Milovníci nepasterizovaného piva mají v Moravskoslezském kraji stále více možností, kam si na takové pivo zajít. Malých pivovarů s vlastními restauracemi totiž v poslední době přibývá.

Loni v červnu zahájil provoz ostravský minipivovar Zámek Zábřeh, nový malý pivovar se staví v Kozlovicích na Frýdecko-Místecku, po čtyřech letech začal znovu vařit pivo i rýmařovský pivovar na Bruntálsku.

Hospody s vlastním pivem ale naopak zatím chybějí například ve větších příhraničních městech kraje. Nejhustější síť minipivovarů je na Novojičínsku, kde na rozloze 20 kilometrů čtverečních jsou hned čtyři malí výrobci. Vlastní pivo vaří ve Štramberku, Příboře, Kopřivnici a na Hukvaldech. Podle sládka štramberského pivovaru Marka Pietoně je prostor pro výstavbu malých pivovarů poměrně rozsáhlý. "V našem kraji bych ten prostor viděl především ve větších městech v příhraniční oblasti - Poláci jsou velkými znalci a obdivovateli kvalitního piva, a to ve městech Karviná, Havířov, Český Těšín. Dalšími možnostmi, které ale mohou fungovat pouze sezonně, je využití turisticky atraktivních míst, jako jsou hrady a zámky," řekl.

Například Karviná ale od svého plánu postavit minipivovar a pivní lázně ve zrekonstruovaných prostorách bývalých zámeckých koníren v parku ve Fryštátě ustoupila. "Po posledních jednáních o možnostech využití koníren, o možnostech získat na projekt dotace a k rentabilitě takového provozu bylo rozhodnuto nestavět v konírnách pivovar, ale jen tam zřídit pivní lázně," řekl náměstek karvinského primátora Jan Wolf. V konírnách chce město mít kromě pivních lázní také centrum řemesel, ubytovací a restaurační služby a hippomuzeum.

Pivo se vrátí i do Excelentu

Od května začal pěnivý mok po čtyřleté přestávce čepovat i nový majitel rýmařovského pivovaru Excelent. "Vaříme jedenáctku kvasnicové a třináctku polotmavé, pivo prodáváme našim hotelovým hostům, ale vozíme ho také do Jeseníku, do jednoho malého pivního baru v Olomouci a teď se nám ozvala i Karlova Studánka," řekla vedoucí provozu pivovaru Jaroslava Háková.

Ostravský minipivovar Zámek Zábřeh se podle manažera zámeckého komplexu Radovana Koudelky zaměřuje na zvýšení kvality. Provozovatelé už objednali nový ležácký tank, který bude instalovaný během října a listopadu. "Prodlouží se tak délka ležení piva. Teď nám pivo leží 30 až 33 dnů a naším cílem je dostat se ke 40 dnům, což má vliv na lepší kvalitu a chuťovou plnost," vysvětlil Koudelka.

Kozlovický minipivovar už zná datum svého otevření. "Slavnostní zahájení provozu bude 20 prosince. Investice do technologie pivovaru, která už je nainstalovaná, je v řádech milionů korun, ale celý komplex restauračního prostředí včetně pořízení je už o řád vyšší," řekl sládek spřízněného pivovaru ve Štramberku Pietoň. Jedním z důvodů rozsáhlých investic je podle sládka nedostatečná kapacita štramberského pivovaru, který je dvakrát menší. Předpokládaný roční výstav kozlovického pivovaru je 800 hektolitrů, může však být zvýšen až na 1700 hektolitrů ročně.

Zdroj: Týden.cz

Teplé počasí posledních dní nedělá radost jen milovníkům léta, ale také pivovarníkům. Všechny pivovary v Moravskoslezském kraji nyní jedou naplno, aby pokryly požadavky žíznivých zákazníků.

Začátek srpna přinesl rekordní spotřebu piva. Dokazuje to poptávka po nejoblíbenějším pivu na Moravě, značce Radegast. „Z nošovického pivovaru nyní denně míří ke spotřebitelům více než milion piv. Zásobujeme více než pět tisíc zákazníků, z nichž 250 patří do kategorie sezonních,“ říká manažer značek Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

Rekordním dnem bylo zatím pro pivovar Radegast úterý minulého týdne, kdy za jediný den rozvezlo 74 vozidel mezi spotřebitele do hospod či prodejen 1,28 milionu piv. Podobných čísel dosahoval pivovar Radegast také koncem června. „V posledním červnovém týdnu, kdy se teploměr vyšplhal ke třicítce, se množství expedovaného piva na trh velmi podobalo tomu srpnovému,“ uvedl.

Nejvyšší denní výstav zaznamenala první srpnový den i společnost Plzeňský Prazdroj, jejíž součástí pivovar Radegast je, kdy ke spotřebitelům doputovalo více než osm milionů piv.

I letošní léto opět potvrzuje starou zkušenost, že ve vedrech jde lépe na odbyt desítka, která se pije takzvaně na žízeň, než dvanáctka a vícestupňová piva. „Zatímco spotřeba desítky naroste ve srovnání ledna a července až o sedmdesát procent, dvanáctka pouze o třetinu,“ dodal Jurina. Stále větší zájem je i o nealkoholické pivo Radegast Birell, jehož spotřeba se v létě zvyšuje až na dvojnásobek. Největší sezonní skok díky dovoleným zaznamenává pivo v plechovkovém balení, hospodští více objednávají také sudové pivo. „Celoevropský výzkum potvrdil, že pivní kultura je v Česku na vysoké úrovni a pivo hraje důležitou roli při setkáních s přáteli,“ dodává mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Podobná situace je i v pivovaru Ostravar, který v těchto dnech jede na plný výkon. „Během horkého léta se sudová linka téměř nezastaví, ve špičce opouští brány pivovaru až třicet kamionů denně,“ říká Richard Kornas z výrobního oddělení pivovaru Ostravar.

Stále plno je i v Zámeckém minipivovaru Zábřeh, který byl otevřen loni na podzim, a letos tak zažívá svou první letní sezonu. „Všechno, co se u nás uvaří, se vypije. Začíná nám chybět větší výrobní kapacita, potřebovali bychom další tanky,“ posteskl si vrchní sládek Václav Baron. Zámecký minipivovar láká kromě světlé a tmavé jedenáctky Pikard návštěvníky hlavně na své speciály, o které je mimořádný zájem. Zdejší sládek jich prozatím uvařil šest a v těchto dnech již pomalu začíná připravovat sedmý – tentokrát svatováclavský ležák s medovou příchutí.

Zdroj: Deník.cz

Malé pivovary v kraji se snaží konkurovat těm velkým a to i vtipnými jmény. Pro řadu opravdových pivařů a různých pivních patriotů je jistě dobrou zprávou návrat rýmařovského piva Excelent na pivní scénu.

Jako velký propagátor místního piva se jeví rovněž podnikatel a štramberský patriot Pavel Šmíra. Ten nejenže obnovil pivovar ve Štramberku a vaří Trubače, ale plánuje i malý pivovar v Kozlovicích a rozjíždí malý pivovar s Pivem z Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Zajímavým konkurentem velkých pivovarů v ostravských hospodách je osobitá hospoda Hobit s vlastním pivem Qásek. Mezi malé minipivovary patří i Koníček vařící Ryzáka ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku, jehož sládek jezdí vařit i rýmařovské pivo.

A názvy kopřivnického minipivovaru? Chacharek, Lašský vulkán, Řízek a Uhlo. Jen ochutnat...

Zdroj: MF Dnes.cz

Stále více malých pivovarů se snaží využít zvýšeného zájmu o kvasnicová piva, o jejichž výrobu velké pivovary kvůli náročnému skladování příliš nestojí. Pro malé pivovary je výroba speciálních piv cestou, jak získat svůj podíl na trhu.

Milovníci takzvaného „živého“, tedy nepasterizovaného, piva mají stále více možností, kam si na takové pivo zajít. Nemusejí proto čekat na různé slavnosti velkých pivovarů, na nichž se točí často kvasnicové pivo.

Také v našem kraji roste počet takzvaných malých pivovarů, které zásobují jen své restaurace, případě několik podobných podniků. V kraji vznikají dokonce opravdu malé pivovary, které navaří jen několik desítek litrů piva například na víkend.

K takovým hospodám patří například ostravský lokál Hobit či zřejmě nejmenší pivovárek v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde pár desítek litrů piva na víkend vaří sládek z malého pivovaru Štramberk.

Přibývá hospod s vlastním pivem nebo s pivem z tanků

Pivaře, kteří dávají přednost nepasterizovanému pivu, se snaží velké pivovary lákat především na restaurace, v nichž se točí pivo z tanků. Dnes se jejich počet zvyšuje a pivovary dokonce tyto restaurace podporují. Pivo z tanků pak není pasterizováno a zůstává v něm stejně jako v pivech z malých pivovarů doslova koktejl vitamínů. Tyto vitamíny, především řady B, obsahují pivovarnické kvasnice, jež například v lahvovém pivu, ale i sudovém pivu s trvanlivostí delší než tři týdny umrtví právě pasterizace.

Takzvaná pasterizace nastoupila až poté, co pivovary na počátku minulého století začaly stáčet pivo do lahví. V nich působily živé kvasnice neesteticky, pivo kalily a byly někdy viditelné jako sedlina na spodku lahve. Přesto i tak pivovary dodávaly pivo méně pasterizované. Ovšem v devadesátých letech si silnou pasterizaci vynutily řetězce a sklady, aby se pivo při dlouhém pobytu v regálech či skladech nekazilo. A tak některá piva dostala až osmiměsíční trvanlivost. Někteří zapřísáhlí odpůrci pasterizace takovým pivům přezdívají „mrtvolky“.

Pivo může být uvařeno i z pohanky

Jedním z nejnovějších, přesto v ohledu netradičního piva nejdynamičtějších pivovarů je zámeček v Ostravě Zábřehu. Za necelý rok existence tohoto pivovaru s hotelem jeho sládek Václav Baron navařil tisíce litrů piva, ale i několik várek takzvaných speciálů a dokonce přímo experimentálních piv.

Právě v současnosti zraje v zábřežském pivovaru první bezlepkové pivo z pohanky, jíž sládek Václav Baron nahradil jednu ze základních součástí piva a to slad.

„Snažím se přinášet občas něco zcela nového. Pohankové pivo je první bezlepkové pivo a je to taková osmička. Prostě velmi lehké pivo, říkáme mu fitness pivo. Bude určitě hodně chutnat lidem, kteří přijedou do našeho pivovaru třeba po cyklistickém výletu,“ říká Václav Baron.

Dodává, že toto pivo by klidně mohly vyzkoušet přinést na trh i velké pivovary. „Existuje u nás mnoho lidí, kteří mají bezlepkovou dietu a toto pivo by pro ně mohl být samozřejmě v odpovídající míře ideální nápoj. Takové pivo se sem dováží například z Anglie nebo Německa, ale jedno vyjde tak na padesát až sto korun,“ říká sládek zábřežského malého pivovaru, který nedávno dokonce uvařil pivo podle tři sta let starého historického receptu, nalezeného v archivech.

Excelent se vrátil, Freudovo pivo se na to chystá

Nejen sládci malých pivovarů, ale i těch velkých zjišťují, že lidé se vracejí k nepasterizovaným pivům. Pasterizace za tepla nebo za studena, nutná například pro trh v řetězcích, udělá z živého piva pivo „mrtvé“. A tak jak se dnes do jogurtů přidávají živé kultury, snaží se i velké pivovary navracet určitým způsobem k takzvanému živému pivu.

V poslední době přibyly v kraji malé pivovary. Své pivo vaří malé pivovary například ve Štramberku, v Hukvaldech, v Kopřivnici a v Rýmařově opět vaří čtyři roky odmlčený pivovar Excelent.

V Příboře na Novojičínsku sice přestal letos vařit malý pivovar takzvané Freudovo kvasnicové pivo, ovšem do konce roku by měl opět se stejným produktem začít fungovat na jiném místě. „Bude to opět s restaurací. Když jsme v lednu přestali kvůli odchodu majitele vařit, všechny zásoby piva jsme prodali a štamgasti se nyní ptají, kdy zase začneme. Snad to bude na podzim, ale do Vánoc asi určitě,“ říká mistr spilky příborského malého pivovaru Juraj Prokeš.

Lidé chtějí změnu, proto jdou na jiné pivo

Sládek zábřežského zámeckého pivovaru Václav Baron nevidí za zvýšením počtu malých pivovarů současný příznivý vývoj ekonomiky, jak by někdo mohl usuzovat. „To ani ne. Spíše chtějí lidé změnu a tak vyhledávají piva, která jim nebudou chutnat stejně jako piva z velkých pivovarů. A která budou mít odlišnou chuť. Lákají je různě ochucené speciály, například medové pivo či piva, která chutnají po ovoci nebo nějaké zvláštní či netradiční přísadě,“ říká sládek.

Dodává, že některé velké pivovary dnes navíc pracují systémem takzvaného post mixu, kdy kvůli úsporám energie a financí navaří silné pivo a pak jej ředí vodou na tradiční desítku či dvanáctku. Dodává, že řada milovníků piva upřednostňuje také nevyzpytatelnost klasického vaření piva, kdy pivo uvaří sládek a ne počítač, který přesně řídí a sleduje výrobu a s čidly, střežícími barvu, kyselost a přesnou kombinaci přísad navaří vždy stejné pivo.

„Naopak u malého pivovaru je pivo vždy trošku jiné, přestože si také hlídáme poměr základního složení a přísad. Ale to máte jako u kuchaře, který umí svíčkovou nazpaměť, ale vždy ji díky různým vlivům uvaří trošinku jinačí,“ říká sládek Václav Baron.

Na druhé straně s úsměvem prozrazuje, že u vaření piva není co zkazit, pokud sládek u jeho vaření neusne. „Zrovna dnes jsem vařil další várku od osmi večera do rána. A spát půjdu až teď,“ řekl sládek při tomto rozhovoru, který jsme vedli po jedenácté hodině sobotního dopoledne.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Také velké pivovary už před časem zjistily, že nepasterizované pivo některým jejich zákazníkům chutná více a to zejména tam, kde pivo chutná obecně nejlépe. Tedy v hospodách.

Proto velké pivovary stále více investují do vybavení některých hojně navštěvovaných restaurací tanky. Do těch přivážejí cisterny přímo z pivovaru nepasterizované, tedy takzvané „živé“ pivo. To má trvanlivost většinou zhruba tři týdny, ale velké pivovary zavádějí tanky většinou v rušných hostincích, kde pětihektolitrový nebo desetihektolitrový tank vypijí štamgasti za pár dnů, nejvýše dva týdny.

Nerezový tank má objem deset nebo pět hektolitrů a je uložený naležato. Vnitřní sterilní vak je vyrobený z polypropylenu a je absolutně neprodyšný. Neuvolňuje žádné součásti ze sloučenin, je recyklovatelný. Každý vak se používá jen jednou.

Pivo se z tanků čepuje s použitím kompresorů, ven se dostává tlakem vzduchu na vnější stranu plastového vaku. Důležité je, že nedochází ke kontaktu vzduchu s pivem.

Tanky mívá takový rušný hostinec nejméně tři. Jsou umístěny v izolované místnosti, chlazené na teplotu pět až osm stupňů Celsia. Existují už i dvouplášťové tanky, jejichž chlazení je energeticky ještě úspornější a mohou být i přímo v hospodě.

Například nošovický Radegast má dnes jednaosmdesát tanků, do nichž rozváží nepasterizované pivo.

Hans-Arnd Dahnken, vrchní sládek pivovaru Ostravar má zkušenosti nejen s německým pivním trhem, ale vařil pivo i v Číně a Indii. Ten sdělil, že v Německu je v současnosti prakticky vyvážená situace mezi malými a velkými pivovary. „Na jihu je více těch malých. Velké pivovary ovládají průmyslový sever země,“ říká Hans-Arnd Dahnken.

Dodal, že malých pivovarů přibývalo v Německu už před časem, ale v současnosti je jejich počet spíše ustálený. Velké pivovary v Německu dodávají tak jak u nás i pivo do tanků, ale nějaký větší nárůst poptávky po nepasterizovaném pivu, jaký zaznamenávají české pivovary, vrchní sládek Ostravaru v Německu nezaznamenává.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Severomoravské pivovary Radegast a Ostravar se připravují na obvyklý nárůst spotřeby přicházející během letních měsíců. Výrobní kapacitu zcela naplnily i kvůli očekávané vysoké spotřebě pěnivého moku při nadcházejícím mistrovství Evropy ve fotbale, zjistila ČTK

"Díky současnému letnímu počasí a nadcházejícímu evropskému šampionátu ve fotbale zaznamenáváme nárůst poptávky po Ostravaru. Léto a fotbal jsou nejlepší obchodní zástupci pivovaru. Navíc se pilně chystáme na naše slavnosti a kromě standardní produkce připravujeme také kvasnicový ležák, takže si na nedostatek práce nemůžeme stěžovat," řekl Richard Kornas z výrobního oddělení pivovaru Ostravar.

Hlavní sezonu prožívá v těchto dnech i nošovický Radegast, který je největším výrobcem piva na Moravě. Naplno bude pivovar vařit pivo až do července. "V období nejvyšší poptávky vystaví pivovar 65.000 hektolitrů piva týdně. To představuje 13 milionů piv, tedy více než jedno pivo pro každého občana České republiky a více než deset piv pro každého obyvatele Moravskoslezského kraje," upřesnil manažer pivovaru Ivo Kaňák.

Nošovický pivovar podle něj využije i veškeré dostupné skladovací prostory, poslouží mu rovněž asi 500.000 přepravek a 138.000 sudů. V souvislosti s nárůstem výroby přijímá pivovar tři desítky sezonních pracovníků.

Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj, největší domácí pivovarnické firmy, zahájil výrobu piva v roce 1970. Ročně vyrobí okolo 2,2 milionu hektolitrů, což je druhá nejvyšší výroba piva v Česku, a asi 27.000 tun sladu při asi 270 zaměstnancích.

Ostravar je součástí skupiny Pivovary Staropramen, která je s podílem 15 procent na domácím trhu druhým největším producentem. Výstav Ostravaru loni vzrostl o 3,5 procenta na rekordních 819.000 hektolitrů a letos očekává vedení pivovaru další nárůst.

Zdroj: Agris.cz