Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

8. Harrachovské slavnosti

Slavnosti piva, pivní slavnosti, dny otevřených dveří ...


verze pro tisk

8. Harrachovské slavnosti

8. Harrachovské slavnosti [p193]

Sklárna a minipivovar Novosad & syn Harrachov s.r.o., toť oficiální název jednoho z nejseverněji položených pivovarů u nás. Zatímco sklárna letos slaví již 299 let existence, resp. trvání zdejší sklářské tradice, pivovar je výrazně mladší - je mu teprve 9. Za tu dobu jsem Harrachovské ochutnal nejednou, ale u zdroje nikdy, proto byl nejvyšší čas to změnit. Můj diář naštěstí hlásil, že mám 23. 7. ještě volno, můj tradiční souputník Jarda taky nic jiného neměl, slovo tedy dalo slovo a mohlo se jet.

Na akce tohoto typu jezdím raději hned zkraje, kdy se člověku ještě nepletou pod nohy místní, kteří to neberou coby výlet za poznáním či šanci na získání něčeho nového do sbírky, nýbrž jenom jako kulturní vložku jinak stereotypního života, cestu jsme tedy naplánovali tak, abychom dorazili už na desátou, kdy to mělo začínat.

Jízdní řád nám sice příliš nepřál - odjezd v brzkých ranních hodinách a k tomu 4 přestupy - za ta léta společných putování za pivem či pivními suvenýry jsme si však již zvykli, něco takového nás odradit nemohlo.

Až do Tanvaldu cestujeme vlakem. Zde jsme plánovali přestup na tzv. zubačku, jenže nevyšlo to - jedna odjela pár minut před příjezdem našeho vlaku, no a další měla jet až za hodinu, což se nám samozřejmě čekat nechtělo. Ale že prý mě to nijak mrzet nemusí, na mě Jarda, že bych stejně rozdíl od klasického vlaku nepoznal...

Nu což, tak třeba někdy jindy a vydáváme se před nádraží a pár minut nato už si to razíme busem směr Harrachov, který nám zastavuje přímo před sklárnou, resp. pivovarem, což je velmi příjemné.

Slavnosti začínají

Do začátku slavností zbývá necelá půlhodina, dovnitř ale zatím nemůžeme, že prý ještě není kasa, na nás paní u vstupu. Stačí však deset minut, 120 korun, resp. 5 Euro, a coby první dva platící hosté jsme za branou.

Hned na první pohled nás upoutává komín sklárny, hlavní dominanta areálu, a pak samozřejmě i pivovar. Ten zvenku sice nevypadá zrovna vábně, navíc to přeplácání všemožnými vlajkami, které dává jasně najevo, že si tady na nějakou národní hrdost příliš nehrají, ale třeba miniaturní komínek s párníkem se mi jako obvykle líbí, byť bych ho raději viděl na hvozdu nějaké sladovny než na varně, kam historicky tak nějak nepatří.

Harrachovský pivovar Novosad, dnes v obležení všemožných stánků
Harrachovský pivovar Novosad, dnes v obležení všemožných stánků

První dojmy za námi, nejvyšší čas ochutnat nějaké to pivo

Míjíme stánek s kořením, pak jakési asijské bistro, ovocný lihovar až se konečně dostáváme k prvním dvěma stánkům, kde bychom mohli smočit hrdlo. Svijany s Rohozcem nás ovšem vůbec nelákají, kvůli nim jsme sem nejeli, pokračujeme tedy dál až k velkému oranžovému pivnímu stanu, kde konečně nacházíme vytoužené Harrachovské pivo.

Převažovalo místní Harrachovské pivo
Převažovalo místní Harrachovské pivo
K ochutnání však byly i Svijany s Rohozcem
K ochutnání však byly i Svijany s Rohozcem

Na čepu tři druhy, takže nijaká závratná nabídka, ale aspoň to nebude tak náročné jako jinde, říkáme si a na úvod objednáváme jejich osmičku.

Jako na většině pivních slavností je zde standardem pivo z kelímku, koho však tento způsob konzumace neoslovuje, ten má možnost si oproti vratné záloze 20 korun nechat natočit i do skla. To však tvarem připomíná spíš skleničku na víno, což mě vůbec neláká a šátrám tedy v batohu a lovím oblíbenou třetinku Bakaláře.

Malá osmička za příjemných 10 korun natočena, první loky a... nepatrná mladinová chuť, k tomu absence řízu a plnosti, jako pivo to vůbec nechutná, spíš jako nealko, ale zatímco od nealka většinou dokážu vypít jedno dvě, v tomto případě je i třetinka moc. Abych si tedy nějak spravil chuť, krátce nato objednávám Františka, zdejší světlou 12ku. Ta sice taky příliš neoslovuje, chutná tak nějak lacině hořce, výrazně prokvašeně a navíc zvětrale, ale určitě lepší než osmička. Dvě piva na začátek však bohatě stačí, jdeme zkusit omrknout pivovar.

Zatímco prohlídka sklárny byla samozřejmostí, do pivovaru jsme se museli vnutit

Dle pozvánky zveřejněné na webu pivovaru a následně i na plakátech přímo na místě mají mít návštěvníci dnešních slavností možnost zhlédnout jak muzeum skla, tak celý provoz. Na muzeum jaksi není chuť, když tam prý není k vidění nic od piva, no a sklárnu chceme nechat na později, ta nám neuteče, přemisťujeme se tedy do restaurace v prvním patře, kde by měla být k vidění varna.

Dle očekávání dvě nádoby, nadto celkem povedená malůvka schématicky zobrazující zdejší výrobní proces, jinak ale nic, co by ještě stálo za vidění. Ještě než však restauraci opustíme, jen tak letmo nahlédneme do nápojového a jídelního lístku, že bychom se tu třeba později zkusili zastavit, ale již cena 39 korun za pivo, čili o 14 korun víc než na dvoře v pivním stanu, nás od dalšího zdejšího setrvání odrazuje a pokračujeme raději v prohlídce.

Harrachovská varna
Harrachovská varna

Přes ochoz sklárny scházíme do přízemí, kde před vstupem do sklepa opět nacházíme malůvku zobrazující zdejší výrobní proces. Vypadá obdobně jako ta předchozí, v jednom se ale liší výrazně: zatímco na varně bylo správně uvedeno "scezovací káď", tady chybně uvádějí "zcezovací" a je až s podivem, že s tím za těch 9 let, co pivovar funguje, nikdo nic neudělal...

Jednou zcezují, jindy scezují
Jednou zcezují, jindy scezují

Ze sklepa zrovna vychází jakýsi mladík, tak se ho hned ptáme, zda by bylo možné se tu porozhlédnout, ale smůla. Sládek zrovna, bohužel, přítomen není - prý musel nečekaně do porodnice a vrátí se až ve dvě, kdy už tady dávno nebudeme - no a on že nás dovnitř jen tak pustit nemůže, ale když prý se domluvíme přímo s majitelem, panem Novosadem, tak by to snad šlo.

Pan Novosad je naštěstí poblíž, zrovna se kochá jejich novou skleněnou fontánou, a kupodivu proti ukázce pivovaru s výkladem nic nemá, ba naopak, dokonce jde hned s námi, ale překvapení z toho, že sem dneska přijel někdo, kdo má o prohlídku pivovaru vůbec zájem, rozhodně neskrývá.

Jak to v harrachovském pivovaru chodí a vypadá, na PI předloni naznačil již Libor Vojáček, já bych k tomu snad jen připojil několik dalších fotek a pak taky doplnil, že ku chlazení tu používají jak ledovou vodu, tak glykol, a že máte-li štěstí, můžete ve sklepě narazit i na polotmavé pivo, které ovšem nestáčejí do lahví ani nejde na čep nahoru do restaurace, maximálně ho můžete ochutnat ve zdejších pivních lázních.

Vířivá káď s chladičem
Vířivá káď s chladičem
Výrobníky ledové vody
Výrobníky ledové vody
Tanky kam se podíváš
Tanky kam se podíváš

"Stáčení" z přetlačného tanku do 3litrových lahví v praxi

Prohlídka pivovaru za námi. Děkujeme panu majiteli za ochotu, s kterou se nás ujal, a jdeme pokračovat v ochutnávce.

Ze tří dneska nabízených piv máme již dvě za sebou a jelikož zbývá už jen jedno, volba je jasná - Čerťák. Čekám lehkou nasládlost, ale nekoná se, jenom silné kafe a nic k tomu, takže bohužel i v tomto případě nespokojenost.

Kompletní pivní nabídka v nás, abychom ale nebyli jak u Suchánků, Jarda dává Rohozec, no a já zkouším pivo z nouze, tedy řezané. Nejprve chci otestovat Čerťáka s osmičkou, poté Čerťáka s Františkem. Zatímco druhé provedení dostávám téměř okamžitě, na to první musím obsluhu nejprve ukecat, neboť se ukazuje, že na to nemají cenu. Když jim však nabídnu 15 korun, které bych dal za jakoukoliv jinou třetinku, již s tím problém není a hnedle mám svůj vzorek natočen.

Co se chuti těchto míchanin týče, s první velká spokojenost, druhá ale taková nijaká, byť to již bylo výrazně lepší než jednotlivé složky zvlášť.

Nic dalšího od piva už nedávám, ale jablečný mošt přejít jen tak nešlo a bomba, řekl bych zatím nejlepší pití dneška.

Na chvíli se ještě stavujeme ve sklárně, že by mě však její interiér nějak moc zaujal, to opravdu říci nemohu. Možná tak pece, ty člověk nevidí každý den, ale stěny a strop, doslova hrůza hrůz a dost se divím, že s tím majitel něco neudělá, ba co víc, že má dokonce odvahu tam pouštět lidi... Jinak ale s ukázkou sklářského řemesla spokojenost. Výrobu něčeho ve stylu výše zmiňované skleněné fontány či nevšedního lustru z pivních lahví (po Gambáči teprve druhý pivovar, kde jsem na něco takového narazil) sice nevidíme, ale je nám jasné, že jenom o tom to tady není, že tu normálně vyrábějí hlavně všemožné užitkové či dekorační předměty, zvláště pak dnes, kdy tu mát být tombola.

Harrachovská sklárna
Harrachovská sklárna

Dle tohoto článku měla být součástí programu i možnost zkusit si fouknout do sklářské píšťaly, ale co si vybavuju, tak nic takového zde možné nebylo. Hledali jsme špatně, nebo snad tato atrakce byla určena jenom novinářům?

Ukázka práce zdejších mistrů sklářů, skleněná fontána a nevšední lustr z pivních lahví
Ukázka práce zdejších mistrů sklářů, skleněná fontána a nevšední lustr z pivních lahví

Na závěr slavností ještě dáváme něco malého k snědku, v muzeu, resp. v jedné ze dvou zdejších prodejen, kupujeme pár nových etiket a sklenic do sbírky a s odchodem na autobus směr Kořenov se s Harrachovem loučíme.

Chata Pohoda v Kořenově

Zatímco v Harrachově jsem si dneska příliš nepochutnal, v nedalekém Kořenově, kam jsme se ze slavností vydali, to bylo o něčem jiném. Tedy ne že by to byl nějaký zázrak, to rozhodně ne, ale na domácího vařiče dobré, už jsem pil mnohem horší výtvory.

Chata Pohoda, kde se má dle informací na Pivním.infu nacházet domácí pivovárek pana Přemysla Klenora, je od autobusové zastávky Kořenov-odbočka vzdálen necelý kilometr, a byť obtěžkáni všemožnými pivními suvenýry, jsme tam za deset minut.

Pohoda U Klenorů v Kořenově
Pohoda U Klenorů v Kořenově

Kdybychom nebyli domluveni předem, dneska bychom tady neuspěli, neboť pan Klenor se taky chystá na harrachovské slavnosti, ale Jarda naštěstí myslel na vše, takže úspěch a svým způsobem i spokojenost.

Jak už tady bývá zvykem, pan Klenor se svými pivy velmi rád chlubí. Čekáme sice nějaký světlý ležák, ale bohužel, aktuálně je k dispozici pouze medové, kopřivové a meltové, tedy nic klasického. Když už jsme ale tady, samozřejmě neodmítáme a postupně koštujeme od každého trochu.

Kořenovské meltové a medové
Kořenovské meltové a medové

Medové s přídavkem lesního medu barvou pivo příliš nepřipomíná, nicméně po medu docela příjemně voní i chutná, iale je to spíš na ochutnání než na nějaké velké pití. Obdobně kopřivové, výrazně hnědá nepivní barva doprovázená dost nelibou vůní, chuťově to ale zas tak špatné nebylo, už jsem pil horší pokusy o kopřivové pivo. Poslední meltové je s přídavkem melty, tedy kávovinové směsi, jejímž základem je pražený kořen čekanky. Zajímavostí tohoto piva je zajisté i to, že jeho hořké chuti je docilováno pouze zmiňovanou meltou, že v něm není ani zbla chmele, no a pak nás dost zaujala i jeho výrazně černá barva. Přidat k tomu mléko, ani bych nepoznal, že piju pivo. :-)

A jak tak ochutnáváme, pan Klenor nám mj. naznačuje, že už za jedno ze svých piv, konkrétně spodně kvašeného Valdštejna, obdržel ocenění, a to na loňském Dni D domovarníků, současně ale dodává, že i když akce proběhla již před osmi měsíci, stále čeká na to, až mu nespolehlivý Honza Kočka pošle slíbený diplom...

Dopito jest. Následuje ukázka technologie i prostor budoucího minipivovárku, poděkování a pak cesta na vlak směr Tanvald, resp. Praha.

Shrnutí

Abych to celé nějak shrnul, tak výlet to byl bezpochyby přínosný, ale že by to ve mně zanechalo potřebu se sem v budoucnu vrátit, to říci nemohu. Pokud v Kořenově někdy vznikne minipivovar, tak asi ano, ale Harrachov nemám zapotřebí znovu vidět, záporů (velmi průměrné až podprůměrné pivo * pivo s sebou jenom v lahvích o objemu větším než 0,5 l a navíc plastových * vysoké vstupné skoro za nic * k tomu absolutní nepřipravenost na potenciální zájemce o prohlídku pivovaru či sběratele pivních suvenýrů - byli jsme posíláni od jednoho člověka k druhému, z jednoho místa na druhé * navíc žádné ukazatele, jak se dostat k záchodům, o jejich nedostatku ani nemluvě * dále pak nejednotnost v cenách piva * výdej věcí z tomboly až od jedné hodiny, kdy už jsme byli na cestě pryč * pivní soutěže bez nápadu atd. atd.) bylo opravdu víc než kladů (čepování piva do skla, navíc bez přirážky za to, že jste nechtěli "lemtat" z půllitru, ale jenom z třetinky * k tomu vcelku ochotný majitel * solidní ceny pivních suvenýrů * v ceně vstupného prý i doprava zubačkou z Tanvaldu, čehož jsme ale nakonec využít nemohli * a možná by se našlo ještě něco dalšího, i když bych asi musel dlouho vzpomínat), a to dělá hodně. Možná kdyby se jednalo o první ročník slavností, člověk by pořadatelům leccos odpustil, ale bylo to již poosmé, v takovém případě se příliš odpouštět nedá. Bohužel.

Pokud jsem vás ale výše uvedeným příliš neodradil a přeci jen to budete chtít v Harrachově sami odzkoušet, tak zde ještě několik zajímavostí z jejich webu. Netýkají se sice slavností, ale to by vám zas až tak moc nemuselo vadit, slavnosti byly v článku podle mě popsány víc než dost.

Takže:

1) Máte-li štěstí a sládek zrovna vaří, můžete zde ochutnat i tzv. sladinu neboli extrakt ze sladu podávaný buď samostatně, nebo s přídavkem rumu.

2) Kvašení a zrání piva v pivovarském sklepě prý můžete sledovat přímo ze vstupní haly. Jakým způsobem to ale probíhá, když jsou tanky několik metrů od vás a navíc neprůhledné, to už se na webu neuvádí.

3) Prohlídka provozu (sklárny, brusírny, lázní i pivovaru) s muzeem zde během roku vychází na 120 korun a má v tom být i jedno malé pivo - více zde... Pokud navíc v prodejně sklárny týž den nakoupíte zboží za více než 600 korun na osobu, slouží vstupenka současně i jako doklad pro poskytnutí slevy ve výši 150 Kč.


Autor je pivním turistou, sběratelem pivních suvenýrů a členem KSPS Praha o.s.
KSPS Praha


[Marek Kamlar] [Zobrazeno 5802x] [13. srpen 2011]
[Pivní slavnosti] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

Honza Světpiva.cz

čtvrtek, 25. srpen 2011
10:03

Honza Světpiva.cz

to Malakin: MArecku, mas pravdu, ze s tema diplomama(a rozeslanim slibeneho kila chmele nejlepsim v kategorii) jsem zatim nedotahl do konce. Nebudu se vymlouvat na okolnosti, proste nedotahl. Sypu si popel na hlavu, ted musim dokoncit jeste jednu vec a pak vse doladim. Nakonec totiz pozitivni ohlas ucastniku prevazil Tebou zminovane a proto letosni rocnik bude. A nez bude vyhlasen novy rocnik, dokoncim resty z minuleho.

Nevim ale proc se navazis do Svazu minipivovaru? Clenu je pres tricet, hlasi se dalsi, vcera prvni tiskovka, pripravuji se akce atd...
Mozna byste se meli vzit s BCH za ruku a udelat neco sami. Od sdruzeni az po degustacni souteze.

Jinak pivo nedorazilo nejen na ty VPT, ale i treba na Letnany. Ono totiz kdyz s nekym jednas nekolik tydnu a pak misto mixu ruznych pivovaru ti poslou michanou paletu jednoho pivovaru, moc s tim nenadelas...

A pivo na Liberec bylo pripravene. V Praze. Jenze kalamita tomu opravdu nechtela, abysme tam dojeli...

Cest Tve praci:)


wendy1972

čtvrtek, 25. srpen 2011
11:35

to Honza Světpiva.cz: Kdo nic nedělá,ten nic nezkazí a navíc má spoustu času sedět u počítače a kritizovat.Pane Kočka,dokážu si představit,jaké to je,když se musíte spoléhat na spoustu jinejch lidí,kteří pak ve finále něco popletou,zkoněj nebo nedodaj a jsou mimo hněv návštěvníků nebo soutěžících,každej si rád schladí žáhu na Kočkovi,jak jednoduché a nespravedlivé zároveň..
Je mi to líto,protože jsem měl tu čest Vás poznat a vím,co práce a času a nervů Vás to všechno stojí.Máte můj obdiv :)
S pozdravem Vašek Švihlík,Praha 1


napsal(a): wendy1972 (vasek.vasek11(a)seznam.cz) [Odpovědět]

BCH

pondělí, 15. srpen 2011
16:36

BCH

Já nakonec jel klasicky po 8:00 hod. (užil jsem si masovost zubačky z Tanvaldu do Harrachova). Myslel jsem i na předchozí spoj, s tím že bych stihnul i Jizerku, ale nějak mně to časově nevycházelo a trmácení se osobáky se čtyřmi přestupy mně taky nepřipadalo to pravé ořechové. Letos jsem si tak nějak říkal jak snížit náklady na vstupné 120,-Kč a co třeba nezkusit nějakou soutěž a ejhle po delší době první místo v nějaké soutěži, v tomto případě soutěž na opilém kole. První cenu jsem kvůli hmotnosti (3,0 l piva v láhvi ve skle) vyměnil za 2. cenu (4 x 0,7 l PET). Klady a zápory docela pečlivě vypsané. P.S. Nakonec mě pobavil syndrom nespolehlivosti Kočka. No něco asi na tom bude, buď tradiční autonehoda při účasti na nějakém pivním festivalu (a menší zdržení cca 2 hodiny) a nebo ohledně diplomu asi v tiskárně došel papír. Fakt mně docela překvapilo, že pan Kočka byl zvolen předsedou minipivovarů v ČR (aspoň jsem to někde četl, tak nevím co je na tom pravdy ???!!!). Jak asi může probíhat třeba nějaká soutěž minipivovarů pod takovou taktovkou (vyberu roční poplatek za členství minipivovaru v klubu-jde především o finanční prospěch předsedy), pořádání soutěže-autonehoda (zdržení několik hodin), diplomy budou za pár let:-( No asi není o co stát být v tomto svazu minipivovarů.


napsal(a): BCH [Odpovědět]

Adsense

18. listopad 2017
00:11


posted by: Inzerce

karel

pondělí, 15. srpen 2011
16:50

karel

to BCH: Na akci v Jihlave to take bylo se spozdenim a vymluvamy! A ten diplom uz neobdrzelo vetsi mnozstvi lidi i z rad homebreweru.


napsal(a): karel [Odpovědět]

Malakin

pondělí, 15. srpen 2011
17:07

Malakin

to BCH: Předsedou svazu minipivovarů Honza Kočka naštěstí není (je jím Honza Šuráň), to by tam kromě Kocoura a Pivovarskýho domu asi nikdo jiný nebyl, ale s těmi zpožděními máš pravdu, už je to z Honzovy strany opravdu trapné. Že se porouchá auto (Vánoční pivní besídka v Praze 2008, Vánoční pivní besídka v Hradci Králové 2010), se dá pochopit, Honzovo auto je ze všech těch piv, která v něm vozí, zřejmě již opotřebované, ale když se zapomene na diplom, nebo dokonce nedorazí pivo (VPB v Praze 2009 - pivo nepřiletělo včas, VPB v Liberci 2010 - Honza nechal zajištění piva opět na poslední chvíli, v den akce nastala sněhová kalamita a nakonec se muselo všechno zrušit), je to na pováženou.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Roman Holoubek

pondělí, 15. srpen 2011
14:34

Roman Holoubek

Pil jsem Harachovská piva několikrát a Libor Soukup umí. S jeho pivy jsem byl vždy spokojený. Na Táboře zaslouženě sklidil úspěch. Shodli jsme se na tom (při večerním koštu mimo degustace) s více pivovarskými. Krásné nahořčené a hlavně čisté pivo bez chyb se sladěnou chutí.


Jana

pondělí, 15. srpen 2011
12:45

Jana

Já si tedy na harrachovské pivo nemohu stěžovat, vždy na dovolené v Jizerkách tam zajdeme a ochutnáváme. A koupeme se v místních pivních lázních, které opravdu nemají chybu. Cena piva je sice o něco vyšší, než u zde čepovaných chemiček, ale je třeba si uvědomit, že a)oproti chemičkám se dá pít, b)je to ve velice exponované turistické oblasti, kde velmi početnými návštěvníky jsou zahraniční turisté. Ale jednou ročně se to snese. Jediné, co se dá vytknout, je obsluha v restauraci. Pokud nemluvíte německy (etc), moc se jim nechce s vámi se zabývat. Což ovšem není jen problém Harrachova.:(


napsal(a): Jana [Odpovědět]

Sekal

pondělí, 15. srpen 2011
12:15

Sekal

Shodou okolností jsem měl Františka teď v sobotu v plastu (arbitři elegantiae prominou) a velmi mi chutnal, předchozí dvě zkušenosti ovšem tak pozitivní nebyly.


napsal(a): Sekal [Odpovědět]

Weetek

pondělí, 15. srpen 2011
11:19

Weetek

"Na akce tohoto typu jezdím raději hned zkraje, kdy se člověku ještě nepletou pod nohy místní, kteří to neberou coby výlet za poznáním či šanci na získání něčeho nového do sbírky, nýbrž jenom jako kulturní vložku jinak stereotypního života." BINGO jako obvykle :-)
Dá rozum, že obyvatelé všech měst, městeček a tím více vísek žijí celý rok bezvýhradně nudný a stereotypní život bez trochy vzruchu, jiskry a natož smyslu, jaký by jim dodalo...no řekněme třeba sbírání plastových kelímků od piva! Opět se bavím :-)


napsal(a): Weetek [Odpovědět]

jiri.j

pondělí, 15. srpen 2011
17:22

to Weetek: Je vidět, že jsi ještě vše nepochopil. Minipivovary a pivovary tu nejsou od toho, jak jsem se i já kdysi naivně domníval, aby vařily pivo. Jsou tu kvůli tomu, aby distribuovaly haraburdí a odpadky pro sběratele. Jak jsem byl poučen, vařením piva by se totiž sotva uživily a naprosto zásadní podíl zisku je z krámů. Tak je tomu pochopitelně i u pivních festivalů apod. Smyslem je zahltit sběratele novými cedulemi, etiketami, sklenicemi, tácky, ubrousky a dalším odpadem z plasů a papíru, nikoliv propagovat svá piva! Je až s podivem, že nikdo z organizátorů ještě nepřišel se zcela logickým a jednoduchým nápadem, nepouštět na podobné akce přibleblé a nudou otupělé konzumenty piva z řad místích i přivandorvalce, kteří se tak zoufale pletou sběratelům pod nohama a brzdí jejich kramářskou zábavu. Kdo ví, zda se jednou nedozvíme, že celá ekonomika lidstva stojí a padá se sbělateli pivních suvenýrů.
Možná by stálo za to zavést jako platidlo pivní etiketu nebo tácek.


napsal(a): jiri.j [Odpovědět]

Malakin

pondělí, 15. srpen 2011
17:53

Malakin

to Roman Holoubek: I já už párkrát narazil na Harrachovské pivo, které bylo výborné, bohužel na této akci výborné nebylo, ba ani velmi dobré ale jen průměrné, což je velmi smutné a zase to ukazuje na problém proměnlivé kvality piv z minipivovarů.

to jiri.kana: Toho 23. 7. tam ozubnicový vlak opravdu jezdil, ještě jsme na něho v Kořenově na nádraží koukali, ale je pravda, že normálně na něho člověk asi štěstí nemá, že je to spíš příležitostná záležitost.

to Weetek: Dneska pivovarská veteš, jak s oblibou říkáš, za pár let třeba součást nějaké publikace mapující vývoj toho či onoho, příp. ozdoba nějakého městského či pivovarského muzea, kde to budou obdivovat tisíce návštěvníků ročně. A že něco zrovna není v kurzu (např. tebou zmiňované plastové kelímky), neznamená, že tomu za pár let nemůže být jinak. Stačí se podívat do historie, třeba do období komunismu, a zjistíš, že mám pravdu. Co bylo tehdy veteší (pivní sklenice, tácky či plechové/smaltované cedule) a končilo za hranicemi, hlavně ve východním Německu, to se dnes vyvažuje skoro až zlatem. Příště tedy nejdříve mysli a teprve pak se bav, někdy je to opravdu zapotřebí...


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

bomber1

pondělí, 15. srpen 2011
07:52

Už jsem si říkal v únoru, jak to, že se jim povedlo v Táboře zabodovat. Rozhodně jsou lepší piva a minipivovary.


napsal(a): bomber1 [Odpovědět]

jiri.kana

neděle, 14. srpen 2011
19:22

jiri.kana

Rozdíl mezi zubačkou a obyč vlakem bys opravdu nepoznal - jezdí tam totiž úplně obyč vlak :) Ozubnicový provoz jen v rámci nějakých akcí, jinak se jezdí adhezně.
Ale trať je to krásná. Od německé strany bývala dokonce elektrifikovaná, ve třicátých letech zajížděly do Kořenova možná lepší vlaky než dnes...
Od nádraží je to k pivovaru pěkný kus cesty, abych se držel pivního tématu.


ICQ: 242044630

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň