Imricha Havriša vo funkcii generálneho riaditeľa spoločnosti Pivovary Topvar, a.s., Topoľčany vystriedal od júna Paolo Lanzarotti (42). Funkciu novej marketingovej riaditeľky v spoločnosti prevzala Jessica Spence (32).

Na funkciu generálneho riaditeľa nastupuje z pozície riaditeľa pre obchod a distribúciu v sesterskej spoločnosti Birra Peroni Taliansko. Pred nástupom do SABMilleru zastával pozíciu generálneho riaditeľa v spoločnosti Exxon Mobile v Indii a v Taliansku.

J. Spence pracuje pre SABMiller tri roky a na Slovensko prišla z pozície marketingovej manažérky v SABMiller Rusko, kde zodpovedala za riadenie a rozvoj kľúčových produktových značiek.

Predtým pôsobila ako manažérka medzinárodného rozvoja v marketingovom tíme SABMiller v Londýne. Pred príchodom do SABMilleru zastávala úlohu regionálnej riaditeľky v Leo Burnett Londýn.

Zdroj: ETrend.sk | Foto: Pivovary Topvar

Pokud by čeští fotbaloví reprezentanti postoupili až do finále červnového mistrovství Evropy, může konzumace nejoblíbenější české pivní značky Gambrinus vzrůst až o milión piv oproti běžnému období.

Při velkých sportovních akcích, jako jsou olympijské hry či mezinárodní mistrovství ve fotbale nebo hokeji, se podle dlouhodobě sledovaných statistik a průzkumů chování spotřebitelů zvyšuje v ČR krátkodobá spotřeba piva. S ohledem na tržní podíl a dlouhodobé spojení značky Gambrinus s českým fotbalem se na tomto růstu nejvíc může podílet právě konzumace Gambrinusu.

„Pokud by se naši reprezentanti probojovali až do finále a zájem českých fanoušků by tak v plné síle vytrval až do závěru mistrovství, mohou Češi v období konání evropského šampionátu vypít až o jeden milión piv Gambrinus více, než by se zkonzumovalo v běžném období,“ říká Jiří Rákosník, senior brand manažer značky Gambrinus.

Podporují to i nedávné zprávy tisku o cenách piva především v Rakousku, kde rostou kvůli předpokládanému náporu fotbalových fanoušků v očekávaném teplém počasí. Proto se čeští fandové pravděpodobně budou víc zásobit pivem už z domova.

Shánět pivo na cestu ale nebudou muset výherci Gambrinus soutěže „Nech se unést“, která probíhá v květnu a červnu. Protože Gambrinus o své fanoušky - stejně jako o fanoušky fotbalu – pečuje a chce je odměnit, vezme až 319 z nich na fotbalový zážitek. Výherci budou „unášeni“ z hospody nebo domova a dopravováni na mistrovství speciálním autobusem. K tomu dostanou kapesné ve výši 50 EUR na osobu a pivo na cestu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Rada pro reklamu je proti zavádějícím firemním tiskovým zprávám bezzubá

Plzeňský Prazdroj si na médiích beztrestně vyzkoušel malou mystifikaci. Před šesti týdny poslal do světa mírně řečeno zavádějící tiskovou zprávu, kterou se na podnět deníku Právo zaobírala Rada pro reklamu.

A z jejích závěrů nepřímo vyplývá: v informacích pro tisk se nemusí sdělovat pravda. Prostě proto, že nejsou reklamou. „Jakkoli mohou být informace v tiskové zprávě od Plzeňského Prazdroje neúplné či zkreslující, jde o tiskovou zprávu, která nenese rysy skryté reklamy. Arbitrážní komise se proto tímto podnětem nezabývala,“ sdělil Ladislav Šťastný, výkonný ředitel Rady pro reklamu.

Utajená dvanáctka

Prazdroj zaslal 22. dubna redakcím zprávu, podle níž nejoblíbenější české pivo Gambrinus obsadilo třetí místo na světové „pivní olympiádě“ a to v kategorii piv plzeňského typu.

Informace, kterou bez prověření převzala celá řada médií, však připomíná hlášky smyšleného „Rádia Jerevan“. Cenu sice opravdu dostal Gambrinus, ale ne ta skutečně nejoblíbenější „desítka“, nýbrž „dvanáctka“ – pivo Gambrinus Premium, které je v hospodách spíše vzácností a o němž nebylo v celé zprávě ani slovo. Nepřesností je víc. Pivovar opomněl zmínit, že soutěžily dvě kategorie „piv plzeňského typu“ – německé a české. Gambrinus uspěl jen v druhé z nich.

Deník Právo jako jeden z mála otiskl výsledky tak, jak skutečně dopadly, a na dotyčnou tiskovou zprávu pak upozornil Radu pro reklamu. „Pokud by to byla reklama, tak by arbitrážní komise asi evidentně konstatovala: ano, je to klamavá reklama, protože používá to a to tvrzení, které prostě není pravdivé,“ sdělil Šťastný.

Prazdroj přesto míní, že je vše v pořádku. „Zpráva se týká rodiny značek Gambrinus a slovo Premium v ní přímo není, to je pravda. Na druhou stanu ale jmenujeme soutěžní kategorii, kterou byly ležáky. Proto se nedomníváme, že bychom význam zprávy zkreslili,“ uvedl mluvčí pivovaru Jiří Mareček. V tiskové informaci se píše o kategorii „Pilsener“ – o tom, že se jedná o ležáky, však není nikde ani slovo.

Konkurence mlčí

Podle Šťastného není jasné, jak docílit případné opravy. „Nevím, kdo by mohl ukázat, že to není v pořádku. Překvapuje mne, že se neozvala konkurence,“ dodal. Mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec konání plzeňského konkurenta komentovat nechtěl. „V tuto chvíli nebudeme tuto záležitost řešit přes média,“ řekl.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ivan Blažek

Pilsner Urquell se spojuje se špičkovou gastronomií

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Itálii o šest procent a dosáhly objemu 23 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem v Itálii stagnuje. Pilsner Urquell je v Itálii považován za superprémiový ležák a proniká úspěšně i do vyhlášené italské gastronomie. V loňském roce značka uzavřela smlouvu s renomovanou gastronomickou společností Gambero Rosso, která blíže seznámila italské gurmány s plzeňským pivem prostřednictvím degustací, ale také receptů spojujících italská jídla a pivo Pilsner Urquell.

V uplynulém roce vzrostly prodeje Pilsner Urquell jak v lahvích (+ 7,2 %), tak i v čepované variantě (+ 6,1 %). Největší oblibě se plzeňský prémiový ležák těší v severní Itálii, zejména v regionu Benátek. Na letišti v Benátkách se můžete dokonce v letošním roce setkat se speciálním pivním barem Pilsner Urquell.

„Na italském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na kvalitní gastronomii, čímž jsme se odlišili od naší konkurence. Velkou popularitu zaznamenala kuchařka jídel ve spojení s naším pivem či jeho řízené degustace,“ řekla Roberta Graziosi, manažerka značky Pilsner Urquell v Itálii.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V dubnu loňského roku dokončil Plzeňský Prazdroj kompletní výměnu lahví za nový typ Gold. Všechny pivní značky Prazdroje se nyní prodávají v lahvích o pětinu lehčích, než byl předcházející typ. Během uplynulých 12 měsíců tak Prazdroj při zhruba stejném množství prodaného piva ušetřil více než 32 tisíc tun převezeného nákladu. To lze vyjádřit jako jízdu 1.200 kamionů nebo 3.241 rozvozových vozidel s nosností deset tun.

Celá paleta naložená přepravkami s plnými lahvemi piva má díky tenkostěnnému sklu nových lahví o 6 % nižší hmotnost, což přináší úsporu pohonných hmot o 2,5 %.

„Pivo je čistě přírodní nápoj. I proto se na ochranu životního prostředí soustřeďujeme. Navíc nám zelená cesta vedle dobrého pocitu přináší také úspory ve spotřebě nerostných surovin i dopravních nákladech,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Čistě kvůli nižší hmotnosti se k výrobě potřebného počtu nových lahví spotřebovalo o 5.350 tun sklářského písku méně než v případě „starých“. Výroba lahví GOLD je úspornější i energeticky: na „převlečení“ lahví značek Prazdroje stačilo o 142 TJ* méně, než by si vyžádala výroba původních lahví. Vyjádřeno elektrickou energií získanou z uhelné elektrárny, uspořilo se přes 40.000 tun uhlí a kolem 50.000 tun CO2.

Reálně jsou výrobní úspory ještě vyšší a vliv na životní prostředí menší díky opětovnému využití střepů z vyřazených lahví. Prazdroj jen za uplynulých 12 měsíců dodal do skláren k recyklaci 5.737 tun.

* 142 TJ = cca 40.000 MWh, což odpovídá spotřebě elektřiny cca 16.000 domácností, tj. většího okresního města (pokud elektřinou netopí).

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí, jsou úspory energie a zefektivnění dopravy v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Cena piva roste pomaleji než cena ostatních potravin, říká Graham Mackay, předseda představenstva jihoafrické pivovarské skupiny SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj.

* LN Celým světem, Česko nevyjímaje, hýbe otázka růstu cen potravin. Podle posledních zpráv se k nim má přidat i pivo. Jak bezprostřední je tato hrozba?

Je pravda, že růst cen surovin a s ním spojený nárůst nákladů nás nutí zdražovat cenu piva na celém světě. Je zřejmé, že cenový růst bude ale odlišný v jednotlivých zemích a bude záviset i na celkové úrodě ječmene. Loni jsme například zaznamenali špatnou úrodu a cena našeho piva rostla v průměru o čtyři procenta. Letošní navýšení cen ještě nemůžeme zcela přesně odhadovat, vždyť nevíme, jaký bude výsledek letošních žní. Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že z pohledu úrody obilí bude dobrá sezona a není třeba mít obavy.

* LN Proč se tedy zesilují obavy z růstu cen piva a i vy je komentujete?

Důvodem obav je celkový nárůst cen v potravinářském sektoru, který je evidentní. Stále častěji čelíme dotazům, jak je na tom trh s pivem a jaký cenový vývoj na něm lze očekávat. Musím zdůraznit, že cena piva roste a i v budoucnu poroste výrazně pomaleji než ceny ostatních potravinářských výrobků.

* LN Co vás vede k takovému optimismu?

Stačí se podívat na vývoj cen v minulém roce a na naši cenovou politiku. Cena našich piv se loni v průměru zvedla o čtyři procenta, přestože ceny ječmene a sladu ve stejném období narostly více než dvojnásobně, a cena chmele se zvýšila dokonce 7-10krát. Proti negativnímu vývoji cen na komoditních trzích se samozřejmě zajišťujeme, a proto nepociťujeme až tak velké otřesy v naší cenové politice.

* LN Přesto však připouštíte další růst cen piva. Nestane se pivo postupem času méně dostupným pro většinu nízko- a středněpříjmových skupin obyvatel?

Toto není přesná interpretace. Můžete argumentovat, že dostupnost piva se v důsledku růstu jeho ceny sníží, ale na druhou stranu je nezbytné si uvědomit, že cena piva roste mnohem pomaleji než cena ostatních potravin. Takže dostupnost piva se bude v poměru k ostatním potravinám naopak zvyšovat.

* LN Na jakých faktorech vlastně růst ceny piva závisí?

Výroba piva je závislá na cenách v agrárním sektoru, a je tudíž jasné, že výrobní cenu piva ovlivňují přírodní faktory, jako je třeba stav úrody, a dále pak cena energií aplikovaných při výrobě. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím cenu piva jsou ale náklady spojené s lahvováním.

* LN Nezlevnilo by tyto náklady širší zavádění recyklovatelných plastových PET lahví na pivní trh?

Právě že ne. Naopak! Pakliže má totiž země dobře vyvinutý systém recyklace skleněných lahví, vyjde i ta nejlevnější PET láhev dráže než klasická vratná skleněná láhev. Snížení cen může zavádění PET lahví přinést pouze v těch zemích, ve kterých systém zpětného odběru a recyklace skleněných lahví není dostatečný. Nevýhodou PET lahví je také skutečnost, že životnost do nich stočeného piva je podstatně kratší, než je tomu u lahví skleněných. Proniká jimi totiž kyslík, a tím dochází ke zrychlené oxidaci piva.

* LN Plošné zavádění PET lahví je odrazem snah směřujících k vyšší ekologičnosti výroby a k ochraně životního prostředí. V této souvislosti se také klade stále větší důraz na ekologické zemědělství a nabídku takzvaných biopotravin. Lze očekávat i zavádění biopiva na trh?

Tak to si opravdu nemyslím. Víte, konzumenti piva, a Češi jsou toho dobrým příkladem, se řadí mezi velmi konzervativní spotřebitele a nevyhledávají takové novinky. Češi, podobně jako například Poláci, věří, že vaří nejlepší pivo na světě. Když se podíváte na proces výroby piva v Česku, tak zjistíte, že již nyní se vaří z těch nejlepších surovin a chmele. Z tohoto pohledu tedy žádné ekozemědělství kvalitu českého piva nezvýší... Ne, opravdu nelze očekávat, že by se pivovarnictví stalo motorem růstu sektoru biopotravin.

* LN Důležitým činitelem růstu prakticky ve všech sektorech jsou inovace. Chystáte nějaké i na pivním trhu?

Inovace jsou i pro nás velmi důležité. Zaměřujeme se na nová balení i na nové druhy piv. Velmi populární je například pivo pro ženy.

* LN V Česku se nyní hovoří o možnosti následovat vzor některých evropských států a zakázat kouření v hospodách a restauracích. Nevnímáte takové snahy jako potenciální hrozbu, která by mohla vést ke snížení návštěvnosti hospod, a tím i ke sníženému odbytu piva?

Vůbec ne. To závisí případ od případu. Zatím jsme ale zaznamenali spíše opačnou zkušenost. Totiž že po zavedení zákazu kouření začalo do restaurací chodit více lidí, kteří do nich předtím kvůli kuřákům nechodili. Jejich nárůst byl vyšší než úbytek těch, kteří do hospod kvůli zákazu kouření chodit přestali.

* LN Společnosti SABMiller se v Česku stále daří držet pevnou kontrolu nad domácím trhem. V poslední době však zesiluje svoji pozici i konkurenční Heineken a v souvislosti s plánovanou budoucí privatizací Budvaru se hovoří i o možném vstupu amerického pivovaru Anheuser Busch. Jaký vývoj v rozložení sil na českém pivním trhu očekáváte?

Většina národních trhů je tvořena jakýmsi oligopolem, kdy na trhu působí dva až tři dominantní hráči a ostatní se pohybují ve zbývajícím prostoru. V České republice je situace zatím jiná. Máme zde dominantní pozici a ostatní se pohybují na okraji. Lze proto očekávat další konsolidaci trhu. Konsolidace koneckonců probíhá na celém světě. Nemohu vám však prozradit, jak se v této oblasti hodlá v budoucnu angažovat SABMiller. To bych brzy o svoji práci přišel.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc