Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj


Stavebnicové minipivovary




Hoteliéři v Plzeňském kraji zažívají nejhorší sezonu za poslední roky. Stále více jim totiž konkurují jejich pražští kolegové. V mnoha případech totiž nasadí tak nízkou cenu ubytování, na kterou regionální hotely jít nemohou. Klienti navíc začínají odhlašovat pobyty kvůli chystanému sjednocení DPH, které by se mělo činit 19 procent, a počítá se tak například s růstem cen potravin.

„Tato sezona je nejhorší za posledních 30 let. Lidé ruší pobyty a svádí to na to, že se nyní vláda chystá sjednotit DPH a oni na to nebudou mít. Teď v zimě tu mám hlavně dětské lyžařské kurzy, ale rodiče děti odhlašují z důvodu, že kvůli vládě a jejímu zdražování nemají peníze. Zrušením pobytů přijdu tento rok o čtvrt milionu korun. Tato sezona je katastrofa,“ řekl František Strnad, vedoucí hotelů Belvedér a Grádl v Železné Rudě na Šumavě.

Potíže zaznamenali i v hotelu U Sládka v areálu pivovaru Chodovar v Chodové Plané. „Krize se projevila ve všech oblastech, ani my jsme se jí nevyhnuli, ale nesnažíme se ji řešit cestou snižování cen. To je populistický krok a mohl by vést ke snižování kvality služeb, čehož dosáhnout nechceme. Naopak se snažíme hostům vyjít vstříc sestavením individuální nabídky,“ řekl ředitel hotelu Mojmír Prokeš.

Zdroj: Deník.cz | Kráceno


Regiontour 2011 - 20.ročník mezinárodního veletrhu turistických možností – startuje dnes na brněnském výstavišti, kde bude probíhat do neděle 16. ledna. Expozice Plzeňského kraje opět nabídne mnoho zajímavostí a stejně jako loni je její dominantou velký dřevěný pivovarnický sud, jak uvádí mluvčí plzeňského hejtmanství Petra Jarošová.

Obrázek

Plzeňský kraj představí především svoji dlouhou a bohatou pivovarnickou tradici. Expozice na ploše 200 m2má stejně jako loňský rok jednotný styl. Dominantou je velký dřevěný pivovarnický sud. Část expozice je pojata jako pivovar s řadou výčepů, kde mohou návštěvníci veletrhu ochutnat produkty různých výrobců, ve zbývajícím prostoru jsou soustředěny pulty ostatních vystavovatelů. Své místo zde najdou kromě Plzeňského kraje a Města Plzně i mikroregiony, města či informační centra.

Návštěvníci expozice si i letos odnesou vedle propagačních materiálů i malé překvapení. Pro tuto příležitost byly vyrobeny speciální hrací minikarty. Připraveny jsou i brožurky s s názvem Pivník aneb Pivní jízda Plzeňským krajem, která popisuje produkci pivovarů v našem regionu.

Zdroj: Rozhlas.cz


Již čtyři roky se v jedné z nenápadných uliček přímo u náměstí v Rabí ukrývá malé muzeum starých řemesel, které zde provozuje Petr Balcar.

„Staré věci mě vždycky lákaly, a tak jsem je sbíral. Nakonec toho bylo tolik, že jsem už neměl kam všechny věci schovávat. Přišel tedy nápad založit si muzeum,“ říká Balcar.

Muzeum připomíná tradice starých řemesel, bydlení, oblékání a život lidí nejen na Sušicku. „Každý, kdo k nám zavítá, si určitě přijde na své. Uvidíte tu expozice plné módy, dobových výstřižků z novin, reklamních cedulí i plakátů a různých obecních, městských i státních vyhlášek. V muzeu najdete košíky, ošatky, nůše, žehličky, šicí stroje, nádobí a spoustu dalších věcí týkajících se života lidí na Šumavě v minulém a předminulém století. Sbíral jsem to po půdách, stodolách, spousty věcí sem nanosili sami místní občané nebo návštěvníci. Mám z té mé sbírky opravdu velikou radost,“ pokračuje muzejník.

„Největší radost mám z letošních přírůstků v expozici, kterými jsou lámačka, motovidlo z roku 1826, puchle, pradlena. Radost mám z ruční pračky či plně funkčního „stabiláku“ na pohon zemědělských strojů. Uvidíte zde také mnoho vybavení ze starých domácností, představíme, jak se vyráběly dřeváky či šindele, jak se sváželo dříví na Šumavě a mnoho dalšího. Máme tu mnoho fotografií, dokonce i z dob, kdy Šumaváci chodili za prací k cirkusu do ciziny. Zvláštní část expozice je věnována ševcovské dílně a šumavským pivovarům. Velmi cenné jsou dochované pivní lahve pivovarů z Nalžovských Hor, Sušice a dalších míst. Je tu pivní sklo, různé reklamní cedule, tácky pod pivo, dýmky, vývrtky, otvíráky, prostě vše, nač si vzpomenete,“ dodal Balcar.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor & Foto: Ludvík Pouza

Muzeum v Rabí láká na stará řemesla

Unikátní podzemní prostory budou moci návštěvníci spatřit o plaské pouti.

V případě, že by se koncem padesátých let minulého století studená válka změnila ve válku opravdovou, měli tehdejší funkcionáři vládnoucí Západočeskému kraji o úkrytu jasno. Azyl by jim poskytl kryt civilní obrany maskovaný cisterciáckým klášterem v severoplzeňských Plasích. Do těchto unikátních prostor se budou moci lidé podívat o příštím víkendu v rámci tradiční plaské pouti.

Podle Adriany Šmejkalové z Národního technického muzea převzalo muzeum kryt v loňském roce od Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. „V době, kdy spuštění jaderného konfliktu mohlo být otázkou pouhého nedorozumění, hledaly kompetentní orgány vhodné místo pro válečný úkryt reprezentantů státní správy Západočeského kraje. Našly je právě v areálu kláštera v Plasích – památky položené dostatečně daleko od západočeské metropole, ale přesto odtud dobře dostupné,“ vysvětluje Šmejkalová. „V roce 1963 proto byly někdejší prelátské, později zámecké sklepy pod objektem nového opatství kláštera přebudovány na kryt civilní obrany. Ve vložených betonových konstrukcích mělo sto padesát krajských soudruhů přečkat šest kritických dnů radioaktivního nebo chemického zamoření,“ pokračuje pracovnice.

I poté, co napětí studené války pominulo, byl kryt podle Šmejkalové udržován v pohotovostním stavu jako krizové útočiště Okresního úřadu Plzeň–sever. „Návštěvníkům bude umožněno si kryt prohlédnout o tradiční plaské pouti během víkendu 14.–15. srpna. Prohlídky budou vycházet každou půlhodinu od 9 do 17 hodin. S ohledem na omezený počet míst je vhodné si prohlídku rezervovat telefonicky nebo e–mailem,“ pokračuje.

Kromě mimořádných prohlídek krytu bude možné navštívit rovněž další objekty spravované Národním technickým muzeem. „Klášterní sýpka s královskou kaplí a hodinovou věží je přístupná prohlídkovým okruhem. Návštěvníci zde mají navíc možnost zhlédnout výstavu věnovanou minulosti, současnosti a budoucnosti plaského pivovaru. Součástí instalace je také výběr exponátů ze sbírek Muzea architektury a stavitelství, které budou od roku 2015 prezentovány v adaptovaných prostorech pivovarského areálu v rámci Centra stavitelského dědictví,“ zve Šmejkalová.

Jako tradičně se návštěvníci kláštera mohou podívat také do dalších unikátních prostor – vodního a podzemního vzdušného systému. „Prohlídky jsou opět určené osobám starším 10 let, bez klaustrofobie a podpatků. Vycházet budou čtrnáctičlenné skupiny, takže i v tomto případě je dobré si rezervovat místo,“ dodal plzeňský památkář David Růžička.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Pavel Korelus


Současná horka výrazně zvyšují prodej piva ze všech třech závodů Plzeňského Prazdroje, tedy z Plzně, Nošovic a Velkých Popovic. Nárůst je v desítkách procent oproti srovnatelnému loňskému období. Nejlépe je na tom nealkoholický Birell a dále desítka Gambrinus, řekl Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje. Pivovar musel přijmout na sezonu desítky brigádníků, aby zajistil velkou poptávku.

"U Birellu máme v současných vedrech čtyřicetiprocentní nárůst oproti loňským letním týdnům, u desítky Gambrinusu je to 30 procent a u Primusu dokonce dvojnásobek oproti loňsku," dodal.

"Firma přijala na sezonu zhruba stovku sezonních pracovníků do všech závodů, většinou do stáčíren," dodal Jurina. Pivovary vyrábí nepřetržitě.

Každý týden vyjíždí ze všech tří pivovarů skupiny Prazdroj 4600 nákladních vozidel, které zaváží zboží do 27 tisíc míst po celé ČR.

Podnik nekomentoval, zda horké týdny, které mají trvat až do konce července, zajistí alespoň stejné celoroční prodeje Prazdroje v Česku jako v loňském roce. "Prodeje z počátku roku poznamenala vyšší spotřební daň a poté chladnější jaro. Letní měsíce jsou ale vynikající," řekl pouze Jurina.

"Restaurace je plná, stěží stačíme vyrábět," řekl sládek plzeňského restauračního pivovaru Groll v centru Plzně Miroslav Kapr. Lidé pijí pivo stále stejně. Odmítá některé názory, že by ho nyní tolik nevyhledávali, protože je ve vedrech spíše unavuje.

"To je hloupost. V pivě je cukr a ten povzbuzuje a chmel má uklidňující účinky proti stresu. Člověk je unavený po těžkém jídle, po němž si dá pivo. Ale únava je z jídla, ne z piva," řekl šéf restaurace a plzeňského minipivovaru Purkmistr Václav Pach. Pivovar stačí vyrábět, ale pociuje enormní zájem o lahvová a zejména o piva do PET lahví. Na léto rozšířil nabídku o mojitové pivo s mátou a limetkou s chutí světlého ležáku. Připravený je hořký pomeranč, který rychleji zažene žízeň. "Citrusy jsou na léto nejlepší na žízeň," dodal Pach.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


K výrobě oblíbeného nápoje stačí hrnec, teploměr, větší cedník, „petky“ a lednička

Vaření piva ve velkém vyžaduje nákladná zařízení, v malém si však pivo může každý uvařit doma. Pro vlastní potřebu si podle zákona může každý občan ČR uvařit ročně dvě stě litrů piva, plánované vaření je ovšem nutné nahlásit celní správě. Při větším objemu už se musí zaplatit spotřební daň.

Potřebné vybavení má většina lidí v kuchyni. „Stačí hrnec, teploměr a větší cedník. V hrnci se pivo uvaří i zkvasí, po zkvašení se stočí do sudu, ve kterém se nechá v ledničce zrát. Sud ovšem není nutný, zrát může třeba i v pet lahvích, pouze se pak musí po otevření vypít, ze sudu lze domácí pivo normálně čepovat,“ vyjmenoval potřebné „nádobí“ Petr Pavlas z klatovského pivního studia Modrý abbé, který vaření domácího piva několikrát vyzkoušel a který pravidelně podobným způsobem vaří domácí nealkoholické pivo.

Technologický postup vaření piva lze nalézt v odborné literatuře nebo na internetu, sehnat lze i potřebné suroviny – slad, chmel nebo chmelový extrakt a kvasnice. „Suroviny lze koupit například v pražské prodejně internetového serveru Svět piva, existují zásilkové obchody, někdy je lze i „vyškemrat“ v pivovaru,“ vysvětlil Pavlas.

Komu by nestačilo pivo uvařené v hrnci, může si pořídit domácí pivovar. Zařízení malého pivovaru lze koupit buď hotové, v tom případě se cena pohybuje zhruba od milionu korun výše, nebo si pivovar postavit. „Koncepci pivovaru jsem si podle literatury navrhl sám a s pomocí dvou místních firem, které mi něco svařily nebo pomohly s potrubím, jsem ho i postavil. Stavba trvala asi dva roky, pokud bych spočítal investice, bylo by to zhruba tři sta tisíc korun, plus mínus sto tisíc. Takže v podstatě pivovar lze pořídit místo nového auta,“ popsal stavbu pivovaru Jan Benada, který vaří pivo v Mačicích na Sušicku.

Foto

Mačický pivovar uvaří v jedné várce dvě stě litrů, Jan Benada své pivo nedodává do restaurací, vaří spíše pro pivní „fajnšmekry“, Mačické pivo lze také občas ochutnat na různých pivních slavnostech nebo soutěžích. „Pivo posíláme třeba na různé pivní festivaly, když nás někdo osloví, jsme schopni dodat třeba dva sudy. Někam do restaurace ani pivo dodávat pravidelně nechci, nedělám to na výdělek, pro mne je to koníček,“ vysvětlil Benada.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor a foto: David Kojan


Pro 18. ročník mezinárodního veletrhu turistických možností v regionech Regiontour 2009, který byl zahájen ve čtvrtek 15. ledna na brněnském Výstavišti, připravil Plzeňský kraj opět jedinečnou a netradičně pojatou prezentaci svého stánku. Námětem respektuje tradici pivovarnictví v kraji, která má silné historické kořeny právě v našem kraji.

Celkové téma podtrhuje i vlastní motto „Kde se pivo vař텓. Návštěvníci expozice Plzeňského kraje č. 016 v pavilonu „V“ tak mohou kromě řady zajímavých propagačních materiálů o kraji získat i informace z „Pivníku aneb Pivní jízda Plzeňským krajem“, z materiálu, který je pouze k nahlédnutí na stánku Plzeňského kraje a který zájemce provede celým naším kraje po malých i větších pivovarech, jejichž pivo budou moci ochutnat přímo i na výstavišti v Brně. Tento materiál je vydaný právě při příležitosti prezentace kraje na tomto veletrhu.

„Dnešní turista se již nespokojí pouze s návštěvou historických měst, starobylých památek, procházkou naučných tras po přírodních zajímavostech, ale k dotvoření té správné nálady potřebuje cosi navíc, něco netradičního a zajímavého. Což může být právě návštěva menšího pivovaru, kde může před samotným ochutnáním pozorovat uvaření várky piva. A to nabízejí četná místa v našem kraji“, řekla hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová.

Široká nabídka velkých i malých pivovarů přímo nabízí k poznávání Plzeňského kraje z pohledu tohoto specifického odvětví stále populárnější gastroturistiky. Návštěvníci stánku Plzeňského kraje zde budou moci ochutnat nejenom světově proslulé pivo Pilsner Urquell, ale porovnat i řadu produktů z regionálních pivovarů, které se zde budou prezentovat - jako je např. pivní mok z rodinného pivovaru Chodovar z Chodové Plané, Purkmistr z Pivovarského dvora Plzeň, pivo uvařené v rodinném pivovaru U rybiček ve Stříbře, v železnorudském pivovaru Belveder, v pivovaru Groll či dobřanské pivo z pivovaru Modrá hvězda.

Plzeňský kraj vytvořil v omezeném počtu kusů jako sběratelskou kuriozitu i originální pivní tácek - z jedné strany je motto prezentace kraje, z druhé strany loga všech pivovarů v kraji.

Samotná expozice kraje je provedena v jednotném stylu, dominantu tvoří dřevěný pivovarnický sud větších rozměrů, kde bude ukryto zázemí vystavovatelů.

Nová prezentace Plzeňského kraje pro následující léta 2009 a 2010 mohla vzniknout i díky finanční podpoře Evropské unie z Regionálního operačního programu v rámci úspěšně podaného projektu „Komplexní propagace PK“.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Malé pivovary představují piva z nejrůznějších surovin

Na právě probíhajícím veletrhu cestovního ruchu ITEP 2008 v Plzni se představují i malé a mini pivovary. O kuriozity není nouze.

"Na veletrh jsme s sebou přivezli kromě klasického světlého a tmavého ležáku i borůvkové pivo a takzvané zakouřené pivo. Zakouřené pivo je vyrobeno podle středověké receptury, tak jak se vyrábělo v Plzni před příchodem vévody Gambrinuse," vysvětlil Petr Míč z plzeňského pivovaru Purkmistr.

Právě toto pivo se nedá ani koupit v obchodech. "Naše pivo obsahuje živé kultury, proto je zdravé a vystavené v regálech by se zkazilo," dodal Míč. Purkmistr se proto točí pouze v jediné plzeňské restauraci.

Medové pivo zase nabízí železnorudský pivovar Belveder. Ani toto pivo se nedá najít v žádném obchodě, ale pouze v restauraci ve městě u německých hranic. "K tradičním surovinám jako je chmel a voda přidáváme také vynikající šumavský med," řekl nám František Strnad ze železnorudského pivovaru.

Zdroj: tn.cz


Za vínem se už cestuje ve velikém měřítku. Proč tedy necestovat za pivem a s ním spojenými zážitky?

Západní Čechy má v souvislosti s pivem většina lidí spojené hlavně s Plzní a jejím obřím pivovarem, vyrábějícím světově známý Prazdroj. Ostatně jméno Pilsen (Pils) dnes označuje na celém světě nejrozšířenější typ piva. Mnozí milovníci piva jsou však poslední dobou nespokojeni s vývojem jeho kvality, přibližující se tzv. europivu. Chtějí poznat různé chutě a vyhledávají jiné pivní zážitky.

Plzeň, město pivu zaslíbené

Foto

Takovým lidem vycházejí vstříc v samotné Plzni hned tři restaurační minipivovary, a to pivovar Groll s pivem „LOTR ze z Plzně", pivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň -Purkmistr.

Pivovárek Groll se nachází v centru Plzně na Rychtářce v nově zrekonstruovaném objektu ze 17. stol. a vaří polotmavý ležák a 12% světlý ležák. Restaurační minipivovar U Rytíře Lochoty stojí v Plzni Lochotíně a vaří vlastní kvasnicové pivo. V Pivovarském Dvoře v Plzni - Černicích můžete ochutnat světlý i tmavý 12% ležák Purkmistr, pšeničného 12% Písaře či dokonce borůvkové a konopné pivo.

Foto

Kousek za Plzní směrem na Klatovy stojí v Dobřanech na náměstí restaurační pivovar a hotel Modrá Hvězda. Pivamilovný návštěvník zde může ochutnat světlé 10%, světlý ležák 12%, tmavý speciál 14%, polotmavý speciál 16%, světlý speciál 17%, různá ochucená piva a také pivní pálenku. Za poplatek 40 korun je možné absolvovat prohlídku varny a pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou kvasnicového piva.

Lahodný Kout Západních Čech

Logo

Když byl v roce 1996 uzavřen Domažlický pivovar, zanikl s ním i poslední pivovar jihozápadních Čech a nástupu pivovarských gigantů už nestál nikdo v cestě. Srdce milovníků piva zaplesalo roku 2005, kdy byl znovuotevřen pivovar v Koutu na Šumavě mezi Domažlicemi a Kdyní, kde se pivo vařilo naposledy v roce 1969.

Celý objekt je značně zchátralý a jeho celkové zprovoznění si vyžádá nemalé investice, nicméně pivo zde vařené je vynikající chuti a kvality, což oceňují jak porotci v nejrůznějších soutěžích, tak pijáci, kterých neustále přibývá. Jak říká majitel pivovaru Jan Skala, je zájem o čtyři druhy piva (výčepní světlé pivo 10%, světlý ležák 12%, tmavé speciální pivo 14% a tmavé speciální pivo 18%) takový, že ani nestačí všechny zájemce uspokojit. Přímo v Koutě můžete ochutnat místní pivo v přilehlé hospodě Korbelka, pivo se točí i v Plzni, Domažlicích a Klatovech.

Rodinné Stříbro

Foto

V bývalém horním městě Stříbře v zrekonstruovaném komplexu historických budov stojí od roku 2007 restaurační minipivovar U Rybiček. Jako ve většině nově vznikajících restauračních minipivovarů je i zde měděná varna umístěna přímo v restauraci, která tak dostává specifickou atmosféru. V rodinném pivovaru U Rybiček se nepasterované a nefiltrované pivo točí přímo z ležáckých tanků. Názvy jednotlivých piv vycházejí z historie města Stříbra a ochutnat tak můžeme Stříbrňák 10%, Argent 12%, Pšeničný weissbier Duchmaus 14% (podávaný s plátkem citronu a pojmenovaný podle stříbrského skřítka), Horník tmavou 13%, speciální pivo Ostrostřelec 14% - 17% a na závěr třeba třešňové pivo.

Chodské pivo

Albi

Pivovar Chodovar v Chodové Plané údajně vznikl nad sklepy původního chodského hrádku, ke kterým se váže pověst o psu Albim. Ten zde měl objevit vydatný pramen vody, ze kterého se dodnes pivo vaří a který se také stáčí do lahví jako minerální voda. Duch Albiho je prý stále přítomen, ostatně Albi se dostal i do znaku pivovaru.

Foto

Chodovar patří k těm pivovarům, které se nespoléhají jen na prodej piva ve svém okolí, ale v co největší míře využívá turistický ruch. Však má taky turistům co nabídnout. Kromě stylové restaurace v rozsáhlých sklepeních vytesaných v žulovém masivu jsou to především první pivní lázně v České republice, nabízející pivní koupele, zábaly a jiné wellness procedury. V pivovarském obchůdku si můžete zakoupit mimo jiného i koupelové pivo, různou pivní kosmetiku a samozřejmě všech sedm druhů piva zde vařeného. Z nich vyniká hlavně ležák President Premium, 13% světlý Zámecký ležák a Kvasnicový skalní ležák. Zážitkem je návštěva samotné restaurace Ve skále s malým pivovarským muzeem, kdo by se chtěl dozvědět víc o pivovaru a samotné výrobě piva, pro toho je připravena prohlídka pivovaru a sladovny s ochutnávkou, každý den ve 14 hodin.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Jan Piroch


Minipivovarů rychle přibývá

[pátek, 13. duben 2007]

V Plzni i jiných městech kraje vznikají nové minipivovary. Jejich sládci tvrdí, že nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Vařit budou speciály pro pivní fajnšmekry. Podnikatelský profil: Majitel dřevařské firmy se inspiroval v Německu

Pilsner Urquell nebo Gambrinus už v budoucnu nebudou jediné značky piv, které reprezentují Plzeň. Ve „městě piva“ totiž začínají růst další minipivovary.

Minipivovar Pivovarský Dvůr Plzeň, který začátkem června otevře v Černicích plzeňská firma Lukrécius, bude v novodobé historii už třetím výrobcem piva v Plzni. Kromě největšího českého pivovaru Plzeňský Prazdroj nyní v krajské metropoli pivo vaří ještě restaurační pivovar Lochota. Další minipivovar budují v památkově chráněném objektu Lautensakovského domu Na Rychtářce. Otevřít by měl koncem roku.

Plzeňský Prazdroj se vzniku nových minipivovarů v kraji neobává. „Tyto pivovary podle nás vhodně doplňují český pivní trh,“ řekl mluvčí Prazdroje Vladimír Jurina.

Černický minipivovar chce kromě čtyř druhů piva, s nimiž odstartuje, připravit během Vánoc některé další speciály, jako je například vanilkové, mandlové nebo banánové pivo. „Půjde ale pouze o takové zpestření nabídky,“ řekl vrchní sládek minipivovaru Josef Krýsl.

V Plzni minipivovary jako na Moravě sklípky?

Minipivovar nemá ambice konkurovat velkým pivovarům. S ostatními minipivovary chce pak firma spolupracovat. „Chceme pořádat degustace piv. Proto u nás budou mít prostor i ostatní výrobci a lidé tak budou moci ochutnat piva i z jiných minipivovarů. Budeme například spolupracovat s minipivovarem hotel Modrá Hvězda v Dobřanech nebo s připravovaným minipivovarem ve Stříbře,“ řekl Lubomír Krýsl, předseda představenstva firmy Lukrécius, která bude minipivovar provozovat.

Podle něj by měla být Plzeň plná minipivovarů, podobně jako jsou například pro Moravu charakteristické stovky malých sklípků. „Plzeň proslavilo nejvíc právě pivo. Proto si myslím, že by se tu pivní kultura měla co nejvíc rozvíjet,“ řekl Lubomír Krýsl.

Kromě Plzně je řada menších pivovarů také v ostatních částech kraje. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovar Modrá Hvězda v Dobřanech.

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva. Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a na Domažlicku. Za loňský rok uvařil 4,5 tisíce hektolitrů piva.

Letos na podzim otevře další minipivovar plzeňský podnikatel David Ryba ve Stříbře, v červenci pak rozjede provoz také připravovaný minipivovar v hotelu Belveder v Železné Rudě. (MF Dnes)


Lidé, kteří si oblíbili piva z malých rodinných pivovarů, se mohou radovat. Už letos na podzim totiž podnikatel David Ryba rozjede ve Stříbře provoz dalšího minipivovaru. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého právě malých pivovarů stále přibývá.

Nápad postavit rodinný pivovar dostal plzeňský podnikatel David Ryba nedávno. Ve Stříbře nyní buduje rodinný, hostinský minipivovar U Rybiček, který chce otevřít už letos v září. Ze začátku pivovar nabídne hostům tři druhy piv: ječmenný kvasnicový ležák, pšeničný ležák Weissbier a černý kvasnicový ležák.

Host ochutná pšeničný ležák i banánové pivo

"Budeme pro hosty připravovat i speciality jako višňové či banánové pivo, černé pivo s příchutí bylinek či pivo medové," říká David Ryba.

"Zatímco v roce 1990 byl v Česku pouze jediný minipivovar v Praze U Fleků, nyní je jich v zemi sedmapadesát," konstatuje šéf svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Rodinné pivovary vyrábějí především speciální druhy piv, jejichž obliba stále roste. Některé z nich nabízejí své pivo přímo v restauracích, které jsou součástí pivovaru, jiné je prodávají do obchodní a restaurační sítě. Důvodů, proč se lidé do tohoto podnikání pouštějí, je podle Jana Veselého několik.

"Zčásti jde o určitý sentiment obnovit třeba už dávno zapomenuté pivovary, ale především je to obchod. Lidé si rodinné pivovary oblíbili, a i když jsou jejich speciální piva o něco dražší, jsou ochotni si připlatit. Jde jim především o zážitek," míní Jan Veselý.

Dalším důvodem boomu těchto pivovarů je podle Veselého poptávka zahraničních turistů. "Statistiky hovoří o tom, že právě pivo je druhým největším českým tahákem na turisty, hned po kulturních památkách," dodává Veselý.

V Plzeňském kraji je nyní několik rodinných pivovarů. Nejznámějším a největším z nich je pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku, malý pivovar v Koutě na Šumavě a restaurační minipivovary v Dobřanech a v Plzni.

Vaří i pro svou restauraci

Chodovar vaří pivo pro vlastní restauraci, dodává ho také do řady restaurací a v lahvích do sítí obchodů. Loni uvařil 61 tisíc hektolitrů piva a utržil 150 milionů korun.

Malý pivovar v Koutě na Šumavě otevřel loni podnikatel Jan Skala. Pivo dodává do restaurací v Plzni, Klatovech a Domažlicku. Za loňský rok uvařil zhruba 4,5 tisíce hektolitrů piva. Pivovar nyní vaří výčepní desítku, dvanáctistupňový ležák, čtrnáctistupňový a osmnáctistupňový speciál.

"Na trhu jsme se podle mého prosadili dobře. Letos chceme výstav zdvojnásobit. Na odbyt jde nyní nejlépe naše desítka," uvádí Jan Skala. (iDnes)


Letos v srpnu to bude přesně 25 let, co se ve Staňkově přestalo vařit pivo. A zatímco v jiném, před časem zavřeném pivovaře na okrese v Koutě na Šumavě, se schyluje k obnovení provozu, návrat staňkovského piva na scénu je momentálně velice málo pravděpodobný. Provoz ve staňkovském pivovaru byl zahájen v 70. letech devatenáctého století, záhy přešel do rukou hraběte Trauttmansdorffa. Po komunistickém převratu byl takzvaně znárodněn a stal se součástí Západočeských pivovarů. Staňkov byl jeden čas i sídlem tohoto národního podniku. Roční výstav piva šel v průběhu 50. a 60. let za sládka a pozdějšího ředitele Bohuslava Wimmera postupně nahoru, například v roce 1971 pivovar poprvé překročil hranici šedesáti tisíc hektolitrů piva za rok. V té době se ve Staňkově vařila světlá a tmavá desítka, práci tam mělo přes šedesát lidí. Ranou do vazu však byl pro podnik rok 1977, kdy se stal provozovnou domažlického pivovaru. Pár dalších let se v objektu sladovalo a vařila mladina, 1. srpna 1981 byl staňkovský pivovar definitivně zrušen a budova se začala využívat jako sklad národního podniku Zelenina. "Konec byl naplánovaný, mluvilo se o údajně závadné vodě, ale to byla jen záminka," vzpomíná Jiří Výrut, který ve staňkovském pivovaru léta pracoval. "Tu vodu později zavedli například do mateřské školy, takže to byl nesmysl. Všechno se to dělalo pro domažlický pivovar, nejprve zavřeli Kout, pak Staňkov a nakonec i Stod." Když se staňkovský pivovar zavíral, pivaři ve městě a okolí to nesli těžce. "Pivo bylo výborné, právě díky měkké vodě, což je pro vaření piva vynikající," dodává Jiří Výrut. "Moc mě mrzí, jak to všechno dopadlo." Paradoxem bylo, že pivovar skončil v době, kdy měl vysoký výstav a provozovna byla po modernizaci. Po revoluci byl pivovar k mání v rámci malé privatizace, zájemce ale odrazovala vysoká cena. Později pomalu chátrající objekt připadl městu, které ho prodalo firmě Zollner a od ní přešel do vlastnictví firmy Magu Bohemia. Před několika lety prošla rozlehlá stavba rekonstrukcí. "V 90. letech jsem byl v kontaktu se dvěma lidmi, kteří projevovali zájem ve Staňkově vařit pivo, bohužel z toho sešlo," lituje Jiří Výrut. "A jestli se pivovar někdy obnoví? Šance bude jedině tehdy, když se se současným majitelem někdo domluví." V pivovaru dnes sídlí firma Magu Bohemia a její jednatel Pavel Bogner na téma vaření piva ve Staňkově říká: "Před časem jsme uvažovali o zřízení minipivovaru, ale teď je něco takového mimo naše finanční možnosti. Naše firma vede určitá jednání ohledně pivovaru v zahraničí. Je to tedy otázka investora, který by do toho chtěl jít. Momentálně k tomu ale nic konkrétního nelze dodat." Jiří Výrut sleduje dění v Koutě na Šumavě, kde měl pivovar podobný osud. "Přál bych si, aby se jim dařilo, lidé v Koutě mohou být rádi, že se pivovar dává dohromady." Určitě ho ale mrzí, že podobnou větu zatím nelze vyslovit v souvislosti se Staňkovem. (Domažlický deník)


Minipivovary mají šanci i v kraji Prazdroje a Gambrinusu, říká znalec Josef Krýsl

Přesvědčit Plzeňáky, že existuje i jiné pivo než to jejich místní - takový úkol musí zvládnout ti, kteří budou chtít vařit v regionu domácí pivo. Minipivovary jsou totiž v Česku stále oblíbenějším lákadlem restaurací či hotelů. První už působí i na západě Čech - vlastní mok čepuje třeba podnik Modrá hvězda v Dobřanech či plzeňský Minipivovar U rytíře Lochoty. „Podobných zařízení bude přibývat,“ tvrdí nezávislý pivovarský odborník Josef Krýsl.

Sám patří mezi nadšence, kteří vlastní pivo uvařit umějí. Někdejší dlouholetý technik Plzeňského Prazdroje totiž před časem vyhrál soutěž o nejlepší podomácku vyráběné pivo v Čechách s ležáky Joe’s Garage. „Pocházely skutečně z garáže. Uvařil jsem je na vypůjčeném zařízení podle vlastní receptury,“ vysvětluje Josef Krýsl, povoláním odborník v oboru péče o kvalitu piva.

* Zvládne zájemce o domácí vaření piva výrobu sám?

Úspěšné minipivovary mívají sládka. Stačí ale, aby odborník dojížděl na dny, kdy se pivo vaří a školil personál. Takový člověk není laciný, ale na kvalitu piva má obrovský vliv. Nicméně se jím může stát i laik, ovšem musí se učit od skutečného znalce.

Vařit pivo se dá naučit

* Říká se, že Plzeňané jsou ohledně piva hodně konzervativní. Mají tedy minipivovary v kraji budoucnost?

Získat přízeň lidí z regionu je tvrdý oříšek. Ale jde to, příklad Modré hvězdy to potvrzuje. Umím si představit, že by několik minipivovarů tady své místo našlo. Pokud může člověk vidět výrobu přímo na místě a pokud najde výrobce zajímavou chu a udrží kvalitu, šanci má.

* Na kolik přijde takový minipivovar?

Ale aby bylo možné garantovat určitou kvalitu a vařit dostatečné množství piva pro jednu větší restauraci, tak je potřeba investovat nejméně 200 tisíc, spíše 300 tisíc korun.

* Takže dáváte malým pivovarníkům šanci jít ve šlépějích malých vinařů? Ozvláštnit nabídku na trhu ovládaném velkými firmami?

Určitě. Vždy gastronomie a pohostinství ve všech podobách mají v celém světě obrovskou perspektivu. A konkrétně u nás v kraji by byla škoda nevyužít zakořeněného spojení Plzeňska jako domova piva. (MF Dnes)


«« « Strana 2 z 2
1 2

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň