Pánové, máme pro vás dobrou zprávu! Britští vědci nyní tvrdí, že pití piva je zdraví prospěšné. A pokud si na pivko zajdete do hospody, účinky jsou ještě blahodárnější!

Vědci z univerzity v Leedsu přišli na to, že se muži v prostředí hospody při pokecu s kamarády lépe uvolní. Právě to je hlavním důvodem, proč chodí pánové do hospody. Pouze o nasávání se zajímá prý jen jeden muž z deseti. A to zdaleka není vše! Tady je 10 důvodů, proč je dobré pít pivo.

Pomáhá proti vředům

Umírněná konzumace piva chrání tělo před bakterií Helicobacter pylori, která způsobuje žaludeční vředy, či dokonce rakovinu žaludku.

Bříško po něm neroste

Podle vědců neexistuje spojitost mezi množstvím vypitého zlatavého moku a pivním bříškem. Půllitr piva obsahuje 200 kalorií, což je méně, než má třeba jablko v županu.

Obsahuje křemík

Tento minerál posiluje kosti, a chrání tak tělo proti osteoporóze. V pivu ale najdeme i řadu dalších minerálů a vitaminů (je zdrojem magnezia, selenu, fosforu, vápníku a vitaminu B).

Chrání proti cukrovce

Další výzkum, kterého se zúčastnilo 5 tisíc dobrovolníků, prokázal, že půllitr piva denně snižuje riziko onemocnění cukrovkou typu 2.

Prodlužuje život

Pivo obsahuje polyfenoly. Díky těmto látkám má pozitivní vliv na lidské zdraví a délku života.

Zabraňuje tvorbě ledvinových kamenů

Finští vědci přišli na to, že člověk, jenž vypije lahev piva denně, snižuje riziko tvorby ledvinových kamenů o 40 procent.

Snižuje riziko infarktu lépe než víno

Zapomeňte na červené víno, proti srdečním onemocněním vás lépe uchrání pivo. Vitamin B6 pomáhá snížit hladinu homocysteinu – chemické látky, která zvyšuje riziko infarktu. Etanol (alkohol obsažený v pivu) ředí krev a podporuje hladinu tzv. zdravého cholesterolu HDL.

Obsahuje vlákninu

V jednom půllitru piva se skrývá 20 procent doporučené dávky vlákniny, která pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

Po pivu se nehloupne, naopak!

Nizozemská studie už dříve prokázala, že lidé starší 50 let, kteří denně vypijí jedno až tři malá piva, jsou o 42 procent méně ohroženi demencí než abstinenti. Pokud jste ale těžký pijan, riziko se naopak zvyšuje.

Chrání proti šedému zákalu

Tmavá piva obsahují antioxidanty, které chrání proti šedému zákalu.

Zdroj: Aha Online.cz

Dopřávat si jeden půllitr za druhým znamená také ničit si jeden orgán za druhým, tvrdí němečtí vědci.

Na základě poznatků centrálního německého vědeckého kuratoria pro otázky závislosti odborníci došli k závěru, že je nutné provést zásadní korekci přípustných hranic denní dávky alkoholu.

U mužů ji stanovili na 0,5 až 0,6 litru piva a 0,25 až 0,3 litru vína, tedy 20 až 24 gramů etanolu. Ženy by se měly omezit dokonce na poloviční dávku. Ovšem ani pak není popíjení zcela bez rizika.

Trpí i nervové buňky

I pak ovšem existuje nebezpečí, že v podstatě mírný denní konzum vyvolá závislost na alkoholu. Odborníci proto doporučují zříci se alespoň na dva dny v týdnu jakéhokoli pití víceprocentních nápojů. Tím lze předejít vzniku chronických onemocnění, jež dokáže vyvolat i nepatrné množství alkoholu.

Nejznámějšími chorobami, jež napadají pravidelné konzumenty alkoholu, jsou cirhóza jater a rakovina slinivky břišní. Ovšem bez rizika nejsou ani další orgány. Dochází totiž k ničení nervových buněk, které ovlivňují jejich činnost.

Například kostní buňky se při konzumaci tří piv denně nereprodukují v plné a žádoucí míře, a proto se kosti snadněji lámou. Odumírají mozkové buňky, což má za následek poruchy paměti a chápání.

Ničí inteligenci

K tomu se přičítá úbytek inteligence, změny osobnosti i nebezpečí mozkové mrtvice. Množí se případy rakoviny plic, stoupá nebezpečí nádorového onemocnění dutiny ústní, zažívacího traktu a hltanu, stejně jako poruch srdečního svalu a hypertenze.

Trpí i žaludeční sliznice, na níž se tvoří záněty. Kromě toho se objevují i změny ve výměně látkové a imunitním systému, vzhledu kůže, nadváha, problémy s potencí.

Při sečtění celkových škod na lidském organismu, které pravidelným nadměrným pijákům alkohol způsobuje, odborníci došli k 23 letům, o které se jim může zkrátit život.

Zdroj: Zdraví Žena.cz | Autor: Korzo

V sobotu 11. října se v tomto městě uskuteční historicky první Krajské pivní slavnosti

Návštěvníky čeká po celý den bohatý program včetně soutěží a vystoupení řady hudebních skupin. Začátek bude v 10 hodin na nádvoří Regiocentra Nový pivovar.

Kromě bohatého výběru piva bude samozřejmě připravena i široká nabídka občerstvení, z níž si vybere opravdu každý. Velkou atrakcí bude určitě býk na rožni. Součástí doprovodného programu se stanou vystoupení celé řady zajímavých hudebních skupin.

O dobrou náladu se konkrétně postarají například stále populárnější dívčí rocková skupina K2, dále skupina The Coolers, kterou mohli nedávno vidět a slyšet i návštěvníci letošních Královéhradeckých krajských dožínek, nebo dětská skupina Bárbekjů. (zr)

Pivo se 11. října 2008 vrací do areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, kde se uskuteční první Krajské pivní slavnosti. Nabízet své nejlepší pivo je připraveno šest pivovarů. Každou hodinu budou moci milovníci piva soutěžit v jeho pití na čas, znalci mohou změřit své síly v poznávání značky, ve slalomu s pivními přepravkami nebo v klání o nejlépe natočené pivo. Pro návštěvníky se bude opékat býk, vařit guláš a další speciality. O správnou pohodu se z podia postarají doprovodné kapely s programem pro všechny generace.

Areál bude otevřen od 10:00 do 18:00 hodin, vstup volný, ochutnávky býka a guláše zdarma.

To nejlepší ze své produkce představí a nabídnou Pivovar Náchod, Pivovar Nová Paka, Pivovar Malý Rohozec, Pivovar Holba, Pivovar Krakonoš, Pivovar Svijany, Restaurace U lva nabídne klasickou plzeň a představí se také Pivovar Rambousek, jehož sídlo je přímo v samotném Regiocentru.

Jedním z hlavních cílů této akce je upozornit širší veřejnost na to, že existují také menší regionální pivovary, které vaří výborné pivo. Zájemci se mohou těšit rovněž na prezentaci speciální pivní prodejny Pivoňka, která kromě řady pivních speciálů představí i originální pivní kosmetiku.

Zdroj: Hradecký deník.cz

Téměř šest milionů návštěvníků letos navštívilo mnichovské pivní slavnosti Oktoberfest, který je pravděpodobně největší lidovou slavností na světě. Nepotvrdily se tak obavy, že milovníky zlatavého moku letos od návštěvy Tereziny louky v Mnichově odradí mimořádně nevydařené počasí.

Hostinští na letošním 175. ročníku prý nezaznamenali ani pokles v konzumaci piva. Poslední hektolitry se vyčepují do dnešního večera.

Na světově proslulé slavnosti v bavorské metropoli během 15 dní přišlo zhruba jen o 200 tisíc lidí méně než loni. Letos však pivo zdaleka nebylo jediným alkoholickým nápojem, který se na Oktoberfestu podával.

Hlavně příslušnice něžného pohlaví oblečené nalehko v tradičních bavorských krojích dirndlech vzaly zavděk tím, že jednotliví stánkaři do své nabídky zařadili mimořádně i svařené víno, kterého se letos vypilo více než dva tisíce litrů.

To se smělo prodávat během posledních čtyř dnů, pokud venkovní teplota klesla pod jedenáct stupňů Celsia. Letošní Oktoberfest byl totiž údajně nejchladnější a nejdeštivější za posledních deset let. "Mrzli jsme, ale přesto jsme měli dobrou náladu," konstatovala dnes šéfka Oktoberfestu Gabriele Weishäuplová.

Vypilo se 6,6 milionů litra piva

Přesto byli Bavoři a návštěvníci z celého světa na litrové tupláky s vychlazeným pivem téměř stejně natěšení jako jindy.

Hovoří o tom alespoň první odhady oficiálních hostinských Oktoberfestu, kteří tvrdí, že pivo se pilo stejně intenzivně jako v posledních letech. Pěnivého nápoje se letos vypilo 6,6 milionu litrů, což je oproti rekordnímu loňsku jen mírný pokles.

Tehdy vypilo 6,2 milionu návštěvníků pivních slavností 6,9 milionu litrů chmelových a pšeničných lektvarů. Před rokem byl ale Oktoberfest o dva dny delší než letos. Máz (litr) piva přitom letos stál od 7,80 eura (téměř 190 korun) do 8,30 eura, tedy o bezmála půl eura více než loni.

Kvůli chladnému počasí to letos táhlo návštěvníky více než kdy jindy do pivních stanů, které často musely pro velký příval lidí zavírat už v 10:00 SELČ dopoledne, neboť všechna místa byla obsazena.

Atmosféru kazily fronty

Před montovanými halami se tvořily beznadějné fronty a hlavně zahraniční turisté si stěžovali, že si neužili pravou atmosféru Oktoberfestu, když se do pivního stanu některého z šesti oficiálních pivovarů slavností vůbec nedostali.

Právě uvnitř, u dlouhých stolů, které se prohýbají pod litrovými sklenicemi s pivem a rožněnými pochoutkami z vepřového či drůbežího masa, se odehrává vše podstatné.

Nad výdělkem naopak splakali všichni provozovatelé venkovních stánků s občerstvením, pivních zahrádek a desítek pouťových atrakcí - kolotočů, strašidelných zámků, horských drah, střelnic a stánků s perníkovými srdci či pečenými kaštany.

Spokojená byla s průběhem letošního Oktoberfestu mnichovská policie. Celkový počet zásahů i zaznamenaných přestupků sice oproti loňsku vzrostl, ale to se dá vysvětlit zvýšenou přítomností policie.

Starosti však pořádkovým silám dělá rostoucí počet návštěvníků, kteří jsou už dopoledne před příchodem na "louku" opilí. Tento fenomén prý výrazně posílil v posledních letech.

Ztracené kabelky i zubní protézy

Po bujarých oslavách a mumraji zůstanou v oficiální kanceláři ztrát a nálezů Oktoberfestu desítky ztracených předmětů. Ani letos mezi nimi nechybí velké množství kabelek, fotoaparátů, několik zubních protéz a dokonce jeden kostým Supermana. Zpátky k původním majitelům se zpravidla vrátí jen čtvrtina ztracených předmětů.

Název Oktoberfest se vztahuje ke svatební veselce z října roku 1810, kdy si vzal bavorský korunní princ Ludvík princeznu Terezu Saskou-Hildburghausenskou. Tehdy Oktoberfest začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem na dnešní Terezině louce. Původně mělo prostranství o více než 30 hektarech skutečně sloužit koňským dostihům, ale dostihy v konzumaci piva je brzy vytlačily. Návštěvnický rekord zaznamenal Oktoberfest v roce 1985, kdy se slavností zúčastnilo na 7,1 milionu lidí.

Zdroj: Novinky.cz | Foto: Reuters a ČTK

Historicky nejvyšší dotace je určena na projekt Chrámu chmele a piva. Budou za ni opraveny ulice, domy, vyroste rozhledna, minipivovar a další turistické atrakce.

Z Regionálního operačního programu Severozápad Evropské unie získá 211 milionů korun na projekt Chrámu chmele a piva. Ten počítá s rekonstrukcí tzv. pražského předměstí, oblasti kolem náměstí Prokopa Velkého, a jeho přeměnu na turistické centrum.

O udělení dotace se rozhodlo tento týden. Deníku to potvrdil Vojtěch Krump z oddělení komunikace a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jejíž výbor o dotaci pro Žatec rozhodl.

Celý projekt vyjde na 246 milionů korun, zbylou částku zaplatí město ze svého rozpočtu. Stavět by se mělo začít už v příštím roce, pracem bude pravděpodobně předcházet rozsáhlý archeologický průzkum lokality.

Projekt revitalizace pražského předměstí počítá s rekonstrukcemi řady budov, náměstí a ulic, s vybudováním regionálního informačního centra, restaurace s minipivovarem, vyhlídkovou věží s výtahem, venkovními plochami a atrakcemi pro děti i dospělé návštěvníky. Zároveň dojde k oživení zahrady kapucínského kláštera pod domovem důchodců, rozšíření Chmelařského muzea a rekonstrukci renesanční sladovny v Masarykově ulici. Návštěvník centra bude mít možnost netradičním způsobem poznat současnost i historické tradice Žatecka, a to především s ohledem na pěstování chmele a vaření piva.

Pro město projekt přinese oživení této dnes zanedbané části a jeho turistické zatraktivnění. „Není to ale jen turistický projekt. Dojde k rekonstrukci jedné pětiny historického centra města, to má samozřejmě pro Žatec obrovský význam,“ připomněl místostarosta Aleš Kassal. Město Žatec o získání dotace usilovalo už několik let. Žádalo o ni několikrát. Jednou bylo úspěšné, přiřknutá dotace ale byla příliš nízká a město ji odmítlo.

Regionální operační program Severozápad, ze kterého peníze Žatec získá, je jedním z operačních programů Evropské unie. Peníze jsou určené na regeneraci a rozvoj měst, zlepšení infrastruktury, dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu v Ústeckém a Karlovarském kraji. Celkem je pro žadatele v tomto programu do roku 2013 připraveno zhruba 18 miliard korun.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt | Kráceno

Skoro 50 sládků z Česka vařilo pivo na nejrůznějších místech světa. V současné době jich působí v zahraničí minimálně 16.

V současné době pracuje nejméně šestnáct českých sládků v sedmi zemích světa. Nejvíce jich působí ve Vietnamu, dále v Rusku a Rakousku. Češi vaří pivo i v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku a Slovinsku. Od roku 1990 jich za hranice mi pracovalo téměř 50. Uvedl to server svetpiva.cz.

Na Filipínách vařila pivo Češka

Sládci z Česka vařili pivo i na takových místech jako je Rapa Nui na Velikonočních ostrovech. Pracovali také v Japonsku, Jihoafrické republice, Mongolsku, Itálii, Mexiku, Tunisu, Francii, na Balkáně a v dalších zemích. Na Filipínách dokázala česká zástupkyně bořit představu, že toto povolání je pouze doménou mužů. "Mnozí naši sládci pracují v cizích zemích při kontrole licenční výroby renomovaných českých piv. Uváděli do chodu a vedli nové pivovary postavené českým strojírenstvím, některé experty si vyžádali zahraniční majitelé pivovarů," uvedl Josef Vacl z Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS).

"Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovárků, viděl různé postupy a slyšel názory sládků," řekl Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm v Číně a v řadě dalších zemí. "Ani zkušení sládci nezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud jim nepatřil. Tato kultura získávání zkušeností patří i dnes k prestiži českých sládků," dodal Ferkl.

"Vynikající světová pověst českého piva je dána surovinami i technologií výroby," uvedl Jan Veselý, ředitel ČSPAS. "To by však bylo málo – je to právě profese sládka a jeho zkušenosti získané po generacích předchůdců i znalosti nejnovějších technologií, které mu umožňují uvařit to, co lidem chutná, co přináší potěšení i pěkný zážitek," doplňuje Jan Veselý.

Historie přípravy kvašeného nápoje z obilí je na našem území doložena archeologickými nálezy už u předslovanských kmenů. Čechové si do země znalost výroby piva přinesli s sebou a zdá se, že jako první k jeho dochucování začali používat chmel. Prvními písemnými doklady o výrobě piva v Čechách jsou tzv. klášterní nadační listiny českých panovníků z 10. a 11. století. Jedním z významných privilegií udělovaných panovníky měšťanům bylo právo várečné.

Původně každý měšťan připravoval slad a pivo sám a rovněž své pivo čepoval. Bohatší majitelé prostornějších domů zdokonalovali své pivovarské zařízení a pronajímali je k várkám tzv. nákladníkům. To byli měšťané, kteří měli sladovnu a právo vaření a výčepu piva, ale neměli pivovar. Ve středověku totiž bylo považováno za řemeslo pouze sladovnictví, vaření piva bylo považováno jen za obchod. Ve starých listinách proto byla výroba piva nazývána sladovnictvím a do dnešní doby se uchovalo označení „sládek“ pro vedoucího výroby v pivovaru.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Michal Dodok