Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pardubický pivovar


Pivní.info





Pardubický pivovar

[pátek, 23. květen 2014]










Český národní nápoj

[pondělí, 27. únor 2012]

Veletrh Holiday World patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější a nejprestižnější veletržní události cestovního ruchu ve střední Evropě. Každoročně se stává místem setkávání odborníků v oboru, představuje jeho trendy a aktuální přehlídku služeb a nabídek pro veřejnost.

Foto

Region World slouží k prezentaci tuzemských regionů a prakticky všechny krajské úřady a další instituce připravují svou účast. Každoročně se zde představí i mnohé regionální agentury a letos opět také většina slovenských regionů.

Stejně jako v minulých letech i letos proběhla účast Pardubického pivovaru na veletrhu ve spolupráci s Destinační společností Východní Čechy.

Více informací naleznete na www.holidayworld.cz a http://www.vychodni-cechy.org/

Zdroj: Pardubický pivovar

http://www.pernstejn.cz/pivo-pernstejn-zavitalo-na-veletrh-holiday-world-2012-do-prahy.htm


V pátek 10. února proběhl v DK Dukla každoroční reprezentační ples Pardubického pivovaru. Návštěvníci plesu mohli ochutnat jak tři druhy piva značky Pernštejn za zvýhodněnou cenu, tak i točenou limonádu z vlastní produkce. Samozřejmě nechyběl ani klenot pivovaru, černé pivo Porter. Vzhledem k vyhlášení Národního památkového ústavu, který označil rok 2012 za tzv. „Pernštejnský rok“ bylo na plese k dostání pivo Pernštejn Vilém 11°. V duchu Pernštejnského roku se tak ponesou i další akce Pardubického pivovaru v letošním roce.

Foto

Pro návštěvníky plesu byl připraven pestrý program v podobě tanečních vystoupení v podání TK Life Pardubice a skupiny T-Bass. V závěru večera vystoupila i skupina orientálních tanečnic Samirah, která všechny přítomné zcela okouzlila. Samozřejmostí plesu byla již tradičně bohatá tombola. V letošním roce kromě pivních cen mohli příznivci drobného hazardu vyhrát masné či pekárenské výrobky nebo třeba poukaz na jazykový kurz či školu smyku.

Foto

Ples již tradičně zahájil ředitel pivovaru Jan Kvasnička, který krátce zhodnotil úspěchy pivovaru v uplynulém roce a popřál všem přítomným příjemnou zábavu.

Pro příští rok je ples předběžně naplánován také na jeden z únorových víkendů. Příznivce plesu i pivovaru rádi přivítáme i na některé z jiných akcí pořádané pivovarem.

Zdroj: Pardubický pivovar

http://www.pernstejn.cz/ples-pardubickeho-pivovaru-je-za-nami.htm


Má svoji výjimečnou chuť. Mnozí patrioti na něho nedají dopustit. V místních hospodách teče z pípy pardubické pivo už několik staletí.

Jedno staré přísloví říká: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Jestli je to pravda, mohou být Pardubáci spokojení. Zdejší pivovar funguje ve městě už několik století. Než se ale Pernštejn, Porter, Vilém, Kovář nebo Taxis, jak se místní piva jmenují, dostanou do půllitrů, čeká je dlouhá cesta.

Srdcem každého pivovaru je varna. Tajemná kuchyně, kde se podle osvědčených receptur připravuje jeden z nejoblíbenějších českých nápojů.

Foto

V srdci pivovaru

Voda, slad a chmel, to jsou základní přísady. Zdá se to být jednoduché, ale stačí, aby jedna ze surovin nebyla v pořádku, a o lahodné chuti si štamgasti mohou nechat jen zdát. „Nejdůležitější ze všeho je voda. Záleží na její tvrdosti, obsahu minerálů a solí. My používáme běžnou pardubickou, stejnou, jaká lidem teče z kohoutků. Je ideální. Slad nakupujeme na jižní Moravě,“ poodhaluje tajemství pardubického piva Martin Gruntorád, který z pozice sládka hlídá v pivovaru Pernštejn jeho kvalitu už čtvrtý rok. Stejně jako většina velkých pivovarů i v Pardubicích nahrazují chmel extraktem.

Všechny suroviny pak putují do obřích naleštěných kotlů. Za tři hodiny je várka piva na světě. „V naší varně jsme schopni udělat až čtyři sta hektolitrů piva,“ říká Gruntorád. O této fázi mluví jako o mladině.

Horkou mladinu čekají pořádné změny. Budoucí pivo, ochlazené na zákvasnou teplotu šesti až sedmi stupňů Celsia, zakvašené pivovarskými kvasnicemi a provzdušněné, končí na spilce v otevřených nerezových kádích. Tady probíhá nefalšovaný tradiční způsob spodního kvašení, který je snad nejpozoruhodnější a nejkrásnější fází vaření piva.

Kvasinky tu mění cukr na alkohol. Právě v této chvíli se rozhoduje, jakou chuť bude pivo mít. „Kvašení trvá obvykle tři až deset dní,“ doplňuje Gruntorád. Hustou pěnu, která je signálem, že vše probíhá, jak má, je potom třeba stáhnout. Martin Just udělá několik zkušených pohybů velkým podběrákem a je hotovo. „Je to otázka několika minut,“ usmívá se.

Spodní kvašení lze přirovnat k burčáku. „Kvasinky se bouřlivě namnoží, a když už nemají co dělat, klesnou ke dnu. My je sebereme a použijeme pro další várku. Dá se říct, že pernštejn, stejně jako každé tradiční české pivo je připravován dvourmutovým způsobem na varně a spodním kvašením,“ popisuje pardubický sládek.

Klid v tanku

To ale zdaleka není vše. Po hlavním kvašení musí mladé pivo dozrát. Určitý čas si poležet v klidu, a hlavně v chladu. V ležáckých sklepích klasické dřevěné sudy už dávno vystřídaly ocelové tanky. Do jednoho se vejde až sto třicet hektolitrů piva. Ležáky si tu pobudou zhruba šedesát dní, „desítky“ a nižší výčepní piva dvacet jedna. Chuť a kvalita se stabilizuje, dokvašením vzniká v pivu kysličník uhličitý. V této fázi se dá pivo čepovat jako nefiltrované, „kvasnicové“. To ale neznamená, že by si sem mohl kdokoliv přijít s půllitrem. „Veškeré pivo je tu pod kontrolou celní správy. Přístup k tankům mám já a pár dalších lidí,“ říká sládek. Jedním z „vyvolených“ je i filtrák Jaroslav Kolář. Ten kontroluje, zda se náhodou pivo nekazí.

Pokud je všechno v pořádku, čeká nápoj filtrace a pak hurá do stáčírny. „Cílem filtrace je upravit pivo tak, aby v sudech a láhvích zůstalo i po několika měsících čiré jako po stáčení a nedocházelo k jeho zakalení,“ vysvětluje Gruntorád. Ovšem nic netrvá věčně. „Zhruba tři a půl měsíce po stáčení se chuť každého piva začne měnit, tomu se nevyhne nikdo,“ upozorňuje sládek.

Továrna na lahváče

Stáčírna připomíná skutečnou továrnu. Nekonečné fronty láhví putují sem a tam. Důležitá je dokonalá čistota. Plně automatizované linky je důkladně vymyjí, pod ochrannou atmosférou naplní, uzavřou a nalepí na sklo etiketu. Pivo se tak během stáčení prakticky nedostane do kontaktu se vzduchem, čímž se zabraňuje možnosti sebemenší infekce nebo oxidace. Pardubické pivo se navíc pasteruje. „Stáčí se při čtyřech stupních, pak ho zahřejeme na šedesát dva,“ říká Gruntorád. Podobně jako skleněné láhve popojíždějí po lince i sudy. V nich kromě piva končí také limonády. Za hodinu se tu vystřídá čtyřicet nablýskaných nerezových obalů. Legendární hliníkové už jsou dávno ty tam. Ten poslední projel pardubickou linkou 16. listopadu 1995.

Z nakládací rampy pak už vše míří do náklaďáků a konečně na stoly pivařů. A jak je to s onou věčnou rivalitou mezi točeným a lahvovým? „Záleží na každém. Je ale pravda, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Špatné čepování nebo špinavé trubky můžou chuť piva úplně zničit,“ podotýká pardubický sládek. A tak stejně jako Jiří Schmitzer v legendárních Postřižinách objížděl hospody na svém motocyklu, snaží se i zaměstnanci pardubického pivovaru kontrolovat restaurace, kam své sudy dodávají.

Děláme pivo s chutí

Každé pivo má specifickou chuť. Byla by škoda o ni přijít. Osobně bych pernštejn charakterizoval jako sladší se slabou kvasničnou příchutí. Myslím, že můžeme směle říct, že na rozdíl od některých jiných pivovarů děláme už roky pivo s chutí,“ uzavírá Gruntorád.

Pardubická piva

Kovář 9°: Lehké pivo světlé barvy, nižší chmelové hořkosti, výborné chuti.

Vilém 11°: Světlé pivo s lahodnou hořkostí a vyváženou chutí, která je docílena použitím výhradně žateckého chmele. Pivo s prodlouženou dobou zrání.

Taxis 14°: Hluboce prokvašené pivo plné chuti, s výrazným řízem, chmelovou vůní, slabou kvasničnou chutí a krásnou hustou pěnou.

Granát: Tmavé pivo s charakteristickou plnou chutí a vůní po speciálních sladech. Zaujme hnědočervenou barvou a kompaktní pěnou.

Porter 19°: Výrobu tradičního piva začal v roce 1891 sládek Alois Šimonek, tvůrce originální receptury, podle které se vaří dodnes. Skládá se z pečlivě vybraných čtyř druhů sladů, má třikrát delší dobou zrání a další speciální postupy výroby.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jaroslav Pokorný | Foto: Tomáš Kubelka

http://www.sedmicka.cz/pardubice-chrudim/clanek/cesta-do-hlubin-pivni-duse-aneb-jak-se-vari-pardubicky-pernstejn-256247


Od sobotní třinácté hodiny se pro veřejnost otevřely brány pardubického pivovaru, který slavil sto čtyřicet let od svého založení. Dechová hudba Pernštejnka slavnostně zahájila letošní Pivní slavnosti, což si v odpoledních hodinách užila nejvíce starší generace.

Dobová hospoda a průřez historií

K vidění byly ukázky z dobové hospody a průřez historií pivovaru. Pro diváky byly připraveny divadelní scénky v historických kostýmech. Představili se nejen policisté, ale i hasiči ve stylových uniformách. Nechybělo ani starobylé hasičské vozidlo, které povozilo zájemce nejen po areálu, ale i po městě a triumfálně u toho vytrubovalo.

Součástí sobotního programu byly též ukázky zásahu hasičů. Patřilo k nim vyprošťování zraněného člověka z druhého patra nebo pohotový zákrok na hořícím autě.

Do pardubického pivovaru však přijely podpořit slavnosti také hudební skupiny. Tou nejpopulárnější byl zřejmě Xindl X, do jejíhož výběru patřila také nejznámější písnička Anděl. Svoje první vystoupení si pak v Pardubicích odbyla i slovenská kapela Desmod. Jako další se pak představily Immodium, Fiha nebo Nohow.

Po celé odpoledne měli návštěvníci pivovaru možnost vyzkoušet si zdarma několikadenní tetování, ochutnat nejen pivo, ale i medovinu a míchané koktejly. Předposledním bodem programu byla barmanská šou, o kterou se postaral Petr Hurta.

Pivní slavnosti se samozřejmě neobejdou bez piva. Velmi populární byly bezplatné ochutnávky několika různých příchutí tohoto nápoje. Lidé se tak dozvěděli, jak chutná pivo s příchutí maliny, višně, švestky či borůvky. Zájem však byl i o tzv. kouřové pivo – to mělo příchuť uzeného masa...

Zdroj: Pardubický deník.cz

http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-slavil--narozeniny-nechybela-20110822.html


«« « Strana 3 z 5 » »»
1 2 3 4 5

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI