Texaským studentům se podařilo vyvinout pivo, které prý může prodlužovat život a pomáhat s prevencí některých závažných chorob. Jediný háček je v tom, že prý chutná hrozně. Geneticky modifikovaný ležák je výtvorem studentů, kteří mu říkají BioBeer.

Vyrábí se ze speciálních kvasnic, které produkují takzvaný resveratrol. Tato látka se běžně nachází v červeném víně a má se za to, že pomáhá tělo chránit před srdečními chorobami, cukrovkou, rakovinou i Alzheimerovou nemocí.

Zbývá už jen vyšetřit problém chuti tohoto životodárného piva, které studenti vyvinuli v rámci soutěže geneticky modifikovaných potravin v Texasu.

Expert Thomas Segall-Shapiro reportérům list The Sun k objevu řekl: "Tohle absolutně nikdo nebude pít, dokud se nezlepší chuť."

Problém možná bude i v tom, že velká část týmu, který pivo vyvinul, ještě nesmí pít alkohol. V Texasu je totiž zakázán až do 21 let.

Zdroj: Novinky.cz

Mapa hospod v Česku by se mohla v příštích letech proměnit. Pokud se splní plány pivovarů, začne na ní přibývat čím dál více "značkových" restaurací se širokou nabídkou piva, kterým výrobci vtisknou jednotný styl. A podniky by nemusely být jen výsadou větších sídel.

"Spodní hranici velikosti měst nemáme stanovenu," říká Tomáš Pintér, který má na starost rozvoj sítě restaurací Budvarka, v nichž se točí Budějovický Budvar.

Podobně hovoří i šéf Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Firma se dosud stará o více než dvě desítky restaurací Potrefená husa, to je však prý pouze začátek. "Zatím je jich tak málo, že jsme finálnímu číslu hodně daleko," uvedl Kovář.

Provozovatele svých značkových restaurací si pivovary pečlivě vybírají, stejně jako u ostatních franšíz jim stanovují také poměrně přesná kritéria. Dbají na lokalitu, výjimkou ale nejsou ani povinné položky na menu.

Vzorový jídelníček předkládá provozním třeba Budějovický Budvar. Nesmí na něm chybět cmunda po kaplicku, grilované koleno či zelňačka – všechny tyto pokrmy musí restaurace vařit podle jednotné receptury. Celkově pak musí na menu převažovat tradiční česká kuchyně.

Pivovary se snaží sladit také cenovou politiku provozoven. "Je ale jasné, že restaurace na atraktivním místě s vyšším nájemným bude mít vyšší ceny za jídlo a za pivo," upozorňuje Kovář ze Staropramenu.

Jeho Potrefené husy zatím nezamířily mimo krajská města, podle něho je však jen otázka času, kdy se tak stane. "S tím, jak bude bohatnout česká společnost, se bude zvětšovat množství potenciálních zákazníků a my se nebudeme vyhýbat ani menším městům," říká.

Hned několik kategorií značkových restaurací provozovaných formou franšízy má jednička na trhu – Plzeňský Prazdroj. Nejvyšší kategorií je Pilsner Urquell Original Restaurant, vedle něj existují Švejkovny a fotbalové hospody Gambrinus. S vlastními podniky začínají i další značky ze skupiny Prazdroje.

"Prozatím máme dvě Kozlovny, které reprezentují Velkopopovického Kozla, budují se další. V Olomouci se pak otevře první značková pivnice Radegastu," popisuje mluvčí firmy Jiří Mareček.

Zástupci pivovarů shodně tvrdí, že vlastní hospody jim slouží především jako dobrá reklama, která však zároveň vydělává. "Je to i dobré testovací prostředí – hned vidíte, kterým výrobkům se daří, a zaznamenáte případné změny v chování konzumentů," dodává Kovář.

Provozovatel takové restaurace se zase po splnění přísných kritérií může těšit zvýšené péči pivovaru – třeba v podobě dodávek stylového vybavení či pestřejší nabídky piv.

Plány na budování vlastních restaurací přitom nejsou výsadou velkých pivovarů. "Do budoucna máme představu o nějaké formě franšízy. Rádi bychom nabídli celý sortiment s řadou speciálů. Málokterá restaurace si troufne do tak širokého portfolia jít sama," říká šéf Pivovaru Náchod Josef Hlavatý.

O síti restaurací čas od času přemýšlí i spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Aktuálně se tím však nezabýváme. Snažíme se ale provozovatele našich restaurací motivovat soutěží a možností získat takzvaný certifikát kvality," vysvětluje Bernard.

Soutěžící hospody jsou lidmi z pivovaru hodnoceny v řadě kritérií, zástupci těch nejlepších pak mohou získat třeba užívání auta na rok zdarma, zájezdy či sudy piva. "Do soutěže je zapojeno několik stovek restaurací a určitě se to pozitivně projevuje," pochvaluje si Bernard.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Pavla Hlinky by právě iniciativa pivovarů mohla přinést zvýšení úrovně řady pohostinství. "Neočekávám, že by se v Česku ještě nějak dál zvyšoval celkový počet restaurací, spíše budou ty nekvalitní nahrazovány lepšími," předpovídá Hlinka.

Ten zároveň počítá i s tím, že v tuzemsku bude v příštích letech přibývat restaurací sdružených do jednotlivých řetězců. "Typickým příkladem jsou sítě rychlých občerstvení," doplnil Hlinka.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Celosvětová poptávka po dražších pivních značkách významně klesá. Pivovarů v Česku se ale pokles poptávky zatím netýká.

Není to pouze česká ekonomika, která se vyvíjí proti většinovému proudu v Evropě, a zatímco evropské ekonomiky klesají, česká ještě roste. Podobně je na tom i trh s pivem, resp. s jeho prémiovými značkami.

Předvánoční období ještě více posílí poptávku po dražších prémiových značkách, které celkově zaznamenávají dlouhodobý nárůst. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími tuzemskými pivovary.

Předvánoční období je spolu s létem pro pivovarníky hlavní sezonou. Naopak evropští konzumenti piva se v zájmu úspory peněz v době finanční krize vracejí k levnějším značkám, jak uvádí jihoafrická pivovarnická skupina SABMiller, která v Česku vlastní Plzeňský Prazdroj.

Předseda představenstva SABMiller Graham Mackay uvedl, že rychlost, s jakou klesá na evropském i celosvětovém trhu poptávka po dražších značkách, je „překvapující“. Konzumenti ve vyspělých trzích podle Mackaye přecházejí na levnější značky, zatímco v rozvojových zemích roste spotřeba doma vyráběného alkoholu.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý ale tvrdí, že v Česku zatím pokles prémiových značek není na pořadu dne. „Do Česka zatím krize v plné síle nedorazila..., životní úroveň lidí tudíž neklesá a dlouhodobější návrat Čechů k dražím pivním značkám pokračuje,“ řekl Veselý.

Další růst poptávky po silnějších a dražších pivech lze očekávat v předvánočním období, shodují se zástupci největších tuzemských pivovarů. „Prémiový segment roste na úkor levnějších značek. Zaznamenáváme růst značek Pilsner Urquell či jedenáctka Velkopopovický Kozel, “ potvrdil mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec uvedl, že růst prodeje ležáků může v předvánočním období dosáhnout desítek procent. „Přibližně o 40 procent oproti ročnímu průměru roste i poptávka po speciálu, šestnáctce Bud Super Strong,“ dodal Samec.

Výhodný nákup piva po kartonech

Nárůst prodeje prémiových značek a speciálů v předvánočním čase potvrdila také mluvčí Pivovarů Staropramen Alena Váchová. „Kromě volby dražších piv pro vánoční stůl mají na vyšší nákupy značek jako Stella Artois nebo Staropramen Ležák vliv také vánoční multipacky, které se staly oblíbeným dárkem pod stromeček,“ vysvětlila mluvčí Alena Váchová.

Veselý připustil, že v případě hlubšího poklesu české ekonomiky by i čeští konzumenti piva mohli přejít na levnější značky, avšak celkovou spotřebu piva by to neovlivnilo.

„Ze zkušenosti víme, že celková spotřeba piva neklesla ani v dobách hospodářské krize ve 30. letech nebo v době ekonomické transformace v 90. letech minulého století,“ řekl Veselý.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc

V předvánočním období roste poptávka po silnějších a dražších pivech až o desítky procent. Lidé si také častěji než během roku dopřejí různé pivní speciality. Předvánoční období je spolu s létem pro pivovarníky hlavní sezonou.

Zhruba o třetinu více než v ostatních měsících prodá v prosinci Plzeňský Prazdroj piva Pilsner Urquell. "Jde o vyšší prodej než v nejteplejších letních měsících," řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Trend, kdy si lidé o Vánocích dopřávají prémiová piva, lze podle něj vysledovat také v okolních zemích včetně Polska, kde lidé jinak nejvíce preferují lihoviny.

"V prosinci se v porovnání s letními měsíci zvyšuje podíl ležáku na našich celkových prodejích piva," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. "Přibližně o 40 procent oproti ročnímu průměru roste i poptávka po speciálu, 'šestnáctce' Bud Super Strong," dodal. Budvar podle Samce v prosinci prodává téměř tolik piva jako v létě, zhruba o deset procent víc než na podzim a o čtvrtinu víc než v lednu a v únoru.

Nárůst prodeje prémiových značek a speciálů v předvánočním čase potvrdila také mluvčí Pivovarů Staropramen Alena Váchová. "Kromě volby dražších piv pro vánoční stůl mají na vyšší nákupy značek jako Stella Artois nebo Staropramen Ležák vliv také vánoční multipacky, které se staly oblíbeným dárkem pod stromeček," řekla.

Kolekce pro pivní labužníky

Zimní období podle ní také tradičně patří silnějším, často nasládlým tmavým speciálům, které přinášejí výraznější vůně a chutě ve srovnání s osvěžujícími světlými pivy. Pivovary v předvánočním období tradičně nabídnou svým zákazníkům speciální balení piv.

Prazdroj letos připravil svým zákazníkům vánoční balíčky všech druhů jím vyráběných lahvových piv s výherními cenami. Pilsner Urquell bude mít tradičně také zvláštní zlaté vánoční etikety.

Budějovický Budvar připravil na letošní Vánoce multipack osmi láhví ležáku s dárkem - sněhem ve spreji se šablonami, kterým si mohou lidé vyzdobit stromeček či okna. Dvě vánoční dárková balení uvedly začátkem listopadu na trh Pivovary Staropramen. Jde o Zimní limitovanou edici Staropramen obsahující kromě osmi láhví piva také půllitrovou sklenici a Gurmánskou kolekci, která kromě ležáku Stella Artois obsahuje pivní speciály mimo jiné s chutí pomerančů a koriandru nebo macerovaných třešní.

Zdroj: Týden.cz | Autor: ČTK

Svaz pěstitelů chmele ČR představí tento týden české chmelařství na nejvýznamnějším mezinárodním nápojovém veletrhu BRAU Beviale v Norimberku. Pro zájemce budou v českém stánku připraveny vzorky českých odrůd chmele a piva uvařená z nových českých odrůd v pokusném pivovárku Chmelařského institutu v Žatci. „Veletrh BRAU je jedinečnou příležitostí k setkání s pivovary z celého světa. Po uplynulých dvou letech, s nízkou sklizní a nízkým obsahem alfa hořkých látek, jsme rádi, že můžeme prezentovat dobré výsledky letošní sklizně chmele v ČR a výbornou kvalitu chmele. Zároveň však musíme našim partnerům vysvětlovat nutnost pokračování trendu zvýšení cen chmele, tak aby pěstitelé byli i v budoucích letech schopni pokrýt náklady a investovat do obnovy porostů, konstrukcí a technologií,“ uvedl tajemník Svazu Zdeněk Rosa.

Zdroj: Deník.cz

Rozhovor s Danem Farkašem, spolumajitelem Outbreak, první WOM agentury u nás o prvním roku svého fungování a jejich aktuálních projektech.

Vy jste první čistě WOM agenturou na českém trhu, jak se připravujete na to, že jistě časem budou vznikat další?

Je důležité, aby se nastavily standardy a etická pravidla. Nejlepším způsobem může být vznik asociace sdružující WOM agentury.

Jak se Vám daří přesvědčovat zadavatele k tomu, aby přistoupili k nové metodě?

Za posledních 9 měsíců jsme nevolali jedinému klientovi, oslovují nás sami na základě toho, co jsme zatím dokázali. Na začátku jsem chodili na schůzky s vytipovanými klienty a představovali jsme jim jednotlivé techniky, pak jsem získali dva první velké klienty – Staropramen a Fernet, kteří nám umožnili zrealizovat projekty, na základě nichž jsme si vlastně udělali jméno. Dnes je dobrá situace, téměř každý zadavatel se teď o WOM zajímá, chce si to vyzkoušet....ceny klasických médií rostou, např. i to že reklamní časy v TV jdou na horu nám nahrává. Hlavní je vysvětlit zadavatelům, aby nám nevolali v okamžiku, kdy mají hotovou kampaň, abychom jim k tomu udělali nějaký,,virálek‘‘, to už je pozdě. Ideální je zavolat nám na začátku tvorby nového produktu.

Kde čerpáte metodiku fungování WOM?

Hlavním zdrojem je studium z knih, které posledních pět let vycházejí o WOM, virálním marketingu, buzz marketingu. Hned jak jsem založili agenturu, stali jsme se členy WOMMA V USA je tato metoda už dobře známá, velké firmy ji tam používají běžně. WOM je tam už celé regulérní marketingové odvětví překračující miliardový obrat v dolarech, takže napojením na WOMMA máme přístup k mnoha case studies, jezdíme na konference. My tady jsem takoví pionýři, ale už teď máme dvě želízka ve Womies, což je ocenění pro nejlepší WOM projekty za minulý rok. Effies například nepočítají s tím, že kolonka mediální budget pro nás nedává smysl, my žádný nemáme, ale věřím, že např. Jiří Janoušek je těmto novým technikám nakloněný, a že je jen otázkou času, kdy se najde kategorie i pro nás.

Jaké je propojení Vaší agentury s Ivanem Tomkem?

My jsme spolu pracovali na Budvaru, tam jsme se poznali a on nám pak pomáhal s vytvářením celé metodiky Outbreak WOMonitoru, protože my zakladatelé (pozn.red. Dan Farkaš a Ivo Laurin) nejsme výzkumníci. Dodal celému kredibilitu a profesionalitu.

Jak dlouho si myslíte, že bude tato metoda ,,cool‘‘ než ji potká stejný osud jako klasické marketingové nástroje?

To je otázka, ty klasické měly určitou dobu životnosti a byly ve své době relevantní, dnes spotřebitele tlačí čas a nízká důvěra v produkty, značky a jejich komunikaci. WOM, pokud se nedělá podvodem, jako už se i na českém trhu stalo, myslím tím nasazené blogery jisté společnosti, která se tvářila jako, že je někdo jiný...ale skutečně se zapojuje spotřebitel a mezi zákazníkem a značkou je vyrovnaná komunikace, tak funguje. Velkým rizikem je, že se nějaké firmě podaří ji podobným jednáním zdiskreditovat. Na západě je blogování pod cizí identitou protizákonné, pokud to ale na českém trhu budou podobné praktiky procházet, dostanou se i tyto techniky na úroveň důvěryhodnosti klasické reklamy.

Na čem pracujete teď?

Začali jsme pracovat pro Ostravar, který patři do pivovarů Staropramen, a vytváříme hlavní komunikační kampaň. Ostravar je ideální klient pro WOM metodu, jsou malým regionálním pivovarem s omezeným rozpočtem.

Takže se chcete specializovat na menší projekty?

Ano, buď na malé firmy s omezeným rozpočtem nebo na velké, které mají velké projekty a část peněz z rozpočtu ale chtějí dát na WOM. Ale oborově se to vymezit nedá, dělali jsme pro internetový vyhledávač, banku, kadeřnictví ... Je pravda, že tendenci k využívání alternativním marketingových metod mají vždycky menší hráči na trhu.

Můžete na příkladu práce pro pivovar Ostravar popsat konkrétně WOM techniku?

Ostavar se rozhodl proniknout do hospod mimo město Ostrava, které bylo pro něj tradiční. Standardní cesty, ale už ztrácí efektivitu, proto chtěl pivovar přijít s nějakým novým velkým zajímavým tématem, kterým by upoutal pozornost cílové skupiny mimo město Ostrava a zároveň podpořil vnímání značky v Ostravě. Historicky pivo značky Ostravar nebylo vnímáno jako prémiový produkt, s tímto dědictvím pivovar stále bojuje a snaží se značku vytáhnout nahoru.

Oslovil Vás pivovar, nebo jste byli doporučeni z práce pro Coolkeg?

Lidé z marketingu Staropramene a Ostravaru si o našich projektech řekli a brand manager značky Ostravar, Pavel Barvík, pak za námi přišel se svým zadáním a svěřil největší kampaň letošního roku do rukou word of mouth marketingu.

Snažil se Ostravar kvalitu piva zlepšit?

To není potřeba, pivo ze slepých spotřebitelských testů vychází skvěle, ale jeho nevalná pověst přetrvává. Snažili jsme se tedy společně přijít na to nosné téma komunikace, o kterém jsem před chvíli mluvil a přišli jsme na spojení piva s fotbalovým klubem Baník Ostrava. Pijáci piva se většinou o fotbal zajímají, takže se nám to zdálo jako dobré spojení - pivo a fotbal.

Jak originální...

Téma ne, ale způsob. Byli jsme od začátku přesvědčeni o tom, že k úspěchu nestačí něco připravit, ,,upéct'' v pivovaru, uvést na trh a odkomunikovat prostřednictvím hráčů baníku. Chtěli jsme to udělat obráceně - vyhlásili jsme, že připravujeme fotbalové pivo a fanoušci si jej vytvoří podle svého. Lidé dostali možnost ovlivnit úplně vše od A až do Z. Nejprve probíhali ochutnávky a pak hlasování pro jednotlivé chuťové varianty a zda má být pivo silnější nebo slabší. Tato fáze už skončila a máme už i výsledky.

Kolik lidí se zúčastnilo?

Účastnilo se přes 4 tisíce lidí a vybral polotmavý ležák, což je dobrá zpráva i pro pivovar Ostravar, protože tento produkt doplní jeho produktové portfolio. Vyrábí totiž ležák, výčepní pivo, Stronga, ale neměl polotmavé. Teď proběhlo první kolo, marketingové nástroje, které používáme jsou založeny na Hawthorne efektu, který v krátkosti mohu vysvětlit jako dodávání pocitu důležitosti spotřebiteli. Funguje to asi takto - já jsem normální pivař, za mnou teď přichází pivovar Ostravar a ptá se mě na názor, jaké má být nové pivo, v tu chvíli se stávám zainteresovaným na produktu. Mohu něco ovlivnit, navrhnout etiketu, dát produktu jméno atd. V tuto se sešlo asi dva tisíce návrhů jmen, některé se ale opakovaly.

Tipuji správně Baníček?

Ano, spousta lidí také přišla s Bazalem a Chacharem, ten se nám opravdu líbil, bohužel už je tato známka zaregistrována. Z návrhů bude vybráno nyní do dalšího kola vybráno 11 a z těch pak budou dál fanoušci hlasovat na internetu a v hospodách do hlasovacích uren. Dále probíhá výběr ze tří sklenic určených pro podávání v hospodách. Celý projekt je čtyřkolový, v první se vybralo pivo a jméno, v druhém se dokončuje výběr jména a sklenice, v dalších kolech se bude navrhovat slogan a podoba etikety s fotkami fanoušků Baníku.

Jakým způsobem fanoušky k účasti na procesu motivujete, je součástí toho všeho například možnost něco vyhrát?

Ne, vůbec. Ta motivace je čistě vnitřní - jedná se o produkt pro mě, já se mohu podílet na jeho tvorbě, mohu se vidět na etiketě,... nechtěli jsme je uplácet ve stylu ,,udělej něco a dostaneš cenu‘‘. Možná, že zúčastněných pak je méně, ale Ti, kteří se zúčastnili jsou na té věci skutečně zainteresovaní. Mají vztah k produktu a pak mu více věří. No a hlavně mají více důvodu o produktu mluvit, šířit informace dál, protože je to jejich vlastní produkt.

Nabízí se podobnost s konceptem uvádění trh piva Pardál.

Ten koncept je jiný, dělala jej agentura Kaspen.

Vy jste bývalým členem agentury...

Ano, já v té době měl na starosti značku Budvar a Pardál.

O to víc mě napadá, zda nevykrádáte jeho koncept...

To je asi stejně absurdní jako "Hele, vy máte také televizní reklamu!" Chtěl bych říct, že WOM a technika cocreation, která umožňuje spotřebiteli se spolupodílet na tvorbě produktu, služby, značky... se celkem běžně používá ale tady se moc nevyskytuje, takže se na první pohled to může působit jako kopie, ale ve finále jen používáme stejnou techniku, jako spoustu značek využívá techniku televizního spotu. Metoda WOM je nová a proto jsou na to lidé citlivější.

A v čem jsou konkrétní rozdíly mezi konceptem Pardálu a piva Ostravar?

U Pardálu se pracovalo s omezeným počtem spotřebitelů, opinion leadrů a s nimi se celou dobu ladila chuť produktu. Nic jiného než chuť výběr jména ale ovlivnit nemohli. Zatímco u Ostravaru je účast zcela otevřená, pro všechny pivaře a fotbalové fanoušky, kteří mohou ovlivnit úplně vše. Chutí a sílou produktu počínaje, přes návrh jména, výběr sklenice, do které se bude čepovat, výběr loga a etikety a možností zvěčnit svůj portrét na etiketě lahve konče. Pardál byl pro pár vyvolených lidí. U Ostravaru je to něco jako celoregionální hlasování. Pardál byl primárně influencer marketing a projekt fotbalového piva je čistě o cocreation v kombinaci s nosným tématem fotbalu. U pardálu žádné takové téma neexistovalo.

V roce 2007 jste prý sami aktivně oslovili Staropramen a nabídli mu WOM kamapaň na Coolkeg, v čem spočíval její úspěch?

Je to sám o sobě dobrý produkt, má velký WOM potenciál sám o sobě, to je pak snadné zaujmout, když Váš produkt splňuje a dokonce převyšuje očekávání spotřebitele. V opačném případě je to problém a nemůže to fungovat, informace se nebude šířit nebo se to šíří, ale obrátí se to proti značce. Coolkeg byl určen pro lidi, kteří mají zkušenost s tím, že když si chtějí čepovat pivo sami, musí zaplatit obrovskou zálohu za čepovací zařízení, musí natáhnout elektřinu a pak chladit....Když vyzkoušeli Coolkeg, byli nadšeni, protože je to mnohem jednoduší. Nás napadlo vybrat opinion leadry v hospodách odpovídající cenové úrovně, protože pivo vytočené Coolkegem také není nejlevnější, stojí asi 20 korun. A fungovalo to tak, že přišla slečna v civilním oblečení bez brandu ke skupince mužů, začala se se skupinou bavit podle jasně nadefinovaných otázek, kterými identifikovala, kdo ze skupinky lidí je opinion leader na téma pití sudového piva, v okamžik, kdy jej identifikovala jej poprosila, jestli s ní může jít ven.

Jak probíhalo školení těch slečen?

Slečny měly být hlavně komunikativní, aby byly schopné navázat opětovanou konverzaci. Venku slečna muži prozradila o co jde. Vysvětlila mu v čem spočívají výhody nového produktu a požádala jej o pomoc při jeho testování. V celém procesu bylo zakomponováno několik věcí, které měly člověka pro věc získat. Za prvé, získal pocit, že je vyvolený, jedinečný, dostal se k produktu ještě před jeho uvedením na trh. Navíc mu dělalo dobře, že byl vybrán jako jediný z jeho party - já jediný to vím a mohu to ostatním osvětlit, bylo to tak psychologicky promyšlené. Poprosili jsme jej aby, produkt vyzkoušel a poskytl nám svůj názor. Dostal voucher a slečna dotyčnému napsala fixou na paži své telefonní číslo s tím, že může kdykoliv zavolat, abychom s ním neztratili kontakt. Na dotyčném pak bylo, jestli bude tu hru hrát i před svou partičkou a nebo jim říct pravdu. My jsem seděli nenápadně poblíž a pozorovali jsem, jak se zachová.

No a jak to dopadalo?

Většinou tak, že odvyprávěl přesně to, co se stalo, protože ho to zaujalo. S lidmi jsme pak udržovali kontakt prostřednictvím SMS, slečna Kristýna mu poslala sms, aby si nezapomněl Coolkeg vyzvednout a v okamžiku, kdy voucher uplatnil, mu zase popřála, aby si ho užil, po té jej vyzvala ke zpětné vazbě a hodnocení produktu.

PARDÁL

Novou značku výčepního piva Pardál uvedl Budějovický Budvar (BB) na jihočeský trh v březnu 2007. Inovativním prvkem launchovací kampaně bylo zapojení spolutvůrců piva na doladění chuti, jejich zapojení v reklamě a účast na promo akcích. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Reklamní kampaň ,,Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách. Kampaň realizovala agentura Kaspen, získala stříbrnou Effie 2007 a FLEMA 2007 v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat.“ říká Petr Samec, PR manažer BB.

COOLKEG

Pivovary Staropramen uvedly na trh minulý rok nový produkt Staropramen Coolkeg, samochladící pivní sud WOM kampaní s využitím kombinované techniky influencer marketing a product seeding. Cílem kampaně bylo vybudovat vyzkoušení produktu a pozitivní šeptandu Coolkegu. V průměru 1 oslovený influencer přímo i nepřímo zasáhl pozitivní zprávou o Coolkegu a jeho zkušeností s ním více jak 100 lidí. NPS (net promote score) zasažených influencerů vůči produktu bylo na neuvěřitelných 98 bodech. Purchase intention u lidí zasažených WOM kampaní byla téměř trojnásobná oproti stejné cílové skupině, která byla pouze obeznámena o benefitech produktu.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autor: Jitka Němečková