Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Minipivovar Ostrava - Zábřeh


Stavebnicové minipivovary



Jak rozjet provoz malého pivovaru? Teprve šestatřicetiletý Tomáš Hub už to udělal například v Japonsku, ve Vietnamu, na Filipínách, v Austrálii, Rusku, Azerbajdžánu či v Belgii nebo Anglii.

Současný sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu zdědil „pivní geny“ po prastrýci, který vařil pivo v Palačově. Po studiích biochemie začal vařit v novojičínském Minipivovaru Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření pivního křesťanství ve světě,“ říká s nadsázkou Tomáš Hub.

* Jaká je dnes kvalita piva v malých pivovarech?

Pivovary zakládají nejčastěji firmy, které dodají i know how a dohlížejí i na kontrolu kvality - ta kvalita je na více než na dobré úrovni.

* Bylo tomu tak i v začátcích?

Ty byly trošku divoké. Ale že by byla vysloveně špatná kvalita, to si nemyslím. Jistě, hosté si pořád občas někde stěžují, že jejich pivo z malého pivovaru je pokaždé tak trochu jiné, jenomže tak to je. Ta piva jsou většinou nefiltrovaná, pořád dozrávají, každý týden jsou jiná.

* Je tu prostor pro vznik dalších pivovarů? Kdysi byly v každém městě.

Cena piva roste, začíná to být zajímavé i pro hostinské. Když se chtějí odlišovat od konkurence, kde je jednotvárné pivo, tak takhle uvažují.

* Jaká je hranice návratnosti investice do takového malého pivovaru?

Většinou jde o pivovary, které se stavějí pro hospodu od sta míst výš. Návratnost bývá čtyři až pět let.

* A co kdyby chtěl pivovar expandovat, rozvážet pivo, plnit je do sudů?

To už je daleko větší investice.

* Kdybych si chtěl založit malý pivovar, co byste mi radil, abych vařil?

Jednak by to asi chtělo hlavně mít hospodu - bez ní je to utopie. Dostat se do dalších hospod nebo řetězců je těžké. Jediná cesta je podle mě mít restauraci nebo hotel.

* A to pivo?

Mladí lidé dnes cestují, nejsou konzervativní, znají anglická piva, belgické speciály - tou cestou byste mohl jít, taková piva tu chybí.

* Existují národní pivní chutě?

Třeba na Východě nechtějí piva, na jaká jsme zvyklí většinou my. Ale i u nás jsou už piva méně hořká, víc nasládlá. Ve Vietnamu chtěl mít majitel stejně hořké pivo, jako je plzeňské, ale většina piv vyráběných v cizině není příliš hořká.

* Myslíte, že velcí výrobci piva jsou z malých pivovarů nervózní?

Malé pivovary v České republice vaří tři procenta celkové výroby piva. Jsme jenom doplněk na trhu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Jedinečnou specialitu mají nyní na čepu v Zámeckém minipivovaru v Ostravě-Zábřehu. Uvařili zde bezlepkové jedenáctistupňové pivo, které má zdravotní účinky. Ocení ho nejen mnoho lidí s celiakií.

Je po něm obrovská poptávka ze všech koutů republiky. Nikde jinde u nás ho totiž nevaří. V možnostech zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu ale bohužel není reálné vyhovět všem. Svou novinku – jedenáctistupňový bezlepkový Pikard – čepuje v prvé řadě svým návštěvníkům.

Jsme malý pivovar, tak toto pivo vaříme jen pro naši restauraci. Uvažujeme však o tom, že bychom další várku přivezli na sraz celiaků, který by se měl konat v květnu v Praze,“ sdělil Deníku manažer minipivovaru Radovan Koudelka.

Vrozená vada

Počet lidí s rozšířeným civilizačním handicapem zvaným celiakie se u nás odhaduje na čtyřicet až padesát tisíc. Jde o vrozenou alergii na obilnou bílkovinu – lepek. Podobné pivo, které mohou tito lidé pít, vaří už jen dva pivovary, a to jeden v severní Anglii a druhý v Bavorsku.

Bezlepkové pivo, které se k nám vozí, je drahé a špatně dostupné. Je dobře, že se u nás něco takového dělá, i když je to zatím bohužel jen lokální záležitost,“ vyjádřila se Jitka Dlabalová ze Společnosti pro bezlepkovou dietu. „Jestli toto pivo přivezou na náš sraz, tak bude mít určitě úspěch,“ dodala.

Tradiční surovinu – slad – u výroby tohoto piva tentokrát nahradila kukuřice a s ohledem na mimořádně náročný proces vaření a scezování i kukuřičný sirup. V zámeckém minipivovaru v první várce uvařili osm set litrů bezlepkového moku.

Velká výzva

Bezlepkové pivo bylo pro mne velká výzva. Vyzkoušet málo probádané je vždy velice lákavé, platí to i v našem řemesle. Jsme první u nás, kdo vaří pivo s nulovým obsahem glutenu,“ poznamenal vrchní sládek Tomáš Hub.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Pleva


Na tuhletu persónu jsme vůbec nezacílili náhodou. Vrchní sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu, Tomáš Hub je absolutní špička ve svém oboru v 36-ti letech patří k nové generaci českých sládků. Pivo má v genech s pivem také objel celý svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích vařil české pivo. Bude ho vařit také na Stodolní?

Foto

Tomáš Hub je vrchním sládkem vyhlášeného, Zámeckého minipivovaru v Ostravě - Zábřehu. Pochází z Palačova u Nového Jičína, pivo má v genech a s pivem také objel svět. 9. let strávil v zahraničí, kde v 15 zemích, ve funkci sládka, vařil české pivo. Také dnes často vyráží na pracovní mise v zahraničí, kde je ve svém oboru žádaným odborníkem a poradcem. „Ostravský Zámecký minipivovar je v tuto chvíli mým domovským přístavem. V příjemném prostředí, obklopen nejmodernější technologií, mi dělá obrovskou radost možnost dál šlechtit dobrou pověst Zámeckého minipivovaru a zároveň navázat na jeho úspěšnou tradici vaření pivních speciálů,“ zmiňuje Tomáš Hub.

Jeho profesní kariéru nastartovala studia biochemie a od roku 1994 post asistenta sládka v novojičínském Minipivovaru - Národní dům. „Pracovat v cizině jsem vzal jako zajímavou šanci podílet se na šíření “pivního křesťanství“ ve světě,“ dodává sládek. Od roku 1997 se podílel na rozjíždění a provozu minipivovarů s českou technologií hlavně v Asii v destinacích jako Japonsko, Taiwan, Filipiny či Vietnam. V životopise má zapsána i místa v Austrálii, Rusku, Kazachstánu, Azerbajdžánu a také evropských zemích, jako Nizozemsko, Belgie, Francie, Anglie. „V minulých dnech jsem se vrátil z pracovní cesty v Moskvě a po novém roce vyrážím do Vietnamu,“ říká Tomáš Hub.

Samozřejmě, že takovéto zkušenosti profesně výrazně zformují vaši osobnost. Myšlenka začít vařit pivní speciály přímo na Stodolní my vůbec nepřijde jako špatný nápad. Chce to najít prostory, vybavit je správnou technologií a zbytek už nechte na mě. Dokážu si představit, že Stodolní bude mít své vlastní Aly / čti ejly /, tedy svrchně kvašená, pšeničná, vícestupňová piva v několika chuťových provedeních. Do dvou let by se pivo na Stodolní skutečně mohlo začít vařit,“ dodává Tomáš Hub.

Zdroj: Stodolní.cz


Dosud to měli lidé s bezlepkovou dietou, takzvaní celiaci, těžké. Když dostali chuť na pivo, museli si ji nechat zajít, nebo si nechat poslat speciální pivo z Anglie či Německa. To už ale neplatí. Vrchní sládek Zámeckého minipivovaru v Ostravě-Zábřehu Tomáš Hub totiž uvařil speciální bezlepkové pivo.

Foto

V zámeckém pivovaru mohli celiaci ochutnat bezlepkové pivo už loni, tehdy je sládek uvařil z pohanky, která ale "zabetonovala" výrobní zařízení, proto je letos hlavní surovinou kukuřice a také kukuřičný sirup.

Dalšími surovinami pro neobvyklé pivo byl například karamel, belgické pivní kvasnice a chmel s přísadou bylinek, například ibišku. "Ten podpořil tmavou barvu piva a také zažívání," řekl vrchní sládek minipivovaru.

Minipivovar uvařil osm set litrů bezlepkového piva s názvem Pikard, o další výrobě rozhodnou štamgasti. Pokud bude o pivo zájem, pivovar jej bude dále vyrábět. "K výrobě bezlepkového piva nás po úspěchu prvního pokusu s pohankou přivedla intervence Českého svazu celiaků," dodal vrchní sládek Tomáš Hub.

Na sto obyvatel jeden celiak

Zámecký minipivovar v Ostravě-Zábřehu je prvním v zemi, komu se podařilo vyrobit pivo vhodné pro lidi s bezlepkovou dietou. V Evropě takové pivo vaří jen jeden pivovar v bavorském Norimberku a v britském Leedsu.

Lidé s bezlepkovou dietou mají vrozenou alergii na obilnou bílkovinu, tedy lepek. Nemohou tedy například požívat potraviny z mouky ani extrakty s obilovin. "Když si dám normální pivo, tak utíkám na záchod," popsal účinky při porušení bezlepkové diety celiak, který pracuje shodou okolností jako číšník v Zámeckém minipivovaru.

Eliška Dufková ze Společnosti pro bezlepkovou dietu odhaduje, že v Česku připadne na sto obyvatel zhruba jeden celiak. "Podle našich informací je v péči lékařů maximálně deset tisíc celiaků," uvedla Eliška Dufková. Mnoho lidí však o své celiakii neví.

"Identifikace tohoto onemocnění je i dnes velmi složitá, málo lékařů podle prvních signálů ihned odhalí celiakii. Ale kdo má už jednoho pacienta, ten nezaváhá," řekla Eliška Dufková. Uvedla, že celiaků přibývá, nikoli však abslutně - zvýšený počet lidí s bezlepkovou dietou odborníci přičítají spíše tomu, že lékaři mají k dispozici lepší diagnostiku.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz| Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Alexandr Satinský


Místo tupláků třetinkové skleničky, místo velkých značek malé pivovary. Pivním slavnostem na zábřežském zámku by se v paralele na slavnou Mnichovskou akci dalo přezdívat Mini-Oktoberfest.

Grošák, Klaďas, Uhlo, Chachárek, Valášek nebo Qásek. Nic vám tyto názvy neříkají? Tak to jste asi v neděli či v pondělí nezavítali na zámek v Ostravě-Zábřehu. V jeho areálu a přilehlém okolí se konal Svatováclavský pivní festival a výše uvedená jména patří pěnivým mokům z některého z patnácti minipivovarů, jež zde představovaly svou produkci.

Je to perfektní. Jsem pro, aby se takováto akce opakovala, protože je fajn, když člověk může okusit nejrůznější piva, na která by v hospodě normálně nenarazil,“ pochvalovala si akci Pavla Brdičková z Bradýsa nad Labem. Na prvním ročníku minipivovarské přehlídky se čepovalo do třetinkových skleniček, které se vydávaly na třicetikorunovou zálohu. Samotné pivo stálo dvacetikorunu. A řady na něj se stály dlouhé.

Nelákavějšími byly pro mnohé piva opravdu netradiční, jako třeba višňové, borůvkové, nebo konopné, ale také medovo-šípkový Svatováclavský speciál z produkce domácího minipivovaru, jež je součástí zábřežského zámku. „Je to velmi pěkná, sympatická akce. Lidé mají možnost vyzkoušet různé pivní speciality, různorodá piva. Některá mi chutnají, jiná ne, ale je to tady fajn. Ještě když je takové krásné počasí,“ hodnotil pivní slavnosti další účastník – Tomáš Adamík z Ostravy.

K pivu je třeba občas i něco zakousnout, takže pro návštěvníky byly přichystány i stánky s občerstvením, které nabízely zvěřinový guláš, selátko, škvarkovou pomazánku nebo zámeckou klobásu. Zkrátka nepřišly ani děti, na které čekaly kolotoče, skákací hrady, a další atrakce. Pestrý program doplnilo vystoupení šermířů, kejklířů ale i kapel hudebních skupin.

Foto a vide zde...

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


Ostrava bude mít svůj Mini-Oktoberfest

[čtvrtek, 24. září 2009]

Nultý ročník Svatováclavských pivních slavností na zámku v Ostravě-Zábřehu může být základním kamenem zajímavého svátku pěnivého moku. Dobrým počinem je třeba už to, že se pivo bude točit do skla.

Pivní speciály z patnácti minipivovarů budou moci v neděli a v pondělí ochutnat návštěvníci degustačních slavností, které se uskuteční v areálu zábřežského zámku.

Do třetinkových sklenic, které se budou prodávat za třicet korun a jež si pak bude možné ponechat anebo na místě vrátit, si lidé budou moci nechat načepovat třeba novinku z produkce zámeckého minipivovaru – medovo-šípkový polotmavý ležák, nebo například pivo višňové, konopné, osmnáctistupňové, či naopak nealkoholické.

Připraveno máme pro návštěvníky pět tisíc sklenic. V případě většího zájmu ale můžeme ještě nějaké přidat. Čepovat se bude asi třicet druhů piv. Cena za malé pivo bude dvacet korun, vstup na slavnosti je zdarma,“ uvedl za pořadatele Svatováclavských pivních slavností Radovan Koudelka.

Chtějí založit novou tradici

Akce, která spojuje místní minipivovary, by podle nás měla založit novou tradici, lidem přinést zajímavé zážitky a podpořit pivní turistiku na severní Moravě,“ dodal ještě Koudelka.

Velkou dvoudenní přehlídku pivního moku doplní pestrý hudební program, ve kterém vystoupí mimo jiné kapela Ready Kirken a zpěvačka Anna K. Nejmladší návštěvníci se mohou pobavit v dětském koutku s tradičními pouťovými atrakcemi.

Připraven bude také historický program nebo pivní soutěže. Chybět nebude příjezd svatého Václava na koni, vystoupení kejklířů, komediantů a šermířů,“ doplnila Sylva Kocurová, další z organizátorů slavností.

Minipivovarnictví na severní Moravě a ve Slezsku provází v současné době velký boom. V letošním roce otevřely své brány tři nové varny a další tři se budou v brzké době otevírat.

Seznam minipivovarů, jež se zúčastní slavností: Pivovar Zábřeh Ostrava, Pivovar Štramberk, Valašský pivovar Kozlovice, Pivovar Excelent Rýmařov, Pivovar Černá Hora, Pivovarský dvůr Plzeň, Pivovar Bon Zašová

Pivovar Avar Hlučín, Pivovar Valášek Vsetín, Minipivovar U krále Ječmínka Prostějov, Minipivovar Slezan Leskovec, Biovar Ostrava, Minipivovar Koníček Vojkovice, Pivovar Hukvaldy, Minipivovar Kopřivnice,

Zdroj: Deník.cz


Svatováclavské slavnosti piva

[pondělí, 21. září 2009]

Pěkný den ze Zámku!

Vážení přátelé českého piva! Chceme Vás pozvat na naší akci - "Svatováclavské slavnosti PIVA 2009" v Ostravě.

Propagovat produkty a služby malých nezávislých pivovarů je složité, jak organizačně, tak i finančně - a bez "velkých" sponzorů to jde jedině s nadšením.

Ale i z nadšení věřím, může vzejít akce na profesionální úrovni, s bohatým programem a zajímavou paletou pivovarů a jejich skvělých piv, zvlášť zde na severní moravě, kde podobná akce zatím uspořádaná nebyla.

Věříme, že námi připravená degustační přehlídka 16ti, převážně moravskoslezských pivovarů se stane tradičním místem představení pivovarů našeho regionu, a to nejen jejich piv, ale také dalších služeb, které nabízejí a podpoří tak "pivní turistiku" v tomto regionu. To je nakonec hlavní důvod, proč záštitu nad touto akcí převzal starosta největšího ostravského obvodu Ostrava-Jih pan Karel Sibinský a bez jehož přispění bychom tuto akci určitě nemohli realizovat, nebo ne v takovém rozsahu.

Co jsme připravili:

Dvoudenní (27. a 28. Září) degustační přehlídku 16 malých a minipivovarů - myslím, že důležitá poznámka je, že se všechna piva budou ČEPOVAT DO SKLA!(zůčastněné pivovary neplatí žádné poplatky!)

Bohatý program - z hlavních vybírám - Ready Kirken, Ivan Hlas trio, ANNA K a další

Vstup zdarma

Prezentace zůčastněných pivovarů - jejich piv a dalších služeb

Předpokládaná návštěvnost - 8 - 10 tis. návštěvníků - při > příznivém počasí (vycházíme z předchozích ročníků, kdy na pouze našich slavnostech, bez dalších pivovarů, bylo v roce 2007 - 3,5 tis. návštěvníků, resp. v r.2008 4,5 tis. návštěvníků.

Srdečně Vás všechny zveme

Zdroj: Zámek Zábřeh | Autor: Radovan Koudelka

Svatováclavské slavnosti piva

Český unikát: pivo uvařené z vína

[pátek, 7. listopad 2008]

Světové prvenství drží minipivovar v hotelu Zámek Zábřeh v Ostravě. Jako první tu uvařili pivo z vína.

Napůl pivo, napůl víno – dvě mouchy jednou ranou zabili v minipivovaru na Zámku Zábřeh v Ostravě, kde jako první na světě uvařili pivo z vína!

"Skutečně jsme pečlivě hledali, jestli se někdo ve světě pokusil něco podobného vyrobit, ale nikoho jsme nenašli. Takže se to dá označit za světovou premiéru,“ říká manažer minipivovaru Radovan Koudelka.

"Základem bylo víno Modrý Portugal, respektive čtyři sta litrů vinné šťávy, přičemž technologie vaření piva byla prakticky stejná jako u běžných piv. Následný proces zrání už ale vyžadoval větší trpělivost, přičemž bylo úžasné sledovat chuťový vývoj piva,“ usmívá se Koudelka s tím, že se nejprve zdálo, že se pivo nebude dát vůbec pít.

"Ale nakonec jsme se po padesáti dnech zrání trefili do černého, a tohle jedenáctistupňové Svatomartinské pivo každého překvapí svým osvěžujícím dojmem,“ dodává Koudelka, podle něhož uvařili téměř tisíc litrů vinného piva.

"Na své si přijdou pivaři i vinaři, a tohle pivo se dá pít na tři způsoby. Jako klasické čepované pivo, nebo jako aperitiv, či jako pivní koktejl. Na přání ho budeme podávat i mírně dochucené například medem nebo grenadinou,“ říká Radovan Koudelka.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch


Na zámku navařili pivo z medu

[sobota, 25. říjen 2008]

V Zábřehu uvařili medové pivo. Ve výčepech vydrží jen několik dní.

Tisíc litrů originálního piva z medu čepují od čtvrtka (vydáno 26.9.2008 - pozn.) v pivnici Zámeckého minipivovaru Zábřeh v Ostravě. Na výrobu unikátních speciálů se tu zaměřují už dlouho.

Zdejší sládek Václav Baron je schopen uvařit pivo prakticky z čehokoli včetně puškvorce, kopřiv, pampelišek nebo pohanky.

Na výrobu sedmnáctistupňového medového piva, uvařeného u příležitosti Svatováclavských slavností, spotřeboval sládek na čtyřicet kilogramů prvotřídního medu z podhůří Jeseníků.

Odhaduje, že medové pivo se bude čepovat jen několik dnů. "Speciály jsou u nás velmi oblíbené, takže zpravidla hned zmizí,“ říká sládek Václav Baron.

Zdroj: tn.cz | Autor: Marek Švidrnoch


Speciální sedmnáctistupňový Svatováclavský ležák navařil sládek minipivovaru v zámku v Ostravě-Zábřehu. Jeho slavnostní křest proběhl dnes dopoledne.

Pivo má v sobě deset ingrediencí. Kromě tradičních - tedy vody, chmelu, sladu a kvasnic - jsou v něm ještě tři druhy sladu, a to bavorský, karamel a pražený. Specifickou chuť mu dodává jarní jesenický med a bylinky, které jsou tajemstvím sládka Václava Barona. „Zjistili jsme, že právě med je surovinou mimořádně vhodnou pro výrobu piva. Dává mu výjimečnou barvu, vůni i chuťovou plnost. Myšlenka deseti přísad se pak prolíná s etikou deseti božích přikázání. Navařeno máme 900 litrů, které jsou ode dneška na čepu. Tohle pivo je již sedmým speciálem, který jsme zde za rok fungování minipivovaru uvařili,“ řekl Baron.

Pivo z minipivovaru se nikam neexportuje, konzumuje se jen zde. „Co si navaříme, to si vypijeme. Ležák budou moci ochutnat návštěvníci Svatováclavských slavností, které na zámku o víkendu pořádáme,“ dodal manažer zámku Radovan Koudelka.

Mezi speciálními pivy sládka Barona je třeba také pohankové devítistupňové pivo, jež jako jediné mohou pít i lidé trpící celiakií, kteří mají bezlepkovou dietu.

Zdroj: Regiony 24.cz | Autor: Mediadax


Pro pivo na zámek

[pondělí, 21. leden 2008]

Po dlouhé době se Ostravané dočkali otevření zbrusu nového podniku, který přichází na severní Moravu s velkolepým konceptem. Na zámku Zábřeh najdete hotel, restauraci, vinotéku i pivnici s vlastními pivními speciály.

Kdysi středověká tvrz i renesanční zámek, nyní nákladně obnovené gastronomické zařízení. Rustikální pivnice láká hlavně na pivo, celodenní provoz a tradiční české speciality. Luxusnější zámecký restaurant s klenbami a krbovým ohněm je otevřen pouze navečer a láká na mezinárodní kuchyni. Interiéry jsou zpracovány citlivě, bez zbytečného kýče, přitom dobře ladí s historickou atmosférou místa.

Foto

Menu v námi navštívené pivnici bylo sestaveno ideálně - „pivař" si dá některou z chuťovek, rodinka na víkendovém obědě zase upřednostní českou kuchyni nebo zámecké speciality.

Zamrzely nás rozlámané desky menu s rozbitou vazbou, potěšila naopak dvojí aktuální nabídka: tvarůžková a zvěřinová. Ostatně na kulinární akce zámečtí nedají dopustit. Pro hosty chystají každou neděli nedělní brunch (295 Kč), k tomu sezonní akce venku (naposledy zabijačka) i prohlídky pivovaru s degustací piva.

Úvod se srnčí paštikou s kapkou brandy, rozmarýnem a višněmi (59 Kč) nebyl zrovna oslnivý. Chuť paštiky se zřejmě zalekla dlouhého popisku a zůstala schovaná v přebujelém zdobení. Krém ze srnce a kance zakápnutý dýňovým olejem (49 Kč) byl sytý a plný chuti, místo slibovaného oleje však byl zdoben jen sladkou smetanou. Netradiční tvarůžková česnečka (49 Kč) naopak potvrdila, že v jednoduchosti a poctivosti je síla. Byla výtečná!

Foto

Monotónní zvěřinové menu pak pokračovalo opět srnčím, tentokrát jako obstojné ragú na červeném víně a se špekovými knedlíky (169 Kč). Z klasické nabídky jsme si pak ještě dali jemný filet z candáta na špenátovém lůžku (219 Kč), jejichž příjemné skloubení narušily nedobré brambory omaštěné obyčejným tukem. Při výběru nápojů se nedá odolat zámeckému pivu Pikard (0,5 l za 24 Kč, světlý i tmavý ležák), aktuálně pak byl připraven i lahodný puškvorcový pivní speciál (0,3 l za 18 Kč). Lahvinku vody prodávají za 25 Kč a espreso Illy o pětikorunu dráže.

Obsluha i její spolupráce s kuchyní byly Achillovou patou podniku. Servis byl nemastný neslaný a i při mizivé obsazenosti jsme na jednotlivé chody dlouho čekali. Účet však byl sestaven správně.

Foto

Zámek Zábřeh je odvážný gastronomický počin zasluhující sympatie. Krásné prostředí, spousta nápadů a bohatý program. Na druhé straně kostrbaté a nejisté provedení v praxi. I když pivnice při naší návštěvě dosáhla pouze na pět cuketek z deseti, doporučujeme k návštěvě.

Zdroj a foto: Týden.cz | Autor: pan Cuketka | Foto: Martin Kuciel


Se zámkem obživl i pivovar

[pátek, 21. září 2007]

Před pár lety by kolemjdoucí málem nepoznal, že ruina, kterou míjí, je vlastně renesanční zámek. Dnes stejná stavba září do dálky novou fasádou, hotel v ní nabízí luxusní služby a pivnice pivo z vlastního pivovaru.

Mnozí obyvatelé mají zafixováno, že Ostrava má ve Slezské Ostravě hrad, že zámek v Ostravě-Kunčicích shořel a je v ruinách. A také, že zámek v Ostravě-Porubě slouží často sletům komunistů.

Ostrava má však díky svému rozmachu v minulém století také další historické sídlo, které navíc patří mezi nejstarší objekty ve městě.

Je jím zámek v Ostravě-Zábřehu. Ten byl samozřejmě v době svého vzniku součástí samostatné obce Zábřeh nad Odrou, dnes k němu však pohodlně dojede obyvatel Ostravy některou z tramvajových linek.

O zmrtvýchvstání zámku se postarali podnikatelé Petr Hradil a Erich Bergmann. Ti v roce 2004 koupili ruinu, kterou se nedařilo jejich předchůdcům k ničemu využít a realitní kanceláře si ji od devadesátých let doslova přehazovaly jako horký brambor.

V zámku je i kopie obrazu z dobříšského zámku

Dnes je zámek do nejmenších detailů rekonstruovaný a podnikatel mu vrátil renesanční a barokní charakter. Použitím vyspělých materiálů a značných finančních prostředků si mohl dovolit navrátit místnostem nejen jejich vybavení, ale i původní podobu.

A tak místnosti zámku znovu oživují například původní dřevěné stropy a starožitnosti. Od obrazů po velké renesanční či barokní skříně.

„Do nejluxusnějších pokojů jsme dodali starožitnosti získané na burzách či aukcích. V jednom z pokojů máme například kopii obrazu, který visí na státním zámku v Dobříši. Tu jsme pořídili v Rakousku, odkud máme i další exponáty,“ říká při provázení hotelovými pokoji žena spolumajitele zámku Daniela Hradilová. Dodává, že majitelé se snažili vybavit luxusní pokoje především dobovým nábytkem, který je buď český, nebo rakouský.

Hosté budou spát pod hlavami buvola či losa

Samotný hotel má v prvním patře devět takzvaných historických pokojů, z nichž každý má své vlastní jméno. Ty jsou opatřeny především starožitným nábytkem, pouze postele jsou vytvořeny nově, a to v obecném historickém stylu.

„Přeci jen má dnešní člověk trochu jiné proporce než před několika sty lety, a tak jsme raději volili bytelnější konstrukce,“ říká manželka spolumajitele Daniela Hradilová.

Každý z pokojů má vlastní krb a jeho zdi jsou vybaveny odpovídajícími uměleckými výtvory, obrazy či preparovanými zvířaty.

Například největšímu apartmá pojmenovanému Afrika vévodí preparovaná hlava mocného afrického buvola a na stěnách visí několik vypreparovaných trofejí antilop. Na jedné ze stěn pak je vypreparovaná kůže krajty mřížkované.

V Loveckém pokoji je hlava mohutného losa. V pokoji nazvaném Renesance majitelé dbali, aby vše odpovídalo tomuto slohu.

Na bývalé půdě hotelu, tedy v druhém patře zámku, vzniká v současnosti dalších devět pokojů, které majitelé nazývají stylovými. „Ty budou zařízené replikami nábytku,“ říká Daniela Hradilová.

Původní dlažba i repliky starých vypínačů Přestože se někomu může po popsání vybavení zdát, že zámek je přeplácaná snobárna, opak je pravdou. „Celou rekonstrukci sledovali bedlivě památkáři. Snažili jsme se nic neošidit a uvést vše do stavu, který tady byl před začátkem zkázy zámku,“ říká Daniela Hradilová.

Dlužno říci, že vybavení zámku působí i při své okázalosti a efektnosti překvapivě střídmě a poctivě.

Dlažby místností jsou například z původních půdních dlaždic, při stavebních pracích využívali stavbaři původních postupů. A někoho možná příjemně překvapí i takový detail, že všechny vypínače jsou napodobeniny elektrických vypínačů ze začátku dvacátého století.

Že pokoje zámku jsou určeny spíše pro vybranou klientelu, svědčí cena za pokoj: pětadevadesát až dvě stě devadesát eur. „Ale chtěli jsme především nabídnout zákazníkovi nejvyšší služby a to, co mu běžný hotel neposkytne - klid. A už nyní je o naše ubytování docela velký zájem,“ říká manažer hotelu Radovan Koudelka.

V pivnici je Pikard za lidovou cenu

Dostupnější ceny má naopak pivnice, která bude v zámku fungovat přes den. Například pivo, které si zámek vyrábí, bude stát čtyřiadvacet korun. Právě na toto pivo je pyšný jeho „stvořitel“ Václav Baron.

„Vařím vždy v tancích dvě várky po pěti hektolitrech, protože mám desetihektolitrové kvasné nádoby. Ve spilce pak pivo pár dnů kvasí a v tancích leží tak dvacet dnů. Jednu várku hospoda vytočí za pět až šest dnů,“ říká muž, který dal všem druhům svého piva jméno Zámecké pivo a jedenácti stupňové ležáky pojmenoval názvem Pikard. Své nepasterizované pivo považuje za zdravý nápoj s celou škálou vitaminu B. „Část piva vařím jako čtrnácti stupňové a ochucuji ho puškvorcem,“ říká Václav Baron.

V horním podlaží objektu zámku je také gurmán ská restaurace a ve sklepích vinotéka a vinárna. U recepce hotelu je též bar a u vchodu do zámku Erbovní salónek, kde je možno pořádat svatební obřady.

Místo demolice totální obnova

Je až neuvěřitelné, jak blízko byl zábřežský zámek totálnímu zániku. Radnice Ostrava-Jih prý už na něj v roce 2000 sepsala demoliční výměr.

Na místě zámku stávala středověká tvrz, o níž je první písemná zmínka z roku 1529. Zámek vlastnili různí šlechtici, například Petřvaldští, kterým patřil hrad Bouzov a kteří koncem 16. století vystavěli renesanční zámky v Račicích a Buchlovicích na jižní Moravě a v nedaleké Staré Vsi nad Ondřejnicí. Po Bílé hoře přestal být zámek majetkem šlechty a koupil ho olomoucký arcibiskup. Zámek se stal sídlem hospodářské správy církve. Od roku 1919 sloužil jako bytový dům. V roce 1921 tu bydlelo deset domácností o padesáti členech.

V roce 1948 život na zámku utichl, v budovách sídlil národní podnik Bytostav, závod mechanizace. A byl začátek konce. Zámek se za padesát let změnil v ruiny. „Chtěli jsme vrátit tento cenný objekt Ostravě. Chceme, aby zámek žil. A neděkujte, choďte k nám třeba na pivo,“ říká Petr Hradil, který prosadil opětovné zapsání zámku do seznamu českých kulturních památek. (MF Dnes)


Dvěma podnikatelům se podařilo zrekonstruovat zchátralý zámek v Ostravě-Zábřehu a vrátit ho na seznam chráněných kulturních památek. V zámeckém areálu vedle římskokatolického kostela v Zábřehu už funguje minipivovar.

„Zájemci si mohou přírodní nefiltrované a nepasterované zámecké pivo - světlý i tmavý jedenáctistupňový ležák - zatím koupit v sudech. Už brzy, asi po kolaudaci začátkem září, by měla být otevřena zámecká pivnice, restaurace, vinárna a hotel,“ uvedl ředitel Zámku Zábřeh Radovan Koudelka. Dodal, že na svatého Václava, který je patronem sladovníků a pivovarníků, v pátek 28. září, bude zámecký pivovar slavnostně vysvěcen.

Foto

Bývalou vodní tvrz v 16. století přestavěnou na zámek, která v posledních dvaceti letech jenom chátrala, až musela být vyškrtnuta ze seznamu chráněných kulturních památek, koupil podnikatel Petr Hradil společně s Erichem Bergmannem. Před dvěma roky si noví majitelé troufli začít s opravami, na které do té doby nenašel nikdo odvahu ani peníze. Slíbili, že zdevastovaný zámek zachrání, vrátí mu zašlý lesk a docílí i opětovného zapsání historické budovy na seznam chráněných kulturních památek. To se jim také podařilo.

Zachovali zámku i jeho původní styl. V hotelových pokojích s telefony, televizory se satelitním příjmem a vysokorychlostním připojením k internetu tak hosté najdou původní renesanční či barokní dřevěné trámové stropy i starožitný nábytek nakoupený v aukcích. Jen postele s nebesy jsou dílem dnešních truhlářů. (Moravskoslezský deník)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň