Letošní, již jubilejní XV. ročník Ceny českých sládků (podzimní – pro střední a velké pivovary, na rozdíl od jarní – pro malé pivovary a minipivovary) se konal v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže Podzimní ceny českých sládků 2008 bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů a umístění v osmi vyhlášených kategoriích vypadá následovně:

Kategorie: Světlá výčepní piva

1. Janáček Prima

2. Rychtář Standard

3. Mušketýr Krušovice

Kategorie: Světlé ležáky

1. Starobrno Medium

2. Budweiser Budvar

3. Ferdinand Benešov

Kategorie: Světlé speciály

1. Svijanský Kníže

2. Janáček Comenius

3. Kvasar Černá Hora

Kategorie: Tmavé ležáky a speciály

1. Svijanská Kněžna

2. Postřižinská 11%

3. Rebel Černý

Kategorie: Polotmavé ležáky a speciály

1. Granát Černá Hora

2. Sedm kulí Benešov

3. Klostermann Strakonice

Kategorie: Polotmavá a tmavá výčepní piva

1. Janáček

2. Krušovice

3. Bakalář Rakovník

Kategorie: Kvasnicová piva

1. Strakonický Dudák

2. Moravské sklepní Černá Hora

3. Kvasničák Svijany

Kategorie: Nealkoholická piva

1. Svijanský Vozka

2. Primátor Nealko

3. Starobrno Fríí

Zdroj: Pivní kurýr | Autor: Richard Crha

První pivní dožínky mohou zájemci navštívit v sobotu v hanáckém skanzenu v Příkazích. Akce, na které se představí méně známé značky piv a zahraje i Zappa revival, začíná v jedenáct hodin dopoledne a končí kolem půlnoci.

Milovníci pěnivého moku budou moci ochutnat dvanáct značek piv, které nejsou běžně dostupné v prodejnách, zejména hostinských či rodinných pivovarů. Z olomouckých je to Moritz a Svatováclavský pivovar.

Organizátor připravil i doprovodný program.

„Pro děti máme na začátek dne nachystané různé dovednostní soutěže. Hrát bude cimbálová muzika a další lidové soubory. Na závěr kolem desáté hodiny večer vystoupí kapela Frank Zappa Revival,“ řekl správce skanzenu a organizátor celé akce Vilém Švec.

Aktivně se zapojit budou moct i dospělí, třeba na pivní olympiádě nebo vyhodnotit nejlepší hanácký vdolek. Koláče napekly hospodyňky z Příkaz.

„Co nám nakonec odpadlo, jsou zabijačkové speciality, řezníci říkali, že je ještě brzy,“ dodal Švec.

Akce se koná za každého počasí, v případě nepříznivého se přesune dovnitř skanzenu. Vstupné je šedesát korun pro dospělé, třicet korun pro děti.

Zdroj: Olomoucký deník.cz

Téměř neznámé značky z malých pivovarů, ale i piva, která najdete v každém supermarketu, bodovaly v soutěži České pivo 2008. Čtyřiadvacet odborníků vyhodnotilo jako nejlepší ve svých kategoriích piva Velkopopovický kozel, Zubr, Rebel, Janáček a Radegast.

Chuťové buňky degustátorů dohromady zhodnotily 64 vzorků. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven a v záplavě klání o nejlepší pivo bývá považována za jednu z nejdůležitějších. Ani jí se však nezúčastnily všechny tuzemské pivovary. Zastoupeno bylo 31 z necelé čtyřicítky firem, které v Česku vaří pivo v průmyslových pivovarech.

Specifikem Českého piva je způsob, jakým se vybírají vzorky pro degustaci. Narozdíl od jiných soutěží je neposílají pivovary samy, ale přímo v pivovarech si je vybírají odborníci z Výzkumného svazu pivovarského a sladařského. Organizátoři se tak snaží předejít tomu, aby výrobci do soutěže nominovali vzorky, které jsou pro účely hodnocení kvalitnější než ty běžně prodávané v obchodech.

"Potvrzuje se, že dobré a kvalitní pivo u nás vaří malé i velké pivovary," zhodnotil výsledky Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Z malých pivovarů zabodovaly třeba uherskobrodský Janáček, pardubický Pernštejn či Černá Hora. Nejvíce medailových pozic získaly pivovary ze skupiny PMS Přerov - Holba, Zubr a Litovel.

Jak se pivům dařilo

SVĚTLÝ LEŽÁK

1. Velkopopovický Kozel Medium

2. Velkopopovický Kozel Premium

3. Litovel Premium

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Zubr Gold

2. Holba Classic

3. Janáček Patriot

TMAVÝ LEŽÁK

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Pernštejn tmavý ležák

TMAVÉ VÝČEPNÍ PIVO

1. Janáček tmavé výčepní

2. Zubr Classic

3. Dačický tmavé výčepní

3. Litovel Dark tmavé výčepní

NEALKOHOLICKÁ PIVA

1. Radegast Birell

2. Svijanský Vozka

3. Litovel Free

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Nejméně 16 českých sládků pracuje v současné době v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, Rusku a Rakousku. Od roku 1990 jich v zahraničí vařilo pivo téměř 50. Informace uvedl Český svaz pivovarů a sladoven.

Kromě Antarktidy působili čeští sládci na všech světových kontinentech a vařili pivo i na takových místech, jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Čeští sládci mají ve světě pověst zkušených odborníků schopných vyrobit pivo nejen českého typu, ale také podle místních požadavků.

Ačkoliv je toto povolání spíše doménou mužů, připravovala na Filipínách pivo také česká zástupkyně. Mnozí čeští sládci pracují v zahraničí rovněž při kontrole licenční výroby českých piv. Licenčně se dnes vyrábí například Plzeňský Prazdroj v Rusku a Polsku.

Podle sládka Pavla Ferkla, který během své kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu či Indii, patřilo sladovnické řemeslo po staletí k řemeslům vandrovním. "Ani zkušení sládci nezůstali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků", dodává Ferkl.

Vynikající světová pověst českého piva je dána nejen surovinami a technologií výroby, ale také zkušeností a znalostmi sládků, říká ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pivo vařili už předchůdci Slovanů

Kvašený nápoj z obilí připravovali dle archeologických nálezů už příslušníci předslovanských kmenů. První písemné doklady o výrobě piva v Čechách pocházejí z 10. a 11. století. Vědecké vysvětlení biologických procesů probíhajících při výrobě piva v 19. století pak nastartovalo české pivovarství jako průmyslové odvětví. Vzniklo zde odborné školství a výzkumné ústavy, vysvětluje Ferkl.

Odborné středoškolské či vysokoškolské vzdělání je dnes u sládků, kterým se v českých pivovarech říká "pane starý", samozřejmostí. Osobité autorství sládků se v současnosti uchovává v malých pivovarech a minipivovarech a umožňuje na trhu uchovat pestrost jejich výrobků vedle produkce velkých závodů. V malých a středních pivovarech totiž zůstává práce dle Ferklových slov "představením jednoho herce" a veškerá technická rozhodnutí jsou zde zcela soustředěna v rukou jednoho člověka.

V současné době je v ČR 48 průmyslových pivovarů a kolem sedmi desítek pivovarů malých. Povolání sládka se dle odhadů věnuje kolem 200 Čechů.

Zdroj: Týden.cz | Autor: ČTK

Lůžka pro seniory v bývalém pivovaru se Unii zamlouvají. Jeden z chrudimských brownfieldů tak dostane evropské peníze na stavbu sociálního centra pro penzisty.

Mezi projekty, které se ucházely a uspěly v žádosti o evropské peníze prostřednictvím regionálního operačního programu, je i objekt bývalého pivovaru.

„Je to zajímavý projekt. Z tohoto chrudimského brownfieldu se stane školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory,“ uvádí první místopředseda Regionální rady NUTS II Severovýchod a vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek.

Objekt se nachází v soukromém vlastnictví. O projektu se tudíž příliš neví. „Rozhodně to nebude žádný domov důchodců, spíše půjde o penzion,“ míní jeden z krajských úředníků, který si nepřeje zveřejňovat své jméno.

Chrudimský pivovar byl postaven v roce 1868 podle plánů Františka Schmoranze staršího. Zlatavý mok se v něm vařil ještě tři roky před ukončením druhé světové války. Potom se na několik let stal areál sladovnou. K velké devastaci areálu došlo po roce 1989, kdy se stal pivovar předmětem finančních zástav a soudních sporů. Už má naštěstí vlastníka, který zdárně spěje k navrácení krásy tohoto historického objektu.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Romana Netolická | Foto: Karel Dvořák

Čechovi, který má rád české pivo, se v Japonsku rozhodně stýská. Českého piva tu totiž mnoho nepotkáte. V Tokiu je jen jediná česká hospoda. V ní prodávají jediné české pivo, a to ještě v lahvích. Prý je to z důvodu, že by tak dlouhou cestu nevydrželo a zkazilo by se. Na druhou stranu si milovník zlatavého moku v Japonsku na jeho nedostatek rozhodně stěžovat nemůže.

Pivo se tady začalo vařit až v osmnáctém století, a to jen díky vlivu západních zemí. Nejmocnější vliv měla Amerika a Anglie, naštěstí pivo začali vařit, jak tady říkají, německého typu. Tedy stejné jako u nás.

Během doby se vyvinuly čtyři největší pivovary, ale na trhu ale stále zůstává i několik malých, oblastních. Takže nezbývá nic jiného, než se pustit do ochutnávání. A rozhodně je z čeho vybírat. Desítka, dvanáctka, kvasnicové, černé. V obchodech se zde prodává pivo pouze v plechovkách. V restauracích ho pak dostanete v lahvi nebo točené.

Pro poučení jsme si dokonce zašli do muzea piva. Vstup byl zdarma a po krátké procházce expozicí jsme se dostali do ochutnávkové haly, kde se za velmi rozumnou cenu dostane dobré pivo. Trochu to připomínalo českou hospodu. Dlouhý pult s několika pípami, za nimi výčepní v bílých zástěrkách. Všude kolem pak stoly plně obsazené lidmi nejrůznějšího věku i národnosti.

Překvapující byla spousta dětí, které šly s rodiči na vycházku, a jak se tak stává, rodiče se stavili na jedno vychlazené. Anebo několik? Takových hospod v Japonsku moc nepotkáte, většinou vítězí malé bary, kam se vejde jen pár lidí, a hlavní tekutinou, která zde teče proudem, je saké.

Ve svém výčtu japonských piv jsem zapomněla na jedno nepřehlédnutelné. Ovocné pivo. Nejdříve jsme pouze nevěřícně sledovala reklamy, ve kterých mladá dívka nalévá zpěněný, čirý mok do korbele na pivo, a přemýšlela, o co jde. Nakonec jsem v obchodě neodolala a jednu plechovku si také koupila. Přece neodjedu z Japonska, aniž bych ochutnala ovocné pivo!

Vybrala jsem si grapefruitové. Uvnitř plechovky na mě čekala sladká, velmi alkoholická limonáda, která voněla a chutnala po grepech. S pivem to mělo společné pouze těch šest procent alkoholu. Jednou větou by se ovocné pivo dalo popsat jako pivo pro ženy. Což je podle mě vynález století.

I přesto, že Japonci vaří poměrně dobré pivo, zůstávám oddaná fanynka toho českého. To, i když zde není k dostání, zde nepotřebuje reklamu. I v Japonsku zná české pivo snad každý. A když někomu prozradíte, z jaké jste země, většinou hned řekne Praha a často následuje věta: České pivo je dobré. Co vás však překvapí, je otázka, jestli umíte vařit pivo. A pobaví vás výraz v jeho tváři, když se doví, že to neumíte. Jako by říkal: Jak to? Vždyť jste Čech!

Zdroj: Břeclavský deník.cz | Autor: Lenka Sedláková