Pokud jde o počet pivovarů, jsou na tom střední Čechy dobře. A pivo se tady vaří také dobré. Alespoň to tvrdí zástupce ředitele Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Petr Brynych.

* Ve středních Čechách je třináct pivovarů. Je to hodně, nebo málo, pokud to srovnáme s jinými kraji?

Počet pivovarů není až tak rozhodující, určující je totiž průměrný výstav pivovaru. Když bude v regionu jeden pivovar, který bude dělat milion hektolitrů, a jinde jen deset tisíc, bude to rozdíl. Takže počet pivovarů je zavádějící. Může to jen charakterizovat koncentraci výroby, nikoli ale kvantitu.

* Jsou ve Středočeském kraji pivovary něčím výjimečné?

Kromě velkých pivovarů je tu mnoho menších nebo středních. Určitou zajímavostí je třeba Berounský medvěd. Výstav je sice malý, ale je to rarita. Má svoji osobitou atmosféru a pivo je kvalitní. Pivo se vaří leckde i v restauracích, takovým příkladem je třeba Chýně v okrese Praha-západ. Tamní pivovar byl vybudován z bývalého kravína.

* Mění se výrazně počet pivovarů v regionu?

Nejvíce jich zaniklo na přelomu 19. a 20. století. Tehdy bylo mnoho malých pivovarů ve vesnicích. V poslední době ale naopak některé znovu vznikly. Například Rakovník se opět vzchopil. Patřil svého času mezi nejlépe vybavené střední pivovary, pak byl ale několik let zavřený, zařízení bylo částečně rozprodáno. Jeho nový majitel se teď zase snaží obnovit export do Spojených států amerických a do Ruska. Znovu byl otevřen pivovar v Kácově na Kutnohorsku, který začal z ničeho a postupně si získává všechny hospody v okolí. Je to pivovar, který dokáže získat pozornost.

* Mají tyto malé a střední pivovary šanci konkurovat vyhlášeným pivním značkám a uspět za hranicemi?

Uspět v porovnání s pivovary, které jsou nadnárodními skupinami, je velmi obtížné. Z hlediska objemu jsou nesrovnatelné. Na druhou stranu - v regionálních pivovarech a jejich pivech je i kus toho kraje, charakterizuje ho. Lidé by měli tato piva ochutnávat, navíc většina je kvalitních. Důležitá je i cena. U těch méně známých značek nemůže být příliš vysoká, současně ale pivovary nemohou dělat se ztrátou. A tak se snaží dosáhnout vyššího objemu, aby se jim snížily náklady. V zahraničí ovšem mají úspěch i méně známé značky. Třeba Klášter je typem pivovaru, který si vede zdárně s exportem. Je jedním z prvních, který vyváží do Číny, což je obtížné. Má silný export také do Německa. (MF Dnes)

O piva ze středočeských pivovarů je ve světě zájem. V celkovém vývozu zaujímají přes patnáct procent. A číslo by mohlo být ještě vyšší, kdyby nesla označení České pivo, o které české pivovary v Evropské unii usilují.

Čína, USA, Austrálie, Finsko, Švédsko či Dánsko. Všude tam je k dostání pivo ze středočeských pivovarů. A nevedou si u zákazníků vůbec špatně.

Pokud máte rádi pivo a žijete ve Středočeském kraji, můžete být spokojeni. V regionu byste teď totiž napočítali třináct míst, kde se pivo vaří. Jde o pivovary sdružené v Českém svazu pivovarů a sladoven.

„Nejsou zde ale započítány restaurace, které mají vlastní varny a nejsou členy sdružení. Takových je v republice kolem čtyřiceti,“ uvedl Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Které ze středočeských piv je nejlepší, je podle něj těžké určit. „V poslední době jsou všechna piva i z menších pivovarů velmi kvalitní, je radost se jich napít. To je také důvod, proč vyhrávají různé soutěže,“ podotkl. Svoji oblíbenou značku ale odmítl prozradit.

Nejvíc piva uvařili v Popovicích

Vůbec nejvíce piva v kraji uvařili v letošním prvním pololetí ve Velkých Popovicích, které jsou tak s výstavem 739 578 hektolitrů třetí v Česku - předběhly je pivovary „mateřského“ Prazdroje v Plzni a Nošovicích.

„Velko“, jak pivu z Popovic říkají Finové, bylo loni v cizině nejprodávanějším českým pivem. V zahraničí se ho prodalo 1,3 milionu hektolitrů. To bylo dokonce víc, než se uvařilo jen ve Velkých Popovicích. „Celkem se Kozel prodává ve 24 zemích světa, od Finska až po Austrálii. Podle průzkumů je například v Rusku Kozel nejznámějším a nejúspěšnějším českým pivem a zároveň nejúspěšnější licenčně vyráběnou značkou v Rusku,“ řekl Alexej Bechtin, mluvčí Prazdroje, kterému Kozel patří.

Dalším nadějným vývozcem je Královský pivovar Krušovice. V malé obci, ležící asi deset kilometrů od Rakovníka, se začalo pivo vařit už v roce 1581 a od tohoto data nebyla výroba významně přerušena. Tamní pivo se vyváží do 15 evropských zemí a do Izraele. Přitom ještě v roce 1994 měl pivovar výstav jen 322 000 hektolitrů a export byl téměř nulový. Letos jsou Krušovice se 471 000 hektolitry sedmým nejúspěšnějším pivovarem co do výroby piva.

Pivu pomohl slavný film

Slavný Menzlův film Postřižiny je nezapomenutelnou oslavou piva. Vedení pivovaru v Nymburku toho dodnes využívá při propagaci. „Neexistuje něžnější film o pivu. Jsme hrdi, že to bylo napsáno o našich předchůdcích z našeho pivovaru. Využíváme to ve všech marketingových aktivitách. Postřižinské pivo je dokonce naše registrovaná ochranná značka,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Benák. Z Nymburka se vyvážejí nejvíce světlé ležáky. Nejčastěji směřují do Německa, Švédska, Francie, Itálie, Dánska, ale najdou je na pultech i zákazníci v Austrálii či USA. I když se pivovar rozhodl začít vyrábět i speciální druhy, podle Benáka se o ně místní moc nezajímají: „Tuzemský konzument je konzervativní a speciály příliš nepřijímá.“

Cesta do Číny

Prorazit na trh do Číny se podařilo jako jednomu z prvních pivovaru Klášter Hradiště. S výstavem 120 000 hektolitrů ročně přitom patří spíše mezi střední pivovary. O kontraktu se jednalo rok a několik měsíců. A v červnu vyrazila do Číny první várka s 23 000 třetinkových lahví klášterské jedenáctky.

„Letos vyvezeme téměř polovinu produkce do zahraničí. Hlavně do Německa, ale i do USA, Itálie a Číny. Především na čínském trhu lze uspět jen s mimořádnou kvalitou a originální chutí,“ řekl ředitel firmy Jiří Žwak. Podle něj je obtížné se za hranicemi prosadit, ale tamní konzumenti jsou ochotni za dovozové zboží zaplatit více. „Jsou ovšem k výrobkům mnohem kritičtější, proto posuzují hlavně kvalitu,“ dodal Žwak.

Nejmenší pivovary v kraji najdete v Chýni v okrese Praha-západ a v Berouně. Na rozdíl od těch velkých, jako jsou Velké Popovice či Krušovice, jejichž výstav je kolem 470 000 hektolitrů, v Chýni a Berouně vaří jen kolem 300 hektolitrů. (MF Dnes)

Pivovary avizují zdražení piva. Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci na Příbramsku ale zdražení nechystá.

"Jsme jedním z mála českých pivovarů, které za poslední tři roky nešly s cenami nahoru," upozornil ředitel pivovaru Petr Peniaštek. "Na přímluvu našich odborů nebudeme s cenami hýbat alespoň do jara," dodal."Nemáme k tomu ani důvod. Pivovaru se poslední tři roky výjimečně daří, a tak se chceme o úspěch rozdělit tímto způsobem s našimi zákazníky," tvrdí Peniaštek. "Takzvanou lahvovou desítku mají odběratelé za 6,50 korun, průměrná cena piva, které konzumenti obecně označují za dvanáctku, je 8,50 korun,"sdělil Peniaštek. Ani pivovar Herold Březnice zatím nezdražil. Podle obchodního ředitele Jiřího Turka se však na zdražování pivovar v blízké době připravuje. "Zatím vyčkáváme, jak se zachovají velké pivovary," uvedl Turek s tím, že cena lahvové desítky je sedm korun a dvanáctku prodává pivovar za 7,20 korun.

Na sládkovi hodně záleží kvalita piva. Pavel Kortus začínal v protivínském pivovaru, v 90. letech působil v březnickém a nyní vaří pivo ve vysokochlumeckém pivovaru. (Příbramský deník)