Petrovické zlato: nový pivovar na Rakovnicku s tradičním ležákem

Do nového roku Vám přejeme jen to nejlepší, jen dobré pivo a aby se svět vracel ke zdravému rozumu. Pivnímu.infu bych popřál větší rozmanitost autorů...

Pivovar s příběhem. Padaly návrhy jako Heřman nebo Bachař, ale vyhrál TROLL

Meziročně podobně vysoké tržby, větší zisk, největší jednorázová investice za posledních deset let, zlepšený ekologický provoz – tak hodnotí uplynulý rok Dušan Krankus, ředitel Pivovaru Strakonice 1649, a.s. - jediného pivovaru u nás, který patří městu.

Pivovar Strakonice 1649, a.s. uzavírá rok 2025 s významnými výsledky i investicemi. Největší událostí roku bylo podle Krankuse pořízení nové technologie průmyslového chlazení s bezobslužným provozem – jde o největší investici za posledních deset let, která dosáhla 12 milionů korun. Nový systém přinese nejen modernizaci výroby, ale také významnou úsporu elektrické energie.

Ředitel pivovaru Dušan Krankus hodnotí uplynulý rok pozitivně: „Naše tržby zůstávají téměř totožné, daří se nám prodávat segment s vyšší přidanou hodnotou. Velkým ekonomickým úspěchem je fakt, že veškeré investice do výroby, údržby a obchodu dokážeme financovat z vlastních zdrojů.“

Nové produkty a trendy

Co se prodeje týká, tak se pivovar přizpůsobuje měnícímu se spotřebitelskému chování. Spotřeba alkoholu obecně klesá, proto se Strakonice zaměřují na nealkoholické varianty. Velký úspěch slaví Radlery s příchutí citrónu a grepu, které se stáčí do sudů a plechovek a těší se oblibě celoročně. V laboratořích se navíc připravuje zcela nový nápoj bez alkoholu, který má oslovit všechny generace.

V prodeji je od začátku prosince nový sváteční speciál: „Uvařili jsme ho ze tří sladů – plzeňského typu a dvou belgických sladů Castle Malting. Dodávají pivu lahodnou sušenkovo-oříškovou chuť a krásnou zlatavo-měděnou barvu. Vyšší hořkost 38 IBU zajišťuje kombinace tří odrůd českého chmele – Premiant, Kazbek a Jupiter. Speciál je dostupný na čepu i v lahvích s patentním uzávěrem v nefiltrované verzi." uvedl sládek pivovaru Vlastimil Matej.

Objem exportu na zahraniční trhy – Slovensko, Maďarsko a Ukrajinu – zůstává stabilní. Pivovar se pravidelně umisťuje na předních místech v degustacích, které rozhodují o zařazení českého piva na švédský trh. Po letošních 45 000 lahvích Dudáka Premium se ve Švédsku již těší na únorovou dodávku hořkého Klostermanna 11.

Pivo na čepu v nových hospodách

Obchodní ředitel Martin Man doporučuje několik míst, kde si lze vychutnat strakonické pivo: „Určitě stojí za návštěvu Restaurace Na divoko na Kvildě, kde se čepuje Král Šumavy a Klostermann. Naše piva nově najdete také v Pizzerii Ristorante Strakonice, Obecním hostinci Nicov, Hospodě Drahonice a dalších podnicích."

Na prahu roku 2026 si Pivovar Strakonice 1649, a.s. klade za cíl uspět na stále náročnějším českém pivním trhu. „Musíme držet krok se změnou spotřebitelského chování, protože štěstí přeje připraveným,“ dodává ředitel Krankus.

Tisková zpráva

Nad Zlonickým pivovarem se stahují mračna

Noc pivovarů po letošní úspěšné premiéře v Plzeňském kraji zamíří v příštím roce do dalších regionů. Druhý ročník svátku pivovarnictví proběhne 24. dubna 2026 v pivovarech ve Středočeském, Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Malé i velké pivovary se otevřou veřejnosti a nabídnou exkluzivní prohlídky míst, kde se pivo vaří, setkání se sládky, degustace nebo školy čepování.

Historicky první Noc pivovarů se v letošním roce uskutečnila v Plzeňském kraji. Účastnilo se jí přes 20 malých i velkých pivovarů v regionu, které navštívilo více než 3000 lidí. Návštěvníci se mohli podívat sládkům a pivovarníkům přímo pod ruce, a to i v pivovarech, které za normálních okolností exkurze nepořádají. Mnoho ze zúčastněných pivovarů si v rámci Noci pivovarů připravilo také speciální aktivity, ať už to byl pivní speciál, povídání se sládky nebo hudební program. V příštím roce se akce rozšíří i do dalších krajů, a to do středních Čech a na severní Moravu. Místní pivovary tak budou mít možnost otevřít se veřejnosti a ukázat své umění, které má v českých zemích mnohasetletou tradici.

„První ročník ukázal velký zájem české veřejnosti o pivovarnictví. Viděl jsem stovky nadšených lidi, kteří se přišli podívat, jak se vaří pivo. A to nejen u nás, ale i v dalších pivovarech v kraji. Současně byla zřejmá pospolitost pivovarníků bez ohledu na velikost pivovaru. Věřím, že tuhle atmosféru se podaří přenést i do dalších krajů. Protože česká pivní kultura není jen o setkávání lidí v hospodě, nedílnou součástí jsou právě pivovary. A je skvělé, že mají možnost otevřít se návštěvníkům a ukázat své umění,“ popisuje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Právě on a další sládci Prazdroje byli hlavními iniciátory prvního ročníku Noci pivovarů, kteří myšlenku rozšířili mezi své pivovarské kolegy.

„První Noc pivovarů se moc povedla a dokázala lidi přivést na místa, kde je jim dobře. Vytvořila pro nás příležitost ukázat, co všechno předchází načepovanému půllitru a předvést, jak k vaření piva přistupujeme. Věřím, že vzniká zajímavá tradice, které chceme být součástí. Určitě se zúčastníme i Noci pivovarů 2026,“ dodává Jan Ilgner, sládek Pivovaru Radouš a jeho přidružené značky The Barn Beer Co.

Jedna noc, tři kraje

Druhý ročník Noci pivovarů proběhne v pátek 24. dubna 2026 ve Středočeském, Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Termín akce je připomínkou výročí zrušení tzv. Propinačního práva z dubna roku 1869, které do té doby výrazně omezovalo zakládání pivovarů a určovalo, kdo může vařit a prodávat pivo. Po jeho zrušení začaly v českých zemích vznikat pivovary a nastal rozmach pivovarnictví, který trvá dodnes.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde v roce 2026 proběhne druhá Noc pivovarů. Akce je otevřena všem pivovarům ze tří vybraných krajů, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. „Pivo a pivovarnictví si zaslouží mít svůj den, který bude oslavou řemesla i příležitostí pro setkávání lidí v místech, kde se vaří pivo. Cílem je ukázat, co vše stojí za výrobou piva, a to v neobvyklém čase a neobvyklé atmosféře. Věříme, že se otevře maximum pivovarů veřejnosti a lidé přijdou ‚své‘ sládky navštívit a podívat se na tajemství českého piva,“ uvádí Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Pivovary ze Středočeského, Moravskoslezského a Plzeňského kraje, které se chtějí zapojit do Noci pivovarů 2026, se již teď mohou registrovat na stránkách www.nocpivovaru.cz .

Tisková zpráva

Čína v prvních devíti měsících letošního roku vytlačila Německo a stala se největším vývozcem piva do Ruska, přičemž dodávky zvýšila 1,5krát ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, uvádí agentura RIA Novosti, která analyzovala data z platformy OSN Comtrade a národních celních úřadů. V důsledku prudkého poklesu kleslo Německo na třetí místo za Čínu a další významnou evropskou pivní velmoc, Českou republiku.

Čína zvýšila své dodávky na 33,4 milionu dolarů, což jí uprostřed slabších dodávek z Evropy umožnilo dostat se na čelo žebříčku největších prodejců piva do Ruska. Česká republika snížila svůj export téměř na polovinu, na 15,6 milionu dolarů. Německo vykázalo ještě výraznější pokles, když se ve srovnání s lednem až zářím loňského roku šestinásobně snížilo na 12,2 milionu dolarů.

Dva pobaltští sousedé uzavírají první pětku: Litva (2,6násobný pokles na 9 milionů dolarů) a Lotyšsko (stejný pokles na 8,3 milionu dolarů). Arménie na šestém místě si ve srovnání s loňským rokem výrazně posílila svou pozici a zvýšila svůj export 5,2krát na 7 milionů dolarů. Těsně za ní následovalo Polsko, jehož zásilky se čtyřnásobně snížily na 5 milionů dolarů. Belgie na osmém místě vykázala 4,7násobný pokles na 4 miliony dolarů. Portugalsko na devátém místě vykázalo velmi solidní pozitivní trend: jeho export se za rok zvýšil 21násobně na 1,6 milionu dolarů. Nizozemsko, které se umístilo na desátém místě, zůstalo v souladu s celkovým evropským klesajícím trendem a snížilo svůj export čtyřnásobně na 1 milion dolarů.

Celkově Rusko mezi lednem a zářím letošního roku snížilo dovoz piva na polovinu na 100,8 milionu dolarů.

Pivovar mírně zvedl výstav na 95 077 hektolitrů, zisk mu klesl o 9 milionů

Pivovar Radegast si připomíná 55 let od odvážného kroku, který přinesl charakteristickou hořkou chuť do české pivovarské kultury. Sládek Jaromír Franzl si prosadil neobvykle hořký profil a uvařil 3. prosince 1970 v nošovickém pivovaru první várku piva Radegast.

Příběh piva Radegast začal již v 50. letech hledáním místa pro nový pivovar na severní Moravě. Důvodem byl vzestup průmyslu, nedostatek piva na trhu a konec poddolovaného pivovaru v Karviné. Nošovice nakonec zvítězily díky kvalitní vodě z horské nádrže Morávka a výhodné poloze pro celý severomoravský region. Základní kámen nového pivovaru byl položen v roce 1966.

Název Radegast si vybrali samotní lidé ve veřejné soutěži v roce 1969, jejich inspirací byl bůh pohostinnosti a úrody. Poté přišel 3. prosinec 1970 a uvaření první várky piva. „Radegast dnes patří mezi nejoblíbenější piva na českém trhu a potvrzuje rostoucí zájem spotřebitelů o kvalitní ležáky. Díky dlouhodobé péči o správné čepování a kvalitu se mu daří mimo obchody také v hospodách a restauracích,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Pivo Radegast staví svou charakteristickou hořkou chuť na pečlivě vybraných surovinách. Základem je měkká voda z beskydských zdrojů, ječné slady z vlastní sladovny a kvalitní chmely. „Rozhodnutí vařit hořké pivo bylo v 70. letech odvážné. Trh preferoval sladší chutě, přesto tehdejší sládek prosadil svou vizi a vytvořil typickou hořkost piva Radegast. Ta se stala poznávacím znamením nošovického piva až do současnosti. Stále vybíráme ty nejlepší chmely, abychom zachovali jeho správně hořký charakter,“ popisuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Odvaha provází Radegast po celou jeho historii. V Česku byl jedním z prvních pivovarů, který zavedl stáčení do nerezových KEG sudů, technologii CKT, sladinový filtr nebo anaerobní čističku odpadních vod. Dokázal výrazně snížit spotřebu vody potřebnou na výrobu piva a patří v tom mezi nejlepší na světě. Radegast také jako první v tuzemsku detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu. Do roku 2030 se navíc zavázal, že vrátí do české krajiny více vody, než kolik spotřebuje na vaření piva.

Do současného pivního portfolia z Nošovic patří prémiový světlý ležák s charakteristickou hořkostí a plnou chutí Radegast Ryze Hořká 12. Nekompromisní hořké osvěžení nabízí Radegast Rázná 10, která má výraznou hořkost vyváženou svěžím chmelovým aroma. Pro opravdu výrazný chmelový zážitek je tady intenzivně hořký ležák Radegast Ratar jako nejvíce hořké pivo ve stálé nabídce pivovaru.

Kromě toho Pivovar Radegast připravuje exkluzivní nebo limitované edice jako Radegast Hutná 15, Radegast Temně Hořká 12 nebo Radegast Nefiltrovaná 12. Jedinečným pivním počinem byla limitovaná várka Radegastu Rezist uvařená z chmelových odrůd odolnějších proti suchu.

Tisková zpráva + foto k tiskové zprávě