Milovníci zlatavého moku si mohou vybírat, v nabídce mají Lašský vulkán z Kopřivnice, Freudovo pivo z Příbora a štramberský Trubač.

Nejstarším ze současné trojice minipivovarů je ten Kopřivnický. Na „svědomí“ ho má Jiří Vaněk starší, který začal vařit kvasnicový ležák spolu se synem před více než čtyřmi lety. „Jezdil jsem jako obchodního zástupce po republice a zastavil se v jednom minipivovaru. A tam mi to učarovalo. Řekl jsem si nic, jezdit není dneska nic moc a zajišťovat obchody taky ne. Budu na jednom místě a budu vařit pivo,“ vzpomínal Vaněk, co ho přivedlo na nápad vařit pivo.

Devět měsíců pak jezdil po menších pivovarech a sledoval, co všechno musí umět, mít a znát. A proč jeho pivo dostalo název Lašský vulkán? „No jsme přece v Lašsku,“ řekl s tím, že výroba kvasnicového piva je nejjednodušší a proto se pro něj rozhodl. „Nepotřebuju tolik přístrojů, to jsou zbytečné náklady. Nehledě na to, že kvasnicové pivo tady na tom trhu chybělo. Recept je můj osobní,“ prozradil Vaněk.

Připomíná rodáka

O nějakou dobu později, v lednu 2005, začal s výrobou piva Richard Lichtenberg z Příbora. A po kom jiném by prý měl zlatavý mok pojmenovat než po největším příborském rodákovi. „Cítil jsem, že Příbor po tom volal, protože každé správné město má mít most a pivovar. Most už máme, a pivovar jsem postavil,“ zdůvodnil Lichtenberg, proč se pustil do nelehkého podnikání a začal zásobovat trh Freudovým pivem. „Vždycky jsem si myslel, že budu prodávat auta. To jsem taky chvíli dělal, a potom jsem přeskočil na pivo,“ poukázal, jak se k pivovarnictví dostal.

Podle majitele příborského pivovaru je příborského pivo klasický kvasnicový ležák. „Jak říkají kamarádi, je to pivo vysoce psychoanalytické,“ zasmál se a už s vážnou tváří pokračoval: „Není filtrované ani pasterizované,“ podotkl Lichtenberg s tím, že vyrábí několik druhů piva. Dvanáctistupňové, třináctistupňové i speciální šestnáctku.

Trubač je zpod Trúby

Jen pár měsíců po Příboře se mezi místa s výrobou piva zařadil také Štramberk. Přímo na tamním náměstí začal Městský pivovar vařit světlý ležák Trubač a tmavý ležák The Troobacz. Vrchním sládkem pod Trúbou je Marek Pietoň a „svůj“ pivovar považuje za nejhezčí. „Je udělaný v prvorepublikovém stylu,“ poznamenal. Právě proto, že v pivovaru není moc místa, vaří tam pivo v noci, což je poměrně neobvyklé. „U světlého piva dvě sdružené várky, což znamená, že za dva dny uvaříme asi pět set litrů a než to pustíme na čep, trvá to asi měsíc. Vaříme totiž pivo plzeňského typu, které po uvaření leží a dozrává,“ vysvětlil Pietoň.

Ve Štramberku dělají ležák světlý jedenácti- a dvanáctiprocentní a tmavé pivo dvanácti- a třináctiprocentní, k různým příležitostem dělají třeba švestkové pivo, které si rovněž získává stále více příznivců. Kapacita sklepa je ale hodně malá. Čtyři tanky na světlé pivo jsou pětisetlitrové, tři tanky na tmavé pivo jsou poloviční.

Zdroj: Novojičínský deník | Autor: Ivan Pavelek a Pavel Karban | Foto: Pavel Karban

Mimořádně dobrou letní sezonu letos mají severomoravské pivovary Ostravar a Radegast. Prodeje oběma producentům zvyšují nejen nové pivní láhve, které letos uvedly na trh. Nahrálo jim i nadprůměrně teplé počasí na jaře. Sezonu ale zatím pivovary nebilancují, protože výroba zlatavého moku jede naplno i na sklonku léta. „Letní měsíce jsou dobré pokaždé, ale nadšeni jsme byli z počasí především v dubnu, květnu a červnu, očekávám několikaprocentní celkový nárůst,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Prodejní špičkou jsou letní měsíce také pro Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen. „Prodeje v tomto období jsou o desítky procent vyšší, než je celoroční průměr. Pivovar jede naplno. Týdně opouští brány pivovaru stovka kamionů,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru Robert Kužela. (MF Dnes)

Mimořádně teplé počasí a nové pivní láhve výrazně zvyšují pivovarům prodej. Právu to potvrdili zástupci ostravského pivovaru Ostravar ze skupiny Staropramen a nošovického pivovaru Radegast, který je součástí Plzeňského Prazdroje.

„Dobré počasí žene nahoru prodeje všem pivovarům. Nám se daří nad celorepublikovým průměrem,“ řekl vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela. Dodal, že vliv na růst prodeje má jednak teplé počasí a také nové láhve, do nichž začal Ostravar stáčet pivo od ledna. Podle Kužely prodej lahvového ostravského piva už meziročně stoupl o 16 procent. Pivovar tak letos vyrobí více piva než loni, kdy výstav Ostravaru činil 574 tisíc hektolitrů piva. „Letos to bude zcela určitě přes 600 tisíc hektolitrů,“ dodal Kužela.

Z nárůstu prodeje piva se může těšit i nošovický Radegast. „Za duben a květen se prodej v meziročním srovnání zvýšil o zhruba dvacet procent. Je to jednak novou lahví a marketingovou podporou a určitě také teplým počasím,“ řekl Právu Pavel Sobol z agentury, která pivovar Radegast mediálně zastupuje. (Právo)

Prosadit se v kraji, kde jsou pivaři zvyklí na svůj Ostravar či Radegast, není snadné. Přesto začínají v poslední době i tady mít minipivovary zelenou.

Zatímco ještě počátkem devadesátých let byl v Česku jediný, a to světově proslulý pražský minipivovar U Fleků, dnes už si vaří vlastní pivo téměř šest desítek hospod. Jen v Moravskoslezském kraji jich je devět - a brzy přibude další. „Lidé si rodinné pivovary oblíbili, a i když jsou jejich speciální piva o něco dražší, jsou ochotni si připlatit. Jde jim především o zážitek,“ tvrdí i šéf svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Jaké je pivo uvařené v minipivovaru? „Jako živá voda,“ tvrdí soukromí výrobci a dodávají: „Naše pivo je nápoj lásky.“ Ryzák, Vraník, Grošák… U Koníčka V rodinném minipivovaru U Koníčka ve Vojkovicích mohli štamgasti ochutnat první várku loni v létě. Málem se však na ně nedostalo.

„Pivo má po uvaření ležet dvanáct dní ve spilce a pak měsíc zrát ve sklepě. Jenomže již po dvou dnech chodili všichni kamarádi, sousedé a známí ochutnávat. Než dozrálo, polovina byla vypita,“ směje se sládek Mojmír Velký. „Hlavní inspirací pro mě byl restaurační minipivovar na Hukvaldech. Tehdy jsem si řekl, že bychom to u nás mohli zkusit taky,“ vzpomíná na začátky.

Přestože je mu teprve čtyřiadvacet let, zkušeností má dost. Vyučil se v oboru sladovník- pivovarník a pět let pracoval v nedalekém pivovaru Radegast. O tom, jak se pivo vaří a co všechno je k jeho výrobě zapotřebí, věděl vše. „V Radegastu jsem prošel téměř vším a rád na ta léta vzpomínám. Však už u nás kolegové ze sladovny byli a moje pivo jim chutnalo. Je jiné, nefi ltrované, nepasterizované, přírodní - ale základ je stejný: slad, voda, chmel, kvasnice. Nic víc,“ tvrdí. Jeho kvasnicové pivo má pro zdejší restauraci i výstižná jména: světlá jedenáctka Ryzák, tmavá dvanáctka Vraník, polotmavá čtrnáctka Grošák. „Uvařili jsme jej jako vánoční speciál a lidem tak zachutnalo, že jej vaříme běžně,“ říká. Koníček je typický rodinný podnik. Starší bratr provozuje restauraci, která vznikla na místě bývalé rodinné usedlosti, maminka se stará o kuchyň, mladší Mojmír vaří pivo.

V čem spočívá role sládka? Romantická představa vrchního kuchaře, který ochucuje várku přisypáváním chmelových šišek, je notně zkreslená. „Jsem vařič, sládek, štokař, spilečný, sklepák i tankomyč,“ říká s úsměvem Mojmír Velký. V létě vaří pět až šest várek týdně, v zimě dvě várky po 250 litrech. „Loňské léto se vydařilo, denně se vypilo kolem pěti set půllitrů. Chodí k nám hodně turistů, cyklisté, lidé z okolí si brali soudky domů – téměř jsme nestačili vařit,“ vzpomíná na úspěšnou první sezonu.

Zdejší pivo však znají i v Praze. „V prosinci se tam konal vánoční pivní trh, tak jsme jeli i s kolegou z hukvaldského minipivovaru představit naše pivo. Pražákům zachutnalo, a tak jej dodnes dodáváme do Pivovarského Klubu v Karlíně.“

Banánové, švestkové, višňové Světlý Trubač, černý The Troobacz, ale i pivo s příchutí banánu, višňové či švestkové - to vše již vyzkoušel uvařit sládek Marek Pietoň ze štramberského Městského pivovaru, kde se začalo po sto padesáti letech znovu vařit pivo. „Pivo je moje celoživotní láska,“ tvrdí sládek, který předtím prošel řadou profesí. První pivo prý zkoušel kdysi doma uvařit podle receptury manželčiny babičky. „Bylo to takzvané šizené pivo, které se za války vařilo z čehokoliv, třeba z cikorky. Natrhal jsem i divoký chmel, jenže jsem tam dal kvasnice do pečiva, a tak se pivo tehdy nepovedlo,“ vzpomíná na začátky. Neúspěch jej však neodradil. Ze sládka-samouka, který měl být původně geolog, se postupem času stal skutečný profesionál. „Měl jsem štěstí, že jsem poznal sládka ze známé pražské pivnice od Fleků, který mě naučil dělat černé pivo.“ Původní nabídku světlého a tmavého ležáku plzeňského typu s názvem Trubač pivovar během roku doplnil ještě o višňový a švestkový pivní speciál. „Švestkové pivo s názvem Valašské trnkové pivo je jediné svého druhu v Česku. Vyrábí se ale jen příležitostně,“ říká. Aby se několikamilionová investice restauračního minipivovaru vyplatila, je třeba co nejrychleji přilákat hosty. K tomu mohou pomoci jednak štamgasti, mnohem lepší však bývají turisté. Proto minipivovary vznikají především v turisticky vyhledávaných lokalitách, shodují se provozovatelé minipivovarů.

Hukvaldy navázaly na tradici

Rovněž na Hukvaldech se po třiceti letech podařilo obnovit pivovarskou tradici. Restaurační minipivovar tu začal před třemi lety provozovat Vít Lanča v hostinci U Zastávky v místní části Dolní Sklenov. „Tehdy se zavíral minipivovar v Žabni, a tak jsme odkoupili jejich technologii. Pro nás to byl obrovský skok do neznáma. Šli jsme do toho z hecu, moc jsme si od toho neslibovali. Sám jsem překvapen, jak se naše pivo chytlo,“ vzpomíná na začátky. „Mnozí místní lidé si ještě zdejší pivovar pamatují a zájem o naše pivo mě až zaskočil. Chtěli jsme převzít i původní název Ondráš, ale tuto značku již mají zaregistrovanou Pražské pivovary,“ říká Vít Lanča. Zdejší sládek Zdeněk Fojtík, který předtím pracoval ve sladovně pivovaru Ostravar, dnes vaří Hukvaldskou dvanáctku a polotmavou čtrnáctku. „Původně jsme vařili i desítku, ale dnes je zájem spíše o silnější piva,“ tvrdí Lanča. O tom, že jsou návštěvníci, kteří se tu zastaví na pivo, spokojeni, svědčí i to, že zdejší minipivovar získal za rok 2006 cenu od Sdružení českých spotřebitelů.

Vařit pivo začal kopřivnický sládek až po padesátce

Slad, granulovaný chmel, kuler a hlavně dobrá voda. Ta je podle Jiřího Vaňka z Kopřivnice základem dobrého piva. Rodinný pivovar založil spolu se svým synem. Po roce a půl si ale Vaněk mladší podnikání v tomto oboru rozmyslel, a tehdy musel rodák z Roudnice nad Labem zatnout pěsti a bránit rodinnou značku sám.

Lašský vulkán, jak se zdejší pivo nazývá, Kopřivničanům zachutnalo a dnes je k dostání i v řadě okolních hospůdek. Pivovárek postupně získává nová odbytiště a dokonce rozšiřuje sortiment.

„Původní záměr byl, že syn bude provozovat hospodu a já mu budu dodávat pivo. Nakonec z toho ale sešlo. Zvažoval jsem tehdy, že pivovar prodám, ale rozmyslel jsem si to,“ říká muž mnoha profesí, z nějž se nakonec stal sládek. „Pivo jsem měl vždycky rád, především Plzeňský Prazdroj.

Že nakonec budu sám vařit své vlastní pivo, mě vůbec nenapadlo,“ vzpomíná. Do tajů pivovarnictví vklouzl během několika měsíců. „Běžně lidé na sládka studují, mně dala všechno praxe. Než jsem začal, nevěděl jsem o vaření piva vůbec nic. Tři čtvrtě roku jsem jezdil po menších pivovarech. Psal jsem si, díval se a fotil. Dělal jsem si takový náčrt, jak bych to měl dělat. Nechtěl jsem se pouštět do žádných experimentů, jako je třeba malinové či ostružinové pivo, a kvasnicové pivo tehdy na trhu chybělo. Chtěli jsme, aby Kopřivnice měla svoje pivo, aby i Kopřivničané říkali: Lašský vulkán je naše pivo.“ A zda si ještě dnes pochutná na pivu jiných značek, nebo dává přednost výhradně té své? „Doma určitě piju svoje pivo. Ale když jsem někde, dám si plzeň. Je ale pravda, že i hodně zkouším jiné značky, které vaří konkurence. Nepochutnám si, protože už jsem získal svoji chuť a nyní jen porovnávám.“ Takže jedničkou mezi pivy u vás je? „Jednoznačně vulkán. Mám ale takové motto, že žádné pivo není špatné, je jenom jiné chuti.“ (Moravskoslezský deník)

Přípravy na vánoční svátky jsou v severomoravských pivovarech Radegast a Ostravar v plném proudu.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi dopřávají více piva. Oba pivovary, jak nošovický Radegast, tak ostravský Ostravar, už pracují na vánoční várce a také letos očekávají vysoké prodeje.

„Závěr roku znamená předzásobení domácností pivem a objem prodeje tak roste o 150 až 200 procent. Radegast očekává, že v druhé polovině prosince si spotřebitelé odnesou domů asi 8000 hektolitrů piva denně,“ sdělil pivovar.

Radegast se na pokrytí očekávaného nárůstu prodeje začal připravovat od začátku listopadu, od poloviny měsíce uvaří o 15 000 hektolitrů piva více.

„Posílena bude zejména stáčírna, které se nárůst produkce dotýká nejvíce,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Sládek ostravského pivovaru Ostravar Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě.

„Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky,“ řekl Kužela. Pracuje se také delší dobu než standardně.

Podle Dušana Holého, regionálního manažera Plzeňského Prazdroje, jehož je Radegast součástí, nechávají v posledních letech spotřebitelé nákup piva na poslední chvíli.

„Pár dnů před Vánocemi činí nárůst prodeje piva Radegast až 200 procent,“ uvedl Holý.

Firemní večírky a společné oslavy závěru roku pak podle něj nahradí pivovaru pravidelné hosty, kteří dávají ve větší míře přednost nakupování dárků či uklízení před návštěvou restaurací.

Pivovar Radegast vaří pivo od roku 1970, v současnosti je součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj, který vyrobí osm milionů hektolitrů piva. Zhruba čtvrtina z toho připadá na nošovický Radegast.

Ostravar se vyrábí ve stejnojmenném pivovaru od roku 1897. Je to severomoravská značka, která ročně uvaří asi půl milionu hektolitrů piva. Je součástí domácí dvojky ve výrobě piva, společnosti Pivovary Staropramen.

Ta loni prodala bez započtení zahraniční licenční výroby 2,88 milionu hektolitrů piva. (MF Dnes)

Roste zájem zákazníků o nákup piva z malých pivovarů, některé však s výrobou končí. Některé značky piv malých pivovarů už prorazily i na pulty velkých obchodních řetěžců. Například dvanáctistupňový ležák Avar lze už dnes koupit v některých restauracích v Opavě, Ostravě a má na Hlučínsku dvě vlastní restaurace, kde toto pivo teče. Pivo Avar je nefiltrované pivo, ač firma garantuje až půlroční trvanlivost. "Takové pivo si oproti jiným pivům zachovává mnohem více původních látek a má větší říz a chuť," říká Leonard Plaček a věří, že podobné malé pivovary budou v brzké budoucnosti mezi pivaři stále více populárnější. Leonard Plaček začal vařit pivo v Hlučíně v roce 1992, když obnovil pivovar, který tam fungoval od roku 1524 do roku 1904.

Prodej svého minipivovaru si na poslední chvíli rozmyslel Jiří Vaněk z Kopřivnice. "Chtěli jsme jej se synem prodat, ale nakonec jsem se rozhodl, že budu sám pokračovat," říká Jiří Vaněk. V Kopřivnici vaří od roku 2004 pivo Lašský vulkán. Jde o kvasnicový nepasterovaný ležák, jehož Jiří Vaněk ještě se synem v letních měsících uvařil až patnáct set litrů měsíčně. Majitel minipivovaru se zaměřil spíše na drobný prodej zájemcům, kteří dělají například zahradní párty. V restauracích se pije vulkán sporadicky, k dostání je však pravidelně ve známé kopřivnické restauraci zvané Žába.

Jednu dobu se prodával Lašský vulkán také na chatě na Javorníku, tady jej ale nedávno vystřídalo Freudovo pivo, světlý nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák z nového pivovaru v Příboře. "Pivo vařím od začátku letošního roku. Nabízím dvanáctku, třináctku a na Vánoce, Velikonoce či pouť vařím speciál šestnáctku," říká majitel pivovaru Richard Lichtenberg.Pivovar nyní uvaří dva a půl tisíce litrů měsíčně. Freudovo pivo si mohou vypít štamgasti například ve čtyřech restauracích v Příboře, dvou v Ostravě, v Novém Jičíně, Kateřinicích, Mošnově a zmíněném Velkém Javorníku. O tom, že malé pivovary mají budoucnost, svědčí kromě rostoucího zájmu o nová piva také fakt, že mám další zájemce na koupi výrobní linky, které vyrábím," řekl Lichtenberg.

Na počátku letošního roku se zdálo, že definitivně končí pivovar Excelent v Rýmařově, který už město nehodlalo dotovat. Pivovar měl svou varnu a vařil různé druhy piva včetně například ochuceného malinového piva. Nyní se zdá, že svitla naděje, že toto pivo budou moci opět pít například návštěvníci z Německa, kteří rádi do rýmařovského malého pivovaru přišli, neboť jim připomíná podobné malé pivovary v jejich zemi. Hotel a pivovar koupil totiž nový majitel, kterým je havířovská firma KPPR. Ten ho pronajal zpět bývalému pronájemci Jiřímu Bobkovi, který nyní s novými majiteli diskutuje o obnovení pivovaru. "Je tam určitá naděje, přestože zatím pivovar nefunguje. Ale lidé sem občas přijdou a chtějí naše pivo. Rád bych tady vaření piva obnovil. Je škoda, že nefunguje, přestože je tady veškeré vybavení na vaření piva," řekl Jiří Bobek. Také v tomto pivovaru mohli lidé pít nepasterizované přírodní pivo, které si ponechává mnohem více prospěšných látek než výrobky velkých pivovarů.

Trochu méně piva než loni zřejmě letos navaří malý pivovar, který má zázemí v hospodě U Zastávky V Dolním Sklenově v Hukvaldech. "Myslím, že se na nás letos podepsalo to špatné léto a taky trochu konkurence v podobě nového štramberského piva. Je zajímavé, že právě v této oblasti se soustředily čtyři malé pivovary," říká majitel pivovaru Vít Lanča. Od loňského ledna se stalo Hukvaldské pivo zpestřením nabídky této podbeskydské obce s populárním hradem. "Lidé už za ním nemusí jen do naší hospody, ale podařilo se nám ho udat i přímo na hradě a v poslední době jsme jej začali dodávat i do jiných restaurací, například v ostravském podniku Hobit či nyní v Krmelíně," říká Vít Lanča.Loni ještě pivo pili především návštěvníci jeho hospody a to hlavně cyklisté. "Letos i díky počasí bylo těch cyklistů méně a tak se musíme snažit především mimo turistickou sezónu pivo distribuovat i jinde. V létě ale především zásobujeme náš podnik, kde je i díky venkovnímu posezení místa dost," říká majitel hukvaldského pivovaru, který v poslední době začal vařit i Hukvaldskou desítku a čtrnáctku."Loni jsme navařili sto padesát tanků po dvě stě padesáti litrech piva. V létě vaříme pivo i pětkrát týdně, mimo sezónu pak zhruba jednou, dvakrát týdně," říká Vít Lanča s tím, že pivovar vaří i černé pivo a to především na jaře a v létě. Hukvaldské pivo vaří ve sklepě restaurace dokonce sládek, který dříve vařil v bývalém hukvaldském pivovaru, který zanikl kolem roku 1970. (MF Dnes)