Sudy, ve kterých se uchovává plzeňský ležák, smolí ručně pivovarští bednáři. Dnes mezi sebe přijali nového kolegu.

"Držíme se tradice, podle které náš ležák musí být ve vysmolených sudech," řekl nám mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. A právě proto také pivovar v západočeské metropoli zaměstnává několik bednářů. Ti do svých řad dnes přijali dalšího kolegu.

"Je to neskutečně krásný pocit," řekl hned po pasování na bednáře pětatřicetiletý Jaroslav Zajíček. Ten, stejně jako další kolegové, má ke dřevu dlouholetý vztah. Vyučil se totiž truhlářem.

"Samotný učební obor bednář neexistuje, ale dělají jej truhláři. Ti, aby se stali bednáři, musí tři roky pracovat ve zkušeném kolektivu v pivovaru a pak dostanou stejný výuční list jako pan Zajíček. Ono to řemeslo není nikde sepsané a všechno jak se to má dělat, se traduje pouze v ústním podání," vysvětlil Mareček.

Mezi jednu z činností bednářů patří také smolení pivních sudů. Jak to vypadá můžete vidět na videu.

Sud bednáři nejprve nahřejí a pak do něj nalijí horkou smolu. Aby se smola dostala po celé nádobě, musí sud válet po betonovém plácku. Následně z něho zbytek smoly zase vylejí a do sudu se může lít pivo.

"Naši bednáři se spíše starají o staré sudy, ale letos jsme po pětatřiceti letech vyrobili dvě ležácké kádě a jeden ležácký sud. Všechno se dělá ručně podle staré tradice," dodal mluvčí pivovaru.

Zdroj: tn.cz | Autor: Jan Skala

Bývalá pivovarská vodárenská věž je od roku 1907 jednou z plzeňských dominant. Kulturní památkou se ale stala až v těchto dnech. Na seznam významných českých objektů ji doprovodila ještě pivovarská Jubilejní brána z roku 1892.

„O prohlášení obou staveb za kulturní památky jsme požádali sami. V žádném případě to ale nebylo kvůli tomu, že bychom je museli zachraňovat, jako tomu v mnoha případech bývá,“ informovala Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Jedním z důvodů, proč zástupci pivovaru žádost podali, je ten, že Prazdroj byl letos zařazen jako první v České republice do tzv. Evropské cesty industriálních památek.

A proč není kulturní památkou celý pivovar? „Podle pravidel bychom tu pak totiž museli ukončit výrobu. Což samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Eliášková.

Podle šéfa památkového odboru plzeňského magistrátu Petra Maroviče se jedná spíše o formalitu. „Jedná se o dva významné symboly města. Všechny generace pivovarníků si jich vážily a chovaly se k nim šetrně. Jejich celkovou rekonstrukci navíc pivovar zařídil už v první třetině devadesátých let minulého století. Jako šéf památkového odboru za to mohu být jen rád,“ doplňuje.

Na území města Plzně se v současné době nachází přes 400 nemovitých kulturních památek, u některých objektů se prohlášení plánuje. „U pivovarských staveb nebyly žádné pochybnosti, proces schvalování trval zhruba půl roku. Některé stavby takové štěstí nemají. Některé už čekají třeba osm let,“ říká dále Marovič.

Získání titulu uděluje památce a především jejím majitelům určitá privilegia i povinnosti. Na opravy například mohou čerpat z dotací a grantů. Zároveň ale nesmí provést zásahy, které by snížily kulturní hodnotu památky.

V procesu schvalování hrají roli posudky od Krajského úřadu, města i památkového ústavu. Poslední slovo má hodnotitelská komise Ministerstva kultury ČR.

Jedna z nových kulturních památek, pivovarská brána se objeví na pamětní minci ze série Kulturní památky technického dědictví. Její nominální hodnota je 2500, ale sběratelská cena se prý může vyšplhat několikanásobně výše.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Jubilejní brána plzeňského pivovaru z roku 1892 se stala motivem zlaté pamětní mince, kterou dnes vydala Česká národní banka. Mince vychází v sérii Kulturní památky technického dědictví jako šestá v pořadí a brána je na ní proto, že byla nedávno prohlášena kulturní památkou. Na seznamu se ocitla spolu s další historickou stavbou pivovaru - Vodárenskou věží z roku 1907. Pamětní mince má nominální hodnotu 2 500 Kč, jejím autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů.

"Cyklus Kulturní památky technického dědictví emitovaný ČNB v letech 2006 až 2010 má za cíl připomenout nejširší veřejnosti významné kulturní dědictví naší země. Celkem vydáme deset mincí, každý rok dvě," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Vítězný návrh mince vzešel z anonymní soutěže, která se uskutečnila vloni v říjnu. Soutěže se zúčastnilo 27 výtvarníků a komise doporučila realizovat návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který v minulosti už jednou zlatou minci z této série navrhoval.

Česká Mincovna razí mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém, které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Podle Tůmy bude vydáno přes 10 000 mincí ve špičkové kvalitě a přes 3000 v běžném provedení. "Často mince dosahují mnohonásobných hodnot, protože se stává, že lidé propásnou vydání těch prvních ze série a pak se je snaží získat," uvedl Tůma. Průměr mince je 22 mm, hmotnost 7,78 g a síla 1,6 mm.

"Je pro nás velkou ctí, že Česká národní banka vybrala jako jeden z motivů pamětních mincí právě Jubilejní bránu. Byla vybudována v roce 1892 u příležitosti 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Vodárenská věž, druhá z prohlášených kulturních památek, je unikátní i svým stavem zachovalosti technologického zařízení.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Dvě desítky hudebních interpretů, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru a muzea, to vše nabídl Pilsner Fest. 166. narozeniny piva Pilsner Urquell přijelo oslavit přibližně třicet tisíc lidí z Plzně, celých Čech, ale také ze zahraničí. Jedinou chybou byla zima, déšť a málo sluníčka.

V pátek ráno zavlály z vodárenské věže dvě vlajky na znamení začátku oslav. Odpoledne pak trubači i v pivovaru odtroubili začátek festivalu.

Dvoudenní festival představil kapely nejrůznějších hudebních žánrů. Velký úspěch a zcela nabité náměstí sklidila kapela Kryštof, zaplněné dolní nádvoří pivovaru ocenilo představení Bratří Ebenů nebo Dana Bárty & Illustratosphere.

Program se neodehrával jen na pódiích. V Pivovarském muzeu se za dva dny vystřídalo více než osm set návštěvníků, kteří zaplnili kapacitu prohlídek. Na dvoře muzea uvítal hosty harmonikář, program zpestřily i scénky sehrané herci v dobových kostýmech. V sobotu se sbíraly staročeské recepty, ochutnávala cmunda, lokše a pivo.

Rozšířená pivovarská trasa zavedla návštěvníky i do bednárny a nabídla ukázku výroby tradičních dubových ležáckých sudů. Prohlídka pivovaru, kterou doplnilo také bubenické vystoupení skupiny Muerta Menta, přilákala více než dva tisíce návštěvníků, což je čtyřnásobek běžné denní návštěvnosti.

Festival dobrého českého jídla nabídly ve stáncích na náměstí a v pivovaru tradiční plzeňské restaurace Na Spilce, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Mezinárodní kuchyni prezentoval v rámci Gastrofestu hotel Courtyard by Marriott.

"Jednou do roka Plzeň zvláštním způsobem ožije. To Češi slaví vznik svého národního nápoje, piva plzeňského typu. Zlatavou barvu a bílou pěnu, která plzeňské zdobí, ochutnali poprvé v Plzni 5. října 1842. Podle našich odhadů letos oslavilo 166. narozeniny našeho piva přibližně třicet tisíc návštěvníků,“ říká Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Poklidné atmosféře festivalu přispěl i pivní kroužek. Novinka loňského Pilsner Festu i letos zjednodušila zábavu zletilým návštěvníkům, kteří vypadají mladistvě a museli by se při koupi piva prokazovat občankou.

Službu řidičům nabídly navíc dva infostánky sdružení Sananim a Besip, které nabízely kontrolní měření alkoholu v krvi. Na festivalu si mohli dopřát pivo i řidiči, ovšem pouze to nealkoholické.

Čepoval se samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, oslavenec celé akce, ale také pivní speciál Master 13° polotmavý a zmíněný Radegastu Birell.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Výčepní z celého světa včera předvedli své umění v Plzni. Poprvé v historii se totiž finále mezinárodní soutěže Master Bartender koná v České republice. Šestnáct soutěžících se v areálu Plzeňského Prazdroje zapotilo při třech disciplínách: vědomostním testu, pohovoru s porotou a samozřejmě samotném čepování zlatavého moku.

„Mám ze svého výkonu dobrý pocit,“ pochvaloval si český zástupce Václav Vanya. Zároveň ale brzdil optimismus. „Při regionálním kole jsem byl také spokojený, a nakonec jsem skončil až třetí,“ vzpomíná. Výčepní z Kadaně by se rád stal prvním českým vítězem této soutěže. Největším úspěchem zatím bylo v roce 2006 druhé místo Lukáše Svobody.

Mezi soutěžícími byla i osmadvacetiletá Mia Pesonen z Finska. „Jsem trochu nervózní, ale snad to dopadne dobře,“ svěřila se Deníku před tím, než předstoupila před porotu. Konkurence, která se v Plzni sešla, je prý opravdu velká. „Sjela se sem naprostá elita. Jsou tu výrazné individuality,“ konstatovala výčepní z helsinské restaurace Vastarannan Kiiski. Pivo je podle ní pevně zakořeněné ve finské kultuře. „Spousta lidí zajde po práci do hospody na jedno dvě. O víkendu je to pak samozřejmě divočejší,“ doplnila.

Jedním z nejexotičtějších účastníků byl Moses Ndhlovu z Jihoafrické republiky. Prozradil, že v jeho zemi je běžné, že lidé tu pijí pivo přímo z velkých lahví. „Ze sklenic to není tak časté,“ uvedl. V České republice byl vůbec poprvé. Plzeň jej zaujala.

Do soutěže se letos přihlásilo 1500 výčepních ze 16 zemí. Plzeňští zástupci skončili v celorepublikovém kole. Celkový vítěz bude vyhlášen dnes v rámci galavečera v areálu Pražského hradu. Ještě před tím čeká soutěžící od čtrnácti hodin veřejné čepování na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Svátky hudby, dobrého jídla a samozřejmě piva se blíží: už 3. a 4. října potěší všechny své návštěvníky tradiční Pilsner Fest. Pivovarské muzeum na tyto dny připravuje speciální noční prohlídky, k vidění budou také divadelní představení a zajímavou příležitostí bude možnost vyzkoušet si přípravu takzvaného kynutého obřadního pečiva.

„Dvoudenní festival nabídne na dvou pódiích celkem devatenáct kapel nejrůznějších hudebních žánrů. Hudební akci doprovodí kulinářské zážitky vybraných plzeňských hospod v rámci Gastrofestu,“ říká Jiří Mareček, mluvčí pivovaru.

Hudební program se odehraje v pivovaru a na náměstí

Hudební program Pilsner Festu se bude odehrávat na dvou pódiích - na hudební scéně Pilsner Urquell v areálu pivovaru a hudební scéně města Plzně na náměstí Republiky. „Pilsner Fest zahájí v pátek 3. října v 16.30 hodin na scéně na náměstí Republiky a páteční večer vyvrcholí koncertem kapely Kryštof. Komornější scéna v areálu pivovaru v pátek uvede například zpěvačku Janu Lotu,“ doplňuje Jiří Mareček.

Milovníci hudby si budou moci vybrat z mnoha hudebních žánrů: od rocku přes jazz až k cikánským či kubánským rytmům. „Hudbu doplní gastronomie a jedinečný plzeňský ležák, čepovat se bude také pivní speciál Master polotmavý,“ upřesňuje Jiří Mareček.

Restaurace představí speciality v gastrostanech

Ve vyhlášených plzeňských restauracích se uskuteční také dvoudenní gastrofest. „Restaurace budou ve speciálních stanech na náměstí Republiky a horním nádvoří pivovaru prezentovat své kulinářské lahůdky,“ láká Jiří Mareček.

Festivalovou atrakci nabídnou také pivovarské sklepy, které ožijí vystoupením respektovaných bubeníků. Ti rozehrají své rytmy na nástroje, vyrobené z dubového dřeva a ležáckých sudů.

Vstup na festival je zdarma.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Markéta Sanalla