Většinu milovníků zlatavého moku při závěrečném účtování hospodskými čeká nemilé překvapení. Dodržování pitného režimu vyjde o něco dráž. Ti, kdo si rádi pochutnávají na pěnivém zlatavém moku, sáhnou od března o něco hlouběji do kapsy. Většina pivovarů v České republice zvedá prodejní ceny piva. Na Pelhřimovsku zvolil tento nepopulární krok pouze jeden ze tří pivovarů.

Pelhřimovští pivaři si připlatí od března

"Neustále rostou náklady vstupních energií. Zdražují se pohonné hmoty, elektřina, pára i plyn. S tím jde ruku v ruce zvyšování cen chmelu a sladu,"vysvětluje vedoucí obchodu pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek. Ke zvyšování cen pravidelně dochází na přelomu února a března a odstartuje ho plzeňský pivovar. "Zvyšujeme pouze cenu sudového piva, a to po dvou letech. Jeden půllitr vyjde o šedesát haléřů dráž. V pohostinstvích si pivaři s největší pravděpodobností připlatí jednu korunu. Ceny jim neurčujeme,"přibližuje Jiří Vacek. Většina větších pivovarů upravuje ceny směrem vzhůru každým rokem.

Humpolecký Bernard takticky vyčkává

O zdražení piva uvažuje i humpolecký rodinný pivovar Bernard. Termín, kdy cena poletí vzhůru, ani výši zdražení prozatím neurčil. "Ceny určitě zvedneme, ale nejprve provedeme analýzu trhu a zjistíme cenové hladiny veškerých vstupů. Také prověříme, jak na zdražení piva ostatními pivovary zareaguje trh. Naše cenová politika se však neodvíjí od zdražování ostatních pivovarů,"informuje tiskový mluvčí Zdeněk Mikulášek. Milovníci této značky si naposledy připlatili při koupi piva v loňském roce.

Želivský klášterní mok fajnšmekrům nepodraží

"Za třetinkovou láhev zákazníci zaplatí průměrně jedenadvacet korun, což je hodně vysoká cena. Nevyrábíme však ležák, ale pivo klášterního typu, které vzniká specifickým způsobem. Používáme speciální druhy kvasinek. Pivovar lze nazvat manufakturou, protože pěnivý nápoj vyrábíme ručně,"vysvětluje jednatel Klášterního pivovaru Želiv Libor Pavelec. Želivský sládek distribuuje do obchodů a pohostinství exkluzivní piva s různými příchutěmi. Ty nikdo jiný v celé republice nevyrábí, proto zájemci zaplatí při jejich koupi o něco více. Některé pivovary se v těchto dnech rozhodly pro okamžité zdražení zlatavého moku. Rodinný pivovar Bernard vyčkává, jak dopadne expedice u konkurence. Je možné, že se budou sklady nadité pivními sudy pomaleji vyprazdňovat. Pelhřimovský pivovar Poutník sáhl ke zdražení po dvouleté přestávce. (Listy Pelhřimovska)

Pivovary Vysočiny se po loňském vstupu do EU začaly prosazovat na rozšířeném evropském trhu. Nejlépe se dařilo jihlavskému pivovaru. Díky vývozu do Německa a Rakouska zvedl roční výrobu piva téměř o polovinu. Slovenští milovníci piva si mohou dopřát humpolecký Bernard nebo havlíčkobrodský Rebel. První zásilky piva z Vysočiny putovaly i do Austrálie, Dánska nebo Itálie.

Jihlavský pivovar začal vyvážet na sklonku roku 2003. Loni již do německých obchodů a rakouských restaurací dodal 34 tisíc hektolitrů piva. Výroba se proti roku 2003 zvedla téměř o polovinu na 128 tisíc hektolitrů a zlepšila se ekonomická situace podniku. Podle generálního ředitele Jana Kylbergera pivovar za loňský rok očekává hrubý zisk mezi 20 miliony až 30 miliony korun, zatímco v předchozích letech se pohyboval jen mírně v černých číslech. Pivovar nyní hledá zákazníky také na Slovensku nebo ve Švédsku.

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard vstoupil na slovenský trh loni a nyní zásobuje 180 restaurací. Loni jim dodal šest a půl tisíce hektolitrů piva, pět procent z roční výroby, a letos chce dodávky na Slovensko nejméně zdvojnásobit. „Chceme zvýšit počet hospod a předpokládáme, že začneme zavážet i lahvové pivo do marketů,“ uvedl mluvčí Zdeněk Mikulášek. Bernard již vyváží do Švédska. První zásilky loni putovaly do Německa, Chorvatska nebo Ruska a plánuje se export do Ameriky.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v prosinci poprvé poslal lahvové pivo do Austrálie, kde navázal spolupráci s obchodním řetězcem. Po vstupu do Evropské unie se export pivovaru zvedl o polovinu a z loňské výroby 81 tisíc hektolitrů se v zahraničí prodala asi desetina produkce. Pivovar má největší odběratele na Slovensku a v USA. Spojené státy patří k letitým vývozním teritoriím. Prodej tam ale v poslední době komplikuje klesající kurz dolaru. První zásilky havlíčkobrodského piva Rebel putovaly také do obchodní sítě v Dánsku.

Pelhřimovský pivovar Poutník se chce prosadit především v hospodách regionu. Jeho vícestupňový speciál, který se vaří jen na Vánoce a Velikonoce, na sklonku loňského roku ochutnali i milovníci pěnivého moku v Itálii. Další vývoz by měl následovat v březnu. (MF Dnes)

Cenu chtějí zachovat v Havlíčkově Brodě a v Pelhřimově. Některé pivovary Vysočiny uvažují o zdražení piva po vzoru plzeňského Prazdroje, který zvedne cenu od listopadu. Jak řekli jejich zástupci, vede je k tomu především rostoucí cena dopravy a plynu. O tom, k jakému termínu a o kolik pivo zdraží, rozhodnou v nejbližších dnech.

"Zatím máme jen povšechné zprávy o tom, o kolik bude Prazdroj zdražovat, takže situaci nedokážeme vyhodnotit," řekl ČTK Jan Kylberger, generální ředitel jihlavského Pivovaru a sodovkárny. Podle něj by pivo mohlo podražit od poloviny listopadu nebo od prosince. Kvůli dražším energiím se domnívá, že potřeba bude asi tři až pět procent. "Zatím to ale naprosto není rozhodnuté," zdůraznil. Cena chmelu nebo ječmene se podle něj podstatně nemění. Pivovar s očekávaným ročním výstavem kolem 110 000 hektolitrů zvedl cenu o pět procent letos v červnu.

"Zda zdražíme nebo ne, rozhodneme do konce října," řekl Zdeněk Mikulášek, mluvčí humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard. Kromě cen energií podle něj pro zdražení hovoří i to, že se pivo v Česku prodává levněji než v EU. Pivovar do září zvedl výstav o čtyři procenta na 97 700 hektolitrů. Cenu naposled zvedl na jaře, a to o 5,9 procenta, ale jen u sudového piva.

Naopak stálé ceny do konce roku slibují výrobci v Havlíčkově Brodě a v Pelhřimově. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v minulém roce vystavil 109 000 hektolitrů. Cenu zvedl naposled loni na jaře, u hektolitru sudového piva o 50 korun. Zdražovat se nechystá ani pelhřimovský pivovar Poutník, který loni vystavil asi 22 000 hektolitrů. (Právo)

Menší pivovary Vysočiny se proti konkurenci velkých výrobců snaží prosadit speciálními pivy. Sázejí také na úzký kontakt s prodejci i se zákazníky, své provozy otevírají exkurzím a pořádají regionální slavnosti. Velké pivovary se však tlačí na trh masivní reklamou a pronikají i do menších obcí; hospodským mohou nabídnout mnohem výhodnější podmínky, shodují se zástupci pivovarů v kraji. Pivovarům Vysočiny kromě jedné výjimky klesl loni výstav až o desetinu, zatímco výroba piva v zemi se zvýšila o více než jedno procento. Spotřeba na jednoho obyvatele republiky loni činila 160 litrů. Na Vysočině se však uvaří jen asi 69 litrů piva na jednoho obyvatele kraje.

Konkurence velkých pivovarů trápí například Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. „Máme vlastní obchodní politiku, používáme všechny běžné konkurenční prostředky, ale proti velkým konkurentům, kteří používají na uplácení hospod peníze, je to velice složité,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Pavel Prchal. Pivovar s ročním výstavem kolem 135 000 hl je největším výrobcem piva v kraji.

„Velké pivovary úspěšně pronikají do všech sfér, tedy i do menších vesnic,“ řekl Lubor Jedlička, ředitel pelhřimovského družstva DUP, které asi rok provozuje místní pivovar s výstavem kolem 28 000 hl. Pivo se prodává především v okrese. Kvůli podpoře značky se konal den otevřených dveří a rockový festival.

„Velké pivovary se snažíme předčit rychlostí a domáckým přístupem,“ řekl obchodní ředitel Pivovaru a sodovkáren Jihlava Marek Simbartl. Pivovar tlumí výrobu velmi levných piv a sází na speciality. Podle Simbartla zatím celostátní reklama místní spotřebitele neodlákala. Pivovar, který produkuje 85 000 hl piva za rok, pořádá několik let exkurze. V září bude den otevřených dveří s kulturním programem.

Rodinný pivovar Bernard jako jediný loni meziročně zvýšil výstav piva, a to o 15 % na 109 000 hl. Humpolecký pivovar prodává od loňského roku pivo i v lahvích s patentním uzávěrem. „Díky tomu se prosazujeme v supermarketech a získáváme nové zákazníky,“ uvedl mluvčí Zdeněk Mikulášek. Stejně jako ostatní regionální pivovary v kraji nemá Bernard vlastní síť hospod, ale má podniky, které propagují jeho značku. Návštěvníci si také mohou prohlédnout provoz. „V areálu máme sklípek, zájezdy mohou i ochutnat,“ řekl Mikulášek. Tradičních slavností piva v srpnu se účastní více než 10 tisíc lidí.

Přes silnou konkurenci od roku 1989 na Vysočině žádný významnější výrobce piva nezanikl. V posledních letech naopak vznikají malé pivovary pro úzký region a pro turisty. Největší z nich je zřejmě v Dalešicích na Třebíčsku, kde se natáčel film Postřižiny. (ČTK)