Pivo je součástí české i evropské kultury a zasahuje i do navazování partnerských vztahů. Ačkoli se svým současným partnerem či partnerkou zajdou Češi „na jedno“ nejčastěji z Evropanů, dát si pivo na první schůzce s potenciálním novým objevem u nás už tak obvyklé není. Naopak tři čtvrtiny Švédů si pivo na prvním rande objedná bez starostí. Pivo při důvěrné schůzce je dokonce oblíbenější u Švédek než u Švédů. Roli piva v partnerských vztazích Evropanů ukázal další díl výzkumu* společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Jaký názor mají Evropané na pití piva na prvním rande? Na první schůzce s potenciálním partnerem si pivo s radostí objedná 77 procent Švédů, hned za nimi následují Britové (76 procent). Překvapivě však tento postoj sdílí jen necelá třetina Čechů a dokonce pouhých 18 procent Slováků - zde je sklenice piva na prvním rande považováno za mírné „faux pax“. Proto na den Sv. Valentýna, svátek zamilovaných, v zemích bývalého Československa pivo asi moc často na stolech právě vznikajících partnerských dvojic neuvidíme.

Oproti tomu se současným partnerem zajdou na pivo nejraději Češi (80 procent). Naopak Němci současného partnera příliš nepreferují. Polovina z nich někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dá přednost třeba přátelům.

„Výzkum ukazuje, že s přibývajícím věkem chodí Češi na pivo právě se svým partnerem či partnerkou. Životní druh vítězí i jako přítel u sklenice dobrého piva. Zatímco ve skupině 18–24 let vyrazí na pivo s partnerem pouze 14 procent respondentů, ve skupině starších 45 let je to již 36 procent,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

**Předchozí část průzkumu ukázala, že Češi by na pivo rádi vyrazili s Karlem Gottem nebo Václavem Klausem. Tato odpověď však v sobě skrývá spíše přání, zajít si jednou na pivo se známou osobností. V reálu i Češi, stejně jako všichni Evropané, chodí na pivo nejčastěji s přáteli nebo rodinou.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Skupina SABMiller investuje v rámci spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. do linky na výrobu plechovkového piva viac ako 112 mil. Sk. Ako ďalej informovala slovenská spoločnosť, je to najväčšia investícia skupiny do výrobných zariadení na Slovensku za posledných 10 rokov. Hlavným dôvodom investície je podľa spoločnosti stúpajúca popularita plechovkového balenia piva ako na Slovensku, tak aj v rámci strednej Európy. Začatie prevádzky novej linky je naplánované na jún tohto roka.

Predaj plechovkového piva na Slovensku zaznamenal nárast z 1 % v roku 2003 na súčasných 12 %. "Na túto situáciu vplývala ako vysoká kvalita plechovkového piva porovnateľná s fľaškovým, tak aj zmena v správaní typického "pivára“, ktorý sa v posledných rokoch stal menej konzervatívnym,“ uviedla manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Spustenie novej linky bude podľa pivovaru znamenať lepšie napĺňanie potrieb spotrebiteľov ako aj zvýšenie flexibility balenia jednotlivých pivných značiek.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom skupiny SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: SME

Skupina SABMiller, ktorej súčasťou sú aj Pivovary Topvar, a.s., uskutočnila prieskum o zvyklostiach a obľube konzumácie piva. Viac ako 7,5 tisíca plnoletých osôb z pätnástich európskych krajín odpovedalo na otázky, ktoré sa týkali ich vzťahu k zlatému moku. Zo Slovenska bolo do prieskumu zapojených celkom päťstodva respondentov, ktorí jednoznačne potvrdili svoju náklonnosť k pivu.

Pri akej príležitosti si najradšej dáte pivo?

76% Britov si pivo dá kľudne aj na prvom rande, podobne ako Dáni - 75% a Švédi - 77%. Naopak, iba 18% Slovákov považuje za dobrý nápad popíjať pivko na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Zaujímavé bolo sledovať aj odpovede krajín ohľadne popíjania piva na pracovnom stretnutí – zatiaľ čo len 19% Slovákov si myslí, že je to prípustné, tak naopak 42% Dánov a 47% Švédov to považuje za vhodné.

Vedia si pivo vychutnať aj partnerské dvojice?

So súčasným partnerom si na pivo zájde 61% Slovákov a v rovnakom duchu odpovedali aj ostatné krajiny. Zaujímavou sa taktiež ukázala otázka pozývania súčasných partnerov. 66% Slovákov považuje za samozrejmé, že uhradí nielen svoj, ale aj účet svojho partnera. Podobne zmýšľa väčšina opýtaných krajín, napríklad susední Česi (71%). K možnosti rozdelenia účtu pol na pol sa priklána 14% Slovákov a 20% očakáva od partnera, že účet zaplatí sám.

Prvé rande?

Trochu inak je tomu na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Tu by 63% Slovákov platilo celý účet, tak ako aj 70% Talianov a Maďarov. 29 % Slovákov by si účet rozdelilo. Zaujímavý je ale názor Sloveniek - Slovenky spolu s Britkami a Španielkami najčastejšie odpovedali, že sú ochotné na prvej schôdzke zaplatiť celý účet - nielen za seba, ale dokonca aj za potenciálneho budúceho partnera.

Ako platíme za pivo?

59% Slovákov si zvyčajne pivo objednáva u čašníka a platí až na konci posedenia. Podobne sa správajú aj Česi – u nich je dokonca tento zvyk ešte výraznejší. Až 90% Čechov objednáva a platí pivo týmto spôsobom. Zvyklosti Britov - 91% a Švédov - 70% sa ale úplne odlišujú. Pivo si kupujú priamo pri bare a platia za každé osobitne.

Vieme pozvať na pivo aj svojich známych?

Slováci pri otázke či by kúpili pivo niekomu aj bez toho, že by vedeli, či sa dočkajú od neho revanšu, nezapreli dobrosrdečnú náturu a 82% z opýtaných by tak urobilo. V priemere sú Slováci ochotní zaplatiť jedno „kolo“ pre 5 – 6 osôb. Tento trend platí aj pre väčšinu opýtaných krajín.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar

Čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) čerstvě vyhlásili ležák Pilsner Urquell za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell je nyní nejprodávanějším importovaným pivem v Německu, s aktuálním podílem 27 % v tomto tržním segmentu.

Německo je známé jako země s velmi silným konkurenčním tlakem mezi obchodními řetězci. Přesto se nám daří vyvážet k našim západním sousedům nejvíce našeho piva. Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy

a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech za cenu, která je vyšší než u většiny konkurenčních prémiových piv.

„Přitom německý distribuční systém je složitější než český. Do hry vstupuje vedle obchodníka a velkoobchodu ještě distributor, o marži se tedy dělí více subjektů. Přesto si v prémiovém segmentu udržujeme mezi ležáky výsadní postavení. V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší.

Podobně jako v Čechách, ani cenu v Německu ovšem nemůžeme ovlivňovat vzhledem k antimonopolním zákonům,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Silná marketingová a distribuční podpora SABMiller pomohla značce k růstu i v uplynulých letech, kdy prodeje v segmentu importovaných piv v Německu naopak obecně klesaly. Navíc v loňském roce poklesl celý německý pivní trh přibližně o 3%. Pilsner Urquell obstál i v nesmírně tvrdém konkurenčním tlaku, který na německém trhu panuje. I proto ho čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) v úvodním čísle roku 2008 vyhlásili za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv.

Pilsner Urquell se vymezuje vůči módním trendům

Na podporu prodeje piva Pilsner Urquell jsme v Německu také spustili rozsáhlou reklamní kampaň, jejímž hlavním sloganem je:

Kampaň se rozjela v 7 městech – Berlín, Hamburg, Kolín, Lipsko, Drážďany, Erfurt, Jena a Gera. Zacílena je hlavně na generaci pivních požitkářů ve věku 25-39 let. „Pilsner Urquell v kampani sděluje konzumentům, že toto pivo nepotřebuje následovat krátkodobé trendy, ke kterým se často kloní zmíněná skupina konzumentů. Právě různé mixy a koktejly z piva jsou v Německu velmi rozšířené a oblíbené,“ dodává Jiří Mareček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Prodejny Kaufland v Plzni a městě Neuwied na břehu Rýna od sebe dělí nejen stovky kilometrů, ale i nečekaný paradox. České pivo je v Německu levnější než pár kilometrů od místa, kde se uvařilo. A ne o málo.

Zatímco v Německu zaplatíte za půllitrovou lahev Pilsner Urquell v přepočtu při aktuálním kurzu 16,42 koruny, v Česku nejméně 19,90 Kč.

Češi tak za nápoj, který jeho výrobce v reklamách označuje za "prazdroj všech piv", musí zaplatit o pětinu navíc. Nejde přitom o srovnání cen ve speciálních akcích, ale běžnou prodejní cenu.

Plzeňský Prazdroj patřící pod jihoafrický koncern SABMiller to vysvětluje rozdílnou obchodní politikou. "V Čechách je Pilsner Urquell prémiovou značkou se vším všudy, akce typu slev se na ni nepořádají," vysvětlil mluvčí firmy Jiří Mareček.

Lidé z oboru mluví o rozdílných cenách u nás a v Německu podstatně příměji. "Jsou u nás lídrem trhu, takže si to mohou dovolit. Navíc mají u nás velmi loajální spotřebitele," říká Pavel Říha z agentury PPM, která se zabývá výzkumy trhu.

Prazdroji tak nehrozí, že by se pro něj vydali Češi za hranice, aby ušetřili. I když na jedné base by nyní vydělali sedmdesát korun bez dopravy. Vysoká cena zřejmě nepovede ani k odlivu lidí od této značky.

Prazdroj má pozici jistou

"Prazdroj má v Česku skupinu zákazníků, kteří si pro něj rozhodně nepojedou do Německa, dopřejí si ho za každou cenu," tvrdí Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Slovy lidí z marketingu je nyní plzeňská dvanáctka pro Prazdroj v Česku "dojnou krávou". Tedy výrobky se silným podílem na trhu a cenou, která přináší firmě velký zisk.

Plzeňské pivo jihoafrickým majitelům dobře vynáší, firma v roce 2006 vydělala téměř tři a půl miliardy korun. Už během loňska ohlásila společnost další růst odbytu.

Podle Veselého je běžné, že velké pivovarnické skupiny někdy na trzích, které považují za významné a kde chtějí zvýšit svůj podíl, dočasně cenu sníží. "Ale dlouhodobě je cenu potřeba chápat jako jeden z nejvýznamnějších faktorů tvorby image," tvrdí Veselý.

Nižší ceny než ve své vlasti používaly v minulosti i jiné pivovary. Například Heineken je v Česku levnější než v Nizozemsku, přesto se příliš na trhu neprosadil.

Německo je pro Plzeňský Prazdroj jedním z klíčových trhů. Nemá však na něm zdaleka takovou pozici jako u nás. Je jen jedním z mnoha výrobců. Firma proto v Německu spustila před několika dny velkou reklamní kampaň.

Zdroj: iDnes.cz

Plzeňský Prazdroj loni udržel sedmdesátiprocentní podíl na trhu nealkoholického piva v ČR. Všech 45 průmyslových pivovarů ho podle údajů svazu prodalo 500.000 hektolitrů, o rok dříve to bylo 328.000 hl. Generální ředitel Prazdroje Mike Short ČTK řekl, že prodeje nealkoholického piva rostou v celé Evropě, ale ne tak hodně jako v ČR. Prazdroj prodává pivo Radegast Birell, na trhu je dalších asi 25 českých značek.

Výrazná poptávka je také po plzeňských speciálech Master, polotmavé třináctce a tmavé osmnáctce. "Od dubna do března 2008 jsme plánovali prodat 9000 hl, což překročíme. Letos počítáme nejméně s čtvrtinovým nárůstem," uvedl obchodní ředitel Jaromír Žáček. Podnik chce zachovat distribuci do vybraných restaurací, nyní nabízí Master přes 1000 hospod.

"S portfoliem speciálů jsme velmi spokojeni," řekl Short. Prodej těchto piv z malých pivovarů roste, ale importované značky nemají takový prostor. Čeští lidé jsou oprávněně hrdí na svá piva, řekl Short.

Prazdroj dále loni zvýšil o pětinu prodej ochuceného sladového nápoje Frisco. "Udržel si vedoucí pozici segmentu ochucených piv," řekl Short. Jeho loňský prodej se odhaduje na 20.000 hl.

Podnik dále loni zavedl pětilitrové soudky Gambrinus a Pilsner Urquell, tzv. XXL plechovky. "Chtěli jsme přenést zkušenosti s čepováním piva do domovů," řekl Short. Podle Žáčka jde spíše o doplňkovou nabídku. "Nechceme výrazně změnit chování konzumentů," dodal.

Plzeňská piva se od loňska prodávají ve světově unikátních automatech, které kontrolují věk kupujících pomocí čtečky osobních dokladů. "Jsou velmi populární ve studentských kampusech a kavárnách," řekl Short. Zatím je jich 40 a letos jich přibude dalších 20.

Podnik dále počítá s razantním rozšířením piva v pětilitrových tancích, které se tak dostaly i do menších výčepů. Dosud nabízel Prazdroj minimálně dvojnásobné obaly. Podnik dále nabízí pivo v KEG sudech 15 litrů, dosud používal jako nejmenší obaly 30 litrů. Čepované pivo od roku 2004 mírně ztrácí, jeho prodej je mírně nadpoloviční, dodal Žáček.

Loni Prazdroj prodal 10,9 milionu hl piva, což je 2,1 procenta více než předloni.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš