Reklama na PI Reklama na PI Beer Academy Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Avar Hlučín


Stavebnicové minipivovary


Bojovné pivo z ankety

[neděle, 23. leden 2011]

Návštěva nenápadného Hlučína, města na dosah Ostravy, se může lehce změnit v celodenní zajímavou akci. Milovníci piva si ke své sbírce chuťových zážitků přidají další z malých pivovarů a malí i velcí kluci ocení ojedinělý pevnostní areál v Darkovičkách.

"Denně jsme pod kontrolou stovek zákazníků. Pečlivější dohled si ani neumím představit," říká o pivu s nomádským bojovníkem v logu Leonard Plaček, ředitel hlučínského pivovaru Avar. Lepší vizitku než pravidelně se vracející hosty by asi těžko pohledal. Jeho pivo nemá stovky let starou historii, nicméně i ono už si našlo své štamgasty. Jde o další s poctivostí budovaný malý pivovar, jenž udržuje a rozšiřuje v Česku tak oblíbenou pivní tradici.

Avatar neprošel

"Nedáš si buráky?" naklonil se mládenec ke slečně popíjející z třídecové sklenice tmavé pivo, a aniž čekal na odpověď, sáhl do sudu s oříšky. Ty jsou ke konzumaci zdarma. Zpříjemňují posezení a je to ze strany pivovaru bod k dobru. Sklenice s pivní čepicí měla na sobě logo "turecky" vypadajícího bojovníka se zakřivenou šavlí přes obličej a nápisem Avar pod ním.

Co jsem původně považoval za hobliny na podlaze, doplňující selskou image hospody, byly burákové slupky. Hosté jejich "úklid" řeší jednoduchým smetením se stolu. Není to hulvátství, ale v místě obvyklý a respektovaný způsob. Dřevem obložené zdi zdobí historické artefakty, od starodávných hodin až po výčepní zařízení. Ani vyleštěná pípa, z níž se plní půllitry hostů, není žádná mladice.

"Název vzešel z ankety," osvětluje Leonard Plaček jméno pivovaru, respektive piva. "Původně se měl jmenovat Starý hlučínský pivovar, jenže to je hrozně dlouhé. Navíc název musí jít skloňovat - jdu na avara. Musí být krátký a úderný." Ve hře byl i Avatar, daleko dříve, než k nám vtrhl ten filmový, ale nakonec zvítězil Avar.

"V logu i názvu je schovaná symbolika. Avarští válečníci byli výbojní a vyhrávali. My se taky snažíme vítězit nad konkurencí. Zatím zásobujeme několik desítek hospod, daří se nám vyvážet do Polska i Německa," dodává Plaček.

Zatímco se malé pivovary často snaží jít cestou originálních piv, jako je borůvkové, medové nebo konopné, v Hlučíně ctí tradici a klasiku. "Neděláme žádné experimenty ani speciály. Vaříme světlé, tmavé a kvasnicové. Na ně jsou hosté zvyklí a pomalu nám přibývají štamgasti chodící vyloženě za naším pivem," chlubí se ředitel Plaček.

Upřímně řečeno, má čím. Avar je neurychlované, poctivé pivo. Po dvanáctihodinovém vaření leží týden ve spilce a čtyři týdny ve sklepě. Tímto způsobem Avar ročně vyprodukuje 10 tisíc hektolitrů příjemně nahořklého moku. Ani v černém pivu, obecně známém nasládlostí, se karamelová chuť, daná praženým ječmenem, nebije s chmelovou hořkostí.

V lokále bez televize

V minulosti si Hlučínští mohli vychutnávat produkci tří místních pivovarů. Jenže ty zmizely v propadlišti dějin. Současný Avar s mědí opláštěnou varnou stojí na místě bývalého pivovaru, jehož historické kořeny sahají do roku 1526 a jeho poslední pivo opustilo pivovarský sklep v roce 1904.

Jenže po požáru už ve své původní funkci nebyl obnoven, budovy byly využívány jako sklad, chátraly, až nakonec skončily ohroženy demoličním výměrem. Naštěstí je místní zastupitelstvo nabídlo k odprodeji a myšlenka pivovaru zvítězila. V roce 1992 bylo vydáno stavební povolení a devět měsíců poté se narodil první hlučínský avar.

Ta úplně první piva šla trubkami rovnou pryč. Ne proto, že by se várka nepovedla. Cílem bylo "zapivnit" potrubí, aby se v chuti neobjevoval kovový nádech.

Hospoda, která je součástí pivovaru, se stala jeho vizitkou. Hosté nemají být rušeni špatnými zprávami, takže v lokále chybějí televize i rozhlas a hudební zvukovou kulisu zajišťují nahrávky z cédéček.

Navíc z logiky věci, jež se sama nabízí, je v pivovarské hospodě pivo nejlevnější. Ne že by se v nedaleké herně nenabízelo pivo o korunu levnější, jenže tam nejde o chuťový zážitek, ale o udržení hráčů u hry. A samozřejmě tam nečepují avara. Proto nikoho u "nomádského nájezdníka" blikající a vyzvánějící "bandita" neruší. Automaty sem nemají přístup.

JAK SE TAM DOSTAT

Hlučín leží asi 11 km severozápadně od Ostravy. Jezdí sem vlak (trať Hlučín - Opava-východ), z Ostravy pak linky MHD.

TIP NA VÝLET

AREÁL ČESKOSLOVENSKÉHO OPEVNĚNÍ

Od listopadu do března sem smějí jen předem ohlášené návštěvy (tel.: 595 051 110). Podél opevnění vede 6,5km naučná stezka věnovaná fortifikaci a přístupná jak pěším, tak cyklistům.

KAM NA JÍDLO

RESTAURACE PIVOVARU

Pode Zdí 148/13, Hlučín, tel.: 721 526 675

Součástí pivovaru je stylová restaurace s klasickou nabídkou, kde se do 14 hodin nekouří. Denní menu včetně polévky stojí 70 a 75 Kč.

KDE SE UBYTOVAT

PENZION SVATÝ FLORIAN

Gen. Svobody 2, Hlučín, www.pension-florian.cz

Kousek od pivovaru Avar stojí z režných cihel postavený penzion Svatý Florián. Dvoulůžkový pokoj pro dvě osoby stojí na noc 1250 Kč včetně snídaně, apartmá v podkroví 1550 Kč.

Užitečné internetové stránky

www.hlucin.cz oficiální stránky města

www.szmo.cz areál opevnění Darkovičky

www.muzeum.hlucin.com stránky muzea Hlučínska

www.hlucinsko.eu sdružení obcí Hlučínska

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topi Pigula | Kráceno


Když nevaříme pivo, krávy nedojí

[úterý, 7. červenec 2009]

Na Opavsku to je rarita. Malý pivovar v Hlučíně jménem Avar, kde pivo vyrábí pouhých pět lidí. Jak to v takovém prostředí chodí?

Přicházíme do místnosti, kde se pivo vaří. Sládek David Mičaník nám přiznává, že je abstinent. „Pivo ani jiný alkohol nepiji,“ podotkl. Jeho slova potvrzuje i Leonard Plaček s tím, že všichni zaměstnanci mají kromě nutné degustace přísný zákaz pití.

Týdně vyrobíme sto dvacet až sto čtyřicet hektolitrů piva. Na domácí trh ale lahve nevyrábíme. Naše pivo si můžete dát buď v naší hospodě, nebo u odběratelů. Nebo v Polsku a Německu,“ řekl Plaček a prozradil, že týden po uvaření pivo intenzivně kvasí.

Tanky se musí zchladit na požadovanou teplotu, vzniká největší procento budoucího obsahu alkoholu. Dále pivo čtyři týdny leží a dozrává, proto je to ležák,“ pokračoval.

Pivo se v tomto pivovaru vyrábí světlé a tmavé. Na své si pak přijdou i milovníci kvasnicového piva. Kvasnicové je světlé pivo, není ošetřeno filtrací, je zdravější. Někteří lidé chodí pro kvasinky a dělají si obličejové zábaly,“ dodal.

Díváme se z okna, kde stojí odpadní nádoba. „Když se zbytky mláta odvážejí pro potřeby hospodářských zvířat, tak to je v pořádku. Ale kdyby to kvasilo, tak to nakvašené mláto jako odpadní produkt nevoní,“ řekl Plaček.

Když nevaříme pivo, tak krávy nedojí. Mláto je totiž návyková látka, takže stačí slámu polít mlátem a krávy to žerou. Když pivo nevaříme, odmítají žrát něco jiného a zkrátka nedojí,“ dodal ředitel.

Pivovarník: Dám si třetinku obden

Všechno, co jsem v životě dělal, jsem dělal rád. Takto odpověděl ředitel hlučínského pivovaru Leonard Plaček na otázku, zda ho jeho práce baví, nebo by ji raději vyměnil.

Jak přiznává, pije všemožné druhy piva, nejraději však svoje světlé pivo. „Dám si tak třetinku obden,“ podotkl s úsměvem. A jak se k této profesi dostal? „Nejsem původně pivovarník, jsem mikroelektronik. Kolega z práce navrhl, že bychom měli něco vymyslet a začít podnikat.

Třeba že bychom si postavili pivovar. Město v té době dávalo nabídku na využití tohoto prostoru, byla to ruina, a nápad s pivovarem se jim líbil,“ zavzpomínal na své začátky Plaček. Zmínil také, že umí v případě potřeby zastoupit kteréhokoli ze svých zaměstnanců.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Opavský deník.cz


Avar v novém hávu

[středa, 21. březen 2007]

Pivovar v Hlučíně již brzy oslaví čtrnáct let své existence. Zatímco značka Avar se přes bývalé názvy Slezský Korbel a Bivoj vyprofilovala do současné podoby, kdy jsou jí zásobovány četné hospody v regionu a její černou formou Derer i sousední Německo, pivovarská restaurace umístěná přímo do prostoru vedle vlastní výrobny prodělávala během let povětšinou vývoj, který nikam nevedl.

Hlavním důvodem byl zejména fakt, že byla zpravidla provozována nájemci, kteří k restaurační činnosti neměli odpovídající vztah. Pivochtivého hosta často zaskočila evidentně liknavá údržba pivního potrubí, neochota a podmračenost nekvalifikovaného personálu a nezřídka dokonce nedobytně uzavřená provozovna v pátek ve čtyři hodiny odpoledne.

Po letech negativní reklamy si majitel pivovaru Leonard Plaček řekl rázné „dost!“ Hospodu na pár měsíců uzavřel a podrobil ji celkové rekonstrukci. Při současné návštěvě pivovarské restaurace v Hlučíně soudný host musí zákonitě konstatovat, že se veřejné prostory regionálního pivního stánku změnily výrazně k lepšímu. Lokál je koncipován ve vděčném selském stylu, převažuje v něm dřevo. I přes můj opatrný postoj k historickým zemědělským nástrojům a kuchyňským potřebám, které často přemrštěně dekorují interiéry našich pivnic, uznávám, že v případě hospody Avar použitá výzdoba nikterak neruší, naopak povzbuzuje uvědomělou konzumaci místního piva. Na čepu se pochopitelně nalézá domácí značka Avar – světlý dvanáctistupňový ležák překvapivě vydatné konzistence s vyváženou sladko-hořkou chutí a s charakteristickým jemným chmelovým aroma. Nabídka je doplněna i o ležák tmavý a v neposlední řadě o lokální pivo kvasnicové. Přes zuřící cenové bouře v okolí se cena piv v hlučínské pivovarské hospodě pohybuje kolem 15 korun za půllitr. V provozu je také teplá kuchyně a nutno přiznat, že kuchaři na porcích nikterak nešetří. Polední menu vyjde průměrně na 59 korun, přičemž bývá gramáž masa celých 150 gramů. Největší specialitou podniku a zároveň zřejmě i spolehlivým magnetem na zákazníky jsou však neloupané burské oříšky, které se v lokále vyskytují v množství skutečně velkém. Každý host si jich může z příslušné nádoby zdarma vybrat, kolik chce a pak si je k pivu přilouskávat. Prázdné skořápky pak lze nestydatě smést ze stolu na podlahu, neboť hlučínká provozovna přijala letitou filosofii anglických a irských šenků, kde nejsou-li k dispozici skořápky ořechů, podlaha se posype pilinami. Tyto materiály dobře absorbují prach a pak stačí jen párkrát v týdnu zamést. Někteří návštěvníci Avaru však nezapřou svůj „prajský“ původ. Občas se stává, že se někdo na oříšky vypraví s igelitovou taškou.

A největší nedávný úspěch hlučínského pivovaru? Černé pivo Derer je zmíněno v nové německy psané pivní encyklopedii Michaela Rudolpha Sto nejlepších piv na světě. Gratulujeme a přejeme mnoho zdaru do další vařby! (Morava 24)


Hlučínský starý pivovar loni ztrojnásobil výstav na necelých 4000 hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za 13 let existence minipivovaru, což se podle ředitele pivovaru Leonarda Plačka podařilo díky lepšímu marketingu. Hlučínský producent má podle něj šanci zvýšit dodávky do Německa a uplatnit se v Polsku. Díky tomu by už letos mohl dosáhnout výstavu 5000 hektolitrů.

"Nyní dodáváme pivo hlavně do velkoskladů v Opavě a Ostravě, odkud si ho hospodští nakupují," dodal. Pivovar vaří světlý ležák značky Avar, 95 procent výroby je v sudech.

Hlučínský pivovar se snaží pronikat i do zemí EU, kde je podle Plačka lepší prostředí. Evropští milovníci piva nejsou tak věrní určitým značkám jako Češi, ale pijí pivo, které jim zachutná. Podle Plačka si hlučínský ležák našel příznivce v Německu, kde ho čtvrtletně vypijí okolo 40 hektolitrů.

"Naše pivo bylo před nedávnem v Německu vyhodnoceno mezi první stovkou nejlepších piv na světě. Vyšlo to už i knižně. Hned mi přišlo trojnásobné množství objednávek z Německa," dodal Plaček. Nadějně vypadají podle Plačka nové trhy ve Varšavě a Berlíně, které ale zatím nejsou smluvně podchyceny. "Pokud se to podaří dotáhnout do konce, do Varšavy by v letošním roce mělo směřovat sto sudů týdně a stejně tolik by mělo jít i do Berlína," dodal. O hlučínské pivo mají podle něj zájem v irském Dublinu a ve Vietnamu.

Hlučínskému pivovaru se podařilo třikrát meziročně zvýšit výstav navzdory tomu, že loni musel kvůli konkurenčnímu tlaku vyklidit regály v Tesku. Hlučínský výrobce v tomto řetězci několik let slavil úspěch, když jako první tuzemský pivovar nasadil do řetězce světlý ležák Avar v láhvích s porcelánovým uzávěrem. "Konkurence, byť byla druhá, ale zálohovala láhve sedmi korunami, já jsem ji zálohoval 15 korunami, protože nákupní cena je 12,50 koruny. Za sedm korun zálohy jsme nemohli uzavřít smlouvu," zdůvodnil Plaček odchod z Teska.

Hlučínský starý pivovar vyrábí od léta 1993, kdy obnovil výrobu zdejšího piva po 89 letech. Nynějším vlastníkem pivovaru je ostravská s.r.o. Avar plus. Pivovar má do deseti zaměstnanců. (Morava 24)


Hlučínský pivovar změnil majitele

[pondělí, 21. listopad 2005]

Na téměř dvojnásobek loňského výstavu piva zřejmě uvaří letos hlučínský pivovar, který má nového majitele, ostravskou firmu Avar Plus s.r.o. (jediný společník: Jarmila Kociánová, Rakouská republika). Společnost se jmenuje podle piva, s kterým hlučínský pivovar prorazil do sítě hypermarketů. Z ní ovšem letos zmizel, neboť bývalý majitel se nedohodl o dalších dodávkách piva kvůli ceně lahve. Avar byl první české pivo, které se točilo do lahví se speciálním uzávěrem. Neboť obchodní řetězec chtěl cenu výkupu lahve snížit z patnácti korun na sedm, odstoupil minipivovar od dodávek pro hypermarkety. Firma Avar plus se nyní soustředila na dodávání svého piva do velkoskladů, většinou v sudech. Velkosklady ho pak prodávají dál. Lahvové tmavé pivo pod názvem Dérer však dál dodávají do Německa, kde si našlo své konzumenty. (MF Dnes)


Se svým lahvovým pivem s patentním uzávěrem uspěl především v síti hypermarketů Leonard Plaček z Hlučína. Ten obnovil v Hlučíně v roce 1992 pivovar, který tam fungoval od roku 1524 do roku 1904. Pivovar patří rovněž k těm malým, které se snaží najít skulinu na trhu, který ovládají mamutí pivovary. "Ale necítím žádný velký tlak. Velké pivovary totiž potřebují říkat, že nejsou žádný monopol a že umožňují malým pivovarům žít," říká s nadsázkou Leonard Plaček, který uvaří ročně do deseti tisíc hektolitrů piva. V minulém roce se hlučínský pivovarník dokonce prodral se svým černým pivem také na německý trh, kde se čepovalo především na německých pivních slavnostech. "Ale nedodávám ho po troškách. Mám tam výhradního zástupce, který odveze ročně tři kamiony piva a pak ho menším firmám rozprodá," říká podnikatel, který na Ostravsku zásobuje sudovým pivem několik restaurací a nedávno začal dodávat své pivo také do jedné restaurace v Přerově. Průlom však pro jeho pivovar znamenal právě úspěch lahvového piva Avar v síti hypermarketů Tesco. Leonard Plaček říká, že začal své pivo jako první v zemi opatřovat plastovým uzávěrem. "A také jsem jako první v zemi začal zvyšovat trvanlivost piva jiným způsobem než pasterizací," říká majitel malého pivovaru. "Pasterizace bakterie zničí, ale já je z piva odfiltruju. Němci stejně jiné pivo ani neberou," říká pivovarník a dodává, že tato filtrace ponechává pivu jeho kvality. "Pivo zůstává přírodní, voňavé a ponechává si chuťové vlastnosti, které má po výrobě," říká Leonard Plaček. (MF DNES)



Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň