Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pohoda v Praskačce, potěšení v Pivovarské bráně a Potštejn


Pohoda v Praskačce, potěšení v Pivovarské bráně a Potštejn

Pohoda v Praskačce, potěšení v Pivovarské bráně a Potštejn [p1158][p1351]

Víkendový pobyt v Hradci Králové jsme si zařídili tak, aby byl zajímavý i pivně. Zde se s vámi podělím o pár postřehů z Praskačky, z letošní novinky Clock v Potštejně a z dobré pivnice v centru Hradce.

Východní Čechy (dnešní terminologií oba východočeské kraje) již od svých pivních začátků v devadesátých letech považuji za pivně neobyčejně úrodné. Od té doby se situace dle mého názoru stále zlepšuje, i když některé průmyslové pivovary už nejsou a jiné jako by pro mě už nebyly. Ale to sem teď tahat nebudu. Jisté je, že vždycky při překročení hranic Pardubického či Královéhradeckého kraje se mě zmocňuje pocit, že tady mi bude (nejen) pivně dobře. A ta vůně dálek na pardubickém nádraží... (ale to sem teď taky tahat nebudu).

Když se nám s mou milou ženou naskytla možnost víkendového pobytu v Hradci Králové, zvažovali jsem mimo jiných výletních cílů i ty pivní. Z nich jsme si tentokrát vybrali Praskačku a Potštejn. Ohledně večerního posezení jsme vsadili na Pivovarskou bránu.

Do Praskačky jsme zajeli hned první večer. Ověřit, zda je všechno tak, jak bylo loni. Hlásím, že vše je v pořádku, pivo stále velmi dobře pitelné, pan majitel stále velmi milý, personál přívětivý a posezení pohodové. Změnila se skladba chmelů ve světlé jedenáctce, slovinský Styrian Golding byl shledán už příliš drahým. Na čepu světlá jedenáctka, tmavá třináctka a polotmavá čtrnáctka. Vše dobré, zejména u jedenáctky by se dalo vydržet i výrazně déle, než nám dovolily jízdní řády veřejné dopravy. A taky naše zvědavost – ta nám velela vyzkoušet ještě něco dalšího. Tím něčím dalším byl podnik Pivovarská brána kousek pod hradeckým náměstím.

V Praskačce
V Praskačce

Pivovarská brána je velmi příjemná živá pivnice v samém centru Hradce Králové. Jak designem, atmosférou (hej, hospodští, jde to i bez vyhrávajícího rozhlasu!), tak i nabídkou pokrmů a piva. Kdysi deklarovali i plány na vaření vlastního piva. Možná na tom pořád pracují. Každopádně mají, mimo jiné, na čepu dvě své privátní značky – světlý ležák Kotěra a tmavý ležák Gočár. Vařeno v Břevnově, takže už lze tak nějak automaticky očekávat kvalitu. A očekávání bylo naplněno. Kromě toho měli na čepu ještě pět dalších piv – ležák z Kounic, „belgii“ od Prager Laffe, polotmavé z Praskačky a desítku a dvanáctku z Rychnova. Slušný výběr. Takže po chutném Kotěrovi jsme šli na jistotu a objednali si rychnovský ležák. To s sebou ovšem přineslo dvě překvapení.

Prvním překvapením byla nakyslost rychnovské Kněžny. Druhým překvapením byla reakce obsluhy – po reklamaci totiž následovalo ochutnání, omluva, škrtnutí piva z lístku a stažení piva z čepu. Vlastně by to takhle mělo být normální, ale kolikrát se vám při podobné příležitosti stalo, že jste nakonec byli za pitomce, protože „to pivo je přece v pořádku“? Když jsme přišli druhý večer, byl rychnovský ležák opět na čepu, ovšem už v pro nás obvyklé vynikající kvalitě. K tomu se nám ještě jednou dostalo omluvy za včerejšek (až jsme z toho byli drobet v rozpacích). Nevím, co dalšího bych dodal. Kromě toho, že tuhle hospodu doporučuji.

Clock zvenku
Clock zvenku

Další den nás čekal pivovar Clock. Natěšenost na novinku v Potštejně byla velká. Už jen proto, že se na své internetové prezentaci tváří velmi progresivně. A vůbec, to co deklarují, bych jim z fleku podepsal. Líbí se mi jejich odvaha – do pivního světa vstupují se symbolikou zcela nepivní a nepivovarskou. V logu žádné vidrovačky, žádná dřevěná káď, nikde klasy obilí, marně hledám chmelové šištice. Jejich piva naopak symbolizuje něco, co jsem si v duchu nazval „kovošroťáci“. Palec nahoru a klobouk dolů.

Jejich pivnice je rovněž neotřelá. Strohá, čistá, jednoduchá, jediným příjemným „výstřelkem“ jsou svítidla zhotovená z pivních lahví. Na čepu poměrně bohatý sortiment – z podkvasných piv světlá desítka a polotmavá dvanáctka, svrchňáky pak zastupují pšenice a dva ejly. Potud fajn.

Zajímavá svítidla
Zajímavá svítidla

Co se nám ale zrovna moc nelíbilo, byl způsob čepování. Měl jsem z toho pocit, jako by to někde obšlehli, ale už nedotáhli. Posuďte sami: Před každým pivem pustí něco na kanál. A to opravdu před každým, i když z konkrétního kohoutu teče jedno pivo za druhým. Pak po skle načepují skoro plnou sklenici/půllitr. Když už to vypadá jako že hurá, máme natočeno, přijde šok – sklo postaví na pult a pustí do něj kus piva. Výsledkem je přetečení. Pak můžou popadnout příborový nůž a seškrábnout jím pěnu. Ta potom spolu s přebytečným pivem pěkně přeteče po skle. Sklo se pak stylově postaví na keramický tácek. A při každém napití je díky tomu hostům dopřáno pobryndat si nohy.

Sortiment
Sortiment

Odtáčení na kanál vnímám jako snahu dát hostovi to nejčerstvější. I když mi to chvílemi může přijít vzhledem ke ztrátám trochu uhozené, je to jejich věc. Ať z toho něco má i aktivovaný kal v místní ČOV. Ten zbytek se mě ale už týká. I když se sklo snaží oplachovat ve dřezu, stejně je to ve výsledku mokré. Nemluvě o sklenicích na ejl (jak to omýt ve dřezu, aniž bych prsty neopatlal místo, odkud bude host pít?) nebo sklenkách na nožičce. U těch by snad pomohla papírová rozetka, ale není. Vrtalo mi to hlavou a tak jsem shrnul své výhrady a zeptal se pana Jakuba Sychry, sládka potštejnského pivovaru, jak to vidí. Cituji z odpovědi, která přišla téměř obratem:

...Byl jste spokojen s kvalitou a trvanlivostí pěny načepovaného piva? To je totiž jediný důvod, proč necháváme část pěny (tu s velkými bublinami) přetéct. Výsledná pěna má poté velmi jemnou strukturu, skvěle chrání pivo před oxidací, kroužkuje a vydrží mnohem déle. Mrzí mě, pokud se Vám tento způsob zdá nesmyslný nebo pokud si myslíte, že se snažíme napodobit Stellu Artois - nás však zajímá hlavně kvalita podaného nápoje...

Varna a potštejnské pivo
Varna a potštejnské pivo

...Sklenice na nožce s keramickým táckem je kombinace, která činí nejvíce problémů s kapáním vody při konzumaci. Tohoto problému si jsme vědomi a snažíme se jej řešit - krátký pobyt sklenice na savém materiálu se zdá být zatím nejlepší řešení...

Takže se zjevně jedná o snahu nabídnout pivo v co nejlepší kondici. Nelze to ale celé udělat nějak jinak a třeba i jednodušeji? Jak to vidí zkušení výčepní nebo světaznalí pivaři z řad čtenářstva?

Co se týče piva samotného, tak desítka rozhodně nechutnala jako řídké pivo na uhašení žízně pro nenáročné. Byla snad jen až moc chmelená, ale to je otázka momentální chuti a osobních preferencí. Pšenice nezaujala. APA byl suchý, velmi aromatický, až mateřídouškový. IPA slušný český minipivovarský průměr. Polotmavý ležák mi nakonec přišel k chuti asi nejvíc. Vše čepují do patřičného skla. Jen malé ejly do pěkných sklenic na nožičce.

Clock
Clock

Netuctový potštejnský pivovar určitě stojí za návštěvu. Je to zas něco trochu jiného než obvykle. A jsou noví a vypadá to, že se snaží a chtějí se zlepšovat. Jeví se mi docela nadějně, už jen tou snahou nezapadnout do šedivého průměru. Kromě toho je Potštejn moc pěkné místo s hradem a zámkem, dnes už díky existenci pivovaru ideální cíl pro výlet



[Jiří ] [Zobrazeno 7749x] [20. srpen 2014]
[Chyba 404 - Nenalezeno] [comments: 7] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Kejna

pátek, 22. srpen 2014
15:15

Kejna

hezké, hutné, zajímavé, inspirativní ..


napsal(a): Kejna [Odpovědět]

Elf

čtvrtek, 21. srpen 2014
13:23

Elf

Pivovraská brána je fajn, na Hradec opravdová pecka. Jen ty privátní značky jsou pouze přejmenovaná piva klasické břevnovské nabídky.
Jinak Praskačku jsem navštívil loni v létě a pivo bylo extrémně mladé, málo prokvašené, bez správného řizu a dosti sladké. Letos je to lepší?
A co se týká čepování v Potštejně neviděl bych to tak tragicky. To odpouštění piva před každým točením je nesmysl, ale hezky to vypadá. Keramické tácky vyráběné dnes jsou k ničemu, jsou málo hluboké, ale hezky to vypadá. A dokončení točení piva probíhá jak? Že to položí na pult pod výčep a z výšky tam pustí pivo? Nebo ho klasicky dodělaj s ponořeným kohoutem? To první by byla hloupost, která hezky nevypadá.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 21.08.2014 ve 13:24:34


napsal(a): Elf [Odpovědět]

Adsense

19. březen 2024
11:25


posted by: Inzerce

jiri.kana

čtvrtek, 21. srpen 2014
19:13

jiri.kana

Elf: Dělali to tím prvním způsobem.
Ale pokud si dobře vzpomínám, ty provozuješ Na Božence taky nějaké pěnové hospodářství spojené s omýváním ve dřezu..


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Elf

sobota, 23. srpen 2014
13:53

Elf

jiri.kana: Na Božence už nic neprovozuju, mám svou hospodu. A pěnové hospodářství není vůbec špatná věc, pivo pak hezky vypadá, má dobrou pěnu, která brání oxidaci a vydrží tak déle čerstvé. Jen to pouštění piva z výšky je na nic.


napsal(a): Elf [Odpovědět]

Roman Holoubek

středa, 20. srpen 2014
14:39

Roman Holoubek

Moc pěkně napsané. Hned bych měl chuť vyrazit na daná místa. Koneckonců v Hradci Králové je pro mne spoustu i nepivních lokalit, kvůli kterým bych si měl nějaký víkend do tohoto města naplánovat.
Díky Jirko

PS: A před přístupem lidí z Pivovarské brány klobouk dolů. Samozřejmost, která je spíše výjimkou.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 20.08.2014 ve 14:40:35


Mosquit

středa, 20. srpen 2014
11:17

Mosquit

Pěkné, odpovídá mým poznatkům a zkušenostem. Snad jen v té Praskačce to občas uletí...
Který víkend jste tam byl, teď ?


napsal(a): Mosquit [Odpovědět]

jiri.kana

středa, 20. srpen 2014
11:22

jiri.kana

Mosquit:Ne, druhý srpnový.


napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI