Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Akce Bayerisch Destruction 2009


verze pro tisk

Akce Bayerisch Destruction 2009

Akce Bayerisch Destruction 2009

Mám docela rád městečko Marktredwitz, ležící hned za „čárou“ poblíž Chebu. Tamní náměstí a Rawetzer Zoigl nemají chybu. A kam vyrazit o jarních prázdninách? Právě tam! A ještě možná malý výlet do Norimberka – to by šlo. Akce bude skromná a ledviny to zvládnou. No jo, ale to bych se o výjezdu nesměl zmínit kamarádovi Dorisovi... Plán byl silně rozšířen, tiskly se mapy a hledala vlaková spojení. Akce se stala monstrózní a Norimberk vypadl ze hry. Bayerisch Destruction je na světě!

Vyrazilo se v sobotu 14. února. Po velmi dlouhé a nudné cestě, zpestřené jen výlukou Planá – Cheb, se ubytováváme v sympatickém penzionu v Chebu na Skalce. Zázemí tedy máme, je čas na pivo!

Pivovar Becher Bayreuth
Pivovar Becher Bayreuth

První bavorské je z plechovky. Paulaner a Löwenbrau. Hm, bude líp, a brzy. A prvním městem, které si nás užije, je Bayreuth. Po přeběhnutí vlastně celého města se ocitáme před pivovarem Becher Bräu. Soudě podle prvního stolu, u něhož sedí dva Číňani a mimozemšťan, tu bude asi pivo dobré, když se na něj chodí tak zdaleka. A opravdu. Doris dává místní světlé, já pšeničný Huber a notujeme si. Silný bock na závěr nás jen natěšil na další štaci.

Stůl štamgastů v Becher Bräu
Stůl štamgastů v Becher Bräu

Pivovar Glenk. Hned za rohem, pivní zahrada zasněžená, hospoda zavřená. No nic – dáme ho ve městě. Glenk Pilsner ale bohužel doporučit nelze. Máme co dělat jej dopít. V centru podivnou chuť na patře splachujeme Gottsmannsgrünerem. Taky Pils, ale vypít se dal.

Bayreuthské akciové
Bayreuthské akciové

Pizzeria Vesuvio nás nalákala na pivo z bayreuthského akciového pivovaru. To už chutnalo velice. Akciový Kellerbier, podávaný stylově v keramickém džbánku, si jen těsně nevysloužil absolutní známku. Následuje jeden Stöckel na náměstí a nejznámější místní pivo Maisel´s Weisse a první den je zdárně přežit. A čím to, že lahvová dvanda Staropramen před spaním nám moc nejede?

Sobota 15. února je zasvěcena jedné z pivních mekk, městu Bamberg. Funguje tu hned devět pivovarů a kouřové pivo je proslulé po celé Evropě. Tedy vzhůru!

Pivovar Fässla Bamberg
Pivovar Fässla Bamberg

Nedaleko nádraží leží ulice Obere Königstrasse a v ní dva pivovary hned proti sobě. – Fässla a Spezial. Začínáme tím prvním a je to dobrá volba, i když rauchbieru se tu ještě nedočkáváme. Přesto jsme se svými pivy spokojeni a s prostředím ještě více. Ač ještě není deset hodin, hospoda je narvaná k prasknutí a rány do stolu od karbaníků sedících v rohu jsou slyšet snad až na ulici.

Spezial – první pivovar s kouřákem. Je ukrytý pod názvem Märzen a dává si ho Doris. Já volím lehce nadprůměrný Ungespundets. I zde se nám líbí, podnik čistý, stylový, obsluha přesná a rychlá.

Pivovar Spezial
Pivovar Spezial

Nyní musíme přes celé město, abychom se včas dostali do pivovaru Greifenklau, kde končí již ve dvě odpoledne. Cesta vede uličkou Obere Mühlbrücke a je to dobře – leží v ní totiž Klosterbräu, nádherná historická budova s pivovarem, jehož moderní přístavby jsou schovány ve dvoře a z ulice nejsou patrné. Samozřejmě pauza a pivo. Dávám si Braunbier, který je navzdory názvu světlý, Doris laskavým okem hledí na sklenici rauchbieru Schwärzla. Po ochutnání je jasné, že tu budeme ještě chvíli. Piva z pivovaru Klosterbräu jsou totiž opravdu skvostná! Objednávka se opakuje, tentokrát si piva protáčíme. Ven se ani moc nechce.

Nejhezčí pivovar v Bamberku – Klosterbräu
Nejhezčí pivovar v Bamberku – Klosterbräu

Konečně jsme na jižním konci města před podnikem Greifenklau. Již podle množství aut a pohledu na hodinky (poledne) je jasné, že tu bude plno. Naštěstí od zadního stolu vstává nějaká rodinka. Sedáme a pivo je před námi. Rozhodně jím nejsme zklamáni, je velmi solidní. A protože je nejvyšší čas pojíst, volíme více méně nazdařbůh z jídelního lístku. Výsledkem je vepřová s místní variantou bramborového knedlíku a špenátem. Takže si na své přišly i ty chuťové buňky, co nemusí vitamín B.

Pivečka z předměstí
Pivečka z předměstí

Dalším pivovarem na trase je slavná Schlenkerla, cestou k ní jsme sice zdrženi nějakými regiony, ale dorážíme včas a zdárně. Já tedy místní pivo mohu. Znal jsem ho pouze lahvové, ale točený Märzen téměř nemá chybu. Přesto to není vrchol ani na Bamberg a pivovárek ležící hned o dva vchody vedle strčí Schlenkerlu do kapsy.

Je to minipivovar Ambräusianum a patří jednomu členovi zdejší pivovarské rodiny Mahrů. Je zde velmi útulno, obsluha milá (a hezká) a pivo vynikající. Můj Weizen ani speciální Robobock nezklamaly.

Dva ráje téměř vedle sebe – Ambräusianum a Schlenkerla
Dva ráje téměř vedle sebe – Ambräusianum a Schlenkerla

Cesta zpět k nádraží vede přes historické centrum města. Máme v plánu jít ještě do ulice Wunderburg, která ukrývá pivovary Mahr´s a Keesmann, ale po zastávce na pivu St.Georgen je jasné, že to nestihneme. Ale co to? Narážíme na hospůdku Sternla se slušným výběrem piv – mimo jiné i z obou pohřešovaných pivovarů! Jde se na věc.

No, chlapsky si přiznejme, že naše hodnocení už nemůže být objektivní. Přesto moc spokojeni nejsme a Pils od Keesmanna hodnotíme velmi mizernou známkou. Lepší od nich je Sternla, vede ale mahrsovský Kellerbier.

Je ještě trocha času a tak zasedáme opět do Spezialu na jedno pšeničné. A shodou okolností tak nějak odcházíme bez placení... Večer na penzionu v Chebu sedíme nad bavorskými lahváči v alkoholickém rozkladu.

V pondělí má dojít konečně i na Marktredwitz. Předtím ale Weiden a Hof - samozřejmě se všemi pivovary. Hned napoprvé máme smůlu – maličký pivovar Iblacker ve Weidenu u nádraží je zavřený. První pivo dáváme v podniku Henerloch (česky asi Slepičárna?) a je to hofský Scherdel, a je to pils a není moc dobrý, ale Dorise uvádí zpět do života.

Na náměstí se nachází pivovar Bräu-Wirt. Musí se do sklepa, ale není čeho litovat. Je tu hezky a pivo je dobré tak, že oproti zvyklostem dáváme dvě. A bavíme obsluhu zmatenými pohyby. Ten starší Němec – nebyl to Arnošt Lustig? A ven do zasněženého dne.

Piva z weidenského minipivovaru
Piva z weidenského minipivovaru

Pivovar Gambrinus leží na Keplerstrasse, trochu z ruky. Celou cestu jsme trnuli, aby tu byla podniková prodejna, protože s hospodou jsme moc nepočítali. Ale hospůdka tu je. Po jejím spatření jsem přidal do kroku – kdo by řekl, že se budu tak těšit na „gambáč“! Ale ten název je asi zakletý. O českém „gé“ škoda mluvit, rakouské je levný patok a weidenské? Brr! Světlé nám nechutná, tmavé, s názvem Max Reger, je jen o málo lepší.

Weidenský Gambáč
Weidenský Gambáč

Do města Hof dorážíme po hodině jízdy vlakem. Přes celé město (a s malým blouděním) doslova letíme do oblasti, kde se nachází tři zdejší pivovary – Meinel, Zelt a Scherdel. Ale ouha! Který chytrý Němec vymyslel, že pondělí bude zavírací den? Proto bereme zavděk malým imbissem v centru, kde mají aspoň lahvový Weissmainer. Po více než hodině bez piva přišel k chuti. A pryč z tohoto prokletého města! (no, aspoň lahvový Meinel ve vlaku.)

Můj marktredwitzský oblíbenec
Můj marktredwitzský oblíbenec

Ve svém oblíbeném Marktredwitz táhnu Dorise do pivovarské restaurace. No jo, ale je pondělí... Od pohaslého podniku se loudáme pryč. Musí to zachránit podnik Gutte Quelle na náměstí. A povedlo se. Postupně dáváme místní Aloisius i Nothhaft Helles a přespolní Kneitinger, ale to by nás ani tak nenadchlo. Jenže sraz tu mají snad všechny krásné holky z Oberfalce! Hospoda je jimi vysloveně napěchovaná a my si můžeme oči vykoukat a krky vykroutit! A místní strejdové taky. Sakra! Vážně už musíme jít? Hm, tak dobře, no... Vedle jsme zvládli i můj oblíbený Rawetzer Zoigl a u nádraží Rawetzer Weizen. Před spaním nad lahví Schlenkerly uvažuji o tom, zda je možné následující noc vůbec přežít...

Ráno je vysloveně hnusné. Venku za noc připadlo několik dalších centimetrů sněhu, hlava mě brní a nikam se mi moc nechce. Zvláště když to dnes bude o autobusech... Polévka v bufetu na chebském nádraží mne probírá jen z části.

Pivovarka ve Waldsassenu
Pivovarka ve Waldsassenu

Waldsassen. Historické městečko ležící v podstatě hned na hranici je známé hlavně svým klášterem. I na ten dojde, ale teď se jde na pivo. V Café Ronda je jím lahvový Franken Bräu Pilsner, pitelný, vhodný pro můj návrat zpět do reality.

Následuje pivovarská restaurace místního podniku Ziegler. Na tabuli u dveří avizují točený Zoigl, takže je to jasné. Usedáme a Doris objednává dvě piva. „Zoigl, ja?“ snažím se o upřesnění. „Milej zlatej německej ober“ něco žvatlá, ale nevěnujeme mu pozornost. Takže samozřejmě dostáváme Helles a - grog! A ještě se vrchní snaží o zavedení konverzace na téma venkovního počasí. Ajaj, moje němčina tedy není bez chybičky. Grog statečně zdoláváme a objednáváme i další pivo – pšeničný Kappl Weisse, mimochodem velmi dobré.

Následuje návštěva úchvatného klášterního kostela a několika místních hospůdek. Narážíme i na stále chybějící Zelt z Hofu a je velice mizerný. Opravdu odpudivé pivo. A potom autobusový přesun přes Cheb a Aš do města Selb.

Zdejší pivovar mi doporučil Roman Holoubek, když jsme spolu seděli v Hradci u Antéňáka (zdravím Romane a ať se daří!). Má výhodu, že autobus staví hned před ním. Máme tu tři hodiny čas, proto těch piv bude více. Začínám pšeničným, ale jsem zklamán. Již po přičichnutí je jasné, že něco není v pořádku. Jasně, pivo je zkyslé. I když i tak je lepší než ten Zelt, bude lépe přejít na Helles, který popíjí i Doris. I ten je však lehce nakyslý. Není to tím, že je tu česká obsluha?

Ploss Lager z pivovaru Selb
Ploss Lager z pivovaru Selb

Ve středu je čas k návratu domů. Můj organismus je zdevastován alkoholem a budu se „léčit“ dost dlouho. Přesto si neodpouštíme zastávku v Praze a pivo z pivovarů Novoměstského, U Medvídků a U Valšů. A akci Bayerisch Destruction můžeme uzavřít. Tak zase někdy, Bavorsko!

Dodatek:

Nejlepší piva výpravy podle Slávisty (1 – nepitelný patok, 10 – božský mok):

  1. Bayreuther Aktien Kellerbier (9)
  2. Klosterbräu Braunbier (9)
  3. Rawetzer Zoigl (8)
  4. Bräu-Wirt Braumeisters Weisse (8)
  5. Ambräusianum Robobock (8)
  6. Huber Weisses (8)
  7. Ambräusianum Weissbier (8)
  8. Klosterbräu Schwarzla (7)
  9. Aecht Schlenkerla Märzen (7)
  10. Greifenklau Weissbier (7)

P.S.: Další točená piva si můžete vychutnat zde...



[Tomáš Grassinger] [Zobrazeno 5335x] [22. březen 2009]
[Pivo ve světě] [comments: 9] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]


Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:
E-mail:

Komentáře

AntiWeetek

pondělí, 6. duben 2015
18:06

AntiWeetek

Hezky napsáno, jen návštěva pivovárků v Norimberku mi tu trošku chybí, ale chápu, že už by toho bylo trošku moc :)


napsal(a): AntiWeetek [Odpovědět]

radimovo

pondělí, 30. březen 2009
15:46

radimovo

Možná to někomu pomůže v orientaci. Jsou tam snad všechny pivovary za horní franky, stačí vybrat oblast. http://map.bierland-oberfranken.de/?tpl=18


napsal(a): radimovo [Odpovědět]

Chich

úterý, 24. březen 2009
13:05

Taky mi málem ukápla slza, ale volno nebylo..a pak, Bavory mě lákaj i z jiných důvodů..snad přístě spojím příjemné s příjemným


napsal(a): Chich (doubravak(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Bartus

úterý, 24. březen 2009
12:26

No co dodat.
Jen mě mrzí, že mi to s Vámi, drazí chlapci, tentokrát nevyšlo :-(


napsal(a): Bartus [Odpovědět]

Adsense

25. září 2017
13:38


posted by: Inzerce

Petr Ž.

pondělí, 23. březen 2009
10:39

No Herrenpils od Keesemana patří k světovým skvostům typu Pils. Ale jde taky o to, kde jste ho měli natočený. Nejlépe je ošetřený přímo v pivovaru Keesemann. Pak také na letním výčepu- bierkeller Ochsen. Opravdu lahůdka.
Co se týče nového minipivovaru Ambräusianum, ten bohužel patří, dle mého názoru, k tomu nejhoršímu co je v Bambergu a dalo by se říct i v celých Francích. Zásadně nedoporučuji. Podprůměrná piva velice nevybalancovaná, fádní a navíc nefiltrovaná. Ve Francích je lepší zůstat konzervativní a držet se původních tradičních řemeslných pivovarů. I když přeci jen existuje jedna světlá výjímka a tou je nový minipivovar, který si místo svého letního výčepu postavil na letním kelleru v lese pivovar Schnaid na Kreuzberg Keller. Ten vaří sice v moderních prostorech minipivovaru, ale v tradičním stylu. Přitom kromě tradičních lahůdek Keller, Pils, Maibock, Märzen atd. vaří také zcela nové, vymyšlené pivní styly - skvělé speciály jako např.nepřekonatelný Schwarz-Rauchbier či Ungespundetes Schwarzbier.
Co se týče pivovaru Klosterbräu jen bych opravil Braunbier je typický francký, tříslově hnědý domácký ležák, ne světlý (asi došlo k omylu při objednávce) a Schwärzla je Dunkles Lager/Schwarzbier ne Rauchbier,jak zde píšete. Tento pivovar stejně jako Fässla Bamberg a Greifenklau Bamberg typ Rauchbier nevaří.


napsal(a): Petr Ž. [Odpovědět]

Děkan

pondělí, 23. březen 2009
08:21

Děkan

Dorisi a Slávisto, upřímně závidím. Na podzim se s naším Antigambrinus týmem chystáme tamtéž, ozvu se o nějakou tu radu.


napsal(a): Děkan [Odpovědět]

phrabina

neděle, 22. březen 2009
22:58

phrabina

Co člověk, to jiná chuť. Musím se zastat mých oblíbenců - pro mě patří Herrenpils od Keesmanna spolu s Ungespundet od Mahrs k vrcholům bamberských piv. Alespoň to mám místně pěkně pohromadě.


napsal(a): phrabina [Odpovědět]

Luky

neděle, 22. březen 2009
16:47

Luky

Vynikající článek a je vidět, že Bavorsko je opravdu pivařů ráj :)


napsal(a): Luky [Odpovědět]

siki

neděle, 22. březen 2009
11:05

siki

Bože, kéž bych já měl tolik času jako vy.....Pro mě připadá nanejvýš v úvahu PPP (procházka pivní Prahou), rodina je rodina...


napsal(a): siki [Odpovědět]


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň