Hned na dvě místa se mohou v kraji vydat ti, kteří mají rádi pivo. Pardubický pivovar Pernštejn a hlinecký Rychtář totiž na zítřejší den připravily den otevřených dveří. Pivní znalci tak budou moci ochutnat nejen jejich klasickou produkci, ale také několik specialit, oba pivovary navíc připravily doprovodný program. V Hlinsku bude největším tahákem kapela Žlutý pes, v Pardubicích zahraje Yo Yo Band a Kryštof.

„Jelikož se jedná o jubilejní patnáctý ročník, rozhodli jsme se připravit bohatší program než v minulých letech. Z hudební produkce se návštěvníci mohou těšit již tradičně na dechovou kapelu Pernštejnka, dále dámské kvarteto Inflagranti, pardubickou formaci Ready Kirken, energií nabitý YoYo Band a hlavně na trojnásobného držitele zlatých andělů pro rok 2007, skupinu Kryštof,“ řekl Miloš Flégr z pardubického pivovaru Pernštejn.

Celým dnem bude provázet moderátorská dvojice Petra Polanská a Jiří Ševčík. Pro ty, kdo se chtějí více ponořit do tajemství výroby piva, budou po půl hodině probíhat exkurze provozem pivovaru. Pro nejmenší návštěvníky bude připraven dětský koutek, pro ty větší pak třeba horolezecká stěna. Před vystoupením skupiny Kryštof, tedy kolem desáté hodiny večerní, vypukne nad areálem pivovaru ohňostroj.

Podobný scénář bude mít také den otevřených dveří v hlineckém Rychtáři. Sem mohou znalci piva vyrazit už od deseti hodin dopoledne. Kromě všech obvyklých značek se bude točit také speciálně uvařená polotmavá třináctka.

Hned v sousedství pivovaru už několik sezon funguje také přírodní amfiteátr, kde se přes léto odehrávají koncerty. Ten ožije i zítra, když tu vystoupí Nil, UDG, Jaroslav Uhlíř a Žlutý pes v čele se zpěvákemOndřejem Hejmou.

I tady se zajemci mohou vydat na exkurzi po pivovaru, připravený bude kabaret, šermířská vystoupení i ohňostroj.

Kdo se vydá na obě akce, bude moci porovnat tradici výroby piva v kraji. Oba pivovary totiž mají velmi odlišnou historii. Ten pardubický totiž vznikl na základě staleté právovárečné tradice už v roce 1871. Stavitelem pivovaru byl pan Štěpánek z Mladé Boleslavi. Výstavba byla dokončena 1. dubna 1872, tedy za necelý rok nákladem 272 305 zlatých a 67 krejcarů. 6. dubna byl pivovar vysvěcen a 8.dubna se začalo vařit pivo. První výstav byl 25.6.1872 a v tomto roce bylo prodáno asi 6 000 hl.

Naproti tomu pivovar Hlinsko patří mezi pivovary s krátkou historií. Byl založen v roce 1913 a je posledním pivovarem postaveným v Čechách od roku 1913 až do roku 1971, kdy byly založeny pivovary v Nošovicích a v Mostě. První pivo pivovaru bylo vystaveno 12. prosince 1913 . Na tehdejší poměry byl velmi moderně vybaven elektrickým pohonem, s kapacitou varny 100 hl na jeden var. (MF Dnes)

Tři menší pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí shodou okolností téměř stejné množství piva. Pardubické, hlinecké i poličské pivo si na trhu už vybojovaly své místo. Malým regionálním pivovarům se teď vede dobře. Proč? Podle odborníků za to může příjemná cena a výrazná chuť, která z piv velkých značek začíná mizet. Malé regionální pivovary jsou teď úspěšné také díky tomu, že vyrábějí velmi mnoho druhů piv a tím vyhoví široké poptávce.

Výroba poslední roky stoupá například v pivovaru Pernštejn. Loni tam bylo uvařeno bezmála 90 tisíc hektolitrů piva, tedy o téměř osm procent víc než v roce 2005. Kolem 80 tisíc hektolitrů piva vyrábějí ročně i pivovary v Hlinsku a Poličce. „S prodejem piva jsme před pár lety měli v tuzemsku problém. Teď plánujeme vyrobit 104 tisíc hektolitrů piva,“ říká vedoucí obchodního oddělení pivovaru Pernštejn Miloš Flégr.

Na prodejích regionálního piva se podepisuje i počasí. Například hlinecký pivovar Rychtář prodal v prvním letním měsíci o tři sta hektolitrů piva více než v květnu.

„Počasí a nápoje jedno jest. Samozřejmě máme největší prodeje v letních měsících. Více piva se prodává ale také v období Vánoc,“ řekl ředitel pivovaru Rychtář Milan Vedra. I v pivovaru Pernštejn se letní počasí odráží na množství prodaného piva.

„Například loni v červenci byl extrémně teplý celý měsíc. Letos byla teplá jen půlka července, takže očekáváme méně prodaného piva,“ dodal Flégr.

Malé pivovary se snaží v konkurenci velkých značek udržet tím, že vyrábějí piva různých druhů a chutí. To velké pivovary nedělají.

„Regionální pivovary se snaží pokrýt celkovou škálu nabídky piv. Například v pivovaru Pernštejn máme nabídku druhů piv od pita až po devatenáctku,“ řekl podsládek pivovaru Pernštejn Karel Nevřala.

Pivo z Pardubického kraje se nenalévá jen v regionálních hospodách. Narazit na něj může návštěvník hostince třeba i na Moravě.

„Pivo dodáváme hlavně do okolních regionů. Do Hlinecka a Chrudimska, Pardubicka a Královéhradecka. Zavážíme ovšem také na Moravu na Zlínsko a do okolí Luhačovic,“ dodal Vedra.

Nemalý zisk regionálních pivovarů pochází i z exportu do zahraničí. Pivo z Čech je vyhlášené po celém světě, a tak se může stát, že pivo z Pardubického kraje nalejí českým turistům například při návštěvě finské hospody. „Pivo exportujeme hlavně do Německa. Tam je nejvíce žádaná tmavá dvanáctka. Také ho dodáváme ještě na Slovensko, do Polska, Finska a Ruska. Občas vozíme pivo i do Dánska. Jednou jsme zkoušeli Ázerbájdžán a Izrael. Tam jsme ale na zkoušku dodali jeden kamion a tím to skončilo,“ řekl podsládek pivovaru Pernštejn Jiří Švec.

***

* Regionální pivovary

Kolik hektolitrů piva vyrobily pivovary v kraji

2005 2006

Pardubice 83 400 89 900

Polička 85 400 82 600

Hlinsko 86 400 83 200

(MF Dnes)

Třem větším pivovarům v Pardubickém kraji minulý rok klesla produkce určená pro domácí trh, když vyrobily 221 331 hektolitrů piva oproti 230 607 hektolitrům o rok dříve.

Konzumaci piva ovlivnila podle zástupců pivovarů především loňská dlouhá zima, zdražování nebo špatná úroda chmele a ječmene.

„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem," řekl předseda představenstva Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz.

Přestože pivovar Pernštejn v Pardubicích v minulých letech rozšířil počet svých restaurací na Pardubicku, loni pro tuzemský trh vyrobil přibližně o pět procent méně piva. Předloňská produkce činila 60 717 hl. „Přikládáme to dlouhé zimě, která skončila v dubnu. Také jsme podražili lahvový světlý ležák Pernštejn. V obchodě stál původně 7,90 a nyní se prodává za 9,50 Kč,“ řekl manažer marketingu Miloš Flégr.

Celkové výsledky pardubickému pivovaru vylepšil export. Díky němu vyrobili v Pardubicích o 7,8 procenta více piva. Zatímco předloni mířilo za hranice, především do Německa, 22.708 hektolitrů piva, loni vyvezli z Pardubic 32.438 hl piva. „Německo je náš největší zákazník a prodeje zde za poslední tři roky rostou. V letošním roce očekáváme, že vyvezeme do zahraničí až 40.000 hl piva,“ uvedl Flégr.

Také Měšťanský pivovar v Poličce dodal na český trh méně piva. Loni vyrobil 82.631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musí podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chce pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.

V hlineckém pivovaru Rychtář na konci roku 2006 uzavřeli produkci na 83 209 hl, byla tedy o necelé čtyři procenta nižší oproti roku 2005. „Export byl obdobný jako loni, dvě až tři procenta,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra.

Nejprodávanějším druhem piva, který všechny tři pivovary v Pardubickém kraji vyrábějí, je světlý ležák. V Pardubicích jej loni uvařili 43 procent z celkové výroby, v Poličce 83 procent a v Hlinsku 46 procent. (MF Dnes)

Hospůdka s vlastním pivovarem? To zní jako pohádka ze starých časů. V Žamberku a Medlešicích přesto minipivovary fungují i v dnešní době.

Každá vypitá sklenice je v takovém výčepu originál. Pivo, jako je Žamberecký kanec nebo Zemanův medlešický ležák, si totiž můžete dát jen v jedné nebo ve dvou restauracích v bezprostřední blízkosti pivovaru. Pivovar, či spíše pivovárek v Žamberku, vystačí se třemi zaměstnanci. Sládek Zdeněk Kalous se stará o výrobu a k ruce má starší paní, která prodává pivo značky Žamberecký kanec v prodejně, a výčepního, který má na starost pivovarskou hospodu. V ní mají štamgasti každé desáté pivo zdarma.

Specialita každému nechutná

„Ročně uvaříme a prodáme kolem 300 hektolitrů piva v pěti druzích -světlou desítku a dvanáctku, nefiltrovanou třináctku, tmavou čtrnáctku a medový speciál. Devadesát procent naší produkce proteče pípou v naší hospůdce. Je to specialita, na kterou místní vodí své hosty,“ řekl sládek žamberského pivovaru Zdeněk Kalous. Kromě piva sládek Kalous vyrábí a prodává i chmelové likéry a destiláty. V Medlešicích na Chrudimsku se zase už pět let vaří tradiční ležák. Výrobu v místním pivovaru obnovil syn jeho původního majitele, který se vrátil z emigrace, během níž vedl pivovary v Íránu, Argentině a na Aljašce. Podle původního receptu vaří dnes více než osmdesátiletý Adolf Zeman kolem čtyř set hektolitrů světlého piva ročně. „Je to nefiltrované a nepasterované pivo. Proto má plnější, až hutnější chuť. Každému nechutná, ale za těch několik let, co ho tu dělám, si už našlo skupinu lidí, která ho vyhledává,“ řekl Zeman. Zemanův medlešický ležák se dnes točí pouze v medlešické pivovarské hospodě a v restauraci v chrudimském Muzeu. (MF Dnes)

Město má velkou naději zbavit se nevzhledné ruiny, která mu škodí na kráse.

Místostarosta Jan Čechlovský se tento týden sešel s novým majitelem bývalého pivovaru. Hovořili o budoucím využití tohoto objektu.

Stavba už několik let zeje prázdnotou. Jejím posledním držitelem byl správce konkurzní podstaty, který likvidoval zkrachovalý velkoobchod se zeleninou. Nyní pivovar koupil chrudimský podnikatel, který má před sebou notný kus práce - budova je ve značně zchátralém stavu. "Hovořili jsme o podnikatelském záměru. Pokud noví majitelé chtějí pivovar přestavět na hotel, musí dojít ke změně územního plánu. Podle něj je objekt určen pouze k průmyslovému využití," vysvětluje místostarosta města Jan Čechlovský. Rada města včera vyhodnocovala výběrové řízení na zpracovatele nového územního plánu. Ten ale bude dokument vytvářet alespoň dva roky. Znamená to, že musí podnikatelský záměr celou tu dobu čekat na realizaci? "I o tom jsme diskutovali s tím, že by muselo dojít ke změně v nynějším územním plánu. Bez toho není možné žádat o dotaci na rekonstrukci," dodává místostarosta Čechlovský.

Pivovar v Chrudimi byl postaven v roce 1868, původně byl obecní. Voda se do něj přiváděla z řeky Chrudimky potrubím, jež zásobovalo i městské kašny. Slad se vyráběl dvojí - pšeničný na pivo "bílé" a ječný, který sloužil k výrobě hořkého piva. Město ale nemohlo provoz finančně zajistit, proto objekt prodalo. V areálu působilo postupně několik firem, nakonec se majitelem v roce 1928 staly Pardubické pivovary. "Poslední pivo se uvařilo v roce 1942, následujících dvacet let byla v objektu sladovna," uvádí ředitel Státního okresního archivu v Chrudimi Ivo Šulc. (Noviny Chrudimska)

Lidé v hospodách si za půllitru piva připlatí.

Jako jeden z prvních ohlásil zdražení piva plzeňský pivovar. Zdražil desítku Gambrinus a černé pivo Kozel. Ceny energií a pohonných hmot donutily přecenit také regionální pivovar v Pardubicích. Točené pivo v restauracích tak v průměru podraží o korunu.

„Šli jsme nahoru o sedm procent zhruba u poloviny našich výrobků,“ uvedl ředitel Karel Spilko.

V restauracích, kde točí místní pivo, se zdražení projeví nejdříve příští týden.

„Přeceňovat budeme nejspíš příští týden, zatím točíme dvanáctku Pernštejn za 17 korun,“ řekla zaměstnankyně z restaurace Na Špici v pardubické části Svítkov.

„Určitě budu muset zvednout ceny, ale počkám tak týden nebo čtrnáct dní,“ uvedl například majitel restaurace U Kapitána v Pardubicích Jiří Provazník.

Hlinecký pivovar půjde s cenou výš také

Na cenách piva se odrazí vyšší náklady na vodu, dopravu, odběr elektřiny a plynu také u hlineckého piva Rychtář. O kolik a kdy zdraží, zatím pivovar neuvedl.

„Předpokládám, že nárůsty energií od počátku letošního roku určitým způsobem pohyb cen určitě ovlivní,“ řekl spolumajitel hlineckého pivovaru Milan Vedra.

S přeceňováním zatím vůbec nepospíchá Měšťanský pivovar v Poličce. „Zatím pivo nezdražujeme. Loni jsme zdražili v květnu o 10 procent dopravu v jednotlivých tarifních pásmech. Pro 95 procent odběratelů to znamenalo zdražení piva od 2,5 haléře v nejbližším pásmu až po 10 haléřů, například pro pražské odběratele,“ řekl předseda představenstva poličského pivovaru Karel Witz. (MF Dnes)