Rovných deset let již má Přerovanka Nataša Rousková v popisu práce to, co by mnohý muž dělal bez rozmyšlení i zadarmo. Jako sládková přerovského Pivovaru Zubr musí v zaměstnání mimo jiné koštovat jeho produkci.

Bez degustace se člověk v této profesi podle Rouskové neobejde, jako šéf výroby ručí za to, že přerovské pivo bude mít nejen správnou chuť, ale také barvu, vůni a říz.

Pro práci v oboru se přerovská sládková rozhodla na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. "Mým holčičím snem určitě nebylo pracovat v pivovaru. Na vysokou jsem šla s tím, že bych se zaměřila třeba na kosmetiku. Ve třetím ročníku jsem si přesto vybrala kvasnou chemii. Pivovarnictví zvítězilo proto, že toto řemeslo má u nás obrovskou tradici," usmála se Rousková.

Po škole nastoupila na ředitelství tehdejších Severomoravských pivovarů a sladoven v Přerově jako referent. Vyzkoušela si také práci podnikového mikrobiologa a technologa. "Pak jsem přešla do pivovaru, protože jsem chtěla do provozu. Nejprve jsem byla podsládek a od roku 1998 jsem sládek," popsala Rousková.

Sládkem v sukních? Bez despektu

Doplnila, že její profese není typickým povoláním žen, v oboru se však nikdy nesetkala s despektem. Sem tam se však nad jejím zaměstnáním pozastaví člověk, který sládkovou nezná. "Zvlášť pánové si sládka představují jako podsaditého a sudovitého chlapa. Většinou slyším ty nejzajímavější reakce od těch, kteří si myslí, že znalec piva je ten, kdo ho vypije do nejvíc," pokrčila rameny Rousková.

Podotkla, že v rámci své profese sice musí dohlížet na kvalitu pěnivého moku, každodenní degustace však nedělá. Na kontrole senzorické kvality se v Zubru podílí čtyři degustační komise. Sládková je členkou jedné z nich. "Takže to vychází tak, že degustuji každý den již stočené pivo jeden týden v měsíci. Kromě toho si ale hlídám kvalitu i v průběhu výroby. Tuto neoficiální degustaci dělám nepravidelně, přibližně jednou týdně," uvedla Rousková.

Kontrola i mimo pracovní dobu

Pěnivý mok někdy "kontroluje" i mimo pracovní dobu v restauracích, například při posezeních s přáteli. "Po pivu sáhnu vždycky, protože je na žízeň nejlepší. Navíc podle odborných teorií má jeden půllitr piva denně pozitivní vliv na zdraví muže, u ženy jsou to tři deci. Já si sice denně pivo nedávám, doženu to ale při jiných příležitostech," usmála se Rousková.

Jak jinak, nejvíc přerovské sládkové chutná pěnivý mok z vlastní "zahrádky". Vztah k němu má už od studentských let. Přerovské pivo bylo první, které před 30 lety ochutnala. Tehdy jí bylo 18 let a chodila na něj se spolužáky z gymnázia mimo jiné do nedaleké pivovarské hospody. Ani dnes to této restaurace nemá daleko, pracuje jen pár kroků od ní.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: ČTK

Úspěch zaznamenal na prestižní degustační soutěži s názvem České pivo přerovský pivovar Zubr.

Ten si totiž ze soutěže odvezl hned dvě medaile. Zlatou medaili získal Zubr Gold a stříbrnou příčku obhájilo tmavé výčepní pivo Zubr Classic.

Soutěž České pivo každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladovnickým.

„Hlavním kritériem hodnocení byla nejen kvalita, chuť a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna, celkový pocit po napití a další senzorické a analytické vlastnosti. Tedy vše důležité pro konzumenta,“ uvedla sládková přerovského pivovaru Nataša Rousková.

Podle jejích slov úspěch pivovaru Zubr spočívá v tom, že pivo se zde vaří tradičním postupem, jako tomu bylo před více než sto lety. „Pivo u nás kvasí přirozeně na otevřené spilce a pozvolným dokvašováním v ležáckých sklepích získává ten správný říz,“ vysvětlila sládková pivovaru.

Na základě anonymního hodnocení jednotlivých vzorků čeští sládci a pivovarští experti v letošní soutěži České pivo 2008 udělili medaile i pivovarům Litovel a Holba, které patří i s přerovským Zubrem do společné pivovarnické skupiny.

Stříbro získalo výčepní pivo Holba Classic a bronz si vybojovaly světlý ležák Litovel Premium a nealkoholické pivo Litovel Free.

Zdroj: Hranický deník | Autor: Dagmar Rozkošná

První sobotu v září se Výstaviště v Přerově promění v největší hospodu na Moravě a proběhne ZUBRFEST spojený se IV. Mistrovstvím ČR ve vaření kotlíkových gulášů.

Své polní kuchyně tady rozbalí kuchařské týmy z Čech, Slovenska, Polska i Maďarska, aby předvedli své kuchařské umění a utkali se o vítězný guláš. ZUBRFEST je unikátní akcí v České republice a vůbec největší přehlídkou guláše a piva. Pouze v Přerově budu mít návštěvníci možnost ochutnat na 35 gulášů připravených podle různých receptur a zapít desítkou druhů tradičně vařených piv Zubr, Holba, Litovel a dokonce i slovenského Steigra. Akce má obrovský úspěch nejen u návštěvníků. Letos přijede dvojnásobný počet kuchařských týmů než loni a uvaří zatím rekordní počet gulášů. To určitě přitáhne i více lidí, loni jich bylo na 3 tisíce a pokud bude přát počasí, očekáváme, že počet návštěvníků bude letos ještě vyšší.

Název tradiční pochoutky, která jde po staletí ruku v ruce s pivem, pochází z německo-rakouského Gulasch, a maďarského Guliás- původně pasák hovězího dobytka. Příprava guláše je zdánlivě jednoduchá, ale i skvělí kuchaři tvrdí, že na dobrý guláš je zapotřebí talent i dávka fantazie.

Nejlidovější stravu, kterou guláš zřejmě je, pasoval na úroveň soutěžního pokrmu otec projektu a mistr kuchařského umění Luděk Bil z Přerova.

Každý ze soutěžících kuchařů bude mít k dispozici malý kotlík s uzavřeným ohništěm a také pomocníka a topiče. Soutěžní guláš budou muset zvládnout za 5 hodin, jiná omezení prakticky neexistují. Maso a ingredience nejsou předepsány, takže záleží na fantazii a volbě každého kuchaře. Také letos se bude vařit klasický hovězí, ale i guláš z daňka, jelena, divočáka a dokonce i pštrosa.

Úkolem soutěžní poroty bude hodnotit nejen chuť guláše, nápaditost a celkový vzhled pokrmu,ale také způsob přípravy včetně pořádku a čistoty v polní kuchyni i výzdobu místa.

Letos poprvé proběhne také „divácká soutěž“, ve které nejlepší kuchařský tým určí sami návštěvníci. Kolem poledne budou gulášové speciality k prodeji, aby jejich kvality posoudili i všichni ostatní.

Posezení návštěvníkům zpříjemní pestrý program s vystoupením siláka Zekona, skupiny šermířů Cordiallo a taneční skupiny HIT i dobrá hudba v podání Pavla Nováka, Banjo Band Ivana Mládka a skupiny Pangea, která připomene slavnou éru Beatles. Večer až do 22.00 bude patřit DJ René Jančíkovi.

Zdroj: Zubr.cz

Dva tisíce hektolitrů piva denně vyexpeduje o prázdninách přerovský pivovar Zubr. Je to o čtvrtinu více než obvykle. Vyšší produkci pomáhá především teplé počasí. V prodeji zatím vede přerovská jedenáctka a nealkoholické pivo. „Před pár lety jsme začínali na několika stovkách hektolitrů, dnes prodáváme téměř patnáct tisíc hektolitrů nealkoholického piva ročně,“ uvedl Petr Hermély z přerovského pivovaru. Kvůli vyššímu odbytu zavedl pivovar vícesměnný provoz a o jeden den také prodloužil cyklus vaření. Pivo tak vaří šest dní v týdnu.

Zdroj: MF Dnes.cz

Až 60 milionů korun vynaloží přerovský Pivovar Zubr na rozsáhlou rekonstrukci ležáckých sklepů, ve kterých dozrává jeho pivo. Nyní závod dokončil první etapu investice, která by měla mimo jiné zlepšit kvalitu přerovského piva.

Součástí změn, které má přerovský závod naplánované na pět let, jsou úpravy ležáckých tanků, chladicího zařízení, rozvodů, regulace vlhkosti sklepů či zařízení pro regulaci uvolňujícího se oxidu uhličitého, který ovlivňuje výsledné chuťové vlastnosti piva.

Ležácké sklepy patří k nejdůležitějším provozům pivovaru. Celoročně je v nich potřeba udržet stálou teplotu do tří stupňů Celsia. „Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, pivo by mohlo dostat kvasničnou příchuť i vůni,“ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Doplnila, že rekonstrukce ležáckých sklepů zvýší kvalitu produkce Zubru a bude mít také pozitivní ekologický dopad. „Původní chladicí médium, solanku, nahradil glykol, ekologické chladicí médium, které na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci,“ řekla Rousková.

Pivovar Zubr, který vyrobil loni stejně jako v roce 2006 zhruba 280 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Závody z Přerova, Hanušovic a Litovle loni uvařily 937 000 hektolitrů piva, což je o 25 000 více než v roce 2006. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží asi šestiprocentní podíl.

Zdroj: MF Dnes.cz

Vaření je vnímáno jako typicky ženská činnost, ne tak když jde o pivo. Sládková v sukních? To snad ne, vstávají pivařům vlasy na hlavě. Ale jen do chvíle, než ochutnají pivo Nataši Rouskové z přerovského pivovaru.

Nataša Rousková by mezi pivaři ráda přivítala více žen: „někteří si stěžují, že pivo je na jejich vkus příliš hořké. Ale zásadním problémem je zakořeněná představa, že pivo má vysokou kalorickou hodnotu, takže se po něm tloustne. Jenže když srovnáte kalorie v pivu a v pomerančovém džusu, vyjde to nastejno. Takže umírněné pití vám rozhodně na váze nepřidá. Ostatně která žena si zajde denně na pět piv?“ Ani sama paní sládková do sebe nikdy nenalila ani nelije pivo po litrech. Dokonce ani jako malá holčička netrávila chvíle u nedělního oběda s pohledem nábožně upřeným na tatínka upíjejícího z napěněného půllitru. V její rodině ani mezi předky nebyl žádný pivovarník, dokonce tam neobjevíte nikoho, kdo by pivo nějak mimořádně zbožňoval. A ani ona sama, když povyrostla, neprožila osudový okamžik pozření po loku piva, kdy by náhled pochopila, která profese se stane jejím osudem. Prostě žádná romantika. „Myslím, že pracovat v pivovaru není zrovna holčičí sen. Ja měla takové ty dětské sny o tom, jak budu paní učitelka, a ještě ani na gymplu jsem neměla jasno v tom, co chci dál studovat.“ Na dalším směřování se možná trochu podepsala brigáda v pivovaře, kdyždopádně nejvíc Natašu zaujalo, že pivo se dá u nás studovat na tak vysoké odborné úrovni: „A taky mě okouzlila ta fortelná tradice řemesla, na které můžete být hrdá, protože cítíte a vidíte úsilí a práci mnoha generací. Češi všeobecně jsou na pivo právem pyšní, protože je nejlepší na světě. O tom se nedá diskutovat. Osobně považuju pivo za výborný nápoj, protože nemá velký obsah alkoholu a přitom s ním zaženete žízeň,“ říká Nataša Rousková. Na pivovarské katedře jich tehdy studovalo 40 - ženy a muži půl na půl. „Kde jsou ty holky dnes? To netuším,“ krčí rameny Nataša Rousková, která má dnes v oboru jedinou konkurentku, paní sládkovou z pivovaru Podkováň.

V 8 ráno na jedno?

Ona sama v přerovském pivovaru, kam nastoupila hned po škole, vystřídala několik pozic - včetně místa sládkova zástupce - až před 10 lety převzala jeho místo. Od té doby ji můžete v pivovaře potkat v kostýmku a lodičkách - to když ji čeká důležité jednání, jindy ji ve svetru a džínách, pobíhající po provoze. Asi nejvíc ji baví „detektivní“ pátání: když se vyskytne nějaký problém a ona musí jít na „místo činu“, ochutnat pivo, něco pozměnit, znovu ochutnat a tak třeba několikrát za sebou, dokud neobjeví „pachatele“. Jejímu okolí představa neustálého ochutnávání piva většinou nedává spát. Mohou zůstat klidní. Menzelovy Postřižiny jsou krásný film, ale na hony vzdálený pivovarské realitě 21. století. „Je pravda, že každý den se u nás schází degustační komise, která ochutnává pivo uvařené předchozí den. Ale zklamu vás, žádný velký požitek to není - v 8 hodin ráno má na pivo chuť málokdo,“ říká paní sládková. Ale připouští, že něco jiného je ochutnávka, kdy si zajde do sklepa, kde si načepuje třetinku přímo z ležáckého tanku: “Těch pár hltů piva si dokážu užít. Ale to není pravidelně. V práci nemůžete popíjet, to byste nic neudělala,“ usmívá se.

Brouci pytlíci a ti druzí

Pak není divu, že i po pracovní době si ráda zajde na pivo. Nejvíc si ho vychutná po tenise nebo volejbalu, případně při venčení psa nebo projížďce na kole. „Je pravda, že trpím jistou profesní úchylkou. Nepiju pivo jen tak, ochutnávám přitom, čichám, zkoumám, co v něm je a co není. Naštěstí musím říci, že většinou nejsem zklamaná - ani z piva ani z toho, jak ta která restaurace s pivem zachází. I v soukromí preferuju naši značku - Zubr mi opravdu chutná nejvíc. Jak taky jinak, kdyby tomu tak nebylo, asi bych těžko mohla dělat sládkovou právě tady.“ Často se stane, že příjemné posezení v hospůdce se pro Natašu Rouskovou záhy mění ve výjezdní pracovní zasedání. Štamgasti si ji většinou napřed otestují, jak moc svému oboru rozumí, a pak se na ni sesypou s všemožnými dotazy. Tedy ne všichni. Někteří, i když jich prý není mnoho a Nataša jim říká „brouci pytlíci“, jí dávají najevo převahu - ženská, co ta mi tady bude říkat? Mně, který do sebe denně hrkne pět piv! „Tyhle řeči jsem se naučila ingorovat. Nenechám se vypro- vokovat. Nač se lidé nejčastěji ptají? Asi na lidové pranostiky - třeba, jestli je pravda, že když hnijí švestky, tak bude špatné pivo,“ dodává paní Sládková. A jak na ni reagují ženy? Někdy z jejich strany cítí cosi jako závist, že se jí podařilo uspět v oboru pro ženu netypickém. Naštěstí se to stává jen občas.

S mámou v hospodě

Kdo ale patří mezi její dlouholeté věrné obdivovatele, je 20letý syn. Když si spolu před rokem dvěma vyrazili na kole a dali si cestou v hospodě pivo, hned se vyptával: „A mami, co v té chuti cítíš? Je dobrá nebo ti v ní něco vadí?“ Na mámu dnes pořád ještě nemá, ale znalec je z něj prý slušný. Zkrátka nepřichází ani Natašin manžel. Pochvaluje si, že jeho žena je narozdíl od ostatních manželek vždycky ochotná zajít s ním na pivo. A dokonce je jako partnerka natolik tolerantní, že ho pouští na pivo s kamarády. „Na jaké?Samozřejmě že na Zubra - jiné by mu doma neprošlo. Brala bych to jako pivní nevěru,“ směje se Nataša Rousková.

Nataša Rousková (48) vystudovala katedru kvasné chemie a bioinženýrství na VŠ chemicko-technologické v Praze. Hned po studiích se vrátila do rodného Přerova a nastoupila do tamnějšího pivovaru Zubr. Posledních 10 let zde pracuje ve funkci sládkové. Je vdaná, má 20letého syna, baví ji lyžování, cykloturistika a pěší turistika.

Zdroj a foto: Zubr.cz | Autor: Martina Coufalová