Na jihu Čech má pivo dlouholetou tradici. Přestože dnes v kraji funguje už jen osm pivovarů, na začátku 20. století jich bylo kolem šedesáti. Malé pivovary byly téměř v každém městě i větší obci. Vařily jen pro své okolí.

Ještě před sto lety se vařilo pivo téměř v každém městě a větší obci. Na jihu Čech bylo na začátku 20. století okolo šedesáti pivovarů a teď se dají spočítat téměř na prstech jedné ruky - dva v Českých Budějovicích a po jednom v Třeboni, Protivíně, Českém Krumlově a Strakonicích. Dva malé pivovárky jsou ještě na Písecku v Záhoří a v Dražíči.

Na celém území České republiky bylo v roce 1901 789 pivovarů, v Čechách 643 a na Moravě 146. A v roce 1851 jich bylo dokonce 1056. Nyní je v Česku pouze okolo 50 pivovarů.

Pivovary byly například v Netolicích, Vodňanech, v Kaplici, v Lišově, v Kardašově Řečici, Táboře, Jindřichově Hradci, v Lomnici nad Lužnicí nebo Dačicích.

„V Kaplici byly dokonce dva, jeden městský a jeden soukromý. Ještě v prvních letech dvacátého století se pivo vařilo i třeba v obci Plavnice na Českobudějovicku,“ poznamenal archivář Budějovického Budvaru Ivo Hajn.

Například na území bývalého okresu Jindřichův Hradec bylo před rokem 1870 asi 22 pivovarů, v roce 1900 jich bylo 17 a nyní je zde pouze jeden - Regent v Třeboni. „Ve druhé polovině devatenáctého století začalo na českém území pivovarů ubývat, protože v roce 1869 bylo zrušeno takzvané propinační právo, které zajišťovalo bezpečnou existenci i těm nejmenším a špatně hospodařícím pivovarům,“ uvedl ředitel Muzea Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci Jaroslav Tikal.

„Tradiční filozofie pivovarů tenkrát byla, že pivovar si musí obhospodařit území takzvaně okolo svého komína. Nešlo jim o to, prodávat pivo do jiných měst. Vařily jen pro okolí a postupně krachovaly, protože ty velké moderní pivovary vyráběly hodně piva s menšími náklady a ty malé pak neunesly konkurenční boj,“ vysvětlil Hajn.

Další výhodou velkých podniků je, že pivo vaří ve velkém množství, a tím pádem má stálou kvalitu. Malé pivovary vyráběly v mnohem menších várkách a každá byla často jiná. To lidem vadilo, protože přišli do hospody na pivo a ono chutnalo pokaždé jinak.

Dalším černým obdobím pivovarů byla první polovina 20. století. Mohla za to hospodářská krize a především obě světové války. Dělníci rukovali na vojnu, z vybavení, která byla z bronzu a mosazi, se odlévaly kulky. Armáda zabrala povozy, potahy i nákladní auta. Navíc nebylo pořádně z čeho vařit pivo, protože stát si bral zásoby ječmene, pšenice a cukru.

Ani následné období, kdy byla u moci komunistická strana, neznamenalo rozkvět pivovarů. Spíše naopak. Budvar - Český akciový pivovar byl znárodněný, Měšťanský pivovar byl zkonfiskovaný jako majetek kolaborantů. Jeho začleněním do Budvaru vznikl podnik Jihočeské pivovary, který spravoval několik menších pivovarů v kraji.

„Podobně to chodilo i v dalších krajích. Vždycky byl vybrán jeden velký pivovar, kolem něhož se sdružilo několik menších. A postupem času se některé provozy rušily,“ popsal osudy pivovarů ve druhé polovině 20. století Hajn. V této době zanikly například pivovary v Táboře nebo Jindřichově Hradci.

Většina pivovarů vařila pivo jen pro hostince a restaurace ve svém kraji, po celé republice rozvážely většinou giganty z Plzně, Prahy a Budějovic.

A jak dopadly areály bývalých pivovarů? Z některých jsou ruiny, z dalších sklady firem, jiné jsou zbourané. V kraji jsou i chátrající objekty, s nimiž mají obce plány do budoucna. Například bývalý pivovar v Lomnici nad Lužnicí zařadila Regionální rozvojová agentura RERA do seznamu objektů, které by se daly využít pro rozvoj cestovního ruchu.

V Jihočeském kraji je šest větších pivovarů a podle Ivo Hajna přesto mohou vzniknout některé další malé pivovárky, jako jsou například v Záhoří a Dražíči.

Malé pivovárky mohou uspět speciálními pivy

„Podobný by mohl klidně být třeba ve Vyšším Brodě, kde chátrá areál bývalého pivovaru. Mohl by vařit pivo pro hospody ve městě a okolí nebo jenom pro areál kláštera, kde se pivovar nachází. Kdyby se zaměřil na speciální druhy piv, které jsou v poslední době poměrně v oblibě, věřím, že by se uchytil. Bylo by to zpestření nejen pro turisty,“ naznačil Hajn.

„V posledních letech vzniklo plno minipivovarů, ale řada z nich rychle zanikla. Vybavení není levná záležitost, a kdo si myslí, že pivovarnictví je výnosné, tak po pořízení pivovaru zjistí, že se mu budou investice vracet deset i patnáct let. Mezitím je třeba dokupovat další zařízení,“ přiblížil sládek třeboňského Regentu Ivan Dufek.

S novými druhy piv musejí přicházet i zavedené pivovary. Například Budějovický Budvar začal prodávat černé pivo, Regent přišel v loňském roce s polotmavým třináctistupňovým pivem. „V Česku se vaří na 480 druhů piva. Jsou pivovary s více než deseti druhy. Pro milovníky piva je dobře, že se nabídka stále rozšiřuje, protože si každý může najít to, co mu chutná. Byla by škoda, kdyby byl vývoj opačný. Zůstaly by tady koncerny, které by dodávaly po republice deset druhů,“ řekl Dufek.

***

Pivo na jihu Čech:

České Budějovice

Pivovar Budějovický Budvar

Budějovický měšťanský pivovar

Český Krumlov

Pivovar Eggenberg

Protivín Pivovar Platan

Třeboň Pivovar Regent

Strakonice Pivovar Strakonice

Záhoří u Písku Pivovar Zvíkov

Dražíč Pivovar Lipan

(MF Dnes)

Pivovary jásají. Nynější vedra výrazně zvedla prodej piva až o desítky procent. Přes léto prodají pivovary většinu své produkce. „Bylo by dobré, kdyby vedra vydržela až do listopadu,“ glosoval pozitivní situaci na trhu mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Mezi první a druhou červnovou dekádou, kdy přišla změna počasí, se prodej piva v Budvaru zvýšil o pětapadesát procent.

„Od minulé neděle do čtvrtka jsme museli zavést nepřetržitý provoz na výstavu piva, abychom byli schopni uspokojit objednávky.

Další noční směny chystáme i na tento týden,“ doplnil Samec.

Budějovický Budvar očekává, že v červnu prodá sto dvacet tisíc hektolitrů piva, což je zhruba desetina jeho roční produkce. „Je to o deset procent více než v červnu 2005,“ přiblížil mluvčí Budvaru Samec meziroční srovnání.

Pivovary potvrzují, že ve vedrech je větší poptávka po desítce, mezi sudovým a lahvovým pivem není takový rozdíl. I když každý pivovar má svá specifika.

Protivínský Platan prodává více lahvového. „U nás jde nahoru hlavně prodej piva, které vyrábíme pro Plzeňský Prazdroj a řetězec Lidl,“ vysvětlil ředitel městského pivovaru Protivín Ladislav Rosmüller. Z vlastních piv Platanu, které vyrábí pod svou značkou, jde nejvíce na odbyt nejoblíbenější jedenáctka, a to sudová.

Českokrumlovskému Eggenbergu zase s pitím jeho piva pomáhají vodáci - malý pivovar velkou část piva prodává ve svém okolí a především podél vodácké trasy na Vltavě.

„Samozřejmě se spotřeba zvedla, hlavně u sudového piva. V povltavské oblasti jsou to hlavně vodáci, kteří se na konzumaci podílejí nejvíce,“ potvrdil výrobně-technický ředitel pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora. Pivovar vyrábí i limonády. Z osmdesáti procent stáčené a vedra se projevila i na jejich prodeji.

Léto obecně patří z pohledu pivovarů mezi nejdůležitější období roku. Naopak nejslabší měsíce jsou leden a únor. Prosinec se díky svátkům drží na celoročním průměru.

Příznivě prodej piva ovlivnilo i probíhající mistrovství světa ve fotbale, kdy fanoušci chodí sledovat zápasy do hospod. „Mistrovství světa určitě příznivě ovlivnilo prodej piva, ale mnohem větší vliv mělo počasí. Je těžké odhadnout pouze vliv samotného mistrovství - nebude to však více než několik procent,“ poznamenal mluvčí Budvaru Samec. (MF Dnes)

Jihočeským pivovarům se daří, vaří stále více piva nebo udržují výrobu na stejné úrovni. Ale doma prodávají vlastního piva méně.

Daří se zde prosazovat největšímu českému pivovaru, Plzeňskému Prazdroji. Pivovary se také více zaměřují na levná piva prodávaná pod značkami obchodních řetězců.

O čtyři tisíce na 73 tisíc hektolitrů poklesl výstav Měšťanského pivovaru Strakonice, ale letos ho hodlá vytáhnout na 90 tisíc. Uzavřel totiž smlouvu na dodávku dvaceti tisíc hektolitrů piva, které si jeho zákazník stočí do vlastních lahví.

Podobně v posledních letech navyšuje výstav i protivínský Platan. Loni uvařil 383 tisíc hektolitrů, což je o šest tisíc více než předloni. „Více už výrobu posilovat nemůžeme, jsme vytížení,“ doplnil ředitel Platanu Ladislav Rosmüller.

Platan vaří levná piva pro Plzeňský Prazdroj

Pivovar totiž dělá i pivo prodávané pod značkou obchodního řetězce Lidl a pro Plzeňský Prazdroj vyrábí levná piva Primus a Klasik. Z celkové výroby představovalo pivo se značkou Platan sto pět tisíc hektolitrů, předloni to bylo o čtrnáct tisíc více.

Loňské prodeje navíc poznamenalo deštivé a studené počasí v létě. Nejmenší jihočeský pivovar Eggenberg prodal loni 42 tisíc hektolitrů, o tři tisíce méně než rok předtím. Třeboňský Regent udržel výrobu na dvaaosmdesáti tisících hektolitrů.

„Na celém trhu panuje stagnace až mírný pokles,“ uvedl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Největší jihočeský pivovar, který v roce 2004 vyrobil 1,112 milionu hektolitrů, měl loni výstav o jednadvacet tisíc hektolitrů nižší.

Jihočeské pivovary, vyjma Budvaru zaměřeného spíše na export, se musejí spoléhat na věrnost svých zákazníků v kraji. Malé pivovary totiž většinu piva prodají takzvaně pod komínem - tedy v blízkém okolí.

V jejich snaze představuje vážnou konkurenci Plzeňský Prazdroj s pivem Gambrinus, které je nejoblíbenější značkou v republice. Třetina všeho piva, které se v kraji vypije, je právě Gambrinus.

„Loni činil celkový nárůst prodeje pět až sedm procent. Je to výrazně více než v celé republice. Čísla ale nejsou meziročně úplně srovnatelná, protože jsme zmenšili působnost českobudějovického distribučního střediska,“ poznamenal mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. (MF Dnes)

V areálu zámku by mohl vzniknout pivovar. I tato varianta finančího využití padla na přetřes. Borovanští neustále hledají řešení, jak oživit celý komplex. V minulosti zamítly možnost zámek prodat. Bojí se, že by se majitel o komplex nestaral a na náměstí by pak stála cizí ruina. "Záměr zámek pronajmout se ukázal jako nereálný, ale zaznamenali jsme dílčí úspěchy u jednotlivých částí, jako je kino a Vejdovina," naznačil starosta Stanislav Malík. "Takže jsme vypsali výběrové řízení na studii co s tím. Ta by měla navázat na projekt současných funkčních celků a je nunté ji provázat s rekonstrukcemi," nastínil. Jedna z rad odborníků, která padla mimo protokol, je navázání na tradici vinařství v zámeckých sklepech. "Řekli nám, abychom zvážili variantu restauračního pivovaru, což by bylo určitě lákadlo," přednesl starosta. "Nevíme, jestli vybudujeme zrovna pivovar, ale cosi, co by bylo finančně soběstačné, bychom uvítali," uzavřel starosta. (Českobudějovické listy)

Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar a protivínský Městský pivovar Platan chtějí zdražit pivo. Důvodem je nárůst cen energií a pohonných hmot. Oba podniky zatím tají, o kolik víc budou muset konzumenti jejich piva zaplatit.

Třeboňský Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar zdraží možná už za měsíc. "Do konce února se rozhodneme o kolik, nyní to počítáme," uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština.

Jako důvod zdražení uvedl nárůst cen energií. Vyloučil, že by reagoval na zdražení desítky Gambrinus a černého Velkopopovického Kozla o 60 haléřů, které od 1. února provedl Plzeňský Prazdroj.

Platan zvýší cenu všech piv

Naopak Platan by měl zdražit paušálně všechny výrobky. Hlavním důvodem jsou také rostoucí ceny energií a nafty.

"Mírně zdražujeme každý rok, počítáme s tím i letos. V současné době zpracováváme výsledky za minulý rok," potvrdil ředitel Městského pivovaru Platan Ladislav Rosmuller. Platan zdraží pravděpodobně od dubna nebo května.

Jediný pivovar, který se ke zdražení zatím odhodlal, je Regent. Zdražil sudové pivo. Lahvové pivo jeho zákazníci nakoupí stále za stejnou cenu.

Budvar zdražení nevyloučil. "Nemůžeme říkat, že v žádném případě nebudeme letos zdražovat, nicméně v tuto chvíli o tom neuvažujeme," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Naopak Měšťanský pivovar Strakonice bude zcela jistě držet loňské ceny. (iDnes)

Dlouhotrvajícímu mrazu se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožují kvalitu piva. Pivovary jsou ale připravené.

„Jsou problémy s rozvozem. Minulý týden jsme ho na jeden den omezili, nejely se dlouhé trasy, třeba do Prahy, protože jsme měli obavu, že by pivo mohlo zmrznout. Ale počítáme s tím, jsme na to připraveni. Silné mrazy jsou každoročně, i když letos trvají dlouho,“ uvedl zástupce ředitele krumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora.

V protivínském Platanu s pivem nejezdí otevřená auta, jen zateplená skříňová. „Museli jsme také udělat opatření ve výrobě, není to ale nic drastického,“ přiblížil ředitel Městského pivovaru Protivín Jaroslav Kovaříček. Platan se zatepluje, aby nikde nebyl průvan, do sklepů umístil ohřívače, aby nenamrzaly podlahy a nepraskalo potrubí. „Naopak, pivo při ležení a zrání potřebuje, když se teplota blíží nule,“ doplnil Kovaříček.

Budějovický Budvar má na svých kamionech speciální izolační plachty, které jsou schopny pivo uchránit do -20°C. Těmi rozváží pivo do obchodních středisek po celé republice, odkud je do obchodů vozí menší skříňová auta - izolovaná také do -20°C. Odolnost nákladních prostor aut proti mrazu vyžaduje i od svých smluvních přepravců.

„Izotermické plachty máme na autech po celý rok, protože v létě mají stejný efekt - ochraňují pivo před horkem a udržují ho ve stálé teplotě,“ doplnil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Podchlazené pivo se může zakalit a může se změnit jeho chuť i barva. Velké škody na kvalitě nápoje mohou nastat zvláště při rychlém oteplení, když jde pivo například rovnou z podchlazeného auta do polic v obchodě. (MF Dnes)