Nejlepší české pivo se nevaří ani v Plzni, Českých Budějovicích či Praze, ale ve středních Čechách. Alespoň Britové už v tom mají jasno. „Praha je sice pivní Mekkou, pokud ale chcete ochutnat nejlepší české pivo, musíte odjet za hlavní město,“ píše se v prestižních britských novinách The Times.

Autor zdejšího pivního průvodce Evan Rail vybral deset těch nejzajímavějších – první dvě místa zaujaly varny v těsném sousedství Prahy. Až za nimi skončil například pivovar v Plzni, Dalešicích, Pardubicích či Nové Pace. Kompletní desítka je stále k vidění na internetových stránkách listu www.thetimes.co.uk.

„Před časem nám sem nějací Angličané volali. Byli jsme opravdu překvapeni,“ přiznala Jitka Eichlerová, ředitelka prvního českého restauračního minipivovaru Pivovarský dvůr. Do provozu byl uveden už v roce 1992 v Chýni v okrese Praha-západ. A zdejší sládek Tomáš Mikulica neustále přichází s novými druhy. „V současnosti nabízíme šestnáct druhů piv. Největší zájem je teď o polotmavou dvanáctku,“ uvedla Eichlerová. Ochutnat je možné i Starostovu sedmnáctku, Vídeňskou červenou čtrnáctku nebo Cyklistickou jedenáctku.

První místo v žebříčku Evana Raila by chtěli majitelé pivovaru do budoucna využít. „Zatím ještě nevíme jak. Pravda totiž je, že i když k nám jezdí i cizinci, našinci mezi hosty pořád převládají,“ řekla Eichlerová.

Konkurence velkých pivovarů se přesto neobává, zkušený pivař si totiž podle ní dobré pivo vždycky najde. V případě pivovaru Berounský medvěd to platí dvojnásob. Pivovar s restaurací, který se v žebříčku umístil jako druhý, totiž leží zastrčený v okrajové části Berouna.

A tak turisté, kteří chtějí zdejší mok ochutnat, musí vyvinout dostatečné úsilí, aby k pivovaru našli cestu. Autor průvodce jim proto radí: „Pivovar leží u železnice a vlaky sem jezdí poměrně často. Turisté se sem ovšem mohou vydat i pěšky podél řeky Berounky z Černošic přes Karlštejn,“ píše britský novinář Rail s tím, že po tomto výšlapu chutná berounské pivo znamenitě.

Bohumil Čipera z nedalekého Korna ale cestu k Medvědovi dobře zná. „Pivo vaří dobré. Když pořádáme nějakou oslavu, jezdím pro soudek právě tam. Beru řezané, moc mi chutná,“ tvrdí Čipera. Pro oficiální oslavy si Berounského medvěda s oblibou kupuje i zdejší radnice. „Před časem jsme pivo vezli na naši výstavu do Bruselu. Sklidili jsme s ním velký úspěch. Má specifickou chuť,“ tvrdí berounský starosta Jiří Besser.

Tradice vaření piva v Berouně je přibližně 550 let stará. Po dvacetileté odmlce ji v roce 1998 obnovili manželé Mayerovi. „Je to obrovská pochvala. Znamená to, že lidé o nás vědí. Když se o nás dokážou zmínit takhle daleko, museli mít dobré zážitky,“ pochvaluje si Hana Mayerová.

Petr Brynych z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského je v hodnocení středočeských piv opatrnější. Nejlepší z nich je podle něj těžké určit. „V poslední době jsou všechna piva i z menších pivovarů velmi kvalitní, je radost se jich napít. To je také důvod, proč vyhrávají různé soutěže,“ podotkl.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Pavla Švédová

Největší zájem o prohlídku mají skupiny návštěvníků z Ruska, Maďarska a Velké Británie

Střední Čechy - Středočeské hrady, zámky nebo muzea nejsou jedinými místy, která lákají turisty. Novým trendem jsou pivovary.

Například pivovar Velké Popovice navštěvuje tolik turistů, že investuje několik milionů korun do nové prohlídkové trasy. Včera slavnostně otevřel první část.

„Reagujeme tím na rostoucí zájem nejen spotřebitelů, ale i turistů,“ uvedl Tomáš Raboch, manažer návštěvnického provozu Plzeňského Prazdroje, jehož je Velkopopovický Kozel součástí od roku 2002.

Zatímco v roce 2006 navštívilo pivovar přes sedm tisíc lidí, loni to bylo deset tisíc, což je nárůst o 45 procent, a letos už pivovarem prošly téměř dva tisíce návštěvníků.

Největší zájem o prohlídku pivovaru mají skupiny z Ruska, Maďarska a Velké Británie, tedy ze zemí, kde po pivu Velkopopovický Kozel roste poptávka.

Od včerejšího dne je veřejnosti nově přístupná projekční místnost, kde krátký film návštěvníkům přiblíží historii pivovaru až po současnost a také proces výroby piva. Pivovar ale plánuje návštěvnickou trasu ještě letos dál rozšiřovat a hodlá do toho vložit až deset milionů korun. „V tuto chvíli je dokončena teprve první fáze.

V rámci projektu dojde také k řadě změn v dosavadním půdorysu areálu, novinkou bude také zpřístupnění rozsáhlého parku na území pivovaru,“ doplnila Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru. Otevře se tady také návštěvnické centrum a prodejna suvenýrů.

První zastávkou na trase devadesátiminutové exkurze, na kterou se musejí návštěvníci den předem objednat, je nádvoří. Výklad je zaměřen na historii. Pak se postupuje k nové varně, kde je připravena ukázka surovin, z nichž se pivo vaří. Od varny se přechází k ležáckému sklepu, v němž pivo dokvašuje ve více než 300 tancích. Součástí exkurze je prohlídka stáčíren, návštěva maskota kozla Oldy a ochutnávka piva. „Pivovar se stává důležitějším turistickým cílem nejen pro milovníky piva,“ upozornil Raboch.

Podobná exkurze čeká i návštěvníky pivovaru Ferdinand v Benešově, kde se v pátek oslaví svátek Ferdinanda muzikou. Areál bude otevřený už od 14 hodin. „Zájem o exkurze se zvyšuje, chceme se dál otevírat veřejnosti. Největší návštěvnost je právě v dny, kdy připravíme i nějaký program,“ poznamenal Petr Koubek z pivovaru Ferdinand.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Markéta Bušková

Ve Středočeském kraji je osmnáct pivovarů. Některé jsou rodinné a vaří pivo jen pro potěšení, jiné patří mezi giganty a nápoji zásobují i zákazníky v zahraničí. Novinky pro milovníky piva ale přichystaly všechny.

„Jako velký pivní konzument středočeské pivovary znám. Nejbližší mému bydlišti je Pivovar Klášter. Moje nejoblíbenější pivo však pochází z Liberecka. Je to Svijanský máz, který piju denně,“ uvedl pivař Jan Kraus z Mnichova Hradiště. Tento druh piva společně s přáteli považují spíš za medicínu než za alkohol. „Ale někdy si dám i Klášter, je sice silnější, ale žízeň a chuť na pivo zažene,“ zhodnotil Kraus.

Vloni Pivovar Klášter vyrobil 113 610 hektolitrů piva a jeho Ležák 11% byl Sdružením přátel piva oceněn jako Jedenáctka roku. Letos se příznivci mohou těšit na nové balení dvanáctiprocentního piva v malých kartonech po osmi lahvích.

Nový ležák vznikl podle receptů Václava Dačického Unikátní pivo připravuje pivovar v Kutné Hoře. Jen několik týdnů bude ve vybraných restauracích na Kutnohorsku a Kolínsku k dostání Dačický kvasnicový ležák. „Lidé si čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují. Mezi ně právě patří kvasnicová piva s plnou přírodní chutí,“ zdůvodnila přípravu nového piva manažerka značky Dačický Daniela Klančíková. Nové pivo bude k dostání jen po omezenou dobu - po několik týdnů v jarních měsících. „Jeho výroba je náročnější než u běžných piv. Při vaření jsme vycházeli z dochovaných receptů samotného Václava Dačického,“ doplnil vrchní sládek a ředitel pivovaru Jan Hejra. Dačické kvasnicové pivo se od ostatních liší především tím, že není filtrované, stabilizované ani pasterované, takže jde o „živé“ pivo. „Kvasnicová piva jsou dnes vzácností a ukázkou mistrovského umění sládků. Vyznačují se vynikající vyváženou chutí, nádhernou přírodní barvou a hustou smetanovou pěnou,“ poznamenal Hejra. Další novinkou bude májové polotmavé pivo Dačický 13°, které se objeví na začátku května.

Kutnohorský pivovar, součást skupiny Drinks Union, vloni vyrobil 170 tisíc hekrolitrů piva. „Pivo Dačický si vloni přivezlo několik vavřínů z pivních degustací po celé republice. Celkový výstav skupiny Drinks Union dosáhl zhruba 900 tisíc hektolitrů piva,“ uvedl Josef Vejlupek, manažer komunikace společnosti Drinks Union.

Milionovou hranici vloni poprvé v historii překonal Velkopopovický Kozel. Jeho obliba roste. „Dokazuje to nejen rostoucí prodej, ale také řada ocenění, jako například Obal roku či druhá příčka v soutěži České pivo 2007 - tu získala varianta 11° Medium, jejíž prodej meziročně vzrostl o více než 50 procent,“ upozornil Vladimír Jurina, manažer korporátní značky Plzeňský Prazdroj.

Součástí varny z roku 1928 bude kinosál I tady se lidé mohou těšit na novinky. „Pro návštěvníky pivovaru letos chystáme překvapení. Rekonstrukce původní varny z roku 1928 je hotová. Součástí varny bude malý kinosál, kde návštěvníci zhlédnou krátký film o historii pivovaru. Tento rok začneme i s rekonstrukcí návštěvnického centra,“ řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

K největším výrobcům středočeského piva patří Královský pivovar Krušovice, vloni vyrobili přes 850 tisíc hektolitrů piva. „Byl to pro nás rozhodně úspěšný rok i ekonomicky, stejně jako roky předcházející. Dokladem toho je mimo jiné fakt, že právě krušovický pivovar byl v minulých letech vybrán jako stěžejní akvizice celosvětové skupiny Heineken na českém trhu,“ uvedla za krušovický pivovar Drahoslava Pittnerová. Vloni přišli na trh s novinkou v podobě tašky Heineken s osmi lahvemi nebo vánočním „krušovickým“ sixpackem se třemi druhy výrobků a skleničkou. „Letos máme připravena další překvapení, která spotřebitelé brzy objeví na trhu,“ slíbila Pittnerová.

Novinku chystá a zatím tají i Pivovar Rakovník. „Je to zatím v takové fázi, že bychom to neradi prozrazovali, protože pak už by to nebyla novinka. Vše se lidé dozvědí z kampaně, která bude pro tuto novinku vytvořena,“ dodal manažer Pivovaru Rakovník Tomáš Tichý. Upozornil, že loňský rok byl pro ně zlomový. Získali mnoho zakázek do zahraničí a vyrobili 10,970 hektolitrů piva, což znamená nárůst oproti roku 2006 o více než dvě stě procent.

Zdroj: MF Dnes.cz

Pivovar Ferdinand zásobuje okolí i exportuje, znovuoživlý kácovský Hubertus upevňuje pozice v regionu.

Historie místního pivovaru Ferdinand sahá do roku 1897, kdy arcivévoda František Ferdinand d‘ Este nechal postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje do dnešní doby.

Pivovar vyrábí okolo 50 tisíc hektolitrů piva ročně. Produkuje celkem pět druhů piv, od nealkoholického až po speciální piva. Obchodní politika se zaměřuje především na domácí region a dále na exportní trhy.

Před dvěma lety obsadil Tmavý ležák první místo na soutěži Česká pivní pečeť a Ležák světlý Premium třetí místo na stejné degustaci. V témže roce na Dočesné v Žatci slavil další úspěchy. Výčepní světlé pivo obsadilo první místo a Ležák světlý Premium místo druhé. Pro pracovní zaneprázdnění se současný ředitel Ferdinandu ke stávající produkci nevyjádřil.

Na rozhraní Benešovska a Kutnohorska obnovuje bývalou slávu pivovar v Kácově. První zmínka o výrobě piva v městysi na levém břehu Sázavy je z roku 1457.

V roce 1726 získala kácovské panství i s pivovarem Anna Maria, velkovévodkyně Toskánská, čímž se Kácov dostal do vlastnictví vládnoucí habsburské dynastie. V letech 1918 -1920 byl pivovar znárodněn, jako celý habsburský majetek, a stal se státním pivovarem. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus.

Poté byl kácovský pivovar v roce 1948 znárodněn. Následně byl provoz součástí podniků: 1948-1952 Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary n.p. a 1955-1957 opět Středočeské pivovary. Jako výrobní podnik zanikl kácovský pivovar v roce 1957. V letech 1993 – 1994 prošel pivovar rekonstrukcí, byl chvíli otevřený a opětovně uzavřen.

V roce 2001 začíná poslední období novodobé historie pivovaru, kdy ho zakoupila česká firma. Za tuto dobu byl pivovar kompletně zrekonstruovaný tak, aby výroba splňovala i ta nejnáročnější kriteria. Z původního výstavu 200 hektolitrů ročně se produkce zvedla.

„Loňský, výhradně tuzemský výstav byl 11 tisíc hektolitrů sudového piva Hubertus. V současné době dodáváme sedmdesáti regionálním odběratelům včetně sítě našich restaurací,“ uvedl ředitel David Hořejší s tím, že letos hodlají produkci piva, vyráběného klasickou technologií, zvýšit.

Ta spočívá v odděleném hlavním kvašení a dokvašování. Všechny vyráběné druhy piva se prodávají jako nepasterované, ošetřené pouze mikrobiologickou filtrací a nejsou v něm žádné stabilizační, ani jiné chemické látky. Jako vstupní suroviny se používá pitná voda z vlastní studny, český slad vyráběný na humnové sladovně a české odrůdy chmele.

Zdroj: Benešovský deník | Autor: Ladislav Jerie

Rakovnicko, kraj chmele. Ale také kraj piva. Vaření piva patří k Rakovnicku od nepaměti a tradice pokračuje i dnes.

Kdysi bylo menších či větších pivovaren v kraji hojně. Pivo si vařily hospody, vařila jej města i obce, vařila si ho šlechta i kláštery. Jenže kdeže ty časy jsou, kde jsou slavná léta pivovaru v Křivoklátě, nebo třeba v Kolešovicích či Petrovicích? I když v případě toho křivoklátského se snad blýská na lepší časy.

Naštěstí kraj chmele, jak se Rakovnicku občas říká, stále patří mezi regiony, který své pivovary má.

Pojem Královského pivovaru Krušovice je známým i daleko za hranicemi země České a i když je dnes v rukou zahraničního majitele, je pokračovatelem tradice staré 427 let. Jen o dva roky méně je pak nerozlučně spojen s přívlastkem Královský, neboť v roce 1583 jej koupil sám Rudolf II. A že i dnešní sládci v Krušovicích umí, svědčí nejen čerstvé ocenění exportér roku za krušovické černé, ale i zelený velikonoční speciál, novinka letošních svátků jara.

Nositelem historické tradice je i Pivovar Rakovník, jenž má v rodném listě rok narození 1454 i přesto, že pivo se ve městě vařilo už ve třináctém století. Dnes také sice spravuje pivovar zahraniční majitel, ale značku Bakalář a dobré pivo se podařilo udržet.

„Ano, je to již 554 let, co se vaří pivo v našem Rakovnickém pivovaru a navázání na to je nejen výrazem úcty k tradici, ale hlavně je to výrazem úcty k vynikající chuti našeho piva a práce kolem něj. Vždyť co je víc, než vařit tak dobré pivo jako je náš Bakalář a dělat s ním radost všem milovníkům zlatavého moku?“ odpověděl nám Jan Fábry, vedoucí oddělení tuzemského trhu rakovnického pivovaru.

Stačí vyrazit do některé z místních restaurací. Rakovnická dvanáctka letí a je jedno, jestli vedle pípy s ní visí u páčky třeba logo z Plzně. Své milovníky si už našla.

„Naše dvanáctka je prostě mimořádné pivo s mimořádnou barvou a chutí, které si musí získat snad každého, kdo ho někdy ochutná,“ může být Jan Fábry spokojen.

A co pivovar nabízí, kromě již zmíněné dvanáctky? Také světlé výčepní, tmavý ležák, polotmavé výčepní a nízkoalkoholické pivo zn. Rakovar.

K odkazu historie se chcete přihlásit Rakovnický pivovar i v rámci akcí ke 420. výročí povýšení Rakovníka na královské město. Co vlastně po občany i návštěvníky města chystá?

„Pro občany Rakovníka a nejen pro ně, chystáme velkolepou akci, která se bude konat v rámci městských oslav a to 20. června přímo na Husově náměstí. Na akci vystoupí kromě jiných kapel Nová Sekce, Hradní Duo, Roman Horký a Kamelot, Věra Martinová s Jamie Marshallem a Jakub Smolík s kapelou. Akce bude přibližně sedmihodinová, od 15 do 22 hodin. Na akci se bude samozřejmě pít pivo Bakalář a všude bude spousta zajímavých dobrot. Vstup na akci je pro všechny zdarma. Touto akcí bychom chtěli začít tradici v pořádání takových akcí naším pivovarem,“ zve na oslavy povýšení města Jan Fábry.

Jsou však mezi námi i vyložení nadšenci, kteří mají pivo jako koníčka. Jedním z nich je Jan Fiala ze Zbečna, muž, který si vaří pivo doma.

„Poprvé jsem to zkusil v roce 2005. Mám malý domácí pivovar dělaný na zakázku, je to originální varna s výstavem 22 litrů z várky. Vařím klasicky, tedy z chmele, sladu a kvasnic, nefiltrovaný černý ležák, který zraje přibližně tři měsíce,“ vysvětlil nám Jan Fiala.

Vaření piva je pro něho skutečným koníčkem, vaří jen pro sebe a své kamarády. Kromě varny ho ale pivo zajímá jako celek, hlavně jeho historie. Sbírá staré pivní láhve, pivovarské cedule, sudy nebo třeba bednářské nářadí. Prostě správný fanoušek pěnivého moku.

Podobný pivovárek, jaký má Jan Fiala ve Zbečně, vznikl před pár lety i v nedalekých Roztokách. Jenže ten už ke škodě všech milovníků piva nefunguje.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Rakovnický deník | Autor: Martin Kůs

Březnickému Heroldu se obzvláště daří v Marylandu ve Spojených státech amerických. Lobkowicz sází na kvalitu regionálního piva, ale vyváží také do Ruska či Anglie

Češi jsou pivařský národ. Spotřeba piva v České republice je nejvyšší na světě. V Česku se už skoro třicet let drží hranice 158 až 165 litrů vypitého piva za rok na jednoho obyvatele, tedy i s kojenci a dětmi. Čechy jsou bezesporu pivní velmocí. V okrese Příbram jsou v současné době dva pivovary. První je Herold Březnice, který byl založen roku 1506. Pivovar Herold se v současné době snaží své produkty nabízet především v Americe.

Podle internetových stránek pivovaru je největší zájem o březnické pivo v Marylandu v USA, kde se dá sehnat ve čtyřiatřiceti barech, obchodech a restauracích.

Dalším pivovarem je Lobkowicz ve Vysokém Chlumci. Ten byl založen už v roce 1466 a po restitučních procesech byl jeho majitelům, rodině Lobkowiczů, v roce 1992 vrácen. Jeho produkty jsou v současné době piva Lobkowicz a Démon.

„Chceme, aby lidé žijící v regionu pivovaru pochopili, že umíme uvařit minimálně stejně dobré pivo jako největší giganti na trhu, ať už je jejich cenová politika řízena z Nizozemska, Belgie či Afriky a že image a značka ne vždy přinese takovou radost jako dobré pivo z domácího regionu za perfektní cenu,“ řekl Rainer Schroth, jednatel a majitel pivovaru.

Až 35 procent produkce vyváží pivovar Lobkowicz do zahraničí. Vysokochlumecké pivo díky tomu mohou ochutnat například v Německu, Švédsku, Francii, Anglii, Kanadě nebo Rusku.

Zdroj: Příbramský deník | Autor: Jiří Votruba