Nemilá zpráva čeká na české milovníky pěnivého moku v jejich hospůdkách. Zřejmě všechny pivovary v několika nejbližších měsících zdraží pivo a budou tak následovat Plzeňský Prazdroj.

„Zvýšení cen našich výrobků bude bohužel nezbytné. Důvodem je výrazné meziroční zvýšení cen chmele a sladu,“ uvedl včera Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Zdražení zmíněných surovin se pohybuje u Budvaru v rozmezí 15% – 46%. „Kvůli zachování trvale špičkové chuti a kvality našeho piva se nechceme uchýlit k nákupu lacinějších náhražek nejlepších českých surovin,“ zdůraznil Samec.

Podle mluvčího Budějovického Budvaru, n. p., rostou i ceny energií a dalších materiálů. Nárůst cen energií se ale snaží pivovar mírnit tím, že průběžně zavádí energeticky úsporné stroje.

„V minulém roce to byla renovace pasterizačních zařízení. Díky tomu nemusíme nárůsty cen energií promítat do konečných cen v plné výši,“ zmínil Samec a poukázal na to, že se tak zmírňuje dopad na spotřebitele. Budvar nové ceny ještě nezná, protože stále vede jednání s klíčovými dodavateli. Mluvčí pivovaru ale nevyloučil, že by zdražení mohlo přijít ještě letos.

Vyšší cenu začne účtovat i druhý českobudějovický pivovar. „Budějovický měšťanský pivovar je stejně jako ostatní pivovary nucen reflektovat rapidní nárůst cen surovin pro výrobu piva. Zdražení piva provedeme do konce roku 2007,“ vyjádřil se za Budějovický měšťanský pivovar, a. s., Daniel Dřevikovský. (Deník)

Pivo Budvar se vaří v Českých Budějovicích, to ví snad každý, ale odkud pochází Lipan a Zlatá labuť, to většina Jihočechů netuší, přitom oba pivovary stojí na Písecku - na dvanáctku Lipan mohou milovníci zlatavého moku vyrazit do Dražíče, Zlatá labuť se točí ve Zvíkovském Podhradí.

„Provozovat pivovar, to byl nápad kamaráda, který tuto myšlenku brzo opustil, a my jsme v ní pokračovali sami,“ vysvětlil Michal Voldřich, jednatel společnosti, která ve Zvíkovském Podhradí provozuje areál nazvaný Pivovarský dvůr Zvíkov, jehož součástí je kromě pivovaru ještě pekárna, řeznictví, restaurace a penzion.

Pivovarnictví má na Zvíkově tradici. Naproti vchodu do královského paláce na hradě je polorozbořená budova hradního pivovaru, který dosáhl největší slávy za vlády pánů ze Švamberka. Ti měli ve znaku labuť, proto současní pivovarníci zvolili název Zlatá labuť.

Kdo by chtěl pivo z místního pivovaru ochutnat, musí vyrazit do pivovarského dvora. Nikde jinde totiž Zlatou labuť netočí.

„Dříve jsme ho rozváželi, ale měli jsme problémy s kvalitou u hostinských, a hlavně se nám to finančně nevyplácelo. Našim hostům pivovar rádi ukážeme. Součástí prohlídky je odborný výklad a ochutnávka,“ doplnil Voldřich, který býval sládkem Pražských pivovarů.

Hosté si mohou v restauraci vybrat světlé a tmavé kvasnicové pivo. V létě se vaří lehčí světlé jedenácti stupňové a tmavé třinácti stupňové a v zimě silnější světlé třinácti stupňové a tmavé čtrnácti stupňové. Kromě toho se lidé dočkají každý rok nějakého speciálního piva. Letos to je tmavá šestadvaceti stupňová Královská Zlatá labuť.

„Lidé si mohou naše pivo odnést s sebou v sudech a lahvích. Mají na výběr z půl a jedenapůllitrových lahví, znovu plnitelných dvoulitrových džbánků nebo luxusních souprav Královské Zlaté labutě,“ upřesnil Voldřich a dodal, že zvíkovský pivovar je v provozu od léta 1994 a ročně uvaří zhruba 300 hektolitrů piva. O jeho výrobu se stará pouze jeden člověk.

Dvanáctistupňové světlé a tmavé pivo mohou ochutnat hosté, kteří zavítají do Pivovarského dvora Lipan v Dražíči na Písecku. Areál bývalého lihovaru prošel rekonstrukcí a v roce 1995 zde začal fungovat pivovar, restaurace a penzion. (MF Dnes)

Budějovický Budvar neuspěl v Řecku před tamním nejvyšším soudem ve sporu s konkurenčním Budějovickým měšťanským pivovarem (BMP). Budvar o tom informovala v tiskové zprávě. Pivovary se přely o označení Budweiser Bürgerbräu na etiketách, v překladu budějovický měšťanský var.

Pivo s touto etiketou vyrábí a v Řecku prodává BMP. Budvar způsob užívání značky považuje za nekalou soutěž a tvrdí, že BMP klame spotřebitele. Jeho dovolání ale soud s konečnou platností zamítl.

Podle právničky Budvaru Heleny Lejtnarové je verdikt řeckého tribunálu překvapující. Soudy v jiných zemích, například v Německu, v Rusku, v Chorvatsku, ale i v Česku, se totiž ve stejných případech klonily na stranu Budějovického Budvaru a nekalou soutěž zakázaly.

"Zatím nemáme k dispozici odůvodnění rozsudku a nevíme, proč soud neuznal naše argumenty. Z průzkumů trhu víme, že zákazníci jsou mateni a výrobky označené jako Budweiser Bürgerbräu považují za pivo z našeho pivovaru," uvedla Lejtnarová.

Měšťanský pivovar má podle svého předsedy představenstva Miroslava Leštiny označení Budweiser Bürgerbräu chráněno v EU a zároveň i jako součást ochranných známek registrovaných v České republice, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku a nyní i v Řecku. Registrační řízení se podle něj konají i v dalších státech. Po rozhodnutí řeckého soudu nabídl Leština Budvaru smír.

Oba pivovary jsounositeli označení Budweiser Bier

Oba pivovary jsou prý uživateli chráněného zeměpisného označení Budweiser Bier, které je registrováno v Evropské unii. Zpochybnit se jej snaží tradiční rival Budvaru, americký Anheuser-Busch.

"Přes naše vítězství na významném řeckém pivním trhu stále nabízíme konkurenčnímu státnímu pivovaru koexistenční smlouvu, která by tak jako v historii umožňovala společné užívání značky Budweiser Bier oběma budějovickými pivovary, a tím posílila postavení značky proti americkému konkurentovi," uvedl Leština.

Spory od počátku 90. let

Pře mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí již od roku 1991. Budvar za posledních 16 let uspěl ve 14 z celkem 17 soudních sporů a správních řízení.

Při jednom z posledních sporů vyhrál Budějovický měšťanský pivovar. Loni, po dlouhých šesti letech, dostal povolení Polsku prodávat svůj prémiový ležák pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Budějovický Budvar má u našich východních sousedů zemi zaregistrované čtyři ochranné známky včetně té vlajkové Budweiser. Zatímco ale měšťanský pivovar tvrdí, že jde o rozhodnutí konečné, Budvar to zpochybňuje. (Novinky)

Když dávají do kampaně třicet milionů, samozřejmě, že to bude mít vliv, komentuje poslední novinku na českém pivním trhu ředitel regionálního pivovaru Platan Ladislav Rosmüller. Protivínští přitom měli loni mimořádný rok, jejich výstav se poprvé přehoupl přes 400 000 hektolitrů. Největší podíl na vlastním sudovém pivu Platan má tradičně jedenáctka, vařená v pivovaru od roku 1975. A podle Budvaru je nové pivo zaměřené právě proti regionálním pivovarům, ale Rosmüller říká, že je na hodnocení příliš brzy. Nakupující v supermarketech i hospodští to koupí, aby to vyzkoušeli, uznává ředitel Platanu, ale teprve další měsíce podle něj ukáží, zda se novinka opravdu ächytne. Novinky chystá i největší konkurent Budvaru Plzeňský Prazdroj. Polotmavá třináctka a tmavá osmnáctka budou speciály zařazené do našeho prémiového segmentu. Marketing se zatím testuje, není ani definitivně stanoveno, jak se budou jmenovat, uvedl tiskový mluvčí plzeňského pivovaru Vladimír Jurina. V médiích ale probleskly názvy Jantar nebo Diamant. A jak vnímá novinku z Č. Budějovic? U piva je vždycky rozhodující, jak bude chutnat lidem. Protože se bude letos prodávat tento výrobek pouze v jižních Čechách, budeme sledovat vývoj prodejů v tomto regionu, poznamenal Jurina. Z druhého českobudějovického pivovaru Měšťanského, sledují budvarské kroky vlastně jen přes město. Náš pivovar uvedl na trh v listopadu loňského roku nové sudové pivo, charakteristické vyváženou hořkostí, která je příznačná pro naše pivo, vyjádřil se sládek Budějovického měšťanského pivovaru Luboš Martiš a dodal, že cítí snahu konkurence přiblížit se zmíněnému výrobku. Hořkých piv je už dnes na trhu celá řada, bude záležet na tom, jak se podaří novým výrobkům odlišit a zaujmout zákazníky, připomíná mluvčí Prazdroje Jurina, přičemž právě Plzeň bývá tradičně řazena spíše k hořkým pivům. Odborníci také upozorňují na to, že v posledních letech spotřeba piva spíše stagnuje, stále více se zvolna prosazuje víno nebo nealkoholické nápoje, a tak lze očekávat v blízké budoucnosti další kolo zápasu o českého pivaře. (Českobudějovický deník)

Malé pivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií. Jsou proleželá, neředěná, obsahují víc alkoholu a mívají různé příchutě

Jihočeští zástupci si odnesli jedno druhé a dvě třetí místa z historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům. Soutěž se uskutečnila v sobotu ve Zvíkovském Podhradí na Písecku.

Za Jihočechy bodoval Pivovarský dům Lipan Dražíč ve tmavých speciálech se čtrnáctistupňovým pivem, za které získal druhé místo a třetí za tmavý ležák. Třetí místo v extra speciálech náleží Pivovarskému dvoru Zvíkov.

„Je dobře, že soutěž bude i v příštích letech pokračovat, abychom si mohli vzájemně poměřovat síly. Konkurence je vždycky dobrá a věřím, že příště se do soutěže přihlásí víc minipivovarů,“ doufá sládek Jan Papula z Lipanu Dražíč.

V Česku dnes existuje více než padesát minipivovarů. Sládek Papula tvrdí, že minipivovarům na jihu Čech se nedaří příliš dobře.

Je téměř nemyslitelné prosadit se do obchodní sítě a restaurace také spíš dávají přednost větším distributorům. Pro malé pivovary je proto nutné mít i vlastní restaurační provoz kvůli odbytu vlastního piva,“ míní sládek čerstvými cenami ověnčeného Pivovarského domu Lipan Dražíč.

Všem, kteří by si chtěli zřídit vlastní minipivovar, doporučuje, aby se do takového projektu pustili jen v případě, že budou mít dostatek vlastních investic. „Vzít si úvěr, by byla sebevražda,“ tvrdí Papula. Návratnost investice je velmi dlouhá, a než se minipivovar dostane do povědomí lidí, trvá to dlouho.

Prvním držitelem Jarní ceny českých sládků pro rok 2007 v kategorii nejoblíbenějších světlých výčepních piv se stal Školní pivovar Podskalská z Prahy, v jehož provozu se například učí studenti pražské Střední průmyslové školy chemickotechnologické.

Soutěž navázala na mnohem větší pivní slavnosti v Táboře

V královské kategorii světlé ležáky vybojoval vavříny Pivovar Lomnice u Sokolova s pivem Permon. Celkem bylo vypsáno osm soutěžních kategorií.

Soutěž navázala na největší pivní slavnosti v Táboře. Zde ale není účast minipivovarů tak výrazná. Proto vznikla další soutěž, v níž organizátoři dali větší prostor minipivovarům, které zpestřují nabídku především pivy s vyšším obsahem alkoholu a s různými příchutěmi jako medu, višní a podobně.

„Minipivovary vaří chuťově zajímavá piva klasickou českou technologií, jsou proleželá a neředěná. Většinou nejsou pasterovaná a neprocházejí ostrou filtrací, takže musejí být během dvou týdnů zkonzumovaná. Ročně nevyrobí víc než pět tisíc hektolitrů,“ charakterizuje produkci minipivovarů Richard Crha z Pivního kurýra, který si vzal na starost organizaci soutěže.

Do Zvíkovského Podhradí se sjeli zástupci dvaadvaceti minipivovarů a přihlásili třiašedesát vzorků. Jejich kvalitu, chuť a úroveň hodnotilo dvaatřicet sládků s degustátorskou licencí. Vzorky byly rozlity do dvanácti set sklenic. (MF Dnes)

Rozdáním ocenění a titulů Česká pivní pečeť a Zlatý český pramen vyvrcholil v pátek závěrečný večer letošních táborských slavností piva. Pouze dvě pečetě zamíří k jihočeským výrobcům tohoto oblíbeného nápoje. Mezi minipivovary s tmavým pivem zvítězil nováček soutěže Pivovarský dvůr Zvíkov a třetí místo za tmavý ležák si odvezl Měšťanský pivovar Strakonice. (Českobudějovický deník)