Novogotický zámek v Chyších poblíž Žlutic nabízí stále víc důvodů, proč se tam vypravit, ať už autem nebo na kole. Kromě výjimečných událostí, jakou byl sobotní koncert Backwords v podzámčí, je tu vidět, jak je možné zachránit památku, které hrozilo zřícení. Návštěvník se může projít rozlehlým upraveným parkem, dozvědět se víc o Karlu Čapkovi, který na zámku pobýval, ochutnat místní pivo a prohlédnout si pivovar.

A pokud se u pokladny objeví štíhlý chlapík v triku a džínách, jak něco domlouvá - a pak odchází telefonujíc směrem k pivovaru, uvidí příchozí nejspíš zámeckého pána, Vladimíra Lažanského. Potomek rodu Lažanských, kterým zámek kdysi patřil, před dvanácti lety areál s manželkou koupil a spolu se synem z něj postupně vytváří zajímavé centrum. „Zámek v Chyších je fenomén,“ shrnuje vystudovaný strojní inženýr Lažanský.

* Jak dlouho žijete přímo na zámku?

Na Chyších žijeme zhruba dva a půl roku, od doby zprovoznění pivovaru, kdy zaměstnáváme 14 pracovníků.

* Jaké to je, být tam doma?

Pohled z venčí může být impozantní. Zámek je krásná romantická budova obklopená parkem. Na zámku je ale všechno velké. V zimě je tam velká zima, velký průvan. Kvůli vysokým stropům je problém vytopit místnosti. Zejména na podzim a v zimě je v bytě nebo rodinném domku bydlení pohodlnější, zámek je v tomhle ohledu drsnější. Má ale i samozřejmě své klady, zámek je fenomén.

* Život zámeckých pánů přece jen bývá spojen s velkým komfortem.

Komfort by zařídit šel. Ale když se snažíte zámek zachránit a opravit, tak si vybudujete nutné zázemí a upřednostňujete spíš to, co vzniká pro veřejnost. Kdybych vzal zlomek z prostředků, které jsme vložili do expozic, mohl bych mít velmi luxusní bydlení. My bydlíme ve východním křídle, které bylo vždy pro lepší služebnictvo. Nejkrásnější komnaty představujeme veřejnosti.

* Jaký je o prohlídky zájem?

V roce 2006 navštívilo zámek 14 000 hostů, v roce 2007 už to bylo 18,5 tisíce a letos očekáváme přes dvacet tisíc návštěvníků, z 90 procent tuzemských.

* Většímu zájmu turistů by mohla nahrát i poloha zámku, ležícího nedaleko hlavní silnice mezi Karlovými Vary a Prahou. Najdou se další podobné argumenty?

Poloha Chyší je strašně zajímavá. Jsme v Karlovarském kraji, na hranice Ústeckého kraje to máme dva kilometry, do Plzeňského kraje deset kilometrů a když dojedu do Žihle, tak jsem v bývalém okrese Rakovník a tedy ve Středočeském kraji.

Jsme v krásné přírodě Manětínska, Rabštejnska, Žihelska, obklopeni hustými lesy, řekou Střelou. Bohužel, zatím tu není dostatek možností k ubytování. Příští rok by měl jeden penzion vzniknout přímo v Chyších, my bychom v budoucnu ubytování také rádi nabídli.

* Co nového se chystáte návštěvníkům ukázat?

Soustředíme se především na první patro zámku. Na začátku příští sezony bychom chtěli zpřístupnit jeho převážnou část, kde chceme díky mecenášům představit lovecké trofeje z jižní Afriky. Sbírka čítá na dvě stě exponátů, jsou to exotické věci jako antilopy a různé šelmy. Kromě toho také budeme dál spolupracovat s Národním památkovým ústavem v Praze, který nám zapůjčí původní Chyšské fondy - nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Původní věci se tak vrátí na původní místo.

* Na zámku už hrála skupina Čechomor, teď v sobotu přišlo na Backwards přes 1200 lidí. Počítáte do budoucna s dalšími podobnými akcemi?

Zámek potřebuje oživit. Pořádáme tu komorní koncerty, chystáme akci na závěr sezony, na konci roku pak nabídneme adventní koncerty. Během roku chceme nabízet i dvě tři velké akce pod zámkem, jako byl například koncert Backwards. Velké možnosti nabízí do budoucna budova pivovaru. V sále v prvním patře, kam může přijít přes dvě stě lidí, by měl po úpravách vzniknout klub pro koncerty menších skupin. Mohl by se tam konat třeba folkový festival. Mým snem je vždy počátkem května nechat vylepit v okolí plakáty, kde bude program aspoň s deseti produkcemi.

* Expozice na zámku připomíná pobyt Karla Čapka, který strávil na zámku v roce 1917 pět měsíců, když privátně učil tehdy 13letého gymnazistu Prokopa IV. Lažanského. Jak se mu v Chyších líbilo?

Vadily mu tu dvě věci. Jednak 13letý Lažanský, který ho zatěžoval nad rámec pracovní smlouvy, ale hlavně mu vadil hraběcí život a ceremoniál. On byl tehdy mladý, moderní, vzdělaný člověk, demokrat a s tím prostředím se nesžil. Za svůj pobyt tady se proto trochu styděl. Ve svém díle se sem vrací jedním dílečkem, a tím je povídka Na zámku z knihy Trapné povídky. Ale díky práci Marii Šulcové víme, že Čapka inspiroval zahradník, zámecký park, skleníky s kaktusy a orchidejemi. Získal tu lásku k zahradnictví a obrovské znalosti z tohoto oboru.

* Jednou ze zajímavostí spojených se zámkem jsou také zkazky o Lobkovickém pokladu. Hledal jste ho?

Příběh spojený s pokladem se tady opravdu odehrál, na podzim roku 1593. Ladislav z Lobkovic musel tehdy utéci před císařem Rudolfem II. ze země. Jeho žena nechala na čas ukrýt jeho majetek na náš zámek, kde sídlila její švagrová, Grizelda Švamberková z Lobkovic. Sklep, ve kterém byl majetek uschován, posloužil po mnoha letech jako skrýš posledního majitele, Prokopa Lažanského, který opouštěl zámek v roce 1946. Sklep jsme našli, ale byl nejspíš už po druhé světové válce vykradený. Tak ho alespoň ukazujeme.

* Hostům ukazujete také pivovar. Jak jste s ním spokojen?

Náš pivovárek má výstav 1500 hektolitrů, to je 150 várek za rok. Co uvaříme, to prodáme jak se říká - kolem komína. Nesnažíme se expandovat. Naše pivo Prokop se ale prodává také v jedné pivnici v Karlových Varech. Pivovar je v provozu přes dva roky a už se nám podařilo získat pět prestižních ocenění, například Jarní cenu českých sládků. Máme mimořádně schopného pana sládka. Vaříme pouze z přírodních surovin, staročeskou metodou.

* Že budete mít zájem o historii a zámek, to by se u potomka šlechtického rodu dalo čekat. Jak jste ale vůbec dostal k výrobě piva?

Když máte technické - strojní vzdělání, tak máte k pivu blíž než k zámku. Původní pivovar je industriální památkou. Nové technologické vybavení je pak vyloženě strojařská záležitost: potrubí, čerpadla, kohouty, nerez...

* Kdy zpřístupníte unikátní sklepení?

Pivovarské sklepy se stanou součástí exkurze od příští sezony. Ještě je potřeba doopravit izolace proti vodě, zavést elektroinstalaci a vyčistit je. Jsou mimořádně rozsáhlé, ale byly systematicky zasypávány odpadem z okolí. Jsou dvoupatrové, navazují na nejstarší sklepy vylámané ve skále. Pro představu, v podzemí je asi dvanáct tisíc kubických metrů obestavěného prostoru.

* Co všechno ze sklepů lidé uvidí?

Prohlídka bude začínat na kraji parku vedle zámecké věže, návštěvníci projdou celé spodní patro a vrchním patrem až k propojovacím chodbám, které kdysi vedly na hrad.

* V jakém příbuzenském vztahu jste s posledním majitelem zámku, Prokopem IV. Lažanským?

Můj dědeček, o dva roky starší než Prokop Lažanský, byl jeho vzdáleným bratrancem.

* Odkud pocházíte?

Z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Rodina má ale kořeny v západních Čechách, zejména v Bukové, odkud pochází. V patnáctém století koupili ves Lažany na Horažďovicku. Odtud vzniklo také příjmení Lažanští z Bukové.

* Vzhledem k vašemu původu je asi skoro povinností mít o celém rodu velký přehled.

Historie je mým největším koníčkem už od základní školy. Na zámku jsem si mohl své sny zhmotnit, na historii si doslova sáhnout. A chyšský zámek je z hlediska délky stavební historie jeden z nejvýznamnějších objektů v západních Čechách. Ta začíná od vladyckého sídla v dvanáctém století přes gotiku a všechny slohy až po novogotiku v devatenáctém století.

* Jenže dvacáté století ovšem bylo pro zámek spíše smutným stoletím, po stavební stránce zvlášť pak jeho druhá polovina.

Náš původní hrad a později třikrát přestavěný zámek přežil husitské bouře, třicetiletou válku, první a druhou světovou válku. Jediné co málem nepřežil, bylo 41 let budovatelského období. Už se nacházel ve stavu stavebně technické havárie. V jednom křídle byly zřícené stropy a některé krovy byly napadeny tak, že hrozila jejich destrukce.

* Zámek, který jste před dvanácti lety s manželkou koupili, byl vašemu předkovi zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jak k tomu došlo?

Poslední majitel zámku Prokop, řečený IV. Lažanský, si vzal v roce 1933 německou šlechtičnu Ingeborg von Königsmark. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Joachima von Ribentropa. Zámek Krásný Dvůr byl s příchodem Heydricha zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly, což po válce velmi vadilo. Prokop měl z obavy o majetek přijmout za války německé občanství, takže byl po válce na základě Benešových dekretů jeho majetek zkonfiskován. Byl to ale člověk mimořádně oblíbený, mnoho Čechů zachránil před koncentrákem.

* Žijí ještě kromě vaší rodiny nějací potomci Lažanských?

Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu. A přede dvěma měsíci u nás byly dvě dcery Prokopa Lažanského, které bydlí ve Velké Británii.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Šofra

Zámecký park v Chyši se dnes večer promění v dějiště rokového koncertu. Ve 20 hodin tady odstartuje velká revivalová show s názvem The Beatles Night, jejíž hlavní hvězdou bude košická kapela The Backwards. Na scéně působí od roku 1995 a po původní tvorbě se členové rozhodli, že se budou věnovat hudbě své nejoblíbenější skupiny, tedy The Beatles. V roce 1998 tito slovenští hoši vyhráli Světový Beatfest v New Yorku, a nechali tak za sebou konkurenci třiceti šesti kapel z celého světa. Po pěti letech toto vítězství úspěšně obhájili. Jako předkapely se představí Jam & Bazar, kteří zahrají písně legendárních kapel, jako ABBA nebo třeba Boney M. Na vystoupení budou vypraveny zvláštní spoje z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Vstupné na koncert stojí 250 korun.

Zámek láká k prohlídce Pokud by diváci toužili spojit koncert s prohlídkou zámku, musí v pátek počítat s omezením jeho provozu. Úplně o ni ale nepřijdou. Zámek bude otevřen do 15. hodiny. Prohlídky budou v tento den probíhat po třiceti minutách a poslední začne ve 14 hodin.

Velkým lákadlem by se pro návštěvníky mohl stát chyšský pivovar, který vaří zdejší pivo podle staročeských receptur s použitím českých a moravských sladů a žateckého chmele. Chyšské pivo není filtrované a pasterizované a také neobsahuje chemické přídavky.

Prohlídková trasa zámku má tři části a návštěvníci si mohou prohlédnout zámecké interiéry, sklepení a expozici věnovanou pobytu Karla Čapka v roce 1917. Interiéry nabídnou podívanou na zrekonstruované sály, které jsou vybaveny převážně barokním zařízením. Zámecké sklepení zase reprezentuje nejstarší část zámku a jeho prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu. Expozice Karla Čapka ukazuje odraz jeho pobytu v Chyši a na Karlovarsku, který se promítl do jeho literární tvorby.

Zámecký park zase nabízí příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století. Návštěvníci zde najdou například čtyři sta let starou lípu. Nejstarší historické zprávy o Chyši pocházejí z druhé poloviny 12. století.

Vstupné na zámek je pro dospělé 50, pro studenty, důchodce a držitele karty ZTP 40, děti od 6 do 15 let zaplatí 30 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Plechatá

Malé pivovary, zejména ty zámecké, získávají stále větší oblibu. A rostou jako houby po dešti. Důvod je čitelný. Pivovar vytvoří zajímavý kolorit pro místa, která navštěvují turisté, a nabídne často nečekaný zajímavý chuťový zážitek, jako je tomu na zámku v Chyších na Karlovarsku.

S otevřením pro letošní hlavní návštěvnickou sezónu hradů a zámků si pospíšil také zámek v Chýších na Karlovarsku, který najdete jihovýchodně asi 35 km od Karlových Varů. Loni jej navštívilo přes 20 000 lidí a letos se zde čeká zájem turistů ještě větší. Kromě obvyklé prohlídky nabízí totiž zámek i pobyt ve stylové restauraci v nově rekonstruovaném zámeckém pivovaru.

„Nabízíme čtyři stálé druhy piva, světlá i černá. Nesou jméno Prokop, což je rodinné jméno,“ poznamenává majitel zámku v Chyších Vladimír Lažanský. „Navíc po celý rok i piva k různým významným událostem. Vařili jsme velikonoční pivo a teď chystáme májové,“ dodává muž, který opravil chátrající rodinné sídlo a dovedl ho k zámecké prosperitě.

V podzemí zámku se nacházejí unikátně dochované gotické sklepy se střílnami. Součástí zámeckého areálu je rovněž panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. Pivovarnictví v Chyších má však tradici již od roku 1580.

Zámek byl vystavěn na místě původního gotického hradu v údolí řeky Střely v roce 1578. Nejprve jako renesanční a později barokně upravený. Jeho barokní období dodnes připomíná zachovaná nástropní malba od nejvýznamnějšího českého barokního mistra Petra Brandla z konce 17. století, zobrazující krále Davida.

Dnešní podobu získal zámek při novogotické přestavbě v letech 1856-1858. V roce 1766 koupil zámek Chyše Prokop Lažanský, jehož rod si panství podržel až do konce 2. světové války. Nyní je opět v rukou Lažanských.

V roce 1917 působil na zdejším zámku jako vychovatel spisovatel Karel Čapek, jehož busta se nachází v zámeckém parku. Kromě zajímavých zámeckých interiérů nabízí proto chyšský zámek i rozsáhlou expozici o jeho zdejším pobytu. Zámek obklopuje dnes již upravený romantický park.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: František Kšajt

Cestu z kvalifikace Mistra kávy 2007 jsem si zpestřil zastávkou v zámeckém pivovaru Chyše. Kdo ho ještě nezná, má možnost doplnit si své pivní vzdělání. Vyhlášená západočeská památka zrekonstruovaná rodinou Lažanských láká nejen k ochutnání zdejšího piva, ale i k návštěvě opravených zámeckých interiérů a krásné zahrady. Nepasterováno :-)

Pivovar Chyše

Historie zámeckého pivovaru sahá až do konce 16. století. Tradice pravidelného vaření piva potom do roku 1932. Díky druhé světové válce a nástupu komunistické zvůle, přišlo dlouhých 74 let nedobrovolné „abstinence“. Nicméně znovuotevření zrekonstruovaných prostor, a instalované technologie, jasně ukázalo, že na „odkaz chmelové historie“ není problém navázat ani po takto dlouhé době.

Pivovar vs. zámek

Líbí s mi myšlenka, se kterou Vladimír Lažanský pivovar otevíral. Nejednalo se o výstřelek resp. libůstku movitého podnikatele. Celý projekt je spojen s jedinou myšlenkou – pokrýt náklady na provoz zámku. Věřím, že se to podaří. Okolí je turisticky zajímavé a spojit prohlídku historické památky s konzumací něčeho tak aktuálního jako je pivo, přitahuje návštěvníky ze širokého okolí. Cyklisté si s tím moc hlavu nelámou, ale pánům řidičům doporučuji vyrážet ve dvou :-)

Chyšské pivo – Prokop

Roční výstav pivovaru je okolo 2000 hl. Většina produkce je určena k vlastní spotřebě. Část ale putuje do sudů a následně do několika málo tuzemských hospod. Když mluvím o „vlastní spotřebě“, myslím tím umístění na čepu v místní restauraci i prodej s sebou v 1,5 litrových pet lahvích. Komu při spojení slov „pet“ a „pivo“ vyskakují pupínky (zcela zbytečně, pokud pivo nebudete nevhodně a dlouze skladovat), může si zakoupit půllitrové balení v lahvi s keramickým uzávěrem.

Nepasterované, nefiltrované, speciální

Denním „pivním chlebem“ lze nazvat tři nefiltrovaná, nepasterovaná, spodně kvašená piva. Základ chyšské pivní nabídky doplňují pravidelně vařené speciály. Obykle na ně narazíte v období Vánoc a Velikonoc. Na konci září (doba mé návštěvy) se připravoval červený 15o ležák k příležitosti Dne české státnosti.

Prokop 11 - Světlé

Prokop 12 - Jantar

Prokop 12 - Tmavé

Cena na místě 24 Kč za 0,5 l. Take away řešení v podobě 1,5 litrové pet láhve stojí rovných 80 Kč. Ochutnal jsem obě dvanáctky. Teda ochutnal, obě láhve jsem dal k dobru v rámci blíže nespecifikované oslavy, a doslova s nasazením všech sil si „ulil“ od každého z piv čtvrt litru pro potřeby degustace.

Zdejší sládek odvádí špičkovou práci. Jak Jantar, tak tmavý ležák nezapřou svůj spodně kvašený charakter. Obě piva, přestože z plastu, překvapí velmi lahodnou chutí i vůní. Svůj díl na výsledném dojmu má i absence pasterizace a filtrace. Dostáváte tak „živý mok“ vytvořený s maximální péčí z těch nejkvalitnějších ingrediencí. Zvláště posledně jmenované je v Chyši pravidlem, nikoliv reklamním sloganem. Osobně mi více vyhovovala tmavá dvanáctka – hutná, plná, komplexní. Ale i zbytek nabídky výrazně převyšuje „republikový standard“! Jsem rád, že to není jen můj dojem (viz. níže uvedené ocenění).

Jarní cena českých sládků 2007

2. místo v kategorii "Tmavé ležáky" (Prokop 12%)

3. místo v kategorii "Polotmavé ležáky" (Prokop 12%)

2. místo v kategorii "Světlé speciály" (Chýše Velikonoční 14%)

Foto zde 1 2 3 4 5 (Gurmetklub)

Pro návštěvníky bude připraveno posezení u krbu i prohlídky vyzdobených interiérů. Až do listopadu je pro veřejnost otevřen stále navštěvovanější zámek v Chyši. Ani po tomto datu však nebude zcela uzavřen.

„Chceme také v listopadu umožnit prohlídky zámku, a to pro předem objednané skupiny. Stačí i pět šest lidí, kteří se ozvou dopředu a my jsme ochotni je po zámku i s výkladem a vším, co k tomu patří, provést,“ říká zámecká paní Marcela Lažanská.

Po loňské mimořádně úspěšné novince – otevření zámku pro veřejnost v době adventu, se Lažanští rozhodli v této nové tradici pokračovat i letos. Interiéry zámku budou stylově vyzdobeny, podle zámeckých historických zvyklostí a kromě výkladu budou mít návštěvníci možnost poslechnout si povídání majitele zámku Vladimára Lažanského o historii sídla, dokonce i o zkazkách a strašidlech, kterých je prý v starém sídle více.

„Povídání bude probíhat u krbu, doufám, že se nám opět podaří zajistit kouzelnou vánoční atmosféru i tímto způsobem,“ doplňuje Lažanský. Brány zámku se do ´plné´ sezony otevřou opět v dubnu příštího roku. Bez přestávky je však otevřen domácí zámecký pivovar. Po svatováclavské patnáctce se chystá samozřejmě i vánoční specialita. (Karlovarský deník)

Pouze turisté památky nespasí. To říká majitel zámku Chyše na Žluticku Vladimír Lažanský. „Naopak památka ožije teprve v době, když přitahuje lidi, konají se v ní svatby, koncerty a výstavy,“ říká zámecký pán.

Bez komerčních akcí by tedy provoz a údržba zámku nešla?

Jako komerční jsme zřídili sousední pivovar. Kdyby se za pár let podařilo, aby pivovar dokázal zámek utlačit, tak by to byl takový ekonomický zázrak. V pivovaru se také dají dělat svatby a koncerty. Každý zámek byl vždy kulturním centrem regionu, a když na zámku zorganizuji třeba koncert klasické hudby a jsem nakonec na nule, tak jsem šťastný. Tyto akce jsou o dobrém pocitu. Přímo zámek tedy není o komerci prvoplánově.

Říkáte, že náklady na údržbu jsou mnohdy důležitější, než jen jednorázově objekt opravit, a že by stát neměl přispívat jen na opravu zámků a hradů, ale i na další aktivity.

Ano. Když zámky opravíme a zpřístupníme, tak jak to dělá na svých objektech stát, bylo by dobré, kdyby se i malinko podílel třeba na nákladech na údržbu soukromých památek. Náklady na údržbu jsou mnohdy důležitější, než jen finančně jednorázově historický objekt opravit. Jde tedy o to udržet památku v nechátrajícím stavu.

Ročně investujete do oprav 1,5 milionu korun a přibližně 600 tisíc vyberete na vstupném. Zvyšuje se počet návštěvníků?

Vloni jich bylo čtrnáct tisíc a letos počítáme s osmnácti tisíci.

Kolik zaměstnáváte lidí?

Řemeslníků mám na správě zámku pět. V pivovaře pak pracuje jedenáct lidí. (MF Dnes)