Slavili úspěch moku z Loun v Jedové chýši. Právě před sto lety se lounské pivo prosadilo ve vyhlášené pražské hospodě Jedová chýše, kde se začalo čepovat. Toto významné výročí si včera v lounském hotelu Union připomenuli sládkové ze severočeských pivovarů skupiny Drinks Union.

Sněmu sládků se zúčastnilo i vedení společnosti, která vlastní pivovar v Lounech, a tamní starosta Jan Kerner. "I já jsem tam kdysi jako brigádník pracoval," zmínil v krátkém proslovu. Jak uvedl, v Lounech je přes 80 pohostinství, restaurací a barů. "A lidé se díky jejich úrovni nemusí bát do kterékoliv jít," dodal J. Kerner.

Část sněmu byla také věnována historii. A to jak města a pivovaru samotného, tak právě legendární hospody Jedová chýše, která se v původním stavu ale už nedochovala. Je obecně známo, že se tam scházela pražská galerka. Její atmosféru dvěma vstupy přiblížila kapela Čupr baby z Prahy.

Pivovar v Lounech patří k největším v rámci nápojové skupiny Drinks Union. "Převažuje tam hlavně export do zahraničí. Nejvýraznějším odběratelem je Německo. Vyváží se ale také do mnoha jiných zemí," sdělil Daniel Váša, výrobně technický ředitel.

Technologie, jakou se pivo a slad samotný vyrábí, se mění s dobou. Výjimkou nejsou počítače a další "novinky". "Důležité je, aby pivo z nového zařízení mělo stejnou chuť jako to, které se vyrábělo postaru," zdůraznil Sládek Stanislav Šťastný. To se týká i nových sklizní chmele a tak dále, což je zase práce degustátorů. "Pokud poznají, co je z nové várky chmele a co ze starší, je to špatně," dodává.

Další zajímavost prozradil Daniel Urban, ředitel a vrchní sládek lounského pivovaru. Podle něj mají unikátní systém tvorby sladu - klíčení ječmene v otáčecích bubnech. "To je ojedinělé v rámci Evropy a i jinde po světě je to k vidění málo," řekl. Rozdíl je v tom, že klíčící zrna se ve válcích otáčejí, lépe k nim může proudit vzduch a výsledek je tak mnohem lepší. "Klasicky se slad vymáčí a zrna leží na betonových podlahách, kde se musí ručně nebo lopatami obracet," vysvětlil. Kromě malých úprav fungují tyto bubny už od roku 1928. (Žatecký a Lounský deník)

Správné české pivo musí mít pěnu, říz, lahodnou hořkost a zlatavou barvu. Na kvalitu všech těchto atributů má vliv téměř nekonečné množství okolností.

Ohlídat to, aby lidé dostali správně vychlazenou sklenici piva načepovanou v oblíbené hospůdce nebo si doma otevřeli vždy dobré lahvové pivo, stojí mnoho úsilí.

Pivovary zřizují speciální týmy

Některé pivovary, mezi něž patří i pivovar Louny, v poslední době zřizují speciální pracoviště, která sledují a zlepšují kvalitu piva v restauracích a obchodech.

Roli hraje mnoho faktorů

"Každá sklenice i láhev piva musí především chutnat těm, kteří jej pijí. To, jak se pivo čepuje, v jakých obalech a na jakém místě se skladuje, má na konečnou chuť obrovský vliv. Se svými kolegy se proto snažíme tyto věci neustále zlepšovat," řekl nový ředitel kvality pro pivovar Louny Jiří Janák.

Kontrola směřuje tam, kde se pivo Louny skladuje, ale především do míst prodeje, tedy na lahve s pivem přímo v regálech prodejen a točené pivo ve sklenici v restauracích. " Lahve nebo i sudy prodělávají někdy poměrně komplikovanou cestu, než se dostanou k zákazníkovi. Právě na mapování a zlepšování podmínek, jež mohou na kvalitu našeho piva působit, se zaměřujeme," vysvětluje Jiří Janák.

Vzorky pocházejí přímo z prodejen

Aby se nový tým skutečně přesvědčil o kvalitě piva přímo v prodejnách, odebírá například vzorky z obchodů a následně u nich sleduje různé parametry, na něž může mít vliv skladování či doprava.

Pod drobnohledem jsou restaurátoři

V restauracích se zase zaměřuje hlavně na poradenství ohledně čistoty pivního vedení a na způsob ošetřování piva. "Dnes již lze velmi snadno zjistit, zda hostinský řádně vyčistil potrubí a zda dodržuje zásady správného ošetřování piva, které získává při dlouhodobém a opakovaném školení," doplnil Janák.

Dodal, že v poslední době se díky pravidelným školením starost hostinských o kvalitu piva výrazně zlepšila. (Žatecký a Lounský deník)

Tradice, dlouhá historie a především současná výrazně vylepšená chuť znamená pro pivo Louny začátek opětovného získávání pozic, které před lety u zákazníků v okolních regionech ztratilo.

Zajištění stabilní kvality pěnivého moku díky investicím do technologií a změnou zdroje vody pro výrobu piva je prvním krůčkem k dosažení tohoto cíle. Lounské pivo se může pochlubit především tím, že se vaří klasickou technologií z ryze českých surovin. Důležitou roli v udržení kvality piva hraje už samotná voda.

"Začali jsme proto využívat vodu z vodovodního řadu, která je po stránce kvality stabilnější. Výrazně se tím zlepšila chuť našeho piva," říká ředitel a vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

K výrobě lounského piva se používá sladovnický ječmen od pěstitelů rovněž z regionu, který se zpracovává ve vlastní klasické sladovně. "Přes problémy, které letos měli zemědělci se sklizní obilovin, máme na následující období nasmlouváno dostatečné množství ječmene. Ten sice nemá optimální parametry, ale my se s tím vyrovnáme přizpůsobením technologie a tak nehrozí, že by se z tohoto důvodu snížila kvalita piva. Obdobné je to i s chmelem z letošní sklizně. Část, a to tradiční poloraný žatecký červeňák, jsme si vypěstovali na vlastních chmelnicích v Děčanech na Lovosicku," dodává ředitel.

K udržení kvality piva přispívají i značné investice do modernizace technologie, oprav a údržby.

Lounské pivo se vyznačuje chuťí tvořenou výraznou hořkostí, plností a silným řízem, vznikajícím při dlouhém ležení v chladných sklepích pivovaru. Pivo má příznivce i v Německu a ve Španělsku. (Ústecký deník)

Počátky lounského pivovarnictví jsou staré jako město samo a neliší se od osudů tohoto bohulibého řemesla v jiných českých městech. Motto: Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil… (neznámý veršotepec v XV. století popisuje zvyklosti českých královských měst)

Ve století dvanáctém existovala při brodu přes řeku Ohři osada Luna, předchůdkyně města založeného kolem roku 1250 na zeleném drnu, východně od původní osady. Jen málo královských českých měst si dochovalo zakládací listiny, nejinak Louny. Král Jan Lucemburský, potvrzujíc roku 1325 městské výsady, vyčítavě komentuje, neboť „naši milí měšťané lounští svá privilegia lehkomyslně ztratili“.

Přemyslovci nezaložili město na tomto místě náhodou. Louny leží na dvou dopravních tepnách. Jednou je řeka Ohře, po které plavili dříví, druhou pak zemská cesta z Prahy, rozvětvující se za městem na Lipsko a Norimberk. Dvoumílová vzdálenost od dalších královských měst Mostu, Žatce a Slaného rovněž svědčí o promyšlené kolonizaci území. Rozlohou pouhých 10,5 hektaru uvnitř hradeb patří Louny mezi nejmenší mezi dvaatřiceti královskými městy.

„Kdo tě v Lounech neopil, v Žatci nepomluvil a ve Slaném nezbil…“, tak líčí jedna z renezančních veršovánek poměry ve městě, které se velmi přiživilo na husitských válkách, kdy do svého majetku získalo 25 okolních vsí. Ještě roku 1543 je společně s Plzní pátým nejvýznamnějším městem království – podle výše královské berně. Záhy, a to roku 1547, město svoji vyhlášenou diplomacií protaktizuje a staví se tentokráte na špatnou stranu – totiž proti prvnímu Habsburkovi na českém trůně, Ferdinandovi I. Král spor proti české šlechtě vyhrává a trestá nevěrné lounské „dědičným posudným“, tj. daní 20 grošů z každého varu pšeničného piva (248 lt).

Za doby císaře Karla IV. bylo ve městě 48 druhů řemesel, z nichž většina byla řemesly potravními. V roce 1590, kdy město obývá na 2500 lidí, je již řemesel 31 a nejmajetnějšími občany je 24 sladovníků, kteří vlastní 50 sladoven spolu s domem a dvorem. Jen tři z nich nevlastní pozemky.

Výroba sladu a piva je do třicetileté války (1618 – 1648) nejvýnosnějším podnikáním v Lounech přes velkou zátěž v podobě „dědičného posudného“. Celkem 130 majitelů domů – právovárečníků vaří pivo v sedmi pivovarech a vyváží spolu se sladem do jednoho sta odbytišť, nejvíce do Prahy. Po třicetileté válce z původních čtyř stovek domů zbývá pouhých osmdesát. Roku 1681 morová rána zahubí na 800 obyvatel města. Nový pivovar si postaví měšťané až roku 1809 po předchozím velikém ohni, který město zachvátil. A aby to otcové města neměli daleko, tak staví přímo vedle radnice a vaří v něm pivo do té doby, dokud jim pan kníže Adolf Josef ze Schwarzenberga nevyvede věc, která se neodpouští.

V roce 1890 totiž na hranici městského katastru v sousední obci Černčice, na vlastních pozemcích velkostatku Vršovice, během 18 měsíců postaví a nejmodernější technologií vybaví nový pivovar, který se záhy stává se svými 100 000 hektolitry ročního výstavu největším Schwarzenbergským pivovarem. Jako první pivovar v RakouskuUhersku je stavěn a vybaven technologií umělého chlazení. Osazená varní souprava byla exponátem Hrmy Novák a Jahn na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Hned druhým rokem skvělý výrobek nového závodu vytlačuje z města plzeňské pivo, a to absolutně. Odběratelem se stává rovněž slavný smíchovský hostinec „Na knížecí“ a v roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců.

Významným krokem pro rozvoj exportu je zřízení „Vývozní kanceláře Schwarzenbergských pivovarů“, která koordinuje zahraniční aktivity od roku 1909. Lounské pivo se vyváží do Hamburku a odtud do celé německé říše pod značkou „Knížecí Plzeňské“ alias „ Fürstlich Pilsner Fürst Schwarzenberg Bräu“. Ochranná známka musela být vždy doplněna označením vyrábějícího pivovaru (Laun, Protiwin aj.).

V období I. světové války (1914 – 1918) se v lounském pivovaru vyrábí piva z náhražek, které se přidávají ke sladu (cukrovka, pýr, kukuřice, bramborová moučka, tapioka, rýže aj.), přesto dobový tisk píše,že: „…tato piva měla hustou a jemnou pěnu a podobala se průměrným pivům německým“.

Roku 1927 kupuje Schwarzenberg konkurenční pivovar Smečno a o rok později staví novou sladovnu. Příchod světové krize počátkem let třicátých nutí k uzavření kartelové dohody s dalším významným šlechtickým pivovarem v majetku knížecí rodiny Fürstenbergů – pivovarem Krušovice. Současně kupuje a samozřejmě ihned zavírá dalšího konkurenta, a tím je pivovar v Budyni nad Ohří.

V roce 1935 operuje na území ČSR celkem 320 pivovarů. Knížeti Janu Nepomuku Schwarzenbergovi patří deset z nich s výstavem 238 000 hl, tj. 3,9 %, a pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku. Po II. světové válce následuje klasický scénář se znárodňovacím procesem, postupnou devastací a uzavíráním pivovarů. Z deseti knížecích pivovarů se konce tisíciletí dočkaly pouze dva. Protivín a Louny.

Lounský pivovar se stává roku 2002 součástí nápojářské Hrmy Drinks Union a spolu s pivovary Zlatopramen, Březňák, Kutná Hora a likérkou KB Likér ji tvoří dodnes. (MF Dnes)

Pivovar Louny, který je součástí nápojářské skupiny Drinks Union, počítá do konce roku se zvýšením exportu piva o 2,43 procenta na 46 400 hektolitrů. V zahraničí tak prodá meziročně o 1100 hektolitrů piva více.

„Hlavním odbytištěm lounského piva je sousední Německo,“ řekl manažer obchodu Drinks Union Jiří Čulík.

Lounský pivovar vyrábí zhruba 300 tisíc hektolitrů piva ročně, export značky Louny tak tvoří 15 procent produkce pivovaru.

„Na německý trh směřuje zejména lahvové pivo. Sudy tvoří menší podíl, v současné době však u těchto obalů zaznamenáváme nárůst prodeje,“ uvedl Čulík.

Drinks Union letos v Pivovaru Louny investovala do zařízení umožňujících zvýšit kvalitu piva šestnáct milionů korun. „Pivovar je významným závodem naší skupiny. V několika následujících letech plánujeme investovat i do rozšíření jeho výrobní kapacity,“ doplnil mluvčí skupiny Josef Vejlupek. (MF Dnes)

Společnost Drinks Union si pěstuje vlastní chmel pro své pivovary, což je česká rarita.

Tento týden byla zahájena v Děčanech u Třebívlic sklizeň chmelu na čtyřech chmelnicích, které tu zůstaly i po útlumu pěstování zeleného zlata v této produkční oblasti na Litoměřicku. Jedenáctihektarová plocha patří společnosti Drinks Union, která si na ní pěstuje chmel pro vlastní pivovarské výrobky, což je česká rarita. Drinks Union vlastní i pivovar v Lounech. Chmel z Děčan je po místní vodě a tuzemském sladu další základní surovinou, která vzešla z naší půdy za přičinění českých rukou.

Chmel je při výrobě piva používán jako koření, dodává pěnivému moku příjemnou hořkost a aroma. Tradiční žatecký poloraný červeňák, který se pěstuje i v Děčanech, je známý právě tímto charakterem. Má menší obsah hořkých látek, proto se ve formě granulí používá při druhém chmelení a při třetím těsně před ukončením chmelovaru, to proto, aby lounské pivo získalo výraznější aroma. K prvnímu chmelení slouží extrakt z vysokoobsažných chmelů. Při výrobě jednoho hektolitru výčepního piva je třeba dodat asi devět gramů hořkých látek z chmele. Konkrétně u lounského ležáku to bývá zhruba dvanáct gramů - polovina extrakt a druhá polovina granulát.

"Letošní klimatické podmínky nepříznivě ovlivnily nejen výnosy a kvalitu sladovnického ječmene, ale i chmele. Nejprve to byla dlouhá zima, potom suché a horké léto. Od poloviny srpna se vyčkávalo, zda příroda porosty ještě nevylepší, proto se sklizeň zhruba o týden opozdila. Chmel nenarostl, bude ho méně, než je dlouhodobý průměr. Nízký je i obsah hořkých látek. O kvalitu piva se nemusíme strachovat, na skladech jsou ještě zásoby z loňské sklizně, letošní chmel však bude určitě dražší," uvedl technolog pivovarů společnosti Drinks Union Petr Kozák.

O porosty chmele v Děčanech pečuje tamní Zemědělské družstvo Lope a na pěstování dohlíží a poradenství poskytuje Chmelařský institut Žatec. Po očesání a sušení se chmel nechá granulovat v družstvu Chmelařství Žatec. Granulát se balí v ochranné atmosféře, proto vydrží bez ztráty aromatických a hořkých látek dva tři roky. Lounské pivo se vyrábí klasickým způsobem, tedy při otevřeném kvašení a dokvašování v ležáckých tancích, je plnějšího charakteru a má výraznější hořkost. V Lounech se vaří řada druhů piva od nejlehčího sedmistupňového přes výčepní až po ležáky světlé a tmavé. Specialitou je Diamant se sníženým obsahem cukru pro diabetiky. (Deník Lučan)

Pivovar Louny přestal k výrobě piva využívat vodu z Ohře. Tuto vodu nyní používá pouze k technologickým účelům. Vodu z Ohře nahradila při vaření piva voda z vodovodu.

"Voda z vodovodního řadu je podstatně kvalitnější a především její kvalita je stabilní. Výrazně jsme tak změnili chuť piva Louny k lepšímu," řekl Daniel Váša, výrobně-technický ředitel pivovarů skupiny Drinks Union, do které Pivovar Louny patří.

I když původní říční voda procházela velmi náročnou úpravou, nebylo podle Váši možné udržet její stálou kvalitu. "Hlavně na jaře byla vždy kvalita vody méně vyrovnaná, " vysvětlil vrchní sládek Pivovaru Louny Daniel Urban.

Voda z vodovodu je navíc podle informací Severočeských vodovodů a kanalizací velmi kvalitní. "Akreditované laboratoře společnosti provádí rozbory vzorků odebraných na různých místech v distribuční síti. V parametru dusičnanů voda z kohoutku předčí i některé balené vody. Lidé mohou bez obav užívat vodu z kohoutku ke konzumaci," řekla mluvčí společnosti Iveta Kardianová.

Lounský pivovar navíc zvažuje možnost, že bude při výrobě používat také velmi kvalitní vodu z podzemních vrtů. Zkušební vrty přímo v areálu pivovaru by měly být podle Daniela Urbana hotové již letos na podzim. "Víme, že tu voda je a že je jí dostatek. Nevíme jen přesně kde a kolik jí budeme moci čerpat," vysvětluje.

Podle Urbana pivovar také připravuje obnovení studny Zikmunda v těsné blízkosti pivovaru, která byla vyhloubená již v roce 1935. Voda zhlubin země by měla být další zvláštností zdejšího piva. (Deník Chomutovska)

V Lounech se ročně vyrobí přes 300 tisíc hektolitrů piva

Skupina Drinks Union investovala šest a půl milionu korun do zařízení prodlužující trvanlivost piva ve svých pivovarech v Lounech a Krásném Březně v Ústí nad Labem. V lounském pivovaru to je letos už druhá investice, která má přinést zlepšení kvality piva.

"V pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně a v lounském pivovaru jsme u linek na stáčení sudového piva instalovali nové průtokové pastery. Výrazně se tak prodlouží trvanlivost sudových piv Zlatopramen a Louny, a to až na 60 dní," uvedl Daniel Váša, výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union. Pomocí nových průtokových pasterů se z piva odstraní především mikroorganismy, které mají vliv na celkovou kvalitu a trvanlivost piva. "Při pasterizaci se pivo na velmi krátkou chvíli zahřeje a následně zchladí. Neztratí tak říz ani pěnivost, také na chuti se nic podstatného nezmění, protože zahřátí je jen na několik sekund. Stačí však k tomu, aby byly v pivu zničeny přítomné mikroorganismy," vysvětlil D. Váša.

Pivovar Louny investoval počátkem roku téměř tři miliony korun do nového chlazení čerstvě uvařeného piva, tzv. mladiny. "Chlazení mladiny se díky novému zařízení výrazně zkrátí," řekl tehdy ředitel a sládek pivovaru Daniel Urban. Díky kratší době chlazení piva budou mít podle něj zaměstnanci pivovaru více času na čištění potrubí při výrobě jednotlivých várek.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která vedle lounského pivovaru sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno a Kutnou Horu. Skupina loni vyrobila přes 920 tisíc hektolitrů, což je zhruba stejně jako v roce 2004. Přibližně čtvrtina produkce směřovala na export a Drinks Union si udržel pozici největšího domácího exportéra na německý pivní trh. V Lounech se loni uvařilo přes 300 tisíc hektolitrů piva, se stejným výstavem počítá společnost i letos. Z toho dvacet procent jde na export, hlavně do Německa, Španělska a na Slovensko. "V pivovaru se vaří sedm druhů lounského piva, navíc také značky Pivrnec a Jarošov. V Lounech se rovněž stáčejí značky Březňák a Zlatopramen, ty se ale vaří jinde," sdělil Martin Jonáš z tiskového oddělení Drinks Union. Pivovar Louny zaměstnává 180 lidí.

---

Pivovar Louny

* roční výstav 300 tisíc hektolitrů piva

* 180 zaměstnanců

* pětina vyrobeného piva se prodá v zahraničí (Deník Lučan)

Lounský pivovar, který je součástí ústecké pivovarské skupiny Drinks Union, investoval téměř tři miliony korun do nového chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva. Nové zařízení přispěje k dalšímu zlepšování kvality piva, které se v lounském pivovaru vaří tradičním postupem. „Chlazení mladiny se díky novému zařízení také výrazně zkrátí,“ řekl ředitel a sládek pivovaru Daniel Urban.

Díky kratší době chlazení mladého piva budou mít pivovarští mnohem více času na důkladnou sanitaci spílacího potrubí při výrobě jednotlivých várek piva. „Slibujeme si od toho další zlepšování kvality lounského piva,“ podotkl Urban. Díky tomu, že je zařízení výkonnější, přinese také ekonomické úspory.

Zlepšování kvality piva je podle Urbana prioritou pivovaru pro letošní rok. Nad kvalitou piva v Lounech bude také nově dohlížet nový manažer kvality a jeden z předních českých degustátorů Ondřej Koucký. (iLouny.cz)

Nápojářská skupina Drinks Union podpoří v letošním roce Louny jedním milionem korun. Příslušné memorandum bylo podepsáno v minulých dnech.

"Dlouhodobě se snažíme podporovat kulturu, sport i sociální oblast ve městech, v kterých sídlí naše pivovary. Výjimkou proto nejsou ani Louny, ve kterých naše skupina vlastní Pivovar Louny," řekl předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan. Pivovar Louny s městem spolupracuje dlouhodobě. Vzájemná spolupráce vyústila v propůjčení znaku města pivovaru pro využití při propagaci lounského piva. "Nesmírně si ceníme možnosti spojit naše pivo přímo se znakem města Louny. Zdůraznění původu piva je vždy pro jeho úspěch velmi důležité," poznamenal Hagan. Společnost Drinks Union v Lounech například podporuje místní fotbal. Aktivně se účastní také pravidelných městských slavností Lounské vábení. Pivovar Louny pak stál na začátku devadesátých let u zrodu závodů hendikepovaných sportovců a podporuje je dodnes. Také díky této spolupráci se závod, který se uskuteční v červenci, letos poprvé stane oficiálním Mistrovstvím Evropy v Handbike.

Drinks Union je česká nápojová skupina, kterou vlastní několik fyzických osob. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Jarošov, Louny a Dačický. Do skupiny patří i a sladovna v Jarošově. Drinks Union má vlastní chmelnice nedaleko Žatce, kde pěstuje vlastní chmel jako přísadu do svých piv. Součástí skupiny je také divize KB LIKÉR, výrobce několika desítek druhů lihovin v čele se Starou mysliveckou. V loňském roce společnost prodala, včetně exportu a licenční výroby více než milion hektolitrů piva. Do zahraničí směřovala zhruba čtvrtina produkce. Drinks Union byl loni čtvrtý největší výrobce piva v ČR, udržel si také pozici největšího domácího exportéra piva na německý trh.

Pivovarnická skupina

Drinks Union byl loni čtvrtý největší výrobce piva v ČR, udržel si také pozici největšího domácího exportéra piva na německý trh. (Deník Lučan)

Jak se vařilo pivo v minulosti a jak se to dělá dnes? Přesně to se dozvěděli účastníci semináře tzv . Pivovarské univerzity, konaného ve čtvrtek odpoledne v areálu Pivovaru v Lounech. Pivovar pozval odborníky, ale i novináře a zástupce města. Na seminář se dostavil i starosta Loun Jan Kerner s malou dcerkou Soňou. Seminář začal exkurzí do sladovny, varny a dalších provozů lounského pivovaru. Posluchačům se dostalo odborného výkladu z úst vrchního sládka Petra Kozáka. "Pivo piju jen málo, ale to lounské mi opravdu chutná," svěřil se starosta Kerner. Potvrdil to i v hale, kde je mok filtrován od kvasinek a dalších nežádoucích částí. Tam byly připraveny korbely čerstvého piva, které starosta bez váhání okusil a označil je za znamenité.

Po prohlídce provozu plnění KEG sudů se účastníci odebrali do sálu, kde proběhlo teoretické školení. Historik Petr Žižkovský se rozhovořil o historii pivovarnictví a pivovarů v severních Čechách. Výklad sahal až do tisíců let zpět. "Obecně se například příliš neví, že dříve pivo vařily výhradně ženy. Až s nástupem technické revoluce, kdy už byla různá hejblátka a mačkátka, se toho ujal muž," sdělil P. Žižkovský.

"Dnes je v republice asi padesátka větších pivovarů. Dalších pět desítek je mini a mikropivovarů, vařících ve velmi nízkých objemech. Jejich produkty se většinou spotřebují jen v jedné či dvou hospodách, patřících přímo k pivovárku," poučil posluchače historik. Následoval výklad sládka Stanislava Šťastného o technologii výroby piva a Josefa Lva, manažera společnosti Drinks Union vlastnící lounský pivovar, o úloze zlatého moku v naší gastronomii. Účastníci semináře byli následně podrobeni zkušebním testům a odměněni předáním certifikátů absolventů semináře Pivovarské univerzity. (Mojenoviny)

Pivovar Louny letos plánuje výstav 300 tisíc hektolitrů piva. Pětinu v Lounech uvařeného piva vyveze do zahraničí. "Prakticky veškerý export je určen do Německa, letos tam vyveze lounský pivovar téměř 60 tisíc hektolitrů piva. Zhruba tisíc hektolitrů vyvezeme do Španělska," sdělil Josef Vejlupek ze společnosti Drinks Union. Pivovar vyváží do zahraničí především pivo Louny světlý ležák a tmavý ležák, okrajově Louny světlé výčepní.

Pivovar Louny je součástí skupiny Drinks Union, která sdružuje pivovary Louny, Kutná Hora a ústecké Krásné a Velké Březno. Skupina zaměstnává 620 pracovníků, z toho v Pivovaru Louny jich pracuje 170. Drinks Union v poslední době úspěšně proniká na německý trh a z českých pivovarů tam vyváží ze všech nejvíc piva. Za první pololetí tam vyvezl Drinks Union 107 tisíc hektolitrů piva. Na druhém místě mezi exportéry českého piva do Německa je Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Na německý trh jde asi 38% celkového exportu českého piva. Následuje Slovensko s 16%.

ČR je jedenáctým světovým exportérem piva. Je pravděpodobné, že v dohledné době dosáhne na desátou příčku. V Evropě je ČR na osmém místě. Česká republika vyváží kolem 10% celkové produkce. Největším českým vývozcem piva je Pilsner Urquell před Budějovickým Budvarem a Staropramenem. Skupině Drinks Union patří čtvrtá příčka, páté jsou Krušovice. (Deník Lučan)

Lounský pivovar začne v nejbližší době produkovat novou značku piva. V Lounech se bude stáčet do PET lahví pivo s vyšším obsahem alkoholu s názvem Pivrnec. Jeho výroba ale zůstane v pivovaru v Krásném Březně u Ústí nad Labem a tam se i bude nadále plnit pivo Pivrnec Patriot do lahví i sudů. Změny se dějí v rámci nápojářské skupiny Drinks Union, kam oba pivovary patří. Informoval o tom Drahomír Slapnička, z obchodního útvaru Drinks Union. Drinks Union sdružuje kromě lounského a Krásného Března ještě pivovary ve velkém Březně a Kutné Hoře. Loni skupina vyrobila kolem 800 000 hl piva a mezi pivovarskými společnostmi v ČR jí patřilo páté místo. Letos plánuje výstav zhruba o 50 000 hl vyšší, v Lounech by se mělo uvařit kolem 225 000 hl piva. (Deník Lučan)

Pivovar Louny mění svou tvář. Dne 6.června 2003 poprvé se v obchodech objevily lahve lounského piva s novými etiketami. Postupně nová loga vystřídají "L" také například na ubrusech či půllitrech v restauracích. "Už tento měsíc Pivovar Louny vyrobí jeden milion lahví s novými etiketami," řekl 5.6.2003 Boris Rajdl, marketingový ředitel skupiny Drinks Union, kam Pivovar Louny od předloňska patří. Logo ve tvaru "L" zmizí a bude nahrazeno symbolem dominanty Loun - věží a střechou chrámu Svatého Mikuláše, který na novém logu obepínají klasy ječmene. Na etiketách se už nebudou objevovat ani anglická jména jednotlivých druhů piv, ale vymění je srozumitelné české názvy - například světlý ležák, světlé výčepní pivo, tmavý ležák a další. "Ke změně loga nás vedlo několik důvodů. Podle průzkumu trhu, který jsme si nechali udělat, se místní lidé nezžili s logem písmena L, které jsme zavedli před pěti lety. V té době se měla značka Louny prodávat po celé republice. Nyní patří Pivovar Louny do skupiny Drinks Union a jeho strategie je jiná. Nosným pivem nabízeným po republice je Zlatopramen vyráběný v Ústí nad Labem, Louny chceme prodávat hlavně v tomto kraji," vyplynulo ze včerejších slov Petra Landy, obchodního manažera Drinks Union. Nepatrně se mění i etiketa piv směřujících na vývoz. "Kvůli konzervatismu Němců, kam směřuje největší podíl z našeho vývozu, není ta změna ale tak velká. Chrám Svatého Mikuláše s klasy ječmene se na vývozních pivech ale objeví také," dodal Petr Landa. Pivovar Louny plánuje v letošním roce výrobu 220 000 hl piva, z toho 35 tisíc by mělo směřovat na vývoz. Kromě Německa se "Louny" vyvážejí do Španělska, Francie a Ruska. Nové logo vzniklo v reklamní agentuře v Praze, přes obchodní zástupce se v době jeho vzniku k němu vyjadřovali i například "štamgasti" lounských hospod. Dalším důvodem změny loga je podle Petra Landy snaha, aby z etiket lounského piva vyzařovala tradice a patriotismus. Pivovar nechal postavit a v roce 1892 otevřel Adolf Josef kníže Schwarzenberg. V té době to byl první pivovar v Rakousku-Uhersku, který byl postavený na umělé chlazení. V roce 1897 už lounské pivo odebíralo 122 hostinců a pivovar zaujal první místo mezi tehdejšími deseti vlastněnými Schwarzenbergy. V té době mu konkurovaly například pivovary v Žatci, Měcholupech, Libočanech, Stebně nebo Panenském Týnci. "V roce 1935 v tehdejším Československu prodávalo své výrobky 320 pivovarů. Louny se svým výstavem byly na 13. místě v pořadí," připomněl historik Petr Žižkovský. Rekordní výstav ve své historii, 315 000 hl piva, se vařil v Lounech v roce 1991. "V současné době se v Lounech vyrábí středně prokvašené pivo s hořkou chutí. Nepasterizuje se, mikrobiologická čistota výrobku se zajišťuje filtrací, a u lahvových piv membránovou mikrofiltrací, která je ojedinělá v ČR," řekl Tomáš Hejda, hlavní technolog Drinks Union. Pivovar Louny má vlastní sladovnu i 12 hektarů chmelnic, kde pěstuje žatecký chmel. Celá skupina Drinks Union, kam patří pivovary v Krásném Březně, Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře letos plánuje zvýšit výstav piva na zhruba 850 000 hl. Loni po sloučení s pivovary Louny a Kutná Hora to bylo asi 800 000 hl. Na zahraničních trzích, zejména v Německu, Británii a Austrálii, loni skupina prodala přes 64 000 hl piva, což byl meziroční nárůst 171 %. Pro letošek počítá s exportem nejméně 100 000 hl. (Deník Lučan)