Po dlouhých desetiletích bude mít Vyšší Brod znovu svůj pivovar. Tradici "práva várečného" se v tamním cisterciáckém klášteře chystá od léta oživit Jiří Fojtl.

Ve svém minipivovaru, který vzniká v bývalé hasičské zbrojnici a posléze prodejně suvenýrů v areálu kláštera, bude mladý pivovarník vařit Jakuba. Název má připomínat jednoho z prvních klášterních sládků.

Ročně chce Fojtl vyrobit na 500 hektolitrů nejoblíbenějšího pěnivého moku. Půjde tak o nejmenší komerční pivovárek na jihu Čech. Jeho pivo už má dokonce i vlastní červenobílé logo.

"Budeme vařit jedenáctistupňové světlé kvasnicové a čepovat jej přímo z tanku, jako každý druhý minipivovar. K tomu ještě chystáme polotmavou třináctku," uvedl Fojtl, pro něhož se vaření piva stalo velkým koníčkem. Recepturu svého nápoje si ale pečlivě střeží, výrobním tajemstvím jsou i potřebné suroviny.

"Nechci konkurovat velkým pivovarům, ty produkují už trochu něco jiného. Naše tradičně vyráběné pivo má oslovovat jedinečností, kvalitou a originální chutí," uvedl.

Inspirace z Aigenu

K pivařině přitom mladý nadšenec poprvé takříkajíc přičichl asi před půldruhým rokem. Inspiraci našel v pšeničném pivu v rakouském Aigenu. To mu zachutnalo natolik, že po návratu domů si zkusil uvařit své vlastní. Nakoupil nejnutnější vybavení a s kamarádem vyrobili první várku, takzvaně z prášku, tedy ze sušených kvasnic a pivního polotovaru. Návod našli na internetu. Výsledek ale za mnoho nestál.

"Nebylo nic moc - nějaký anglický ležák. Podruhé jsme zkusili koncentrát z výzkumného ústavu pivovarnického a pivo bylo výborné. Pak už byl jen krůček k tomu, že si ho uvaříme už od sladu, pěkně celým postupem," přiblížil Fojtl své pivovarnické začátky.

První várku piva uvařil Fojtl z prášku. Prý nestála za nic.Měsíce trvalo, než sehnali nutné vybavení, část získali i z minipivovaru z Blučiny. Jako zázemí posloužil sklep babiččina domu, kde se z nevyužívané sauny stala chladírna. Kamarád však u projektu nezůstal, a tak zbyl Fojtl na vše sám. Informace sbíral z internetu, udělal si kurz vaření piva. Jelikož ale ve sklepě začalo být málo místa, hlavně kvůli spilce a ležáckému sklepu, musel najít nové prostory. Zrodil se nápad s klášterem.

Od financí k pivu

"Protože nevlastním žádnou hospodu či restauraci, spojil jsem se s místním hoteliérem, který má přímo v klášteře kavárnu, a tak dobře zná místní poměry," podotkl majitel minipivovaru, který i přes své označení zabere plochu 70 metrů čtverečních. Mít svůj pivovar přitom není levná záležitost. Fojtl, kterého živí finančnictví, už do jeho vybavení investoval milion korun. Počítá, že vrátit by se mu měl za tři roky.

Nový minipivovar bude stát jen pár desítek metrů od původního pivovaru, naproti hlavnímu vstupu do kláštera, který ve 13. století založil Vok z Rožmberka. Nyní jeho majitel jedná s tamním převorem, který se snaží dohledat recepturu, podle níž v klášteře po staletí vařili vlastní pivo. Bylo údajně z bylinek a mělo nezvyklou červenou barvu. Pokud se vše podaří, Fojtl slibuje, že výrobu netradičního vyšebrodského moku oživí. První várku se chystá uvařit na příští rok, kdy si město připomene 750 let od první písemné zmínky.

Fojtlův minipivovar není jediným v Jihočeském kraji. Jeden je například v Dražíči na Táborsku, další Zlatá labuť na Zvíkově, oba ale mají vyšší výstavy. Celkem v Česku funguje na 60 minipivovarů a dál jich přibývá.

Zdroj a foto: Týden

Obyvatelé Vyššího Brodu na Českokrumlovsku se možná mohou začít těšit na úplně novou značku piva. A to paradoxně v souvislosti s církevními restitucemi. Pokud totiž projde aktuální návrh vládní komise na naturální a finanční vyrovnání státu a církve, cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě se znovu po šedesáti letech stane vlastníkem pivovaru.

A nejen to. Klášteru připadnou i minimálně stovky hektarů lesů a rybníků, které mu po válce zabavili komunisté. „Určitě bychom si s majetkem dokázali poradit. Z toho obavu vůbec nemám,“ říká převor Justýn z vyšebrodského kláštera.

Před válkou patřil vyšebrodský klášter k největším zaměstnavatelům v kraji. Spravoval čtyři tisíce hektarů lesa, desítky rybníků, vlastnil restauraci i klášterní pivovar. Cisterciáci vybudovali také vůbec první železnici na Lipno. Po sametové revoluci vrátil stát cisterciákům zatím jen klášterní budovu, zatímco ruina sousedního pivovaru se pomalu rozpadá a nedávno v ní dokonce hořelo.

„Pivovar spravuje pozemkový fond, který do něj kvůli nevyřešené otázce vlastnictví nemůže dát ani korunu,“ říká převor. Pokud by však vládní komise prosadila svůj návrh na církevní restituce, představený ministrem kultury Václavem Jehličkou, klášter by mohl po dlouhých desetiletích znovu podnikat v duchu starého hesla „modli se a pracuj“.

Navrhovaná novela zákona totiž počítá s tím, že řeholní řády by většinu svého majetku dostaly zpět. Církve a náboženské společnosti by pak stát za zabavený majetek odškodnil 83 miliardami, vyplácenými postupně po dobu 60 až 70 let. „Zatím nemáme o chystaných restitucích bližší informace, v klášteře totiž není televize. Jestliže ale dostaneme zpět hospodářské budovy, klášterní pivovar postupně obnovíme i s výrobou,“ tvrdí převor.

Jak funguje klášterní hospodaření se přitom čeští zájemci mohou přesvědčit na vlastní oči v nedalekém premonstrátském klášteře v hornorakouském Aigen-Schläglu. Klášter ke všeobecné spokojenosti místních obyvatel spravuje prakticky celou rakouskou část Šumavy, kromě lesů vlastní i známý lyžařský areál Hochficht, velkou restauraci, vinárnu, provozuje klášterní pivovar. „Podnikáme v oborech, které sice nevynášejí tolik jako spekulace na burze, zato jsou ale stabilním zdrojem příjmů a zajišťují našim pracovníkům zaměstnání v dlouhodobé perspektivě,“ říká Marcus Rubasch, druhý muž v hierarchii kláštera ve Schläglu a správce jeho financí. (Lidovky)