a už je pouze zdokonalujeme.

Moderní kabátek, ale srdce strýce Pepina

Varna už dnes není tím poetickým místem, plným páry, měděných kotlů a upocených vařičů, připomíná spíš moderní fabriku s blikajícími monitory automatických procesů. Leč pouze na první pohled. Uvnitř všechno probíhá jako v dobách strýce Pepina. „To je důležité: ve Svijanech se, jako už u nás málokde, dodržují tradiční postupy jako v minulém a předminulém století, vaříme pivo tak, jak ho Češi vždycky vařili,“ neskrývá hrdost sládek, „výhradně z vlastního chmelu – na Litoměřicku máme 56 hektarů poloraného žateckého červeňáku. Máme tak záruku stabilní kvality, protože běžní pěstitelé už dnes nemají prostředky na to, aby se o chmelnice mohli starat.

Základem toho, aby pivař ve své hospůdce při napití pochvalně zamlaskal, je výběr základních surovin. „Vodu máme vlastní z vrtů v okolí pivovaru, slad nakupujeme z pěti malých nezávislých sladoven, kde se zase vyrábí tradičním postupem na humnech a o chmelu jsem už hovořil,“ vypočítává P. Menšík. „A posledním rozhodujícím faktorem je výrobní postup. Většinu pivovarů dnes ovládají nadnárodní koncerny, které jim diktují své receptury, samozřejmě se snaží co nejvíc ušetřit. Klasický postup, jakým se české pivo vždycky vyrábělo, je příliš nákladný a náročný jak na energii, tak na lidskou práci, čas a prostory. A to už do té koncepce nezapadá, takže pivovary postupně přecházejí na modernější způsoby výroby, čímž se ale mění charakter piva.

V roce 1998, kdy pivovar získal dnešní majitel, stálo vedení na křižovatce. Pustit se snadnější cestou moderních technologií, vyrábět lacino a hodně? Nebo zůstat u klasiky, otevřených spilek a ležáckých tanků? Výsledek dnes známe.

Zvolili jsme druhou možnost a i při rozšiřování prostor a výstavbě nových provozů počítáme s klasickými postupy a metodami.

Foto

Klasikou ve Svijanech jsou otevřené spilky.

Čísla a facebook dávají zapravdu: Pivo musí mít duši

A jak ukázal čas, bylo to rozhodnutí veskrze moudré. Odbyt svijanského piva se neustále zvyšuje i přesto, že byste v médiích marně hledali reklamní kampaň nebo inzerci. „Zůstáváme stále stejní, čímž se odlišujeme od zbytku trhu. Právem každého výrobce je snižování nákladů, ale v pivovarnictví je to trochu jinak,“ říká Petr Menšík. „Nestačí být nejlevnější, pivo musí mít také duši, což zejména Češi bezpečně poznají a dokážou ocenit. U nás navíc ještě to, že naše pivo nespatří paster ani z rychlíku.

U klasického výrobního postupu záleží hodně na lidském přístupu. „Zatímco velké pivovary jedou podle zajeté technologie, u nás záleží na každém člověku, který v pivovaru pracuje – od sládka až po člověka, který myje tanky. Kdokoliv by svou práci odvedl nekvalitně, projeví se to ve finále, tedy v kvalitě piva. Proto lidé musí být s prací spokojení, vážit si ji a být hrdí na tu značku i na to, co dělají, to je podle mne základ,“ zdůrazňuje sládek. „Takovým lidem nedá, aby svou práci ošidili.

Foto

Ve Svijanech našli dokonalou rovnováhu mezi klasickým českým přístupem a moderní technikou.

Že na takové spolupracovníky má Petr Menšík patrně štěstí, o tom svědčí i facebooková stránka pivovaru, kde konzumenti z celé republiky i ze zahraničí pějí na svijanský mok chválu.

Uiaa: „mnam, mnam, v sobe jich pět mám ))

Veronika M.: „you´re simply the best!!

Milan M.: "Vážení přátelé, ano! Kvůli svijánkám se vyplatí bejt na světě… ;-)"

Aleš A. L.: „Nejlepší ionťák v alpském sedle Col del Champs (2087 m) Route des Grandes Alpes 2010.

Kuba V.: "Bůh chtěl vymyslet něco, aby se Adam nenudil… Stvořil Evu. Ale Adama po 1564 letech Eva omrzela… tak bůh dovolil Adamovi stvořit něco unikátního… Svijany!

Foto

Tato hala pojme zásoby sudů na jeden a půl dne.

Kouzlo starých časů versus Hans & Helmut – brigáda kapitalistické práce

Když procházíte svijanským pivovarem, nikdy nevíte, zda na vás za rohem nezakřičí strýc Pepin, nebo vás naopak neohromí špičková technika. Podařilo se mi to i při okružní cestě s Petrem Menšíkem.

Uvařená mladina se zbaví kalu, zchladí, zakvasí pivovarskými kvasinkami a putuje do spilky, kde probíhá hlavní kvašení. A právě tam se cítíte jako v nymburském pivovaru na počátku 20. století, když tam dohlížel sládek Francin. „Mladina kvasí v otevřených kádích klasickým způsobem, jak se to vždycky dělalo v dobách, kdy se české pivo proslavilo po celém světě,“ ukazuje P. Menšík. „Spilka je prvním místem, kam ráno mířím, vidím, jak kvašení postupuje. O to je sládek ve velkém pivovaru ochuzen – pivo vlastně spatří až v lahvi.

Když vstupujeme do stáčírny sudů, marně očima hledám obsluhu, nevidím jediného člověka… A hele – tamhle jeden osamělec naváží palety se sudy.

Tady na všechnu práci stačí Hans s Helmutem,“ usmívá se Petr Menšík. Ohlížím se a v duchu opatrně rekapituluji svou chatrnou školní němčinu. „Tamhle,“ ukazuje sládek. Zírám na dva oranžové roboty, kteří se strojovou pravidelností máchají svými rameny, jeden přistavuje prázdné sudy k lince, druhý odebírá plné. „Seznamte se - to jsou Hans a Helmut,“ ukazuje sládek.

Roboti si mne nevšímají, dál nevzrušeně pracují a bude to tak až do konce směny. Bez svačiny, bez pauzy na oběd nebo na cigaretku. Svijanští je před časem nakoupili, aby ušetřili pracovní síly. „Řadu let už v trochu odlišné verzi pracují v boleslavské Škodovce, tak jsme si je pořídili také. A těch skoro 14 miliónů, které nás stáli, jsme nikdy nelitovali.

Foto

Na této minilince se ručně stáčejí oblíbené 5litrové soudky pro domácí párty.

Když vycházíme zpátky na denní světlo, je už skoro poledne. Komín poklidně dýmá na nedaleké stavbě čističky odpadních vod a haly s novými tanky se chystají na polední přestávku. Nikdo tu nespěchá a přesto máte pocit, že to tu bouřlivě žije a že ta dynamika ještě nějakou dobu potrvá.

Že ve Svijanech našli ideální kombinaci zemité tradice a moderního přístupu. A že by z nich měl Francin radost.

Dej Bůh štěstí, pronáším v duchu tradiční pozdrav pivovarských, když bránu opouštím a mířím do uspěchaného světa.

Foto

Svijanský Máz míří do světa.

Tak – a dost. DVD s Postřižinami dohrálo, dojídám vystydlé jelítko a zaklapnu notebook. Odcházím do hospůdky naproti. Na Svijany.

A jestli jste se u čtení nudili, kupte si medvídka mývala!

Zdroj: MB noviny.cz | Autor a foto: Karel Michal


«« « Strana 788 z 1069 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI