Reklama na PIReklama na PIRastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Opat Broumov - Olivětín


Stavebnicové minipivovary



Broumovský pivovar

[úterý, 12. červen 2012]


Velkou sbírku starých půllitrů, lahví na stáčené pivo a spoustu dalších zajímavostí si mohou prohlédnout návštěvníci unikátního muzea pivovarnictví v Broumově. Majitelé pivovaru navíc chtějí v zimě expozici rozšířit o další velkou místnost.

Exponáty do sbírek muzea putují postupně. Letos přibylo například i několik přístrojů, které hostinští využívali k plnění lahví piva v hospodách.

"Mnozí pivaři možná ani netuší, že stáčení piva do lahví bylo ještě na začátku minulého století především věcí hostinských. Pivovary začaly stáčet pivo až poté, co zjistily, že to dobře nese, " říká ředitelka broumovského pivovaru Andrea Nosková.

V muzeu jsou i sudy, v nichž pivo ve sklepích zrálo či trakaře, na nichž se sudy vozily. Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody - takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva.

Nová expozice bude plná reklamních tabulí na pivo

K vidění je i historická lednička, do níž se sypal led. Ledovací nástroje zase připomínají doby, kdy pivovarníci těžili led ze zamrzlých rybníků a pak ho po celý rok skladovali v chladných sklepeních.

Řada historických fotografií dokumentuje práci v pivovaru před více než sto lety. Návštěvníci mohou také nahlédnout do kanceláře sládka, který místo počítače používal brk s inkoustem a takzvaný výstavní deník, kam zapisoval vyrobené pivo.

Základem další expozice bude sbírka plechových reklamních tabulí, především na sto třicet tabulí z období do roku 1930. Doplní ji řada novějších, dokumentujících vývoj pivovarnictví do konce minulého století.

Novou expozici by mělo doplnit také náčiní, které bednáři a truhláři používali k výrobě a údržbě pivovarských sudů. Majitelé pivovaru manželé Noskovi zvažují také, že by část nové expozice tvořila i historická hospoda. Pro tu ale zatím chybí to hlavní - historický výčepní pult, který by ale pocházel z Broumovska.

Olivětínské čokoládové prodávají i hypermarkety

"Řadu exponátů měl můj muž už dávno, některé ale získává až v poslední době na různých aukcích, burzách či prostřednictvím inzerátů. Snažíme se ale, aby exponáty měly vazbu na broumovské pivovarnictví, " říká Nosková.

Olivětínský pivovar má totiž dlouhou historii a do roku 1945 patřil broumovským benediktinům. Možná i proto už čtyřikrát přivezl návštěvníky do muzea osobně i převor Prokop Siostrzonek. "Přivezl sem své známé a přátele a jednou dokonce celý autobus návštěvníků, " sděluje ředitelka a dodává, že právě převor jejich muzeum vloni otevíral.

Velkou část návštěvníků olivětínského pivovaru tvoří Poláci, ale i Holanďané, Němci či Rakušané. V provázení návštěvníků se střídají ředitelka s manželem a dalšími dvěma zaměstnanci. "V létě už jsme ale museli v některých dnech zavést začátky prohlídek, abychom měli vůbec nějaký čas na řízení pivovaru a výrobu piva, " říká Nosková.

Muzeum mimo jiné může zvýšit i tržby pivovaru, neboť přímo v jeho areálu mnozí návštěvníci posedí a v pivovarské prodejně si koupí jeden ze speciálů, které broumovský pivovar vaří. Od medového, třešňového po pivo s javorovým sirupem a různé "kvasničáky". Se svým čokoládovým pivem se pivovar dokonce prosadil do největších hypermarketů v republice.

"Zvažujeme, že kromě posezení uděláme v pivovaru i malé dětské hřiště a stále přemýšlím o tom, zda by nešel do muzea nějak začlenit i krásný pivovarský rybník, který nad pivovarem máme, " říká majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera

http://hradec.idnes.cz/broumov-laka-do-muzea-piva-vystavuje-stare-pullitry-i-reklamni-cedule-1ew-/hradec-zpravy.aspx?c=A110929_1659159_hradec-zpravy_klu


Olivětíně po letech chátrání prokoukl díky nájemníkům. Na vzkříšení dávné slávy však možná čeká marně.

Foto

Kdo se zatoulá po uhrančivém Broumovsku až do broumovské části Olivětín, může stanout u velké budovy před pivovarem, nad jejímž vchodem ční malovaný nápis Pivovarská hospoda.

Působí neutěšeně, opadává z ní omítka. Stále však připomíná, že bývala kdysi honosnou a velmi vyhledávanou. Vždyť se také jmenovala Klášterní restaurace. Tehdy se v jejím sále v prvním patře tančilo a dole ve výčepu roztáčeli výplaty pivovarští bednáři, vozkové i sládek. Za restaurací v parku rostly mocné stromy, lidé tam odpočívali v romantickém altánu.

Až do poloviny minulého století, kdy pivovar v Olivětíně provozovalo broumovské benediktinské opatství a kdy Broumov patřil k bohatým sudetským městům. Po nástupu komunismu o pivovar i hospodu opatství přišlo. Dnes podnik patří opatství znovu, to však nemá na jeho opravu.

Přesto hospoda i dnes stojí před pivovarem navzdory svému "potrhanému kabátu" pyšně. Nynější nájemníci se loni pustili do rekonstrukce lokálu a ten je dnes příjemnou hospůdkou s kulečníkem a salonkem. A řada obyvatel Broumova i Olivětína do ní stále ráda chodí.

Foto

Z přeplněné kaple rovnou na pivo s ostrostřelci

Dějiny bývalé klášterní restaurace sepsal historik Muzea Broumovska Karel Franze. Ten uvádí, že honosná budova nahradila starší již nevyhovující starou hospodu. Novou nechal při cestě před klášterním pivovarem postavit roku 1877 opat Johann Nepomuk Rotter.

"Olivětín v té době zažíval vrcholnou fázi svého průmyslového rozvoje, takže stavba honosné restaurace byla dobře promyšleným obchodním tahem, “ říká Franze. Restaurace nouzí o hosty netrpěla. „Pivo přímo od zdroje tam muselo mít vždy vynikající kvalitu. Kromě štamgastů se restaurace stala i oblíbeným cílem nedělních vycházek zejména obyvatel Broumova. Mezi nimi nechyběli často ani sami členové benediktinského řádu, " popisuje historik.

Zvláště silný provoz zaznamenával lokál po církevních pobožnostech, mariánských, růžencových slavnostech a dalších svátcích. Ty se odehrávaly v kapli, která dodnes stojí v těsném sousedství restaurace.

"Asi nejznámější a nejoblíbenější byla hubertská mše. Bývala navštěvovaná tak, že většina věřících pro nedostatek místa musela stát na prostranství před kaplí. Slavnostní lesk této bohoslužbě dodávala účast broumovských ostrostřelců a selských jezdců. Ti všichni se pak svorně sešli v klášterní restauraci, " líčí Franze.

Foto

Bály a střelby, ale i věhlas hostinského zvaného Hitler

Právě ve velkém sále se odehrával Hubertský bál. "Bály a další akce zde prý pro své zaměstnance pořádala i textilní firma Schroll, a to přesto, že měla vlastní restauraci. Ta stávala nedaleko před areálem olivětínské tkalcovny. Sloužila však také jako závodní jídelna. Sál pivovarské restaurace poskytoval pro bály přeci jen honosnější kulisu, " míní historik.

Sál klášterní restaurace se ve 30. letech zalíbil i československému vojsku, jehož jednotky pravidelně zajížděly do Olivětína ke cvičným střelbám. Odbývaly se v nedalekém malém kamenolomu pod heřmánkovickou cihelnou. "V restauračním sále si pak vojáci vždy zřizovali bivak, " říká Franze.

V archivech našel, že posledním předválečným nájemcem pivovarské restaurace byl Ernst Klinke. Toho nikdo z dnešních obyvatel nepamatuje. I kvůli tomu, že většina původních obyvatel Broumova musela v roce 1945 opustit své domovy. Ti, co přišli osídlovat pohraničí, si naopak dodnes pamatují hostinského, který provozoval restauraci v 50. letech. Říkali mu Hitler.

Pamatuje si na něj i Milan Brutovský, který si pivo v dnešní Pivovarské hospodě dal poprvé v roce 1957. To mu bylo šestnáct let. A od té doby tam chodí pořád. Na pivo a kulečník. Říkává, že lepší hospodu v životě neznal.

"Už když jsem tam poprvé přišel, tak tam dělal hospodského Hitler. Tedy nějaký Ota Daněk. Ten přišel z Ostravy, měl šest dětí, některé se vrátily do Ostravy, některé tady zůstaly. No a ten pan Daněk měl podobný knírek jako Hitler, vlasy nosil taky podobně. Od té doby se tady pořád říká U Hitlera, " vypráví štamgast.

Vzpomíná, že nejlépe se v restauraci vařilo právě za pana Daňka. "Měl každý den šest jídel, vařil denně tak šedesát porcí. Nejdražší byla roštěná za šest korun, pivo bylo za korunu čtyřicet. Za deset korun jste se najedl i napil, " vzpomíná.

Foto

Nejvěrnější štamgast o největší rvačce v lokále

V 60. letech zažil sál takzvané čaje, tedy nedělní taneční zábavy pro mladé, které začínaly v 17 hodin. Pamatuje si na zahradu a park, na němž rostly veliké kaštany a lípy.

"Někdy v 60. letech dostal restauraci broumovský podnik VEBA, který se chystal přeměnit budovu na kulturní dům a rozšířit ho právě do míst, kde byla zahrada a altán. Projekt měl stát tři sta tisíc. Proto vykáceli všechny ohromné stromy. Jenomže nic nepostavili, ale stromy byly pryč, " pokračuje Brutovský.

Ten zažil v hospodě také největší rvačku, kdy se místní chlapi chytli se slovenskými dřevorubci.

"Na to nezapomenu. Do hospody přišli dva mladí kluci, Slováci. Káceli tady v lesích stromy. Přišli na kulečník, ale to se nelíbilo místním, a tak proti nim jeden vystartoval. A ten Slovák hned křáp, křáp. A chlapi na ně. Vyběhli z lokálu a byli v sobě. Vylítl i zdejší Slovák Jura Johan a starý Klusáček. Ten křičel: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal! A za chvíli přiběhl a měl zuby venku!" líčí muž pobaveně.

"Jeden od nás se vrátil i s frňákem na stranu a umýval se v hospodském dřezu, kde se myjí půllitry. Ale jinak to byla docela klidná hospoda."

Vzpomíná, že do restaurace chodil kdekdo, od běžných zaměstnanců podniků po ředitele či předsedu ROH. "Jó, to byly doby. Tehdy se olivětínské pivo točilo po celém Broumovsku, plzeňské bylo jen v hotelu, " povzdechne si nejvěrnější štamgast.

Foto

Po silvestru zavřeli a proměnili hospodu v klenot

Dnes tu čepuje pivo Vlasta Martinová, jejíž muž má hospodu pronajatu. Žena stojí za nálevním pultem už osm let, její muž jí střídá dva dny v týdnu. Časem začalo Vlastě Martinové vadit, že podnik uvnitř vypadá skoro jako zvenčí, tedy sešle.

A tak po oslavě Silvestra 2008 s manželem hospodu na tři týdny zavřeli, aby dali lokálu zcela novou fazonu. Nechali ho vymalovat, obložit, vystavěli nový pult, vyměnili židle a instalovali plazmu. Pomohli jim známí, některé řemeslníky našla mezi stálými hosty. Jiní chodili kolem rozestavěného lokálu nešťastní. Ale výsledek stál za to. Hospoda dnes působí velmi útulně a příjemně.

"Jenom tu je ještě málo poliček. Mám velkou sbírku pivních sklenic, ale už na ně nemám místo. A nikdo tady police neumí, " rozhlíží se žena po lokále. Pivovarská hospoda dnes čeká na zázrak. Majitelé, tedy představitelé broumovského kláštera, sice opravili střechu, kterou zatékalo, ale na větší opravy nemají.

"Okna jsme zasklili na své náklady, aby se po celém baráku neproháněl průvan. Aby z toho jednou nebyla opravdu zbořenina, " krčí rameny Martinová.

Narozeniny se slavily se striptérkou

Svou hospodu má ráda. Hlavně lidi, kteří do ní chodí. "Někdy už mi připadají jako malá rodina. Když má někdo narozeniny, slavíme to tady, " říká.

A pak vzpomene na narozeniny tří stálých hostů asi před třemi lety. Všichni se na ně složili, ale dlouho zvažovali, co jim dát. "A pak mě napadlo, že jim pozveme striptérku. Jen tak jsem to plácla, ale všichni se toho chytli, " líčí Vlasta Martinová.

Foto

Sama tehdy vyhledala agenturu v Novém Městě nad Metují a stalo se - do hospody v určený den přijela striptérka. Hospoda byla plná, na kulečníku stál dort. "Posadili jsme oslavence doprostřed a řekli jsme jim, že dostanou dárek. Mysleli, že tak nanejvýš nějakou flašku, ale přišla striptérka. Odhodila kůži a rozbalila to. To bylo!" směje se paní Vlasta.

Největší legraci si užili s prostředním oslavencem. "Ten tady měl sedmdesátiletou maminku a my jsme se báli, jestli to je pro ni vhodné. Ale když mu striptérka postříkala šlehačkou kalhoty, maminka volala: To nevadí, Milane, já to pak vyperu!" propuká znovu v smích vypravěčka.

Nejstarší z oslavenců se prý do striptérky zakoukal a hodně dlouho v hospodě snil, jak by si ji rád vzal domů. Že by se o ni dobře staral. "Moc se mu líbila, " usmívá se hostinská.

Ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek vidí, v jakém je Pivovarská hospoda neutěšeném stavu, každý den, ale nekoupil by ji, přestože mu ji opatství nabízelo za slušnou cenu. "Především na její obnovu dnes nikdo nemá a asi ani nedá. Trochu jsme to počítali a její obnova by stála možná dvacet milionů, " říká ředitel.

Jeho žena má v kanceláři dobový obraz zachycující olivětínský pivovar na počátku 20. století. Klášterní restaurace s altánem, parkem a koňskými povozy na něm připomíná zámek.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


Broumovský Opat ve Skotsku

[čtvrtek, 19. listopad 2009]

Ve skotském městečku Arisaig byl 11. listopadu tohoto roku slavnostně odhalen památník více než tří stovek československých vojáků, kteří zde prošli bojovým výcvikem. Většina z parašutistů seskočila do okupované Evropy, tedy týlu nepřítele. Mezi nimi byli i Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří spolu provedli atentát na Reinharda Heydricha. Broumovský pivovar Opat dodal do městečka Arisaig, na severozápadě Skotska, pivo světlý ležák Kvasničák, speciálně stočený k této příležitosti. Pivo z Čech bylo všemi přítomnými hodnoceno jako velice kvalitní a lahodné.

Autor: Miroslav Anger

Broumovský Opat ve Skotsku

Pivovaru loni klesl výstav o 30 procent

[čtvrtek, 13. březen 2008]

Společnosti Pivovar Broumov z Broumova se loni snížila produkce o 30 procent na 26 000 hektolitrů.

Hlavní příčinou byl propad odběru od obchodních řetězců Tesco a Coop Ústí nad Orlicí, kam podnik dodal asi polovinu své produkce. „Vedle nižšího prodeje do řetězců se na poklesu projevila také sílící konkurence velkých pivovarů, “ řekl jednatel a spolumajitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Nižší výroba se promítla i ve snížení počtu zaměstnanců z původních více než 30 lidí na nynějších 23. S dodávkami do řetězců Pivovar Broumov, který je nejmenší v Hradeckém kraji, začal v roce 2004. Krátce nato mu odbyt výrazně narostl, ze zhruba 13 500 hektolitrů v roce 2003 na 43 000 hektolitrů v roce 2005.

Ještě letos podnik kvůli dalšímu snížení dodávek řetězcům čeká mírný pokles výroby. Snížení by chtěl částečně vyrovnat novými kontrakty v Polsku.

Loni export pivovaru činil asi 1 000 hektolitrů a směřoval vedle Polska také do Německa a Ruska. Pod značkou Opat podnik vyrábí sedm druhů piv, z toho tři speciální.

Zdroj: MF Dnes


Výstav v roce 2006 klesl společnosti Pivovar Broumov na Náchodsku, a to o 13 % na 37 500 hektolitrů. Důvodem byl menší odběr obchodního řetězce Tesco, kam pivovar pod značkou Novic dodává výčepní pivo. Přes pokles ale šlo o druhý největší výstav podniku za posledních 10 let, informoval jednatel pivovaru Jaroslav Nosek.

Tesco je nejvýznamnějším odběratelem pivovaru, druhým největším je řetězec Coop Ústí nad Orlicí. S dodávkami do řetězců, které nyní tvoří asi polovinu odbytu pivovaru, Broumovští začali v roce 2004. Od té doby jim výstav výrazně vzrostl. Ještě v roce 2003 pivovar dodal jen 13 500 hektolitrů.

Letos podnik čeká mírné zvýšení výstavu. Vedle vyššího prodeje řetězcům firma plánuje i růst exportu, který loni činil asi 1100 hektolitrů. Hlavními zahraničními odbytišti jsou Německo, Polsko a Rusko.

Pod vlastními značkami Opat a Převor podnik vyrábí osm druhů piv, z toho tři speciální. (Moderní obchod)


Není Michael Jackson jako Michael Jackson. Zatímco známější postava tohoto jména má za sebou miliony prodaných nosičů a desítky zásahů plastických chirurgů, ten druhý Michael Jackson dokázal prodat miliony výtisků svých knih o pivu a o whisce po celém světě. Druhý jmenovaný nedávno navštívil i ČR, kde se nejenom zamýšlel nad vývojem situace na pivním trhu, ale i ochutnával česká piva. Jedno z nich, kterým si zvlažil svůj náročný jazyk, bylo i pivo z Olivětínského pivovaru. A netajil se tím, že s jeho chutí byl nadmíru spokojen.

"Měl jsem možnost ochutnat v Čechách několik druhů piv. Některá mě velice zaujala, jiná míň. Pivo Opat z pivovaru Broumov mělo krásně vyrovnané tělo, při 6 % alkoholu to nebyla dominantní složka chuti, prostě velice dobré pivo, " vyslovil se pochvalně na adresu olivětínského moku. "Naopak trošku zklamán jsem byl ze vzorku ze žateckého pivovaru. Srdce oblasti nejlepšího chmele na světě, tudíž jsem očekával vyšší hořkost piva. Ale tu jsem tam nenašel, " dodal pro Svět piva guru pivní žurnalistiky. (Noviny Náchodska)



Islám v ČR nechcemePivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň